POZOR!! Praha mizí!!

Milí přátelé a příznivci vlastivědného putování Prahou mizející!

Nabízím druhou z cyklu přednášek v Městské knihovně o stavebním vývoji Prahy.

  Na hojnou účast a množství doplňujících dotazů se těší

 

Radim Gabor

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

920 komentářů u “POZOR!! Praha mizí!!

  1. Ad Jirkovi z minula: Váš návrh na omezení členství na „nepopsané listy“ je přínosný.
    Doufám, že nebude třeba, resp. že bývalí straníci neovládnou stranu.
    Snaha o zamezení vlivu klanů je vyjádřena tím, že vnitrostranické volby probíhají přímo, vedení volí členové, ne vybraní delegáti. Kandidáti na poslance, zastupitele jsou vybíráni i nečleny strany – za 100Kč si „koupíte“ přístup k volbám a můžete mít stejný hlas jako členové.

  2. Jak já vám, Pražákům, závidím takové akce, jako je tahle pozvánka. Asi to bude výskytem různých, podobně postižených Šakalů na metr čtvereční.. Zdravím moc Šakale, chybíte tu, tak jako Jura-p..
    Ptakopyskovi – právě jsem se dozvěděla, že se ve vás spojují rysy ptáka, savce a plaza, akorát jste vývojem poztráceli zuby a zmenšovali se, až je z vás dnes bázlivé noční stvoření:)) Našli Vám prapředka!
    http://zpravy.idnes.cz/australie-ptakopysk-godzilla-dk1-/zahranicni.aspx?c=A131105_094940_zahranicni_aha

  3. je to příliš brzy …škoda… Třeba to příště vyjde. Tak ať je návštěva veliká a návštěvníci odcházejí domů s dobrým pocitem zároveň ať nákaldy se zaplatí alespoň pětkrát.

    Nickname, vůbec si nedovedu představit to, že tohle řeším a že se pak musím smířit s výsledkem, který se mi nelíbí. Ale já si to mohu dovolit říci, nejsem demokrat a mám rád svobodu…. ne Ludvíka, to je jasný.
    Mimochodem, Bureš tedy rozhodně nebude finančním ministrem. Asi by totiž nedodal lustrační osvědčen bez poskvrnky. Jen mi připomeňte, kdo to tenkrát prosadil, že tenhle zákon o lustracích, bude? Já si to opravdu nevybavuju….

  4. Jako,
    to byl strejda. Ze stejné větve jako šavlozubý jihoamerický ptakopysk. Bohužel již drahná léta odpočívá v pokoji. Úplně se zapomnělo ve kterém a až teď po něm našli aspoň protézu.

  5. Dobré dopoledne,

    Šumaváku, dovolila jsem si pořídit jeden výtisk a pověsila ho na nástěnku. Možná si udělám radost, konec konců je to významný den, neboť – já vím, co čekáte, ale smůla , je to jinak 🙂 – bude to přesně 60 let, co se moji rodiče brali.

    ještě k odpadu :

    Rputi, zvon jsem samozřejmě použila, leč bez výsledku.

  6. Xakru,
    jihoafrický, samozřejmě.
    A ne bázlivý, jak napsal nějaký nedovzdělaný trotl z idnesu, ale plachý, prosím pěkně. Kdeco sežrat, plaše zmizet v podrostu a usnout, to je naše alfa a omega žití.

  7. Kruci, Ptakopysku, to je přesná diagnóza mého syna… že by mi ho čáp přitáh od protinožců?

  8. Jako,
    si dělám srandu, ale ptakopysk tak doopravdy funguje. Strávil jsem u obřího ptakopysčího terária dobré dvě hodiny, než se mi podařilo nafilmovat několik krátkých sekvencí ptakopyska v pohybu. Cca 90% času strávil spaním zašitý v podrostu a těch 10% času žral.

  9. Rozednilo se, dopil jsem ranní čaj a dojedl jogurt a hurá do místní hasičárny, dnes volební místnosti. Bude se volit městské představenstvo – starosta a dva komisaři. Na ostříleného funkcionáře, který je konšelem v Demokraty obsazené městské radě už deset let, útočí za Republikány 26 letý mladík. Jeho kampaň se mi moc nelíbila, ale jednoduchý program – udržet město v rozpočtu bez zvyšování daní a konečně spravit vymlácené ulice je dost atraktivní, abych muto hodil. Za pokus to stojí. Město zaměstnává 60 lidí a nejvíce utratí za jejich zdravotní a penzijní pojištění. Letošní rozpočet byl 8,5 millionu dollarů, skoro o půl milionů víc než v předchozím roce – Pojištění totiž stouplo o děsivých 21%. Jelikož meěsto musí dodržovat vyrovnaný rozpočet, propustilo pro letošní rok 3 policajty. Zatím nikdo netuší jak se situace se zdravotním pojištěním vyvine uvedením Obamovy reformy do života (i když to „uvedení“ je značný eufemismus). Když tyto starosti srovnám s rozpočtem města New York – 69 miliard dollarů, tak jeho nové starostovi, jímž se asi stane Joe Lhota, také není co závidět.

  10. Joe Lhota?

    že by po chicagském Antonínu Čermákovi další starosta českého původu tam za mořem? newbo jen náhoda?

  11. Pátral jsem po tom, ale už jeho prarodiče byli Američani…

  12. poněkud OT, ale docela zajímavé:

    Na NP je článek s názvem Byl by dnes Hitler eurokomisařem pro životní prostředí ?

    Pod tím je v diskuzi příspěvek jakési paní Netzer (přátelsky zvané v jiných diskuzích Neser),silné eurohujerky a kritičky těch scheisse čecháčků.
    S tímto textem (uvádím včetě příspěvku, na který reagovala):
    ———————-
    „…Re: Milá Kopretino,:
    Autor: H. Lukešová Datum: 5.11.2013 11:08

    Jenomže odkaz od ADL líčí, jak smýšlí řada obyvatel EU.

    reagovat
    Re: Milá Kopretino,:
    Autor: S. Netzer Datum: 5.11.2013 11:29

    A za to může snad EU, když je většina Evropanů blbá?“
    ———————————————————-
    No není rozkošná ? A koho mi jen připomíná ?? 🙂

    Vpřed soudruzi,věřte straně, nenechte se mýlit fakty !

  13. Šimone, ale ona má pravdu! Kdyby nebyla většina evropanů blbá,poučila by se z RVHP a žádná EU by nebyla. A kdyby náhodou ano, tak by „už nebyla“!
    I Němci už mluví veřejně o „zakazovací vzteklině“ Brusele.

  14. Pane Šimone, Netzerka je neskutečná …. raděj si ukousnu jazyk.. vlastně typická P&L. K tématu píše málokdy, jen se pohrdavě naváží do diskutérů..
    Gigantické sebevědomí, ona přece všechno Ví, a líp, páč žije v Německu..

  15. Jako,

    tak to asi bude mít pravdu 🙂
    Alespoň dle zdejších hodnotitelů „beznadějné“ Kotlinky…..

    Šumaváku – bohužel to ale ještě bude stát miliardy, než se s Euroreichem něco stane…
    Hezký je také dnešní Macek, resp. jeho opisování z FB – volně : eurošíbři vědeli dobře, že pro volný pohyb zboží není třeba tak příšerně předražená instituce jako EU…takže napřed SI vytvořili EU a pak všude lžou o tom, že ten volný pohyb zboží zavedla/zavádí. A řada lidí to oceňuje jako nezbytnou daň onoho pohybu….
    Takže vlastně ta bába Neser má pravdu 🙁

  16. Odvoleno, vyrážím na Trainfest do Milwaukee. Auto plné vláčků ETS. Snad tam něco prodám, aby se mi ten výlet – je to tam 1350km – vyplatil.

  17. Ad přemoudrá a přeslavná EU, Sulík nějak začal zveřejňovat její hříšky – zřejmě každý den jeden. Přetiskuje Neviditelný pes, k hlubokému pohoršení Hujerů, kterým nevadí Rouček, Jelínek a podobní exoti.

  18. Jetli ta Netzer náhodou není ségra sousedky z chalupy. Přinejmenším podobnej klon 🙂

    Něco takovýho do rodiny je vskutku boží požehnání. 😀

  19. Myslím, že pan Hampl vystihl tu charakteristiku velmi přesně:

    …Typickými českými stranami moderní levice jsou podle Hampla TOP 09 a zelení: „Sociální demokraté pod vedením Sobotky, Dienstbiera a Zaorálka by byli jen klonem TOP 09, stejně jako ODS pod Pospíšilovým vedením. Boj médií hlavního proudu za politické přežití Bohuslava Sobotky je tedy logický. Uvidíme, zda v ČSSD zvítězí stará, či nová levice, nebo se rozštěpí.“…
    http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/poslanecka-snemovna/Bud-delnici-nebo-Bakala-Odbornik-rozpitvava-krizi-v-CSSD-tak-jak-se-to-Sobotkovi-nebude-libit-292284

  20. Jedinej Sulík má právo mluvit o průserech EU, socialistů všech barev …ostatní psavci článků z politického prostředí, či kritiků v EU parlamentu, mají tak akorát z ostudy kabát, když tu EU rozvracejí zevnitř …

    Dušane, říká Ti něco pán jménem Herman Cain?

  21. Jirko, ano. Neúspěšný presidentský kandidát, jinak černoch, kterého bych já mohl volit.

  22. Dusane, dík … znám ho jen díky FB a zdá se mi velmi rozumný, zvlášť co se týká posldní doby a Obamova bláznění….Já se tím nikdy moc nezabejval a tak mne to velmi překvapilo ….

  23. Šumaváku, díky za ten dnešní odkaz na přednášku v Městské knihovně…

    Sám jsem ti chtěl dnes psát, zdali bys to sem jako samostatný článek nedal a ejhle – stalo se!

    Milí Pražáci a přespolní. Budete-li mít ve čtvrtek v 17 hod. čas, tak na přednášku v Městské knihovně určitě přijďte. Vezměte s sebou i rodinné příslušníky. Čím větší účast bude, tím více prostoru přednášející pan architekt dostane v budoucnu… 😀

  24. Tak oslavujeme 1. měsíční výročí od BFPT a věřili byste, že to vykloubený rameno furt bolí? Začínám zvažovat, zda bych se k tomu doktorovi přece jen neměl podívat.Ale bojím se, že bych musel na vozík a také nevím kde bych tady sehnal sestry boromejky se zápisníčkem…

  25. Přeji dobrý večer 🙂
    Ač varan, roním krokodýlí slzy, protože na tu přednášku se docela jistě nedostanu (leda bych tam byla dovezena ála Josef Švejk), poněvadž mi tělo právě nějak odmítá službu. Hlava ovšemť funguje, což je vzhledem k současnému stavu zeměkoule výhoda poněkud sporná… No, nebudu se rouhat. Doufám, že bude líp. Ale zrovna ty kavárny, nádraží a na ně navázaná „vybavenost“ mě už docela dlouho zajímají. Mám poněkud osobní vztah k dnes již nefungující kavárně Arco – jako oddílový elév jsem tam byla pravidelně zavlékána po tréninku „na kafe“. Podotýkám, že to mi bylo asi tak 13, Arco dožívalo a za rohem na mě čekával táta se „stodvacítkou“, aby mě odvezl domů z tréninku. Hrozně mi fandil a byl zlatej… Proto ta nostalgie.

  26. A mám takový nejasný pocit, že sranda končí… venku je naprosto jasno a už teď -2,5°C.
    Jestli to takhle vydrží, ráno bude -7 až -8°C. 🙁
    Zima jak v ruským filmu!

  27. A jak koukám na radar, tak bychom ráno mohli stavět huhulála… 🙁

  28. Varane, zdravím vás. Nepropadejte deprési, třeba vám to vyjde příště. Další přednáška bude začátkem prosince, ale to musí přijít na tu nynější hojná návštrěva. Proto tolik agituji…

    Jinak předpokládám, že slovutný pan architekt jistě nemalou část z toho, o čem bude přednášet tento čtvrtek, použije ve své vlastivědné procházce o Masaryčce, kterou doufejme uskuteční již někdy v příštím roce. Zatím má materiálu o tomto tématu nejméně na jednu knihu (tlustou). Navíc k tomu vyjde i barevný časopis (tlustý) i s obrázkama, jež bude zde v místě rovněž k dostání…

    Takže chleba bude, i máslo bude a Arco jistě bude také… 😀

  29. BohoušiB., díky za příznivé zvěsti stran Prahy mizející. Zkusím tu akci nabídnout několika svým kamarádům, které by to mohlo zajímat, třeba rozmnoží řady posluchačstva za mne. Jinak deprézi nepropadám, nebo se alespoň snažím – jen čas od času se mi vloudí takový povzdech: sakra, to mohlo být pěkný, zase jsem něco prošvihla (poslední dobou se to týká zhusta něčeho, co dávají v místním klubovém kině – bývala jsem tam častý host 🙁 ).

  30. Varane, to je správný přístup…
    Jen je prosím pěkně pošlete všechny, ať je tam narváno.

    My se ženou vyrazíme samozřejmě také. Něco takového si ujít nenecháme. Navíc přednášející má dar řeči a sonorní hlas, takže návštěva je rozhodně doporučeníhodná a nezapomenutelná… 😀

    PS: Nemáte prosím někdo z místních mail na Schumachera? Rád bych ho na tu čtvrteční přednášku pozval a od té doby, co sem přestal chodit, tak nemám jak mu pozvánku doručit. A Schummi chodí vždy na všechny přednášky mistra Š.

  31. Kruciš, ta skleróza.
    Takže pokud někdo mail na Schumiho máte, tak mi ho prosím pošlete. Děkuju.

  32. zatracená stařecká vetchost – Břeťo už nejsi sám. U benzinové pumpy mi vypadla kreditka ze šrajtofle a zapadla mezi sedadlo a tunel a nechtěla ven. Musel jsem se zkroutit, abych jí vylovil a pro změnu zase vypadlo rameno mě. Já ho mám vyviklané už leta. Chvíli mi to trvalo než jsem se vyvěsil na dveře auta a nahodil ho nazpátek, ale řídilo se už blbě. Nezbylo než zajet do motelu, obejít ledovací mašiny, naplnit kostkami igelitky a obložit se. Ale nějak nejde usnout, zkouším se ukolébat merlotem od Jakubova potoka, ale zase nemohu moc. Ráno mne čeká ještě 450 km do cíle. A to se potřebuji protlačit Chicagem kolem jedenácté ráno, než bude polední jam. Ještěže budu tahat z auta ty třicetikolvé bedny s mašinkami až ve čtvrtek. Nějak se tenhle rok lemovanej funusama nechce ani ku konci umoudřit…

  33. Dobré zas ráno… 2 Rpuť – nikoli, tu Němcovou je třeba mohutně podporovat – jinak se ta strana pod těch 5 % hned tak nedostane. A to by byla škoda!

  34. .. a bvolby nedepadly pro Republikány také moc dobře. Starostou New Yorku nebyl zvolen libertarián Lhota, ale Demokrat , guvernérem Virginie se stává Terry McAuliffe, kamarád Hillary Clintonové, který zvítězil nad Cucinellim podporovaným Tea Party jen o procento (a o 15 milionů dollarů navíc napumpovaných do kampaně). Snad jen, že v NJ obhájil guvernérskou pozici Chris Christie, jeden z nejliberálnějších Republikánů na dnešní politické scéně. Obama si včera opět plivnul do ksichtu, když se snažil přeformulovat jeho slib, že ti, kož jsou spokojeni se svým zdravotním pojištěním (asi 50 milionů Američanů) si mohou podržet, což se ukázalo jako nepravdivé tvrzení. Jejich pojištění jsou vypovídána zprava z leva. Obamova popularita spadla na 39%. Pravda, k 28% GWB po provalení aféry v irácké věznici Aby gharb to má ještě daleko, ale Obama na tom silně pracuje.

  35. Dobré ráno vespolek,
    Dušane, takže i když Obama plácá, co mu slina na jazyk přinese, stejně lidi na nižší pozice volí demokraty ?

  36. Matzurko, volí ho všichni s nastavenou dlaní a skoro všichni příjemci podpor. Dále většina federálních státních zaměstnanců a prakticky všichni Demokrati. Těch je registrováno více než Republikánů. Ovšem rozhodující je liberální intelektuálská elita, která mu sype peníze bez nichž by se nemohl realizovat. Když sleduji televizní dost ostré debaty, taky je to vždy stejné – kritici, většinou fiskální konzervativci, operujují fakty a daty, zatímco intelektuálská opozice představuje „vize“…

  37. Jo, vize,
    čili slibotechny, s tím se těžko bojuje. Leda si zapsat ty sliby z minulého programu a pak jasně prokázat, kdo lhal nebo kecal.
    Já myslela, že třeba demokrati na nejnižších úrovních i něco dělají, takže lidi volí činy, a ne slova, ale asi ne. Takže je to všude stejné….

  38. Dobrý den. Podle titulky Psa mají Svobodní 50% 🙂
    Dušane, a co u vás doma? Vyhrál konzervativní mladík?

  39. 43 U nás socialistická koalice zadlužuje město, staví bazény, lázně, sportoviště, špeluňky, tančírny … dělá „něco pro lidi“.
    Reportér – prasátko „Vladimír K., Česká televize“, pochází z mého bydliště.
    V době nástupu do TV byl zároveň „kulturním ředitelem“ tančírny. Na pozemku budoucí tančírny ještě jezdily bagry. Za kulturní vedení bagrů bral velmi dobrý plat.

  40. 45-u nás třeba místostarosta za ODS v Uherském Hradišti každý týden ve sponzorovaných příspěvcích na FB hlásá, jak nám postavil nový aquapark, jak zrenovuje fotbalový stadion pro ME 21 … Neznalý by z jeho příspěvků vyčetl, že to platí ze svého.
    A zadlužení města utěšeně roste…

  41. Nickname,
    no aby ne, víte, co to musí být, donutit bagry kulturně tančit 🙂 ?

  42. nickname,
    jistá odlišnost tu bude. Kolem krematoria nebývají poblité konifery a neválí se tam použité prostředky osobní ochrany pro boj zblízka.
    Jo… když už zmiňuji architekturu – jel jsem minulý týden skrz Tábor, očumoval jsem pokračující práce na Jordánu a také jsem si prohlédl táborskou „Bránu času“. PeS má pravdu. Ta podivná věc opravdu vypadá jako protikus k Onderkovu pyji z Brna.

  43. 51: AK, já bych byl malinko nešťastný, kdyby se ODS nelíbil požadavek čistého lustračního vysvědčení.

  44. 50 – Třeba tím dává, ptakopysku, město tTábor najevo, že si přeje navázat družební styky s městem Brnem.

  45. (52) Já to tam nějak nevidím …..
    Ale obecně řečeno, zcela bez vztahu ke konkrétní osobě, na lustráku bych trval u jmenovaných funkcí, tam to má svůj význam, aby byl omezen jinak ničím neomezený jmenující. U politických funkcí by to mělo svůj význam u kandidátů před volbami. Pokud si občané někoho zvolí, ač byl registrován jako spolupracovník, může mne to srát, ale pohlížel bych na to, jako když si zvolí komunistu. Je to smutné, ale bohužel realita. Není nějaká vševědoucí vyšší moc, napravující omyly voličů.

  46. Jo, to souhlasí, ale nechal bych to pro ty jmenované funkce.
    ODS by konečně měla zvolit nějaké vedení a jasný program, z toho by pak vylezlo vše ostatní. Němcová je docela slušná, ale vůdčí povaha zřetelně není, Kuberovi se nejspíš nechce (a řekl bych, že komunál a Senát je pro něj tak akorát, mohu se mýlit, ale nepřipadá mi jako tvůrce programů), o Pospíšilovi a Kubovi se raději vyjadřovat nebudu … takže nějak nevím, kdo by.

  47. Ajrovko 51 – vždyť to píšu, ještě si nestačila všimnout, že prohráli volby!
    Ten absolutní nedostatek seberefkexe vylučuje, že by byla schopna cokoli smysluplného pro tu partaj udělat.
    Vyjadřuje se ke všem a ke všemu, kromě ODS a toho co by především oni sami měli udělat.
    Kdáká cosi o uklidnění politické scény, ale vyjadřuje se o všech okolo velmi konfrontačním způsobem. Namísto toho, aby řekla, co konkrétně hodlá ODS dělat, vymezuje se vůči ostatním a pořád vykládá „s kým tedy oni ne“.

  48. Podstatná poznámka – dnes poprvé jsem potkala zasněžené auto. Tady sice lilo, ale obávám se, že Šumavák toho svého huhuláha už staví, pokud mu zrovna felčar nerovná rameno.

  49. 57 AK, Kubera by chtěl ODS přepracovat po vzoru Svobodných :-), záleží na volebním sjezdu – po něm by měl zůstat pouze jeden místopředseda. Potom chce změnit stanovy, aby nemohly handlovat silné oblasti, silné regiony.
    Duo Fiala – Kubera je představitelné. Naděje si příliš nedělám, kapři si zatím rybník nechtějí vypustit

  50. Ajrovko, já vím, že ti to, jako mužskému, připadá naprosto nepodstatné, ale všimni si, jak se paní Němcová obléká – tedy oblast, kde je plně svá.
    To je představa maloměstské paničky, jak asi vypadá žena velkého světa. A tenhle svůj „stín“ Němcová nikdy nepřekročí. Nejen v tom oblékání.
    I ta Merkelová, nepůvabná a neforemná „gertruda“, vypadá líp, o třeba Thatcherové ani nemluvě.

  51. No já slyšel babiše na tiskovce…. on normálně mluví tak, jak já píšu… uplně jsem slyšel Husákovo projevy s hodinama v pozadí..:-D
    Na druhou stranu, je mi úplně jedno, kdo sníží daně, kdo sníží administrativní zátěž, kdo umravní státní správu a ukáže jí tam kde má být. jasně, Babiš si jde za svojím, tedy za tím dorovnáním chybějících dotací, cco teď mít nebude, na druhou stranu. jakýkoliv sajdefekt, kterékoliv strany, ve formě toho, co jsem psal nahoře, mi bude sympatický a přijmu ho pokorně a s radostí.

  52. 52: ODS nemá problém s lustrákama, každý kandidát do každých voleb musí předložit lustrační osvědčení

  53. Nickname, samozřejmě že to je pitomost. Respektive, měl jsem rozdělit můj příspěvek na dvě části. Ani si moc nemyslím, že babiš sníží daně. Na druhou stranu, co bych asi měl tak dělat, než věřit v to, že to někdo udělá.

  54. (58) Nějak Ti antipatie mírně kazí vidění. Všimla (všimli) a přiznala (přiznali). Čímž padá ten nedostatek sebereflexe. Do volebního kongresu tam prostě je.
    Dotázána na tiskovce po jednání s lidovci se vyjadřuje, to není nic neobvyklého. Co má ODS dělat, to bude muset vymyslet nové vedení. Ten zbytek jsou spíše emoce, těžko konkrétně komentovatelné.
    (60) Jo, to jsou právě ty dobré technikálie a ne program. Fakt je, že pokud by ten dodal Fiala, mohlo by to fungovat.
    (62)Máš plnou pravdu, je to pro mne totálně nepodstatné.
    (64) Jedině snad s německou úrovní zadlužení by mohla být spokojenost, tam moc nezaostávají. 😛

  55. nickname : mladého republikána nezvolili. Ani se nedivím. Poslední týden se zřejmě nechal zlomit poradčíky arozejel negativistickou kampaň, aniž navrhl solidní rozbor „zklamání“ protikandidáta a vlastní řešení. To se v komun álních volbách neodpouští.

  56. Aha, už jsem zjistil proč je tenhle slušný motel docela levný a volný. Sousedí s železničním přejezdem u něhož mašina povinně šestkrát houká. Každou hodinu.

  57. Náhodou, ta paní, co napsala ten článek na blog je extrémně chytrá a přesně ví, jak to má být…. Jen chytrý šéf si najme chytřejší lidi, profesionály, odborníky… aby za něj dělali práci, které nerozumí. No jistě, můžeme se ptát, proč tam tedy není ten co ví o něco víc, než jeho podřízení, že by to jistě šlo všechno lépe a rychleji. No, na odpověď třeba přijdete i sami, proč bych to říkal, že 😀

  58. Tedy možná na to nepříjdete, ale až to správně sepne v mozku, to pak bude velká sláva…. úplná třínáctá úroveň vědomí, čakry se vyčístí a rozzáří a dál už nebude třeba reinkarnace.

  59. (67) Dotázána na tiskovce.
    Proč ta osoba provozuje tiskovku? Proč lidi z té strany nezalezou a nezůstanou zalezlí? Přátelé z ČSSD, ANO a jejich kamarádi by udělali práci za ně.

  60. Mňo,
    základní princip – chci položit fabriku – naberu na vedoucí místa dobře vypadající sympatické žvanily s minimem funkčních neuronových spojení, aby ani pámbu na nižší pozici nedokázal otočit kolo dějin – to celkem chápu. Koneckonců je to jenom moderní aplikace socialistické poučky „Aktivní blb je horší než třídní nepřítel“.
    Ale na vyšší level ejč-ár a byznys menežment jsem nikdy nepostoupil… 😀

  61. Jirko ppa,
    když se tady mihotáš. V anotaci na přednášku mistra bojového umění – šermu – pana Waschkeho jsem našel následující citát z Knihy knih:
    A Bůh sestoupil k němu pravě: „Zde máš ruku svou, sbal ji v pěst a udeř.“
    I udeřil a Bůh pravil: „Ne mě, ty pako.“

  62. >> AeroKarel
    Možná by věděl PeS – zda to náhodou není (ex)manželka jistého profesora.

  63. Ajrovko 97/62 – Pamatuješ na Paroubkův doutníček a proužkový obleček? – Přezdívka Don Džordžíno byla právě z téhle doby.
    Němcové volánky, kytičky,šátečky a plaidy jsou podobné v bleděmodrém. „Jsem paní vrchní státní radová, tatínek měl řeznictví a my máme auto“…

  64. Ptakopysku ad ftip 76:
    fakt jsem netušila, že je tenhle vtip tak nesmrtelný 🙂 Já jsem ho poprvé slyšela od svého šermířského mistra, což byl už tehdy starší pán (učil se šermu ještě ve staré „vídeňské“ škole v Medlingu, kamž dojížděl z JH) a je už dobře 10 let na pravdě Boží, kamž se odebral ve svých 96 letech. Nezapomenutelný chlap.

  65. varane,
    pan Waschke taky není úplný mladík, je možné že se někde potkali a přišla na to řeč. Jestli se tu objeví Honza ze Ž. – třeba ten fórek zná taky a zjistíme, že prosakuje šermířskými generacemi buchvíjak dlouho…

  66. 77: Dvd, Krugmana jsem četl. Nechápu, resp. díky O. Ulčovi chápu částečně, jak se ve svobodném světě mohou vyskytnout takoví „ekonomové“.

  67. Rputi, s tím oblékáním máte sice pravdu, ale to by spravila rada schopného vizážisty – kolik vyslovených módních „můr“ se takhle překvapivě vylouplo do elegance vpravdě nečekané 🙂 Včetně té zde citované Merkelové. Fakt, že paní Němcová tohle nereflektuje a po radách nesáhla, pro mě spíš vypovídá o tom, že jí to nepřipadá důležité – což je v jejím postavení jistě chyba. Možná to přeháním, ale vyvozuji z toho, že ta dáma si prostě sebejistě jede „po svém“ a je možná suverénnější, něž na co má… Navíc má od přírody charisma pokoutníka obecného, takže přirozené nadání jí tu nepomůže. Není vůdčí typ a nedělá nic pro to, aby se jím stala. Trošku připomíná ty amarérsky „spíchnuté“ bilboardy ODS, nad kterými mi už po několik volebních období oči pláčou a žaludek se chvěje (a není to dojetím).

  68. varane, ono jí to právě připadá důležité a je přesvědčená o své dokonalosti v tomhle směru …. bohužel, jak se tak jeví, nejen v tomhle směru…
    A mentalita maloměstské slepice není právě to, co by ODS v čele potřebovala.

  69. 77 – Krugmana už odmítám číst už i jen ze srandy. Nakonec do toho zamíchal ještě republikány a food stamps. Jen další z řady politických blbů s Nobelovou cenou. Nevím, proč se jim nerozdává dynamit.

  70. Honzo, zdravím 🙂 To „znám, ale nevím odkud“ bývá atributem dobrých a nesmrtelných vtipů.

    Rputi, souhlas – vždyť říkám, že ta dáma není vůdčí typ, spíš vůdčí pohroma. Problém nejen její je, že si to odmítá připustit… Čehož ovšem vinou svého založení zřejmě není schopná, takže se to pěkně cyklí. Někdo by jí měl protřír oči kopřivou…

  71. Tak ono jim zatím není pomoci – pokud se všichni ti profláklí někam nezahrabou a nenechají to nějakým jiným z těch 20 000 členů.
    http://www.novinky.cz/domaci/318396-volby-nam-prohral-prezident-opily-moci-zradci-a-policejni-akce-pise-svoboda-ods.html

    Vinni jsou všichni okolo…

    Kdyby se Topolánek nerozkročil (nepřičapl a nezačal srát na pravicové voliče), nezakládal s Kalouskem TOP 09 jako středové křídlo ODS, tak by jim dnes žádná TOP09 voliče neodváděla.
    A dokud nepochopí, že voliči jim ještě dlouho neodpustí, řečeno slovy klasika, „rozpor mezi slovy a činy“, (LS je shit, ale vzápětí sháněl pro ten „shit“ hlasy na schválení, nebudeme zvyšovat daně…atd, atd,)budou nedůvěrohodnější než KSČM. která se s tím návratem socialismu netají, a všem je jasné, že jestli se dostane k moci, tak na to dojde.

    Kmotrů se zbavili…
    Nejsem si jist, zda je spíše neměli vytahnout do vedení strany (pod veřejnou kontrolu), protože ti „kmotři“ prokázali dlouhodobé koncepční uvažování a dosáhli čeho chtěli.Většinou zákonnou cestou.Jejich plány a záměry budou realizovány i nadále, ovšem dále s pomocí ČSSD.A do budoucna třeba s Babišovo ANO.Kde, vsadil bych se, už dnes mají své lidi, kteří jsou jim zavázáni a nakloněni.

    Blbé je, že pražské vedení ODS nevidí to, co já, při pohledu přes šumavské stromy dolů, do kotliny…
    Na druhé straně… docela chápu PeSův postoj, i když ho nesdílím.

    Tedy, jak říkáme my, bezvěrci:

    33. Šlechtěte strom, a jeho ovoce bude dobré. Nechte strom zplanět, a jeho ovoce bude zlé. Strom se přece pozná po ovoci.
    34. Plemeno zmijí! Jak byste mohli mluvit dobré věci, když jste zlí? Co na srdci, to na jazyku!
    35. Dobrý člověk vynáší ze svého dobrého pokladu to dobré, zlý člověk vynáší ze zlého pokladu zlé.
    36. Říkám vám ale, že z každého prázdného slova, které lidé řeknou, budou skládat účty v soudný den.
    37.Svými vlastními slovy budeš ospravedlněn, svými vlastními slovy budeš odsouzen.“

    No a pro politickou stranu jsou volby soudný den! 😀 😀 😀

  72. PS.
    Kdykoliv vidím( nebo čtu) toho Svobodu, napadá mě (Bůh ví proč 😀 ) definice:
    Gynekolog je člověk, který hledá problémy tam, co ostatní potěšení…
    😀 😀 😀 😀

  73. Šumaváku, ještě si dovolím citát mého dědečka:
    Nejblbější doktoři jsou gynekologové, maj na starost jednu díru a ještě se v ní nevyznaj.

  74. (80) Jak již podotknuto v (67), je mi to buřt. I u Puchejře mne primárně sraly jiné věci, než „outfit“.
    (89) Problém je, že nikdo jiný zřetelně není. Pokud by byl, nebylo by co přežvykovat. /Což potvrzuje (91)/

  75. (94) Nicméně, když se hádají se zubařem, mohou se hájit: Díra jako díra a ta moje alespoň nekouše!

  76. Ajrovko – “ je mi to buřt“ – Chyba!
    Outfit totiž vidíš, ještě než dotyčný otevře ústa. A jestli sám sebe tím outfitem charakterizuje, tím lépe pro ostatní. Aspoň vědí, kdy vzít nohy na ramena. 🙂

  77. Honzo 😀 😀 😀

    zdravím dědečka tam nahoru. Tenhle citát mi rodičové zatajili. 😀

  78. (97) Smůla je v tom, že znám několik velmi chytrých a sympatických lidí, kteří na „outfit“ zcela serou. Takže vždy raději počkám na věci podstatnější.

  79. Ajrovko, to jsou přece dvě různé věci!
    Jedna věc je na outfit kálet a druhá věc je úmyslně se zdobit „atributy“ jako je doutníček či veliká hedvábná růže.

    Znala jsem několik slovutných universitních profesorů, kteří setrvale budili dojem bezdomovců a jistého archeologa, který nechápal proč by měl po ulicích chodit v jiném oděvu než který používal při své výkopové badatelské činnosti.
    Konec konců, měla jsem to i doma a historka, jak tatíček málem neodletěl na konferenci ve Finsku, neboť se odmítal vzdát svého oblíbeného kloboučku a matička z toho málem dostala hysterický záchvat, se řadila do rodinné historiografie. 😀

  80. ať dělám co dělám, tak mi na Němcové ten outfit taky nevadí. Klidně mě Karle do toho seznamu viz. 99 připiš.:-)

  81. btw vrátil bych se ke katování kostů a fokusováni na výsedky viz PK v minulé diskusi. Připomělo mi to pozdní sedmdesátá, kdy nás mlátili po hlavě za kompilování, linkování a za zbytečně užívané slovo interface.
    Dneska se toho nikdo ani nevšimne a polovička lidí ani netuši, že by se to dalo říct nějak jinak. Česky. Kdo nedownlouduje jako by nežil. Můj názor je ten, že si to ted konečně ekonomové užívaj stejně jako my před třiceti lety a přeju jim to.

  82. ještě bych se zeptal Maydy jak dopadla s louhem ve výlevce.

  83. NAzdar, rezy.

    tak hláíšení: louh jsem sehnala, nasypala, zalila horkou vodou. prkalo to syšelo to a výsledkem bylo, že začal pořádně odtékat dřez, který rovněž jevil příznaky ucpání. ovšem ne do odpadu, ale do vany. Momentálně je ve vaně hnusná černohnědávoda a sajrajt, který asi ten louh uvolnil z potrubí.
    Z čehož jsem odvodila, že ucpané to je někde ve zdi za napojením odtoku z vany. I zakoupila jsem sobě takovou tu spirálu a až dopiju kafe, tak bude další kolo – odmontuju sifon dřezu a zkusím to prošťouchnout odtamtud.

  84. Jo a pokud jde o Němcovou, víc než outfit mi na ní vadil plakát s textem “ premierka – premieři už byli“. I moje dcera, dosud nevlastnící volební právo to okomentovala slovy “ a to jako co? To je všechno, že by nebyla premier, ale premierka?“

    Rezy, já nechodím s dobou, nedownlouduju, alébrž stahuju.

  85. maydo, ten slogan nevymyslela Němcová, ale zcela určitě lidé, které Němcová ani neviděla. Naopak bych řekl, že Němcová sama si nevedla v rozhorech špatně jak před tak i po volbách. Sic jsem ji hlas nedal, ale na druhou stranu mi nijak nevadi. Dělá co může a to je dobře.

  86. Rezy, já vím, že to asi nevymejšlela Němcová osobně.
    Jde jen o to, že to je nabídka strany, kterou ona reprezentuje.
    Jako přízemní volič, kterého zajímá, jestli bude mít na chleba, slyším na menší daně, jednodušší předpisy a stát, který se neplete do toho, do čeho nemusí. Premier nebo premierka je irelevantní. Navíc v tom slyším trochu úlitbu feministkám a příznivclm kvót a vzletným kecům o ženách v politice.

    Prostě mně ti neosloví, spíš odradí bez ohledu na to, kdo to vymyslel. Němcové outfit považuju za vedlejší, její image šedé myši mi nevadí. Koneckonců se zatím nepohybovala ve funkcích, kde by byla reprezentace outfitem nějak podstatná. MYslím, že kdyby měla stát reprezentovat v roli premierky, tak se toho zhostí dostatečně . Premierka není od toho, aby byla módní ikonou. A konec konců paní Zemanová na předávání vyznamenání taky jevila zřetelný pokrok.

  87. já bych louh do výlevky nikdy nenalil, neb po něm křehne plast a zkrátil bych tím jeho životnost. Pokud tomu rozumím, je pod louhem celé vedení až ke spojce s dřezem už dva dny. Plasty staré dvacet let už jsou křehké i tak dost a dost.

  88. Vláda v demisi rozhodla o koupi bývalého sídla Economie za 300 milionů
    přitom
    Bývalé sídlo Economie koupila od Zdeňka Bakaly v květnu společnost Alkatria, kterou podle dostupných informací stálo 140 milionů korun

  89. >> rezy
    Já tedy mezi tím tehdejším používáním anglické počítačové terminologie a stávajícím tlacháním ekonomů (sic) nějaký rozdíl vidím: čeština tu počítačovou terminologii teprve vytvářela – a někdy to bylo ve stylu tak trochu obrozeneckém, zatímco pro „katování kostů“ ten výraz „snižování nákladů“ nikdo vymýšlet nemusí. V té počítačové terminologii jsem raději zůstal v pravěku – a tedy u angličtiny. Pamatuji si, jak jsem měl před lety potíže dorozumnět se s čerstvou absolventkou matfyzu.
    Jinak ovšem angličtina řádí i v Německu. Slova jako event, headline, citycall, deadline, sneakers, counter jsou docela běžná. Na nádražích lze vidět i cedule jako Counter wird geschlossen a rovněž na nádražích se objevil pojem ServicePoint , což je místo, kde jsou vyvěšeny jízdní řády. Poněmčování anglických termínů je pak zase doménou hochů pochodujích s oblibou pod říšskou válečnou vlajkou. Pro ně platí interner=Weltnetz, homepage=Heimatseite, link=Verzweig. Ovšem i v jiných směrech jsou aktivní: jeans=Niethosen.
    Ale abych se vrátil k počítačové terminologii: na mém pracovišti jsme výraz „directory“ používali jako krycí označení milenky s.ředitele.

  90. No hlavne…. Vylevanim louhu do vylevky, zlato nevznika

  91. mozna nekomu opravdu nevadi jeji obleceni, ale to co nosi jen podtrhuje ( a sakra hodne) jeji roli „pani z podatelny“.
    Je primo anticharismaticka, s hroznym hlasem (za coz samozrejme nemuze, ale je mi neprijemny) a velmi usedlym outfitem. To vse rámuje jeji soucasne zcela mimoidni radu vyjadreni.
    Tak mozna sefova filatelistickeho krouzku.
    Vyjimecne velky hreb do rakve ODS, . .

  92. obávám se Jirko, že ani vyléváním výlevky na hlavu paní Němcové. 🙂
    Jak šlape vrtačka?
    Jinak ještě k tomu videu Jirko, čtenář si toho nevšimne,ale odborníka to samozřejmě dráždí, za bagr si podšoupnul buldozer 🙂 Tanec bagrů vypadá asi takhle http://www.youtube.com/watch?v=5R_HWkT0UOI

  93. TAk, rezy, hlásím vítězství. Není to dokonalé, ale teče to. Teď jen doufám, že tam, kam má a že si to nenašlo cestišku k sousedce dole.
    A nakonec měla pravdu rpuť s tím zvonem. Chce to jen správnou techniku. spirála se ukázala nepoužitelnou, neb pod dřezem narazila na zlom a dál se nehnula a pod vanou to nešlo, protože v ní bylo cca deset litru substance, o jejímž chemickém složení radši nepřemýšlet.

    Návod, jak postupovat, jsem našla zde – velice užitečné stránky, autorvi vzdávám díky a jeho slávu budu šířit dál :

    http://kanalizace-frydl.cz/blog-detajl.php?p=13

    krom užitečných informací je povznášející narazit na někoho, koho i čistění kanalizace zřejmě baví 🙂

  94. Ono vubec je fascinujici se bavit o obleceni nejake pani, ktera ma marginalni podporu vseholidu 😀

    Vrtacku uz mam doma v garazi, tedy v baru s vyhledem na Milose prezidenta Zemana….zena sice trosicku brblala, ale kdyz jsem ji naznacil, ze podle vzhledu ji neni vice nez 19 let a takove mladice nechodi do baru, zvlast kdyz tam nehrajou …mi to dovolila…

  95. no baví, koukal jsem se na ceník 🙂
    Pokud pomohl zvon, tak jste mohla poslechnout Baubo s jejím tlakovým/zašpuntovaným experimentem ..
    Bar v garáži je geniální nápad Jirko. To zkusím a dám vědět. Vrtačku už tam taky jednu mám.

  96. kdyby se vrtačka otočila kopytem nahoru, tak by na ní šli(se šikovným talířkem) míchat drinky. Tedy na té Tvé asi ne, ale moje vrtačka by tak postavit šla.

  97. Rezy, to jsem sproste „ukradl“. A ihned jak jsem se rozhodl to ukrast, rekl jsem to tomu, u ktereho jsem to videl. Jedina nevyhoda je v tom, ze kdyz prai, musi byt mezistanice a auto musi byt vzdy ciste. Neni to na kazdodenni pouzivani.

  98. a abych nedopad jak Andy s kravíkama, tak si budu muset zaregistrovat staročeský vrták (samozřejmě rezatej díky podílu toho karamelového rumu)

  99. Neee prai, ale prsi 🙁

  100. tož , rezy, ceník sem, ceník tam, mně to nic nestálo. Jen to odhodlání a to je zadarmo 🙂

  101. taky by šly ty drinky míchat na kmitací pile, když by se položila na bok. Auto se tam samozřejmě nesmí plést. Stejně je nejlepší, když se parkuje venku.

  102. na pásové brusce, když by se jí dal delší pás, by šlo ty drinky vozit od vrtačky k ponku.

  103. Rezy, nejlip namicha drink barman s parkinsnem. Preci jen, s vrtackou si nepokecas. S jeste nemusis odvadet vypalne za to, ze neplatis nekoho s postizenim

  104. (106) Jo, tak nějak.
    (114) Tak to je mi záhada, že pomohl zvon, pokud je to s vanou nějak propojeno. Ale hlavní je úspěch.

  105. hlavně se však Jirko nesmí v garáži potulovat pes, co by zákeřně pohraboval třeba pucvol. Na tom se doufám shodneme.

  106. Karle, ono asi pomohlo, že jsem ten dřez vskutku důkladně zašpuntovala. A taky se s tím zvonem nemá šťouchat ne silou, ale hlavně v pravidelném rytmu a delší dobu. Což jsou fígle, který mi nedocvakly, dokud jsem si je nepřečetla

  107. tedy i když by mě nepřekvapilo, kdyby si lambo hovělo taky na koberci.

  108. 119- ani mi to nepřipomínejte,rezy. Už jsem mohla být bohatá jako Babiš a dělat fóry.

  109. Hmm, vy řešíte politiku a já jak vypráskat politiky. Neumíte někdo plést biče? Zase budu zlý a ošklivý. A to tak že velmi. (nemá to co dělat s SSO, ani se šroubárnou).

  110. Prezident Miloš Zeman nemá podle šéfa konzilia a ministra zdravotnictví Martina Holcáta poraněný obličej a zranění kolena si nepřivodil jako důsledek požití alkoholu.
    Hmm, to jsme ještě neměli prezidenta, kde by se museli ministři zdravotnictví dušovat, že se hlava státu neožrala.

  111. na pletení bičů je dneska už pozdě Nickname. Počkejte do jara. Budem dělat reparát.

  112. Dobré ránko!

    Tak koukám, že ta světová computerizace všeobecně pajdá na všechny čtyři. Jj, to by se na „západě“ stát nemohlo! 😀

    … Už po nastartování reformy na počátku října se ukázalo, že vláda technologicky nejvyspělejší země světa nebyla za celé tři roky schopna zajistit náležité fungování klíčové webové stránky, přes niž si mají lidé kupovat povinné zdravotní pojištění. Sama ministryně zdravotnictví Kathleen Sebeliusová označila takovou situaci jako „debakl“…
    http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/obama-je-nejen-u-americanu-rekordne-neoblibeny_288094.html#.Unskf3AyL0c

  113. Rputi,
    ad 133 – musíš akceptovat fakt, že stát z principu nemůže dát optimální zadání úlohy správné firmě. Když je úloha jednoduchá a dokázal by ji realizovat i osamělý živnostník, pak varianta – slepé kuře nalézající zrno – prostě neexistuje.
    Jinými slovy – při dodržení úředního postupu a akceptací politických rozhodnutí nelze v demokratickém systému nalézt firmu schopnou správně algoritmizovanou úlohu dovést do rutinního provozu.

  114. ptakopysku, nejspíš máš pravdu. Jen mě překvapilo, že i v té Emerice…
    Že by mne to uklidnilo, se věru říci nedá.

  115. Rputi,
    matně si vzpomínám, že novinama kdysi probleskla zpráva že už na nějakých hliněných tabulkách (asyrských?) byla zaznamenána informace, že svět se skládá převážně z blbců. No vidíš, a lidstvo je tu furt a je furt stejné, lhostejno, ryje-li své kydy stylusem do hliněných tabulek, nebo do obrazovky smartfónu. 😀

  116. Jj, ptakopysku, je to furtumfurt stejný, jen je s podivem, že jsme na tu blbost ještě nevyhynuli. Ale děláme, co můžem! 😀

  117. Dobré zas ráno – koukám, že podvodníkům už teče do bot a vytahují další a další budoucí katastrofy.
    http://pocasi.eurozpravy.cz/pocasi-v-evrope/81007-meteorologove-varuji-nasledek-bude-desivy/
    Ano, následek bude děsivý – oni by taky mohli přijít o tak těžce vylhané peníze…
    Jen pro neznalé – ppm znamená jeden z milionu – takže u toho ukrutného CO2 se stále pohybujeme na úrovni setin procent. A to úžasně přesné měření je realizováno v těsné blízkosti kráteru aktivní sopky, u které je CO2 značnou částí produkovaných sopečných plynů.
    A ti podvodníci nemůžou pochopit, že už jim ty podvody nechce spousta lidí žrát i s navijákem…

  118. 139 Dobrý den. PeSi u Vás se učí obor učitelé v oboru tělocvik/matematika pro ZŠ? Ke studiu diferenciálního počtu jsem doporučil Jarníka, z programů Geogebru, příp. Maximu, Scilab. Hlavně ať se studentka zeptá vyučujícího.
    Neteř jedné kolegyně se rozhodla pro kantorské řemeslo.

  119. Prohlédl jsem pracoviště, zkontroloval nástěnky a objevil jsem trestuhodnou nedbalost. Nikdo nepřipomíná veliké vítězství sjednoceného neevropského nepracujícího lidu. Nikdo nedostane čestný odznak a vlaječku ČSSP.
    Zkouší vyžehlit malou oslavou. Uvidíme.

  120. tělocvik – matematika? Nevím… Teď se otvírají nové didaktické obory ve spoluprácu s jinými fakultami, ale detaily nevím. 28.11. je Den otevřených dveří, tam je možné získat detailní informace. viz http://www.mff.cuni.cz/verejnost/dod/

  121. Nickname, kombinace tělocvik/matematika je základ!!
    Tělocvikář musí umět diferencovat a neustále počítat s tím, že buď si někdo nabije hubu nebo ho nějaká studentka obviní ze sexuálního harašení

  122. 143 – neměla by se ta fotka jmenovat: „Dva tlustokožci“ ?

  123. Dobré ráno,
    NIckname,
    pche – velké vítězství pracujícího lidu. Dnes je to šedesát let, co můj táta pojal za choť moji mámu. Pro mou maličkost měla tato událost mnohem podstatnější důsledky než nějaký výstřel z aAurory. 🙂

  124. nickname,
    kombinace predmetu s telocvikem produkovala fakulta pres kotouly . . .
    Dnes ji najdete jako pokracovatele pokrokovych tradic v budove Vokovicke sorbonny.
    I kdyz je fakt, ze to byvaly rustina, biologie, prace na podzimku a tak. . .nic sloziteho.

  125. 2 šimon klein – zas ale je příležitost pro vznik nových, hodnotných a přínosných diplomových prací – např. na téma rozpočítávání hráčů stylem prvý, druhý.
    To, jak známo z klasické literatury, je zcela zásadní činnost, na které stála celá branná moc CK monarchie.
    Dnes, kdy pod slovem matematika je myšleno zvládnutí kupeckých počtů, je kombinace s tělocvikem vítaným rozšířením oboru.

  126. Tak jsem si to ověřoval, je na FTVS + na MFF dochází pro matematické předměty. Anatomii jim přednášejí učitelé z LF, naštěstí na campusu tělocvikářů.

  127. Nickname,
    ověřit si to přímo u zdroje je vždy nejlepší – každá škola to má jinak. U nás pro nedostatek studentů PřF sebrala PdF přípravu učitelů pro druhý a vyšší stupeň. Ovšem na pedagogiku a psychologii stejně musí docházet na PdF, raději nechci vědět, jak moc je tam pak mají „rádi“…. On už tak pajdák drobátko vykrvácel při trucpodniku a založení fildy, stejně jako je hnojárna nadšená odštěpením a vznikem frovky (to jsou rybáři a vodníci).
    Taky je snad možnost dělat PřF, a pak si udělat nějaký „šnelkurz“ pedagogického minima a vesele za katedru. Nicméně, na naší nově opravené vrátnici, nyní recepci, sedí za pultíkem dva čerství absolventi…. slečna z PdF jazyky, mladík z ekonomky.

  128. 150 Matzurko, vy mě zbavujete iluzí. Žil jsem v domnění, že katedra teologie spadá pod fakultu hnojní … Ev. Sv. Matouše … po ovoci poznáte je.
    Už i v Budějcích se namnožili filozofové. Proč zakazovali to DDT?

  129. To na to potřebovali BISku?

    …„Počet nekvalifikovaných, za nic neodpovídajících úředníků, kteří jsou ve funkcích pouze díky personálnímu klientelismu, je dokonce možno chápat jako jeden z parametrů určujících míru nefunkčnosti výkonu veřejné správy jako takové,“ konstatuje kontrarozvědka v části zprávy věnované organizovanému zločinu…
    http://www.novinky.cz/domaci/318480-verejny-sektor-je-bez-skrupuli-vysavan-varovala-tajna-sluzba.html

  130. Nickname,
    ale filda tu stojí už pár let (dvě nebo tři ?) 🙂 Teď se nám množí frováci jak rybišky….vznikli odštěpením z hnojárny a fúzí s výzkumákem ve Vodňanech, ale i tady hned vedle hnojárny přistavují budovu či dvě, takže tři hnojně-fakultní ovečky jsou umístěné do ohrady k tažným koním neb staveniště jim zabralo tu jejich. Asi jim to jde k duhu, včera jsem u hnědé ovce zpozorovala dvě jehňátka (jezdím kolem do práce).
    Náhodou, zdejší filda se ještě drží, zatím mají studium bohemistiky, germanistiky a zejména akční archeology, co bádají u Netolic i jiném okolí (archeobotanik se podílí i na výzkumu v Egyptě). Takže se leda modlit, aby se neexpandovali k oborům …. no však víte.

  131. A DDT se ukázalo nakonec jako nic moc,
    komáři si bleskem vyevolvili toleranci (během jednoho roku klesla účinnost DDT z 90% na cca 15%, takže kdo by se s tím sypal dál). Učím to jako příklad bleskové selekce, je to v každé druhé učebnici 🙂

  132. PeSi – 139 – Malinko Vás opravím. Hypotéza globálního oteplování způsobeného člověkem je samozřejmě nevědecký podvod – o tom žádná. Radiační schéma, které používá IPCC, jako základ, nelze falzifikovat žádným experimentem či měřením. Proto nepatří do exaktní vědy, ale do sféry náboženské. Chyba není v nedostatečnosti přístrojů ale v základním logice teorie radiačního schématu – nepůjde to nikdy. Dokonce bych se přiklonil k tomu, že to není chyba ale úmysl a taky fakt, že se dobře hodí do počítačů pro modelování. Chyby v řádech 100, 200 a 300% se pak jednoduše okecají nedokonalou znalostí parametrů. Dokonce jsem zachytil argumentaci: „No dobře, spletli jsme se o 2°C v odhadu ale když to vezmeme na Kelvinově stupnici, tak je to chyba v řádu 1% a to je skvělé, že“. Je to podobné, jako vzorec pro pravděpodobnost výskytu inteligentních civilizací ve vesmíru. Ten vzorec obsahuje součin asi 12 parametrů, každý z nich je „kvalifikovaným“ odhadem. Vyjde Vám přesně to, co potřebujete, podloženo „kvalifikovanými“ kydy. IPCC taky říká, že jen upřesňuje parametry toho radiačního schématu. Nicméně koncentrace CO2 skutečně roste. Je pravda, že to číslo 398 pochází z Havaje a měří se v blízkosti sopky. Nicméně je k dispozici hafo dalších měřících míst (ta Havaj je jen nejdelěí časově). Všechny ukazují za posledních 30 let stejný nárůst, byť na jiných číslech. To ale není překvapení to se u intenzívních veličin stává, navíc koncentrace CO2 má významný chod léto zima, mění se s nadmořskou výškou, oblastí, blízkostí zdrojů, větrem atd. Nárůst koncentrace CO2 je podle mě realitou, zpochybňovat jej nemá smysl. Co je velmi pochybné jsou odhady a měření z předindustriální éry, kde IPCC udává koncentrace kolem 200 ppm.

    Já osobně ale v celé věci sázím na obrácenou kauzalitu (teplota-koncentrace CO2) a obyčejný, starý dobrý Henryho zákon. V oceánech je cca 70 x více (to není překlep) CO2 v rozpuštěné (a tedy změnou teploty uvolnitelné) formě , než je v celém atmosféře. A setrvačnosti v chodu teplot v hlubokém oceánu jsou v řádech stovek let.

  133. 2 Oteplovač – já nezpochybňuji změny koncentrace CO2 ani jiných plynů. To, co zpochybňuji je ničím nepodložené tvrzení, že tato změna koncentrace (na úrovni jednotek ppm) je příčinou změn teploty. A to, že nejúčinnějším skleníkovým plynem je vodní pára se cudně zamlčuje.

  134. ad 156: Pokud je dotycny plyn dobry absorbator, tak ani zvyseni koncentrace o tisice ppm nic na mnozstvi pohlcene energie nezmeni, protoze kde nic neni ani smrt nebere. Je-li absorbcni koeficient CO2 pri 270mm pres celou tloustku atmosfery na kritickych vlnovych delkach 4, tak na nich projde jen e^-4 (1.83%) z vyzarene energie tj. pohlceno bude 98.2% vyzarene energie. Kdyz zvednu koncentraci na dnesnich 400ppm, tak se absorbcni koeficient zvedne a CO2 mi pohlti 99.8% energie. Dalsi zvysovani koncentrace by na mnozstvi pohlcene energie melo mit vliv odpovidajici velikosti toho zbytku, co chybi do sta.

  135. 158 – ta to mám radost, moje česká penze jde zase o desítky dollarů dolů

  136. „Krátkodobě to znamená negativní dopad na spotřebitele. Pokud bude oslabení koruny trvalejší, pak to bude pozitivní pro české exportéry,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.“

    Expertovi zřejmě uniklo, že co se jednou zdraží už NIKDY neklesne zpět, pokud se to týká nezbytných potřeb pro život. Ceny mikrovlnek zas tak důležité nejsou.

  137. Ahoj!
    Z dob.kdy jsem se globálním oteplováním zabýval více než dnes lokálním (minulý týden jsem usoudil, že globální oteplování nepostupuje dostatečně rychle a pomalu začíná být čas nadělat nějaké dříví, takže řežu, a vozím, a řežu… )si naprosto přesně pamatuji jednu oficiální odpověĎ a sice:
    CO2 rozhodně není tím hlavním oteplovacím problémem, ale nejsnáze se sleduje a každý tuší co to je.Proto byl vybrán jako odstrašující příklad.

    Strašení rozmrznutím sibiřského permafrostu a uvolněním v něm vázaného metanu je jen pro odborníky, to lidi, topící uhlím, nebere. 😉
    A přemlouvat lidi, že vodu na kafe musí ohřívat jen na 80°C ( k tomu se EU jistě dostane!) aby z rychlovarné konvice (2016 = max 200W)nestoupala pára, způsobující největší díl globálního oteplování, je prostě marné!!

    Proto byl vybrán CO2 jako největší zloduch…

  138. A myslím, že co je to albedo netuší nejen EU komise, ale ani Pachauri and his boys a pletou si to s libidem. 😀

  139. Brožka má recht!
    Já s láskou vzpomínám na doby, kdy jsem za každé vydělané 1€ dostal 32,- Kč a dnes při 24,50 ( 25,60 aktuálně) dostávám ve směnárně žlučníkové záchvaty.

  140. Šumaváku, cosi mě pod šišinkou drbe, že jednou takhle ČNB podrazila Klause a pak z toho byl tuším nějaký balíček. Jen už si nemůžu vzpomenout, jak to bylo konkrétně???

  141. Tenkrát to bylo naopak. ČNB skokově zvýšila úrokové sazby z nějakých snad 5% na 20%. Ta dnešní intervence byla víceméně opačná. Snižovat úrokové sazby už ČNB skoro nemůže, protože ty jsou už víceméně na nule už delší dobu.

    Tyhle závody ve znehodnocování měny jsou sice šílenost, ale když to dělají všichni, včetně Švýcarska, nedalo se čekat, že ČNB bude trvale stát stranou.

  142. Já jsem s politikou ČNB velice spokojenej 🙂

  143. Pavle K. a nezapomeň připodotknout, že ČNB tehdy operovala v podmínkách pevného kursu, vázaného na DM a dolar (poměr už si nepamatuju, mám dojem, že 60:40). To prudké zvýšení úroků bylo následkem – kurs neodpovídal trhu a začaly spekulace proti koruně, kterým ČNB čelila (nebo se snažila čelit) razantním zvýšením úroků. Nakonec stejně museli přejít na volný kurs.

  144. Foundry, tak to už si zase až tak do detailů nepamatuju. Já se koukal jen na historickou tabulku úrokových sazeb, abych si to připomněl.

    Ale moc se netěš, ECB sundala dneska sazby, takže poměr koruna – euro se asi moc nezmění. Holt všichni závodí ve znehodnocování měn.

  145. Ne, koruna během odpoledne oslabila z 25,80 na 26,80 – a to už bylo snížení sazeb ECB známo.

  146. Litujte všichni , kdo nebyli na Šakalovi !
    Byl naprosto sqělej !!!
    Už se těším na další pokračování .

  147. Foundry, nechci to dnes pitvat (Petra Kunetku to dodnes vzteká), ale šlo o při a) uvolnění kapitálového účtu platební bilance udržet kurz ve fluktuačním pásmu, aby se b) „nerozjela“ inflace. No, a protože se to stalo, tak zvýšením povinných rezerv zkusili tu „inflaci“ zkrotit a vytřásli z hospodářství kdeco. Kdyby ten floating vyhlásili o pár týdnů dřív, tak mohli ušetřit spoustu peněz. S tím rychlým otevřením kapitálového účtu už se nedalo nic dělat.
    V pondělí jsem slyšel, že si o tom povídali rok a projde to o jeden hlas. Byl jsem dotázán, co bych dělal na jejich místě. Můj postoj je takový, že uvolňování měnové politiky prostřednictvím snižování úroků, tzn. růst měnové zásoby nevedl k zamýšleným účinkům. Obyvatelstvo drží hotovost, omezuje spotřebu a spoří. Očekávané oživení se nedostavilo. Těžko se divit při permanentní 10 leté hře na reformu veřejných financí a špatných zpráv ze světa v uplynulých 5 letech. Obyvatelstvo je opatrné. Namísto pobídek k utrácení by ho měli všichni pochválit za rozumný postoj.
    Takže: setrval bych na současných pozicích a neprováděl nic. Co by na tom mohl změnit slabší kurz koruny, mně hlava nebere. Při otevřenosti českého hospodářství to povede ke zdražení dovážených surovin. Ale, třeba mají nějaký úplně nový trumf. A já tuhle bankovní radu považoval za nejlepší, kterou jsme měli.

  148. Dobrý večer, připojuju se k Šimonově potlesku za Šakalovu přednášku. 🙂

  149. Njn, někteří holt musí v době přednášky vytvářet hodnoty a budovat kapitalismus 🙂

    Třeba to vyjde příště.

  150. MP – myslíš tedy, že mám ještě počkat a nepanikařit?
    Já že bych si teď půjčil v Reichu 10 000 €, vyměnil je za kačky tj 268 000 Kč a splatil je zase až se kurz vrátí na 24,50, tedy že bych vracel jen 245 000…
    Víš co já se na 23 000 korun nadřu?
    Fakt je, že ten rodíl mezi 32 Kč/€ a při splácení kolem 25 byl ca dvojnásobně zajímavější… 😀 😀 😀

  151. Včera proběhl v Nashville gala večer s vyhlášením cen pro nejlepší autory, interprety a písničky country and western. O závěr večera se postaraly hvězdy Brad Paisley a Carrie Underwood. Stojí za shlédnutí

    http://www.youtube.com/watch?v=NRP8Do-IyRU

  152. MP, ad 172 – hlavním efektem je relativní snížení mzdových nákladů.

  153. Neboli, ČNB se vydala cestou, kterou by se milerády vydaly země PIGS, kdyby mohly.

  154. 171, 173: No, tohle jsem zrovna napsal někomu, kdo to nestihl:

    (…) to je škoda, přednáška byla velice zdařilá — oproti minulé tematicky sevřenější, plná logicky dobře provázaných faktů, navíc s argumenty a příklady jemně podloženým Šakalovým urbanistickým názorem, zejména co se posledního období týče.  (Avšak do uvedeného se může promítat i můj osobní vztah k železnici, a minulá mohla být stejně dobrá.)

  155. nickname, já chápu, že oni potřebují inflaci, protože věří, že to někoho povzbudí k utrácení a vyšší zaměstnanosti (sic). Jen nechápu, když to nezabralo s úroky, proč by to mělo zabrat s kurzem. Jak by to mohlo rozhýbat trh s nemovitostmi, mně hlava nebere už vůbec. Ale třeba mě opravdu něco uniká (bez sarkasmu a ironie).

    P. S. Nemohl jsem se zúčastnit šakalovy přednášky, což je kompenzováno dobrou zprávou: mám boreliózu. Dobrá zpráva je to proto, že po 9 týdnech „střelby naslepo“ zjistili, proč je mně blbě.

  156. Foundry, myslíte že to utáhnou? Zkoušel to někdo kromě Japonců? 0% úrok a spekulovat proti vlastní měně?

    Brňáci (Pepo a spol): 11.11 v 16:30 bude setkání s T.Haasem v kavárně Savoy pořádané Mladými konzervativci. Já tam nebudu, předávám dál.

  157. Abych to trochu rozvedl – nedávno jsem zde psal, že každé zvýšení daní (bez výjimky) zvyšuje cenu pracovní síly a tím zvyšuje i nezaměstnanost. Zvyšování daní nám všechny vlády za posledních 15 let dopřály hojnost. Soudím, že ČNB se snaží neblahé důsledky vládní politiky eliminovat nástroji, které má k dispozici.

  158. Nickname, utáhnou bez problémů, korun si natisknou, kolik budou chtít. Horší by bylo bránit kurs proti oslabení – to by praskla kasa, to se nepodařilo ani UK.

  159. 182 Modrý ptáku, spekuluji o spekulantech: Pokud se jim povede dvouciferná inflace, banky budou nabízet nízké úroky, lidé budou hledat úkryt mj. v nemovitostech. Tím se zaplatí dokončené projekty – lidé byty koupí v očekávání znehodnocení měny.

  160. MP, myslím, že pokus vyvolat inflaci za tím není, za primární považuju snahu pomoci exportu v době, kdy drahou evropskou vlast vovinuly mraky 🙂

  161. MP – to ale asi zas tak dobrá zpráva není… 9 týdnů je na boreliozu víc než dost. Nevím co Ti na to teď předepsali, ale běžná ATB nestačí, i když potlačí příznaky.
    Boreliosa je zákeřné svinstvo!!
    Chtěj neustále rozbory krve, kontroly a jsou na to spec.antibiotika a speciální léčení. V DE docela zvládnuté, stojí za to se informovat a svého doktora (velmi!) otravovat.
    Až Tě za dvacet let začnou doopravdy bolet klouby, je to už neřešitelné.

    (já si nevymýšlím – údolí Vltavy je nakaženými klíšťaty pověstné a my tu s tím žijeme od mala…)

  162. Nickname, v podmínkách dvouciferné inflace žádná banka na světě nenabídne nízký úrok:-)

  163. Šakal byl jako vždy excelentní. Budu ho muset požádat o obrázek, jak je na něm text vysvětlující, proč děti nemohou do kavárny. „Děti do kavárny nepatří. A tedy ani nevychovaní rodiče nevychovaných dětí“ (vono to bylo poněkud obsáhlejší a hlavně trefnější)… 😛

    Modrý ptáku, zrovinka jsem ti chtěl vyčinit, že tě tam nebylo vidět, když zrovna ty na Šakalovy vlastivědné vycházky chodíš pravidelně. No ale ta Borelióza tě zčásti omlouvá. Ale pouze zčásti. Co je mrzká Borélie proti Šakalově přednášce, he?!?! Takový DVD se tam dokulhal za značných bolestí své nemocné nohy, ale byl tam. A příští měsíc přijde znovu…

    Šumaváků (a to i těch pouze čtoucích) tam bylo vidět značné množství. Dokonce bych si troufl říci, že tvoříme spolek, který již připomíná Maffii blahé paměti (samozřejmě kulturní)… 😀

  164. 186: Rád bych v rychlosti upozornil na fenomén skryté inflace a — v ještě větší rychlosti, jakož i s veškerou vágností — nadhodil jeden její atribut: Aby ji režim skryl, vždy potřebuje nějaké ty regulace ekonomiky. (Co to je skryl? –– Navíc, režim ji často, ne vždy, potřebuje nějak schovat, ale zároveň si přeje, aby působila; proč by ji jinak vyvolával?)

    Zde bych chtěl upozornit na zásadní strukturální podobnosti současného EU s RVHP – ty zřejmě spočívají nejen v přítomnosti regulací, ale i v tom, nakolik tyto ekonomiku postupně zavedly absurdním směrem (výroba harddisků v BLR, řepka…).

    Omluva za nekonsistentní příspěvek, formulačně a nejspíše i myšlenkově. Budu rád, když se tématu ujmou ti, kdo tomu rozumí lépe.

  165. Šakal byl brilantní – ostatně jako vždy. A kdyby nás tam nechali déle, tak jsme tam také déle zůstali.

  166. 187 — Nebo možná i kombinace dlouhodobé — dlouhodobě však málo úspěšné — snahy kurs CZK trochu srazit, s vhodnou příležitostí vyvolanou výsledkem voleb?

  167. v centru velkoměsta právě ohňostroj,
    lampionový průvod nevidím, asi už prošel
    takto se slaví VŘSR

  168. Bohouši, já bych přišel, jenže termíny se kryly a nebylo vyhnutí. Chytili to zkraje. Mám ATB speciální na 30 dnů.

  169. <Modrý ptáku, no dobře, dobře… 😀

    Takže za měsíc na další přednášce. To akorát tak zrovna dobereš prášky… 😀
    Šakal má opravdu dar řeči. Jsem zvědavej, o čem to bude příště. Že by o Negrelliho viaduktu?

  170. Všichni nemocní, na můj rozkaz: uzdravte se. 🙂
    Přeji všem brzké uzdravení.

    … simuloval tuberu a přitom měl jen souchotiny.

  171. Bohouši,
    o příští přednášce dej vědět. Už se těším a chtělo by to též písemnou podobu ke stažení i s obrázky a mapkami. Šakal má nejen dar řeči, ale umí vyhledat a sestavit velmi zajímavé materiály. Má to štěstí, že práce jest mu koníčkem.

  172. Zpátečníku, jak píše Foundry v poslední větě 184 (to nemá být omluva tohoto činu). Stran reakce na volby – určitě ne. Zmiňuji v 172, povídali si o tom rok a není to info JPP. Inflace je peněžní jev. Ačkoli kolegové z mainstreamu (a ČNB) se tváří, že je to jev cenový. Není a lze ji uskutečnit pouze měnovými opatřeními. Snížením úrokové míry nebo vytištěním peněz. Postihuje všechny. Výhodu mají ti, kteří se k penězům dostanou první, takže to působí jako přerozdělování, ale je to jev peněžní. Horší než daně. Je to hrdelní zločin.
    Dotace a subvence a další regulace jsou fiskální opatření (rozpočtové – přímé platby), která vedou k „vytěsňovacímu efektu“. Investice, které mohly být učiněny soukromými subjekty, činí vláda. Kdyby vláda jen přerozdělovala aktuální daňový výnos, při stejné spotřebě a nehospodařila schodkově, tak by to bylo úplně průzračné.

  173. Modrý ptáku – 201 – Otázkou ovšem je, jestli si ČNB může dovolit nekonat, když celý zbytek světa pořádá závody v tom, kdo nejlépe a nejrychleji znehodnotí svou měnu ve snaze získat pro sebe výhodu v exportu (kam ? To nikdo neví).

    Ostatně Švýcarsko se k podobnému kroku odhodlalo loni a s mnohem větší rasancí. Švýcarská centrální banka prostě prohlásila, že frank bude mít k euru kurs 1.22 ku 1 i kdyby se mělo frankama tapetovat.

    Mimochodem, oprav mně pokud se pletu, ale není cílování inflace do rozmezí 2% až 3% přímo uvedeno v zákoně o ČNB ? Pokud ano, tak kdyby bankovní rada nekonala, dopustila by se patrně trestného činu. Něčeho jako porušování povinností při správě cizího majetku nebo tak něco.

  174. Venco, však jsem ho k tomu předevčírem telefonicky vybízel. Třeba se mi ho podaří ukecat na příští přednášku, aby měla i písemnou a obrazovou podobu. Měla by být tuším začátkem prosince. Určitě to tu Šumavák dá včas všem vědět…

    U té Masaryčky je výhoda, že ji Šakal plánuje i jako příští vlastivědnou vycházku. Tahle přednáška v MK byla jakousi podmnožinou té budoucí vycházky po Masaryčce. Takže doufejme, že mi její text spolu s obrázky co nejdříve pošle, poniváč už to má dlouho připraveno a já se poté následně pustím do sazby časopisu. Ovšem to už skoro nebude časopis, alébrž to bude takměř tlustá kniha… 😀

  175. Ale tak zase proč by se nemohla Škoda vyrábět ve Španělsku, když se Hyunday může vyrábět u nás a ne v Koreji ? 🙂

    Japonské televizory Panasonic se taky vyrábí u nás a německé (nebo jaké) botky Adidas se vyrábí v Číně. Finský nábytek IKEA se dělá v ČR a zaručeně pravé kabelky Luis Vuitton matlají Vietnamci v ČR na koleně. A je to prima kvalita, nosila to i manželka předsedy vlády kdysi. 🙂

  176. 201 – Modrý ptáku, děkuji za reakci, ale pro moji omezenou chápavost je pořád příliš esoterická. Dnešní peníze jsou zajisté virtuální, jsou však ve všech svých formách virtuální stejně? Ve 192 mi především šlo o skrytou inflaci. Kdyby totiž inflace skutečně byla 2%, zatímco zúročení spořících účtů je někde pod 1,5% před zdaněním, asi bych se tolik neznepokojoval, jak mi úspory ubývají; to mi mozkové buňky nepochybně odumírají rychleji.

    Existuje v reálném světě něco, co přesně odpovídá růstu M2 ? Staral by se někdo o inflaci, kdyby neměla vliv na ceny? Studoval někdo dlouhodobý vývoj třeba poměru ceny kaviáru k ceně salámu Vysočina? – No nic, jen jsem se pokusil naznačit, co mi zhruba vrtá hlavou…

    Shodou okolností mi boreliózu našli právě včera, resp. protilátky proti ní, ale to u boreliózy je vlastně totéž. (Někdo zkrátka tentokrát dal udělat krevní testy vskutku zevrubně.) Marně vzpomínám a přemýšlím, kdy jsem se mohl nejpozději infikovat; musejí to být už léta… Pěkná mrzutost ve Vašem případě, ale zas je opravdu dobře, že to zřejmě našli relativně brzy.

  177. Bohouši, díky za informace. Budu se těšit a určitě zas přivedu emeritního exkolegu jako dnes. Byl spokojen a též se těší na pokračování.

  178. MP, dostal jsem se k internetu až pozdě, ale na tohle Ti musím odpověd+t. Moje sestra Ivana, po letech rešerší a hledání příčin co spustilo její rakovinu slinivky došla k přesvědčení, že to byla pozdě odhalená borelioza. (nakonec si diagnosu určila sama – byla skutečně vynikající diagnostičkou, ale na sobě to poznala příliš pozdě). Takže drž se toho, co Ti napsal před hodinami Šumavák. Držím Ti palce.

  179. jedenadvacáté století. Bezpečnostní opatření na letištích mne připravila a posléze odnaučila nosit kapesní nůž. Teď sedím v hotelu s bagetou a krájím si Cammembert kreditní kartou…

  180. Dobré ráno vespolek,

    Dušane, to s kartou sem nepiš, nebo ti ji příště zabaví taky 🙂

    MP a případně další borélií postižení,
    rozhodně POSLECHNĚTE ŠUMAVÁKA !!!!
    Borélie je sfině, na jakou nemá celá naše politická scéna dohromady i s Bruselí navrch; manželova spolužačka ve velmi mladém věku skončila o berlích v invalidním důchodu. Dušanova připomínka je zcela oprávněná.

  181. 2 Dušan – ale zas máš tu výhodu jistoty, jak nad Tebou Velký bratr bdí… Co kdyby ses tím nožem zranil…

    K tej borelióze se připojuju… A domácí pán dobře ví proč… Jedno kousnutí hmyzem v Japonsku – 3 roky to bylo latentní a pak se to najednou probudilo a já málem přišel o nohu. Dodnes ji mám nemocnou, jen se to občas zlepšuje a pak zas zhoršuje. Podle toho si u domácího pána troufám nebo netroufám cválat.
    Ta noha se neuzdraví už nikdy, tam je to jen otázka, v jakém stavu to vydrží až k té recyklaci… Ale jak se tak koukám, dobrotivá EU nám podle Asimova zavede brzy šedesátku – a do tej doby to snad nějak doklepu…
    Jo a jinak potvrzuji, že běžný antibiotika na tohle nezabíraj – ty spirochety jsou nesmírně odolný.

  182. Borelie je strašná děfka! Ve třetím stadiu totiž ty spirochety zalezou do kostní dřeně a odtamtud je už nikdo nedostane… 🙁

    Já boreliozu schytala v porodnici, neb tato stála v krásném parku a někdo to klíště zanesl dovnitř. Naštěstí se mi kouslo zepředu do stehna, takže jsem si všimla a hlídala …. a uhlídala….

  183. http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/kubera-novy-sef-ods-fiala-a-sblizime-se-se-svobodnymi_288217.html

    Pan Kubera chce sebevraždu Svobodných v přímém přenosu. Chce, aby spolupracovali s ODS. Chápu jeho dobrý úmysl, a doufám, že ho Svobodní nevyslyší.
    V článku je také důležitá výzva – i pro Svobodné. Neokopávat se na pravici. Není důležité urvat hlasy např. ODS, důležité je přesvědčit lidi, ať jdou k volbám. Kdybychom přesvědčili 20% těch, co nevolili, tak jsme asi nejsilnější stranou.

  184. Jak vidno, s Kuberou se v názorech na Fialu stopro shodnem. Potěšil mě!
    A Pospíšila odhadl dobře – chlapec chce bejt jen přicucnutej ke státnímu cecku.
    Ten nápad se Svobodnými je dán tím, že Kubera k nim má velmi blízko, jenže je v ODS.

  185. 215 V květnu 25,00 Kč/EUR. Pokud vrchní velitel ozbrojených sil nevyhlásí válku Íránu 😉

  186. Dobré ránko. Je-li tu nějaký BohumíR – vše nejlepší.
    MP – rad již jsi schytal plno. Připojuju se k Šumavákovi, Dušanovi a PeSovi – jako jedna z mála, která si tím prošla, naštěstí zachyceno včas. Zato hned 2x. 🙂
    Včera jsem si početla v tištěném Reflexu – myslím, že Babiše jsme krutě podcenili. Všeobecné volební právo je cestou k diktatuře.

  187. Nickname,
    pokud si spolupráci na pravici představuje „neškodit si navzájem, neútočit na sebe, vzájemná tolerance“, tak proč ne 🙂

  188. 218 Dano, po diktatuře proletariátu, vlastně diktatuře masokombinátu, přijde něco nového, lepšího. K budování a obraně kosteleckých uzenin buď připraven …

    Slovy tlustého romantika:
    Možná jen se mi to zdá
    A po těžký noci příjde,
    Příjde hezký ráno …

  189. Dobré ráno,

    MO, nemaje, zaplať |Bůh, zkušenost s boreliozou, aspoń držím palce.

    Kreditní karta je šikovná věc, například se s ní dá oškrabat námraza z oken auta.

    Nevím, jak jinde, ale v Praze byl dnes nádherný východ slunce.

  190. (217) Odokativní lineární regrese za celou dobu existence by dneska dávala 24.
    Já kdysi prorokoval, že jestli se to bude posouvat podobným směrem, tak budem přecházet na € při kursu 20, tou dobou bude průměrná mzda nějakých 25+ kKč, takže si budu připadat jako zamlada (nástupní plat 2150,-Kčs). To mě nenapadlo, jak moc špatně to založili a jak moc do toho bude vrtat ČNB.
    Kdyby do toho nevrtali, ušetřili by, nízká inflace by možná přilákala víc investic i při mizerných podmínkách.

  191. Jirko,
    ten recept je boží, musela jsem přestat číst diskuzi a utřít monitor. A teď abych si uvařila nový čaj (nepochybně by se recept dal rozvést podobným způsobem, viz doporučení v diskuzi) 😀 😀 😀

  192. Nickname, ano, přesně tak ..když párky, tak jen z Debrecínu 😀

    Matzurko, diskuze je v podstatě lepší než recept … můj favorit je tento 😀
    „Asi před dvěma hodinami jsem započal s přípravou párků dle tohoto receptu. Před hodinou a půl začala voda vařit a mírný plamen se zatím neobjevil. Poraďte mi prosím, jak dlouho mám ještě čekat než se plamen objeví, abych jej mohl ztlumit. Děkuji, čekám, stále čekám.“

    Myslím, že inflace a tak, je hezké téma, jak stát může zlikvidovat ty zbytky „pracujících“ občanů za potlesku přihlížejích.

  193. http://www.agrocr.cz/nepravdy-siri-zavist.php?lang=2

    Jirko, do Agrární komory se schovali všichni Chňoupkové. 🙂
    Pod ochranou Burešovou agrárník své jisté má.
    Netrápí ho sucha, deště, Bureš se vždy postará.

    http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/tab/09003EE372
    Pokud chce ČNB skutečně ovlivňovat kurs koruny, bude jí to stát měsíčně miliardy Kč. Až bude mít devizových rezerv plný měšec, nebude se moci hýbat.
    Velmi alternativní metodou by byl nákup dluhopisů zemí Eurozóny, pokud možno PIIGS + Slovinsko, Francie.

  194. Jirko,
    on to pak kdo si korunuje prosbou o link na webovku, odkud se dá plamen stáhnout 😀
    Tady by to chtělo smajlíka, jak smíchy brečí, válí se po zemi a přitom se drží za bříško….:D

  195. MP, přeji vyzdravení (u mne to našli spíše náhodou vloni cca touhle dobou).

  196. Matzurko, ono vůbec ty nápady …kolik párků, tolik hrnců, mne dostalo do kolen, popřídadě, když mám v hrnci dva párky, musí voda vřít taky dvakrát? … ne vážně, to je za poslední roky to nejsrandovnější, co jsem četl. A to do seznamu četby zahrnuji i texty Švíhlíkové, výsledků voleb a další humoristické články.

    Nickname, nevím co by mohla mít agrarní komora společného se zemědělstvím…:-D

  197. Teda ty párky se ti povedly, Jiří 😀

    Škoda, že je pátek, to my křesťani nejíme maso, dala bych je k večeři. I když – kde je psáno, že nemůže být k večeři masný výrobek, pokud je masa zcela prostý?

  198. MAydo, to máš z toho, že nečteš diskuzi, pokud bys jí „projela“ věděla by si, že v debrecínských párcích nemůže být maso a pokud je tam nějaké zvířátko, tak jen to živé.

  199. Jirko!!!! 🙂 🙂
    Mně se nejvíc líbil komentář k uchovávání párků v mrazáku i s hrnci a propočet na potřebný počet mrazáků…
    A s chechotem se chápu rýče a hrábí a mizím. :-)))

  200. Jirko, samozřejmě , že jsem četla diskusi. 🙂

    Ale jen mně napadlo, jetsli třeba masný výrobek není porušením půstu i když maso neobsahuje. Budu o tom muset ještě s mužem vést teologickou debatu.

  201. Jirka mi sebral favorita s mírným plamenem, ale druhý v řadě je: Dobrý den,
    postupoval jsem přesně podle receptu, ale voda z hrnce se všechna nevejde na talíř a chleba je potom rozmočený. Kde jsem udělal chybu?

  202. myslím, že zcela v diskuzi zapomínáte na tu uměleckou hodnotu … nedělám to, ale tohle je fakt něco neuvěřitelnýho …

    Jan Hřebejk napsal(a): Vařené debrecínské párky

    Dobrý večer, rád bych na motivy vaší párkové, dramatické premisy natočil celovečerní film. Pojal bych to jako nejlépe jako (m)laskavou komedii. Kolik koštujete za práva? Ozvěte se mi do emailu, děkuji. Jan Hřebejk

    05.11.2013, 23:29 – reagovat

    Robert Rosenberg napsal(a): Re: Vařené debrecínské párky

    Dobrý den. Je mi líto, ale filmová práva na komedii s párkem jsem již koupil já.
    S omluvou
    Robert Rosenberg

    05.11.2013, 23:45 – reagovat

    Jan Hřebejk napsal(a): Re: Vařené debrecínské párky

    Roberte je to snad pomsta za to, že jsem ti vyfouknul Pelíšky?!

    06.11.2013, 00:00 – reagovat

    Robert Rosenberg napsal(a): Re: Vařené debrecínské párky

    Nezlobím se na tebe, Honzo. Já mezitím vyfoukl spoustu jiných pelíšků, jestli mi rozumíš.

  203. Jirko, myslíš, že ti jmenovaní mají takový smysl pro srandu? Před půlnocí přece nesedí u počítače.
    Ovšem je taky možné, že jsem po ránu z formy a kladu zcela nesmyslné otázky. Profesionální deformace 🙂

  204. k ČNB jen malinkou poznámku. Jsem jednou z obětí jejich snah z roku 1998. V jiném složení jsou stejně naivní nebo stejně hloupí, jako tehdy.

  205. 241 Martine, nevěřím, že jsou hloupí nebo naivní. Případ pro Pištu Tosipiše.

  206. Tak konečně to řekla kompetentní osoba veřejně. Teď ještě, aby se nám to z huby do rukou vraziti ráčilo!

    …„Budeme-li přijímat zákony, které nejsme schopni vynutit, nastupuje cesta svévole a jakýchsi kampaní, koho potrestáme a koho ne. Hrozí, že vzniknou paralelní pravidla, zákonná a pak ta nemorální, jako korupce a násilí. Základní principy právního státu jsou ohroženy. Hrozí, že mohou vzniknout společenské konflikty, které se vymknou běžným způsobům řešení,“ prohlásil Baxa přede dvěma stovkami soudců a právníků….
    http://www.novinky.cz/domaci/318616-rozklad-statu-muze-skoncit-zakonem-o-slunecnim-svitu-rekl-sef-nejvyssiho-spravniho-soudu-baxa.html

  207. Dobrý den, děkuji, jste všichni moc milí 🙂

    Zpátečníku, se mnou je zase potíž v tom, že já pracuji pouze s těmi „ezoterickými“ termíny. Nevím, co je „skrytá“ inflace (podobně jsem na tom, když mně někdo sděluje cosi např. o „vnitřní zadluženosti“ nebo „dumpingových cenách“). Agregát M2, tzn. široce definované peníze (běžné účty plus oběživo plus termínované vklady) se samozřejmě sleduje, myslím od 70. let, kdy s tím začal Paul Volcker ve FEDu (v návaznosti na práci M. Friedmana). Resp. oni koukají na rychlost obratu. Mně nebylo nikdy dost jasné, proč to dělají (ono to totiž implikuje, že někdo ví, jaká je správná rychlost obrátky peněz). Ale pro pochopení je jednodušší, když oddělíte peněžní (měnové) jevy a cenové jevy. Pro úplné zjednodušení: moje oblíbená šatna a kabáty. Kolik obíhá potvrzení na uložené kabáty? No přesně tolik, kolik je v šatně kabátů. Inflaci způsobíte tak, že vydáte dodatečná potvrzení na neexistující kabáty. Jestli mají elektronickou nebo jinou virtuální podobu, je úplně jedno. Pořád jsou ty „jednotky“ vázány na konkrétní, tzn. reálné statky. Ekonomicky vzato je úplně jedno, kolik těch peněz v oběhu je. Při vyšším objemu se všechny transakce uskuteční při vyšších cenách, při nižším objemu při nižších cenách. Jediný poměr mezi komoditami, kterým se někdo zabývá je zlato vers. ostatní komodity. A to je ukrutná legrace: za unci zlata si pořídíte stále stejné množství ostatních komodit (mědi, ropy atd.). Jen to vyjádření v papírových penězích je úplně jiné. Prostě obíhá nám tady mnohem více potvrzení, než máme kabátů. Nárůst všech cen a mezd je nevyhnutelným důsledkem nárůstu objemu peněz nad úroveň produktu. Jak říká Foundry, ceny jsou horečka nikoli choroba, inflace je choroba.
    Cena je subjektivním oceněním obětovaných příležitostí. Když např. Vy chodíte fotit, tak je evidentní, že náklady obětovaných příležitostí jsou nižší než čas strávený focením. Snad je to celé jasnější.

    Pavle, mě by překvapilo, kdyby součástí zákona byl konkrétní parametr, ale pro jistotu jsem do tam kouknul. Je tam jen ta péče o cenovou stabilitu: par. 2, ods. 1, věta první 🙂 Ten interval si stanovují sami. Jinak já jsem to v 172 psal: odpovídal jsem, co bych dělal já. A můj postoj je, že právě proto, že snižování úrokových měr (a to by pro vykázání činnosti, že něco dělali mělo stačit) nedosáhlo stanovených cílů – oživení nikde. Navíc v situaci, kdy jsi snížil úrokovou míru, čímž jsi snížil náklady úvěrů, aby Ti to vláda shodila zvýšením daní, tzn. zvýšením nákladů. Tohle jsou důvody, proč bych já nedělal nic dalšího a setrval na stávajících pozicích. Ale je fakt, že já jsem se nikdy neřídil „z cizího krev neteče“ a pokud jde o cizí peníze, tak jsem velmi opatrný. Vynahradím si to u svých 🙂

  208. 245 MP, slyšel jste někdy o „stagflaci“? Je to černé a klepe to na dveře 😉

  209. „Skrytá inflace“ = ceny položek spotřebního koše rostou různou rychlostí, resp. dochází k jejich výrazné dlouhodobé divergenci. Zlevňují nemovitosti, traktory, automobily, zdražuje chleba, mléko, máslo, maso. Ve výsledku je inflace nulová a ČNB zasahuje proti deflaci.
    Zdraží chleba, mléko. Platnážník a latifundista by řekl „bude hladíček, milé děti“

  210. nickname, ano prosíííím. Je to situace, ve které roste nezaměstnanost a současně inflace. Je to rozvrácení keynesiánské Phillipsovy křivky, která naznačovala, že s vyšší inflací klesá nezaměstnanost a naopak. Kluci a holky v hlavním proudu vědí už 46 let (Rakušané už asi 100 let), že inflační očekávání (v důsledku zvyšování peněžní zásoby) povedou k akceleraci inflace a nezaměstnanosti.
    Jen tak naokraj: investiční pobídky stály cca 200 miliard Kč a počet nezaměstnaných vzrostl.

  211. 247 — viz též výše zmíněný vývoj indexu kaviár : salám Vysočina.

    Ale pod skrytou inflací bych prostě rozuměl nárůst peněžní zásoby, který se zatím (z nějakého důvodu, např. nálady spotřebitelů či záměrů těch, u nichž se nově natištěné peníze momentálně nacházejí, anebo prostě kvůli cenové regulaci, atd. atd.) nepromítl do cen, avšak má k tomu všecek potenciál, jelikož mu buď neodpovídá nárůst objemu ekonomiky (zde tedy vyprodukovaného zboží), a/nebo sice nějaký takový nárůst je, je to však nárůst o produkty, které objektivně nikdo nepotřebuje (dnešní řepka v palivech, všelijaké produkty těžkého průmyslu v minulém režimu, lecjaké stavby v obou režimech, atd. atd.) a které se v ekonomice vyskytují jen jako výsledek jejích regulací a mocenských zásahů.

  212. 245 – Modrý ptáku, ten příměr s kabáty a lístky od šatny mi bohužel k porozumění chování systému nepomáhá o mnoho více, než třeba planetární model atomu k vysvětlení chemických vazeb. Sám píšete, že lístků je daleko více než kabátů; je tedy třeba v první řadě vysvětlit, proč neprobíhá run na šatnu.

    V zásadě si to vykládám jednak tím, že režim obyvatelstvu mnoha kanály říká: Klid a rozvahu, poplatníci,
    – lístků vždy bývalo více než kabátů (a nic se, jak vidíte, nestalo);
    – kabátům je nejlépe v šatně;
    – v šatně stále kabátů (doposud nevysvětleným, leč spolehlivě prokázaným) zázrakem samovolně přibývá;
    – zítra přijede výprava z JZD a uloží si kabáty do šatny;
    – sice za jeden lístek teď možná nedostanete úplně celej kabát, ale podržíte-li si ten lístek, časem vám k němu natiskneme ještě jeden, takže rozhodně vyděláte;
    – atd.
    jednak tím, že velcí držitelé lístků (jakož i opatrovatelé cizích lístků), nemajíce sebemenšího zájmu na tom, aby se šatna ukázala býti ve stavu tomboly z Hoří, má panenko, se do ní sami dobývají jen opatrně a téměř nikdy se nepokoušejí si z ní nějaké kabáty sami vyzvednout.

    Ovšem, jak jsem napsal, možnosti toho příměru s kabáty vidím dost omezené…

  213. Jo a ještě k tomu slovu „virtuální“: O elektronickou podobu mi vůbec nešlo; narážel jsem jen na to, že peníze jsou dnes virtuální různou měrou – např. je mohu natisknout, ale mohu také (místo toho) veřejně slíbit, že jich v případě potřeby natisknu, kolik jen si usmyslím (viz např. Euroval). Každýmu, kdo se do šatny dobejvá pro neexistující kabát a je šatnářem odmítán z důvodu ušmudlanosti lístku, tímto slavně slibuju, že mu ihned i na sebenesmělejší požádání natisknu novej!

  214. 251: Zpátečníku, nezapomeňte na povinnost směňovat statky, chleba, mléko, práci za lístky.
    Šatní lístky jsou kryty důvěrou v šatnáře.

  215. …Ten (SSO) má spíš ambice ODS ubrat nejen voliče, ale i členy. „ODS je z našeho pohledu hodně prohnilá. Je v ní spousta slušných lidí, mezi nimi pan Kubera. Spíše jsme otevřeni tomu, aby ti členové ODS, kteří už to tam nemohou vydržet, přešli k nám,“ uvedl Mach. Zároveň ale poznamenal, že Svobodní neberou jen tak někoho, mají poměrně přísné přijímací pohovory. „Uchazeče se například ptáme, jaké má názory na zákaz kouření v restauracích či na Evropskou unii,“ řekl Mach…
    http://www.novinky.cz/domaci/318676-kubera-z-ods-chce-spolupracovat-se-svobodnymi-ti-se-mu-vysmali.html

  216. 252 – Nojo, nickname, jenže v momentě, kdy mám v ruce lístek, mohu si zajít do šatny vyzvednout kabát. Ovšem dělám to jen v nějaké míře, která nevyplývá jen z (ne)důvěry k šatnáři, nýbrž také z nevýhod sezení v sále v kabátu, jakož i proto – což ten příměr s kabáty bohužel vůbec neobsahuje –, že předpokládám, že tehdy, až ten kabát budu potřebovat, budu možná potřebovat ještě víc klobouk, šálu a rukavice.

  217. Nějak jsem se pokoušela ten příměr s šatnářem aplikovat na svoje financování, ale jaksi to drhne. Asi to je na nějaké ty mně, prostému živnostníkovi záhadné procesy v celé ekonomice.

    Nemaje co na práci , rozhodla jsem se odebrat se domů a jsem z toho nějak nesvá, že půjdu z práce před třetí odpoledne. Síla zvyku, kdy po hrdinský kecech, že dnes končím ve čtyři, když je ten pátek, odcházím kolem šestý…
    Teda mohla bych si ještě uklidit na stole, ale do toho se mi fakt nechce. 🙂

  218. 254 Zpátečníku, příměr se šatnářem částečně „nesedí“, to máte pravdu. Protože je to příběh usměvavého šatnáře, který říká věřte nám, návštěvníci, kabátů je dost a za ním je les prázdných věšáků 🙂

  219. re 253: Myslím, že je to od Macha zbytečná nafoukanost. Chtějí se stát politickou stranou nebo zústat exklusivním klubem intelektuálních povýšenců. Sympatický program je jedna stránka politické reality, ale jen tou se v politice úspěchu dobrati nelze.

  220. Debrecínská diskuse super.SUPER. Takové věci mne přesvědčují,že s tím naším státem to ještě pořád jde.

  221. Dušane, řekla bych, že má Mach trochu strach, aby, vzhledem k velikosti, nebyli Svobodní považovaní za béčko ODS.

  222. Jediné, na co se má a může pan mach a spol zeptat …. byl jste někdy členem nějaké strany? Nebyl? tož tak vítejte ……Byl? No tak to bohužel …..
    Jinak to není politická strana, ale odborový svaz diskutérů a světlých zítřcích

  223. Ad Mach, považoval bych za lepší apriori neodmítat podávanou ruku.

  224. Modrý ptáku & Co.
    To si budete muset vybrat. Buď platí příměr s šatnou, nebo tvrzení, že se vyměňuje zboží/služba za zboží/službu a peníze jsou jen prostředek.
    Pokud by platilo obojí, uvedli jste mne do pomykova.

  225. (261) Jak je to rčení, že každá věc má jednoduché, rychlé, snadno vysvětlitelné a dokonale špatné řešení?

  226. 260 — Děkuji za odkaz, ale možná je lepší vždy odkazovat přímo na zdroj (http://www.klaus.cz/clanky/3469 ; již od včerejška). Tentokrát to snad Reflex převzal bez úprav, obecně však manipulativní snahy medií dnes přesahují veškeré představy, jež jsem míval před dejme tomu 30 lety. Domnívám se, že v situaci, jak se vyvinula, je cestou k jejímu zlepšení roli medií spíše omezovat než rozšiřovat.

  227. Nerozumím, proč by ta podmínka, že každý člen SSO, by měl být panensky čistý, mělo nějakou vadu. Já prostě žádnou nevidím.

    peníze jsou jen prostředek a ulehčení směny. Kráva, kůň, dům …statek …. jsou skoro ve stejném poměru k …co se nadřete, než si na ně vyděláte. Jinak příklad s kabáty pokládám za naprosto dostatečné a názorné. Ale já jsem člověk poměrně jednoduchý a chápu jen jednoduché věci. V podstatě jsou potřebné jen na věci směrem ku státu. Vše ostatní jde dělat bez peněz. Mlíko za svetr…krávu za ročník ve škole, posekat trávník za oběd ….

  228. No ten je rozkošný…: http://byznys.ihned.cz/analyzy-a-komentare/c1-61186570-oslabeni-koruny-je-spravne-zaporne-urokove-sazby-by-byly-nesmyslne

    Málokdy se mi povedlo poslechnout si více nesmyslů na menší ploše. Ale vysoce oceňuji ten posuv orwellovského newspeaku od stability měny ke stabilní inflaci. Kdybyste snad potřebovali ještě nějaký důkaz, že je to celé špatně, celý ten styl myšlení a chování, prosím poslechněte si tohohle redaktora.

  229. (267) Z toho už si tropil ouchcapky Hašek, ve věci vyšívaného praporu mariánského spolku. Že by ho sice měla vyšívat panna, ale že pokud je, obvykle neumí vyšívat, umí-li obvykle už není. 😛
    (268) Když je někdo člem ekonomické redakce HN Radek Bednařík. …….

  230. Zpátečniku, to je trend, kdy už léta jsou všichni šťastní, jak pěkně se jim daří snižovat schodek. Jak jim rostou dluhy je jim egál.

  231. 269 :)) vy mi dnes dáváte, pořád se musím smát.

  232. No porad mi ta podminka vstupu byt „prvoclenem“ pripada rozumna. A vuci volicum zcela v poradku

  233. Splňuje podmínku jednoduchosti, rychlosti i snadné vysvětlitelnosti.
    Nedokáže určit kvalitu konkrétní osoby.

  234. Což by dle mého laického názoru mělo být pro přínos jakémukoliv spolku rozhodující.

  235. 268: Zpátečníku, pan redaktor přemýšlí o penězích jako prostředku k nákupu vánočních dárků. Někdo přemýšlí o penězích jako prostředku k zachování živobytí. Nákupu chleba, brambor, elektřiny, plynu, benzínu.
    Defacto je to výsměch všem, kteří žijí z ruky do huby, splácejí hypotéky, žijí z důchodu, naspořených peněz.
    Ad Mach: počkám si na jeho vyjádření. Plán na „záchranu pravice“ je lepší dopředu konzultovat s těmi, se kterými chci spolupracovat.

  236. Měli jsme klienta, který si přál v části bytu jako dekoraci hvězdná znamení. Svoje a Její. (milenky). Věta, že ona je Panna tehdy vzbudila velmi veliké veselí.

  237. Ta znamení, v zasouvatelné (výměnné) podobě? 😛

  238. >> maYda
    A dotyčný pán nebyl náhodou Taurus, tedy po česku Bejk?

  239. Ne, nebyl. 😀

    Tedy aspoň pokud jde o hvězdné znamení.
    V jiných ohledech informacemi nemůžu sloužit, milenka se nesvěřila. 🙂

  240. Já vidím v kroku ČNB elementární logiku (upozorňuji, jedná se o popis, nikoli hodnocení).
    1. Cca 75% v ČR vyrobeného zboží je vyváženo, téměř vše za EUR nebo za dolary
    2. Vlády během posledních minimálně 10 let firmy jen dusily, až už to výroba nevydržela a začala kolabovat
    3. ČNB se pokoušela pomoci úrokovou mírou, narazila však na filtr komerčních bank a v podstatě pomohla jen jim
    4. ČNB má už jen jediný další nástroj a to jsou právě intervence na devizovém trhu
    5. Nejde ani tak o posílení konkurenceschopnosti ve smyslu možnosti nabízet levněji, jako o snahu pomoci exportérům finančně – kompenzovat alespoň do jisté míry ztráty způsobené nesmyslnými vládními zásahy a snížit jim náklady na pracovní sílu, vedlejším efektem je pak podpora zaměstnanosti

    Takhle vidím motivy ČNB, je otázkou, jak to bude fungovat. Snad bych jen připomněl, že inflace nemusí být nutně provázena růstem cen. I úspory se v inflačním prostředí mohou zhodnocovat, jen je to zhodnocení menší, než by bylo v prostředí se stabilní peněžní zásobou.

  241. 284-české firmy nekupují suroviny, technologie, energie za ty samé eura a a dolary ?

  242. No Name, my toho dovážíme do výroby dost (konkrétně veškeré potahové látky, 90% kování atd.), ale celý dovoz nám nedělá víc, než 15% obratu. Takže pořád zůstává slušný kursový zisk. Od roku 1990 se zabývám v podstatě jen obchodem s Německem a Rakouskem a každé oslabení koruny velice vítám. Jak jsem již psal, hlavní pozitivní efekt je relativní úspora mzdových nákladů.

  243. NoName,
    odhaduju, že nahoru půjdou ceny škodovek, kupříkladu. Mám takový matný dojem, že tento ryze český vůz je montován cca z 30% z dovážených součástek. TPCA a Hjundé némlich to samý.
    Jsem zvědaf na jídlo a žrádlo, protože se tu skoro nic k jídlu nepěstuje a ani nechová. Prostě samý pozitiva a sociální jistoty…

  244. No jo, ale mne zase podraží PHM, elektronika, kalhoty Levi Stauss nebo dovolená, takže já oslabení koruny nevítám …;)

  245. NoName, věříte, že je mi to celkem jedno? 🙂 Vyvážejte, prodávejte za dolary nebo za eura a zdražení se vám bohatě vykompenzuje 🙂

  246. 289-ano, to je elementární logika v krystalické podobě. 😉
    A opět se potvrzuje fakt, že i největší zastánci trhu bez přívlastků najdou hromadu logiky v netržním opatření, pokud tedy posune netrh tím správným směrem. 😉

  247. NoName, já jsem výslovně napsal, že se zdržuji hodnocení. Systémově je intervence ČNB jistě nesprávná, ale logiku tomu v prostředí nekrytých peněz rozhodně nelze upřít.
    To máte to samé, jako tisk inflačních peněz – v podmínkách chronických deficitů je to opatření navýsost logické, neb dluh se umořuje „sám od sebe“. A je to dvojnásob logické, neb on se neumořuje sám od sebe, nýbrž jej nedobrovolně hradí střadatelé (a nemusí se jim to říkat). Ale nikdy ode mne neuslyšíte, že je inflace správná.
    Ona je sama existence ČNB (a potažmo fiat money) systémově nesprávná, tyto intervence jsou pouze důsledkem. Taky vzniká zajímavá otázka, jaký by byl tržní kurs v prostředí plně krytých měn a 100% bankovních rezerv. Možná by byl 40 Kč/EUR, nebo taky 20 Kč/EUR. To nikdo neví.
    Nesporným faktem je, že produktivita německého proletáře je pořád podstatně vyšší, než českého. A kurs měn není v důsledku vzato nic jiného, než poměřování produktivity v jednotlivých zemích.

  248. jak jsi psal nahoře, mne kroky ČNB v tom období ani nerozčilují… Prostě ten pán, co je provedl je zločinec. A to není normativní výrok 🙂

    A leč se, já jsem taky nějak marod, ale díkybohu jen angina…

    Noname, proč by Foundry nemohl mít radost, že na netržních opatřeních vydělá? 🙂

  249. Petře K. – protože po nás se požaduje objektivita, když proděláváme.
    A proč bych měla mít radost já, ptakopysk nebo Noname, když nám zdražej benzin?! 😀

  250. 291: Foundry, produktivita německého dělníka je vyšší především díky vyšší kapitálové vybavenosti kapitalisty 🙂

  251. Rputi, nevím, zda objektivita, nebo uvědomení si příčin a smíření se s nimi… 🙂

  252. Nickname, to může jistě být, jistá stále přetrvávající zmršenost našeho proletariátu, případně jeho šéfů ale taky hraje velkou roli. Podle toho, co hlásí mladej z Německa, je výkon v německé firmě, která se zabývá výrobou všelijakého vybavení interiérů, téměř násobkem českého. A v téhle branži nehraje kapitálová vybavenost až takovou roli. Spíš dril a propracované postupy.
    Ale i když odhlédneme od tohoto možná subjektivního hodnocení, opět mi nezbude než hodnotit krok ČNB jako logický, neboť mimo nějakých svých cílů pomůže i českým firmám něco ušetřit na nezbytné investice. Když už je pravolevostředové vlády společně s úřady a odbory o všechny rezervy připravily.

  253. Jo jo…takový je život, v podstatě je vždycky někdo „odřenej“ v tom socialismu s lidskou tváří to nijak nejde. Dneska je to mlíkař a na forhontě jsou Ti co vyvážej, příště to bude obráceně. Já bych to nijak zbytečně nedramatizoval. Státní sektor, či všichni co jsou placení státem a ke státnímu sektoru se „nepočítají“, i když by měli, by měli být rádi, že dnes Foundry,, zítra mlíkař, nebo pekař, to ještě nezavře a pořád jim ještě platí mzdu. Na to je potřeba vždycky nezapomínat. Není nic horšího, než když si lidi myslej, že to je obráceně.

  254. Fascinuje mne ta poddajnost, at si kdo chce vymysli co chce. Kde jsou ty casy sedlackych bouri?

  255. 301 – vzdyt na ne porad nadavaji a tvrdi, ze by radeji makali na poli od rana do noci

  256. Andy, bourit se? Proč? Dělám co mohu …ostatně je nepodléhej klamu, že dotace jsou nějak nárokové a že když je nechceš, tak můžeš si dělat „šroubků“ kolik bys mohl prodat. Jen si pořád říkám, že to brzy skončí a pak bude svět nějakou dobu zase normální. Zažil jsem to, bylo to celkem příjemné. Přál bych to každému.
    Mimochodem, je pravda, že cca 90% sedláků z těch dotací žijí. Co k k tomu říci jiného, než že, těch deset procent to fakt nevytrhne. A já chci toto slzavé údolí přežít bez ztráty metru čtverečného pudy…tedy ani pídi půdi. Kdybych se bouřil, za dva, tři roky, mám po ptákách a to fakt nechci.

  257. ale pro priklad sedl. bouri jsi. Vsechno je jedno, at si stat dela co chce, hlavne kdyz to umime vysvetlit? To se mi nelibi.

  258. Andy, kdybys věděla, kolik jsme toho zkusili…co nás to stálo úsilí a peněz, kde všude jsme „lobovali“ a to i v Bruseli …. výsledek byl samozřejmě naprostá nula nula nic. Už proto, protože opravdu většně tento systém nevadí. Zaplať bůh, že ty největší pitomosti končí s koncem roku. Proto šel Bureš do parlamentu, aby si ty „zmizelé“ dotace nahradil, aby se mu to nepoložilo.
    Prostě ten dvanáctiletej boj, kdy větrné mlýny furt mlely něco jiného, než to co bylo výhodné pro nás, jsem naprosto vzdal a teď máme jediný cíl, přežít v co nejlepší kondici to co přichází. Prostože jisté povinnosti vůči předchozím generacím stále cítíme. Až to tak nebude, třeba to prodáme a bude to. Nebo spíš nastane varianta „petr bezrč“

  259. o tebe coby představitele sedláka nejde, ty můj malý popleto. Jde o jakoukoli formu účinného boje proti českým zhovadilostem. Brusel počká.

  260. Něco od P.Paulczynského:

    „Včera večer jsme s mojí ženou vedli trochu hlubší rozhovor o různých životních situacích. Přišla řeč na euthanazii. K tomuto citlivému tématu o volbě mezi životem a smrtí jsem poznamenal :´Lásko, nechci abys mě nechala žít v takovém stavu, kdy bych byl závislý na přístrojích a živený tekutou stravou z nějaké flašky. Kdybys mě někdy takhle viděla, vypni ty mašiny, co mě drží naživu. Ona vstala, vypnula televizi, počítač i ledničku a vylila mi pivo do záchodu. No není blbá ?“
    😀

  261. a zase ta produktivita
    pořád mi není jasné, jak to dělají v tom rakousku (o německu ani neuvažuju, tam je socík)

  262. a z diskuze o kroku ČNB: „by mi zajímalo, v které synagoze to vymysleli“

  263. 312-to je takový mýtus-chlap v ČR stojí u stejného pásu, vyrábí stejný produkt, vyrobí jich za směnu stejně jako jeho německý kolega v Německu. A má třetinový plat k tomu (produkty se prodávají za stejnou cenu, ať jsou vyrobené tu nebo tam). …
    Přesto je ten Čech prostě míň produktivní. Je o věc definice, protože se to jinak okecat nedá.

  264. NoName, mluvím o branži, kterou znám, nikoli o pásové výrobě. A není to mýtus, ve výrobě tady i tam se pohybuju denně. Ono to nesouvisí jen s individuálním výkonem dělníka u ponku, rozhodující je eliminace prostojů. A to holt mají Němci zmáknuté líp.
    Produktivita není věc názoru, je to poměrně přesně definovaný ukazatel.

  265. Nějak mi vypadlo, jak se produktivita poměřuje.

    Je stejná u Čecha i Němce, protože oba vyrobí za stejnou dobu stejný počet kusů?
    Nebo je produktivnější čech, protože stejného počtu kusů dosáhne díky nižšímu platu za nižší náklady?

    Samozřejmě když se do toho zahrne, kolik příživníků ten chlap u pásu prostřednictvím daní a poplatků živí, tak tu produktivitu to asi posune někam úplně jinam….

  266. NoName, ve všech učebnicích pro 1. ročník ekonomických škol.
    Maydo – produktivita je množství zboží vyrobeného za jednotku času. Množství může být měřeno v kusech nebo v penězích.

  267. 315-já se ve výrobě denně pohybuju taky roky, nejdříve v rakouské, pak v německé firmě. Lidé tady nedělají míň, nedělají hůř, nemají víc prostojů, produkují stejné výrobky a s nižšími náklady než jejich „produktivnější“ západní kolegové …
    A když je potřeba něco vyrobit navíc, rychle, když něco hoří, obvykle se překvapivě o tuto aktivitu žádají „míň produktivní“ Češi …

  268. 318-jsou to podobné definice jako definice používané třeba globálními oteplovači. Všeobecné, vyložitelné mnoha způsoby, s minimální mírou exaktnosti.
    A jinak, pokud je tedy produktivita definována tak, jak jste napsal v 318, docela by mne zajímalo, jak z takové definice vyšla ta vyšší produktivita Němců. Stačí jednoduchý příklad.

  269. NoName, předchozí firma, ve které jsem byl byla výrobní. Byl jsem zaměstnanec dánské centrály, ale hodně jsem se pohyboval v CZ pobočce, kam se převedla část výroby.

    Zde se musím přiklonit k Foundryho závěru, ač souhlasím s Vámi, že ten člověk u pásu (v našem případě u montážního stolu, respektive CNC mašiny) jedou stejně.

    Nebylo v pořádku plánování näkupu (v tom jsem svedl těžkých bojů s vedením CZ pobočky, jelikož systém pro to měl promyślené nástroje), plánování výroby, QA, distribuce, plnění delivery termínů… A to všechno to mělo efekt na dosažené výnosy, kupovaly se věci na poslední chvíli za nesmyslné peníze (a to ani nepočítám malé domů, o kterých všihcni vědéli, ale veškeré signály CZ vedení, které v tom jelo také, maskovalo). Třeba skutečnost, že nebyly nakoupeny potřebné díly se maskovala tím, že jela výroba na sklad, anebo výrobků, které se následně rozmontovaly…

    Po roku a půl marného boje jsem došel do situace, kdy odchod byl jediným řešením (a nebyl jsem zdaleka první z kvalitnějších lidí). Co jsem se doslechl, ca rok po mém odchodu bylo vedení rozprášeno.

    Efektivita výroby, jestliže se bavíme o finančním vyjádření, není jen počet kusů * pevná cena…

  270. NoName, můžete mi, prosím, prozradit, jak lze mnoha způsoby vyložit fakt, že třeba německá firma o 20 zaměstnancích vyrobí za měsíc 600 pohovek v ceně 400 EUR/ks, zatímco česká firma o 20 zaměstnancích vyrobí za měsíc 400 pohovek v ceně 400 EUR/Ks při stejné pracovní době 40 hod/týden ?

  271. 322-Vy jste tasil definici, zkuste na něčem konkrétním demonstrovat.
    To, co uvádíte nedokazuje nic, co by se dalo zobecnit.

  272. NoName, a ještě jeden konkrétní příklad: jeden člověk z rodiny dělá v montážní japonské firmě u linky. Protože norma byla nastavena tak, že to skutečně vyžadovalo oplný a pŕesný běh linky, který u nás není až tak standardem, jedna předačka vymyslela a dala rozkazem zlepšovákem, kde v úzkém místě (kontrolní stanoviště) ofakovali pár kontrol. Splnila denní plán na 110 procent, nadšení však vydrželo jen do doby, než inženýrská kontrola prokázala, že docházi k fakování kontroly. Všechny výrobky z té směny se musely rozebrat a udělat znova.

    Předačce se nestalo nic, protože byla velmi… zadobře… s českým vedením. Takových příkladů mám hafo.

    I QA patří do efektivity výroby 🙂

  273. NoName, to co píše Foundry JE konkrétní příklad. Já uvádím další dva.

    Kolik jich budete potřebovat? Já jen, kolik si mám vyhradit ćasu 🙂

  274. Díky za definici, Foundry.
    Možnost dvojího či vícerého výkladu v tom nevidím. Počet kusů za jednotku času.
    Takže můžeme mít dvě fabriky, které mají stejnou produktivitu, t.j. vyrobí za měsíc obě 400 kanapat, ale jedna je zisková a druhá se sotva drží nad vodou.
    Což není produktivita , ale patně to někdy bývá porovnáváno jako „produktivita“ ?

  275. Petře, pracoval jsem v rakouské firmě, kde to bylo přesně naopak. Kvalita výrobků i jejich počet přepočtený na počet zaměstnanců schoval rakouskou matku do kapsy. Je to důkaz, že česká produktivita práce je vyšší než rakouská ?

  276. Ad 318 – Maydo, vypadlo mi slovíčko: …množství zboží vyrobené ZAMĚSTNANCEM za jednotku času…

  277. (322) Kunetkovo vysvětlení: V české firmě jsou ve vedení blbci. ;o}
    Jednou nejsou hřebíky, pak zas není parní válec…

  278. Maydo, množství 400 pohovek za měsíc ještě o ničem nevypovídá. Kouzlo je v tom, že německá firma na to potřebuje, dejme tomu, 15 lidí, zatímco česká 20 lidí.

  279. NoName, znamená to, že v konkrétním příkladě ano. Proti tomu jsou konkrétní příklady, kdy ne. Jelikož v součtu se jeví CZ efektivita práce nižší, než západní, lze dovodit, že těch druhých příkladů je více…

    Jina rakouská efektivita výroby není tak úplně měřítkem úspěchu 🙂

  280. jen jako laik, pro mně to vyznívá, že problém je v ceně práce, ne v produktivitě
    beru to tak, že produktivita není peněžní vyjádření, i když se to tak popisuje v definicích,
    peněžní vyjádření je cena práce včetně odvodů a všimného státu

  281. 326, 329-chybí náklady na toho jednotkového ZAMĚSTNANCE. V konečném účtování může firmě vygenerovat míň českých pohovek větší zisk. Ano, z definice je součin zvaný „produktivita“ v Německu větší, to je bez diskuse. Ale takový součin by se pak klidně mohl jmenovat třeba „krásnopráce“ nebo něco podobného. Popisuje totižto jeden vyselektovaný parametr, který vůbec nepopisuje, zda se to firmě vyplatí a jak je pro ni výhodný v konečném účtování.

  282. Nakonec, k posouzení problému stačí selský rozum – pokud by měl český zaměstnanec stejnou produktivitu jako německý při stávajících mzdových nákladech, musely by se české firmy topit v penězích a o nějaké nezaměstnanosti bychom se dozvídali jen z doslechu.
    Řekl bych, že úroveň českých platů v paritě kupní síly poměrně věrně odráží výkonnost zaměstnanců.
    A jak pěkně popsal Petr Kunetka, výkon konkrétního dělníka u pásu nemá na jeho produktivitu rozhodující vliv.

  283. Důkazem matnosti rakouské výroby budiž úspěšný konkurenční boj Loany Holešov (která přebírala americké metody normování a plánování výroby) s rakouským konnkurentem, který stál jen na efektivitě výroby (o marketingu a prodeji nelze reálně mlubvit :).

    Boj byl úspěšně završen v roce – myslím – 91, kdy byla Loana Holešov geniálně prodaná rakouské konkurenci za méně, než zbytkovou hodnotu strojů… Ktere konkurence odvezla do rakouska a Loanu Holešov obratem zlikvidovala…

  284. NoName, je zvláštní, jak ty firmy hromadně dělají to, co se jim vůbec neoplatí 🙂

    Zase nepůjdu pro příklad daleko – vyřizování výrobních objednávek dělali v rámci přeneseného objemu výrobu v Dánsku 2 zaměstnanci, u nás také dva – nicméně jich na to bylo zaměstnáno 6. Z těch 4 navíc byla milenka ředitele, její kamarádka, člověk, který dělal práci ředitele a člověk, který dělal práci plánovače výroby – což byl synovec výrobního ředitele….

    TO vše patří k nákladům výroby, které se Vám v těch nákladech na zaměstnance neprojeví, ale v efektivitě výroby ano. Proto ten „krásnoukazatel“…

  285. Opět shrnuto pro lepší pochopení – obdobně, jako výkon dělníka u pásu není rozhodující pro efektivitu výroby, není náklad na jednoho zaměstnance rozhodující pro její ziskovost.

  286. NoName, za prvé se nejedná o součin, nýbrž o podíl. Za druhé, náklady na pracovní sílu nemají s úrovní produktivity nic společného. A za třetí, pro posouzení, zda se to firmě vyplatí, slouží jiné ukazatele. Nicméně, produktivita má výrazný vliv na výši mezd, které si může dovolit zaměstnavatel zaplatit.
    Vezměme si výrobek, v němž činí cena vstupních materiálů 65%, rozpočítané fixní náklady 10%, mzdové náklady 20% a zisk 5%. Pokud osazenstvo firmy vyrobí 400 kusů po 1000 korunách, bude mezi ně na mzdách rozděleno 80 tisíc korun. Pokud vyrobí za stejnou dobu 500 kusů, je na mzdy k dispozici 100 tis. korun + nějaké prémie, na něž se uvolní peníze poklesem podílu fixů ve výrobku.

  287. 337-ano, dělají. K německé a rakouské mentalitě třeba patří upřednostnění nákupu jiných německých a rakouských služeb, výrobků atd. přesto, že to čistě ekonomicky není to nejlepší řešení. Nebo je důkazem úspěchu SAPu to, že je jednak dobrý a jednak cenově dostupný ?
    A jistě uznáte, že např. zachování výroby v Německu má dost často i jiné důvody, než ekonomické. A kategorie jako „efektivita“ slouží pak na obhájení těchto neekonomických důvodů.

  288. Abych to doplnil, u nás kalkulujeme úplně stejně (a stejně kalkulují i třeba firmy v Německu, které znám). Takže když přijde zaměstnanec s požadavkem na zvýšení platu, mile se na něj usměju a řeknu, že s tím nemám problém, když si na to zvýšení vydělá. Přes těch cca 20% na mzdy (v našem oboru) prostě nejede vlak.

  289. Ad 340 – to je potom strašně divné, že Německo a Rakousko tak prosperují.

  290. NoName, délají to jen v míře, aby zachovali svou konkrenceschopnost. Staćí se podívat na obchodní bilanci třeba US-Německo v oblastí strojírenství. Myslíte, že to US dělají také proto, aby podpořili německé neekonomické důvody.

    Hlavním faktorem úspěchu SAPu není německá soudržnost (dominuje celosvětově), ale status „big blue“. Nikoho ještě nevyhodili za to, že doporučil nákup SAPu (ač to třeba vedlo ke krachu firmy), což každý, kdo rozhoduje o výběru ERP, ví.

  291. A jinak, pokud je prostě německý pracující produktivnější než ten český, proč otvírají německé firmy fabriky tady ? Nebylo by lepší postavit další fabriku radši zase v Německu ?
    Petr i Foundry přece na příkladech jasně dokazují, že mít fabriku v SRN je prostě lepší. Produktivita vyšší, plánování a nákup materiálu lepší, řízení je lepší, a celkově je to lepší. A Foundryho příklad dokonce naznačuje, že i vyšší mzdy tak nějak vyplývají z vyšší produktivity. Mzdové náklady zase nejsou až tak důležité, viz 339.

    Proč tedy (na základě těchto důkazů) Němci nestaví další fabriky radši v Německu ?

  292. A když jste výrobní fabrika, která si může dovoli služby velké čtyřky a necháte kteroukoliv z nich udělat výběrové řízení na ERP (a žádná z firem velké čtyřky není německá), vsadím bednu portského proti láhvi osmičky piva, že uhodnu, jaký systém vyberou 🙂

  293. Zde mne opravte, jestli se mýlím, ale myslím, že ze strany Německa jsou fabriky u nás hlavně zkupovány, než otevírány nové.

    Nicméně když se to udělá rozumně a přenesete sem jen to, kde je čistá úspora, tj. jen tu linku a člověka, co u ní stojí – veškeré véci necháte v Německu – tj. bez nákupu, odbytu, plánování – tak ta úspora tam je… Jen si musíte dát sakra pozor na to, co přenášíte.

    Koneckonců, ti Dánové celou dobu říkali, že to měli udělat tak a nakonec k tomu myslím došli…

  294. Jenže situace, kdy je v Německu plánování výroby, nákup, odbyt, distribuce a u nás jen maník šroubuje u linky je z hlediska srovnávání efektivity CZ a GE výroby nezajímavá 🙂

  295. Abych to tedy zjednodušil na ty pohovky, jaký je důvod mít 15 lidí v Německu, co vyrobí 600 pohovek za 400 éček kus a 20 v ČR, kde vyrobí 400 pohovek po 400 éček za kus za měsíc ?
    2 x 15 lidí v Německu by udělalo 1200 pohovek za 400 éček kus. S vyšší produktivitou, s větším fondem na rozdělení na mzdy, s lepším řízením, nákupem … O 5 lidí míň a 200 pohovek víc.

  296. Ještě bych k tomuto tématu (efektivita výroby) doporučil starší článek na dfensovi. Někdy mohou být důvody přenosu výroby i neekonomicke či čistě politické.

  297. 346-jestli tomu tedy rozumím správně, Dánové neudělali dobře, že najali Vás zde, protože ti v Dánsku to umí lépe ? 😉

  298. Noname, jeden důvod může být komparativní výhoda. Těch patnáct lidí, co uvolníte opřenesením výroby, může dělat něco pro ekonomičtějšího (třeba vyrábět CNC stroje, nebo se válet na podpoře). Viz ekonomické nepravidelníky 🙂

    Jinak také viz 346 a 349.

  299. NoName, já nepatřil k výrobě, ale objektivně řečeno ano, neudělali dobře. Nemělo smysl se nechat okouzlit tím, že u nás špičkový ERP expert bere polovinu toho, co v Dánsku – když se poté nepovedlo firmě nastavit systém práce tak, abych efektivně odvedl alespoň polovinu práce (velkou částí mé pracovní doby zabíralo hledání cest, jak bych svou práci mohl dělat…). I proto jsem po zhroucení části CZ vedení mohl bez problému svou pracovní náplň rozšířit o funkcu CFO bez újmy na výkonu v oblasti ERP.

  300. 351-to je dobrý příklad, čalouník se směrem k CNC rekvalifikuje bez problémů.;)

  301. _Vyrábět CNC stroje_

    k tomu se překvalifikuje i opice na borneu, když máte dobře udělanou linku 🙂

  302. 354-no vidíte, a já osobně si myslím, že to tak není. Vše má své hranice.

  303. Zrovna ten člověk z rodiny, kterého jsem použil v jednom z příkladů, ze z obsluhy pletacích strojů přeškolil na výrobu hi-tech plazmových televizí 🙂

    Prostě, jesli mění vřetena s nitěma, nebo strká kondenzátory do plošáku není až takový rozdíl, když máte dobře udělané posutpy. Koneckonců, většina lidí u té linky, kde dělá jsou import z Mongolska a střední Sibiře, které bych z vysoké technické zdatnosti nepodezříval… 🙂

  304. 356-pokud rozhodují dobře udělané postupy a ne lidé, jak to, že ti Češi dělají míň pohovek ?
    Postup je přece stejný … A na lidech nesejde.
    Nějak se do toho zamotáváme. 😉

  305. NoName, to je jednoduché. Přečíst ekonomické nepravidelníky, uznat, že Češi mají nižší produktivitu a přestat se blbě ptát.

  306. NoName, to jsem popsal například v bodech 324,336 a mnoha dalších. Vy mne nečtete, a na základě nepřečtení příspěvků docházíte k závěru, že se zamotávám. To je těžké 🙂

    Tak já to zkusím víc po lopatě: Jestliže jste v německu, naberete 20 lidí a postavíte je k lince, tak vyrobí X výrobků.
    Když to samé uděláte v CZ, z toho budou tři kamarádi předsedy, každý vyrobí jednu pohovku a na té se rozvalí, takže bude dělat jen 17. Jeden vymyslí bezva zlepšovák, si ušetřit práci, bohužel ty pohovky se budou rozpadat – takže jeden výrobní den padne na opravy. Vedení firmy koupí špatné díly od kamaráda, takže se vyrobí 20 pohovek, aby se den na to rozebraly a poskládaly se správnými díly. Lidi budou naštvaní, že mají málo peněz, tak místo práce budou sedět v šatně a nadávat na vedení, takže budou mít menší efektivní čas…

    Takže ta parta lidí udélá za měsíc výrazně méně prodatelných pohovek, ač má každý z nich stejný výkon, jako němci.

    Už lepší?

  307. 359-sám dokazujete, že neexistuje žádný důvod, aby se ty pohovky v ČR dělaly. V Německu se to prostě dělá lépe.
    Tak proč se sakra ty pohovky v ČR přece jenom dělají ?

  308. Mimochodem, z odposlechnutého rozhovoru, když přijelo japonské vedení do fabriky z bodu 324 (důvodem byla velmi nízká efektivity výroby, což by Vás mohlo samo o sobé zaujmout 🙂 ) a neuvěřitelným způsobem pucovali místní vedení při prohlídce linek – a nenapadlo je, že ta obsluha vedle by mohla umět anglicky:

    „Operátoři linky jsou na celém světě stejní. Jestli máte efektivitu výroby pod stanoveným KPI, je to jen a výhradně Vaśe odpovědnost a měli byste z ní odvodit závěry.“

    Mám pocit, že japonského manažera překapilo, že český manaźer vedle něj v té chvíli neprovedl seppuku, ale dál vedl litanie, jak to dělníci flákají 🙂

  309. NoName, můžete se ptát na néco, na co jsem neodpovídal? 🙂
    346, 349, 351

    Dalším důvodem je, že při – nestatisticky – kvalitním vedení tu úsporu z důvodu nižších mezd samozřejmě dosáhnete.

  310. Ale obecně řečeno je mi záhadou, proč mám zdůvodnovat fakt, který je doložený a je všeobecně uznávaný jako pravdivý 🙂

  311. Klasickým příkladem je VW v Mladé Boleslavi, kam přitáhli zvenčí VŠE mimo dělníků… Jenže v tom případě nelze mluvit o „srovnání efektivity české a německé výroby“, ale o „efektivitě německé výroby prováděné českými operátory“.

  312. Pokud je to tedy „fakt, který je doložený a je všeobecně uznávaný jako pravdivý „, jste i vy osobně jako manažer míň produktivní než váš kolega na stejném postu v pobočce vaší firmy v SRN, resp. jste jako manažer víc produktivní jako váš kolega v Rusku, Petře ?

  313. NoName, statisticky ano, průměrný člen mé profesní skupiny je u nás méně efektivní, než v SRN. Nicméně, letmý pohled na mou výplatní pásku mne přesvědčuje v tom, že buď nejsem přesně na vrcholu gaussovy křivky, anebo třeba ano, ale někdo má potřebu mne přeplácet. Go figure 🙂

  314. NoName, jinak vřele doporučuji mnou odkazovaný članek přečíst. Je to opět příklad z praxe…

    A připomenu, že se bavíme o průměrné efektivitě výroby, která sestává z takových podniků, jaké jsou v tom článku…

  315. Neschovávejme se za davy a statistiku, Petře. 😉 Vy osobně se cítíte míň/víc produktivní než váš kolega na stejném postu v zemi, kde je produktivita práce „nižší/vyšší“ než zde ? Měřeno “faktem, který je doložený a je všeobecně uznávaný jako pravdivý“ ?

  316. Faktem, který je doležený a všeobecně uznávaný jako pravdivý je to, že průměrná efektivita práce v CZ je menší, než v SRN. Z toho nelze dovádět žádné individuální závěry a proto nechápu logiku Vaśí otázky…

    Řečeno jinak, jestliže máme dva soubory, z nichž jeden má vyšší průměr než druhý, co to vypovídá o vztahu dvou náhodně zvolených veličin z téchto souborů???

    Dokonce lze sestrojit dva takové soubory, přičemž s mírou spolehlivost 95 procent lze předpokládat, že hodnota ze souboru s vyšším prlůměrem bude nižší, než hodnota ze souboru s vyšším průměrem, ale to nemá souvislost s diskutovanou otázkou 🙂

  317. Já se ptám, jak vnímáte svoji práci, vlastní produktivitu. SUBJEKTIVNĚ. Zda máte pocit, že jste stejně produktivní jako vaši partneři na stejných postech, dělajících stejnou práci v statisticky produktivnějších zemích.
    Protože já osobně, na základě vlastních pracovních zkušeností ve třech různých firmách, kde bylo s kým porovnávat, prostě žádný pocit českého zaostávání v produktivitě nemám. Ani ve výrobě, ani v organizaci, nákupu, řešení problémů … Naopak, česká schopnost improvizace a vysoká technická úroveň řadových zaměstnanců často dokáže překonat problémy, které se jinde řeší povoláním externích firem, „expertů“ a podobně.
    Stejné výkony, stejná kvalita, míň remcání. Jenom mzdy jsou nižší. To je moje subjektivní zkušenost.

  318. Jo, takhle… Já se odnaučil dovádět statistické závěry ze svých subjektivních pozorování, nicméně když chcete… 🙂

    Nyní dělám ve společnosti, která má centrálu v CZ (ač je registrovaná v Holandsku) a odsud poskytuje klasické holdingové služby za management fee. Takže již z logiky věci nemám srovnání uvnitř skupiny, má funkce je unikátní (vedení a zároveň šefprogramátor ERP týmu).

    Nicméně, dokud jsem srovnání měl v jiných firmách, tak jsem se cítil a i podle objektivních (KPI) i subjektivních (reakce uživatelů, přijetí mnou psaných analýz) byl více než srovnatelný se západními kolegy. Což vzhledem k faktu, že – bez zbytečné skromnosti – nejspíše patřím do TOP10 v mé branži v CZ, zatímco kolegové měli spíše postoj „kdybychom byli lepší, nebyli bychom tady“, takže jakékoliv další závéry jsou zavádějící (viz 370).

    Na základě mých zkušeností z předchozí firmy, kde jsem navštívil 5 výrobních míst (Čína, Indie, Dánsko, Francie, CZ) a byl v kontaktu s dalšími (US, Brazílie) mohu říci, že kvality montérů i CNC operátorů byly obdobné (asi bych našim přiznal jistý drobný náskok, ale skutečně jsem dělal analýzy výrobních procesů ve všech těchto pobočkách a neviděl jsem v tomto bodě žádných významných rozdílů – normy operací byly podobné a plněny relativně obdobně. Obdobně i QA. Rozdíly byly fakt v řádu procentních bodů.

    Nicméně organizace a řízení u nás byla – spolu s Indii – naprosto tristní. Na rozdíl od třeba Číny – tristní. Vzhledem k neschopnosti na všech liniích výroby u nás organizoval výrobu technolog s jednou šikovnou holkou z příjmu objednávek. Co se týče logistiky a jejího fungování v linii objednávka – zakázková výroba komponent interně/externě – opracování – montáž – venkovní opracování – expedice, za tu měl dostat český ředitel, který ji nastavil – jinak prezentován jako špičkový logistik, později jsem zjistil, že už ho pár zahraničních firem vylilo za neschopnost – 10 let nepodmíněně.

    Vzhledem k tomu, že i předtím jsem nasazoval ERP v kde jaké společnosti a kde jakých zemích si troufnu tvrdit, že tato zkušenost je v souladu s tím, co jsem zažil v jiných firmách. Tj. dělníci vcelku OK, technicky dovednější, ale s větším sklonem k nerespektování technologických postupů, ale naprosto tragické řízení výroby a logistika.

    Z hlediska efektivity výroby jako celku – tj. plánování, logistika, organizace, expedice – byla CZ a Indie nejslabší z uvedených zemí (a u té Indie podezřívám, že to bylo dáno tím, že v rámci přesunu výroby od nás – proč asi – to nastavovali naši lidé).

    Jeden příklad za všechny – náš prodej dokázal sehnat potenciálního zákazníka (vzhledem k tomu, že CZ byla výrobní pobočka, vcelku úspěch). Zákazník požadoval vyrobit jede vcelku libovolný vzorek (takže bylo lze použít skladové díly). Nicméně se nepovedlo naplánovat výrobu tohoto jednoho kusu (normovaný čas 22 minut) v nejbližších 3 týdnech.

    Když jsem navrhl, že to udělám jako brigádu zdarma na rezervní pracovní pozici, CZ vedení pro ne vyžádalo v HQ důtku za narušování práce CZ vedení a prezentaci neschválených informací v HQ. TO bylo samozřejmě zamítnuto, pokusilo se i ji dát v CZ, kde jsem ji odmítl převzít kvůli nepřislušnosti do chain of command. I tyto hry patří do efektivity výroby…
    Pomohlo? 🙂

  319. Ještě bych dodal, že to není úplně čistý vzorek, protože jsem samozřejmě navštěvoval jen firmy, které si naše služby mohly dovolit.

    A ještě drobná oprava, ten kluk, co organizoval výrobu, byl v té době programátor CNC. Technolog se stal v době, kdy se věci začaly pomaly ozdravovat. Na základě incidentu s nenaplánováním výroby vzorku došlo k odvolání vedoucího výroby, což mou popularitu u CZ managementu, který kradl společně a nerozdílně, vyneslo do hvězdných výšek.

    Díky za to, bez nich bych tam třeba zůstal a ač to nebylo špatné, nyní je to lepší 🙂

  320. Produktivita mojí práce – to je docela zajímavé téma. Projektování se sotva a dá měřit „v počtu kusů na jednotku času“. Každý projekt je jiný.
    Jak byste tady vůbec definoval produktivitu, Noname?

    No, já ale musím přerušit školení z ekonomie, nahodit nějaký ten společenský oděv a udělat ze sebe dámu – dcerenka má první prodlouženou a kvůli rodičovské volence trvá na účasti otce. A já jsem jednou slíbila, že při choti budu stát v dobrém i zlém, takže ho v tom nemůžu nechat.

  321. trochu mimo,
    ve čtvrtek jsem se dozvěděla toto
    zákazník z třetích zemí poslal přes svoji banku platbu v usd na českou ČSOB
    cestou se platba projela přes die Erste a překlopila na koruny
    die Erste platbu přeposlala České Spořitelně (kdysi oddlužené a prodané die Erste)
    v ČS platbu překlopili do usd a přeposlali do ČSOB
    zřejmě si všude ždibec peněz odloupli za svou práci, tak se to obvykle děje
    ve výpise není ani poznat, kdo platil a za co (nesmyslný vs.) a ani kolik poslal
    po dotazu na ČSOB přišla informace, že takhle se to děje asi měsíc a že další info dodají..
    tak se jen ptám, máte taky takové zkušenosti?
    a je možné, že si takhle spořka bere své za zmařenou investici s SKARTOU?

  322. Maydo, pro změření tvé produktivity se právě používá vyjádření v penězích. To jest, pokud prodáš (ty nebo šéf) projekt za 100 000 a potřebovala jsi na jeho vypracování 100 hodin, je tvoje produktivita 1000 Kč/hod.

  323. 376-Takže když se Mayda přestěhuje do SRN a bude dělat naprosto stejně jako v Praze, ale fakturovat za ceny obvyklé v SRN, bude hned 4 krát produktivnější než byla v ČR ?

  324. V zásadě ano, ale to přestěhování tam máte zbytečně… Stačí, pro Maydu by bylo optimální se nepřestěhovat a fakturovat si 4x násobné ceny:)

  325. Neblbněte, jinak to fakt už někdo řekne ….

  326. aaaaa neřeknu 😀

  327. Tak ono srovnání produktivity práce německého a českého mlíkaře by situaci mohlo vyjasnit …:)

  328. To nemohlo …kvoty na produkci mléka jsou ve starých zemích vysoké a u nás tak poloviční. Na druhou stranu, když srovnávám technické vybavení a technologie, jako takové, tak český sedlák má ty nejmodernější, u „starších“ sousedů, to není tak jednoduché. Mají prostě malé farmy.

  329. Neodolám….
    Foundry , pokud je u nás produktivita menší, tak se divím , že tvoji dva němečtí partneři si přijeli postavit čalounictví do brna , a nemaj firmu doma v Germánii
    A jinak -produktivita práce nemá vůbec nic společného se ziskovostí .
    Čili – vubec nevadí, když na pracovníka připadne menší produkt, pokud to vyrobí na lacinějším vybavení a za nižši mzdu.
    Obrazně řečeno – pokud egyptskej fellah kope za prosnou kaši a cibuli, může být ziskovějšî vykopat suezkej kanál ručně.
    Pokud bude pracovnî síla drahá, nezbude nic jinýho, než koupit bagry.
    Je všeobecně známo, že Škoda MB má mnohem jednodušší vybavenî než fabriky VW v Německu. Produktivita menší, ziskovost stejná nebo větší než v Německu
    A jinak se obávám, že má pravdu p. kunetka
    Dělníci ujdou, vedení stojí za houby . U nás.

  330. Fujtajbl vespolek,
    muhehe, zkoušeli jste někdy v sobotu odpoledne ve Stolici, aby vám odborník uřízl a následně prodal okenní parapet na míru? Já blbec jeden stará, nepoučitelná, jsem se vydal… A až ve třetím chrámu obchodu jsem pochodil. V prvním kvelbu měli parapet v metráži a jeden jediný uštvaný zaměstnanec mi pravil, že když si uříznutí na míru objednám dnes, že příští týden ve středu si mohu přijít. V druhém kvelbu bylo pokokot zaměstnanců, ale pro změnu žádnej parapet k uříznutí. Až v tom třetím – v Bauhausu na Spořilově byl k dispozici ochotný a znalý zaměstnanec i odpovídající parapet, takže během deseti minut bylo vše vyřízeno k oboustranné spokojenosti. Na to, jaká je krize a jak všichni skučej, že lidi neutrácej peníze… docela tristní výsledek.

  331. Bauhaus na Spořilově? Buď na Pankráci nebo v Čestlicích?

  332. quivisi,
    Baumax, selbstfrštendlich! Omlouvám se za mystifikaci. Ten novej, nedavno postavenej u michelský plynárny. Sakra, ono je to spíš v Michli a né na Spořilově. Ty blbové na Roztylech a v průhonicích mě tak nasrali, že mám rozhozený siločáry. Takže ještě jednou a pořádně: Baumax v Chodovské na Praze 10 – Michle je dobře fungující kvelb.

  333. Dobrý podvečer vespolek.
    Taxem se vrátil z cest a zjistil, že:
    – jsem o dva dny prošvihl Šakalovo přednášku. Ještěže jsem si ssebou přivezl jeho fotku http://tucnakovo.zonerama.com/Photo/199952/7400594
    – že Vás člověk (dokonce ani tučňák) nemůže nechat chvíli o samotě, abyste si nezvolili Ozubenou pleš s Babišem a Kanimůrou …

    No, a dále přeju Šumavákovi i Modrému ptákovi rychlé uzdravení. A jdu si dočíst, o co jsem přišel.

  334. Abych nekritizoval pouze soukromý sektor,
    ondyno jsem tu zmiňoval debila z STK, který odmítl dát štempl na vstupní prohlídku přihlašované Sierry, protože nenašel VIN karoserie (je jinde, než jsou VIN u aut, na které je zvyklý). Jeho poslední zásah je v tom, že napsal jako vážnou závadu u přihlašovaného Berlinga nefunkční ABS. To auto nikdy ABS nemělo, ani v technickém průkazu není o ABS zmínka, chybí dráty, funkčnost, prostě všechno, kromě jednoho: Při výměně poloosy nebyla použita poloosa původní, neboť nebyla k sehnání, ale poloosa na novější typ, která je plně kompatibilní. Tedy až na malý, pro všechny obyvatele (kromě jednoho debila) bezvýznamný detail – ano uhodli jste – je tam krabička ABS. Nezapojená. Protože není kam. S touto poloosou dotyčné Berlingo už absolvovalo 4 – slovy ČTYŘI – technické prohlídky bez závad. Dokonce pod jednou STK je podepsát tento elementál. A až teď narazila nezapojená ABS kosa na kámen STK. Skoro se vtírá jedna neodbytná myšlenka… bojujeme proti tomu nešvaru všichni, od přecedy vlády až k poslednímu pičmundovi… ale zřejmě jsou mezi námi tací…

  335. Ahoj!
    Pořezal jsem něco dříví (kolik let já už si říkám, že s tím začnu zjara…) pustil bednu a poslouchám jak vodovody a kanalizace bojují s „černými“ přípojkami rodinných domků do splaškové kanalizace.
    Do kanálu pouští kouř a kde jde kouř okapem, je „na černo “ připojen. Pak prý varování a nedojde -li k nápravě, pokuta!

    Nemohu se zbavit pocitu, že je to jen buzerace zákazníků! Protože na splaškovou kanalizaci RD připojen být musí – platí vodné a stočné! – a poplatky za dešťovou vodu platí jen živnostníci a firmy. Nebo ne?

    Takže já bych u svého RD vzal rozbrusku, ten okap vedoucí ze střechy rovnou do kanalizace uřízl, vrazil tam koleno, pod něj až na okraj svého pozemku položil okapové žlaby a tu vodu bych pouštěl na silnici, s tím, že pokud neprší tolik, že voda stříká z kanálů metr vysoko( to znám a mám vyzkoušené a v garáži je to naprosto super!) tak tam ta voda z mojí střechy do toho kanálu ( on tam prostě není jiný)také odteče. Vezme sebou trochu listí, nějaký písek, vajgly a podobný bordel a správce kanalizace může navíc čistit častěji koše… Ale třeba právě o to, v rámci plné zaměstnanosti, jde!

  336. Šumaváku, to je nějaký divný!
    Nám tu při té revitalizaci všem uřezali kolena od okapů, nastrčili na ně ORANŽOVOU umělohmotnou rouru a vše svedli do kanalizace.
    Zejména rozkošné jsou ty oranžové pahýly, trčící, z pěkně po staročesku vydlážděného, chodníku…

  337. Rputi, no a tí mají všchni zaděláno na varování a následnou pokutu!!!
    Případně odpojení okapu od kanalizace, ovšem !! na Tvé náklady!

    S tím bude spojeno i to splachování WC dle EU.
    Kvalitní „předválečný“ Záchod s nádržkou u stropu( nezamrzala ani v zimě, bůh ví proč! 😉 ) jsem musel vyměnit za kombi záchod. No a ten zlobil azlobil a zlobil, až jsem musel o jeden dílek zvednout plovák, tedy to uzavírání. Takže místo deseti litry to teď splachuje těmi požadovanými ca 6.
    A opravdu!!!
    Stačí spláchnout dvakrát a už je mísa čistá.
    A Když si představím kudy, jak daleko a s jakým sklonem ten kanál vede, tak se bojím, že po jednom spláchnutí se těmi hovny prostě ucpe.
    Ale my jsme zaostalí. Tady ta „kanalizace“ funguje teprve od roku 1960 a to se holt vodou nešetřilo.
    Ale až budou ty kanalizační roury zevnitř leštěné a ošetřené nanotechnologií a ne hrubý azbest a kamenina, jistě bude stačit k dopravě toho hovna do čističky i jen litr vody…
    Otázka je, zda s tím pak ta ramena té čističky dokáží pohnout… .

  338. Šumaváku, modernizovat se musí i kdyby na chleba nebylo!
    Při těch výkopech tady odkryli starou městskou stoku. Stavěnou z kamenů, průsvit cca 60-70cm, mezi kameny vymazáno jílem, jak před sto lety, když to bylo nové, nikdy to neprosáklo, nikdy se to neucpalo, i na lijáky při povodních to stačilo …. ale nejni to moderní, co naděláme…

  339. Sumavaku, taky to nebudou hýbat ramena cisticky, ale nejaka zelena technologie zpusobi, ze se výsledek metabolického procesu sam odebere na pole, kde se promeni na zarucene bio fertilizant 🙂

  340. A to je tady u stáje!!
    Doma , v Brodě, je ta kanalizace místy ještě původní… řeknu hodně málo: Z 15. století!
    Ty, do odtokové stoky skládané placaté kameny, vedly nejen od kláštera do Vltavy, ale i přes celý Brod od Kostela, přes náměstí až dolů na „Písky“.

  341. Zdar. Probrala jsem se z podvečerního téměř bezvědomí a zatím funguju. Uvidím zítra. Mám obavu, že se moc hýbat nebudu moct. Ono rozhazování hnoje byla vždycky fuška. A vůbec ji nezměnilo, že spřátelený sedlák, který mi tu fůru hnoje na mé latifundie dovezl, popojížděl pomalu a umožnil tak rozhazování hnoje z vleku a dokonce mi s tím i pomáhal, když za volant posadil svého téměř plnoletého syna. Přitom jsme si moc hezky popovídali a zavzpomínali na doby dřívější a na počátky podnikání páně Babišově. A byl to on, kdo vyslovoval hlasitý podiv nad inteligencí českých voličů, kteří uvedli do nejvyšších pater politiky tohoto podnikatele.
    Tož tak …

  342. (391) S dojetím vzpomínám na technika TK (tehdy ještě policajt), který mi milostivě sdělil, že ty ručičky sice nejdou pro pravé a levé kolo stejně, ale že mi to promine, že to není o mnoho. Tak zase pro změnu já jsem mu milosrdně neprozradil, že na měřené zadní ose není diferák …. a to potom, kdy se pokušel měřit brždění na přední ose, kde je neexistence nějakých brzdových bubnů velmi dobře viditelná. 😛

  343. Aerokarle,
    😀 😀 😀 nojo, ale ten tvůj to měl patrně od přirození, zatímco já tohohle borce podezřívám z jistých… hmmm ehmmmm

  344. Oni ani ti policajti nebyli nepřístupni jistým hmmm ehmmmm …
    Pokud to neprošlo, začínal jsem se zajímat, kdo to hmmm ehmmmm může zařídit. Když neprošla vypálená žárovka v blinkru.

  345. dívám se na čtyřhodinový dokument o atentátu na JFK. Srovnává všechna dostupná data a používá nejmodenější forensické postupy k jejich anylse. A jak nemůže být jinak, nastoluje více otázek než odpovědí. Asi jedinou spolehlivou odpovědí zůstane, že se už nikdy nedovíme jak to doopravdy bylo a kdo za atentátem stál.

  346. Kladivo na čarodejnice …. jakési povědomé … 😀

    …V bule Summis desiderantes affectibus (1484) papež Inocenc VIII. projevil znepokojení, že vlivem pozorovaných změn dochází k umírání mladého dobytka, ničení úrody, zhoršování stavu vinic, poškozování ovoce na stromech. Dopady jsou prý i na lidském zdraví a ohrožují plodnost mužů. Podle Svatého Otce jsou příčiny antropogenní. V bule osobně podpořil Kramera a Sprengera a vyzval, aby jim byl poskytnuta plná podpora v jejich práci.
    Kramer a Sprenger se ihned po vydání buly pustili do díla a zpracovali průkopnickou analýzu globální změny. V roce 1487 ji v Německu vydali pod názvem „Kladivo na čarodějnice“. ..
    http://kremlik.blog.idnes.cz/c/374277/Srovnani-Kladiva-na-carodejnice-a-klimatickych-zprav-OSN.html#t2

  347. Dobrý den,

    produktivita práce – kdyby to nebylo k smíchu, bylo by to k pláči. Jak se zdá, i na tomto blogu jako bych slyšel skoro všechny moje sousedy, kteří „dřou jako koně“ a víc a líp, než ti na západě.
    K poznání je nutné venku skutečně pracovat a to v místní firmě s místními lidmi. Ani zkušenosti z české firmy se zahraničními majiteli nestačí.

    Vše potřebné tu bylo včera napsáno.

  348. Martine Martine …. zase provokuješ. Nemůžeš tonhlencto 😀

    Musím ale konstatovat, že pocit, že „dřu jako kůň“ je úplně a zásadně subjektivní pocit. A vůbec to nejkrásnější je : …. je to všechno tím, že šéf (majitel, akcionáři, dozorčírada, mistr…) je hroznej zmrd a vohnout a ničemu nerozumí a to kdybych já ……. 😀

    Apropooo, doneslo se mi a nechce se mi to vůbec hledat v seriozní formě, že budou nějaké změny v „přístupu“ zaměstnanců a odborů, do vedení firem. Jde o něco převratného, nebo je to jen takové plácnutí do vody zlomeným pádlem?

  349. Martine, já mám rozporuplné pocity z toho, že je nutno vysvětlovat z mého pohledu elementární věci lidem,, kteří patrně nejsou ve firmách zrovna manažery nádvorních čet.
    Zrovna se loučíme s šéfem výroby, kterému se čas potřebný pro výrobu kusu sune nenápadně, ale furt nahoru. Chtěl to řešit přijímáním dalších lidí, my se raději rozhodli ušetřit jeho plat.

  350. ale ono to fakt bez nějakého pobytu venku člověk nedá…

    A mimochodem, obecně mizerná kvalita českého managementu je taktéž těžko diskutovatelná. Skutečnost, že jako nadnárodní firma těžko pošlete do CZ alespoň druholigové managery – protože třetiligoví na místní podmínky a místní management úplně stačí, a když ne, žádná velká škoda – dává tomu oblíbenému cancu jistou validitu…

  351. Zase mi vypadlo oslovení, to předtím bylo pro Martina a Jirku.

    Mne Foundry fascinuje ještě jiná věc, kterou nelze připsat ničemu jinému, než nepochopitelnému primitivismu CZ managerů.

    Budu demonstrovat na příkladu: Naší firmu o ca 2500 vlastní jeden cizinec, který má neustále paranoidní pocit, že ho zaměstnancí okrádají. Jako člověk, který vidí do kde jaké informace mohu říci nejen to, že ten pocit není paranoidní, ale i to, že nejvíc jej okrádají ti, kterým svěřil důvěru a kontrolu…

  352. Petře…je to v podstatě pochopitelné, kteří expat se sem dostávají. Trh, který je zhruba velký jako půlka bavorska, či nějaká regionální část většího území, je tak akorát, aby se nějaké nevyzkoušené koště zaběhlo. Až se osvědčí, či dokonce, až se na místě udrží bez průserů, tak „se pošle“ dál, na větší. Třeba do Pakistánu nebo Indonesie…..Divné že. Ale naprosto pravdivé, takové, jako by to bylo ze života.

    Ale ono vůbec je zvláštní a zajímavá jedna věc. Kdykoliv se někdo z obyvatel kotliny dostane pracovat ven, zuby a nehty se drží toho, aby se nemusel vracet a není to jen podmínkama. A když se vrátí, z jakýchkoliv důvodů, tak to moc dlouho v kotlině nevydrží…tedy většinou. Nevím čím to je, ale já se taky radostně vracel a těšil jsem se na „přenesení“ aktivit do kotliny, už těch soukromejch a …za rok jsme už byli zase zbaleni na cestu. Normálně jsem za ty roky, co jsem byl pryč, zapomněl a „izidealizoval“ jsem si to, jak to tady s podnikáním vypadá.

  353. Takže shrnuto a podtrženo: produktivita v ČR je nižší (čest výjimkám) a obecně mizerná kvalita českého managementu známá (čest výjimkám). Naštěstí některé z těch výjimek píšou právě na Šumaváka 😉

  354. 413-vidíte, ptám se na to už po několikáté: proč všichni ti trpící vlastníci a investoři podnikají v zemi plné neproduktivních, líných a zlodějských lidí, když stačí popojet pár set km a začít v zemi plné produktivních, pracovitých a šikovných …
    S nelibostí jsem dokonce postřehl, že to Německo, které je v této diskusi jinak zdrojem všeho zlého (spolu s Francií samozřejmě), slouží při vysvětlování české malosti po tyto dva dny něco jako vzor ! 😉

  355. Noname, nemyslím, že ta diskuze je o tom, že někdo má někam odejít, nebo tak nějak. Podle mého jde jen o to porovnání, nic jiného. Samozřejmě, že se nic měnit nebude a že systém, nemyslím že by produktivita byla ten správný termín, se nějak měnila k tomu jak by to mělo být. Jediné změny budou tam, kde se opravdu lidé, třeba z USA, vrátí a postaví novou fabriku na zelené louce a bude tam bydlet v kanceláři a vše bude pod jeho, její, kontrolovou, do doby, než se místní naučí pracovat, tak nějak ….jinak. Bohužel se většinou, ne vždy tedy čest vyjímkám, se pracuje podle hesla …kapitalisticky žít a socialisticky pracovat, nebo kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu.
    Ale to je stejně jedno, protože nějaké řeči tomu nepomohou a stejně tak tomu nepomůže zabalení si švestek a odejití pryč. Desítky let kultivace a „zničení“ jistot a prosperity tomu může pomoci. Jak vidím mnohé co teď přicházejí do „práce“ po škole, tak vidím velmi optimisticky, že se toho snad dožiju doby, kdy si nebudeme nic nalhávat.

  356. Když nadnárodní firmy posílají do ČR až třetiligové managory, lze pak očekávat, že místní podřízení budou lepší?

  357. Jen takový drobný příklad ….malé město s velkou nezaměstnaností, strarostou otevřené dvě „průmyslové zony“, první je zcela „zásobena“ pracovníky z jiných měst a vesnic z okolí, druhá, ta novější, je „dovážena“ z poloviny, druhá púolovina ještě nefunguje. Tedy abych až tak nebyl negativní, lidé z rodin mistních podnikatelů, které tam mají nástrojárnu, manufajkturu na plasty k autum, kompletují autosoučástky, ….. plastová okna…. tam dřou od rána do večera, ostatní profese jsou „dováženy“ …. protože ..já s Frantou chodil do školy a von mi nechce dát víc, je to parchant …. Až tohle zmizí v propadlišti dějin, bude to ihned lepší o půlku.

  358. 416-jistě, situace má k dokonalosti daleko, ale tohle je už na hranici masochismu. Stejně tak jako pohádky o západních managerech, kteří na rozdíl od českých nemají milenky nebo rodinu, které něco dohazují a zlé úmysly nebo vrozenou blbost už vůbec ne.
    418-A v těch produktivnějších zemích na západ od nás je to jinak ?

  359. NoName, „produktivita v ČR je nižší (čest výjimkám) a obecně mizerná kvalita českého managementu známá (čest výjimkám).“

    Ale to nejsou jediné parametry pro úvahu, kde budu mít fabriku.

  360. Foundry, Petře, mně už napadlo několikrát (naposledy v pátek), že čím více „přednášíme“, tak to vyvolává více kontroverzí. Namísto, aby to jevy a děje vyjasňovalo. Tak jestli není chyba v našem výkladu, resp. v jeho struktuře.

    První věc, která mě napadla, když jsi Foundry použil onen příklad, ze kterého plyne, že v Čechách mají (ceteris paribus) produktivitu na 66% té německé, že je něco „špatně“ s jednicovými normami. Což bych řekl, že je obecný problém všech firem, které používají výkonové normy jako nástroj odměňování. Norma je pouze plánovací nástroj.

    V 90. letech jsem každý rok jezdil na „exkurze“ (místo dovolené) do nějaké zahraniční firmy. Každá měla obrat vyšší miliardy dolarů. Manažeři byli velmi potěšeni, že se o ně někdo zajímá (ti na základní úrovni ještě víc). Ukázali mně tam všechno, oč jsem projevil zájem. Nikdy jsem se nesetkal s povýšeností nebo poučováním. Vždy se zajímali o to, co jako „venkovan“ vidím, že by mohli dělat jinak. Hodně jsem se tam naučil.

  361. Noname, nemám asi ten správný pohled a proto mluvím jen o tom, s čím mám zkušenost, či dokonce mohu konkrétně jmenovat …ano, na Jihu se lidé tak nějak, …mají k té práci lepší vztah. Čím to je fakt nevím. Nebo možná se pohybuju jen tam, kde pracují lepší herci a herečky.

    Zrovna teď jsem dával dohromady sady u LdG, nic velkého, přesto je to na měsíc práce. Moc jsem to nekontroloval, byl jsem na místě pouze 4x. Přesto to bylo perfektně hotové a i větve skoro srovnané do štěpkovače podle velikosti. Zatímco v okrese na severu, když „dráb“ odjede na dvě hodiny pryč, tak je dvouhodinová přestávka na kávu a cígo. Také motivace k výkonu klesá „dohledouvou vzdáleností“, když je dráb přítomen. Nedokážu to vysvětlit jinak, než, že to je asi lidma a ne drábem, který je v obou případech stejný. Taky je docela zajímavé, že odměna za práci je fakt stejná.

  362. NoName, ad 414 – tak nějak. A bez i toho sarkazmu (ono je logické, že kdo je pracovitější, bude s větší pravděpodobností doprava a aktivní i v jiných oblastech)

    Ad 415 – na to už jsem odpovídal myslím 4x. Je skutečné bezpodmínečně nutné, abych odpovídal popáté? Ale jo, já jsem trpělivý člověk 🙂 Efektivita práce není jediný faktor při rozhodování o tom, kde vybudovat fabriku. Konckonců, efektivita práce v Indii je ještě menší, a kolik firem se tam cpe.

    Mimochodem, u mne té protiněmecké aktivity zas tak moc nenajdete a mám pocit, že ani u Foundryho a Martina ne 🙂

    Ad 417: Přikládat nižší místní efektivitu práce tomu, že jsem zahraniční firmy posílají slabší garnituru manažerů není na místě. Stačí jednoduchý poznatek, že i tito většinou přinesou navýšení efektivity práce oproti českému managementu 🙂

  363. 423-v pohodě, už mám servry přeinstalované, diskusí mi čas pěkně utekl (jenom nevím, zda mi to nesnížilo produktivitu). 😉

  364. Ad 421: Je to naprosto možné. Já si všiml už i na psoviˇ, že můj výklad nepřináší vhled, a pozorování opakuji i zde. Tudíž lze s celkem slušnou mírou jistoty tvrdit, že chyba je v mém výkladu.

    Anebo v tom, že říkám věci, které se nechtějí posluchači přijmout.

    Tertia non datur (anebo mne nenapadá).

  365. Já, NoName, průběžně instaloval Workbench 3.1 na Amigu, na CF kartu připojenou jako HD. Celkem zajímavá záležitost.

    Každopádně, skutečně bych asi na závěr doporučil zkusit najít práci v zahraniční firmě a fakt v zahraničí. Není to tak, že by na západě bylo vše lepší a tady nic nefungov alo. Ale člověk získá jistý vhled a zjistí, že spousta věcí, které bere jako samozřejmé, jsou úplně jinak…

  366. Opět mi needá nevzpomenout, jak BMW postavilo fabriku na zelený louce v USA. Přihlásilo se 50000 lidí, ze kterých vybráno 8000 těch nejlepších, nejšikovnějších, nejpracovitějších.
    Výroba se začala rozjíždět i telefonuje emerický managor do Mnichova: „Je to báječný, prvních sto vozů hotových, už stojej venku!“
    „Fajn“, vece německý managor. „Ale to vám ten benzín v těch autech asi teče na kolena, že jo?
    „?????“
    „No, že hadičky přívodu benzínu mi tady v Mnichově ležej na stole!“
    Z celé stovky aut nestálo ani kolo!

  367. Petře, ona to byla moc hezká diskuse. Myslím, že „otevřená mysl“ se mohla hodně naučit. Je lepší to vidět tak, že pokud přijímač neporozumí, je to chyba vysílače. Pokrčit rameny nad „zavřenou myslí“ lze vždy (udělal jsem to mnohokrát).
    Fakt je, že debata byla o produktivitě práce. Nikoli o procesu tvorby strategie.

  368. Petře K., odjakživa bývávalo dobrým zvykem, že když se synek vyučil, vyrazil do světa na vandr. Za tím účelem obdržel „Vandrbuch“, kde mu mistři, u kterých pracoval stvrdili, že u nich byl, řádně se choval a pilně pracoval.
    A teprv, když dost povandroval a leccos dalšího se neučil, zkušeností nabral, vrátil se domů a buď šel k někomu jako tovaryš, nebo si otevřel vlastní dílnu.
    Takže stará vesta a dělalo se to tak po Evropě všude.

  369. MP, vzhledem k tomu, že celý život řídí programátory et consortes musím miskomunikaci primárně vidět, jako chybu vysílače. Na přijímač v této branži nemůžeš klást žádné nároky 😀

  370. 359: Dobrý den. Petře K., tj. v české firmě je nedostatek kapitálu. 😉 Vlastník si svoje pappenheimské neohlídá a už se to veze.

  371. Petře, ros brnknul na nostalgickou strunu…ještě mám dvě Amigy – 2000 a 600 na půdě. Doufám jen, že se někdy zhodnotí aspoň z poloviny jako Apple Lisa.

  372. Rputi a já viděl v Kotlině firmu, která neprodala svoji pobočku za 180 – cena byla totiž nízká. O tři měsíce později, sháněla 50 na odstupné pro zaměstnance oné pobočky, které musela propustit, protože pro ně neměla práci. Insider: přece jsme nemohli prodat takhle levně „dobrý majetek“. Outsider: tak jste přišli o 230, veškerou reputaci, ale máte dobrý majetek.
    Asi každý přítomný dá k lepšímu nějaký mezní příklad, který bude potvrzovat genialitu/debilitu, podle strany barikády, kterou se rozhodl hájit. Martinovo shrnutí v 420 je přesné.
    Petře 🙂

  373. Dušane, zatím to na zhodnocení moc nevypadá – A1200 se teď prodávají kolem 90 liber, 600 bude asi o něco níž, a 2000 z hlavy nedám 🙂

  374. Modroptáku, jistě.

    Jen jestli není ten zakopaný pes nepochopení v tom, že proti se sobě neustále staví to, „co v Kotlině nefunguje“ a tím, „co na Západě funguje“.
    Tímto způsobem porovnání nemůžeš zákonitě dojít k jinému výsledku, než že Češi jsou největší blbové pod sluncem.

    Odtud ta Nonamova poznámka o masochismu.

  375. Rputi, tak o tom, co funguje snad není třeba mluvit 🙂

    Podle mne je pro účely debaty mnohem zajímavější diskuse o – např. – to, že Češi totálně propadli v tesu finanční gramotnosti, než to, že jich víc, než je průměr v okolních zemích, umí doletovat prasklý drátek v dálkovém ovládání na televizi 🙂

  376. Petře K., srovnávat se musí „funguje x funguje“ nebo „nefunguje x nefunguje“.
    Srovnávat funguje x nefunguje“ logicky dopadne blbě. 😀

  377. No Rputi, proc blbove? jen proste pracuji jinak, z jineho duvodu…. Proc je to ihned „blbove“ nerozumim.
    Je to jako ve skole…. Tatiiii, ale tu ctyrku jako jsem dostal ja mela cela trida. … Nektery rodic si rekne, ze tedy je to OK a ze ucitel je magor, ze je pisny a nektere z rodicu to vubec nezajima, protoze znamky tridy nejsou dulezite. Ktery z nich ma lepsi pristup? Kdo bude mit uspesnejsi potomky, pripravenejsi na obrovskou konkurenci?

  378. Já nějak vidím problém v tom, že se tady před časem místo vysvětlování začalo nadávat. Ono to v některých lidech prostě zůstává.
    Navíc někteří máme problém udržet pozornost, když diskuse klouže ze strany na stranu. Já už to občas neudržím ;o}

    Schválně ještě jednou se zkusím zeptat. Platí přirovnání k šatně a lístkům na kabáty nebo jsou peníze jenom zkratka při výměně zboží/služby za zboží/službu? A prosil bych tak, aby to pochopil i negeniální programátor, který nepatří k top 100. Dík

  379. 439-já teda držím v ruce i Nepravidelníky … Pro jistotu. 😉

  380. Rputi, celá debata vznikla v návaznosti na kurs koruny a z mého konstatování, že kurs je v podstatě měřítko produktivity té či oné země. Mechanismus byl popsán už dávno (pro komoditní peníze), tentýž mechanismus funguje i v prostředí nekrytých peněz. Z toho vyplývá rozdíl v příjmech německého a českého dělníka. Tomu německému nikdo nedává nic zadarmo, musí si peníze vydělat, toho českého nikdo neokrádá, jinak by měly české firmy největší kapitálové rezervy na světě. Takže já zase nechápu všeobecné hořekování, jak jsou čeští géniové okrádáni zlotřilými cizáky.
    Proto se není třeba rozčilovat nad kroky ČNB, prostě nesystémové kroky vlád vychýlily kurs jedním směrem, nesystémový krok ČNB působí zase kontra. Teď je jen otázka, jestli se kurs uklidní v nějaké rovnováze, nebo zda se budou oscilace zvětšovat,

  381. Dobré odpoledne,

    Jirko, když si vybavím, jak dopadli někteří spolužáci ze škol, kterými jsem prošla, vůbec si nejsem jistá, jetsli na přístupu ke známkám lze vystavět jakoukoliv prognózu…

    foundry,

    „Maydo, pro změření tvé produktivity se právě používá vyjádření v penězích. To jest, pokud prodáš (ty nebo šéf) projekt za 100 000 a potřebovala jsi na jeho vypracování 100 hodin, je tvoje produktivita 1000 Kč/hod.“

    Pak ovšem moji produktivitu neovlivňuje jen múj výkon, ale taky schopnost šéfa prodat můj produkt. A tím se můžeme dostat i do situace, kdy opravdu dřu jako kůň a přesto mám produktivitu nízkou jen z toho prostého důvodu, že šéf neumí mou práci prodat.

  382. Maydo, skutečnost, že produktivita nezáleží jen na tom člověku, který stojí u linky diskutujeme, myslím, celou dobu 🙂

  383. Honzo ze Ž., platí obojí, není to buď-anebo. Představte si, že peníze jsou (jako původně) potvrzenky o vlastnictví zlata (stříbra, krav, kabátů), vystavené na doručitele. Zlato (kabáty) je někde deponováno a směna husy za rádio probíhá prostřednictvím potvrzenek, přičemž husa = 1/2 mince (kabátu) a rádio 2 mince (kabáty).
    No a teď někdo natiskne víc potvrzenek, než existuje mincí (kabátů). Zákonitě pak část držitelů potvrzenek o vlastnictví získává zboží za kus bezcenného papíru. Tak dlouho, dokud to trh zase nesrovná a prodávající nebude za husu požadovat 2 potvrzenky o vlastnictví kabátu a za rádio 8 potvrzenek. Přičemž směnná relace 4 husy = 1 rádio se nezmění.

  384. Ad 439 – peníze mají více funkcí. Mimo jiné i uchovatele hodnot nebo prostředku směny.

    Státní zásahy křiví všechny tyto funkce v různé míře. Tj. jestliže víte, že vláda vydává více lístků, než je v šatně kabátů, ale zároveň vláda tvrdí a tvrdě prosazuje, že šatnář musí za každý lístek kabát vydat (když nevydá, hrozí myslím až pět let), tak ten systém tak nějak funguje. Ale tak nějak, prostě víte, že v budoucnu za tel lístek nedostanete kabát tak néjak celý (zde je trochu problém té analogie, polovina kabátu je nesmysl, ale poloviční kupní síla v budoucnu běžná realita).

    A co se týče vysvětlování, spousta lidí tváří v tvář nepochopení, které je často úmyslné tak nějak buď rezignuje, nebo zagresivní…

  385. včera odpoledne jsem v 375 psala o mé nové zkušenosti s erste / čs
    setkal jste se s tím někdo?

  386. Hele, Foundry mne předběhl. Alespoň je vidět, že jsme konzistentní 🙂

  387. Divoano, s CS nekamarádím, ani naše firma, takže nevím…

  388. Petře, to mi ale pak zase nehraje s definicí „produktivita = množství produktu za časovou jednotku“

    Protože když dělník je schopen ušít dvě kanape za směnu, ušije ty dvě kanape za směnu bez ohledu na to, za kolik je manažer prodá. Konec konců i já ten projekt vypracuju, zjednodušeně řešeno, tak, aby odpovídal požadavkům bez ohledu na to, za kolik ho šéf prodá.

  389. A 445 – vskutku konstruktivní a debatu obohacující reakce 🙂

  390. Petře K
    já taky ne
    ale firma, ještě nevím která přesně, to se zjišťuje, ale pravděpodobně zeland
    tak ta platí fakturu od nich na účet čsob
    a ta platba nějak dorazila do rakouské erste, tam to překlopili na koruny a poslali sem spořitelně, ta to vrátila na dolary a poslala té čsob
    tím si ukořistili nějaké všimné = poplatky za jejich práci
    zatím taky není jasné kolik
    ale podle reakce čsob na dotaz, co to je, se tak děje asi měsíc..
    tohle zatím vím jen útržkovitě
    jsem zvědavá na další informace
    a proto jsem chtěla vědět, jestli tohle někdo v této době taky zažil

  391. Maydo, problém je v tom, že debata se poněkud rozplizla. Pro zjednodušení jsme prakticky celou dobu pracovali s efektivitou výroby v kusech 🙂

  392. 446-problém s vysvětlováním v něčem tak neexaktním,jako je makroekonomika je v tom, že spousta „argumentů“ je vázána na osobní preference a souhlas s nějakou konkrétní tezí nebo ekonomickou teorií.
    Tudíž zopakovat tyto argumenty desetkrát je exaktnějšími, přesvědčivějšími ani pochopitelnějšími neudělá. 😉
    Nakonec, tento efekt kromě ekonomů známe i u žen, že ano. „Že se Ti tyto boty líbí ?“, opakováno desetkrát boty krásnějšími neudělá.

  393. Hele, Honzo, já už si neumím představit nic moc jednoduššího, než 444 a 446… Kterou přesné část těch příspěvků nechápete?

    A mimochodem, nebyl jste to zrovna Vy, kterým vadilo ad personam a nechápal, proč se nechce moc vysvětlovat? Jistě víte, proč předchozí větu píši 🙂

  394. NoName, to platí všude. Zkuste vysvětlit nemožnost perpeta mobile člověku, který neuznává zákon zachování energie a budete tuśit, jak se někdy cítím 🙂

  395. 457-myslím, že dát rovnítko mezi zákon a zachování energie a jakoukoliv ekonomickou teorii, co exaktnosti o ověřitelnosti týče je velmi, velmi odvážné …

  396. Petře Kunetko 446 ano, 444 ne.
    Kde se vyslovuji ad personam? Jistě vím, na co narážíte. Ale ono se tady nic nezměnilo, jenom jsem si naivně myslel, že to opadlo.

  397. Já ty kabáty….popřípadě husy versus kabáty, vidím jako naprosto názorné a polopatické. Možná by to chtělo úplně vynechat peníze. Nejsou totiž důležité. Tedy pokud se bavíme o té „produktivitě“. Papírky jsou poměrně dost …. divná záležitost.

  398. 460-papírky se diskutovaly už před produktivitou, produktivita byla jednou důsledek této diskuse.
    Takže tento thread je z předproduktivní doby 😉

  399. Honzo, není bezpodmínečně nutné narážet na to, že jsem se označil za TOP 10 v mé branži, že ne?

  400. No jo …. myslel jsem si, že papírky jsou už vyřešené. Tedy že jen umožňují jednodušší směnu a že tím jejich „důležitost“ končí. Ale asi jsem se spletl. Pokud stát je největší penězokazič, který vydáváním papírků dokáže ožebračit většinu lidí, nemohou se svéprávní lidé k papírkům upínat a vůbec o jejich „důležitosti“ diskutovat. Proto jsem si fakt říkal, že to je uzavřená kapitola.

  401. A ták. Tak za to se omlouvám. Ale já si opravdu nemyslím, že jsem špička. Já se klidně přiznám, že jsem línej jak vepř.

  402. Honzo ze Žižkova, nebyl jsem si jist, zda-li se vaše 439 týká mě. Nebyl jsem osloven, ale byl tam můj příměr s kabáty a šatnou (používám ho od doby, kdy jsem byl obviněn z obsese zlatem). Než jsem stačil odpovědět, tak Foundrymanovo (a Petrovo) vysvětlení vzbudilo vaše veselí. Přesto to zkusím.
    Peníze jsou prostředkem směny, nebo chcete-li vyjádřením časové preference pro něco. Jejich existence je nevyhnutelně spojena s existencí dluhu – osoba A vzala potvrzení na kabát od osoby B. Osoba B totiž neměla nic, co by osoba A byla ochotna přijmout jako plnění za svůj kabát (třeba husu). Pokud si potvrzení (kabát) je uloží do šatny, tak jich v šatně musí být přesně tolik, kolik si jich tam lidé uložili. Žádné další nesmí být vydáno z principiálních důvodů: např. proto, že vydáním jednoho dodatečného potvrzení, se dostaneme do situace, kdy dvě osoby mají nárok k jednomu kabátu. To je logicky vyloučeno. Vzniká problém A) ekonomický – inflace, B) právnický – krádež. Množství potvrzení je jev měnový.
    Jaké jsou směnné poměry mezi zbožím, tzn. kolik potvrzení se směňuje za jiná potvrzení, záleží na poptávce po jednotlivých produktech. To je jev cenový.

    Dovolím si ještě jednu poznámku směrem k NoNamovi – každá směna je ex ante oboustranně výhodná, protože jinak je vyloučeno, aby se uskutečnila. Je tento výrok exaktní?

  403. 465-exaktní je. Nicméně je tu ještě problém s jeho pravdivostí.
    To je jiná kategorie.

  404. Tak takhle potom vznikají ty vášně 🙂

    Já bych nebyl k ekonomii jako vědě až tak kritický. Samozřejmé si můžeme říci, že ekonomie není věda, žadné hypotézy za žádných premis nejsou ovéřitelné, ale potom nemá smysl se o ekonomii bavit vůbec, ne? Všechno může být pravda, vláda i ČNB třeba délají dobře a tak dále… 🙂

    No nic, z mého pohledu buď akceptujme, že nějaké ekonomické zákonitosti platí anebo se o ekonomii vůbec nebavme. Je to prostě jako shoda nad tím, že zákon zachování energie plaí, anebo oprace soućtu je nad grupou reálnźch čísel komutativní. Bez takovéto shody není možna diskuse o fyzice či matematice…

    Z jiného soudku tedy, já mám teď například problém s nastavení ARexx skryptu pro DOpus 4.16 tak, aby pracoval s DMS soubory, a byl ochoten je rozbalovcat i na virtuální fmsdisk. Kdo mi pomůže? 😀

  405. Tak moje hitparáda odpovědí:
    Petr Kunetka pochopil, odpověděl, mělo to určitý švih.
    Modrý odpověděl zčásti, bylo to strašně ukecaný.
    Foundryman neodpověděl, zamlžil.

    Berte toto jako zpětnou vazbu.

    K začátku 465, ten dotaz nebyl směřován na nikoho konkrétně. Odpovědi se mohl ujmout kdokoli, kdo by o to stál. Na první pokus to nebyl nikdo.

  406. Noname, tohle je docela zajímavé … nedovedu si představit žádnou situaci, kde by mne někdo donutil provést směnu, kdybych jí něchtěl udělat. Tedy dobrovolnou směnu. Ostatní „směny“ nejsou v podstatě žádné směny, ale nedobrovolné přerozdělování. ….

  407. dobrovolná a výhodná směna, abych to uvedl do „kontextu“

  408. 469-ano, to je ale spíše problém terminologický, ne ?

  409. Ano, dle mne se jedná o jeden z axiomatických základů ekonomie. Lze o něm samozŕejmě debatovat, ale to lze o každém axiomu.

    Jen rozšířím možné nepochopení, tento axiom pokrývá například nákup Prostoru pro bezdomovce. Výhodnost směnz totiž zahrnuje jak ten plátek, tak můj pocit, že jsem udělal dobrź skutek…

  410. Je to prostě jako shoda nad tím, že zákon zachování energie plaí, anebo oprace soućtu je nad grupou reálnźch čísel komutativní.

    Tak pozor, to není otázka shody. To je exaktní věda, podepřená experimentem nebo důkazy.
    Ve fyzice se o tom, zda něco platí nerozhoduje shodou. To je doména … společenských věd ?

  411. Já terminologický problém nevidím. Nedobrovolná směna – směna vynucená hrozbou aplikace násilí na předmétu zájmu protistrany.

  412. Noname, obávám se, vždycky to je problém terminologický. Jinak si to nedovedu představit.

  413. NoName – nechtělo se mně doplňovat ještě, že směna je smluvní (dobrovolný) akt 🙂 Nechce se mně podstupovat metodologické bitvy o exaktnosti ekonomie a tautologických výrocích. Nebo kohokoli přesvědčovat o tom, jestli ekonomie je věda nebo není. Jak píše Petr Kunetka v 467. Já bych ho snad jen doplnil, že máme k dispozici několik ekonomických zákonů (já bych dodal axiomů, ale byl by z toho flamewar, tak to neudělám :-)), které jsou stejné platnosti jako ten, který jsem použil v 465. Jeden z nich se týká peněz, což kluci vysvětlili v 444 a 446, já v 465. Ekonomové mu poněkud nešťastně říkají „kvantitativní teorie peněz“, což svádí k tomu, že by to někdo rád měřil. Ale můžeme onen výrok se směnou nebo teorii peněz stále dokola testovat nebo se odvolávat na zkušenost. Já myslím, že to nepodléhá žádnému testu a zkušeností jsme udělali za uplynulých 90 let dost, aby to osazenstvo mohlo vzít v potaz.

  414. Honzo, diskuse byla úplně jinde – zda skutečnost, že v ekonomii existují tvrzení, ktré nelze dokázat ani ověřit experimentem, diskvalifikuje ekonomii jako vědu… 🙂

    Jinak věřím, že logika je i v životě velmi mocnź nástroj, který zklame méně často, než jiné 🙂

  415. Abych to shrnul podobně, jako Modrý – já necítím potřebu někoho přesvědćovat, že ekonomie je věda a rakouská škola j k popisu reality nejblíže. Živí mne něco jiného, a zde jsem hlavně jako mezizábavu při instalaci Amigy.

    Nicméně je naprosto nelogické ZÁROVEŇ zastávat názor, že ekonomie není věda, ale obskurní konstrukt neověritelných blábolu a vyžadovat nějaká logická zdůvodnění, vysvětlování či argumentaci 🙂

    O tomhle byl můj příklad se zákonem zachování energie a perpetem mobile…

  416. A říkat, že ekonomie je pavěda (a nehodláte rspektovat její axiomy a zákony), a rakouská škola snůška nesmyslů… A zároveň čekat, že ti, kteŕí si mzslí opak budou nusále trpělivě vysvětlovat a argumentovat je skutečně zvláštní.

    Doufám, že jsem – minimálně svou – neochotu zde diskutovat a něco vzsvětlovat vyjasnil.

  417. (423)„Stačí jednoduchý poznatek, že i tito většinou přinesou navýšení efektivity práce oproti českému managementu „
    Tak to jsem zažil vyjímku: Nastoupil jsem u anglické firmy zde v Praze. Manažoval to Skot, český nanager těsně před mým příchodem odešel za lepším a byl všeobecně oplakáván. Skot neměl o Čechy zájem, byl draze placen včetně ubytování, výsledky jakž takž. Pokud přijel někdo z londýnské centrály, měl dojem, že jsme právě slezli z palmy a blbnul. Když Skotovi vypršel kontrakt, byl nahrazen Holanďankou. Ta se sice učila česky, ale výsledky firmy ještě horší. Pak někdo poradil v londýnské centrále, ať přeplatí původního českého managera, velí tomu snad doteď, výsledky se pronikavě zlepšily.

  418. Karle, není pravidla bez výjimek a i já zažil dost dobrých českých manažerů i totálních magorů ze zahraničí (zde ale viz koho posílají do CZ – to neni lákavá manažerská desinace)

    Ale má osobní zkušenost je ve většině případů taková, jak jsem popsal…

  419. Noname, dnes takhle presne ne, cas od casu se to yde ale takhle objevi.

    Nicmene ochotou akceptovat axiomy v exaktnich vedach a neakceptovat je ve spolecenskych, spolu s tvrzenim, okamzite rozporovani jednoho prezentovaneho axiomu, tvrzeni, ze ve spolecenskych vedach (tj. i v ekonomii) o pravdivosti rozhoduje vetsina… jste na velmi dobre ceste 🙂

  420. Berte to tak, že když u stolu někdo řekne, že zákon zachování energie je blbost, člověku se nechce moc diskutovat ani s někým, kdo řekne, že yákon je formulován exaktně, ale jeho pravdivost je úplně jiná otázka… 🙂

  421. Tak jestli tomu správně rozumím, je pan viceguvernér ČNB přesvědčen, že když se zvýší ceny , lidi se leknou a začnou honem nakupovat a tím se ta ekonomika nastartuje. Ježíšmarjá…..

    … Podle něj mají být intervence naopak impulzem pro občany, aby dále neodkládali spotřebu a začali utrácet. „Očekáváme, že se intervence promítne do spotřebitelských cen. A tento impulz chápeme, že je právě impulzem pro spotřebitele i investiční poptávku, aby lidé neodkládali spotřebu a začali spotřebovávat. Tím další dopadem je, že dojde k zachování a tvorbě nových pracovních míst a nedojde k poklesu HDP,“ uvedl Tomšík. Lidé by tak neměli odkládat svoji spotřebu s tím, že již nejde spoléhat na to, že ceny budou nadále klesat, dodal…
    Více na: http://zpravy.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/tomsik-haji-oslabeni-koruny-zdrazeni-ma-podle-cnb-nastartovat-spotrebu-1036545#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

  422. 488-u ekonomických výroků se nesmí diskutovat o jejich pravdivosti ?

  423. Samozřejmé může. Stejné tak, jako lze diskutovat o pravdivosti zákona zachování energie či axiomu ekvivalence 🙂

  424. (485) Jo, já Ti věřím, jen jsem si vzpomněl na konkrétní situaci. A bylo to dvakrát po sobě, ani ten Skot, ani Holanďanka se „neujali“.
    (489) Ten Tomšík se mi hrubě nelíbil. Možná že deflace skutečně je taková tragédie, možná, že byla skutečně tak blízko, jak tvrdil. Možná.
    Mohl by někdo odborně okomentovat?

  425. Taxem si to přátelé přečetl a z hlediska úhlu mého pohledu to vyzerá, jako by diskutoval slepý s hluchým.

  426. 492-zákon o zachování energie je dokázán formálně, i když za použití teorému, a dokazován experimentálně.
    Ekonomické zákony jsou formulovany obvykle na základě pozorování, analýz a vlastního mentálního vkladu ekonomů. Proto může dojít k tomu, že jedna ekonomická škola vidí třeba zadlužování nebo inflaci úplně jinak než druhá. To přece jenom ve fyzice až tak často nevidíme, aspoň já jsem tedy fyzikální směr, který se zákonem zachování energie nesouhlasí a buduje alternativní fyziku ještě neviděl 😉

  427. Já jen furt nemůžu pochopit, co je neexaktního nebo diskutabilního na podílu počet kusů na 1 člověka za hodinu. Nebo na podílu XY Kč na člověka a hodinu. Zrovna tyto firemní ukazatele jsou zjistitelné prostým výpočtem z účetnictví.

  428. jenom závislého 🙂

    A teď vážněji, nemyslel jsem to néjak útočné. Prostě jsme chtěl říci, že se nám pár, co ekonomii vcelku véŕíme a snad i rozumíme, nechce moc vysvétlovat, jestliže neexistuje ani přesvědćení, že ta vysvětlení jsou korektní, ani akceptace axiomů, pro vysvětlení nutných…

    Kdyby mne to živilo, možná. Takhle ale prosté jen no interest 🙂

  429. NoName, nékdo by možná mohl zpochybňovat použití teorému. Ale to je jedno, já nemám potřebu, abyste axiomy ekonomie akceptoval či pokládal ekonomii za vědu či postupy ekonomie za vědecké. Jen ode mne nechtějte žádná vysvétlení či ekonomické názory, které jejich akceptaci vyžadují 🙂

    Jinak při souzení ekonomie musíte myslet na to, že ekonomie je pod mnohem silnějším vlekem politiky (všimnite si, co TOTO udělalo s klimatologii, kdysi vcelku vážené dceři fyziky). Nemluvě o větśí mladosti a mnohem menších investicích a zájmu o bádání v této oblasti…

  430. Nickname, měl jste pravdu ohledně motivů ČNB:
    „Pokud by totiž došlo k deflaci, a to navíc v prostředí nulových sazeb nastavených ČNB, lidé by neměli na splácení hypoték a následně by mohli zabřednout do deflační dluhové pasti.“ – viceguvernér Tomšík.
    Takže skutečně nesystémové opatření jako důsledek na předchozích nesystémových kroků.

  431. 498-já jsem svoji poznámku přesnesl směrem k makroekomii.
    501-asi je to rozdílností oborů, ale z nějakého důvodu je ve fyzice podstatně těžší přijít s něčím, jako je neplatnost zákona zze než v třeba ve společenských vědách s teorií rozbitého okna.
    Fyzika prostě z důvodů konstrukce oboru nedává takový prostor k … inovacím a jiným pohledům. 😉
    A už k tomu asi fakt nemám co říct. 😉

  432. Já bych to zkusil takhle, NoName: Čím je věda statističtější, tím snáz se dá zpolitizovat nebo podobně zneužít.
    Netrvám na pravdivosti ani přesnosti.

  433. Za mne také poslední, souhlasím jak s 503 tak 504, jen bych přidal dva rozměry:
    – Nikoho by nenapadlo napadat termodynamické zákony z pozice „já znal jednu molekulu, která se pohybovala jinak, než by se měla pohybovat podle termodynamiky, takže tyto neplatí“. U ekonomie je to běžné
    – Narozdíl od fyziky, kde je společný zájem najít pravdu (ať má ministr zbrojení jakýkoliv názor na fungování atomů, potřebuje – hlavně – funkční A-bombu). Takže fyzici mají zelenou a podporu k hledání pravdy. Zatímco u ekonomie je hlavní politická použitelnost, ne pravda – a ďle tohoto zadání se ekonomie vyvíjí. Tj. okamžitě poté, co se našel „ekonom“, který zdůvodnil, že tisknout peníze dle potřeby vlády je správné, tao ponékud alternativní ekonomica teorie dostala dokonalou zelenou na 80, nezávisle od X vědeckých vyvrácení.

    Myslete na to, až zase budete mít economics bashing day 🙂

  434. NoName, nikolivěk, všichni chápou důsledky zadlužování nebo inflace úplně stejně, jak socialisté, tak „rakušané“, nebo komunisté nebo keynesiánci nebo kdokoli jiný.
    Liší se však v hodnocení prospěšnosti těchto důsledků.
    Socialisté např. vidí v inflaci žádoucí „automatické“ přerozdělování, ohledně dluhů se všichni shodují v tom, že jsou principiálně špatné, ale mainstream tvrdí, že to bez nich nejde a že se pomocí oné inflace beztak umoří. Atd. atd.
    Takže když to shrnu, na oněch základních axiomech je odleva doprava shoda, ono je taky těžké nějak zpochybňovat experimentálně během staletí ověřené skutečnosti. Dokonce i v oblasti hodnocení prospěšnosti/škodlivosti panuje ve velké míře shoda, jen je to některým jedno, nebo to neberou v potaz (viz Keynesovo „dlouhodobě budeme všichni mrtví“). Kdyby si regulátoři ekonomiky vetkli do znaku jako heslo výrok Ludvíka XV. „Po nás potopa“, bylo by to velice výstižné.

  435. NoName, já nejsem tak příkrý jako Petr v 493 (fór) a fakt, že to tady „přednášíme“ stále dokola několik let (a dříve na Psovi) je toho nesporným důkazem. Já klidně uznám, že „každá směna je ex ante oboustranně výhodná, protože jinak je vyloučeno, aby se uskutečnila“ a další, je dnes banální výrok. Někteří moji kolegové jdou tak daleko, že tvrdí, že je pouhou tautologií slova „směna“, tudíž není na tom vůbec nic objevného. Protože nevyhnutelně vyplývá právě z pojmu směna, která je vždy dobrovolná. Že časový faktor je důkazem její výhodnosti, ačkoli ex post hodnocení může být jiné (kdybych to byl věděl, tak by jsem tam nechodil). Když vezmete makroekonomii, tak teorie peněz je zcela v souladu se zákonem mezního užitku, viz 465. Je jich v oběhu přesně tolik, že vyjadřují včerejší kupní sílu, která se odráží v mých dnešních preferencích a zítřejších očekávání. Tím máte peníze integrovány do zákona mezního užitku a nepotřebujete nic dalšího. Žádný dualismus (měna a ceny), ale máte monismus (mezní užitek). Já to odděluji, aby to bylo jednodušeji pochopitelné, ačkoli vím, že se tím dopouštím chyby.
    Pokud jde o převratné objevy v ekonomii, tak tam doporučujeme (Rakušané) ještě větší obezřetnost než v přírodních vědách. Tam to obvykle odnese jen „jurodivý“. V ekonomii to dopadne na všechny – např. inflace. Obvykle jde o to, že jurodiví nenastudoval, pokud nastudoval, tak neporozuměl, pokud porozuměl, tak neumí používat a šíří dávno vyvrácené bludy. A nic dalšího k tomu nemám 🙂

  436. No, a než jsem to nadatloval, tak už to vysvětlili Petr s Foundrym.

  437. Ách jo. Jenže kde se, přesně vzato, tandlencta dobrovolná směna prosím vyskytuje v praxi? Tak kupříkladu, jdu si přes ulici koupit rohlík. Jde v tom případě o dobrovolnou směnu?

  438. Jak už podotkl MP, každá směna je doprovolná. Jinak to není směna, nýbrž expropriace, neboli vyvlastnění.

  439. Zpátečníku …přijdete ke mě na dvůr a budete si chtít koupit husu ….a já vám jí buď prodám a nebo neprodám. Stejně je to v obráceném případě, když přijdu s husou za váma. pokud si jí koupít a nebudu na Vás mířit pistolí, nebo Vy na mne, je to směna dobrovolná. Co je nedobrovolné je to, že musím z toho prodeje odevzdat peníze státu.
    Když si jí koupíte dobrovolně a já dobrovolně prodám, je to směna dobrovolná.

  440. Jirko, sakra, kdybych věděl, že máš husy, už bych byl u tebe na dvoře. No nic, už jsme sežrali odjinud…

  441. Dobrý podvečer,

    „Já jen furt nemůžu pochopit, co je neexaktního nebo diskutabilního na podílu počet kusů na 1 člověka za hodinu.“

    Já jsem to taky nemohla pochopit, foundry, ale po tejhle diskusi chápu, že i zdánlivě exaktní věci mohou být nepochopitelné 🙂

    Mimochodem, včera nám v šatně vzali tři kabáty na jeden lístek. A nejen nám. Takže v šatne bylo rozhodně více kabátů, než lístků. A navíc ke kazdému lístku bylo možno vydat jen určité kabáty, označené stejným číslem. Kdyby nám vydali cizí kabáty nebo jen dva kabáty místo tří nebo dokonce i k naším třem cizí čtvrtý, poněkud by se nám to nelíbilo a žádali bychom ty kabáty, které jsme do šatny vložili a žádné jiné. A taky pytlík s botama a šálu, neb ten jsme do šatny vložili též. I jiní tam vkládali jiné věci než jen pouhé kabáty, takže nejen že neodpovídal počet potvrzení počtu kabátů, ale byly v tej šatně i jiné předměty než kabáty.

    TAk jak se teď k tomu postavit? je to tak, že teorie je šedivá, zatímco praxe nabízí nekonečnou paletu barev nebo je to šlendrián, že praxe nehledí na teorii a dělá v těch přehledných teoretických schematech bordel ? 🙂

  442. To máte tak, zpátečníku,
    když budete mít chuť na husu půjdete za Jirkou a budete mít sdewlvátní prostředky na směnu za jednu husu, je to směna dobrovolná.

    Když budete mít chuť na husu a chcete vyjet za Jirkou pro husu, ale manželka Vám sdělí, že musíte šetřit a máte vysokej cholesterol a abyste si nevymejšlel, protože husa je záminka, abyste mohl někde trajdat a s Jirkou tlachat a místo toho máte skočit k pekaři pro rohlíky, je to směna nedobrovolná, protože Vy žádný rohlík nechcete, ale koupit ho musíte 🙂

  443. A co taková MHD – to je také dobrovolnáb směna, když nemám jinou možnost? Nebo ta dobrovolnost je v tom, že nejedu taxíkem, který si nemohu denně dovolit?

  444. kristo,
    řekla bych, že ano. Protože vždy je tu možnost volby – taxík, MHD, pěšky, a je na člověku samotném, aby zvážil svou aktuální situaci (finance, spěch) a pak se rozhodl. Sám, a dobrovolně, i když by toužil třeba po něčem jiném.

  445. 517 – S husou bychom se jistě nějak dohodli, Jirko ppa etc., kdybych husy jedl, ovšem já se prosím neptal na husu, nýbrž výslovně na rohlík (támhle odnaproti).

    514 – Nojo, Foundrymane, jenže toto tvrzení je právě cosi, co vědeckou hloubavostí (šťouravostí, chcete-li) stižený čtenář nutně musí podrobit kritickému zkoumání. Nebudu zacházet tak daleko, abych zde lkal, že z mé strany nejde o směnu dobrovolnou, neb jsem byl ke koupi dohnán hladem; o to mi nešlo a navíc by to byl nesmysl, vyprazdňující pojem dobrovolnosti větší měrou, než si tento zasluhuje. Ale nakolik je ta směna – tedy prodej konkrétního rohlíku konkrétnímu Zpátečníkovi v neděli v šest večer, za 1,59 Kč (ano, takovéhle ceny jsem tam vskutku viděl) – dobrovolná na straně obchodníka, tj. ňákýho toho řetězce? Může si obchodník říci: „Á, zase Zpátečník, už zase si přišel pro jedinej rohlík, nanejvejš pro dva, přitom mi vykoupí dva rohlíky z posledních vosmi… (Takže až přijdou Polívková a Hamáčková, jak už tak dycky před zavřením chodívaj, na ně po čtyrech rohlících, jak si je pokaždý berou, dneska nezbude, čímž riskuju, že příště zamířej rovnou do Alberta vo kus dál.) Takovýhodle kunšofta jsem teda potřeboval… Navíc za tuhle cenu jsou pro mne rohlíky ztrátovej artikl, ta cena je jen muj reklamní inštrument, aby lidi viděli, že mám laciný rohlíky, a dyž už sou tady, zároveň vykoupili ňáký ty šunty, co na nich mám 78% marže. Ovšem na druhý straně, Zpátečník se musel voblíct a vobout a přijít a investovat tak svůj čas, kerej pro něj má hodnotu nejmíň celý tašky těhlech rohlíků, takže ten rohlík teď pro něj fakticky má hodnotu 15,90 Kč (což při svym akutnim hladu vobětuje raději, než by šel pro rohlíky vo čtyry ulice dál nebo hledal doma v kredenci starý sušenky). Ale za tyhle peníze mu to nabízet nebudu, to by se taky moh sebrat, vodejít, a pro rohlíky poslat bezdomovce Burdu, co mi tu věčně posedává na lavičce před kvelbem, aby si nakoupil rohlíky von a vzal rovnou vo dva víc… Tudíž Zpátečníkovi udělám cenu…: štyry devadesát!“ ? Nemůže. Nemůže, brání mu v tom předpisy, kupříkladu zákonem, vyhláškou či čím daná povinnost mít u rohlíků cenovku a za vyznačenou cenu je též prodávat. Právě z tohoto důvodu jsem se ptal na rohlíky, a ne na prodej třeba slévárny. Jenomže podobnými omezeními z třetí strany je svázána většina transakcí, které v ekonomice reálně probíhají (jakož bezpochyby i transakce potenciální, neuskutečněné, místo nichž proběhne jiná či žádná).

    Tolik tedy k dobrovolnosti směny, a k veškeré argumentaci z ní vycházející.

  446. k tej dobrovolnosti :

    Obvyklý dialog domácí :
    „Synu, dej nádobí do myčky “

    “ a to musím ?“

    Můžete být diktátor a prostě sdělit, že ano, že musí.

    ale taky to jde takhle :

    „Nemusíš, můžeš si vybrat, jetsli ho naskládáš do myčky nebo umyješ ručně“ 🙂 A rázem se potomek může svobodně rozhodnout, kterou ze dvou variant může volit.

  447. 521 – rozhodopadne jde o dobrovolnou smenu – v intencich definice klasika : svoboda je poznaná nutnost 🙁

  448. Zpátečníku, aniž bych se pouštěl do sáhodlouhých výkladů principů mezního užitku, omezím se jen na přípodotek, že onu cenovku k rohlíkům obchodník pověsil dobrovolně. Vy máte volbu koupit-nekoupit, on má volbu prodat-neprodat. Veškeré další úvahy o vašem oblékání, ztrátě času atd. jsou z hlediska dobrovolnosti irelevantní. To všechno je už zakalkulováno do vašeho rozhodnutí zvednout se a jít pro rohlíky, zrovna tak, jako má obchodník zakalkulovánu do svého rozhodnutí vyvěsit cenovku i možnost, že neprodá nic jiného, než rohlíky. Jinak by to nedělal.

  449. !…onu cenovku k rohlíkům obchodník pověsil dobrovolně.“

    Dobrovolně? Když to ukládá zákon? Případně ještě nadřízený s hrozbou, že pokud tak prodavač neučiní, bude postižen?

  450. 530- tady asi spíše jde o tu cenu, než o její formální vyjádření na cenovce …

  451. 529 – Nojo, Foundrymane, tím v podstatě říkáte, že obchodník rohlíky prodává dobrovolně. Měl jsem však dojem, že Vy i Modrý pták ve své dřívější argumentaci vycházíte z předpokladu odlišného, totiž že každá konkrétní transakce je dobrovolná.

    To dle mého názoru není ani zdaleka totéž. Rád bych se pokusil Vám rozdíl demonstrovat takto: Podobně byste mohl říci, že obchodník se stal obchodníkem dobrovolně (s přihlédnutím ke svým preferencím, disposicím a příležitostem v okolním světě, spíše než třeba továrníkem či polárníkem). A měl byste pravdu; stal. Jenže toto má jen velice málo co dělat s otázkou, zda ten konkrétní rohlík prodává za konkrétní cenu konkrétnímu zákazníkovi dobrovolně.

  452. Zpátečníku, i tato konkrétní transakce je oboustranně dobrovolná. Obchodník vám klidně může říci, že vám rohlík neprodá, protože se mu třeba nelíbíte.

  453. 533 — Opravdu? To už zase napínáme pojem dobrovolnosti až do nemožné délky. Jakpak dopadli ti domácí, co nechtěli pronajmout byt cikánské „figurantce“?

  454. Stále nevidím, kde v diskutovaném příkladě je princip nedobrovolnosti či donucení? To, že u člověka, který se prodejem živí je vcelku logická velká tendence ty rohlíky prodat, místo podrobné perlustrace zájemců neznamená, že prodat musí.

    Například náš zelinář se mi svěřil, že lidi, co mu ovoce prohrabávají, spousta jim toho popadá na zem, hádají se s ním a nakonec koupí jednu mrkev už párkrát z obchodu vyhodil…

  455. Samozřejmě skutečnost, že v současnosti vlády tu dobrovolnost značně omezují je mimo veškerou diskusi (zkuste si například otevřít obchod, kde budete prodávat jen za stříbro 🙂 )

  456. Foundry, když se Zpátečník nebude prodejci líbit a rozhodne se, že mu kvůli tomu rohlík neprodá, tak se transakce neuskutečňuje (nyní) a neuskuteční (v budoucnosti). Neuskutečnila se, nenastala, neproběhla (v minulosti), protože ji jedna strana (nyní a tady) považuje za nevýhodnou.

    Fakt, že se koupě/prodej, tzn. směna uskutečňuje (nyní a tady), Zpátečník vydává Kč 1,5 a prodejce přijímá Kč 1,5, Zpátečník přijímá 1 rohlík, prodejce vydává 1 rohlík, probíhá směna. Je důkazem dobrovolnosti a výhodnosti, tzn. „projevem dobré vůle“ (v tomto případě dvou stran), kterou tyto předáním/přijetím peněz/zboží potvrdily (v minulosti), protože už si to předaly, aktem směny.

    Amen.

  457. 536- to na dobrovolnosti nic nemění. Pekař se rozhodl být pekařem, vědom si podmínek, za jakých bude provozovat své řemeslo a obchod. Dobrovolně. Myslím, že debata probíhá krapet mimoběžně, ale je bezesporu zajímavá:)

  458. 535, 537 — Kdyby to šlo takhle jednoduše, nerojili by se bezdomovci vůkol supermarketů. Ti jim generují méně obratu, než kolik zákazníků jim odradí, třeba zrovna u nebaleného pečiva. Ono taky když holt někdo nemá tekoucí vodu, aby si občas umyl alespoň ruce…

    Volám ČOI — má rohlíky (důkaz: fotka skrz výlohu), nechce mi je prodat, prý se mu nelíbím (důkaz: nahrávka rozhovoru) — diskriminace zákazníka.

  459. Andy, podmínky se od té doby, co se tak rozhodl, značně změnily 🙂

  460. Tak se zeptám znovu, neb mi jde o to, abych věc pochopila. Denně jezdím do práce. Vzhledem k fyzickému omezení a vzdálenosti domova od pracoviště nejsem schopna jezdit autem, na kole, ani chodit pěšky ani další možnosti nemám, třeba kolečkové brusle a pod. Nevydělávám dost, abych denně jezdila taxíkem. I v tom případě je transkace s provozovatelem MHD z mé strany svobodná, neb mám možnost změnit pracoviště, bydliště, či se mohu rozhodnout nepracovat vůbec a žít z milodarů nebo zemřít hlady? Jde mi o šíři té dobrovolnosti.

  461. 541- pořád ale je pekařem dobrovolně, nebyl na své místo dosazen silou státní či jiné moci. Myslím, že by to fakt chtělo oddělit nějaké „sociální“ atd. důvody, jinak to bude děsný guláš, zejména v prostředí zastupitelské demokracie, kde je pekař zároveň strůjcem i obětí státních aktivit.

  462. kristo, ano, je dobrovolná přesně v duchu dalších možností, které uvádíte. Pro demo: co by se stalo, kdyby zničehonic odpadla dotace MHD a její cena by se navýšila na úroveň odpovídající nákladům?

    Obdobně je nákup rohlíků dobrovolná transakce i v případě, že bez nich umřete hlady.

    Pojem dobrovolnosti znamená v toto kontextu jen neexistence projekce násilí vůči předmětu Vašeho zájmu, jak někde nahoře i píši. Zde je možná, že Honza bude mít malinko jiný názor, však on se ozve 🙂

  463. 543 — Správně, kristo, to je prosím další věc. Zkusím o ní cosi napsat také, už to mám rozepsáno.

  464. Zpátečníku, nikam ji nenapínáme. Subjekt A chce najmout, subjekt B nechce pronajmout. Přijde subjekt C namíří na subjekt B pistoli a sdělí – musíš pronajmout. V ten okamžik se stává ze subjektu B (jednajícího, projevující svou vůli) objekt B (neprojevující svoji vůli), neboť nemůže jednat podle svých preferencí (hodnot), ale musí jednat podle vůle subjektu C. Tato situace v žádném případě nesmí být považována za směnu.
    Ekonom k tomu zaujme stanovisko v ekonomické hantýrce, kterou nebudu používat (stejně jako Foundry na Vaši 526), protože je pro tento případ irelevantní.

  465. No, oddělit… Jako vše v současnosti, i toto je tak nějak půl napůl. Pekařem je dobrovolně, protože bez ekonomické aktivity se zařadí mezi bezdomovce…

    Prostě máme možnost si dobrovolně vybrat pozici, na které budeme státem k něčemu nuceni, třeba prodávat rohlíky někomu, komu bych je prodat nechtěl… 🙂

    Více k nucení občanů k ekonomické aktivitě viz Dioklecián 🙂

  466. Konkrétně tu část, kde Diokleciánův zákon hrozí těm, kteří nechtějí dobrovolně pracovat na půdě jako nájemci, zotročením a nutností následně na půdě pracovat v postavení otroků 🙂

  467. Petře, ad 544 (jestli to bylo na mě :-)) vůbec ne. Já fakt nesmírně oceňuji, že se striktně držíme (Foundry, Ty a já) „dobrovolnosti“ a nerozšiřujeme to nikam na „externality, náklady z rozsahu a mezní užitek/mezní náklady“.

    Proto myslím, že není třeba nic dalšího „společenského“ vymezovat, jak navrhuje Andy. Protože všechno mimo dobrovolnost jsou nějaké zásahy nesmluvní strany. Tzn. vznikají výdaje, které má někdo jako čistý výnos a jiný jako čistý náklad, protože je nevydal dobrovolně.

  468. jako je to s těmi třemi v poušti volajícími…

  469. Foundry…ruce máme urvané daleko dříve, než se vůbec husy narodí …. a dobrovolně.
    Jinak diskuze je kouzelná, opravdu nevím, co bych dodal…

  470. Mě fascinuje, jak jsou principy, které jsou každému jasné a pochopitelné na úrovni rodiny nebo malé firmy, zpochybňovány na úrovni dejme tomu kraje nebo státu. Přitom zůstávají pořád stejné a fungují pořád stejně. Dluh zůstává dluhem, ať je dlužníkem pan Vopička nebo Řecko, deficit zůstává deficitem, ať nevychází s platem pan Vopršálek nebo USA. Jediný rozdíl je v tom, že pan Vopička ani pan Vopršálek si nemohou natisknout peníze. Ale to beztrestně nemohou ani USA – jen je ten trest rozprostřen na více lidí a na delší období.
    To samé s tou produktivitou – když mám menší příjem než Němec, znamená to, že jsem vyrobil a prodal méně než Němec. Nic víc. Maximálně mohu v úvaze zohlednit zásah vis maior, tedy že mi při stejném výkonu stát sebere více než Němci. Ale žádná další možnost mě nenapadá.

  471. Omlouvám se, musel jsem vyřídit trochu korespondence. Tákže tedy…:

    Prvočísla… Zadefinujeme si prvočísla. Prvočísla jsou [námi definována jakožto] celá čísla nemající žádného dělitele, leč jedničku a sebe sama. Prima, hezky nám to odsejpá. Teď si prosím zadefinujeme velkočísla: Velkočíslo je [mnou teďkonc definováno jako] každé reálné číslo větší než 1234567890. Taky hezké, hezky jasné, že ano? Tudíž dále. Zadefinujeme si pěknočísla: Pěknočíslo je každé číslo, které se mi líbí. Tak např., 1234 je pěknočíslo, líbí se mi. 1235 není pěknočíslo, něco mi na něm vadí. Na 1236 mi nevadí nic, ale také se mi na něm nic nelíbí, to jest, 1236 se mi nelíbí (v positivním smyslu slova), není to tedy pěknočíslo, nedá se svítit. O 1237 a 1238 mohu říci přesně totéž, co o 1236. Počkejte, 1236? Není ono 1x2x3=6 ? No ale to je krásné, to se mi tuze líbí. 1236 je také pěknočíslo! Ovšem až od téhleté věty, tam o pár řádek výše to pěknočíslo ještě není.

    Zkrátka, v matematice i v exaktních vědách vůbec se používá (metapojmů?) „dobře definovaný pojem“, „dobrá definice“, „dobře definováno“… Jejich obsah je spíše jen vágní. Rozhodně by však měl být pro co nejvíce důležitých a zajímavých objektů co možná minimalizován prostor ke sporům, zda dobré definici vyhovují či nikoliv. (Mimochodem, proč užívám takovou příšerně přibližnou formulaci? Tak například, pojem „pravdivý výrok“ mi připadá poměrně dobře definovaný, samozřejmě zůstávám-li s ním na půdě matematické logiky a pomíjím-li tudíž jeho pravdivost v reálném světě. Tak, a teď se podívejme na výroky „Riemannova hypotéza platí“ nebo „P=NP“. Jakpak asi vyhovují definici pravdivého výroku…?) Za další, s podstatnou pomocí dobře definovaných pojmů by mělo jít zformulovat silné výsledky (hele, další vágní pojem, „silný“, zjevně ještě o dost vágnější než ty předchozí), v ideálním případě pak vybudovat celé (co možná prakticky užitečné) teorie. Avšak i přes veškerou vágnost i toto již stačí, abychom se dostali zhruba tam, kam třeba.

    Prvočíselnost (= vlastnost býti prvočíslem) asi je dobře definovaný pojem. S jeho užitím lze kupříkladu dokázat, že existuje nekonečně mnoho prvočísel, což bych pokládal za velice pěkný – a pěkně silný – výsledek, zejména na svou dobu. Jak je to s velkočíselností? No, měli byste mi alespoň uznat, že nedělá příliš obtíží posoudit, zda to které číslo je velkočíslo čili nic. (Dokonce by leckdo, možná snad i já, uměl dokázat, že existuje nekonečně mnoho velkočísel.) Je to však dobře definovaný pojem? Pokud ano, mělo by s ním jít dosáhnout čehosi důležitého, co by navíc bez něj šlo těžko. A to se mi zatím tak příliš nejeví. A teď, co prosím taková pěknočíselnost, definoval jsem ji dobře? No, škoda mluvit…

    Tak. A teď, pěkně prosím, si na tomto pracně nadatlovaném základě můžeme položit dvě otázky:
    1) Co je to dobrovolnost? (Co je dobrovolné, co je dobrovolně?)
    2) Je dobrovolnost (dobrovolný, dobrovolně) dobře definovaný pojem?

    No a až si je zodpovíme, uvidíme, zda lze začít na tom pojmu (či alespoň s jeho podstatným užitím) axiomaticky budovat nějakou tu teorii.

  472. 546 – Takže, Modrý ptáku, jestli C pistoli zatím nevytáhne, ale B o něm spolehlivě ví, že je to vyhlášenej psychopatickej rapl, kterej kolem sebe střílí při prvním závanu pocitu, že se mu děje újma, a proto raději pronajme „dobrovolně“, znamená to, že zároveň pronajme dobrovolně?

    To jsou právě ty obtíže – nezhojitelné obtíže – které zde vidím. Jestli bych směl cosi poradit, definujte nejprve svobodnou vůli. Dobrovolnost pak už půjde snadno…

  473. Jirko, kouzelný byl už včerejšek a dneska to pokračuje. Nevím, kde došel Dušan k číslovce tři, ale souzním.

    Odboráři – protože mám nedávné konkrétní zkušenosti, tak je sem vložím. Od 1.1.2014 bude účinná nová úprava členství v dozorčí radě akciových společností. Dosud ukládal obchodní zákoník povinnost nechat volit třetinu členů dozorčí rady zaměstnanci – v případě, že společnost měla na začátku kalendářního roku více než 50 zaměstnanců. Od Nového roku se v novém Zákoně o obchodních korporacích tato povinnost neobjevuje, i když si to samozřejmě může každá akciová společnost dát do stanov a klidně v tom pokračovat. Blbečci, co všechno potřebují mít nařízené zákonem, brečí, jak jsou zkráceni na svých právech. Ta moje negativní zkušenost se váže k faktu, že akciová společnost, která neměla ani 50 zaměstnanců a volila dozorčí radu, musela před rejstříkovým soudem prokazovat, že těch 50 zaměstnanců nemá. Nějaká slepice odmítla zapsat třetího člena dozorčí rady (toho konkrétního třetího si zvolila sama, první dva zapsala), protože musí přece chránit zaměstnance proti surovým akcionářům a především advokátům, kteří by třeba zaměstnancům jejich právo upřeli. Tak si vyžádala papír – čestné prohlášení – že společnost nemá 50 zaměstnanců. Tento papír podepsal ten stejný člověk, který podepisoval návrh na zápis členů dozorčí rady, ovšem tam jeho podpis nebyl dostatečně důvěryhodný. Navíc, zápis z průběhu valné hromady, kde byli voleni členové dozorčí rady, měl formu notářského zápisu a paní notářka výslovně v textu uvedla, že byly splněny všechny zákonné požadavky na volbu členů včetně zprávy představenstva, že společnost nemá 50 zaměstnanců. Nic z toho nestačilo, ale pak pouhý jeden papír stačil a zápis byl proveden do dvou dnů. My právníci jsme na podobné výmysly slepic z rejstříkových soudů zvyklí, ale předseda představenstva a největší akcionář úspěšné české akciovky se zahraničními akcionáři skoro odpadl, když si na sdělení přečetl, že když nebude ve lhůtě 30 dnů předloženo ono nepovinné čestné prohlášení, tak bude společnost zrušena.

    Na druhou stranu poznamenám, že někteří moji starší kolegové se rozhodli vykašlat se na studium nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, protože je přeoráno příliš mnoho dosud zažitých postupů. Já tak radikální nejsem, ale už se těším na období příštího roku, kdy budou všichni najednou s překvapením zjišťovat, že všechno je jinak.

  474. Zpátečníku, vhazuji do ringu bílý ručník.

  475. MP – mně to pomalu připadá, jako kdybych měl diskutovat o matematice s někým, kdo zatím nezvládl ani sčítání.
    Zpátečníku, zkuste přečíst něco z Adama Smithe, Bastiata, případně Misese nebo Rothbarda. Všechno je to na http://www.mises.cz . Pokud se neobeznámíte s alespoň elementárními základy ekonomie, postrádá debata smysl.

  476. Zpátečníku, snad na ně nechcete vytáhnout Turingovy stroje nebo stupně neřešitelnosti? To by bylo skoro nečestné a nesportovní.

  477. 559-když chcete diskutovat o matematice, nemusíte číst žádného konkrétního autora, pojmy, věty, důkazy jsou na autorech nezávislé. Ale to je jenom faktická poznámka.

  478. Dobré ránko!

    Touha autorky článku, že aby italské dluhy zaplatila Evropa, z textu čouhá jak sláma z bot. A skoro by se dalo říci, že čím více dluhů, tím více komunistických myšlenek – je to síla! A se stoupajícími dluhy bude patrně ještě hůř!

    …Evropu takovou, jaká je, neohrožuje hněv (ani zprava, ani zleva) jejích občanů. Ohrožují ji vlády odmítající postoupit jí svou suverenitu, která je nejen falešná, ale také uzurpovaná vzhledem k tomu, že v demokracii je svrchovaným vládcem lid…
    http://www.presseurop.eu/cs/content/article/4305861-tim-pravym-problemem-nejsou-populiste

  479. Mno. . .ja bych primer s matematikou nevolil. . .spise o sebranych spisech teologickych. . .
    Charakteristicke je to, ze zatimco v technice a prirodnich vedach je to spis o necem (kvantovka, el. pole apod.) v oekonomii od nekoho. . .nejakeho guru.
    V kazdem pripade dekuji za ilustrativni debatu 🙂

  480. Dobré ráno vespolek,
    Šimone K., a co takhle neeukleidovské geometrie, ha 😉 ?

  481. zavádím novou ekonomickou kategorii „živnostník proletář“. Sbalil jsem stánek ETS (špičkové české mašinky rozměru „O“) na veletrhu v Milwaukee a vydělal tak na cestu nazpátek a pár panáků něčeho hořkého. Zatracenej mouřenín vyděsil Ameriku, že bude muset po přiblble polovičatém zestátnění zdravotního pojištění zaplatit v príměru o 50 -150 % víc, takže tatíci zatáhli šňůrky měšců a místo vláčků se zřejmě dali na kořalku. Tím se podařilo mouřenínovi téměř zlikvidovat segment „hobby“, anžto si tatíci spíše odpepřou vláček potomkům pod stromeček než několik pint „brewski“ a nadávání v baru.Obávám se přísští sázka bude o tom, kdo se řítí do prdele rychleji EU nebo Obamausa.?

  482. 566 Dobrý den. Dušane a všichni ostatní, děkuji za výchovu mladých, nadějných, Svobodných 😉
    Živnostník – proletář se vyskytuje v textech Petra Hampla
    http://finmag.penize.cz/kaleidoskop/274829-proc-a-jak-volime-kam-to-cele-speje

    Můj odhad je, že pokud ještě existuje naděje, je spojena s tradiční dělnickou třídou. S chlapy z fabrik, řemeslníky a všemi ostatními, kdo jsou odhodláni živit se normální prací, vést celkem slušný život, ženit se (i když se jim třeba nebude chtít), vychovávat děti, nestydět se za homofobii, pít nezdravé nápoje, kouřit startky a každý den dokazovat, že i člověk, který nemá IQ 140, nemluví šesti jazyky a je docela chudý, může vést svobodný a šťastný život.

  483. Nickname,
    vzhledem k předchozí debatě na téma „ušij kanapat, kolik chceš, stejně ti to managor podělá“ to vidím podobně.
    Akorát mne mate, odkud se to neschopné vedení bere – žeby na našich soukromých managorských VŠ ?

  484. Co takhle se shodnout ns zakladu …. Samo se nenakope… Ale i tam by jiste nekdo nasel problem, ihned mne napadl jeden.,. Tupej krumpac.

    Matzurko, kde se berou? N

  485. Co takhle se shodnout ns zakladu …. Samo se nenakope… Ale i tam by jiste nekdo nasel problem, ihned mne napadl jeden.,. Tupej krumpac.

    Matzurko, kde se berou? No to je jednoduche, vychovavaji se doma. Skola tu neni od vychovy avudelavani, ale od toho, aby decka dopoledne byli pod kontrolou a dostali teply obed.

  486. 2 nickname: s SSO jsem „ideově“ na stejné vlně, jen bych jim rád předložil nějaká osvědčená stařecká moudra, aby se k nim nemuseli dopracovávat zbytečně sami a utrácet tak cenný čas. Ale nerad se vnucuji.Přesto jsem si téměř jist, že vím jak manévrovat, aniž bych se zpronevěřil a dosáhnul více a rychleji než radikálním vymezením cesty (nikoliv cíle). Máte pravdu, že dnes nejkonservativnější vrstvou společnosti je dělnická třída (ať máme ten termín rádi nebo ne). A souhlasím, že to je i to světlo na konci tunelu. (nemusím zdůrazňovat, že dnešní dělnícká, lépe snad výrobní, třída je něco zcela jiného než nám předkláda ortodoxní marxistická nauka). Základním kriteriem rozdělujícím dnes společnost (velmi zjednodušeně) je vztah k individuální svobodě na společenské ose X a k touze po kognitivní realzaci na ose Y.

  487. Dobré ránko. Koukám z okna – a žádný bílý kůň. Tož ať žijí Martinové aj bez koňů!

  488. Dobré ráno,

    po ránu se dcera zamyslela nad nějakým komentářem v radiu, a pak se otázala, proč se mluví o náccích jako pravici, když se jeví jako levice. Když jsem něco zařala o Hitlerově národně socialistické a dělnické straně, tak mně přerušila, že přece nejde o dělníky, ale o způsob myšlení a ten je levicový.

    pokud vím, tady to nečte a ve škole dosti pochybuju, že by to proevropsky laděný profesor vykládal takhle…

    Co myslíte, mám jí za ten objev odpustit tu čtyřku ze zeměpisu ? 🙂

    No jinak – česká media a čeští politici nějak nepostřehli, že společnost je rozdělená dávno jinak.

    Na ty chlapy ( ale i ženské), o kterých píše NoName ( a to nemusí být jen dělník, ale i majitel firmy,doktor nebo dokonce i učitel) a na ty, kteří chtějí řešit životy druhých a to často proto, že nejsou schopni řešit život vlastní tak, jako ta první skupina.

  489. Jo, a Martinům vše nejlepší! I když budou muset pěšky, bílého koně nemaje. 🙂

  490. Matzurko,
    a znate snad nejake verejne zname jmeno toho pana Neeuklida?
    Asi nikoliv – a vovovotom to bylo.
    I ta nejproflaknutejsi: teorie relativity, spojena s jmenem Einsteina se cituje bez nej. . .

  491. Matzurko,
    odkud se berou?
    No spravne, z tech managorskych „VS“. . .
    Vetsinou je poznate prave podle tech titulů 🙂
    Nebudu flameovat. . .

  492. Šimone K.,
    z hlavy matně tahám Lobačevského a Reimanna, ale přiznám se, že to je už zaváto věky, zmiňovali nám je na fakultě (dostudovala jsem ještě za socíku).
    Veřejně známí určitě nejsou, pokud se veřejností nerozumí obec matematická. Proto jsem tam dala toho šklebíka 😉

    A souhlas, flameování raději hned po ránu ne 🙂

  493. A samozřejmě Martinům
    všechno nej, ať už jsou na koni nebo bez něj – sníh mi tedy opravdu, ale opravdu nechybí 🙂 !!!

  494. zdravím !

    no, pečlivě jsem sledovala zdejší ekonomický nepravidelník; majíc v dávné minulosti jakýsi základ, , chápu, co je „produktivita“ a snad bych i rozuměla „dobrovolné směně“ 😕
    Jenom v makroekonomii nechápu to očekávání, že při stejném postupu se dostaví kýžený jiný výsledek 😕

    (568) no, Matzurko, není to v tom,co jsme tady také diskutovali: nedostatek zkušeností ? IMHO jenom školní vědomosti,asertivita a nadšení nestačí – ale já, „stará konzerva“ se samozřejmě mohu mýlit 😕

  495. Dobré zas ráno… K té dobrovolnosti směny jako oboustraně výhodné transakce:
    Kamaráda tuhle nedávno zastavili dva takoví divně oblečení pánové s tím, že mají pro něj obrázek, který určitě koupí… No a byla to taková ne moc povedená fotka jeho auta a byly tam nějaké číslice – a představte si, že kamarád tu fotku koupil za 2000.
    Ale netvářil se, že by ta směna byla zas tak moc výhodná… Tak nevím… Asi ho okouzlili svým neodolatelným šarmem.

  496. Šimone,
    já třeba zažil jeden exemplář manažerského želé, jehož jedinou kvalifikací pro pozici styčného důstojníka pro vývoj SW s jednou nejmenovanou emerickou bankou byla jeho znalost kalifornské angličtiny. Po vystudování nejmenované ekonomky v nejmenovaném hlavním městě jedné podmocnosti na tomto slunném konci světa několik let působil jako leštič automobilů.
    Stěžovat jsem si na něj nemohl. Všechno, co jsem mu řekl, patřičně odrecitoval na patřičných místech a mě odrecitoval všechno co mu tam řekli. Akorát se dost najezdil při tom přenášení rozumů. Pokud byl průser a bylo ho třeba řešit, seděl jsem při poradách za ním a šuškal jsem mu důvěrně do ouška. Takovej malilinkatej Bernard… 😀 😀 😀

  497. hmm, nebýt Dany, tak bych si ani nevzpomněla, že mám syna Martina, který má dnes svátek 🙁
    Tak všem Martinům – ať se jim daří (a Martinovi TT ať se daří zvládnout bez duševní újmy nový občanský zákoník ) 🙂

  498. Dobré ráno, sníh jsem vysypal jen někde, tak se omlouvám těm, na které se nedostalo. Děkuji za již vyslovená i ta dosud nevyslovená přání.
    Já jsem slavil v předstihu v sobotu s potomky – trojgeneračního.

  499. westíku – nejdřív zákon o obchodních korporacích, hlavně překlápění občanských sdružení. Z občana jsem nastudoval v předstihu výpovědi z nájmu bytů a doporučil klientům vydržet do Nového roku.

    Dnes budu obhajovat na FÚ, jak má vypadat splněná záznamní povinnost v případě, že za celé čtvrtletí byl jen jeden jediný doklad.

  500. ptakopysku, takoví ještě jdou. Horší jsou ti, co veškeré šuškání odmítají jako plky blábolivých starců, jsouce přesvědčeni,že byli odkojeni Šalamounovým lejnem. Bohužel je toto přesvědčení mezi postpubertální jelitou dosti rozšířené. A zřejmě i jedna z hlavních příčin neutěšeného stavu.

  501. 584 Martine, taktéž přeji hodně dobrého. To nejlepší jste už určitě dostal 😉
    Asi na mě zbyde překlopení „o.s.“ do spolku. Co bychom si bez pana Pospíšila počali.

  502. A což teprve „zločin nenávisti“! To bude muset Pospíšil ještě zapracovat. Termíny jako „bílá svině“ či „nevěřící pes“ budou zajisté z nenávisti vyjmuty, neboť se jedná o kulturní specifikum!

    …Možná veřejnosti pohne žlučí ještě jedna novinka. Jde o dokument předložený v rámci práce EU na Směrnici pro rovnoprávné zacházení, který najdete zde, a pokud by zmizel jako z jiné oficiální úřední stránky, tak i zde. Zavádí se jím např. hate crime, tedy zločin (z) nenávisti, a to zejména vůči Skupině, což je přesně definovaný spolek sdružený na základě etnické či náboženské přislušnosti, kulturních kořenů nebo gendrové a sexuální spřízněnosti. Případně na základě čehokoliv (…or any other characteristics of a similar nature.)! Zavádí se povinně tolerance, která je přesně definovaná zákonem. Čeští náctiletí rapeři se nebudou smět oslovovat negře a na Slovensku bude nepříjemně překvapen každý, kdo použije sloveso cigániť znamenající lhát nebo přehánět. (V dokumentu se jako příklad zakázaného projevu vůči Skupině uvádí „Cikáni kradou“.) Oba příklady budou ale jen kapkou v moři. Nezapomeňme totiž na cenzuru veřejných i soukromých médií a komise dohlížejicí na společnost, zda uvedená nařízení dodržuje. Připomíná vám to něco?..
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-kdy-nam-dojde-trpelivost-s-eu-d7n-/p_zahranici.aspx?c=A131109_105623_p_zahranici_wag#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=pes_neviditelny&utm_content=main

  503. (573) V médiích se ujala zkratka, že co jednou vypustí z huby nebo klábosnice slovo „národní“, je pravice.
    Týká se i (hlavně) národních socialistů.
    Tvá potomkyně je zřejmě bystrá, zvládla by i ten zeměpis, jen chtít. 😛
    Martine, připojuji se k časnějším gratulantům.

  504. Martinům,
    sváteční blahopřání.
    Protože někteří Martinové jezdí na velocipédech, měl jsem pro dnešní ráno malé obamy, co uvidím, až vyhlédnu z okna…

  505. No a protoze dobrovolna smena, presunujem vyrobu palenek jinam, kde se na nas nekoukaj, jako na zlodeje a travice. Tri pracovni mista se zrusi a vytvori jinde. Platnost kauci je od 1.12 a mozna budeme moc radi, kdyz nam nechaj doprodat sklady. Nebo je taky odvezeme…. Ale zase bude trh bezpecny a transparentni.
    Preci nebudu mit kamery statniho dohledu ve firme a nebudu podavat denni hlaseni, a samozrejme skladat kauci.
    Proste jen koupim cisternu a je to.

    Jinak prace vedoucich v podnicich je samozrejme spatna a kazdy by to umel daleko lip, ale nechce se 😀

  506. Jasně, Karle, že by ho zvládla, jen chtít. 🙂 Ale ona zeměpis nepovažuje za takový středobod vesmíru, aby jí za toi chtění stál 🙂

    Westíku, pokud jde o hygienu a pánské močení, pořád považuju za nejúčinnější pravidlo, na kterém trvala moje tchyně : „Kdo není prase, nechá po sobě záchod ve stavu, v jakém byl před použitím“.

    A nechat mužskou polovinu rodiny občas ono zařízení uklidit udělá taky svoje.

    TAkže pro mně za mně , ať si při tom třeba visí ze stropu jako netopejři 🙂

  507. maYdo, tak přemýšlím, kam by patřila Popelka. Ta přece klofla prince docela aktivně! 😀

  508. Ad produktivita a kvalita řízení CZ/DE: Jak si kdo ustele, tak si lehne. Česká pobočka soutěží s německou o to, kdo bude produktivnější, kdo šroubky vyrobí levněji. Teď se na naší stranu postavila ČNB, budeme o ždibec ziskovější.
    Díky „krizi“ se daří získávat kvalitní zaměstnance.
    Podniky nejsou úplně srovnatelné, v Německu si nechávají „klíčové znalosti“, např oni mají třicet konstruktérů, my jen tři.
    Kvalita managementu na obou stranách hranice se za posledních 8 let výrazně zvýšila.
    Ne všude je tak krásně jako mezi paletami ve šroubárně 🙂

  509. No jo, rputi, otázka je, jestli klofání princů k ženění za účelem sňatku na candrbále je tou žádoucí politicky korektní aktivitou a vymaněním se ze stereotypů.
    Lovení ženichů patřilo k ženské roli od pradávna.
    Ledaže by princ uznal po svatbě schopnosti své choti, předal jí žezlo a sám se jal vychovávat následníky. Vzhledem k tomu, že šlo o pohádku, kde je možné ledacos, tak by nakonec mohl ty následníky i porodit.

    Mimochodem, zajímalo by mně, jak to udělali s následníky v genderově korektní pohádce „princ a princ“ 😀

  510. 593 Jirko, blahopřeji k odvaze. Ať se dílo podaří. V DE jste vážený podnikatel, co má stavovskou čest. Zde sprostý podezřelý z daňových úniků.

  511. Jinak: naše pobočka umí změřit čas výroby, produktivitu daleko přesněji než německá centrála. Hádejte proč? 😉

  512. No, já momentálně nemám na čem realizovat produktivitu, takže nastal krutý okamžik pravdy – opravdu se už nemůžu vymlouvat na to, že nemám čas si uklidit pracovní stůl. 🙁

  513. Maydo, prosím o radu: Nevíte o firmě na rekonstrukci rodinného domku u Jablunkova? Zateplení + interiéry + vylití anhydridu. Dům z 50-tých let, 130m2 obytné plochy, projekt je hotový.

  514. PAradoxní je, že by pak neprošel třeba životopis MArie Curie – Sklodowské, protože by neměl dvě hrdinky. Další klíčovou postavou by patrně byl její manžel a teprv pak dcery nebo sestry.

  515. u Jablunkova, nickname?

    to tedy bohužel, to jsou kraje po pracovní stránce mi zcela neznámé. Zkusím se poptat, jetsli neví někdo jiný, alke moc nadějí tomu nedávám.

    Kdy to chcete stavět?

  516. Jirko ppa etc., jsem líný hledat: ty kauce se platí od položky? Nebo čeho?

  517. 606 5.000.000Kč za 20.000 lahví ročně a více.

    605 Maydo, známí staví, resp. manželky kamarádka, musí to zařizovat sama. Manžel asi v jednání s řemeslníky nepomůže.
    Jako příklad: Firma jim nacenila 65m2 podlahového topení vč. anhydridu za 195.000. Tolik nás nestálo topení v celém domě. Výkaz výměr nedodali. Nás tolik stálo topení v celém domě, a to jsme si vymýšleli.

  518. Nivkname, vecer, az se dostanu do domaci pracovny, poslu…

    MP, je to kauce likvidacni, proto je to tak nastavene. O nejakou peci o zdravej alkohol to neni ani na oko

  519. Nickname, a ti, co to dělali Vám, by to nevzali?

    Dotaz jsem poslala, ale ono je něco jinýho shánět firmu pro někoho, o kom tuším, že si to ohlídá a pro někoho, u koho se asi musí spolehnout na to, že firma bude solidní sama od sebe.

    Ono je totiž dost firem, které se jeví slušně a kvalitně, ale když jim nikdo nekouká na prsty, tak podlehnou pokušení. 🙂

  520. Jirko ppa etc., mě zajímala jen ta čísla. Proč je to nějak nastavené, k čemu to povede nebo jakýkoli jiný důsledek kaucí: do toho mě vůbec nenapadlo se pouštět.

  521. 611 Maydo, je to 600km. Topenáři by to možná dali – už mi zpracovávají cenovou nabídku, zedníci nechtějí. Šéfzedník, pan stavitel má dvě malé děti, nechce je pro kus žvance nechat doma jako siroty 🙂

  522. Tomu docela rozumím. Potíž je v tom, že nemám kontakty o moc blíž. 400 nebo 600, to už vyjde nastejno.

  523. A další věc, že v jiném kraji můžou být i ty ceny jinak. I když na frydecko místecku je krize, tak tam asi zedníkům ruce netrhají 🙂

  524. Všem Martinům a některým Martinám( těm, co slaví dnes a ne na Martinu) všechno nejlepší přeju….

  525. Ad 561 – no, na střední, kterou jsem dělal na špičkovém matematickém gymnáziu, byla nejoblíbenější odpověd na matematický dotaz „Koukni se do Bartsche“.

    Na výšce se to změnilo na „koukni se do Jarníka“.

    Nikdy by mne nepadlo, že tím vznešenost matematiky degraduji 🙂

  526. 617-nic ve zlém, ale jste dost chytrý na to, abyste cítil, že nejde o analogii … Že ? 😉

  527. Zrovna u konkrétního příkladu šlo. Třeba definice dobrovolné směny, užizku a dalších kategorii tohoto ranku jde napříč ekonomickými školami. Pro tyto účely mohl MP stejné dobŕe doporučit i Samuelsona.

    Ale mimo standardní definice a úplné elementární pojmy je Samuelson naprostá ztráta ćasu, proto doporućení jiné. Mimochodem, já ze Samuelsona začal…

  528. Znát Samuelsona a býz ovlivněn keynesiány mělo pro mne tu výhodu, že znám jejich jazyk a dokáži zasvéceně diskutovat o konstrukcích typu mezního sklonu k úsporám či IS-LM rovnováhy, jenž mají kvality obdobné, jako Kahudovy mentiony 🙂

    Ale nic, už to asi nebudeme pitvat 🙂

  529. PetřeK.,
    skromně špitnu, že jsem sice žádnou špičkovou školu nestudovala, ale dílka v knihovně mám (ale do Bartsche jsem nakukovala podstatně více).

  530. Matzurko, já se zase přiznám, že jsem ze špičkové matematické školy v druháku zdrhl na míň elitní, která nevychovávala idiot savanty 🙂

  531. 622-tak idiotem se nemusíte stát ani na elitní škole, dá se tomu odolat … Asi 😉

  532. Vážení,
    zcela a neprávem opomíjíte Rektoryse… Jeho knihu PUM. To už je dílko plně srovnatelné s nějakým tím německým „stručným úvodem“… (z mého oblíbeného vtipu o slonech: Die kurze Einführung in die Elefantentheorie)

  533. ad transfer kořalečníků
    pokud dotyčný palič má surovinovou základnu zde v Kotlince, vznikne poměrně zajímavý problém s kalkulacemi jednak export certifikovaných smrkových, borových a jalovcových haluzí pro výrobu biosmrkovice, bioborovičky a biojalovcové, druhak import hotových produktů, třeťak devizové zásahy duševních gigantů z ČNB, buzerační zásahy nelegální vlády v demisi a až jednou někdy, tak také legálně zvolené vlády. Jsa naprostý laik – namátkou mě napadá – jak to bude s již vystavenými eurocertifikáty, bude se jednat ještě o lokální český europrodukt, když se bude vyrábět někde v horoucí prdeli a balit v tuzemsku…
    Nechtěl bych být v kůži kalkulanta, ani toho, kdo bude mít na starost bruselskou recertifikaci, ani toho, kdo bude rozhodovat.

  534. Noname dá, ale velmi těžko. Alespoň ne na úrovni zralosti, která se dá ve 14 oćekávat. Posuďte sám:

    Po nástupu nás vybrali 6 s největším potenciálem stát se idiot savanty, všichni jsme dostali individuální studijí plán (de kfato jen dobrovolná účast na vyučování, nemožnost být zkoušen v průběhu roku, volné, nepovinné studium ve zvlášť vyhrazené luxusní studovně). Do toho různé mimořádné a dobŕe fungující motivační body (výsledkové listiny po celé škole, veŕejné pochvaly za úspěchy v semináŕích, mimoŕádná soustředění typu týden v přírodě)… Prosté člověk mohl délat jen to, co ho bavilo a dělat to naplno tak, že patřil mezi špičku…

    Myslím, že to byl kus pevné vůle, který jsem projevil, když jsem požádal o zrušení mimoŕádného studia a po dalším asi půl roce ze śkoly vypadl 🙂

  535. BTW, ne „idiot“, ale „idiot savant“. Neumím to lépe přeložit než fachidiot, ale podle mne to není dobrý překlad 🙂

  536. PeSi,
    pravdu díš, toho mám taky, a asi nejraději. Jako absolvent „pajdáku“ vlastním i Polákův Přehled středoškolské matematiky.
    Klidně přiznám, že z Jarníka mi lezly oči z důlků, a dokud jsme nebrali dvojné a trojné integrály, tak mi nešlo na rozum, proč se to všechno učím…. nene, s matematickou analýzou jsem se neskamarádila nikdy; grupy a grupoidy mi šly podstatně lépe, a imaginární tělesa v mnohorozměrných prostorech asi nejvíc…. v diferenciální geometrii jsem pak vzala na milost i tu analýzu 🙂
    No, ale jsem ráda, že jsem se nakonec přeci jen začala více zabývat genetikou 🙂

  537. Petře, k 620 – já mám tohle s K. Marxem. Banální dotazy na přednášejícího: co je to ten „úrok“, co je jeho příčinou a jak se počítá – to byl panečku zážitek. Vedle Kapitálu je Obecná teorie lorda of Tilton úplná malina 🙂

  538. 629-no vidíte, zato derivace sinu a kosinu je stejná u všech autorů, snad dokonce i u lorda of Tilton 😉

  539. A případně lze citovat slavné pojednání Lorda Kelvina na vrcholu jeho akademické dráhy, proto kterému – myslím – také nikdo z kolegů fyziků nevystoupil, pouze nevzdélaní amatéŕi Wrightové 🙂

    Prostě, každá véda, ať se tváŕi sebevíc exaktně, se může v mainstreamu mýlit, nebo vytváŕet alternativy (částice nebo vlna? 🙂 ). Ekonomie, vzhledem k politickým zájmům a tlakům, dále statistickým a obecně méně přesným metodám, k tomu má vétśí potenciál. Jestli ji kvůli tomu chcete vyŕadit z okruhu véd, jak je libo 🙂

  540. 2 ptakopysk – ad 625 – no a co si pak počne paličova dcera… Asi bude muset zdrhnout do Ameriky, jako ta od Tyla…

  541. Citát: „Sovětským dělostřelcům vycházel kosinus větší než osm – a jací to byli dělostřelci!“

  542. OT – nevíte, kde se dá zjistit, zda probíhá dědické řízení po někom, v jakém je stadiu a kdo to má přidělený ? Tuším, že na soudě, ale nějak se nedaří…

    Kruci, já jsem projektant a ne notář ….

    K elitnímu vzdělání bych podotkla, že nejlépe je na tom dnes z bráchovy třídy ze základky spolužák, který, tuším v osmé třídě propadl a jetsli ne, tak k tomu měl opravdu velice blízko a byl pobažován za lehce retadrdovaného. Dnes má properující firmu. Maturitu k tomu asi nepotřebuje, ale možná si ji dodělal.

    A z mej třídy na gymplu je finančně za vodou a přednáší na VŠ spolužačka, která sbírala spíš průsery než známky, neb ji víc zajímali kluci a diskotéky a nejednu hodinu strávila místo ve škole v kavárně místního hotelu. K VŠ studiu se dokopala skrz kluka, který studoval a tak brala, co bylo nejblíž na randění a nikdo tam nechtěl, aby se dostala. Nějaký to ASŘ, co se tehdy učilo všude. Ten kluk ji po roce poslal k vodě, ASŘ jí zůstalo, uživilo, náhradu za kluka si našla v práci, po revoluci si s „náhradou“ otevřeli firmu. A tak dál.

  543. 634: Westíku, díky za odkaz. Nechci zde spamovat nebo kopírovat facebook, proto jsem děkoval za pomoc s výchovou. 😉
    Jestli máte facebook, najděte si diskuzi u P. Macha / T. Haase.
    Petr Mach není nejhorší případ, zdá se že se učí, a je ochoten naslouchat.

  544. PeSi,
    když je těch dcer víc, budou mít při nákupu lodních lístků množstevní slevu…

  545. Nickname,
    asi o nějakej ten pýátek později, ne? 🙂

    Ale já neříkám, že to byl blbej obor. Jen se na to nikdo nehrnul. Tehdy se bolševcik probral a řže by se měla podporovat tadlencta .., elektronika… tak nse všeudeč učilo ASŘ. Na zemědělce, na stavárně, na strojárně…
    Koho počítače opravdu zajímaly, šel spíš na matfyz nebo na elektro. Koho zajímala opravdu stavařina nebo kravičky, šel na stavařinu nebo zemědělskou. Hodně lidí šlo na ty ASŘ, protože se nedostali na jiný obor a šli tam v naději, že přestoupí třeba po roce na to, co chtěli původně dělat.

    Tak nějak to bylo v polovině sedmdesátých let. Ale blbci tam nešli, to zas ne. Ta moje spolužačka nakjonec taky blbáý nebyla, jen to byla holka, co chtěla užít života a ne šprtka, co by měla jako prioritu nejlepší známky.
    Třídní premiantka vystudovala něco filosofického a celý další život strávila v místní knihovně v městečku podokresního významu a náplní života se jí stal vedle rodiny barák a hlavně zahrada.

  546. maYdo,
    tak dík za naději. Dítko právě s brekem předvedlo žákajdu, a za to co tam dneska fásla, by zasloužila nařezat tím Rektorysem (nebo nechat opsat, ještě se rozmyslím)…. 😉

  547. Matzurko,

    to chce klid.Mám dítě, které kdybych Rektorysem umlátila, tak z něj nevyrazím ani malou násobilku. Bez naděje, že i přesto se to dítě jednou nějak uživí, bych se dávno zbláznila.

    Ale dnes jsou třídní schůzky, tak ho možná umlátím pro změnu nějakým tím Marketingem a managementem.

  548. maYdo,
    mně čekají třídní ve čtvrtek, ale zítra mi bude vrtáno do zubu držící můstek, tak budu mít ještě možná otupené smysly 🙂
    Každopádně, být dítko vyloženě nematematické, tak toho Rektoryse odložím – jenže před rokem a půl byla ve SCIO v matematice v „top ten“, a teď má dny, kdy je spíš těch deset spodních…. jak to počasí. Ráda by do primy, ovšem k přijímačkám se počítají i vysvědčení, takže by se spíš měla držet těch lepších dní 🙂
    No nic, raději přestanu plevelit. Dum spiro spero 🙂

  549. 642. Boze jak ja jsem stastna ze se vysledky snahy ditka se vzdelat dozvidam jen jednou do roka slovy “ mam to v kapse“ :))

  550. 632-já už nechci, ale musím… 😉 Částice nebo vlna-nejde o žádnou alternativu ani rozpor … Prostě je to něco, co má vlastnost částice i vlny, tedy aspoň v popisu v terminologii makrosvěta. Jistě by šlo říct, že je to vlnočástice, ale k čemu, rovnice ji popisují přesně 😉

  551. Tak před 150 lety nebyla známá žádná částice. 😉

  552. 559 – Foundrymane, omlouvám se, včera jsem si šel už lehnout a dnes až do teď s odpuštěním trošku pracoval. Na http://www.mises.cz vskutku je obdivuhodný objem materiálu. Mohl byste mi v něm laskavě nalézt definici dobrovolnosti, se speciálním přihlédnutím k dobrovolnosti ekonomického chování a zejména pak konkrétního aktu směny? Hledání https://www.google.cz/#q=site:www.mises.cz+dobrovolnost+definice mne k definici dobrovolnosti zatím bohužel nedovedlo.

    Jinak co se (Vámi zpochybňovaného) smyslu debaty týče, tento nikdy nemůže být jen dvojhodnotový (má/nemá); debata může mít smysl např. (1) pro ozřejmění výchozích předpokladů, (2) obsahu a (3) jednotlivých tvrzení nějaké teorie, (4) jejích/jejich logických důsledků, (5) rozsahu její platnosti, (6) pro porovnání výsledků teorie s realitou v typických nebo (7) mezních případech, atd. atp. O dogmatech diskutovat velký smysl zpravidla nemívá (ledaže bychom se spíše než na jejich obsah soustředili na jejich zdroje a vůbec celý kontext, v němž vznikla), na tom bychom se asi shodli.

    Během večera se sem asi ještě podívám.

  553. 648-no a v Německu se vlní rychleji než v ČR ? 😉

  554. Zpátečníku, já myslel, že v Petrově 544 je to napsáno (vytrhuji): „Pojem dobrovolnosti znamená v toto kontextu jen neexistence projekce násilí vůči předmětu Vašeho zájmu, “
    Je potřeba to rozebírat dál ?
    Pokud ano, tak dávám do placu ještě jeden problém: zatím tu nikde nezazněla přesná definice pojmu „rohlík“. A už vůbec není jasné, jestli dal rohlík souhlas k přesunu od obchodníka k zákazníkovi dobrovolně či nikoliv. Z toho je zřejmé, že na ekonomii není nic exaktního … (PI)

  555. Proc definovat rohlik?
    To je prece ten „predmet zajmu“ z vyse uvedene definice a k – jak poznamenano – neni nutne cokoliv dodavat ci ji rozebirat. . .

  556. Andy,
    mně nezbývá než doufat, že se časem k takovému výsledku taky dostanu, ale v páté třídě obdobná komunikace s rodiči ještě není zcela obvyklá 🙂

  557. tučňáku,
    samozřejmě by bylo nejprve vhodné položit se na otázku, má-li rohlík duši. Podle hinduistů zajisté má a dal by se odhadnout předchozí nositel této duše. Určitě to bude nějaký číňan. Rohlík je malý, žlutý a je jich hrozně moc. Ohnuté rohlíky hostí duše starých Číňanů a rovné rohlíky mladých.

  558. 657- ne, to uměli jen mí rodiče, ti snad v životě nebyli na jediné třídní schůzce. Fakt je, že je v Chebu všichni včetně kantorů znali, takže mohli učitelé své pochvaly a stížnosti uplatnit třeba při čekání ve frontě v sámošce:) Výhoda i nevýhoda.

    Ale dočkáte se, Matzurko, i když to jistě dnes vypadá v nedohlednu:)

  559. ptakopysku, konečně položení se na správnou otázku.
    Jen bych měl doplňující dotaz k vazbě mezi tvarem a duší: jakou duši asi hostí makový rohlík ?

  560. >> tučňák
    Vzhledem k tomu máku jde nejspíše o duši Číňana provadlého opiu.

  561. Tucnaku, ja taky koukám, proc se tu ca 200 prispevku probira neco, co jsem dle mne jasne napsal a nikdo se k tomu nevyjadril. Jestli se má trochu definice nelíbí, dá se snadno nalézt kdekoliv v literatuře (ale ja uz jsem dost rezignovany… 🙂

    Předmět zájmu se mi uz nechtělo moc rozebírat, ale jde – ve stručnosti – o Vaši rodinu, Vás a Váš majetek. Samozřejmě někdo jiný to napsal trochu přesnéji a korektněji.

    Jinak hezká definice dobrovolnosti viz Aristotelova Etika.

    A když se dostaneme k definici slov směnit, statek, vyrobit… Bude to jistě také zajímavá a přínosná debata. Ale beze mne 🙂

    Zpátečníku, mimochodem, na základě čeho očekáváte a vyžadujete, aby Vám byly dohledávány základní pojmy toho, o čem chcete diskutovat?

  562. Petře K., to jsem měl právě na mysli, když jsem podotýkal, že debata, při níž jedna ze stran postrádá i ty nejelementárnější znalosti předmětu, o němž se debatuje, postrádá smyslu.

  563. Je to podobné, jako kdybych debatoval třeba s PeSem o fyzice, on mi vysvětloval něco o působení sil a já ho požádal, aby mi dal odkaz na nespornou autoritu, která definuje pojem síla. Načež bych dodal, že celá fyzika je velice vágní věda, neboť pojem síla lze interpretovat různě, dle úhlu pohledu. Např. jako sílu ducha, sílu pancíře, sílu vůle atd. atd.

  564. A to by mně zajímalo, jak se měří třeba síla ducha 😀

  565. Koneckonců, z nějakého důvodi se ČR umísťuje na spodku, když se testuje finanční gramotnost 🙂

    No jo, už mne osvětová nálada přešla 🙂

  566. Já si myslím, že zrovna makovej rohlík je hrubě podceněné komunikační zařízení …vždyť na každém rohlíku je jiná pohádka 😀

    Petře, proč přešla? Já teprve přišel a chtěl bych vysvětlit to maYdino, že kabát se rozmnožuje v šatně o čepice a šály, či pytlík na boty . Hrozně rád bych se dozvěděl, jak je to rozmnožování kompatiblilní s dobrovolnou směnou, či setem, pokud si tenista.

  567. No, jak je to kompatibilní… 😀 😀 😀
    to nebylo k tématu, zda změna je či není dobrovolná, ale k příkladu s kabáty v šatně, ilustrujícímu – tuším – inflaci a přerozdělování.

    Uváděl se tu příklad, že v šatně jsou kabáty a když se vytiskne více potvrzení než je kabátů, tak že se stanou strašný věci.

    Jenže podle mé praktické zkušenosti je za a obvykle v šatně více kabátů než potvrzení, protože lidi, co jsou spolu si velice často odkládají kabáty společně na jeden lístek a navíc si odkládají i jiné veci než kabáty.A
    ale netvrdila jsem, že se odložené kabáty rozmnožují. Psala jsem, prosím pěkně, že jsme i šálu a pytlík s botama do šatny odložili.

    Ale jinak to samozřejmě kompatibilní s dobrovolnou směnou je, protože jsme ty kabáty do šatny odložili dobrovolně a dobrovolně jsme směnili drobný obolus za opatrování po dobu, kdy jsem přihlížela, jak dcerenka vláčí otce i jiné tanečníky po parketu.

    co s emi naopak nezdá kompatibilní, je teorie, jak to funguje s kabíty v šatně v modroptíkově teorii a v realitě.

    mimochodem, pokud se vytiskne více potvrzení, než je kabátů, problém nenastane, pokud je nechá čatnáž v šuplíku. Problém nastane, až je začně rozdávat těm, kdo si do čatny neodloýili žádnej kabát či cokoliv jiného.

  568. Ve výuce matematiky se respektuje, že se absolventi nejdříve naučí něco tak, že spousta věci se pojme jako „dané“ a učí se mechanicky, a až posléze – a to jen u néktrých absolventů – se jde skutečné do hloubky a od základů. Napŕíklad používat l’hospitalovo pravidlo se učí mnohem dříve, než ho odvodit… Vzorce pro obsah se učí mnohem dříve, než integrovat. Operace součtu a násobení se učí v první tříde, ač by se správně mélo začít výkladem grup, nad nimiž operace budeme definovat. Atd., atd. 🙂

  569. hele OT dotaz …sháním uhlí do kovářské výhně. Nemáte nějakej tip, co by byl nejméně pracný? Tedy ne že bych nebyl ochoten si pro těch 50 kilo za rok někam doject, ale lepší by bylo, kdyby to poslali…. a protože to je toho tak málo, tak se nechci příliš zatěžovat a rád bych to měl bez osobního převzetí ….. díky , Rezy, předem.

    MaYdo, vidíš vidíš …. proto bereš úspěšné „okolostojící“ jen že mají úspěšnou firmu, či jiné podnikání…. právě proto, že píšeš takovýhle kokotiny ….. kdybys spíš …západ Slunce, Saturnům prstenec, Kubalibre v s výhledem na písečnou páž, tokání tetřeva v Alpách …..bylo by ti lépe.

  570. Já jsem teď na rozpacích, jestli si Mayda dělá srandu nebo to skutečně myslí vážně.

  571. Dnes jsem vedl s kámošem debatu o intervencích ČNB. Na závěr se mně ptá: myslíš, že to včerejší prohlášení víceguvernéra Tomšíka o bilanční neutralitě a z toho plynoucího neznehodnocení měny, bylo jen prohlášení pro média nebo vážný výrok? Odpovídám: ví Bůh. Kámoš na to: tak to jsme v loji. Ten totiž pracuje pro Mossad.

  572. MP: za pár let se koukněte, kde skončili lidé z bankovní rady. Možná nemají řemeslo úplně zvládnuté, ale ví koho nenazlobit. Viz Radičová.

  573. Mně je, Jirko, docela dobře, nemusíš si dělat starosti. 🙂
    S tokáním tetřeva v Alpách zkušenost nemám a Cuba libre jsem asi nikdy nepila, na Saturnovy prstence expert nejsem a západ slunce dnes v Praze nic moc. Když zapadalo, byla jsem v metru.

    O tom, jak koho beru, k tomu se rovněž nemohu vyjádřit, nepochybuji, že to dávno víš lépe .

  574. foundry, děkuji, to už se mi dlouho nepovedlo, abych uvedla chlapa do rozpaků 😀

  575. MaYdo nepochybně máš pravdu, jak jinak.

    Nickname, vůbec mi není jasné, čím lidi ve finančnictví se vlastně živí. Opravdu a bez jakéhokoliv zakrývání.

  576. 680: Tiskem. Kolem roku 1990 jsem se motal u tiskáren, a byl to docela slušný bussiness. Kdo nechlastal a neměl velké oči, uspěl. Dnes čas oponou trhnul a zelené pastviny u vod tichých jsou jinde.

  577. 654 – Cožpak definice pojmu „rohlík“, Tučňáku… Ale kde prosím je definice pojmu „pojem“? A to mi přitom shodou okolností prochází rukama kniha, kde se autor o jednu snaží, jen si toho pravděpodobně není vědom, přinejmenším do důsledků ne…

    664 – Základní pojmy ani tak ne, pane Kunetko, jednalo se mi ausgerechnet o tu dobrovolnost. Jak by se zde dal použít Aristotelův výklad dobrovolnosti (definici tam přesně vzato nevidím), mi není dost jasné. Ostatně, on jako nedobrovolné označuje i to, k čemu byl subjekt donucen okolnostmi, ne násilím – což není konsistentní s tím, co se v debatě vyskytlo výše.

    666 – Nikoliv prosím, Foundrymane, je to naopak podobné případu, jako byste s PeSem debatovali o fysice, on mluvil o síle, a Vy byste jej požádal, ať Vám řekne tu definici pojmu síla, kterou v té debatě užívá. O autoritách jsem nikdy nikde nepsal ani se jich nedožadoval, o vědě ekonomické nic nevím a tudíž bych ani nevěděl, kdo ty autority jsou. Naopak jste sem nějaké vnesl Vy odkazy na Smithe, Bastiata, Misese a Rothbarda v 559.

    No a proč mi tolik šlo zrovna o tu dobrovolnost u koupě rohlíku? Myslím, že snad celkem rozumím alespoň některým z důvodů, proč citovaní autoři dobrovolnost ve svých úvahách a teoriích předpokládají: Pokud by totiž bylo chování subjektů vynuceno mocí třetí strany, rozhodující se arbitrárně na základě bůhví čeho, těžko nějaké ekonomické úvahy a teorie vůbec formulovat. Jenže pak vzniká otázka, nakolik je bukolický svět jejich teorií, plný kraviček a oveček a pekařů a mlékařů, svět, v němž pojmy dobrovolnost a dobrovolná směna mají svůj intuitivní, pro účely těch teorií dostatečně dobře vymezený význam, podoben světu reálnému, v němž nyní žijeme; a tudíž i otázka, nakolik tento ony teorie popisují přesně a/nebo použitelně.

    Můj dojem z toho všeho je, že nepříliš. A jeden podstatný důvod vidím právě v absenci té dobrovolnosti: Ve skutečnosti moc – zejména státní moc, ale i faktická moc velkých účastníků trhu – zasahuje do jednání jednotlivých subjektů tak dlouhodobě, tolika rozmanitými způsoby a cestami, a na tolika nejrůznějších úrovních, že o dobrovolnosti jejich jednání nelze – doslova – vůbec mluvit. Speciálně, že dobrovolnost dnes dokonce nelze ani [dobře] definovat. Kupříkladu absence donucení násilím či hrozbou násilí k tomu zdaleka nestačí (jak se snažím ukázat v 556).

    Následkem toho pak ty bukolické ekonomické teorie popisují ideální, snový svět, v němž by třeba leckdo rád žil (já v některých jeho aspektech asi také), který však bohužel má málo společného s dnešním reálným světem. To nevyhnutelně má, abych tak řekl co nejkulantněji, též přímý dopad na praktickou aplikovatelnost těch teorií.

    Děkuji všem za diskusi, jdu si opět lehnout (a na stará kolena číst Hofstadtera, po téměř 35 letech).

  578. Zpátečníku…v reálném světě ráno vstanu a řeknu si …dám si rohlíček, či loupáček, nebo koblížek…. rozhodnu se dobrovolně na co mám chuť a řeknu dcerkám, aby mi pro to skočili… pekař jim to dobrovolně prodá a celé se to jmenuje dobrovolná směna. Tedy tak vidím já, je možné, že to není dobrovolná záležitost a někdy je ten silovej prvek, který to diskvalifikuje, ale já ho holt asi nevidím.
    Jsem docela překvapen, že zákon o tom že žádná energie nevzniká sama od sebe je celkem přijímaná dobře, bez vyjímek a přitom zde o nic jiného taky nejde. Tedy i v tomto segmentu platí bezezbytku, že se samo nenakope. Proč se smějete a ušklíbáte se nad motorama na vodu, výtahama do vesmíru ….. a třeba i chemitrails, ale nemáte problém polemizovat v otázce „hospodářské“ o neuvěřitelnejch pitomostech a chujovinách a hledat v nich to dobré a prospěšné. Prostě tam nic takového není. Přeci taky není vodní turbína účinná na 400%, že. Nebo třeba že je možné zkrátit dobu březosti ovci na 14 dní, nebo rozdojit kozla….Vidíte a přesto v tomto případě radostně a za potlesku děláte.
    Jen si uvědomte, že to čtou lidi, co se tím živí a rozumí.

  579. Dobré ráno.

    zpátečníku, potlesk. Tak nějak to vidím také.

    I to, když odevzdáte loupežníkovi peníze, protože na Vás míří pistolí a dává Vám na vybranou, zda odevzdáte peníze nebo vás odstřelí ( a následně ty prachy sebere stejně), lze teoreticky interpretovat jako možnost volby.

    Na druhou stranu můžu si zvolit povolání, ale pokud bych volila mezi možností pracovat a nepracovat, mám na vybranou jen život v bídě a smrt hladem. Nakolik je tedy moje rozhodnutí, že si budu zajišťovat obživu prací dobrovolné?

  580. A taky to pisou lidi, kterejm neni rozumet.
    Outvar jest nebytelnost a nebytelnost jest outvar. . rikaval hejtman von Zillergut.
    A ted tu meltu od zida. . .

  581. Jako právník raději nic nepřidám. Kdysi jsem tady tvrdil, že se v diskusi nemůže nikam dojít, když se nevyjasní pojmy a každý chápe pod názvem něco jiného. Toto odvolávám, protože jsem dva dny sledoval, kam vede snaha o definici.

  582. Zpátečníku, ach jo, já to zkusím ještě jednou – dobrovolnost = absence násilí. Ekonomie v mém chápání popisuje lidské jednání, nejde jen o čísla sem nebo tam, ta čísla jsou prostě jednou z metod popisu.
    I v tuhém socialismu se lidé chovali tržně. Dokonce i ve vězení se chovají tržně, tržně se chovali i v koncentrácích. To nemá s dobrovolností nebo nedobrovolností nic společného. Jiná věc je, že míru násilí je možno představit jako škálu – od namířené pistole až po naprosto svobodnou volbu. Zákon mezního užitku ovšem platí na celé škále, nevím, kde jste přišel k závěru, že by snad měl platit jen v podmínkách naprosto dobrovolného jednání. To jest, vždy se člověk snaží maximalizovat (subjektivní) užitek za současné minimalizace nákladů, nutných k jeho dosažení. No a čím více se na té zmíněné škále posunuje směrem k dobrovolnosti, tím je výsledek optimálnější. A vice versa. Toť vše.
    Proto ekonomové říkají, že dobrovolná směna vede k optimálnímu (nejlepšímu možnému) stavu trhu. Pokud jsou do transakcí vnášeny prvky donucení, systém se stává suboptimálním a to tím více, čím více donucovacích prvků obsahuje.

  583. No jen bych krátce dodal, že přesně z důvodů popsaných (možná nesrozumitelně, nevím) v 686 nikdy nemohl fungovat socialismus. Prostě čím víc vneseme regulací, tím víc se vzdalujeme od optima a bráníme racionálnímu využití zdrojů.

  584. Zpatečníku, stejně jako kritizujete definici a reálnost absolutní dobrovolnosti byste mohl ve fyzice kritizovat třeba ideální plyn. Ten taky nikdo nikdy neviděl a ani neuvidí a přesto z tohoto konceptu mohla vzniknout exaktní termodynamika. Nevýhodou ekonomie oproti fyzice je, že se těžko dělá izolovaný experiment, který by měl jasně určenou počateční a okrajovou podmínku. Ale i když tyto nejsem schopen určit, můžu pro systém definovat nějaké stavové veličiny a studovat jejich chování.

  585. Vytrezviteli, mně především není jasné, proč se Zpátečník upnul zrovna na dobrovolnost. Jak jsem psal, ekonomické principy fungují i v podmínkách, kdy je dobrovolnost potlačena.

  586. Šimone, podle něj se naopak chová každý, vždy a za všech podmínek.

  587. Dobré ráno vespolek,
    tak mne napadá, jestli by ten zákon mezního užitku nešel vysvětlit jako paralela evoluční „shifting balance theory“ od S. Wrighta. Postavená je na tom, že v každém okamžiku se populace chová tak, aby maximalizovala svou fitness (čili dosáhla lokálního maxima; fitness je přitom dána schopností úspěšně se reprodukovat a předat geny další generaci), a posunuje se v závislosti na dalších faktorech buď na vrchol ještě vyšší (k ideálnímu globálnímu maximu), ale přitom občas musí překročit i minimum.
    Nebo tu dobrovolnost brát jako „nulový model“, s nímž se porovnává realita a naší snahou je určit, který faktor způsobil významnou odchylku (v populační genetice je tím modelem Hardyho-Weinbergova rovnováha, na molekulární úrovni pak Kimurova neutrální teorie). Přitom u toho prvního modelu je jeden z předpokladů – totiž neomezená velikost populace – porušen vždy, a přesto se ta rovnováha nemusí zhroutit.

  588. Foundry…ono je to asi tím, že se přeměřuje užitek pouze penězama. Tedy někteří a proto jim to prostě nejde do hlavy, že užitek může být třeba i nepeněžní. Třeba takovej východ slunce nad Lví skálou je lepší než mástrkárd…ovšem bez peněz se tam člověk nedostane…

  589. Dobré zas ráno… Já bych jen k této plodné debatě skromně připodotknul, že výše citovaná norma na rohlík byla v roce 2001 zrušena bez náhrady – a co si teď máme počít? Já se přiznám, že teď v té debatě o rohlících vyloženě tápu.

  590. 689 – však termodynamické zákony, které byly nejprve formulovány pro ideální plyn, platí zoebcněně pro neidální. Mezi základními zákony termodynamiky a ekomonie je hodně paralel, ostatně všichni jsme z atomů, tak proč by pro nás neměla termodynamika platit. IMHO „samo se nenakope“ je ekvivalentem zákonu zachování energie, peníze se chovají jako vnitřní energie a zákon mezního užitku je převlečený prinicip minimální akce. Proto se mi líbí co dělají ekonofyzikové.

  591. Zpátečníku, rychle jsem nakoukl zpět a dobrovolnou směnu jsem já popsal v 536 a Vaše námitky vyvrátil v 546 (podobné příspěvky Foundryho a Petra jsem nehledal). Vaše 556 nevnáší do situace nic nového a je mnou popsána již 546.
    Ale když na to přistoupím, že je „to vyhlášenej psychopatickej rapl, kterej kolem sebe střílí při prvním závanu pocitu, že se mu děje újma“ a pronajmu, tak se rozhodně nejedná o směnu a opět mně není jasné, co je na tom nejasného. Právě po přečtení 556 jsem vhodil ručník do ringu.

    Já s Vámi rád diskutuji, protože uvedete téma a formulujete názor. Že se občas nedohodneme, to přece k věci patří.

  592. Už více než dva dyn tu probíhá střet filozofie s praxí. Ač obě strany více méně přemýšlejí shodně, jejich pohled na věc je odlišný a proto i slova jsou různá. Já jsem spíš praktik, přesto zpátečníkovým úvahám rozumím. Ovšem to neznamená, že naprosto souhlasím.
    Já si vždycky myslela, že je to jen problém právníků – kdy se dva právníci nedokáží shodnout na významu a vznikají tím tři názory, ale vidím, že i ekonomové… 🙂

  593. Foundry,
    dovolil bych si lehký přípodotek. To „pokud“ v poslední větě 686 není úplně správné slovo. Do transakcí jsou ve společnosti vždycky vnášeny prvky donucení. Tedy ve společnosti h_omo sapiens. Myslím, že akorát u šimpanzů bonobo množství donucovacích prvků limituje k nule.
    Třeba s tím rohlíkem. Odhlédněme samozřejmě od duchovního stavu rohlíku a považujme rohlíkova přání a touhy za zanedbatelné. 🙂 Dobrovolná směna rohlíku mezi pekařem a Jirkou ppa by vypadala jinak, kdyby na oba aktéry směny nebyly aplikovány donucovací prvky státu. Není místa na zeměkouli, kde by nějaké donucovací prvky na oba aktéry nepůsobily.

  594. Jirko, 693 už popsal výtečně Horáček a zazpíval Muller 🙂

  595. 666-čistě faktická poznámka-síla ve fyzice je definována naprosto jednoznačně, se sílou myšlenky nebo pancířu nemá nic společného. Aspoň tedy u fyziků ne, u čtenářů autorů rakouské školy samozřejmě nemůžu nic garantovat. 😉
    Ale i tento „příklad“ ukazuje, v čem je problém-ve fyzice se prostě sebevědomým diskutérem v oboru po přečtení dvou knížek nestanete.
    671-Petře, to, že se v matematice nebo fyzice začne ve výuce používat nějaký aparát dříve, než se vyučovanými dokáže nic nemění na tom, že ty důkazy existují.

  596. Ptakopysku – 698 – a co teprv vlastní hlad! 🙂

  597. Tedy to je hlína.
    Filtrem sprostejch slov mi neprošel pojem h o m o s a p i e n s 😀 😀 😀

  598. Dano,
    hlad je zhmotnělá poznaná nutnost 🙂

  599. 702-protoźe je ve ve filtru reg. výraz homos* ? 😉

  600. Ptakopysku- 703 – a já myslela, že to je převlečená žízeň!

  601. Dano, přesně tak. Ekonomie popisuje reálné děje. Když to vztáhnu ke Zpátečníkově příkladu, vždy střílejícího rapla, tak prostě na takovou schůzku nepůjdu, když budu vědět, že tam bude. Pokud ho tam uvidím, tak vezmu nohy na ramena a prchnu. Ergo kladívko, směna se neuskuteční. Pokud mě chytí a donutí směnu uzavřít, tak stejně nemám jistotu, že mě nezastřelí, protože jsem prchal. A tak dále.

  602. NoName
    to byly dvě slova – optimalizátor blokuje.cz vymazal podle něj přebytečné mezery. První čtyři písmena z daného výrazu úplně stačí, abych byl filtrem blokuje.cz označen za úchyla 🙂

  603. „Jen si uvědomte, že to čtou lidi, co se tím živí a rozumí.“

    To, že se něčím někdo živí, ještě neznamená, že tomu rozumí.

  604. maYdo,
    právě proto Jirka ppa použil spojku „a“, aby vymezil množinu lidí, kterou měl na mysli. 😀

  605. Foundry,
    Pletete si lidi s robotama.
    Proto ma ekonomie tak slabé prediktivní výsledky .
    Zbytek odpo .

  606. 707 Dobrý den. A teď si představte, že L3 switch Cisco 3xxxx řady odposlouchává port na serveru Blokuje.* a zjistil komunikaci s IP adresou Vašeho poskytovatele. Obratem, bez soudního příkazu je požádán Váš poskytovatel o identifikaci koncového uživatele. Poskytovatel informuje, že vlastníkem je příspěvková organizace ab.c
    Nadřízený orgán po provedení základních úkonů nařídí oddělení IT dohledu odposlouchávání portů, které používá tato organizace, zároveň je dohledáno, jestli u jiných poskytovatelů nemá záložní připojení. Pokud ano, odposlech je zahájen i u ostatních poskytovatelů. Za tři měsíce nadřízený orgán zjistí, že podezření z mravnostního trestného činu nebylo potvrzeno, zato byla odposlechnuta komunikace ohledně obcházení zákona o veřejných zakázkách u prací na opravu kamenné zídky přístěnku bývalého středověkého svinčíku.

    Nadřízený orgán vykáže úspěšně dokončený případ, a zároveň je nucen oznámit personální nedostatečnost svého odboru, protože kdyby odposlouchával více přestupníků zákona, bude mít určitě vyšší produktivitu.

  607. Ad svoboda volby. Lidé v ČSSR měli volbu odporovat režimu. Měli volbu odchodu do zahraničí. Měli volbu „vnitřní emigrace“. Svoboda volby existovala, ovšem cena např. za odchod za hranice byla jiná než dnes.
    Možná si pamatujete poslední ročníky zahraničních studijních pobytů v roce 1969. Tam se jednoho studenta z ČSSR Švédi ptali, proč nezůstane u nich, proč neemigruje? On jim odpověděl: Moje rodina byla v emigraci 200 let. Proč bychom měli zase emigrovat? Počítal s tím, že po dvaceti letech Rusové odejdou…

  608. “ stejně jako kritizujete definici a reálnost absolutní dobrovolnosti byste mohl ve fyzice kritizovat třeba ideální plyn. Ten taky nikdo nikdy neviděl a ani neuvidí a přesto z tohoto konceptu mohla vzniknout exaktní termodynamika.“

    PArdon, vytrezvitěli, jpokud si pamatuju z fyziky, ale ideální plyn je zároveň definován jako něco, co v realitě neexistuje a co by fungovalo za ideálních předpokladů, které ovšem nemohou nastat.

    Potíž je, že u těch ekonomických teorií se předem nedefinuje, co je reálné a co je ideální. Když pak my, tupci , neznalí teorie, ale znalí reality, vneseme do debaty nějaký faktor, který tu čistou konstrukci naruší, tak se ekonom hněvá a debatu končí „protože asfalt“ nebo tak nějak.

    Jinak, když už srovnáváte s fyzikou – vemte si volný pád. Řeknete dětem, že všechny předměty padají stejně rychle. děti se vám vysmějí, protože vědí, že když vyhodí spolužákovi z okna penál, padá rychleji, než když vyhodí papírovou vlaštovku. jenže vy víte, že podmínky nejsou ideální a na pád penálu i vlaštovky působí i jiné faktory – vítr, odpor vzduchu atd. Což opět dětem můžete vysvětlit a to i tak, že to pochopí i prckové na prvním stupni.

    Ekonoma upozorníte, že jejím popisovaný jev v realitě podle vaší zkušenosti funguje jinak a dozvíte se, že tomu nerozumíte. 🙂

    Jinak já si pamatuju, že socialismus sice nefungoval, ale teoreticky zdůvodnit, že by fungoval měl, nebyl zas takovej problém.

  609. Maydo, protože někdy to jsou přípomínky buď typu „vyvrátil jsem komutativní zákon! protože 1+0 = 10, zatímco 0+1 = 01, a 10 01. Hurá“

    A nékdy jsou to připomínky typu „1+1 2, protože jsem v realité vzal do ruky dvě půlkilové polojoule čistého uranu, dal je k sobé a nevznikla kilová koule uranu – takže 1+1 = 2 neodpovídá realitě“

    A přiznám se bez mućení, nemám tu trpělivost 🙂

  610. Teda vážení, že se nestydíte neustále zanášet do hladce plynoucího písku nějaké to soukolí…

  611. maYdo, to popisuješ obráceně. Ekonomové (706) popisují realitu a ostatní jim do toho strkaj absurdní realitu ;o}

    Popis smajlíka (dřív jsem se k tomu nedostal):
    mrká
    tlust
    usmívá se, i když drobet pokrouceně.
    Pokud v něm vidí někdo něco jinýho, může si posloužit. Nejsem šakal, abych vymaloval lepčí. Jo, má tu výhodu, že ho automaty na přesmajlíkování diskuse neuměj interpretovat, takže zůstane beze změny.

  612. Dobrý den,
    ke kabátům v šatně bych poznamenala. Pracuji 26 let na stejném místě a vykonávám stejný objem činností. Odměna za mnou vykonanou činnost, se v průběhu let zvedla z 1000 na 10000. Za současných 10000 pořídím stejný objem statků jako za 1000 před 26 lety. Abych si mohla pořídit pohled na zapadajícím sluncem ozářenou mořskou hladinu, musela jsem přijmout vedlejší zaměstnání.
    K dobrovolné směně a meznímu užitku. Dobrovolně směním nedělní odpoledne strávené na kanapi, za nedělní odpoledne strávené výrobou bavorských vdolečků. Miluji, v podzimních podvečerech, konvici čaje s mlékem, mísu bavorských vdolečků a Vraždy v Midsomeru.

  613. Zpátečníku, dobrovolnost je v ekonomii základním pojem a uvedl jsem (mírně zjednoduśenou a otočenou, tj. definici nedobrovolné změny) definici ve 474. Jinak ale tento pojem (a spousta dalśćh v ekonomii) skutečné má charakter vytriezvitelem uvedeného „ideálního plynu“ – tj. něčeho, co sice tak úplně neexistuje, ale dá se využít pro tvorbu vztahů platných v realitě.

    Napadat pojem dobrovolnosti s tím, že v realitě „tak úplné stopro neexistuje“ a z toho dovodit, že neplatí ani další ekonomické zákony je obdobné tomu, jako byste napadal pojem ideálního plynu s z toho, že v realité neexistuje dovodil, že neplatí ani termodynamické zákony.

    Samozŕejmě tak činit můžete, ale užitek v takové debatě je sporný.

  614. Ještě jeden příklad dobrovolné směny: Pokud jste za ČSSR nechtěli nastoupit základní vojenskou službu, stačilo podepsat smlouvu s šachtou na 10(15?) let. Ten si vybral to, jiný ono.

    Dále: pacient se na uzavřeném oddělení rozhodne dobrovolně brát sedativa, protože se nechce každé ráno prát se zřízenci.

    Stupeň volnosti je v každém případě jiný, jak bylo psáno výše.

  615. Petře, já nevím, jak je to s vyvracením zákonů či plácáním koulí z uranu, ale vím, že šatna v praxi funguje poněkud jinak, než tvrdí Modrý pták. Možná to není chyba teorie, jen chybně zvolený příklad.

  616. ke svobodě volby:

    přijde pán domů, má hlad, v lednici má tři brambory, mrkev, celer, petržel, cibuli, na polici půlku chleba a pytlík sušených hub.

    Jaké má možnosti volby, jak s touto situací naložit ?

  617. Pani Kačeno ….ano tak to přesně je. Za stejnou práci si člověk pořídí stejně věcí, ať je cenovka na zboží, službě, jakákoliv. Proto peníze v podstatě nemají žádnou vypovídající hodnotu ….jistě, jsou věci, které se zlevňují, tedy nemusíte se tolik nadřít, aby si jste si je pořídila…..ale těch zase moc není…

  618. MaYdo, příklad se šatnou je naprosto dokonalý ….a pochopitelný a každý, kdo si někdy dával kabát do šatny by mu měl rozumět, pokud není úplnej …no ….

  619. jo, Petře, ale právě tak jako ve fyzice zanedbáte tření u odvozování vztahů, ale musíte s ním počítat při konstztrukci finkčnéích mechanismů, tak v ekonomii můžete počítat s ideálními stavy, ale pokud chcete, aby top fungovalo v praxi, musíte je zahrnout a počítat s nimi.

    Viz moje dosud nezodpovězená otázka, jak nakládat v případě daně z hlavy s těmi, kdo nebudou na zaplacení daně z hlavy mít a nebude nikdo, kdo by ji zaplatil za ně.

    Pokud totiž budete chtít přejít od teorie k praktickému uplatnění, tak se nad tím budete muset zamyslet.

  620. Ježišmarjá, co tady všichni furt máte s ideálním stavem? Já doufám, že jsem srozumitelně napsal v 686, že absolutní absence regulací není nutná. Jen pak holt ani výsledek není optimální. Ve zkratce, pokud máme škálu regulací od 0% do 100%, míra uspokojení našich preferencí (užitek) se bude pohybovat od 100% k 0%. Přičemž 0% znamená, že přijdeme o život 🙂

  621. „Mějme dvě funkce, f(x) a g(x) a nechť v bodě mají limity A, resp. B, které patří do rozšířeného oboru reálných čísel (). Pak platí…“

    „A proč f a g? A proč u obou x? A proč ma´jí mít v bodě limity, spousta funkcí je nemá?“… 🙂

    srovnej s: „mějme šatnu, kde za každý kabát dávají lístek a proti lístku kabát vrací“ –
    „já znám šatnu, kde nám dávají za několik kabátu jeden lístek, a ještě dávají boty do igelitek“… 😀

  622. K tomu příměru se šatnou. Ten ukazuje jediný, že systém fiat money nafunguje jako zlatý standard.
    Nemáme zlatý standard, máme fiat money. Sestimsmiřte.

  623. 2 Foundry – a nejde-li o život, jde o hovno, tedy o to, o čem se tu už 2 dny vede debata… Inu, když je čas a mlíko…

  624. 724 pán si dá houbovku s chlebem. Nebo nedá. Může si dát suchý chleba. Pokud ho chytil žlučník, dá si dvě vařené, málo solené brambory.
    Tolik možností … 🙂 Jen slepý to nevidí.

  625. 735-opět, nejde o analogii, přes úpornou snahu autora … 😉
    O tom, že jste to už předtím vzdal ani nemluvím 😉

  626. no dobře, Petře, berme to tak, že jste tu šatnu teď definoval jako „ideální plyn“, který není realitou, jen se k ní, matematicky řečeno (je to tak správně? – naposled jsem se podobnými větami zabývalapřed čtvrt stoletím), „limitně blíží“. 😀

    PAk se můžeme bavit, co s tím, když šatnář vytiskne víc potvrzení na kabáty.

    Potíž je, že zatímco u matematických funkcí jaksi nikoho nenapadne položit otázku, “ a proč se ta funkce chová zrovna takhle“, u šatnáře se otázka “ a proč by si tiskl potvrzení navíc“ přímo nabízí.

    Kromě toho, když se rozkřikne, že šatnář rozdává lístky i těm, kdo si do šatny kabát nedali, tatže si někdo odbnese kabát, který do šatny nedal a někdo, kdo kabát odevzdal, odejde bez kabátu, tak si lidi přestanou kabáty do šatny odkládat.

    Problém je v tom, že zatímco kabáty si do šatny odložit nemusíte, do ekonomických vztahů nějak vstupovat musíte. Někdy a někdy i často i za okolností, které se Vám moc výhodné nejeví, ale prostě lepší volba není.

  627. MaYdo, zcela nevědomky si přesně vystihla ten důsledek že šatnář tiskne lístky a že tedy se dostane jen na několik prvních, protože kabáty se v šatně nemnoží stejně jako lístky. A samozřejmě zcela správně si popsala důsledek, tedy že šatna nebude mít dost „vkladatelů“ … tak a teď Tě čeká ještě jedna etapa, která bude nepopiratelně jednodušší. Protože šatnu, lístky, kabáty, zkus aplikovat na ostatní případy …nebo dokonce obecně …

  628. Dobré ráno, od včerejška tákovejch příspěvků… A přitom bych měl jednak pracovat, jednak mám ideální světlo na jeden vobrázek, kterej bych si už hezkejch pár dnů rád nafotil, jednak mi k mé velké lítosti aktuální nachcípanost brání, abych tam vyběhl, a tak nejspíš jen vyřídím nejnutnější a pak zase na nějakou dobu zalezu číst si v tom Hofstadterovi.

    Jestli dovolíte, z důvodů zvládnutelnosti a uchopitelnosti bych uctivě navrhoval takovouto úmluvu: Ve svém příštím příspěvku (čímž neslibuji, kdy – a zda – ňákej sepíšu) nebudu reagovat na to, co se zde objeví po 14:00. (Čímž neslibuju, že se byť jen pokusím reagovat na vše, co se tu do této doby objeví či již objevilo.)

    Podívám se trošku na to, co to vlastně je věda a jak bývá udělána. Už jsem k tomu – vycházeje z opakujících se zmínek o perpetuu – měl včera cosi rozepsáno, jen mi to připadalo zbytečně dlouhé. A ta kinetická teorie plynů, jak ji zmiňuje vytrezvitel, mne jako určitej příklad taky napadla… Prozatím jen vyzdvihnu to, co píše maYda (714): Potíž je, že u těch ekonomických teorií se předem nedefinuje, co je reálné a co je ideální. Pokusím se ukázat, jakou to může nadělat paseku. (Tedy, pokud to není dost jasné už teď.)

  629. Maydo, včera a předevčírem jsem měl výklad o tom, proč si nenechávat příliš mnoho lístků na kabáty, raději lístky vyměnit za něco trvalejšího 🙂

  630. No Name ad 647- konkrétně u těch Kahudových mentionů se jedná spíše o saze… 😉

  631. Matzurko- ad 657 – před vzdělávací fází: „mám to v kapse“ přichází fáze „Mám to na háku!“
    S tím je třeba počítat! 😉

  632. 2 Šumavák – a to vůbec nezmiňuješ třetí fázi – co já vlastně pohledávám na této galéře?

  633. A proč bych si nechávala příliš mnoho lístků na kabáty, nickname, když si radši ten kabát ani do šatny nedám. 🙂

    Potíž je v tom, že jestli si dám nebo nedám kabát do šatny, je věcí mého rozhodnutí, ale na to, zda budu vkladatelem či odběratelem statků do systému, už mohu ovlivnit méně a kolik bude vkladatelů a kolik odběratelů ve vztahu k systému vůbec ne, proptože nemohu ovlivnit jednání jiných lidí, než sebe sama, případně poměnrně zanedbatelného počtu svých blízkých, pokud na ně mám v té věci dostatečný vliv.

    Chování lidí je prostě mnohem nevypočitatelnější,m než chování matematických funkcí.

    Proto mají autisti rádi matematiku. 🙂 Pokud ovšem nejsou zároveň dyskalkuliky.

  634. 751 Maydo, vy jste nikdy kabát do šatny neuložila 😉 Alespoň v případě MP.
    Za svojí práci dostanete šatní lístky. Za práci jiných platíte šatními lístky.
    Pan šatnář jich tiskne kolik chce.

  635. Kačeno, v 719 jste vypointovala inflaci a zákon mezního užitku naprosto brilantně.

    Ještě si dovolím připomenout, že diskuse začala, jak probíhá transakce. Foundryman, Petr Kunetka a já jsme si úzkostlivě vyhýbali zavádět diskusi jinam. Setrvali jsme u transakce (směny). Ačkoli jsme mírně naznačovali, že zásahy třetí (nesmluvní) strany do směny budou odvádět její výsledek někam jinam. Dnes to Foundry vypointoval v 686 a ještě přímočařeji v 730. Takže opět: zásahy nesmluvních stran existovaly, existují a existovat budou. Ex ante víme, že každý zásah bude směnu deformovat. Každý jedinec, který se dva dny účastní této diskuse, je v ní dobrovolně a ex ante tím demonstruje, že účast v této debatě je pro něho nejlepší alternativou (Rakouská pointa), že mezní užitek diskuse je vyšší než mezní náklady diskuse (pointa hlavního proudu). Jinak viz paní Kačena v 719.

    Vytrizviteli – neznám práci ekonofyziků a abych byl upřímný, tak o tom slyším od Vás vůbec poprvé. Takže se pustím na tenký led (nevyjadřuji se k věcem, o kterých nic nevím nebo jim nerozumím). Chápu onu analogii, ale přesto budu proti tomu příměru protestovat 🙂 Hlavní důvod je, že přírodovědně obory se zabývají jevy, ekonomie jednáním. Chcete-li přírodní jevy tady byly, jsou a budou, nechť tu lidé byli nebo nebyli. Obdivuji přírodovědce, kteří objevují zákonitosti přírodních jevů a jejich působení na lidi. V přírodních oborech není nic apriorního nebo nevyhnutelného a bez testu (verifikace) se badatelé nikam nedostanou, resp. nic neprokážou. Lidské jednání je projevem vůle a když už nic jiného, tak nutně (apriorně) v sobě zahrnuje kategorii času, což je výhradně lidská kategorie. Zkrátka a dobře: myslím, že bychom neměli míchat metodologii přírodních věd a ekonomie. Ono to obvykle vede k hrozným koncům (ani nenaznačuji, že by ekonofyzikové měli něco takového v úmyslu). Rozumíte mně?

  636. 748 PeSi, v našem bezbožném okrese se na „ekumenické“ slezině sejde tak 100 křesťanů, většinou nekatolíků. Vynásobím-li číslo bulharskou konstantou(=10), vychází mi počet aktivních křesťanů 1000 na 100.000 obyvatel. Číslo je nadnesené, spíše se mi zdá, že znám všechny nekatolické křesťany osobně + cca půl katolíků.
    Jinak tomu je okolo Nákří, jinak okolo Tyry.

  637. Nedovolím si odsoudit „lidové“ křesťanství jihočeské, příp. moravské, slezské, kdy se do kostela chodí, protože tam chodí celá vesnice. Obvykle tyto rituály, společně s tancovačkami, družstvem dobrovolných hasičů, sloužily k posílení sounáležitosti, dokonce umožňovaly mezigenerační posun mezi vesnickými třídami. Poddruh, chalupník, sedlák. Pan farář a pan řídící byla inteligence, která cítila zodpovědnost za svěřené stádce. A nebo taky ne. Sekal byl deviace.

  638. K tomu tištění těch lístků na kabáty…
    ČNB jasně řekla, že je rozhodnuta intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty měnového kurzu, a tím k hladkému plnění jejího inflačního cíle v budoucnosti. Takže očekávat vyprchání efektu během několika týdnů není na místě. Možnosti ČNB intervenovat na trhu s cílem oslabit korunu jsou neomezené. Na nákup cizí měny může ČNB použít koruny v nekonečném množství, neboť českou měnu sama vydává v papírové i elektronické podobě.

    Asi si to tady čtou…

  639. A k hladovému pánovi a možnostem jeho volby :

    Jsou i další možnosti – jít do hospody. Jít na večeři k mamince. Pozvat milenku, aby mu uvařila. Skočit si do krámu pro salám a vajíčka k chlebu. Nebo si objednat pizzu.

    A to vynechávám takové „poťouchlé“ chytáky jako že nikde nebylo řečeno, že pán kromě brambor a zeleniny v lednici a toho, co je na polici nemá ještě dobře zásobený špajz nebo hrnec guláše od milující choti. 😀

    Prostě chci říct, že taková jednoduchá situace má řadu řešení podle toho, jak a zda pán umí vařit, kolik má prostředků na řešení siuace, zda a ke komu může zajít na večeři. Pro jednoho konkrétního pána ovšem nejsou obvykle všechny dostupné. Svobodný bohatý mládnes se zástupěem milenek a skvělou hospodou za rohem má nepochybně větší možnosti než osamělý chudý žlučníkář. 🙂

    A navíc vy, když o těch možnostech uvažujete jaksi z venk a teoreticky, se necháváte strhnou vlastní zkušeností a některé možnosti vám prostě na mysl nepřijdou, k tomu abyste se dopracovali k jiným, nemáte dost informací.

    I manželce možno vynadat, jen si nejsem jistá, jetsli se toho někdo nají. 🙂

  640. K té církvi…přiznávám, že jsem to zatím nedočetl a musím jít něco dělat.
    Zadrhl jsem se již u prvního odstavce :
    „Jinou věcí je, když se o této organizaci někdo vyjadřuje ve spojení s minulostí, o jejích rolích v různých – pro českou společnost významných – událostech. Něco takového vyžaduje jistou kvalifikaci. Pokud se náš zájem týká jen současné církve v kontextu s aktuálním politickým děním, včetně diskuse o tom, co se dá ještě udělat se zákonem o restitucích církevního majetku, můžeme k orientaci využít běžných statistik a rozborů. Pokud něco takového ovšem existuje!

    Že bych už tušil, v co to vyústí?

    A co kdyby se tam slova církve, církevní, nahradilo slovy KSČM a komunistického ?

  641. 758 – k těm klapkám na očích a apriorních předpokladech existuje taková pěkná historka o tom, jak student na otázku, jak pomocí tlakoměru určí výšku budovy, uvedl deset postupů, kdy ani jednou neměřil tlak.
    Nebo jiná: Jste v místnosti, kde je v podlaze vyvrtaný otvor a v něm pingpongový míček. Máte ramínko na šaty, kleště, kladivo a šroubovák. Za úkol máte ten míček vyndat. Když jsem to četl poprvé, na jeden postup jsem přišel, pak mi poradili další.

  642. Maydo,zapomněla jste na varianty: jít k mamince milenky na večeři například

  643. 2 Šumavák – po tom prvním odstavci jsem měl podobný dojem. Pak jsem byl v dalším textu docela překvapen…

  644. Andy,
    jste zoufale nemoderní. Co takhle jít na večeři k milence maminky… například…

  645. Teda nahlížím opět, ale…tato diskuze (které se nezúčastňuji, ale pokoušel jsem se pochopit, co se mi snaží někdo vysvětlit) mi přinesla, když to shrnu, krajní neužitek :-(((
    Řada truismů, zabalená do mnoha cizích slov, tvářící se jako vjeda….fakt jsem se snažil vysápat něco, co bude pro moje působení užitečnější než počet andělů na špičce bajonetu, ale nic mě neoslovilo (to není skrytá ironie, to je fakt).
    Je mi líto, ale o chování lidí to moc není (tak z 10 procent ve chvíli, kdy tito se chovají jako stroje), resp. je to tak nekonečně universální, že nepoužitelné pro běžný provoz.
    V každém případě děkuji za snahu Foundrymu, jemu bych tak ještě rozuměl, i když ne vždy (většinou) souhlasil.
    Takže občas nahlédnu, zde se něco nového neobjeví…..

  646. Mno, když bude ČNB nakupovat ta eura dostatečně dlouho, tak budeme mít v bankách výhradně eura …… a dál už je to jednoduché a žádného referenda nebude zapotřebí ….

  647. Šimone,
    z laického hlediska mi věda ekonomická trochu připomíná bádání vulkanologické. Vulkanologové celkem přesně dokáží popsat děje, které se staly, dokáží dohledat a popsat důsledky a průvodní jevy nastavších dějů, dokonce v obecných souvislostech dokáží říci, co se asi… někdy… stane… pokud… Ale aby řekli, že v roce 2018, sedmého srpna v půl osmé ráno exploduje Yellowstonský supervulkán, aby se člověk mohl připravit a koupit si mlíko a rohlíky už v sedm ráno – to né. A hlavně aby ten vulkán v půl osmé doopravdy řachnul. 😀

  648. Rputi, problém je trochu v tom, že ECB při vydávání eura postupuje se stejnou filosofií!

  649. Šumaváku, Ústřední výbory jsou všechny stejný! 🙂
    I s tou jedinou společnou myšlenkou: „Každý den dobrý!“ Obávám se jen, že ten konec moc sametovej nebude…

  650. (765) mno, já bych myslela, že pak ta eura ČNB bude zase prodávat …. 🙁

  651. 2 Honza ze Žižkova – tu chybovou úsečku máš nesprávně… + 150 ano, ale -150 je moc, to můžeš brát jedině odteď…

  652. Honzo

    760 – mně napadl jediný způsob – pustit tlakoměr z vršku budovy a stopnout dobu dopadu, z té pak lze vypočítat výšku. 🙂 Ale nechtěj po mně postup, to už si fakt nepamatuju 🙂
    Dalších devět postupů by mně docera zajímalo.

    ad pingpongový míček v podlaze – no, nikde není řečeno nic o velikosti otvoru, tak nejdřív bych zvážila možnost vyndat rukou. 🙂
    a protože není řečeno, že musí být míček nepoškozený, tak bych ho zkusila napíchnout na šroubovák. 🙂

    kladivem a kleštěmi lze rozebrat podlahu, pokud je prkenná. 🙂

    Pokud otvor je jen o málo větší než míček – tak to váhám. Kleště a kladivo se do otvoru asi nevejdou. Asi nemám fantazii, dám se podat…. Podobné situace obvykle řeším metodou „pokus omyl“ a pokud se výsledek dostaví, je výsledkem náhody.

  653. 775
    Tlakoměr, takhle zpaměti:
    Změřit délku tlakoměru, délku stínu tlakoměru a budovy a použít trojčlenku.
    Přivázat tlakoměr na lano a porovnat dobu kmitu kyvadla.
    Jedenáctá nefyzikální: Zazvonit u správce se slovy: „Pokud mi řeknete, jak vysoká je tato budova, je tento krásný tlakoměr váš!“

    Pokud jde o ten pingpongový míček, přidám jedno konvenční řešení: Pomocí kleští a kladiva udělám z ramínka na šaty pinzetu a tou míček vyndám.
    A jedno nekonvenční: Do té díry se vymočím a míček vyplave.

  654. PeSi,
    já jsem na rozdíl od tebe pečlivě sledoval současnou diskusi o rohlíkách a kabátech a mohu konstatovat jedno: nahlédneš-li na problém Yellowstone pohledem ekonoma, tak tam klidně těch -150 let může být. 😀 😀 😀

  655. Honzo ,
    skvělé, ale teď na měření si radši vezmu metr než tlakoměr. 🙂 Pro nházení tlakoměru na zachovalou kvalitní dtlažbu by asi neměl klient pochopení 🙂

    Jinak když si občas zapoměnu vzít metr, tak zhruba lze použít list papíru. Delší strana má třicet centimetrů. 🙂

  656. >> Honza ze Žižkova
    Ovšem problém nastane, bude-li ten strop prosakovat.

  657. 2 ptakopysk – ad 777 – ach so! tak do této hloubky myšlenek jsem nezabrouzdal… Mea culpa, mea maxima culpa…

  658. 2 Honza ze Žižkova – traduje se, že ten student byl Niels Bohr…

  659. >> maYda
    On ten list papíru je někdy lepší než lecjaké high-tech měřidlo. Na jedné nikoliv nevýznamné stavbě v Praze se musela dělat okna znovu, nebo’t ten kdo je rozměřoval oním high-tech dálkoměrem nepřesunul páčku do polohy, kdy se automaticky odečte těch 5 cm velikosti krabičky – a tak se skutečnost a naměřená hodnota právě o těch 5 cm odlišovaly. (Až se někde zase potkáme – třebas na Šakalovi – tak tu stavbu prozradím.)

  660. 779 Jistě, to je ovšem problém někoho jiného. Pokud je přítokový proud rychlejší než průsak, mohla by být dostatečná hladina dosažena.

    781 Jsem si nebyl jist. Možný to je. Od fotbalových brankářů se dá čekat ledacos.

  661. ad 770 – včera jsem poprvé po mnoha letech kupoval benzin pod 3 dollary – za $ 2.99 ve Wisconsinu a za $ 2.94 (V Ohio)…tady se bohužel drží na 2.29. Ráno kouknu z okna a jhle – sněhový poprašek.

  662. Stran ekonomického dohadování pravím, že jediný ekonom který mně přirostl k srdci je jistý Lewis D’Orsey. Takže jakoukoliv diskuzi o „věčných pravdách“ ekonomické vědy považuji pro sebe za nadbytečnou. (A je otázka, zda místo VĚDA by se neměl používat marxleninisty v 50. letech tak oblíbený pojem – UČENÍ.)

  663. >> Honza ze Žižkova
    Mám pocit, že ten kopálista byl brácha Harald.

  664. 2 dvd – onehdá jsem tu tvrdil, že je to spíše náboženství. Leč s velkým pochopením jsem se nesetkal… (ostatně, to učení je jen synonymem pro náboženství)
    Ale jinak to vykazuje všechny atributy náboženství, včetně perzekuce kacířů. Prvotní je dogma, vše ostatní se musí podřídit. BTW, zcela za pravdu mi dává dnešní Macek in Re ČNB.

  665. PeSi, myslím, že závěr pana autora je tím jádrem pudla: „Centrální banka je banka státu a jedná v zájmu státu, což ale ne vždycky odpovídá zájmu jeho obyvatel. Stát nemá zájem na deflaci a nižších cenách, potřebuje inflaci, aby se zbavoval svých dluhů. Když už jsou daně moc vysoko, že se nedají zvýšit bez nasrání většiny obyvatel, tak je tady vždycky ještě inflační daň, aby to zachránila. Howgh!“

  666. 785: zrovna tu část penězoměnců jsem nékolikrát vylepil jak na psa, tak i sem.

    Vzhledem k tomu, že hlavní je zpráva, je úplně jedno, že na těch, kteří vytvořili teoretický základ, který Lewis tak trefné převyprável, nenecháte nit suchou 🙂

  667. 776 – to bys ale měl specifikovat , že máš takový to drátený ramínko z čistírky, Z plastového naděláš kladivem a kleštěmi hromádku úlomků, ale pinzetu sotva.

  668. (790) hmm, PK, vynechám-li slovo „teoretický“, pak ten „základ“ zná (a dodržuje) každá rozumná rodina (a to ani nemusí mít doma Haileyho) 🙂

  669. 791 No tak ne pinzetu, ale dva odštěpky, do kterých to chytím. Jenom to budu muset dělat obouruč.
    Kouzlo je, jak v tom vágním zadání se dá manipulovat. Druhá vrstva je překonání omezení, která nejsou v zadání. Třeba nikde tam není, že se nic nesmí zničit (napíchnutý míček, rozlámaná podlaha, rozlámaný ramínko). No a ta tekutá varianta naráží na tabu.

  670. http://www.podnikatel.cz/clanky/novy-obcansky-zakonik-definoval-takzvany-svarcsystem

    Maydo, nová definice švarcsystému od 1.1.2014. Dar soudruha Pospíšila.

    ….Nový občanský zákoník přesně definoval také zastřené právní jednání v § 555. Zde je uvedeno, že jestliže má být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Pokud tedy bude nějaká osoba vykonávat pro zaměstnavatele činnost vykazující znaky podnikání (tzv. švarcsystém), měla by ji vykonávat na základě obchodní smlouvy (smlouva o dílo apod.). V opačném případě se jedná o závislou činnost. Ta se posoudí jako zastřené právní jednání se všemi právními důsledky, tj. pokuta oběma smluvním stranám, doměření daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění.

  671. Petre, vis je velmi zajimave, ze to co funguje doma, tedy v rodine …. Tedy ze si zit nad pomery dlouhodobe nejde dovolit, ci ze se samo nenakope, nepromitne na tu „cestatni uroven“ tak takovehle veci nejsou ihned smeteny, ale tak nejak davaji do diskuzi novy smer, tedy ze ve velkem je to v podstate v poradku, ale doma to tedy „nedaji“ 😀

    Mimochodem, jeste staci polozit tvar na zem vedle diry a pres diru dost fouknout. Ono pak to proudeni vzduchu pimpongac skvele vytahne. Jen je potreba byt trumpetista…

  672. Jirko, já všude, když na to přijde řeč, protestuju proti rozlišování mikroekonomie a makroekonomie. Většinou stačí vznést dotaz, kde vidí mudrc onu hranici, od které začínají nesmysly fungovat.

  673. Udělat do míčku otvor pomocí šroubováku, pak jej zaháknout háčkem na ramínku a pohodlně vyjmout.Minimální námaha.

  674. Nickname, ale s tím se blblo už před dvěma lety. Psalo se, jak budou mít ouřady práce k dannému účelu mobilní kanceláře a budou přepadávat firmy.

    A když už , tak udělat smlouvu o dílo pro mně není zas takovej problém. I když já se přiznám, většinou se s jejím sepisováním neobtěžuju. Ale klidně si na ně založím šanon, bude-li chtít Bůh, ouřad a soudruh Pospíšil.

  675. dvd
    za mých mladých let už bylo UČENÍ opuštěno a byl používán termit NAUKA

  676. Tak jsem si pěkně početl.
    Martině, pozdě ale přece. Budiž mi omluvou, že včera od časného ráno do 11.11. jsem o svatomartínském diskutoval a od oněch jedenácti jedenácti zahájil praktické zkoušky, které se protáhly až do doby podvečerní. Po osmé večerní, když jsem domů naštěstí přišel po dvou, bych asi nerozeznal klábosnici od krému na boty.

    Nevím Maydo, Noname a spol., zda si uvědomuješ, že kapitalistická společnost vznikala někdy úderem 15. stol. Tehdy tuším koncem vznikla i první akciová společnost a ještě za života toho, kdo ji poprvé použil, se objevila první krize. A krizí bylo od té doby poměrně hodně. Lidičkám vrtalo hlavou, proč se ty krize opakují, a hledali zákonitosti. Mnozí z těch, kteří se o to pokoušeli, se je snažili vyčíst z historie a praktických případů a dost se jim to povedlo, další si vymýšleli velice zajímavé teorie na zelené louce, jak se chybám vyhnout. Jak se tito hledači třetích cest zapsali do myslí lidí, je vidět na tobě a spol. Já vím. třetí cesty jsou chytlavější, lákavější a některým stačí. Dokud nepřijde vlk.
    Byl tu krásný příklad s přírodními zákony. Člověk je hledá a následně dogmatizuje. Byla tu otázka, zda je ekonomie věda, a vyjádřeny o tom pochyby. Beru to jako jistou nejapnost. Jsou přírodní vědy také věda? Podívejme se na globálním oteplování, zvláště to, způsobené lidskou činností. K němu také došli na základě posvěcených přírodních zákonů.

  677. Dobrý večer,
    zapojila bych se do debaty o mezním užitku, vědě a tak… leč, mám poslední hrací den podzimní bowlingové ligy. Nemůžu vynechat i když je jisté, že spadneme. 😀 😀

  678. Františku,
    nechci rušit tvoje kruhy, ale nedá mi to. Globální oteplování je regulérní náboženství. To nemá s tvrdou vědou vůbec nic společného. To že používají elektrické přístroje při svých bophoslužbách, či vědecké termity ve svých kázáních, je zařazuje mezi scientologická náboženství. Když se oprostí od povlaku „vědeckého“ názvosloví a dojdou baterie či vypadne napnelismus v zásuvkách, vykoukne náboženství přesně podle definice. 😀

  679. Mně to rovněž nedá a zeptala bych se, Františku, v čem vidíš třeba u mně nějaké hledání třetích cest.

  680. Matzurko, nějak jsem se nechtěně/chtěně zapojil do debaty o GMO. Protože bohužel nejsem v tomto oboru tak sběhlý jako Foundry a Modropták v ekonomii, můžeš mi říci, zda se za posledních 20 let objevilo něco konkrétního, co by tyto upravené plodiny nějak zřetelně deklasovalo? Bohužel prof. Smělý už není mezi námi a já ztratil v tomto ohledu největší zdroj poznání.

  681. Maydo, přečti si zpětně, co jsi napsala o šatně, kabátech a lístcích.

    Ptakopysče, oni tvrdí, že používají k modelování budoucího vývoje planety přírodní zákony a dokonce i teorii themodynamiky. Viz. pan Rada. Takže jsou přírodní vědy vědou nebo náboženstvím?
    (Jinak s tebou souhlas.)

    Já se dostal do sporu s odpůrci GMO a též jsem se setkal s náboženskými reakcemi. Myslím, že ze zdejší diskuse vyšlo trio Kunetka, Foundry a Modropták, jistě lépe než já jinde.

    A ještě jednu nekorektní:
    Cipísek přiběhne do Řáholce a zděšeně praví Runcajsovi:“Tatínku, tatínku, kníže pán ti šuká mámu!“ „No a“? opáčí loupežník. „To je přece Mankybyznys!“

  682. 803-ono přírodní zákony tak nějak fungují i bez toho, že je někdo objevil, odhalil, popsal.
    U ekononomie je to jiné, bez lidského faktoru ji není.
    No a co se týče globálního oteplení, vysvětlil ptakopysk.

  683. Františku, možná se mýlím, ale diskuse začala tím, že Foundryman v (167) napsal, že je s politikou ČNB spokojen. Teda pár nás předtím napsalo, že ne, ale to by takové váchně nevzbudilo.
    My nehledáme třetí cesty, my máme různé motivace, proč se v tom vrtáme. Třeba já nevěřím v tak výrazné rozdíly produktivity. A neumím pochopit, jak může být zdravé oslabení koruny proti inflačnímu euru. Nejsem ekonom a tady jsem se to nedozvěděl.
    Prosím, pokud byste mi to někdo chtěl vysvětlovat, tak buď srozumitelně, nebo radši vůbec. Ušetřme se vzájemně.

  684. Františku,
    GMO nejsou moje parketa, ale zkusím pohledat.

  685. Jo, a tohle:

    A krizí bylo od té doby poměrně hodně. Lidičkám vrtalo hlavou, proč se ty krize opakují, a hledali zákonitosti. Mnozí z těch, kteří se o to pokoušeli, se je snažili vyčíst z historie a praktických případů a dost se jim to povedlo, další si vymýšleli velice zajímavé teorie na zelené louce, jak se chybám vyhnout. Jak se tito hledači třetích cest zapsali do myslí lidí, je vidět na tobě a spol.

    jsem už někde slyšel. Akorát tehdy byli ti odhalitelé marxisté a ve slepých uličkách byli všichni ostatní. No a většina byla taky pomýlená, že jo-prostě ne a ne pochopit… Zřejmě to nějak souvisí se čtením správných autorů …

  686. Františku,
    vědecké poznatky jsou po jistých „úpravách“ podpůrnými berličkami Globálního oteplování. A jsou to velmi vachrlaté podpůrné berličky, jakmile se na ně podíváme exaktním pohledem.
    Starý i Nový zákon také byly před dvěma tisíci lety namluveny a posléze zapsány na základě jistého vědeckého poznání. To, že prvotní pozorování transformovalo do filosofického díla, nedělá ani náhodou z tohoto filosofického díla tvrdou vědu.

  687. 810: myslím, že jsem při snaze o podání srozumitelného vysvětlení ve věci prouktivity udělal skutečně maximum, jehož jsem schopen. Takže se dál nebudu snažit.

    U eura nemám pocit, že by někdo tvrdil, že to je dobře. Jen Foundry, že je to pro něj přínosné, což je jiný výrok, než že je to zdravé…

  688. Honzo ze Žižkova, taky nejsem ekonom, ale myslím si, že tvoje konkrétně položené otázky byly zodpovězeny.
    První se týkala rozdílu v produktivitě. Nevěříš, ani další nevěřili, já věřím, protože jsem zažil. S Petrem Kunetkou jsme dospěli k závěru (který nechci dále rozvíjet), že jediná možnost je srovnat na vlastní kůži a oči v podniku, který sídlí v Německu a kde jsou Němci jako zaměstnanci. Já mám konkrétní a dlouhodobé zkušenosti se zedníky a s dřevorubci. Ani Foundry, ani původní zpráva z novin, neposuzovala nějakou speciální branži, pracující hlavou a produkující něco, co se nepočítá na stovky kusů.

    Oslabení koruny proti inflačnímu Euru tady Foundry neprohlašoval za zdravé (aspoň doufám, že jsem něco nepřehlédl). Napsal, že je s tímto krokem ČNB spokojen. Aby taky nebyl, když má nasmlouváno v Eurech a korunové vyjádření se mu mávnutím bankéřského proutku polepšilo o pět procent. Já mám klienty, kteří kontrahují v korunách jen tuzemské zakázky. Jinak dolary a eura. Jak kde, jak kam. Na kurzové rozdíly se pojišťují a slabá koruna je požehnáním.

  689. Františku, já jsem psala o tom, jetsli je zrovna šatna s kabátama vhodně zvolený příklad, když v reálu to funguje jinak.

    A jinak jsem si – to se přiznávám, opravdu dělala především srandu. 🙂

    Ale i kdybych si ji nedělala, tak nevím, kde v tlachání o tom, zda jsou v čatně kabáty nebo i čály a pytlíky na boty, hledat nějaké očekávání stran třetí cesty, která zaručeně vede z krize.

    mimochodem – proč zrovna „třetí cesta“? Kde je první, kde je druhá a kam vedou? A co čtvrtá, pátá, šestá?

  690. A teď zcela realistický dotaz – potřebuju koupit pár euro. Bude mně to stát víc, než třeba předevčírem?

  691. Já jsem dokonce výslovně napsal, že se zdržuji hodnocení zásahu ČNB z hlediska ekonomie. Nakonec jsem se stejně neudržel a psal jsem, že je to nesystémová korekce předchozích nesystémových kroků.
    No a jinak jsem se omezil na spekulaci o motivech, které mohly ČNB vést. Neb Singer není pošuk ani socialista.
    Takže nevím, kde kdo mohl vyčíst, že považuji krok ČNB za principiálně správný.
    K lakonickému vyjádření mých momentálních pocitů jsem v příspěvku 167 přičinil smajlík, kdo mne zná, je mu důvod jasný.
    Takže jest mi konstatovat, že Honza ze Žižkova má nejen nevýhodu, že si pamatuje, nýbrž tuplovanou nevýhodu, že si pamatuje blbě 🙂

  692. díky za odkaz, Dušane, česká internetová media nějak nevzala tento fakt na vědomí.
    jen novinky plácaly něco o protestech Moskvy proti demonstracím „nacionalistů“ a „ultrapravice“

  693. ods = pospíšil o fialovi = mohl by do ods přinést nový svěží vítr
    😀 😀

  694. divano,
    to nepůjde.
    V politiku svěží vánek
    přines Petr Fiala.

    Zní ten slogan dost blbě, co? Prostě nelze jentak zrušit stín svěžího vánka Míry Topolánka.

  695. ptakopysku, to musíš říct pospíšilovi
    ten má krátkou paměť
    😀

  696. ptakopysku, pak už mě napadá jen Křemílek s Vochomůrkou:
    „vstávej semínko holala,
    bude z tebe fiala,
    vstávaj semínko holalááá,
    bude z tebe fiala.“
    A vono vyrostlo verbascum…

  697. Ptakopysku,
    ale ono by se s tím dalo pracovat – mohla by vzniknout třeba nová hymna ODS podle sprostonárodního vzoru :

    „Tak voláme z plných hrdel
    Polibte nám všichni – čelo
    [: Ať je v čechách zas veselo
    Ať je v čechách zas veselo :]“

    třeba takhle :

    „v politiku svěží vánek
    přines Petr Fiala
    hop-a je tu koala.“

    Poslední sloka by klidně mohla být převzata bez úpravy, nic lepšího jako tečku za hymnou ODS si neumím představit a vztah k voličům to věrně vystihuje.
    Pokud vím, autor původního hitu není znám, takže nemá kdo žalovat zcizené autorství. No a dvě – tři sloky mezi to by se už nějak vecpaly.

  698. Rputi,
    šavle se vrhají s mnohem menší námahou a tréning povznáší 😀

  699. (822) Jo, ten dojem jsem z toho měl.
    I mně se někdy nedaří dost dobře rozlišit, kdy uvažuji o teorii a kdy o praxi. Pro sebe ano, někdy v tom tápe diskusní partner.

  700. Milý Františku Antoníne – do píči elektrárenský (jak říkal rejpal, blahé paměti) – ad 803 – několikrát jsem zde nastínil, že věrouka, o které se hlasuje, není věda. Já vím, Ty k tomu náboženství máš blízko, několikrát jsi se mě v tom snažil zaangažovat tzv. posvátnou bázní při formování krystalů – leč hovno!
    Já za to nemůžu, že jsi latentní černoprdelník… A že si hejno korytožroutů odsouhlasilo další příděl žrádla do koryt – za to už vůbec nemůžu.
    Já jsem z Aurory nestřílel – ani jsem nepodával náboje.
    Tak mě prosím neser!

  701. 2 ptakopysk – ad 826 – ledaže by to bylo ve smyslu: Ucítí svěží vítr pod nohama a kolem krku konopí!

  702. ptakopysku, tady je jen železářství. Myslíš, že tam budou mít šavle?

  703. No nazdar. Debatu o přídavném jméně „dobrovolná“ jsem pečlivě přečetl a nepochopil. Náklad této příležitosti (čas strávený čtením a dumáním) se mi bohatě vrátil pocitem čistého svědomí, že jsem se poctivě snažil :-).
    Velmi mě ale překvapil Tomáš Haas – ve westíkově 634. To není ani úvaha ani pokus o analýzu, to jsou čisté emoce (a ty, jak správně říká můj známý, patří do ložnice :-)). Zase za to, že je něco blbě, může někdo jiný, eaný, zlý a ošklivý. Dle mého – úlet.

  704. Jo a úvaha toho pána o katolické církvi v PeSově 748 je taky mimořádně hnusná. Úplně chucpe je věta : „Církev tyto informace (o struktuře a činnosti) nesděluje veřejnosti, i když stát na její činnost významně přispívá.“. No ano, je potřeba zabavit majetek, neumožnit žádnou cestu jak žít ze svého a za své, a vyplácet je ze společného. K tomu je potřeba samozřejmě registrace, evidence, dohled a správa, hlášení. Úvahy na konci článku o kádrování soudců ústavního soudu jsou dětsky legrační, byť hrozné.

  705. >> Oteplovač
    Ten pán se prezentuje jako „nezávislý badatel“. Zajímalo by mne (a) badatel o čem a (b) nezávislý na čem.

  706. Pesi, už z principu…. Ať je nějaká sranda. Apro, ty se domníváš, že se o ekonomii hlasuje?
    Mimochodem, žádné hlasování. Podle slov zelených mistrů, termodynamika (existuje to vůbec?) prý jasně oteplovačské trendy potvrzuje. Škoda, že´s tam nebyl se mnou. Mě málem lynčovali. S tebou by nás asi stáhli z kůže.

    Přiznám se, že jsi mi projasnil ráno. Nevíš, proč jsem si vzpomněl(add. náboženství) na krásnou větu: Stojí, stojí! Kdyby seděl, stejně by nepustil….

    Oteplovači, já jsem byl jeden z prvních, kdo se svobodným podepsal, když zakládali partaj. Strávil jsem však asi za rok vedle jejich vrcholných představitelů tři hod. a vyslechl spoustu názorů, ze kterých se později zřejmě staly principy. Tehdy jsem měl úplně stejný dojem jako Tomáš. Jen o drobet dříve. Omlouvám se, ale on nepopisuje pocity, ale skutečnost.

  707. zdravím!

    (837) No, já jsem sice živého „Svobodného“ zatím nepotkala, ale od začátku sleduji jejich vyjádření a kroky (líbily se mně jejich principy-i když zní poněkud dutě), ale došla jsem ještě před tím , než se vyjádřil T.Haas, že je to zatím pravděpodobně něco jako ODA – tedy klub intelektuálů,ošlehaných větry kavárenských ventilátorů,shlížejících na „dav“ ze slonovinové věže 🙁 Ostatně svůj názor jsem zde několikrát uvedla. Myslím, že tak, jak reagoval Mach, nejedná POLITIK,ale „domýšlivý frocek“ 😕 Ale SSO je přece „politická strana“ (která snad chce jednou vládnout), ne soukromý klub 🙁

  708. Dobrý den.
    Westíku, doufám, že s pomocí Hampla a kluků od nás z dílny přestaneme být „kavárenskou“ stranou. Doufám, že „vydělané“ peníze utratí zčásti za rychlokurz Kinderstube.
    Noname, jestli Pán Brány svolí, bude tu za chvilku viset článek na toto téma.
    Kurzové ztráty „до сих пор“ (terminus technicus) ČNB dosáhly 280mld. Kč.

  709. Mnenby spise zajimalo, kolik je tady v kotline vubec cistych exporteru, tedy tech co vsechno montuji a vyrabeji z domacich surovin a tedy jsou spokojeni a statstny, ze to kladivo ted dopadlo na nekoho jineho a ne na ne.
    Jinak k debate o tom, ze kdyz bylo neco ukradeno a tak se mema vracet, ci zean faraz ma nastroj a tak je pedofil, nebo dokonce o neuzitecnosti nabozenst i a viry …… nemam co bych dodal, snad jen, ze je to jedno, protoze panbuh nas ma vsechny rad stejne….. A srovnavani cirkve a komunisticke strany? To snad muze jen clovek trosicku , malicko, zaujatej, ci si v prozil neco oskliveho ve zpovednici

    Strana, ktera trva na svojich principech a programu a nechce jen tak s nekym se spustit, je pro mne zcela spravna a konsistentni. Kdyby jeste SSO si kapanek zmenili program , tak bych je u volil, kdybych mohl.

  710. 846 Jirko, my jsme čistí exportéři. Materiál zůstává mamince ve vlastnictví, prodáváme práci. Předpokládám, že je to obvyklé chování německých dcerek.

  711. Problém je v:
    1. tom, že se vrací tak nějak selektivně.
    2. v určení hranice. Proč zrovna rok 45 ? V 18 se taky kdekomu kdeco vzalo. Nemělo by se to taky vrátit ?
    3. Proč mám platit vracení nečeho, co jsem nevzal ? Kde je hranice ?

  712. 2 František I – no, ta bankovní rada IMHO hlasovala… Aspoň to tvrděj, i když neřekli jak…
    a ad „Podle slov zelených mistrů, termodynamika (existuje to vůbec?) prý jasně oteplovačské trendy potvrzuje.“ – tady by to mohlo být trochu konkrétnější… Docela by mě to zajímalo… Termodynamika otevřených systémů je velmi zajímavá…

  713. 2 Foundry ad 822 – „Neb Singer není pošuk ani socialista.“ Obávám se, že o pravdivosti tohoto výroku by se dalo polemizovat…

  714. Noname:
    Ad hranice: tou je 25.2.1948.
    Ad platit co jsem nevzal: je to rozhodnutí parlamentu, stěžujte si ODS, TOP09, LIDEM. Psal jste svým poslancům?
    Mohl bych popsat celou anabázi vzniku restitučního zákona, jak jí znám od přímých účastníků, žel není čas a ani paměť už neslouží, mohl bych se dopustit nepřesností.
    Můžete se ptát konkrétně. Např. proč 100mld.? Proč peněžní náhrady? Proč se nevrací všechen majetek. Proč restituce ano…

  715. 851-čistě technicky, pokud nový parlament odhlasuje, že takhle cirkevní restituce ne, bude to OK ? Tihle poslanci jsou taky zvoleni, úpravu restitucí měli ti úspěšnější ve volebním programu …

  716. 853 na to myslel pan Nečas, resp. Kalousek a uzavřeli s církvemi jednostranně nevypověditelné smlouvy. Smlouva má de-facto vyšší hodnotu než zákon.
    Teoreticky by poslanci mohli: zavést 100% daň na příjmy (dotace a dary) církvím.
    Mohli by i postavit církve mimo zákon, jejich představitele a členy nazvat agenty a zakázat všem občanům spolupráci s agenty – hodnotit to jako velezradu.
    To vše je možné. Ale v právním státě nelze jednoduše zrušit co je psáno ve smlouvě.

  717. Dobré ráno vespolek,

    Františku, jen jsem se tak trochu „zavrtěla“ na Netu stran GMO, a bohužel mi to přijde stejné, jako s tím oteplováním… řada studií potvrzuje bezpečnost GMO, řada upozorňuje na rizika. Ta jsou zejména v možnosti alergie (pokud někdo vezme cosi z alergizujícího ořechu a nacpe to do sóji, tak alergik ořechový bude po konzumaci tofu nepříjemně překvapen), možnosti „přenosu genů“ z GMO na člověka při pozření produktu (no comment), přenos toxinů z GMO při konzumaci, přenos toxinů prostřednictvím GMO krmeného zvířete při jeho konzumaci člověkem.
    Suma sumárum je to dost nepřehledný maglajz, metabolismus je dost komplexní proces, a studie dokazující/vyvracející nebezpečnost GMO jsou spíš krátkodobé; navíc nelze vysledovat vazby autorů (placení Monsantem nebo Greenpeace ?) Takže doporučuji používat zdravý selský rozum, celkem solidní mi přijde vše na OSLU, zejména pak hodně informativní jsou diskuze pod články.
    Co se týká značení potravin, tak legislativa je v tomto případě asi naprosto úchylná – než plošné GMO by spíše měli upozornit na ten potenciální alergen; a při plošném zákazu GMO potravin či krmiv si člověk nemá možnost vybrat…. Mně osobně se nelíbí GMO odolné proti masovému použití Roundupu, naopak kukuřice, která má menší procento mykotoxinů (karcinogenních) mi přijde snesitelná. Takže neexistuje jednoznačná odpověď, zda ano či ne – stejně jako s očkováním. To taky celkem prokazatelně v případě pravých neštovic či obrny zachránilo spoustu životů, nicméně o prospěšnosti dnešních, právě na trh uvedených hexavakcín a pod., nejsem moc přesvědčena.

  718. ad Svobodní,
    kromě článku pana Haase (přijde mi víc emotivní, než vyjádření pana Macha, nad kterým se tak rozhořčuje – prohlášení o vztahu ke kouření mi přijde spíš jako nepovedený vtip) jsem si početla i diskuzi pod ní. Řekla bych, že tam je řečeno vše; zejména upozornění na to, jak řada členů ODS před volbami do Svobodných kopala – a teď se jim nelíbí, že s nimi nechtějí radostně spolupracovat ???
    Kinderstube Svobodným prospěje, o tom nepochybuji.

  719. Spolupráce by byla asi užitečná, ale zatím se to zde nikdy nepovedlo (nevím, jak jinde). Cílí-li strany na přibližně stejný elektorát, ta konkurence vždy někde vykoukne. Měla by vykouknout kultivovaně (jak pěkně říkají Poláci „kulturalně“), to jistě.
    Na přístupu ke kouření se moc dobře dají poznat „pachatelé dobra“.

  720. Dobré ráno,

    “ možnosti “přenosu genů” z GMO na člověka při pozření produktu“

    nezavrhovala bych to, Matzurko. Nadměrná konzumace hovězího či vepřového by pak mohla ledacos osvětlit 😀
    Zejména když vezmu v úvahu, že Zeman rád bůček.

  721. O církevních restitucích jsem kdysi vyjádřil názor, že právě v odškodnění je skryt impuls pro jejich pozdější kritiku. A kdybych byl veritábl paranoik, tvrdil bych, že v tom byl něčí úmysl. Protože argumentace, že to není obecně restituční zákon ale právě lex specialis asi každého nepřesvědčí. Proč obdobnou náhradu nedostal a nedostane obdobně okradený sedlák ba i chalupník či domkář? –Kdysi jsem si povzdechl, že bych chtěl restituovat stejně snadno jako Václav Havel či Karel Schwarzenberg. (Později jsem do výčtu přidal i Martina Bursíka.) Asi bych ten povzdech měl teď změnit.

  722. 859 DVD, podnět k finančnímu odškodnění dal Pavel Dostál, jestli se nepletu. Za něj se určila i suma – 100mld.
    Smysl finanční náhrady je kompenzace nekatolíků, aby kývli na restituce.
    Mám vyprávět dál?

  723. No, nejsem nijak nadšený pŕíznivec Svobodných, ale když si tak shrnu chování ODS a jejich příznivců ke Svobodným, spojím to s – naprosto logickým – amaterismem Svobodných (narozdíl od ODS toho doposud od státu moc nedostali), tak reakce Svobodných je vcelku logická, ač netvrdím, že správná. Profesionalitu bych naopak čekal u ODS, kde ji nějak moc nepozoruji (to, co z ODS vypadává po volbách ve mne vzbuzuje nelíčený údiv, a čekám, kdy do seznamu viníků zahrnou ještírky, kteŕí očipovali lidi, takže nevolili ODS 🙂 )

    Řeknu to takhle, nelze zároveň o druhé strané tvrdit, že je blbec a fanatik a zároveň se dožadovat spolupráce stylem, že je to její psí povinnost. A poté odvádět dalekosáhle závěry z toho, že se na to moc netváří. Obzvláště když je zřejmé mé selhání, a shodou náhod až do toho selhání jsem protistranu přehlížel jako kolchozník lány :).

  724. Dobré ráno!
    Mně se církevní restituce taky moc nelíbí, ale chladným rozumem vzato, je to ve státním rozpočtu nevýznamná částka. Vyhlídka, že po 17 letech budeme snad zcela zbaveni povinnosti jakkoli na církve příspívat, se mi líbí.Ať potom ti, kdo mají potřebu uchylovat se pro útěchu k náboženství, si to platí stejně jako platí věštkyním a kartářkám.
    K platnosti smluv.
    Bohužel stejně jako je nevypověditelná smlouva s církvemi, bude asi nevypověditelná smluva o smlouvě budoucí, kterou pokoutně uzavřel nucený správce VZP Pečenka( ODS), dosazený Rathem(ČSSD) s budoucím protonovým centrem v roce 2007. To má touto smlouvou zajištěnu miliardu ročně ze zdravotního pojištění na 15 let. Spolyká ji za léčbu cca 100 pacientů/rok, protože přislíbených 1600 indikovanaých pacinetů se v republice nenajde.
    A nikoho to, zdá se, nevzrušuje, nikdo nevolá po potrestání Pečenky a Ratha až do hrdel a statků. Kdyby nic jiného Rath neudělal, než že jako ministr zdravotnictví toto připustil, zaslouží si zavřít až zčerná.

  725. 2 dvd – už Kryl zpíval, že „na rohu ulice vrah o morálce káže“. Tahle banda gaunerů měla na výcvik v demagogii 2000 let. Ten majetek byl většinou získán podvody či ukraden. A tentýž zloděj dnes vymáhá majetek pod heslem „co bylo ukradeno má být navráceno“. To je prostě dokonalé…
    (btw – neznám černoprdelníka, který by nebyl gauner, zloděj a podvodník… Myslím, že jsem již zmiňoval příkladné jednání těch dvou kněží, co pravidelně chodili do spořitelny vybírat vkladní knížky, podvodně vylákané od umírajících babiček a dědečků. V hotovosti a na ruku. A tihle zloději a gauneři dnes chtějí po mně, abych jim k těm nakradeným majetkům ještě platil finanční kompenzace. Dokonalé. A na blití!)

  726. Prozradím vám, kdo bude nejvíce škodný na restitucích: církve. Více budou poškozeny ty, které dostanou více majetku, více dotací.

  727. >> nickname [860]
    Nemusíte pokračovat – leda byste byl ochoten vysvětlit, proč dostane ten sedlák za nevydaný hektar pole podstatně méně než třebas církev. A aby bylo jasno. Nejsem odpůrcem církevních restitucí, neb nejsme odpůrcem restitucí an sich.

    >> Petr Kunetka[863]
    Naprostý souhlas.

  728. 867 Na tuto konkrétní otázku nemám odpověď. Byla daná suma – 100mld., ostatní se „dopočítávalo“. Tj. k ceně pozemku byla připočítána inflační doložka i ušlý zisk, aby to „sedělo“. Proto nikdy nikdo neviděl seznam majetku, za který je finanční náhrada.
    Prosím berte moje informace se špetkou opatrnosti, nejsem mluvčím ČBK.

  729. Honzo, 852 – dohad musí zůstat dohadem. Je to totiž jen věc výběru firem. Některé ano, některé ne a statistika věda je, dá nám cenné údaje.

    Znám firmu s 90% exportem, která vznikla jako 100% česká a pak se do ní dostali zahraniční vlastníci, ale jen 15%. Tato firma dneska skupuje zahraniční firmy v branži, které mohou doplnit koncernovou strukturu nebo které by konkurovaly, ale nemají českou kvalitu nápadů.

    Pokud je firma exportuschopná, tak jsou i zájemci o koupi ze zahraničí, pokud někdo z venku u nás investuje (ve větším rozsahu), tak má zájem exportovat, protože český trh je zanedbatelný.

    Tohle jsem napsal hlavně proto, že sedím u kafe a nechce se mi pustit do nepříjemných záležitostí. Ještě, že byla objevena prokrastenie.

  730. Tak samozrejme ze by bylo nejlepsi aby se stat zbavil kosteluna far, prokazatelne i jineho majetku, treba cirkevnich lesu a luk a poli…. To bych pochopil a nejen to, vital bych to. Protoze neni duvod, aby tomu tak nebylo. To ostatni je divna polutika, protoze je potreba kazdeho stat drzi pod kuratelou a co nejmensi dvur a nekratsi retez. To se tyka te financni kompenzace a tak podobne…..
    Jo a ty nahrady za nevydane pozemky, popripade ceny, tak s klidem mohu rici, ze svet neni spravedlivej. Nijak si to neulehcuji tim, ze bych nadaval na farare, ty podle tech mistnich ohlasu, maji z toho hlavu v pejru a nerozumim tomu, ze budou delat o 99% prace vice. Ale je to jejich svobodna volba.

    Ps. Aby bylo uplne jasno, abych zase nebyl nejak ostrakizovan, tak restituce jsme meli v hodnote cca 10% toho co nam bylo ukradeno. To se tyka nejen poli, luk a lesu, ale staveb, soch, obrazu….. Nabytku….. Podilu ve spolecnostech a dalsich trapnych feudalnich veci. nejvic mne ale mrzi to, ze zmizeli tri krasne nemovitosti s parkama a zahradama se skleniky….. Zbyla pouze jedna a ta taky se jeste vzpamatovava ze zasahu predchoziho drancovani.

  731. Jo a jeste k tem kaucim na vyrobu a prodej alkoholu…… Takova drobnost….. Kazdy prodejce si musi zridit datovou schranku a pres ni posilat denni hlaseni o prodeji ABSOLUTNIHO lihu, vcetne carovych kodu jednotliveho prodeje. Jsem presvedceny, ze hruzny konec prave zacal, nebot to hlaseni a kontroly a kauce budou pokracovat na dalsi nebezpecne veci….. Napada mne hned z fleku ….. Sadlo, uzene, spek……… Cukr…. Joj ten svet je dokonaly 🙂

  732. Mno, pokud se pamatuji, na základě přesných a odborných zkoumání vycucaného z prstu byla stanovena částka 168 miliard. Takže při použití téže metodiky jako u Jirky by černoprdelníci získali 16,8 miliard. BTW, handl s TV zHovna nás stál 11 miliard, to se ještě dá skousnout…

  733. 869 – To jsem si myslel, že tuhle statistiku jen tak neseženu. Moje podezření je dáno čistě laickým odhadem zhruba ve škále Škoda – instalatér.
    Já jen, že by to mohl být jeden z pohledů na otázku, čí bony.

    Prokrastinace je krásná. Jak je možné, že můj spellchecker nezná slovo prokrastinace?

  734. Honzo ze Žižkoa – zadej si do Googlu heslo „prokrastinace“ a vyskočí na tebe odkaz:
    Konec prokrastinace od 265 Kč.

    Do spellcheckerů si přece zadáváš slova sám, asi nejsi líný pracovat 🙂

  735. 873 Honzo, kdyby někdo prodával koksovatelné uhlí a měl kontrakty v Eurech, tušil bych čí bony. Stále si myslím, že za tím jsou neprodejné nemovitosti.

  736. Následovat budou cigarety:

    …Ročně se v EU prodá kolem 600 miliard kusů cigaret, tedy třicet miliard krabiček. Tabáková firma balíček cigaret vyrobí, dopravce zásilku převeze k dovozci, ten ji přijme a zaskladní. Následuje další přeprava k distributorovi a od něj k jednotlivým prodejcům.
    „Celé toto putování má být zachyceno ve speciálním centrálním registru. Ke každé krabičce mají navíc výrobci poskytnout i platební data, jež se budou v databázi uchovávat čtyři roky…
    …„Efekt celého opatření bude přitom mizivý, vždyť sledovat se podle návrhu směrnice budou jen cigarety vyrobené v EU. Do členských zemí se ovšem pašuje zejména z Běloruska, Ukrajiny, Ruska a Číny, kde jsou cigarety velmi levné…
    http://www.novinky.cz/ekonomika/318938-eu-chce-sledovat-kazdou-krabicku-cigaret-zvlast-rocne-jich-je-30-miliard.html

  737. Jednomu PeSi nerozumim….. Proc je takovy problem s cirkvema, ze se jim neco vraci, bez ohledu ze to financni je svinarna, a moc se lidi nevzpecuji proti tomu, kdyz se na zacatku listopadu, aby se utratil cely prideleny obnos, rozvrtaj i dobre silnice….. Ja vim, kostel je nepotrebny a silnice je nutna, ale takhle se to delo i za komunistu, stejne tak se to deje i dnes. Proste se vyhazujou prachy a v podstate se to jeste vice znici.
    Kdyby si nekdo dal tu praci a spocital to, mhlo by byt jasnejsi, kde jsou ty nejvetsi diry v rozpoctu a kdo je dela. tusim, ze zrovna cirkve to opravdu nejsou.
    Na druhou stranu je jasne, ze zrovna cirkve, nejsou v kotline vubec oblibene a kdyz nekdo slavi jeziska, tak se na nej koukaji ostatni jako na malomocneho, v horsim jako na devianta. ….. Mimochodem, zrovna delame na sanktusnik kriz 😀

  738. 2 martin ad 874 – zájem vzrostl, koruna zeslábla a cena se zvedla. Teď už jí nabízej za 309…

  739. 2 Jirka – abych pravdu řekl, ty rozvrtaný silnice mě štvou neskutečně. Proti těmhle zbytečným stavbám jsem i písemně protestoval v rámci svého bydliště a bylo mi odpovězeno, že normy, dotace, závazky a že to nakonec bude krásnější… Pravý důvod je samozřejmě v tom, že se cestou ztratí nějaký ten mrzký groš do správné kapsy (cca 20%, jak jsem se doslechl z dobře informovaných zdrojů…) No a tak máme na náměstí Fišerovu kundu jako protějšek Onderkova šulína…

  740. >> Jirka etc. [871]
    Kladu si otázku, co nastane po dalším metylové průšvihu. (A ten nastane – mj. i v důsledku zavedených opatření – o tom netřeba diskutovat.) A protože vidím co stát dokázal v této věci předvést, tak se ani nepokouším o odpověď.

  741. >>dvd – evidentně se EK + domácí zákonodárci tady snaží vybudovat největší centrum černého trhu v Eunii a přilehlém okolí.

  742. A s těmi cigaretami to dopadne obdobně. Sever Německa (a hlavně Berlín) obsadila značka JinLing – což je značka ruská (východopruská!), nikoliv čínská. Karton se prodává na ulici za 20 €, běžná cena cigaret v Německu je cca 50 € za karton. Cena kartonu JinLing „ab Werk“ je 1,60 €. Zisk je – dle tvrzení německých celníků – větší než u drog. A úspěšnost represivních složek zhruba obdobná.

  743. Jirko ppa etc. a dvd, já bych řekl, že to již kánonicky vypointoval Honza ze Žižkova v 733. Vaše příklady ukazují, soukromý trh funguje jinak než byrokratické zásahy. Máme byrokratické zásahy: se s tím smiřte.

  744. nickname – 883 – nejsme přece naivní. Po všech výkřicích do televize podepsali odboráři kolektivní smlouvu, která zajišťuje horníkům platy. Doly jdou do kytiček, což každý ví a chápe a tak se svými výkřiky snažili jen dosáhnout nejlepších vyjednávacích pozic. Lepší už to nebude a tak podepsali.

  745. Dovolím si jedno OT,
    při rozhovoru s kolegou jsem se dověděla, že na zdejší místo laborantky (plat nijak horentní) se do konkursu hlásilo 160 zájemců, takže překvapený šéf laborky měl z čeho vybírat. Největší zájem místo získat byl u paní z Ostravy, která se chtěla rovnou i přestěhovat.

  746. 889-to je řečnická otázka ?
    Pokud ne, tak je to Vandas na slovenský způsob. Má větší úspěchy, protože Slovensko je v cikánské otázce dál. Tedy hlavně počtem. Cikánů.

  747. Tak se mi zastesklo po teplém lidském slovu…. takže bych s dovolením? pana domácího zase začal nakukovat….

    jasan

  748. Muhehehe – tedy hloupost těch výmluv je vskutku až zarážející! Hůl do riky a mydlit to hlava nehlava!

    …Ještě v úterý se přitom ministerstvo tvářilo, že v přijetí hodnotných darů, na které upozornil server IHNED.cz, nevidí žádný problém. Bulíček totiž úředníkům, kteří mají dohlížet na jeho práci, řekl, že obrazy sice skutečně přijal, ale neponechal si je. Uložil je prý ve skladu v sídle Státní tiskárny cenin v centru Prahy. „Dokud se neprokáže opak, nemáme důvod těmto informacím nevěřit,“ uvedl mluvčí Šrámek.

    Dodal, že není nutná ani osobní kontrola ministerských úředníků přímo ve skladu. Richard Bulíček prý poslal jako důkaz fotografie obou obrazů a to stačí. A na argument, že obrazy Bulíček mohl vyfotografovat kdekoliv, Šrámek odpověděl, že jde pouze o spekulace. „Bez podložených informací se jedná pouze o spekulativní dotazy“…..
    http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-61224930-jan-fischer-sef-statni-tiskarny-cenin-richard-bulicek-ma-vysvetlit-drahe-vanocni-darky

  749. Noname, tak jsem si ho přečetl a je to obyčejný socialista, Filip, Hašek, Vandas, všechno jedno balení.

  750. Rputi,
    jestli on pan Bulíček nebude trochu vešet bulíčky na nos… Nomen omen 🙂 ?

  751. Ot… Kdyz jsme uz nacali to „cirkevni“ …Tak uz je sanktusnik na dvore a vrtal se otvor pro trn na makovici a kriz. Trosku jsme se dlouhodobe hadali, co do te makovice dame. Ale uz jsme nasli reseni. Samozrejme ze nic. Protoze do makovice polezou ihned, ale udelali jsme v tramu „otvor“ na nerezovou skrinku, kde mimo uskladnenych dulezitych veci, bude i litrova lahev letosni slivovice. Se specialni etiketou a v ochranem obalu, co nepodleha skaze. Takze nalez pri dalsi oprave kostela bude dobrej mejdan, ze jo 🙂

    Jo a kdyz se opravoval Manes, tak je v jedne nice zazdeno….. 3x pivo branik, plne, a zavakuovanych pet kilo letaku ze superhyper… To teprve bude narez.

    Ze by se lide zacali stehovat za praci? Myslim ze jeste to neni nejakej masovej jev…

  752. Matzurko, myslím, že už Bulíček ty obrazy raději do skladu odnesl, ale v každém pádě to notně zavání….
    Mně jen fascinuje ta kardinální blbost těch výmluv a jejich zřejmě víra, že jim to někdo zbaští.

  753. Jirko ppa etc., já myslím, že Matzurka ukazuje, že se zvýšila poptávka na trhu práce, takže je z čeho vybírat (což je asi nezajímavé), že se mezi nimi našla osoba, která smýšlí stejně jako Ty. Někde to nejde, naději na změnu nevidí, nesmíří se s tím, ale přizpůsobí se situaci a jde jinam. To je přece obdivuhodné.

  754. Presne tak, ja jsem vzdycky obdivoval vsechny co maji „koule“. Zvlast u zenskych to je naprosto fascinujici.
    Ale to tady pisu furt, ze vzdy smekam a tleskam.

  755. t9mto v7rokem u mne Singer ztratil glanz :“My ty koruny generujeme zadarmo. Není to pro mě náklad, je to příležitost,“
    ( http://ekonomika.idnes.cz/rozhovor-se-singerem-cnb-0x4-/ekonomika.aspx?c=A131112_210153_ekonomika_brm)
    Dokazuje o sobě, že není ekonom, pouze vrchní účetní, který sčítá kolonky, aniž by věděl nebo i jen zajímalo, čím jsou čísla v kolonkách podložena. A pokud chybí tak se „vygenerují“. Ten člověk je zsela nedotčen jakoukoliv znalostí mimo jeho úzký obor, jinak by nemohl tvrdit, že elektronika zlevňuje, protože zákaznictvo odkládá její nákup v očekávání dalšího zlevnění. Proboha, kam se poděl selský rozum. V jednom má pravdu – bude se víc utrácet, za to samé, za co se do teď utrácelo méně.

  756. ha, při „napastování“ se mi přehodila klávesnice – jak objevné…

  757. Hle, jaká to upřímnost na konferenci ve Varšavě když Otmar Edenhoffer, člen UN IPCC prohlásil : We must say clearly that we redistribute the world’s wealth by climate policy.“ (Musíme si otevřeně říci, že přerozdělujem světové bohatství pomocí klimatické politiky). A je konečně jasné komu a o co jde.

  758. Asi má pocit, že tento fakt už je tak profláknutý že se nemusí tajit….

  759. Dušane, koukni na web centrální banky. Ta je celý rozhovor s guvernérem a další.

  760. A co se stane, když se lidi zfamfrněj, do Vánoc vykoupí, co se dá a po novém roce už si logicky nepůjdou koupit ani sirku? Nebude z toho nakonec deflace?

  761. pokud bude Singer tiskem nových peněz neustále držet kurz, nezdraží se jen to dovážené, ale samozřejmě všechno. Papírky všade kam se podíváš. 🙁

  762. No vite, nejak mne to umele chudnuti nebere, ja totiz zazil realne zchudnuti o vice nez 30% a to ze dne na den a nijak jsem to nemohl ovlivnit. To vite, ten kurz byl najednou v haji….. A to prosim jsem vubec nic „nespekuloval, jen pracoval za penize. Takze nejake procentualni ozebracovani mi vubec nedela vrasky. Ja se totiz poucil, takze mne vubec zadne statni instituce nemohou prekvapit. Nejak si vubec nepripoustim, ze jako konec sveta…. Musite bejt trochu velkorysi, nad veci……

    Rputi, uvedom si, ze tady probehlo vice nez dost nepravidelniku, asi stokrat bylo vysvetleno, jak a kdo je odpovedny za inflaci a deflaci….. Takze tve…. Nebudou nakupovat, bude deflace, je takove, no , jako ja kdyz byl mluvil o novem obcanskem zakoniku prace

  763. Jiřiku, jsou tam otazníky. To při psaní znamená, že se ptám.

  764. OT, byla jsem u dcery ve škole na schůzce kvůli kursu v Anglii. Samozřejmě jsem přišla pozdě, tiše se vplížila, abych nerušila a první věta , kterou jsme slyšela, zněla „až budete dětem balit věci s sebou…“

    Přiznám se, že mně poněkud zarazilo, že profesorka tak samozřejmě předpokládá, že sedmnáctiletým klackům balí kufr rodiče.
    Děcka, když někam jedou, se sbalí sama a já se ani nestarám o to, co si berou s sebou.

  765. 912 – ovšem také to může být tak, že ta profesorka má doma děti ve věku, kdy jim ještě balí rodiče a tak to jen plácla, jak je zvyklá. Nehledejme hned za vším úchylky:)

  766. Dobrý večer, nadatloval jsem si tu více než dvě normostránky jen o tom, co to vlastně jsou vědy a jak fungují – abych se tak pokusil rozptýlit zásadní nedorozumění o téhle otázce, jakož i jejich temné důsledky –, načež jsem viděl, že se zdaleka nedostávám ještě ani do poloviny… Zkusím se tedy k problémům s tou dobrovolností vrátit nějak stručněji, jinak, a ne tak z gruntu, i když ovšem opět oklikou. I tak se musím případným čtenářům omluvit, že je to tak strašlivě dlouhé (přes 4 normostránky). Podívám se třeba na ty analogie s ideálním plynem, když už je vytrizvitel nadhodil (688). Termodynamika se mi beztak jevila být dobrým příkladem, jakkoliv zdánlivě odlehlá věc to je. Začneme s podobnostmi, pak se podíváme na rozdíly (vše vztaženo k době, kdy se pojem ideálního plynu objevil):

    Aby popsal chování různých reálných plynů v uzavřených nádobách za různých teplot a tlaků, fysik si zavádí pojem ideálního plynu.

    Ekonom popisuje chování různých ekonomik, v různých stadiích jejich vývoje.

    Fysik usiluje o jediný zobecňující popis, zahrnující celou (byť i prozatím vágně vymezenou) třídu konkrétních jevů reálného světa.

    Ekonom dtto.

    Fysik si vyabstrahuje ideální plyn jakožto model vytvořený bez jakékoliv positivní znalosti podstaty skutečných plynů, ze součástí, které (včetně jejich vzájemných interakcí) umí dobře popsat už z toho důvodu, že si je všecky bezezbytku sám vymyslel a do modelu sám zavedl.

    Ekonom vidí lidi vlastnící či produkující věci a směňující si je navzájem.

    Fysik navíc vidí, že i kdyby v reálných plynech byly součásti analogické těm v modelu, zhola (v dané době) postrádá veškeré prostředky, jak je jednotlivě zkoumat, a vedle toho by celkový počet interakcí byl tak vysoký, že by je zkoumat nikdy nezvládl, leč metodami statistickými.

    Ekonom navíc vidí, že směnné transakce nemůže zkoumat všechny jednotlivě jednak z důvodu jejich přílišného a nezvládnutelného počtu, jednak obtíží co do zjištění jejich skutečného obsahu.

    Fysik předpokládá, že ideální plyn jsou jakoby takový malinkatý tenisáčky, všechny stejný, dokonale pružný, dál nedělitelný, nulového či zcela zanedbatelného objemu, přesto však průřezu natolik velikého, že se mohou navzájem srážet, pohybující se dle zákonů newtonovské fyziky, neomezovány ničím než srážkami navzájem a se stěnami nádoby.

    Ekonom předpokládá, že lidé vstupují do jednotlivých transakcí směny dobrovolně, vedeni snahou zlepšit svou situaci (oproti případu, že by transakci neprovedli).

    Fysik se musí nějak smířit s tím, že ani jeden z těch tenisáčků nemusí přesně odpovídat ani jedné částečce skutečného plynu, pokud tedy ty plyny nějaké částečky vůbec mají, což si fysik momentálně nemá čím ověřit.

    Ekonom se musí nějak smířit s tím, že nikdy nemůže přesně zjistit veškeré parametry a pohnutky konkrétní transakce.

    Fysik si svůj model promyslí kvalitativně a dojde k určitým závěrům, kupříkladu že s tlakem při neměnném objemu poroste teplota (což je pojem, který si do modelu sám zavedl).

    Ekonom si svoji představu promyslí kvalitativně a dojde k určitým závěrům, třeba ohledně konvergence k ustáleným směnným poměrům (kvůli triangulaci), k zákonu klesajícího mezního užitku, a tak podobně – nejsem ekonom, těžko mohu vyjmenovávat, k čemu všemu ekonom dojde.

    Fysik si svůj model propočte kvantitativně a dojde např. ke stavové rovnici popisující vztah mezi tlakem, objemem a teplotou.

    Ekonom…?

    Fysik do modelu ideálního plynu doplní několik málo pajckoeficientů, jimiž jej nafituje na skutečné plyny, a porovná jejich chování s modelem (poté, co si ujasnil, jak v reálném světě měřit teplotu). Zjistí (tehdy, ve své době) dobrou shodu, v rámci chyby měření.

    Ekonom…?

    Teď fysik svůj model dál promýšlí kvalitativně, tentokrát však kriticky. Je mu jasné, že oblast jeho platnosti – to jest shody s realitou – nutně je nějak omezená; zkoumá čím a kde. Tak například, s klesající teplotou bude klesat i střední rychlost těch tenisáčků, takže je gravitace postupně (bez fázového přechodu) přemůže a ony na dně nádoby vytvoří takovej jemňounkej prášek, zpočátku trochu vířící a prskající. (Je toto ve shodě s pozorováním reálných plynů?) S klesajícím objemem nádoby by se také mohl projevit inherentní rozpor mezi (předpokládaným, vyabstrahovaným) nulovým objemem a nenulovým průřezem; třeba se za určitých podmínek ukáže, že nějaké objemy ty tenisáčky přece jen mají, kupříkladu když se jejich součet blíží objemu nádoby… A tak dále.

    Ekonom…?

    Fysik úspěšnost svého modelu jednak (poněkud esotericky) posuzuje dle jeho prostoty, elegance a myšlenkové konsistence s ostatní fysikou, jednak – a to zejména – jeho schopností formulovat co nejpřesnější předpovědi, kvalitativní a ještě daleko raději kvantitativní: Navrhnu experiment, z modelu vypočtu předpověď, změřím, porovnám.

    Ekonom…?

    Jakmile se v reálném světě objeví možnost dosáhnout dostatečně nízkých teplot a/nebo dostatečně vysokých tlaků, fysik svůj model ideálního plynu odkládá. Ač s lítostí a nerad (jelikož se tím ztrácí její elegance), do stavové rovnice doplní pár dalších veličin, které mu dobrou shodu s pozorováním dovolí v nové a nyní širší oblasti. Koneckonců, vždy si byl vědom, že ideální plyn je jen model, zatímco reálný svět je cosi principiálně jiného. A jednou po tom modelu snad sáhne znovu, až bude v reálném světě potřeba vysvětlit cosi dalšího, třeba i zdánlivě zcela odlišného…

    Ekonom…?

    * * *

    Na tomto základě se můžeme konečně vrátit k té dobrovolnosti. Můj dojem je, že ohledně její definice debata zhruba dospěla k čemusi, co mi dost připadá jako truismus, a sice že dobrovolnost = nepřítomnost násilí, nejen fakticky užitého, ale i vyslovené hrozby násilím nebo (jak jsem porozuměl Modrému ptákovi) násilí jen anticipovaného. Jenže takovéhle násilí bylo a je v reálném světě kdesi v pozadí vždy (podobně jako molekuly skutečných plynů vždy měly nenulový objem, jestli tedy něco jako objem molekuly existuje). Další můj dojem je, že v ekonomikách, kde se idylicky směňují selátka za husy nebo kachny a obilí za vajíčka, nějaké před či za horizontem existující potenciální násilí podstatně (a možná ani pozorovatelně) neovlivňuje rozhodování účastníků jednotlivých transakcí, takže ekonomická teorie jej popisující může prostě předpokládat jejich dobrovolnost bez další diskuse tohoto pojmu.

    Jenže jak je tomu v reálné dnešní evropské ekonomice? Ta je, měřeno počtem platných předpisů rozličné právní síly, zregulována v míře (a formě) neznámé všem dřívějším totalitním režimům, ať byly sebedespotičtější. Proto se mi zdála na místě otázka po dobrovolnosti směny; a připustíme-li, že určitá jednotlivá transakce probíhá natolik nedobrovolně, že výchozí předpoklady nějaké ekonomické teorie už jsou významněji porušeny, pak také otázka, nakolik ji lze ještě vůbec užít k výkladu toho, co se děje kolem.

    A situaci notně komplikuje ještě to, že zde nevidím prakticky žádné kvantitativní předpovědi, na základě modelu z té které teorie vyplývajícího vypočtené reprodukovatelným (a tudíž ověřitelným) způsobem; kdyby dnes někdo takto – s užitím předpokladu dobrovolnosti transakcí – dejme tomu vypočetl, že 13. 11. 2014 bude támhle naproti stát rohlík 2,18 Kč, a já si jej tam za rok koupil za 2,20, zjistil bych za ten rok alespoň ex post, že o tu dobrovolnost jsem se tolik zajímal nejspíš přehnaně a zbytečně. Dokud tohoto obdržeti nelze, zbývá mi pocit, že mi jakožto neekonomovi ty teorie krom brilantních, inspirativních myšlenkových konceptů a ducha ještě po desetiletích – ba i staletích – svěžího nenabízejí mnoho navíc. Přičemž se zároveň obávám, že i zde si nejspíš musím dávat trochu pozor, abych ve snaze tyto aplikovat nedopadl v principu podobně jako ti dva berlínští právníci (psal o nich tuším Arnošt Lustig), kteří se, navýsost pobouřeni, ihned po příjezdu do Osvětimi sháněli jedině po tom, kde mohou do protokolu nadiktovat stížnost proti poměrům v transportním vlaku.

    No nic, raději si zase otevřu Hofstadtera…

  767. Občas mám dojem, že sem z kompů některých přispěvatelů píšou jejich nevychovaní puberťáci. Měli by si ty kompy zajistit, anebo se víc věnovat evidentně zanedbané výchově. Mě velmi pobavila debata o kvalitě západních managorů, s podtextem – to by se západnímu managorovi nestalo. Stalo. Rozdíl je jen v tom, že oni mají to MBA.
    Jinak zajímavost: Impérium nezvládá samo sebe, a tak si vyšláplo na úspěšného souseda: http://zuercherin.com/eu-beitritt-oder-embargo-barroso-droht-der-schweiz/

  768. Dobrý večer! Vítej Jasane!
    Dostal jsem se k tomu až teď, takže teď už Ti to bude fungovat on line.

  769. Jasane, ahóóój.

    To jsem opravdu rád, že se tu zjevuješ a zjevovat i budeš… 😀

Komentáře nejsou povoleny.