Co přijde po multikulturalismu?

Zpátečník

 

Pohleďme z dáli: Dva bratři, na jejichž výchově se v míře, kterou odsud těžko posoudit, podílel jednak islám, jednak dětský domov, dost možná zřízený anebo řízený francouzským státem, se dostavili na redakční poradu pařížského týdeníku, načež celkem poklidným tempem, jaké je ve Francii a vzdor zdání i v Paříži obvyklé, aniž by u toho byli tamní policií přespříliš rušeni, vyvraždili podstatnou část redakce. Pohnutkou jim zajisté mohl být dosavadní obsah časopisu, který mohli považovat za soustavně vysoce urážlivý vůči svému náboženství, potažmo vůči sobě osobně; zda jej však takovým vskutku shledávali, či zda je tam prostě někdo poslal, se jich však již nikdo nezeptá, neboť poté byli hledáni, pronásledováni, obklíčeni, a v dobrém souladu s tím, čeho se dopustili, zastřeleni.

 

Toto tedy byla odpověď policie a bezpečnostních složek; sice možná drobet opožděná, přesto však přinejmenším v hrubých rysech standardní a jistě správná. Jak ale odpověděl mainstream? S čím přichází nyní, kdy jest patrno, že zavraždění žurnalisté de facto doplatili na to, že svoboda slova dosud nebyla účinně transformována v právo předepisovat ostatním, jak tomu slovu rozumět? V neděli jsme zdálky mohli pozorovat toliko velkolepé pokrytectví, manifestované v imposantních, zřídka vídaných rozměrech. Grandiosní marš za svobodu slova přirozeně nemůže skončit jinak než dalšími pokusy ji ještě více omezit; samozřejmost této stránky věci je zjevná natolik, že postrádá veškerou praktickou hodnotu a nestojí tedy ani za diskusi. Hlavní a také téměř jediný závěr, který si umím z reakce mainstreamu odvodit, proto je, že odpověděl preemptivně. Pokusil se, jako již nesčetněkrát předtím, zareagovat dříve, než se v mysli daňových poplatníků zřetelněji vynoří znepokojivé otázky.

 

Takovouto otázkou ovšem dnes už těžko může být, zda snad multikulturalismus nakonec není minimálně v jistých ohledech přece jen trošičku nesprávný. Mimochodem, multikulturalismus, jak je to slovo nyní užíváno, prosím vůbec není to, co jsme zde mohli vídat až do 30. let 20. století, kdy jednotlivec leckdy nevěděl, zda je – bráno národnostně, kulturně či politicky – Rakušan, Němec, Žid nebo Čech (a čím vzdělanější, tím si byl svou identitou méně jist); kdepak. V newspeaku multikulturalismus znamená soužití nekompatibilních kultur na jednom území, zpravidla postupně vnucené původní většině jejími politiky aplikací tolik osvědčené salámové taktiky v efektivní kombinaci s fait accompli. Ne, chybnost multikulturalismu veřejně přiznali už před několika lety nejčelnější pohlaváři Západní Evropy; ostatně jejich voliči si tuto otázku již během předcházejících desetiletí zodpověděli v přísném soukromí, tiše a individuálně, kdykoliv jejich zdravý rozum alespoň na krátký okamžik procitl z obluzení politickou korektností. Snad tedy, nezačnou se poplatníci ptát, zda by se dnes, kdy už je dávno pozdě, neměly z očividné nesprávnosti multikulturalismu vyvodit nějaké důsledky? Jenomže dnes, kdy už dávno je beznadějně pozdě, se důsledky dají fakticky vyvozovat leda vůči jeho proponentům, propagátorům a realizátorům. A tohle pochopitelně je to poslední, co by si politická třída – politici, vysocí úředníci, media – přála.

 

* * *

 

Mám nicméně za to, že v pohledu na své politické elity se běžný volič často zásadně mýlí: Ve světle jejich výsledků, které by sotva šlo označit jinak než jako souvislou sérii spektakulárních státnických selhání, bez výjimky prohlubující, ne-li rovnou působící neřešitelné problémy ve všem, nač sáhnou, mívá tendenci je všechny zleva doprava, jednoho pěkně vedle druhého, pokládat za pitomce, buď bezmocně vláčené událostmi, anebo je se vzácnou pošetilostí sami nemístně a zbytečně iniciující. (K tomuto dojmu voliči klamně napomáhá i pohled zblízka na jejich lokální pomahače a poskoky; ti ovšem jsou pouhé figurky, u nichž by intelekt byl spíše přítěží.) Takovéto mínění, jakkoliv obecně rozšířené, bych si však dovolil pokládati za omyl, naprostý, flagrantní, zavádějící a krajně nebezpečný. Již pouhá obezřetnost mne nutí předpokládat, že se mezi politiky, a tím spíše kdesi v pozadí za nimi, vyskytují přinejmenším jedinci vyzbrojení vrcholnou inteligencí, rozhodností i citem pro perfektní načasování. A tento předpoklad lze průkazně doložit.

 

Přejete si důkaz? Jeden pádný je v článku http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/358588-evropa-resi-emise-rtuti-vznikajici-pri-kremacich-aktiviste-navrhuji-trhani-zubu.html , který se na chvíli objevil a pochopitelně vyvolal odpovídající odezvu, předvídatelnou a nepochybně též předvídanou. Připouštím, že jsem se nepokoušel původ článku vysledovat zpět; beztak bych dříve či později skončil v tísnivých temnotách bruselských kuloárů, neproniknutelnějších než Kafkův Zámek. Původ však stejně není ničím zajímavý, zajímavé je načasování. To, že myšlenka, plně srovnatelná s těmi nejméně otřelými nápady nacistů, kupříkladu s jejich originální ideou vyrábět mýdlo z lidského tuku, jednoduše a dvěma slovy nechutná nehoráznost, k nám skrze media přichází právě teď, necelý týden po vraždách, stěží může být pouhá náhoda. Naopak je to – s pravděpodobností blížící se jistotě, trváte-li stále na tom ponechávat si nějakou výhradu – dokladem bezprecedentních kvalit euroideologů a europropagandistů, ze střetu s nimiž by Goebbels prchal s dětským brekem. V kritickém okamžiku zkrátka stojíme před hrozivým zjištěním, že to ani v nejmenším nejsou žádný mejdla.

 

Čím jiným by mohli lépe zastínit pro ně velice málo žádoucí veřejnou debatu o sebevražedných zhůvěřilostech a zrůdnostech, jimiž implementování myšlenek multikulturalismu bezpochyby bylo, než zrůdností ještě obludnější? Potud je reakce eurobafuňářů zcela přímočará a logická. Nepřehlížejme zde ovšem ráznost, s níž do svých rezerv idejí sáhli: je nezaměnitelným znakem vůdčího ducha. Skvělost jejich celkových schopností nám však nejlépe ukazuje studium rysů jejich návrhu skrývajících se na úrovni druhého plánu, opírající se o dosavadní zkušenosti s eurounijní praxí. Omezíme se tu na několik nejvýraznějších.

 

V první řadě je to dokonalá škálovatelnost – od pokusného balonku až po komisionální otvírání rakví na katafalku – a odtud plynoucí elasticita. Tak například, k realizaci netřeba přistoupit ihned, nýbrž jako obvykle až po přechodném období; jeho délka je jedním z libovolně nastavitelných parametrů, o němž možno vést plodnou demokratickou diskusi. Samozřejmě poběží vysvětlující kampaň; náklady na ni jsou dalším takovým parametrem. Vedle toho nám povinná pieta k zesnulým brání připustit, aby jim amalgamové plomby z oněmělých úst rval kdejakej funebrák. Nic takového! Bude to vždy jedině specializovaný dentista řádně proškolený neziskovou organizací, financovanou přímo z rozpočtu EU. Povolíme přítomnost pozůstalých u výkonu? Eventuálně ji budeme vyžadovat? Toť další silné téma. A v každém případě, tam, kde by se ukázalo, že pokroková myšlenka prozatím naráží na předsudky a zastaralé stereotypy, bude možno negociovat dočasné výjimky. Představitelé místní vlády odletí do Bruselu, a po perném celonočním jednání prosadí (za mírné ústupky v jiných, nedůležitých oblastech) dvě amalgamové plomby na českého nebožtíka bez extrakce po dobu nejméně příštích pěti let. Unaveni, leč úspěchem hřáti pak v rozjásaném ranním vysílání bezelstně prozradí, že o čtyřech plombách po sedm let, s nimiž tam, jak všude rozhlašovali, původně jeli, stejně předem věděli, že neprojdou.

 

Za další, návrh s velkou pravděpodobností vždy zůstane plně pod kontrolou eurobafuňářů. Ti jej tak budou moci znovu vytahovat na světlo kdykoliv dle své potřeby, a zase jej v klidnějších dobách ukládat k ledu. Taktéž prakticky neriskují, že by iniciativu neplánovaně převzala nějaká na nich nezávislá tlupa aktivistů; musela by jej totiž obohatit něčím ještě hnusnějším, což, jak každý vidí, je v tomto specifickém případě proveditelné jen obtížně.

 

Last but not least tu ovšem též je nezakrývaná kontroversnost, pokradmu a neúnavně pracující ve prospěch skutečného účelu návrhu: Na jedné straně všechny ty zpozdilé a nicotné, avšak početné, ba konce neberoucí výhrady reakcionářů, tmářů a všech nepřátel pokroku, na druhé nezpochybnitelné blaho Evropanů a celého lidstva! Čemu dát přednost?

 

* * *

 

Uvažujeme-li tudíž, s čím elity EU přijdou po multikulturalismu, jakmile se toto téma pro ně stane riskantním příliš, sotva by šlo odpovědně pominout možnost, že to budou projekty právě tohoto druhu, s potenciálem hladce odvrátit debatu od otázek, které by jim mohly být nepříjemné vposledku snad i tělesně. A lze důvodně předpokládat, že nápadů kalibru po všech stránkách srovnatelného s trháním plombovaných zubů zemřelým tají útroby Evropské unie ještě dlouhou řadu, disciplinovaně zde číhajících v záloze na rozhodný okamžik.

 

Tenhle však, vedle již zmíněných, obsahuje ještě určitou významnou kvalitu navíc. Jen si ten obraz prosím vykreslete svým vnitřním zrakem: Smrtelné lože, na němž v posledním tažení chroptím možná já, možná vy, možná celá jedna civilizace, zatímco vedle něj už s kleštěmi v ruce nedočkavě postává Evropskou unií certifikovaný dentista… Kdo si dokáže představit působivější metaforu situace, do níž jsme se nechali zavést?

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 070 komentářů u „Co přijde po multikulturalismu?

  1. 1051
    NoName says:

    1050-tak ECB je plně vytížena tiskem nových nekrytých eur. Předpokládám, že to je právně absolutně OK.

  2. 1052
    quivis says:

    Tak Vpád do Iráku byl chybně naplánovaný, po tuctu let se to může říci nahlas:

    http://www.lidovky.cz/za-islamsky-stat-muze-absurdni-invaze-usa-do-iraku-tvrdi-britsti-experti-1l2-/zpravy-svet.aspx?c=A150125_134543_ln_zahranici_mmu

    Jak dlouho se bude čekat na přehodocení postupu na Ukrajině?

  3. 1053
  4. 1054
    westik says:

    (11051) nj, NoName 😕 „…ECB je plně vytížena tiskem nových nekrytých eur“ Jako vždycky v EU (a u nás) : krátkodobý úspěch, dlouhodobý problém … a ještě k tomu Ukrajina …. To budou radosti na Starém Bělidle .. 🙂

  5. 1055
    NoName says:

    http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/klaus-dela-stredni-evrope-ostudu-pise-slovensky-list_331358.html#.VMYno6NUCTk
    Jsem myslel,že sme má plné ruce s homoagendou a Ukrajinou, ono ještě stíhá i analýzy Klause 😉

  6. 1056
    NoName says:

    http://youtu.be/jW1JdOXdJkU
    By mne zajímalo, proč si tím přišla Ukrajinská pravda a SME.
    Jedině že by to byla ruská provokace.

  7. 1057
    Šimon klein says:

    No konečně se někdo ozval proti islamofobům:

    na doc. Konvičku si už posvítila ethická kómis JUniversity:

    http://martinkonvicka.blog.idnes.cz/c/445362/Jsou-mi-odporni-kolegove-schovani-za-zpusoby-otevreny-dopis.html

    A i feťáci se hoděj – Antifa se probrala z rauše:

    http://www.parlamentnilisty.cz/arena/tema/Pry-zadni-nackove-pane-Konvicko-Antifa-se-vraci-k-demonstraci-proti-islamu-358913

    Islám si rozvracet nedáme !

  8. 1058
    maYda says:

    Halle, já na tom nerozumím jedné věci – copak dítěti nezpůsobí utrpení, když ho zničeho nic kvůli nějaké maličkosti nebo odvezou od rodiny pryč? Dělají drámo z toho, když je dítě smutný, protože má rodina nějaký problém, že přrej emoční stabilita a bla, bla, bla…, ale že dítě je smutný, že ho odvezli od mámy a třeba mu vykládají, že jeho maminka byla vlastně špatná, to je v pořádku?

    To snad není týrání dětí, co s nimi provozuje ten barnevent? Psychické týrání, které je mnohem horší, než občas jedna přes zadek?

    Fakt divnej národ. Hodně divnej.

    Jsem si vzpomněla na Horníčka. Jinak jsem ho nemusela, ale s tím, že „slepota je vždycky tragická, i jako projev poslušnosti“, v tom s ním stoprocentně souhlasím. na to teda ten „hrdý národ“ fakt nemá být co hrdý.

    Akorát že ty tragický důsledky nedopadnou na slepě poslušné Nory, ale na jiný, normální a slušný lidi.

  9. 1059
    Halladin says:

    maYdo, ono to vypadá , že je tu ekonomická motivace. Pokud je dítě u rodičů, platí ty poradny atd všechno obec. Z e svého rozpočtu.
    Ale když se dítě strčí do děcáku, nebo pěstounům, platí to rovnou stát a obec ušetří….
    četl jsem jeden článek z norských novin, prohnanej překladačem, anžto norsky neumím ani žblebtnout. Ten se zabýval ziskovostí, těch soukromých firem , které provozují tu péči, a ty zisky se mi zdály enormní…….
    Dovedu si představit, že příslušní úředníci v obci a kraji jsou podmáznutí.
    Další věc jsou ty posudky – Barnevet si ty psychology najímaj, a taky si dovedu představit, že kdyby dali nelíbící si posudek, tak už zakázku nedostanou.
    A ono o tvoří velkou část zakázek pro psychology.
    Řekl bych , že systém dost otřesný.

  10. 1060
    Dana says:

    Máme i u nás občas veselo a tak nějak v souladu s dobou:
    http://ostrava.idnes.cz/otec-me-ohrozuje-samopalem-volal-mladik-rodic-mu-jen-zabavil-pocitac-1g1-/ostrava-zpravy.aspx?c=A150126_100842_ostrava-zpravy_jog
    A komentář známého k tomu případu: Pozvat synka na výlet do Norska a při vstupu mu vrazit pohlavek. O syna už se pak postará Barnevern. I když ve 20 už asi nespadá pod ochranná křídla…

  11. 1061
    Šumavák says:

    =============================================================================

    Ahoj!
    Pojďte nahoru, navšívit svobodnou republiku Žižkov !!

    =============================================================================

  12. 1062
    Halladin says:

    1061 🙂

    To mi připomíná, jak jsem jednou telefonoval se synátorem. Bylo mu tehdy asi 15.

    Na začátku jsem se ho zeptal :“ Slyšel jsi o té partě Čechů, co se v Itálii utopili na raftu ?
    Odpověď : „Jo“
    Tak jsem mladému oznámil : “ Jedeme raftovat ! “
    Chvíli bylo ticho, pak se ozval : “ Nechce se ti platit alimenty ?“ 😀

  13. 1063
    maYda says:

    Halladine, já se na to ptám z toho hlediska, že oni argumentují zájmem dítěte.
    Ale kdyby měli na mysli opravdu zájem dětí, tak by dávno tenhle systém nemohl fungovat, protože by věděli, že někdy je lepší trochu méně „kvalitní“ péče, hlavně že má dítě dostatek lásky od svých nedokonalých rodičů.

    Pokud tohle nedochází pěstounům, tak jim nepatří žádný dítě do ruky, protože mu ubližují mnohem hůř, než máma, která na dítě občas houkne nebo mu dá jednu na zadek.

    Pěstounům tohle asi fakt nedochází, protože nikdo normální by něco takovýho nemohl dělat.

    A věřím tomu, že i v pěstounských rukou je s dětmi nakládáno všelijak a že leckdy se mají hůř než v původní rodině. Akorát prásknout pěstouna si asi nikdo nedovolí, ať rodič nebo učitel, protože nejspíš by mohl očekávat jako vděk obvinění, že žere malý děti.

    Vždyť je to jak obchod s otroky….

  14. 1064
    maYda says:

    Dano, pozdě. Jak z hlesdika zájmu Barnevernetu, tak z hlediska výchovy.

    Ale pevně doufám, že v Norsku vyrostou pod péčí Barnevernetu ještě povedenější zlatíčka a svým pěstounům a všem ostatním dobrodějům to spočítají 😀

  15. 1065
    Halladin says:

    maYdo,

    našel jsem v těch norských novinách případ, kdy 15 letá chovanka zabila nožem vychovatelku

  16. 1066
    Dana says:

    a ještě jedna zpráva z Řecka. Smutná. Zemřel Demis Roussos.

  17. 1067
  18. 1068
    maYda says:

    No, Halle, kluk tuhle našel v reflexu článek o poměrech v nějakém dětském zařízení a docela jsem zírala.
    už jsem tady o tom psala, ale nenašla jsem to v elektronickém vydání.

  19. 1069
    PeS says:

    Mno, abych tak nějak stylově – zdá se, že jest z obrázku patrno, co přijde po tom multikulturalismu… Inu – monokulturalismus!

  20. 1070
    Schumacher says:

    1052 quivisi, někteří jsme to tu psali už tehdy.

    Nu což, světaběh pokročil, včera jsem se znovu od počátku začetl do Koránu. Není to až tak špatné čtení. Rozhodně ne nezajímavé. Jeden by řekl, že Mohamed byl v podstatě žid. Abrahama uctívají, Mojžíše uctívají, zároveň byl i křesťan, protože Ježíše také uctívají. Začínám tomu multikulturalismu přicházet na chuť. Když to do mě tolik let ládovali to by bylo abych si nezvyknul. Něco na tom je. Vlastně je naprosto báječný. Nechápu, proč teď obracejí když se tak dlouho snažili. A také nechápu proč se židi tak čílí. Zvlášť oni by s konverzí neměli mít zásadní problémy. Synagogy potřebují minimum úprav, netřeba odstraňovat sochy ani přetírat malby. Jen nějaké drobné změny v liturgii, ženské už mají oddělené, obřezaní jsou, Bůh je ten samý.

    Mohamedův nápad byl úžasný. Na základě kompilace jednoplatformího Izrael 1.0 a multiplatformního Christos 1.0 a odstranění několika bugů, například absence podpory více paralelně běžících procesů „manželka“, vytvořil multiplatformí userfriendly systém fungující na jakémkoli hardware. V případě vynechání zastaralých procesů „obřízka“ a „ramadán“ a naopak implementace procesů „alkohol“ a „vepřové“, mu předvídám velkou budoucnost. Ve jménu Boha jediného, slitovného….

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *