POZOR!! Praha mizí!!

Milí přátelé a příznivci vlastivědného putování Prahou mizející!

Nabízím druhou z cyklu přednášek v Městské knihovně o stavebním vývoji Prahy.

  Na hojnou účast a množství doplňujících dotazů se těší

 

Radim Gabor

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

920 komentářů u „POZOR!! Praha mizí!!

  1. 901
    Dusan Neumann says:

    t9mto v7rokem u mne Singer ztratil glanz :“My ty koruny generujeme zadarmo. Není to pro mě náklad, je to příležitost,“
    ( http://ekonomika.idnes.cz/rozhovor-se-singerem-cnb-0x4-/ekonomika.aspx?c=A131112_210153_ekonomika_brm)
    Dokazuje o sobě, že není ekonom, pouze vrchní účetní, který sčítá kolonky, aniž by věděl nebo i jen zajímalo, čím jsou čísla v kolonkách podložena. A pokud chybí tak se „vygenerují“. Ten člověk je zsela nedotčen jakoukoliv znalostí mimo jeho úzký obor, jinak by nemohl tvrdit, že elektronika zlevňuje, protože zákaznictvo odkládá její nákup v očekávání dalšího zlevnění. Proboha, kam se poděl selský rozum. V jednom má pravdu – bude se víc utrácet, za to samé, za co se do teď utrácelo méně.

  2. 902
    Dusan Neumann says:

    ha, při „napastování“ se mi přehodila klávesnice – jak objevné…

  3. 903
    Dusan Neumann says:

    Hle, jaká to upřímnost na konferenci ve Varšavě když Otmar Edenhoffer, člen UN IPCC prohlásil : We must say clearly that we redistribute the world’s wealth by climate policy.“ (Musíme si otevřeně říci, že přerozdělujem světové bohatství pomocí klimatické politiky). A je konečně jasné komu a o co jde.

  4. 904
    jasan says:

    Asi má pocit, že tento fakt už je tak profláknutý že se nemusí tajit….

  5. 905
    nickname says:

    http://www.fsfinalword.cz/?page=archive&day=2013-11-13

    Erik Best má k jednání ČNB komentář – jde o přípravu na přijetí Eura?

  6. 906
    Modrý pták says:

    Dušane, koukni na web centrální banky. Ta je celý rozhovor s guvernérem a další.

  7. 907
    Rpuť says:

    A co se stane, když se lidi zfamfrněj, do Vánoc vykoupí, co se dá a po novém roce už si logicky nepůjdou koupit ani sirku? Nebude z toho nakonec deflace?

  8. 908
    Foundryman says:

    Singer zmutoval z ekonoma v politika…

  9. 909
    rezy says:

    pokud bude Singer tiskem nových peněz neustále držet kurz, nezdraží se jen to dovážené, ale samozřejmě všechno. Papírky všade kam se podíváš. 🙁

  10. 910
  11. 911
    Jirka ppa feudalista a imperialista says:

    No vite, nejak mne to umele chudnuti nebere, ja totiz zazil realne zchudnuti o vice nez 30% a to ze dne na den a nijak jsem to nemohl ovlivnit. To vite, ten kurz byl najednou v haji….. A to prosim jsem vubec nic „nespekuloval, jen pracoval za penize. Takze nejake procentualni ozebracovani mi vubec nedela vrasky. Ja se totiz poucil, takze mne vubec zadne statni instituce nemohou prekvapit. Nejak si vubec nepripoustim, ze jako konec sveta…. Musite bejt trochu velkorysi, nad veci……

    Rputi, uvedom si, ze tady probehlo vice nez dost nepravidelniku, asi stokrat bylo vysvetleno, jak a kdo je odpovedny za inflaci a deflaci….. Takze tve…. Nebudou nakupovat, bude deflace, je takove, no , jako ja kdyz byl mluvil o novem obcanskem zakoniku prace

  12. 912
    AeroKarel says:

    To bude srandy na Starém bělidle: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-61225310-brusel-prepocita-nemecky-export-berlinu-hrozi-pokuta-az-70-miliard-korun
    Co více si ta nová německá strana může přát?

  13. 913
    Rpuť says:

    Jiřiku, jsou tam otazníky. To při psaní znamená, že se ptám.

  14. 914
    maYda says:

    OT, byla jsem u dcery ve škole na schůzce kvůli kursu v Anglii. Samozřejmě jsem přišla pozdě, tiše se vplížila, abych nerušila a první věta , kterou jsme slyšela, zněla „až budete dětem balit věci s sebou…“

    Přiznám se, že mně poněkud zarazilo, že profesorka tak samozřejmě předpokládá, že sedmnáctiletým klackům balí kufr rodiče.
    Děcka, když někam jedou, se sbalí sama a já se ani nestarám o to, co si berou s sebou.

  15. 915
    Andy says:

    912 – ovšem také to může být tak, že ta profesorka má doma děti ve věku, kdy jim ještě balí rodiče a tak to jen plácla, jak je zvyklá. Nehledejme hned za vším úchylky:)

  16. 916
    Zpátečník says:

    Dobrý večer, nadatloval jsem si tu více než dvě normostránky jen o tom, co to vlastně jsou vědy a jak fungují – abych se tak pokusil rozptýlit zásadní nedorozumění o téhle otázce, jakož i jejich temné důsledky –, načež jsem viděl, že se zdaleka nedostávám ještě ani do poloviny… Zkusím se tedy k problémům s tou dobrovolností vrátit nějak stručněji, jinak, a ne tak z gruntu, i když ovšem opět oklikou. I tak se musím případným čtenářům omluvit, že je to tak strašlivě dlouhé (přes 4 normostránky). Podívám se třeba na ty analogie s ideálním plynem, když už je vytrizvitel nadhodil (688). Termodynamika se mi beztak jevila být dobrým příkladem, jakkoliv zdánlivě odlehlá věc to je. Začneme s podobnostmi, pak se podíváme na rozdíly (vše vztaženo k době, kdy se pojem ideálního plynu objevil):

    Aby popsal chování různých reálných plynů v uzavřených nádobách za různých teplot a tlaků, fysik si zavádí pojem ideálního plynu.

    Ekonom popisuje chování různých ekonomik, v různých stadiích jejich vývoje.

    Fysik usiluje o jediný zobecňující popis, zahrnující celou (byť i prozatím vágně vymezenou) třídu konkrétních jevů reálného světa.

    Ekonom dtto.

    Fysik si vyabstrahuje ideální plyn jakožto model vytvořený bez jakékoliv positivní znalosti podstaty skutečných plynů, ze součástí, které (včetně jejich vzájemných interakcí) umí dobře popsat už z toho důvodu, že si je všecky bezezbytku sám vymyslel a do modelu sám zavedl.

    Ekonom vidí lidi vlastnící či produkující věci a směňující si je navzájem.

    Fysik navíc vidí, že i kdyby v reálných plynech byly součásti analogické těm v modelu, zhola (v dané době) postrádá veškeré prostředky, jak je jednotlivě zkoumat, a vedle toho by celkový počet interakcí byl tak vysoký, že by je zkoumat nikdy nezvládl, leč metodami statistickými.

    Ekonom navíc vidí, že směnné transakce nemůže zkoumat všechny jednotlivě jednak z důvodu jejich přílišného a nezvládnutelného počtu, jednak obtíží co do zjištění jejich skutečného obsahu.

    Fysik předpokládá, že ideální plyn jsou jakoby takový malinkatý tenisáčky, všechny stejný, dokonale pružný, dál nedělitelný, nulového či zcela zanedbatelného objemu, přesto však průřezu natolik velikého, že se mohou navzájem srážet, pohybující se dle zákonů newtonovské fyziky, neomezovány ničím než srážkami navzájem a se stěnami nádoby.

    Ekonom předpokládá, že lidé vstupují do jednotlivých transakcí směny dobrovolně, vedeni snahou zlepšit svou situaci (oproti případu, že by transakci neprovedli).

    Fysik se musí nějak smířit s tím, že ani jeden z těch tenisáčků nemusí přesně odpovídat ani jedné částečce skutečného plynu, pokud tedy ty plyny nějaké částečky vůbec mají, což si fysik momentálně nemá čím ověřit.

    Ekonom se musí nějak smířit s tím, že nikdy nemůže přesně zjistit veškeré parametry a pohnutky konkrétní transakce.

    Fysik si svůj model promyslí kvalitativně a dojde k určitým závěrům, kupříkladu že s tlakem při neměnném objemu poroste teplota (což je pojem, který si do modelu sám zavedl).

    Ekonom si svoji představu promyslí kvalitativně a dojde k určitým závěrům, třeba ohledně konvergence k ustáleným směnným poměrům (kvůli triangulaci), k zákonu klesajícího mezního užitku, a tak podobně – nejsem ekonom, těžko mohu vyjmenovávat, k čemu všemu ekonom dojde.

    Fysik si svůj model propočte kvantitativně a dojde např. ke stavové rovnici popisující vztah mezi tlakem, objemem a teplotou.

    Ekonom…?

    Fysik do modelu ideálního plynu doplní několik málo pajckoeficientů, jimiž jej nafituje na skutečné plyny, a porovná jejich chování s modelem (poté, co si ujasnil, jak v reálném světě měřit teplotu). Zjistí (tehdy, ve své době) dobrou shodu, v rámci chyby měření.

    Ekonom…?

    Teď fysik svůj model dál promýšlí kvalitativně, tentokrát však kriticky. Je mu jasné, že oblast jeho platnosti – to jest shody s realitou – nutně je nějak omezená; zkoumá čím a kde. Tak například, s klesající teplotou bude klesat i střední rychlost těch tenisáčků, takže je gravitace postupně (bez fázového přechodu) přemůže a ony na dně nádoby vytvoří takovej jemňounkej prášek, zpočátku trochu vířící a prskající. (Je toto ve shodě s pozorováním reálných plynů?) S klesajícím objemem nádoby by se také mohl projevit inherentní rozpor mezi (předpokládaným, vyabstrahovaným) nulovým objemem a nenulovým průřezem; třeba se za určitých podmínek ukáže, že nějaké objemy ty tenisáčky přece jen mají, kupříkladu když se jejich součet blíží objemu nádoby… A tak dále.

    Ekonom…?

    Fysik úspěšnost svého modelu jednak (poněkud esotericky) posuzuje dle jeho prostoty, elegance a myšlenkové konsistence s ostatní fysikou, jednak – a to zejména – jeho schopností formulovat co nejpřesnější předpovědi, kvalitativní a ještě daleko raději kvantitativní: Navrhnu experiment, z modelu vypočtu předpověď, změřím, porovnám.

    Ekonom…?

    Jakmile se v reálném světě objeví možnost dosáhnout dostatečně nízkých teplot a/nebo dostatečně vysokých tlaků, fysik svůj model ideálního plynu odkládá. Ač s lítostí a nerad (jelikož se tím ztrácí její elegance), do stavové rovnice doplní pár dalších veličin, které mu dobrou shodu s pozorováním dovolí v nové a nyní širší oblasti. Koneckonců, vždy si byl vědom, že ideální plyn je jen model, zatímco reálný svět je cosi principiálně jiného. A jednou po tom modelu snad sáhne znovu, až bude v reálném světě potřeba vysvětlit cosi dalšího, třeba i zdánlivě zcela odlišného…

    Ekonom…?

    * * *

    Na tomto základě se můžeme konečně vrátit k té dobrovolnosti. Můj dojem je, že ohledně její definice debata zhruba dospěla k čemusi, co mi dost připadá jako truismus, a sice že dobrovolnost = nepřítomnost násilí, nejen fakticky užitého, ale i vyslovené hrozby násilím nebo (jak jsem porozuměl Modrému ptákovi) násilí jen anticipovaného. Jenže takovéhle násilí bylo a je v reálném světě kdesi v pozadí vždy (podobně jako molekuly skutečných plynů vždy měly nenulový objem, jestli tedy něco jako objem molekuly existuje). Další můj dojem je, že v ekonomikách, kde se idylicky směňují selátka za husy nebo kachny a obilí za vajíčka, nějaké před či za horizontem existující potenciální násilí podstatně (a možná ani pozorovatelně) neovlivňuje rozhodování účastníků jednotlivých transakcí, takže ekonomická teorie jej popisující může prostě předpokládat jejich dobrovolnost bez další diskuse tohoto pojmu.

    Jenže jak je tomu v reálné dnešní evropské ekonomice? Ta je, měřeno počtem platných předpisů rozličné právní síly, zregulována v míře (a formě) neznámé všem dřívějším totalitním režimům, ať byly sebedespotičtější. Proto se mi zdála na místě otázka po dobrovolnosti směny; a připustíme-li, že určitá jednotlivá transakce probíhá natolik nedobrovolně, že výchozí předpoklady nějaké ekonomické teorie už jsou významněji porušeny, pak také otázka, nakolik ji lze ještě vůbec užít k výkladu toho, co se děje kolem.

    A situaci notně komplikuje ještě to, že zde nevidím prakticky žádné kvantitativní předpovědi, na základě modelu z té které teorie vyplývajícího vypočtené reprodukovatelným (a tudíž ověřitelným) způsobem; kdyby dnes někdo takto – s užitím předpokladu dobrovolnosti transakcí – dejme tomu vypočetl, že 13. 11. 2014 bude támhle naproti stát rohlík 2,18 Kč, a já si jej tam za rok koupil za 2,20, zjistil bych za ten rok alespoň ex post, že o tu dobrovolnost jsem se tolik zajímal nejspíš přehnaně a zbytečně. Dokud tohoto obdržeti nelze, zbývá mi pocit, že mi jakožto neekonomovi ty teorie krom brilantních, inspirativních myšlenkových konceptů a ducha ještě po desetiletích – ba i staletích – svěžího nenabízejí mnoho navíc. Přičemž se zároveň obávám, že i zde si nejspíš musím dávat trochu pozor, abych ve snaze tyto aplikovat nedopadl v principu podobně jako ti dva berlínští právníci (psal o nich tuším Arnošt Lustig), kteří se, navýsost pobouřeni, ihned po příjezdu do Osvětimi sháněli jedině po tom, kde mohou do protokolu nadiktovat stížnost proti poměrům v transportním vlaku.

    No nic, raději si zase otevřu Hofstadtera…

  17. 917
    Nika says:

    Občas mám dojem, že sem z kompů některých přispěvatelů píšou jejich nevychovaní puberťáci. Měli by si ty kompy zajistit, anebo se víc věnovat evidentně zanedbané výchově. Mě velmi pobavila debata o kvalitě západních managorů, s podtextem – to by se západnímu managorovi nestalo. Stalo. Rozdíl je jen v tom, že oni mají to MBA.
    Jinak zajímavost: Impérium nezvládá samo sebe, a tak si vyšláplo na úspěšného souseda: http://zuercherin.com/eu-beitritt-oder-embargo-barroso-droht-der-schweiz/

  18. 918
    Šumavák says:

    Dobrý večer! Vítej Jasane!
    Dostal jsem se k tomu až teď, takže teď už Ti to bude fungovat on line.

  19. 919
    Šumavák says:

    Pojďte nahoru utrácet…

  20. 920
    BohousB says:

    Jasane, ahóóój.

    To jsem opravdu rád, že se tu zjevuješ a zjevovat i budeš… 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *