Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

Modrý pták

Byl jsem požádán Šumavákem, abych napsal krátkou stať o ekonomickém programu prezidenta Trumpa, který dává některými prohlášeními naději centrálním plánovačům, že by mohl oprášit „staré dobré metody“ ochranářství.

Než se dostanu k jeho programu (tímto děkuji Dušanovi za poskytnutí autentického materiálu), tak udělám krátkou exkurzi do protekcionistické doktríny.

Protekcionisté, někdy nazývaní merkantilisté nebo kameralisté (jemnými rozdíly nebudu zatěžovat) se objevili v 17. a 18. století, v době budování centralistického státního řízení. Dnes bychom řekli, že vycházejí z metodologického kolektivismu, tzn., centrem jejich zájmu je celek. Stát. Merkantilisté se rekrutovali z řad bankéřů, obchodníků a vysokých státních úředníků.

Měli praktické znalosti a zkušenosti z běžných obchodních vztahů, které se snažili povýšit ze sféry soukromé na úroveň národní. Na národní hospodářskou politiku a kladli otázky:

* Jak se může národ stát bohatším?

* Jaká je role zahraničního obchodu?

* Jakou roli má populační růst?

* Jaký je vztah mezi penězi, úrokem a bohatstvím?

Neležely jim na srdci zájmy jednotlivců, ale instituce, která pro ně byla zosobněním zájmů národa, pořádku, národní jednoty a síly. Proto ochranářské metody v obchodní politice – vysoká dovozní cla, která zamezují importu, a naopak vývozní subvence a monopoly, devizové regulace.

Jak tedy zapadá ekonomický program prezidenta Trumpa do protekcionistické šablony, abychom ho mohli zařadit mezi nástupce Jeana Colberta?

Mantrou zamýšlené hospodářské politiky nové administrativy je tvorba pracovních míst. Doslova nový nájemník Bílého domu sděluje, že „základním testem pro každý ekonomický zásah je, jestli vytvoříme více pracovních míst pro Američany?“ Stanoveného cíle má dosáhnout prostřednictvím 3 nástrojů: daňové reformy, odstraněním regulace a zavedením tarifů na zahraniční výrobky a služby.

Prvním nástrojem je zamýšlená reforma daňové soustavy, která míří na tři cíle: snížení počtu daňových pásem, snížení daňových sazeb a rozšíření odčitatelných položek.

Každé zjednodušení daňového systému je chvályhodné, protože vede k nižším nákladům na výběr daní a jednodušší orientaci poplatníků v daňovém systému. Zamýšlená redukce ze 7 daňových pásem na 3, je určitě velmi ambiciózní.

Snížení daňových sazeb vede k nižšímu přerozdělování, protože ponechává více peněz v kapse poplatníka a člověk sám umí o svých penězích rozhodovat určitě lépe sám než někdo jiný: 12, 25 a 33 % mají být nové sazby s tím, že nejvyšší sazba bude snížena o 6, 6procentních bodů, z nynějších 39,6 %.

Korporátní daně mají být sníženy ze současných 35 % na nových 15, což má (vedle snížení nákladů na daňovou optimalizaci) mobilizovat zdroje, které si

ponechají korporace na vlastní rozvoj. Ať už je zdůvodnění jakékoli, tak jeho efekt je stejný jako v případě soukromých osob – zbyde jim více peněz na útratu.

Daně na dividendy mají být sníženy ze současných 35 % na 10, což by mělo přivést zpět domů peníze, které jsou „zaparkované“ někde mimo území Spojených států a udělat přitažlivější domácí investování před zahraničním. Na všechny pády se opět jedná o snížení byrokratické zátěže, což je určitě krok správným směrem (bez ohledu na poněkud slabomyslné argumenty).

Rozšíření pásma odčitatelných položek (sleva na péči o děti) je jiným stylistickým vyjádřením snížení daní. Jedná se o selektivní krok (není univerzální), na druhou stranu je třeba ocenit každý krok, který vede ke snížení přerozdělování (na tomto místě zdůrazňuji, že se nezabývám řešením výpadku na straně příjmů a jejich řešení A) rušením výdajů nebo B) zvýšením deficitu).

Druhým nástrojem tvorby pracovních míst je rušení regulací, které byly v minulosti „jednostranně uvaleny na domácí průmysl naší nekontrolovanou byrokracií, a které způsobily naprostou katastrofu“. Není žádného sporu, že všechny regulace jsou plýtváním zdroji a žádný byrokrat ještě nevymyslel smysluplnou věc (kdyby to uměl, nebyl by byrokrat, ale obsluhoval by zákazníky).

Zrušení regulací, které buď zvyšují náklady činností nebo je přímo znemožňují je bezpochyby krok správným směrem. Byrokrati nebudou šťastni, pokud jim zruší Zákony na ochranu vodních zdrojů nebo zavádění zelených technologií, které vyplývají z různých „klimatických konferencí“. Ušetřené (nevynaložené) prostředky bezpochyby mohou být vynaloženy v souladu s přáními zákazníků a nebudou nadále plýtvány podle představ byrokracie.

Třešničkou na dortu je opuštění veškerých jednání o tzv. „zavádění volného obchodu“. Volný obchod se nezavádí na konferencích za účasti byrokratů. K tomu stačí jedna věta: od zítřka rušíme cla, kvóty, subvence atd., kterou napíše každý referent a je to.

Třetím nástrojem tvorby pracovních míst je zavádění tarifů na zboží „všech zemí, které manipulují s měnou a tím získávají neférovou výhodu proti Spojeným státům, kradou obchodní tajemství a porušují duševní vlastnictví“. Se zvláštním důrazem na Čínu.

Tady by určitě Jean Colbert uronil slzu dojetí, neboť se jedná o úplnou a nefalšovanou esenci merkantilismu. S měnou manipulují úplně všechny země na světě a zákony na ochranu duševního vlastnictví (patenty a copyrighty) jsou v přímém rozporu se soukromým vlastnictvím (pokud si vyrobíte hrábě z vlastního dřeva a někdo drží patent, tak porušujete jeho práva k vzácnému statku, a pokud si prozpěvujete píseň, na kterou má někdo copyright, tak jste na tom stejně.)

Velmi pěkně se k uvedené problematice vyjádřil F. A. Hayek: „Titíž intelektuálové, kteří většinou inklinují k tomu, aby zpochybňovali ony formy materiálního vlastnictví, jež jsou pro efektivní organizaci hmotných výrobních prostředků nepostradatelné, se stali nejzanícenějšími zastánci určitých práv pojících se k nehmotnému majetku, jež byla vynalezena teprve nedávno a týkají se na příklad literární tvorby a technických vynálezů (tj. autorská práva a patenty)“.

Hojnosti se nedosahuje zavíráním přístavů před levnějšími dovozy nebo subvencováním dražších vývozů nebo realizací byrokratických výmyslů obecně. Pokud je osoba Fialová ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Růžová a

osoba Růžová je ochotna se vzdát předmětu, který chce osoba Fialová, tak se uskuteční transakce a obě strany směny jsou spokojeny. Centrální plánovač není součástí směny.

Šumavákovu otázku uvedenou v názvu textu, nechám bez odpovědi. Byla by nadbytečná.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 490 komentářů u „Je ekonomický program prezidenta Trumpa protekcionistický?

  1. 2451
    halladin says:

    maYdo,

    pracovní síla je jen jedno kolečko v soukolí.
    Někdo na tu fabriku musel dát peníze, s čímž zaměstnanci nemají ( většinou ) nic společného.
    A na konto toho financujícího připadá taky část toho zisku.
    Ne že ten zisk příčteš ( coby správnej marxista 🙂 ) jen za zásluhu těm “ vykořisťovaným“ Pracujícím 😀 😀

  2. 2452
    Schumacher says:

    2443 Šumaváku, jaké jsou jejich úplné výrobní náklady?
    Vyšší produktivitu práce má kdo ve srovnatelných podmínkách se srovnatelnými náklady dosahuje vyššího zisku.

  3. 2453
    maYda says:

    A ty peníze na fabriku ten někdo, kdo to zafinancoval, natrhal na stromě nebo snad nakopal na poli? Kdepak se asi vzaly?

  4. 2454
    halladin says:

    Schumi,

    produktivita práce bezprostředně se ziskem nesouvisí.

    Produktivita práce vyjadřuje objem vyprodukovaných hodnot připadající na jednotku spotřebované práce za určité období

    Jak vidíš , o zisku v definici ani slovo,

  5. 2455
    Schumacher says:

    2449 halladine, napovím. Představ si, že nejsou zaměstnanci různí, ale jeden globální zaměstnanec. Jeden globální zaměstnavatel, jeden globální zákazník. A Jedna globální centrální banka.

  6. 2456
    Schumacher says:

    2452 halladine, co v tomhle případě je zisk?

  7. 2457
    maYda says:

    A mimochodem, to je právě ten marxistickej omyl, že za „pracovní sílu“ jsou považováni jen zaměstnani – delníci, ale v takovej fabrice se něco napracuje i ten kdo ji vybudoval, pracuje vedení, pracují servisní oddělení a vývojáři. I ten vošklivej kapitalista s doutníkem v hubě a vestou z americký vlajky se něco namaká, má-li firma prosperovat. Všichni jsou „pracovní síla“ a všichni jsou za práci placeni.

  8. 2458
    maYda says:

    Halladine, abychom to zkrátili, otážu se znova:
    Odkud přijdou do zdravotnictví peníze, když ne ze zdaněných peněz, které tak či onak vždycky pocházejí v konečném důsledku z kapes občanů?
    Můžeš si odpověď rozmyslet, mám něco lepšího na práci, než Ti vymlouvat Tvoje ekonomický bludy – masíčko na svíčkovou je jako dort a připravit knedlík a dodělat omáčku.

  9. 2459

    [2435] Není to navádění k trestnému činu ochromení státní správy?

  10. 2460
    halladin says:

    2451

    maYdo,
    to je úplně fuk. Každopádně neplatí tvé tvrzení, že za veškerý zisk mohou zaměstnanci.¨Bez těch investic by se ani neměli k čemu postavit.

  11. 2461
    halladin says:

    maYdo,
    fakt chceš tvrdit, že zisk z exportu pochází z kapes našich občanů?
    Leda těch zahraničních,v případě exportu spotřebního zboží.
    A kapsy zahraničních občanů jsou mi u ……

  12. 2462
    NoName says:

    Tak to opatrně, Petře, už cca rok na mítincích vidím, slyším, že Industry 4.0… 🙂 A k čemu EDI ? Německým standardem pro VŠECHNO je SAP.

  13. 2463
    maYda says:

    Já přece netvrdila, Halladine, že za veškerý zisk mohou zaměstnanci. Já jen tvrdím a na tom trvám, že veškeré peníze, které má stát k dispozici, jsou peníze od daňových poplatníků. Včetně daní tzv.“právnických odob“.
    pokud jde o danění zisku z exportu – jak už slovo „export “ napovídá – produkty vznikaji tady a vyrábějí a vyvážejí je naši občané. Zisk, který z toho plyne, je výsledkem jejich činnosti. Ano, jde o peníze, které získala firma prodejem zboží cizím občanům. Ale zároveň jde o peníze, které má pro sebe a svoje zaměstnance. Zisk, o který budou zvýšeny daně, nemůže „firma“ použít jinak podle svého uvážení – na platy, na rozvoj, na investice, na charitu. Tak či onak, zase se to dotýká kapes občanů.
    a pokud budou jako daň idvedeny, jedná se o peníze daňových poplatníků.
    Stát prostě nemá jiný peníze, než z daní svých občanů.

  14. 2464
  15. 2465
    halladin says:

    maYdo,
    nepsala jsi daŇOVÍ POPLATNÍCI. nAPSALA JSI OBČANÉ.
    Snad nebudeš tvrdit, že Škoda, prazdroj atd jsou občané 🙂
    Pohledej, co jsi prvně psala.

  16. 2466
    halladin says:

    Ty dividendy,odvedené do zahraničí jsou prostě pro tento stát ztracené.
    Není pravda, že mírným zvýšením daní se firma „položí“ a nebude mít na investice.

  17. 2467
    nickname says:

    Základní pravidlo zdanění: daně vždy platí člověk.
    Pokud by stát resp. vláda skutečně chtěla zvýšit výběr daní, pro začátek by mohl zrušit daňové prázdniny. Komu? Koncernu a jiným podobně velkým podnikům.
    Další možnou úsporou v rozpočtu by bylo ukončení podpory „vytváření nových pracovních míst“. „Vezmeme vás, pokud tři měsíce vydržíte na pracáku“.
    Nyní je „in“ zaměstnávání muklů. Muklové se vyplatí, jsou na to dotace. Raději propustíme dělníky a zaměstnáme mukly.
    Tj. jsou úspěšné podniky, koncerny, které budou úspěšné i při 100% dani ze zisku. Dostanou prázdniny, úlevy, dotace na strojní vybavení, inovační voucher … a pokud nejsou příliš nároční, zaměstnají mukly, kteří je nic nestojí. Manažeři takových úspěšných podniků se vyznačují schopností domluvit se se správnými lidmi, ve vhodný čas na vhodné místo přinést dárkový koš či krabici s vínem.

  18. 2468
  19. 2469
    nickname says:

    Halle: změnou parametrů podnikání – např. daňových sazeb – ovlivňujete kalkulaci podnikatele. Pokud parametry měníte zvolna – např. pět let dopředu oznámíte, jaká bude daňová sazba, podnik upraví svůj plán tak, aby optimalizoval zisk. Pokud parametry měníte nahodile, zákon může mít na podnik efekt povodně či tornáda.

  20. 2470
    halladin says:

    Nickname,
    nezaměstnanost je něco přez 3procenta. Firmy spíš zoufale shánějí zaměstnance,než že by propouštěly.
    Kromě toho basy nejsou vždy pro firmy po ruce

  21. 2471
    maYda says:

    Halaldine, v konečném důsledku to vždycky zaplatí nějaký lidi. TAkže to u těch občanů skončí tak jako tak. To neukecáš a na tu otázku, odkud přijdou do zdravotnictví peníze, když ne od plátců daní, jsi pořád ještě neodpověděl.

  22. 2472
    ptakopysk says:

    Dividendy odvedené do zahraničí jsou úplně stejně ztracené jako když je sežere stát. Stejně je jenom prohodí oknem a užitek z toho není žádný.

  23. 2473
    maYda says:

    Daňový poplatník není sice to samé co občan, ale důsledky zvýšení daní pro právnickou osobu se nakonec přenášejí na fyzické osoby. Včetně tej škody nebo prazdroje.

  24. 2474
    nickname says:

    Halle: chcete naznačit, že probíhá ekonomická konjunktura a stát stále nemá dost peněz na uspokojení potřeb úředníků? Zrušil stát opatření, která měla platit jen v době krize?

  25. 2475
    maYda says:

    mimochodem, nepleteš si, Halladine, náhodu export ( t.j. vývoz zboží) a výplatu dividend zahraničnim vlastníkům?

  26. 2476
    nickname says:

    Výplata dividend „vývoz dividend“ bude probíhat vždy v tom státě, resp. u té dceřinné firmy, kde jsou nejnižší daně ze zisku právnických osob. Toto platí za podmínky dohod o zamezení dvojího zdanění.
    Tj. můžeme říci, že daň ze zisku P.O. je u nás nižší než v Německu. Pokud daň zvýšíme např. na 35%, německé finanční úřady nám poděkují.

  27. 2477
    Schumacher says:

    2467 nickname, to je pěkná ukázka přírodní zákonitosti.

  28. 2478
    Schumacher says:

    2455 maYdo, ten vošklivej kapitalista s doutníkem v hubě se namaká nejvíc. Bez něj by ta fabrika nebyla. Jenže devatenáté století těch teorií bylo stoletím mechaniky.

  29. 2479
    maYda says:

    Mně to, Schumi, nemusíš vykládat, jak je to s tím kapitalistou. Jsou tu jiní kabrňáci, který nemají o fungování fabriky nebo firmy žádnej ánung. 😀

  30. 2480
    halladin says:

    Ptakopysku,
    pokud stát vybere daně a za ně opraví nebo postaví silnice, mjí uzitek jednak ti, co po nich jezdí, jednak firmy a zaměstnanci , co je opravují nebo stavějí.
    Jakej užitek máš ty nebo já z vyvezených dividend ?

  31. 2481
  32. 2482
    AeroKarel says:

    (2409) A teď si nickname představ, že by Ti tam nasadili Halladina! 🙁

  33. 2483
    halladin says:

    2474

    Zvýšit daň na 35% by byla šílenost . Ovšem zvýšit je na 21-22% by bylo rozumné.

  34. 2484
    halladin says:

    Nickname,
    zvyšování daní firmám v době krize je nesmysl.
    Ti co jsou ve svrabu stejně nic nezaplatí, těm , co se jakž takž držej se podříznou možnosti rozvije.
    Naopak, v době konjunktury se vyšší daně snesou.

  35. 2485
    nickname says:

    Halle: jaký má být podíl státní vs. tržní ekonomiky? Myslíte, že v době konjunktury je třeba platit dluhy, zvyšovat daně, naopak v době recese daně snižovat tj. omezovat vliv státu na chod ekonomiky?

  36. 2486
    halladin says:

    nickname, neřekl bych, že podpora ekonomiky v době krize sníženín daní je omezování vlivu státu.
    Naopak je to využivání vlivu státu na ekonomiku.
    A ano, v době konjuktury by se měly splácet dluhy, třeba i pomocí mírného zvýšení daní.
    Kdy jindy ?

  37. 2487
    PeS says:

    Teda, vážení, jak kdybych četl ZÁKL-Ř-1-1… To už aby pro některé to tady domácí pán přejmenoval na PVS a se zájmem zjišťuji, jak aktivně a iniciativně přistupujete ke konanému PŠM…
    (pro mladé a neznalé – odvolávám se na základní řády vojenské přípravy, tedy na ZÁKL-Ř-1-1, který stanovuje, že v místě pobytu posádky se nejdříve zřizuje politicko-výchovná světnice (PVS), kde se pravidelně konají politická školení mužstva (PŠM)).
    Ony ty základní řády byly takové genderovně nevyvážené, takže ženstvo v nich nebylo zmiňováno… Inu, taková byla doba…

  38. 2488
    PeS says:

    Ony ty základní řády byly vůbec poučné… V jednom z nich se laskavý čtenář mohl dočíst i to, že při přepřahání zapřahujeme koně ZPRAVIDLA hlavou ve směru jízdy!
    – A kdo z vás tohle zná?
    Prostě Kunda Kundam…

  39. 2489
    Rpuť says:

    Tak prej bojkot!

    Do konce února zbývá sedm pracovních dní a registrovat k EET by se mělo 170 000 živnostníků!
    http://forum24.cz/je-to-tady-objevila-se-vyzva-k-totalnimu-bojkotu-eet/

  40. 2490
    Rpuť says:

    Ad aktivista Kuba
    Článek D.Kaisera (bohužel jen půlka – další placené), kde dodány zajímavé detaily:

    …Připojím dvě poznámky, jednu o zbožštění typu rebelující mládež, druhou o démonizaci českého úředníka. Nahlédnutím do Čechových dosavadních aktivit zjistíme, že většina těch jeho výstupů, které mu nakonec dodaly mediální proslulost, jsou provozní věci, kdy aktivista řeší sebe sama, bojuje za své právo dostat navzdory věku slevu u České pošty, bojuje o své právo obesílat úředníky, aniž by měl předepsaný věk a aniž by si musel nechat líbit, že úředníci se obratem přeptají u rodičů, jestli se jako ptá rodina.

    Moment, kdy se aktivismus vznesl z ranveje a řešil problém, je hlavně jeden: stížnost pro střet zájmů na dva prostějovské radní za sociální demokracii, kteří rozhodovali o dotaci pro Dělnickou tělovýchovnou jednotu (DTJ), ačkoliv jsou jejími členy. Ten příspěvek obnášel čtvrt milionu korun, v rozpočtu Prostějova je na tělovýchovu a zájmovou činnost vyčleněno přes 50 milionů korun ročně. DTJ má tradici jdoucí do 19. století, není to značka účelově založená na vytahování dotací v době kmotrovské.
    http://echo24.cz/a/wuMTz/mladistvy-aktivista-svatost-pro-21-stoleti#TD8J4hQDgjCoIijr.01

Komentáře nejsou povoleny.