Traktát o vínech ze Španěl

František I.

Do letošního roku vstupuje Španělsko s poněkud netradičním turistickým heslem. Zní: “Španělsko, část tvého já!“ Nevím, jak kdo a který, ale já bych si pro sebe vybral zažívací trakt a ledviny. Snad protože mám španělská vína strašně rád a jen díky nim pomalu zapomínám na leckteré svoje strasti, spojené kdysi s tímto královstvím. Kamarád má naštěstí jiné zkušenosti. Vína z této země dokonce dováží a mne bere jako jakého si auditora či odborného poradce. Kupodivu občas i poslechne. Tak se stalo, že jsem si jednou sedl, otevřel věnovanou lahev a zkusil svoje ne zcela utříděné myšlenky v tomto oboru sepsat a odlehčit tak současné složité politické situaci. Kdo si má neustále (furt) rvát kštici, zda na hradním trůnu zůstane nemocný stařík, popřípadě tam dosedne těžce havloidně zeleně, profláklý profesůrek a zda budeme mít za premiéra mezinárodně polousvědčeného podvodníčka. Takže:

Španělsko má kolem 1 milionů ha vinic, což je dnes asi největší plocha vinic na světě. Ale co do výroby, obsazuje až třetí místo. Z toho je zřejmé, že se tu vinaři v posledních 20 letech zaměřili hlavně na kvalitu. Po stránce vinařské lze tuto zemi rozdělit na 69 oblastí, tedy denominací. Dvě oblasti mohou díky velice příznivým přírodním podmínkám, kvalitě produkovaných vín a speciálního dohledu označovat své výrobky značkou původu  DOCa. Původně ji měla pouze oblast Rioja, ale roku 2001 ji získala i malá oblast v Katalánsku s názvem Priorat.

Bílá španělská vína vůbec nejsou špatná

Mnoho lidí si myslí, že tím, že je Španělsko na jihu, tak tu nemohou vyrábět dobrá bílá vína. Zapomínají, že mluví o třetí nejhornatější zemi v Evropě. Zdejší vinice bývají dost často vysoko položené, nebo mají blízko k oceánu, který také vinice ochlazuje. Proto mají bílá vína v některých oblastech skvělé podmínky k rozvoji.  Jeden ze dvou nejtypičtějších španělských odrůd bílých vín je kultivar Verdejo. Víno z něj bývají svěží a dobře pitelná. Doma je nejvíce v autonomní oblasti Kastilie-León v oblasti Rueda, což je asi 800 m nad mořem položená náhorní planina na severozápadě země se zhruba 13 tisíci ha vinic, kde je poměrně drsné počasí. Vinařství Cuatro Rayas, producent vynikajícího Verdejo, bylo založené v roce 1935 a je největší a nejstarší bodega (vinařství) v této oblasti. Některá vína navíc vyrábí z hroznů ze stoletých keřů, které dávají velice vyrovnanou sklizeň. Dost často toto víno nechávají ležet v barikových sudech z francouzského dubu.

Druhá odrůda pro výrobu bílých vín je Albariňo. Dobře se jí daří v Galicii na severozápadě Španělska. Víno tu pěstují v pěti oblastech na přibližně 3500 ha, z nichž nejdůležitější je Rias Baichas, kde se nachází i firma Bodega Granbazán. Ta například považuje zmíněné víno za vrchol svojí nabídky. Kraji se ne neprávem říká „zelené Španělsko“, protože tu celkem hodně prší a vše je tu na rozdíl od vnitrozemí příjemně zelené. Není divu, že tu vinohradníci pěstují až 90 % bílých moštových odrůd. Ke kultivaru Albariňo se váže i zajímavý příběh. Révu prý přivezli ve 12. stol. mniši Cisterciáci z Německa od Mosely. I překlad názvu, „Bílá od Rýna“, svědčí o tom, že hrozny mají původ v Rýnském ryzlinku. Albariňo si oblíbili u moře, protože se velice dobře doplňuje s rybami a se zdejšími pokrmy z ústřic, slávek, krevet, či dalších plodů moře. Mají pravdu.

Vinařství Mas Llunes patří mezi rodinná vinařství. Najdeme ho v oblasti Empordá téměř u francouzských hranic. Víno se tu pěstuje stovky let, ale vinařství samo je velice mladé. Majitelé ho založili v roce 2000 a ročně vyprodukují přibližně 100 tisíc lahví, což je na Španělsko relativně málo. Na druhé straně milovníci vína berou tuto oblast jako velice kvalitní. Na jedné straně chrání vinice hory a na druhé na ně působí vliv Středozemního moře. Proto vína odtud patří mezi ty dražší. Vinařství nabízelo na jedné ochutnávce v Praze, kterou pořádalo Španělské velvyslanectví, lehce barikované cuvéé (tedy směs či kuvé), které však obsahovalo víno kultivaru Cariňena blanca, které je jinde vzácností, ale zde tuto révu považují za autochtonní odrůdu.  

 

Když červené, tak z Rioji

Neslavnější vinařskou oblastí ve Španělsku je bezesporu Rioja s ústředním městem Logrono. Révu vinnou tu pěstují na 60 tisících ha a patří tak největším vinařským regionům země. Je to zároveň denominace a autonomní oblast, která maličko zasahuje do denominací Navara a Baskitsko. Nejoblíbenějším kultivarem je vynikající červená odrůda Tempranillo, právem oblíbená v celém Španělsku. V oblasti Rioja je například pro výrobu červených vín povoleno omezené množství modrých odrůd, jako např.  Mazuello, Garnacha, Graciano, apod., ale v lahvích vždy převládá  Tempranillo. Vinařství Bodegas de la Marquesa –Valserano má poměrně dlouhou historii a dle názvu i šlechtický původ. Majitel však krom šlechtického titulu, patřil mezi osvícené vinaře a vzal si příklad z francouzských regionů, jako jsou například Bordeaux či Medoc. Záhy začala jeho vína vítězit na mezinárodních přehlídkách a vinařství se proslavilo. Dnes vinařství obhospodařují členové páté generace rodiny a s kvalitou vína patří mezi španělskou špičku. Víno Valserrano Crianza obsahuje 90 % odrůdy Tempranillo a 10 % odrůdy Mazuello. Termín Crianza v názvu znamená, že víno muselo zrát minimálně 12 měsíců v barikových 225 litrových sudech a další rok v lahvích. To ovšem platí pouze pro oblast Rioja s klasifikací DOCa. Jinde nejsou pravidla tak přísná. Setkal jsem se ještě s víny typu Reserva. Zmíněné produkty musejí zrát minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Nejcenější vína s názvem Grand Reserva zrají dokonce dva roky v sudu a tři roky v lahvích.

Oblast Ribera del Queiles není od denominace Rioja daleko. Zasahuje do provincie Navara, ale vinaři mají některá specifika. V Navaře se například nesmí zavlažovat. Tady zavlažují. Také mohou s révou experimentovat. Mohou zasadit například odrůdu Syrah, která není v Navaře povolená, a nic se neděje. To je výhoda oblastí Vin de la Tierra, tedy oblastí, kde si na nic nehrají. Vína mají vynikající, ale bez zbytečných hloupostí na etiketách. A také lacinější. Vinařství Bornost představilo v Praze například cuvée Guelbenzu Evo, které se sestává z vín kultivaru Cabernet Sauvignon, Garnacha a Merlot. V jiných produktech používají kultivar Graciano, málo známou místní odrůdu, která však dodává vínům v malém množství jistou lehkost a kyselinku. Samo vinařství sice založili v roce 1851, ale v posledních letech nevydrželo konkurenci a banka ho odprodala družstvu Bornost. 

Oblast Priorat společně s oblastí Ribera del Duero patří mezi malé vinařské regiony. Vinařství jsou povětšinou rodinná a malá. Teprve v 90. letech tu například vybudovali silnice. Snad proto zdejší produkty milovníkům vína sympatická a zdejší vína patří mezi svým způsobem originály. Většina vín je postavena na základní odrůdě Garnacha.  Vína z Prioratu mají vysoký obsah alkoholu. Výjimkou není ani obsah 15 % etanolu, aniž by to bylo nějak zřetelně znát. (Lžu. Je to znát.) Hlavním důvodem je břidlicová, záhřevná, kamenitá půda, dostatek slunce a účinnost jeho paprsků, které zvyšuje odraz blízkého Středozemního moře. Místní utvořili spolek zhruba 140 drobných vinařů s názvem Vinicola Dell Priorat, které dohromady obhospodařuje více než 200 ha vinic. Doputovat sem z Barcelony, to je horor.

Trampoty v denominaci La Mancha

Pod Madridem nalezneme vinařský region Pago Calzadilla, což je zajímavá vinařská destinace. Nejdříve je ale třeba poznamenat, že se pod Madridem rozkládá snad největší vinařská oblast na světě, známá jako působiště známé Cervantesovy postavičky, Dona Quijota. Je to region La Mancha se 160 tisíci ha. Bohužel o některých zdejších velkých vinařích je známo, že vyrábějí i u nás dobře známé lacinější produkty, tzv. supermarketová vína, po našem krabičky. Tím si ovšem do velké míry zkazili pověst. Nejen sobě, ale i těm ostatním. Kvalitní výrobci, kteří nechtěli mít s uvedenou praxí v oblasti nic společného, se rozhodli začít v La Manche produkovat vína pod označením Vino de la Tierra. Před deseti lety vznikla na základě tohoto počinu denominace Pago Calzadilla. V současné době sdružuje pouze 14 výrobců, kteří musí splňovat podmínky vstupu. Mimo jiné například limitovanou produkci hroznů, zaručenou kvalitu produktů, vinice musí být přímo u vinařství, ne např. 20 km daleko apod. V Česku několikrát tuto oblast reprezentovali vinaři z městečka Huete, sdružení v družstvu s názvem Pago Calzadilla, tedy stejným, jako má jejich denominace. Představili se odrůdovým vínem Syrah s názvem Allegro. Kultivar Syrah není typická španělská odrůda. Nicméně pod Madridem se jí daří, má tu vynikající klimatické podmínky, víno je velice dobré, kvalitní a prý je po něm poptávka.

Sinforiano Reserva z vinařství Sinforiano je stoprocentní odrůdové víno typu Tempranillo z oblasti D. O. Cigales, které zrálo 24 měsíců v dubových sudech. Oblast je typická spíše výrobou růžových vín, ale je vidět, že místním jde i červené. Bodegas Sinforiano je malá rodinná firma, která obhospodařuje 70 ha vinic. Vinice jsou zhruba 800 až 900 metrů nad mořem. Není výjimkou, že některá jiná vinařství mají v této části Kastílie vinice až 1000 metrů nad mořem. Vína jsou ale hutná a tříslovina se doplňuje s kyselinkou, takže výsledek je velmi pitelný.  Oblast D. O. Cigales má pouze 2000 ha vinic, takže opět patří mezi ty menší. Není ani moc známá, což je vzhledem ke kvalitě a chuti zdejšího vína škoda.

Oblast Ribera del Duero leží asi 80 km na západ od Rioji a celková plochy zdejších vinic činí přibližně 20 tisíc ha. Dominantní kultivar je opět Tempranillo, ale tady této odrůdě říkají Tinto Fino. Prý zdejší Tempranillo má silnější slupku a tím pádem více barviva a taninu. Konec konců v Ribera del Duero nejsou sami. Tato réva má na mnoha místech Španělska i Portugalska mnohá další synonyma. Víno Conde de san Cristóbal Raices Reserva z vinařství Grupo Vinícola Marqués De Varga patří mezi hodně drahá a kvalitní vína. Jmenované bodega (dosaďte vinařství či sklepy) tohoto vína navíc produkuje pouze šest tisíc lahví, což je opravdu minimální výroba, vhodná pro sběratele, znalce nebo prý i jako investiční víno. Nápoj opravdu působí mnohem silnějším dojmem, než jeho konkurence z Rioji. I barvu má tmavší.

Nejen malá vinařství

V Praze se také často prezentují i vinařství značně rozsáhlá s filiálkami po celém světě. Takovým výrobcem je například firma Ferrer Family Wines – Freixenet Group. Tento v současné době konglomerát se rozrostl šikovností majitelů rodiny Ferrer. „Vinařství založili v roce 1861,“ říká exportní ředitel firmy, Peter Protić, „ale sláva naší společnosti se začala šířit až od roku 1914, kdy jsme začali vyrábět šumivé víno Cava. Tak se totiž ve Španělsku říká vínům kvašeným v lahvích francouzskou metodou.“ Postupem doby skupovali perspektivní vinice a zakládali další vinařství po celé zemi. Mají je v oblasti Rioja, Ribera del Duero, Priorat a dalších významných denominacích. Dnes vlastní 21 vinařství v osmi zemích na třech kontinentech. V Mendoze vlastní i vinice ve výšce 1300 m nad mořem! Kromě toho společnosti patří vinařské podniky ve francouzském  Bordeaux či Champagne, v Austrálii vlastní dvě vinařství a jedno mají dokonce v Kalifornii v USA. Roční produkce firmy činí včetně šumivých vín 200 miliónů lahví. Sekt Cava Freixenet prý znají gurmáni ve145 zemích světa a firma ročně vyprodukuje 70 miliónů lahví této značky. Vše samozřejmě francouzskou metodou druhotného kvašení v lahvích. Já už ho znám také….

Zlato z Terréz

A pomyslná sladká tečka na závěr. Sherry je španělská specialita, která se týká prakticky pouze Andalusie, kde se nacházejí čtyři denominace pro vína tohoto typu. Nejslavnější z nich je Terréz. Výrobně se jedná se o tzv. fortifikovaná vína. Najdeme mezi nimi i suchá vína, ale převládají sladká. Hrozny bílých odrůd Moscatel a Pedro Chimenéz  se před zpracováním nechávají sušit na slunci, hrozny odrůdy Palomino tu dávají přímo do lisu. Po smíšení zraje víno v  typických sherry sudech, které jsou zaplněné pouze do pěti šestin. Ke konci kvašení by se měla na povrchu vína utvořit speciální ušlechtilá plíseň. Pokud se utvoří, je nápoj braný jako kvalitnější, přestože fortifikace často probíhá i bez tohoto povlaku. Po skončení kvašení se víno dolihovává a následně opět zraje v trochu odlišnějších ležáckých sudech, typických opět pro tento typ vína. Sudy tu skládají v několika řadách nad sebou a v průběhu roku je místní vzájemně přelévají od shora dolů a zpět. Systému se říká solera. Tím dochází ke standardizaci sklizně či dokonce ročníků, víno se provzdušňuje, což opět přispívá k lepší fortifikaci obsahu. Sherry má obvykle i díky dolihování zvýšený podíl alkoholu na 19 – 22 %, ale například druh Sherry Fino má podíl alkoholu pouze 15 – 17 %.

Na Sherry je nejzajímavější fakt, že ho více než Španělé pijí hlavně Angličané a Holanďané. Podle pověsti ukořistil pirát Drake, když porazil španělskou Armadu, také loď plnou tohoto vína. Královně Alžbětě Anglické prý velice zachutnalo, takže po válce se stal anglický královský dvůr nehledě na náboženské otázky věrným odběratelem zmíněného moku.

Víno Fino Inocente od firmy Chosé Estévéz na příklad zraje osm let a je zajímavé tím, že hrozny pocházejí z jednoho vinohradu, navíc pouze z odrůdy Palomino Fino, což tu není normálně zvykem. Proto také patří mezi nejjakostnější nápoje tohoto typu. Vinařství založil José Estévéz de los Reyes v městě Jerez v roce 1974. Společnost postupně rozšiřoval, takže ho dnes tvoří tři bodegy. Jedno z nich se však trochu z oblasti vín vymyká. Jde o filiálku Valdespino, která je spíše lihovarem. Zde je dobré se opět trochu vrátit do historie. Jakmile si Angličané oblíbili Sherry a v domech se jim začaly vršit sudy, zjistili Skotové, že to je to pravé, co dodává jejich whisky onu správnou chuť. Sháňka po těchto zvláštních dřevěných artefaktech trvá dodnes.  Není tedy nijak zvláštní, že se i ve Španělsku našla firma, která vyrábí vynikající Sherry a má k dispozici potřebné sudy. Začali si pálit svoji Malt Whisky ze skotského i španělského sladu a nechávali ji zrát v sudech, kde dříve skladovali vína značek Paolo Cortado a Oloroso. Podobné to bylo s dováženým kubánským rumem a samozřejmě i s místní brandy. Ve všech případech prý stejně jako u Sherry stárnou destiláty pomocí systému Solera. Rum jsem šťastně propašoval….

 

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 371 komentářů u „Traktát o vínech ze Španěl

  1. 1351
    halladin says:

    Právě koukám seriál HBO “ Soumrak templářů“ natočenej u nás. Zajímavá teorie, proč francouzskej král zlikvidoval templáře.
    Velmistr Templářů mu chodil za ženou 😀 😀

  2. 1352
    Matzurka says:

    Dobrý večer vespolek,
    mnojo, jsou prázdniny, takže se věnuji dceři 🙂

    Halle,
    buď jsu v tom prachy, nebo ženská – a těch penězích to ví každej, tak si tvůrci popustili fantazii druhým směrem 😀

    A přeji všem momentálně v péči šamanů, aby se zdraví neprodleně navrátilo, co má srůst srostlo, co zhojit se zhojilo… bohužel mi ráno volala sestřenice s poněkud nepříjemnými zprávami, ale snad se taky vše v dobré obrátí a řady naší rodiny letos neprořídnou 🙁

  3. 1353
    maYda says:

    No jo, Matzurko. Právě jsem klábosila s kámoškou, která se chystá na pobyt v Motole. Byla tam loni a jednou za rok musí na kontrolu, dostane nějakou radioaktivní kapsli, takže i kontrola obnáší pobyt v nemocnici s omezenými návštěvami. Tak budu držet palce, aby stačila ta diagnoza a nemusel následovat léčebný pobyt.

    A já dostala včera sprduňk a větší nálož léků od paní doktorky, že jsem nějak zanedbala kontroly, a pravidelné braní léků taky nic moc, to yb vydejchala ale moji spirometrii ne.

    Nás už se druhý rok prázdniny netýkají, ale vypadá to, pokud dcerenka dá poslední zkoušku, že by nám mohly vyjít nějaký ty prázdniny na chalupě, než jí začne semestr.

  4. 1354
    Matzurka says:

    maYdo,
    ano, v našem věu už je képe prevenci nezanedbávat a léky brát 🙂

    Jo, kdo máte dobrý žaludek a nějaký čas na čtení, doporučuji následující článek včetně některých odkazů
    https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/01/soumrak-ceskeho-skolstvi.html

  5. 1355
    Modrý pták says:

    Zpátečníku, zaznamenal jsem Vaši odpověď 1318 – děkuji. Zareaguji, nyní nemám sílu.

  6. 1356
    maYda says:

    Halle, dcera na to četla nějaký kritiky a prý je to slabý. Historicky nesmysle a příběh taky nic moc.
    No, jestli tam tvrdí, že templáři dojeli na to, že králi velmistr brousil paničku, tak teda si s tou historií asi fakt moc hlavu nelámou….

  7. 1357
    halladin says:

    maYdo,
    zatím se mi taky zdá , že je to nesmysl, a možná i blbě přeložené.
    Dcera Filipa IV se má vdát za katalánského krále, asi spíš Kastilkého . Katalánsko království nebylo…
    Píběh je hodně zamotanej 🙂

  8. 1358
    maYda says:

    Dcera Filipa IV. se, pokud se nemýlím, vdala do Anglie.

  9. 1359
    maYda says:

    Jo, podle wiky se nemýlím a navíc mu prý byla zaslíbena od dětství kvůli nějakým anglo-francouským sporům. Politický sňatek a nijak vyvedené manželství. Vzhledem k zasnoubení v dětsví lze asi nějakej historií nepodchycenej zmařenej sňatek s kastilcem/karaláncem jednoznačně vyloučit.

  10. 1360
    halladin says:

    1358
    No právě 🙂 Ale žádnej úspěch to nebyl. Manžílek byl gay, anebo alespoň bisexuál,

  11. 1361
    maYda says:

    No, manžílek byl sice pod obojí, ale potomstvo včetně následníka zplodil. Takže hlavního účelu manželství dosaženo bylo. Z hlediska královny lze hovořit o úspěchu, že přežila porody a následník přežil a dožil se plnoletosti, ne každej panovnici se to podařilo.

  12. 1362
    Zpátečník says:

    1347 – Jé, Schumachere, vůči tomu mám tak úžasné množství výhrad, že bych je nestihl nadatlovat do smrti…

    Lidské jednání v okamžiku rozhodnutí je motivováno pocitem maximálního blaha, jakkoli z pozice vnějšího pozorovatele se jako takové nemusí jevit. To je biochemie, nic víc. – Tím v zásadě říkáš dvě věci:
    1) Lidé jsou stroje. (Třeba stroje sui generis, ale furt jen stroje.)
    2) Stroje jsou to, co si pod slovem stroj většinově představujeme. Jinak řečeno, zhruba to, co si pod pojmem stroj představoval filosof z dob Osvícenství. (A teď si vezmi, že když jsem byl malej, ani ve snu mě např. nenapadlo, že na pojezdu parní lokomotivy musejí být spojnice dělené. Protože kdyby nebyly, jak by se daly nápravy samostatně odpružit? A kdyby se nedaly – nehledě na jízdní vlastnosti –, jak by se dala uplatnit celá adhezní váha, aha? Přesto jsem s představou tuhých spojnic, nehybně uloženou kdesi na dně vědomí, žil až do dospělosti, a pravý stav věcí si uvědomil až kdysi náhodou. Moralitou téhle závorky je, že stroje nejsou tím, co si většinou představujeme; mají svou vlastní logiku, které nerozumíme, anebo rozumíme jen do té míry, do níž v dané situaci musíme.)

    K tvrzení, že lidé jsou stroje, však neexistuje žádný důkaz. Taky kdo by jej asi měl sestavit? Stroje?

    Všichni lidé nejsou stejní. – No, třeba si můžeme představovat na jedné straně primitiva, poháněného jen bažením po více buřtech, více chlastu a více cigaretách, a na druhé bytost ryze duchovní, která se vedle intelektuální potravy živí už jen zrním. Ve skutečnosti i každý takový primitiv (občas) vzhlíží ku hvězdám a občas (ve světle vlastní smrtelnosti, případně pod účinky kocoviny) přemítá, k čemu je na světě — což také má určitý, třebaže snad malý a/nebo dočasný, vliv na jeho preference. A páteřník (© pasáček Pepa blik), tj. tvor nacházející se kdesi mezi oběma krajnostmi, z titulu této své polohy tedy zřejmě také.

    Člověk je nadán svědomím; člověk je nadán vědomím. A vědomí znamená rekursi, a rekurse všechno možné, včetně inherentní nestability. Již postavy klasické ruské literatury zhusta (v opilosti) naříkají, jaké jsou svině… Právě proto se systém nemusí nutně posouvat jen ve směru gradientu, nýbrž za určitých – a snad zrovna těch nejbeznadějněji vyhlížejících – okolností může přeskočit do jiného bodu stavového prostoru, kde i gradient ukazuje jinam; právě proto může teorie zkurvenosti (či libovolný její ekvivalent) způsobit rozhodující změny už jen tím, že vejde v obecnou známost.

    (Volné pokračování v dalším příspěvku.)

  13. 1363
    maYda says:

    On ten manžílek skončil nakonec bídně. Manželka se spřáhla se svým milencem, porazili ho a musel abdikovat ve prospěch ještě nezletilého následníka. Ale ten moc vládě nedal, vládla za něj paní máti se svým amantem. Manžílka nakonec patrně nechali zamordovat, prý snad vskutku neotřelým a dosti hnusným – strčili mu do řiti rozžhaveným pohrabáč.

    Na manželku s amantem nakonec taky došlo, sotva následník dosáhl zletilosti, nechal amanta popravit a paní máti uvěznit. Krom toho se říkalo, že snad nechal zamordovat svého mladšího bratra, který zemřel ve dvaceti letech.

    jó, takhle se taky dělala politika. Kam se nato hrabou naše krotké volební kampaně 🙂

  14. 1364
    Zpátečník says:

    1354 – Děkuji za odkaz, Matzurko. Se zájmem jsem si přečetl, ovšem Grimovy odkazy prozatím vynechal, s výjimkou http://www.upol.cz/fileadmin/zuparchiv/XVI/cislo13.pdf (tam to je na str. 8 / 9). Tedy, je pravda, že zrovna minulý měsíc jsem narazil na studenta druháku(?) techniky, a mezi řečí se ukázalo, že neví, proč by se průměr logaritmů měl lišit od logaritmu průměru. Přitom mám nějak zafixováno v hlavě, že tohle jsme věděli už na ZDŠ…

    Myslím, že mají-li se věci vskutku tak, jak je Grim podává, nacházíme zde modelový příklad pro aplikaci teorie zkurvenosti: Původně to nějak fungovalo, ač nijak perfektně, a vedle nepočetných dokonalých loserů, kteří by si nebyli dokázali kloudně vydělat nikde, na universitách působili většinou lidé, kteří se díky svému autentickému zájmu o obor dokázali smířit i s mizerným platem, tím momentálně vypláceným i tím očekavatelným později. Stačilo vyhovět všeobecnému volání po více penězích, do systému je přilít, a máme to, co Grim popisuje (a co se mimochodem tuze podobá Parkinsonovu terminálnímu stadiu nesvistitidy). Od jistého bodu kladné zpětné vazby – a Grim jiné téměř nezmiňuje – převládnou a systém již trvale udržují ve stavu kolapsu.

    Na druhé straně se asi pořád rodí děti nadané jakousi pravou, prapůvodní zvědavostí, a některé z nich mají vedle zájmu i další předpoklady dělat vědu. Jak asi postupují ty? Najdou si lepší školu? Anebo se i na té kritizované vyskytují cesty, třebaže z dálky neviditelné, jak těmi haldami hlušiny prorazit?

    Pořád si myslím – aniž bych však o tom cokoliv konkrétního věděl –, že oboje je pravda; a že tak jako reálný socialismus ani přes svoji upřímnou snahu nezničil vše, cosi snad někde v skrytu přežije i současný pravdoláskovní progresivismus. Bylo by to ale možné, aniž bychom si uvědomili jeho povahu a podstatu?

  15. 1365
    maYda says:

    No, já nevím, jaký jste ročník, Zpátečníku, ale já jsem se s logaritmy setkala až na gymplu. A nejen s logaritmy,a le dalšími znalostmi, které těm logaritmům předcházely, a které jsem vstřebávala bez problémů,zatímco ty logaritmy mi daly zabrat.

    Ovšem že se logaritmus průměru liší od průměru logaritmů, mi připadá přirozené, protože matematické vyjadřování bývá přesné a proto mipřipadá vcelku logické, že jde o rozdílné veličiny, když je na to rozdílný pojem. Ale žádné „matematické“ vysvětlení po mně nechtějte, jediný, co si dnes pamatuju, je jak se páše ten ocásek, který logaritmus označuje. 🙂

    K tomu bych dodala, že s logaritmy jsem se naposled setkala v matematice v prváku na VŠ a to na technice. Je ale fakt, že jsem studovala obor tou matematikou asi nejméně zasažený.

  16. 1366
    halladin says:

    1361

    proto říkám – žádnej velkej úspěch 🙂

  17. 1367
    maYda says:

    Jinak bych podotkla, že druhá strana mince je to, že na všechno dnes musí být papír a certifikát a to i na činnosti, kde vystačila maturita nebo dokonce výuční list. Krom toho je vzdělání přeceňováno společensky – všimněte si třeba, jak se v nedávné kampani zdůrazňovalo, že medii neoblíbeného kandidáta volí primitivové a toho správného vzdělaní lidé.

    Takže je tu kladeno rovnítko – kdo nemá vzdělání = tupec, buran, primitiv, ale vzdělanej člověk je jaksi z principu slušný, morální a vůbec lepší.

    Přitom ten v jejich očích „primitiv“ je i schopnej řemeslník, kterej má třeba malou rodinnou firmu a vůbec není blbej, akorát na ten svůj fortel halt nemá diplom a neumí o některých věcech vznešeně hovořit….

    Jinak já myslím, Zpátečníku, že ty opravdu schopný děti si svou cestu najdou. Ono nejde jen o inteligenci a schopnost pochopit naučenou látku a dovednosti, ale taky o motivaci, vůli a ochotu něco obětovat, umět si poradit a když nemám všechno na talíři, umět si to sehnat, dohledat si, když se mi ve škole něčeho nedostává, jinde atd.
    Horší je to pro schopné a pro obor zapálené učitele, kteří se musí věnovat spoustě lidí, kteří nejsou studijní typy a studují jen kvůli papíru. A taky pro ty, kdo jednou budou obtížně shánět práci a jejichž ambice budou větší než jejich schopnosti, čímž si zadělají na věčně nespokojený život.

    a pak je tu ještě další stránka, že když se to s těmi vzdělanci přežene, chybí lidi na nekvalifikované práce. No, v Německu a francii to před časem vyřešili tím, že nalákali do země na podřadné práce, na který ohrnovali nos, turky. S výsledkem který nám je už dostatečně znám a to je ještě asi jen dílčí, než nám to bude definitivně spočítáno….

  18. 1368
    AeroKarel says:

    (1367) Přitom ten v jejich očích “primitiv” je i schopnej řemeslník, – jednak, v čích očích, druhak, byl by nějaký odkaz nebo tak něco? Osobně jsem na nic takového nenarazil a to se přiznávám, že v rámci poznávání nepřítele občas sleduji i značné P&L obskurity.

  19. 1369
    halladin says:

    1368

    Ale Aero,
    ustavičně lze číst argumentaci že toho či onoho volí především osoby starší, případně osoby s nižším vzděláním. S jasným negativním podtextem “ Je nevzdělanej, tudíž blbej a proto volil jak volil…..“
    Což je docela nefér, protože přístup k VŠ vzdělání, jak už to tu někdo napsal , byl v dobách, kdy to bylo pro ty starší aktuální mnohém menší přístup na VŠ, než dnes.
    A komu není shůry dáno, nekoupí nejen v apatéce, ale ani na VŠ, zvlášť když tam učej blbostě.
    A to už nebudu rozebírat to, že mnohé ty dnešní tituly, klavně z různých pofidérních humanitních oborů jsou.. no víte k čemu.

    proto říkám – žádnej velkej úspěch 🙂

  20. 1370
    PeS says:

    Dobré zas ráno…
    Pojďte nahoru, na pokyn domácího pána jsem vložil Dušanův příspěvek…

  21. 1371
    Modrý pták says:

    Zpátečníku, celá debata se vede kolem „nesystémového prvku“ přímé volby v parlamentní demokracii. Tudíž je celý Váš první a druhý odstavec úplně mimo téma. V přímé volbě se musí chovat podle modelu, který jsem popsal, v nepřímé podle modelu, který jsem popsal. Zabývat se specifickou taktikou pro jednotlivá kola přímé volby-to je zcela pod moje rozlišovací schopnosti.

    V odstavcích 3 až 6 – citace „Často mám dokonce dojem, že věříte, že dokonale fungující systém by mohl být navržen intelektuálním úsilím, a pak uskutečněn v reálném světě; a že stávající svět by šlo vylepšit důslednou aplikací jednoho či několika správných principů.“ Nejspíš se vyjadřuji opravdu mimořádně nešikovně, nesrozumitelně a hloupě, pokud jste učinil tento závěr.

    Nepodstatná poznámka k Svobodným – jejich neúspěch nemá s Vaším popisem nic společného. Jejich neúspěch je dán mizerným produktem, který se pokoušejí prodat. Jejich cílová skupina totiž zahrnuje možná 1 % elektorátu. A nepřetržité pokusy „dobrými radami“ z nich udělat standardní stranu považuji za projev politické tuposti.

    A k poslednímu odstavci – ne. Tímhle „argumentem“ je lze obhájit vše, protože už „to tady je“, tak využijme příležitost. Ne.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *