Traktát o výrech z Burgenlandu

O rakouském Burgenlandu říká známý slovinský televizní komentátor, Drago Bulc, že je země slunce, neboť tu prý svítí celých 300 dní v roce. Jak už to tak bývá, z třídenní návštěvy svítilo pouze jeden den. Ale i ten stál za to. Při naší cestě za jedním unikátním vínem jsme navštívili Südburgenland, tedy jižní část tohoto vinařského kraje. Do poslední chvíle jsme ovšem nevěřili, že jedeme za vínem. Krajina spíše připomínala naši Vysočinu. Vinice jsme totiž jaksi do poslední chvíle neviděli. Snad jen několik vinařských tratí s podezřelou výsadbou. Nakonec jsme skutečně narazili na drobné vinice, ale nic, co by připomínalo Weinviertel v Dolním Rakousku nebo alespoň Velké Bílovice či Pálavu. Ještě větší údiv vzbudila druhová skladba vinohradů. Pravda, pěstovali tu z červených odrůd hlavně Frankovku a z bílých Vlašský ryzlink. Ale především převládaly tzv. amerikány, nověji a nejspíše i genderově správně, přímoplodící hybridy, rezistenty či interspecifické révy, jak se jim v současnosti říká. Tedy kultivary, které se u nás donedávna nesměly množit, ani ve velkém pěstovat. A už vůbec ne z nich vyrábět víno na prodej. Ale tady to evidentně šlo a dosud jde. Někteří vinaři v Jižním Burgenlandu na víně z amerických hybridů navíc založili živnost. Dali mu i přiléhavý název „Uhudler“. Velmi volně přeloženo, Uhudler je člověk, který po nemístné konzumaci zmíněného vína ráno civí jako výr. A výr se německy řekne „der Uhu“.

Tři centra výroby

Víno z přímo plodících hybridů, tedy „Uhudler“ se v Jižním Burgenlandu za relativně krátkou dobu existence stalo pojmem. A nejenom víno. Na snídaňovém baru nesmí v žádném zdejším hotelu či pensionu chybět marmeláda ze jmenovaných hroznů a v rodinném podniku manželů Hirmannových z něho dokonce dělají speciální ocet. Zdejší víno v rakouské síti supermarketů samozřejmě nenajdete. Abyste ho ochutnali, musíte přijet do okolí města Güssing. Najdete tu zhruba tři větší centra výroby tohoto moku. Moschendorf , kde je půvabné Weinmuseum čili Museum vína, dále kopec plný historických vinařských budov s názvem Kellerviertel Heiligebrun a za třetí nejnovější středisko výroby, Kellerviertel Eltendorf.

„Ještě před rokem 1989 jsme tu neměli ani vodovod, silnice či kanalizaci! Abychom tu měli alespoň elektrickou energii, tak jsme se s ostatními vinaři složili na benzínový agregát,“ popisuje začátky starosta vinařské osady Kellerviertel u Eltendorfu, Josef Pfeiffer. Osadu vlastně tvoří jediná ulice s názvem Uhudlerviertel, do které ústí skupina relativně nově vybudovaných vinařských domů s přilehlými vinicemi. Každý tu vyrábí téměř výhradně víno „Uhudler“. Proto také někteří označují svůj podnik jako „Uhudlerei“.  Na rozdíl od například Jižní Moravy tu však chybí klasické sklepy. Pod pojmem vinařský dům zde najdete do svahu částečně zahloubené stavení, povětšinou se dvěma prostorami. V té první majitel vyrábí, lahvuje a následně prodává víno a v té druhé mu víno kvasí a dozrává. Zdejší vinice nejsou velké. Například J. Pfeiffer tu obhospodařuje jeden hektar a patří mezi největší vinaře. Víno rovnou ve svém vinařském domě zpracovává i prodává. Pěstuje tu přímo plodící hybridy Ripatella, Elvira, Delaware a Concord. Na ukázku pro návštěvníky má i další americké odrůdy Noah, Isabella a další. Révy jsou resistentní, netrpí nemocemi, a proto majitel nemusí používat postřiky. Snad pouze Concord je citlivější na peronosporu v době kvetení. Proto vyžaduje postřik před květem, kdy prašníky a pestík kryje jakási rostlinná tobolka, kterou plíseň ráda napadá, a později květ s čerstvě se vyvíjejícími malými bobulkami. Ten je také na plíseň citlivý. U nás, v Čechách i na Moravě, se vinice běžně stříká až osmkrát za sezonu. Běžná sklizeň z přímo plodících hybridů činí zhruba  5-6 tun z hektaru. Protože se ale jedná o okrajový vinohradnický region, občas vinice trpí mrazy. Loni jim například zničily 80 % úrody. Podle odrůdy osciluje u bílých kultivarů barva vína od světle slámové po světle žlutou a u modrých od růžové až po světle červenou. Červená vína tu totiž nenechávají ležet dlouho na slupkách, a to právě kvůli specifické příchuti jednotlivých hybridů. I proto jsou tato vína méně barevná.

 Dalším místem, proslaveným právě tímto typem vína, je již zmíněná osada Heiligenbrunn. Jedná se spíše o skanzen. Místní vinařské domy jsou mnohem starší, je jich mnohem víc a mnohé z nich se pyšní historickými doškovými střechami. Vinice následně doplňují scenérii. Díky nim také celá víska žije a evidentně se v dobrém rozvíjí. Někteří tu dokonce mají i vinný šenk. Už od časů panovnice Marie-Terezie, která po dobu několika dní po sklizni odpustila vinařům daně, aby mohli prodat starou úrodu, tu využívají určitou moderní modifikaci. Ti, co vyrábějí víno z vlastních zdrojů, ho mohou i bez poplatků tzv. šenkovat. Ovšem k vínu nesmějí podávat teplá jídla. Takže se návštěvník musí spokojit s nářezy klobás, salámů, uzeného masa, různými saláty a pečivem. No, člověk se přemůže.

Z rezistentů „Uhudler“

U na Moravě či na Slovensku se křížencům amerických rév s evropskou dodnes říká „samoroďák“. Historii mají jmenovaní kříženci poměrně neslavnou. Když se opět začalo po Napoleonských válkách globálně oteplovat, zavládla pára, K. Marx sesmolil Kapitál a jeho přítel B. Engels polidštil opici prací, někoho chytrého napadlo dovézt do Evropy sazenice americké vinné révy. Bohužel s ní dovezl i dvě plísně a jednoho broučka. Nejdříve se objevila moučnatka, tedy Padlí révové (Oidium tuckeri). Nedlouho po této katastrofě se začaly na listech révy tvořit jakési olejové skvrny. Když jste list obrátili, byl zespoda bílý. Byla to další zavlečená plíseň, zvaná peronospora (Plasmopara viticola). To vše ovšem nebylo nic proti katastrofě třetí. Tou se stala malá muška, zvaná mšička révokaz (Phylloxera vastarix). Mšička má pohlavní a nepohlavní generaci. S tou první by bylo ještě jakés takés pořízení, protože sídlí na keři a volně poletuje. Bohužel ale nepohlavní generace tvoří tzv. hálky na listech a také na koříncích. Ucpává cestu živinám i vodě a réva usychá. Mšička se činila. Například v roce 1879 zničila na jihu Francie 500 tisíc hektarů vinic. Do Rakouského mocnářství dorazila v roce 1872 a k nám na Moravu v roce 1890. V Čechách naštěstí vymrzala. Vědci tehdy vyzkoušeli dvě cesty. Každá měla svoje pro i proti. První cestou bylo roubování evropské révy na révokazu odolnou podnož z americké révy. Druhou křížení evropských a amerických kultivarů. Samozřejmě zvítězila ta první. Ale i ta druhá měla svoje zastánce. V Americe zjistili, že kříženci s americkým druhem Vitis labrusca netrpí plísní révovou (tedy peronosporou), jsou odolná padlí a dokonce vzdorují révokazu. Vzniklo tedy mnoho kříženců mezi evropskou a americkou révou, jako například Isabella, Noah, Clinton, Herbemont, Othello a podobně.  Jmenované odrůdy se nemusely stříkat, byly velice plodné, dávaly vína plná, některá i krásně barevná, ale naneštěstí s tzv. liščinou. V USA jim proto říkají Fox Grape. To je dosti intenzívní příchuť, na kterou si mnozí nezvykli a jiní ji milují. V Moschendorfu, poblíž již jmenovaného muzea, jsme ve vinařském domě, populárního rakouského herce Martina Wainek ochutnali krásné růžové víno, ovšem s jahodovou příchutí. Mimochodem, nynější majitel vinařské budovy a půvabného penzionu hrál vídeňského komisaře Kunze v proslulém rakouském seriálu. Ano, je to ten, kterému psisko jménem Rex pokaždé ukradlo svačinu. Nejdříve jsme našim chuťovým vjemům odmítali uvěřit. Na tekuté jahody jsme opravdu připravení nebyli. Po chvíli jsme se ale s tímto faktem smířili. Víno bylo lehké a pitelné. Navíc Martin nabídl klasické i šumivé. Takže, co řešit. Navíc se později ukázal jako vynikající průvodce.

 

Hybridy a vinařská inkvizece

Ovšem v rámci boje za záchranu především francouzského vinohradnictví byly amerikány francouzským vinařským inkvizitorům trnem v oku stejně, jako později Hitlerovi či našim soudruhům. Proto byly nebohé rostliny poměrně časně a téměř všude postaveny mimo zákon. Pěstovat se ovšem nepřestaly. Stačilo totiž zapíchnout do země odřezek vyzrálého réví a příroda se postarala o zbytek. Ale to už se blížila válka, kterou hybridy přežily ve zdraví. Ve válečných letech i po válce bylo vcelku jedno, co kdo pije. Hlavně, že v tom byl alkohol a bylo to laciné. Když se situace uklidnila, vlády se opět snažily amerikány z vinic vymýtit. Dokonce nabízely finanční pobídky, čili jaké si vinohradnické šrotovné. Bez úspěchu. V průběhu mnoha let navíc vznikla sorta vinařů, kterým se samoroďáky staly koníčkem i povoláním. Například už před válkou šlechtitel amatér Albert Seibel (1844-1936) dostal od přítele semenáček dvou amerických rév Rupestris x Lincecumii a jakési neznámé evropské révy. Tento paskvil se následně stal základem pro 200 semenáčků. Z nich onen pán vyšlechtil dalších 16 000 kříženců. Když úředníci zjišťovali v roce 1960 francouzskou vinařskou skutečnost, s hrůzou zjistili, že 128 tisíc ha je osázeno osvědčenými Siebelovými hybridy. Dodnes například slouží jako část suroviny, určené k výrobě Armagnaku. Mimochodem, vynikající současná interspecifická réva Hibernal není nic jiného, než kříženec odrůdy Seibel 7053 a Ryzlinku rýnského.

Víno a polodivoká prasata

Dalším, kdo spojil svoji existenci s přímo plodícími hybridy je majitel dalšího vinohradnického domu s vinicí v Eltendorfu, Matthias Mirth. Ten má krom již zmíněného také půvabný penzion s vynikající kuchyní a vinným sklepem, moderně v nerezu vybavený provoz na výrobu vína a malou uzenářskou výrobničku.  Eltendorf se totiž může pochlubit nejen vínem značky Uhudler, ale také lesy, kde M. Mirth chová pod širým nebem zvláštní druh prasat. Člověk by odhadl, že jsou to naši divočáci. Nikoliv. Prý jsou to kříženci dvou pozapomenutých historických plemen. Maso a klobásy z nich, byly opravdu vynikající. V jeho penzionu nabídl dokonce celé „Uhudler Menu“, tvořené polévkou s vínem „Uhudler“, kančím s uhudlerovou omáčkou a deserty s uhudlerovou marmeládou. Opět nemělo chybu. M. Mirth sousedí v osadě Kellerviertel s J. Pfeiffrem. Vyrábí stejně jako soused hned několik druhů vín. Pro jistotu nabízí i osvědčenou Frankovku a Ryzlink vlašský. Jinak samý „Uhudler“: Bílý a růžový, šumivý, dále tzv. „Spritz“, tedy „Uhudler“ s minerálkou s obsahem alkoholu 5%, „Uhudler“ grappu dokonce i likér z přímo plodících hybridů. 

Nekonečná válka s úředním šimlem

Boj úředního šimla s „amerikány“ byl relativně vyrovnaný. Úředník zakázal, sedlák si cestu našel. S příchodem zelených ideologií se situace kupodivu změnila a na americko-evropské křížence se alespoň v Rakousku usmálo štěstí. Všechno prý způsobil otec a syn Pfeiffrovi, kteří využili situace, když se Zelení dostali do rakouského parlamentu. Začali totiž spolu s dalšími vinaři lobovat. Za co? Za tzv. „amerikány“, které už v roce 1938, tedy krátce po obsazení Rakouska Hitlerem, zakázali a zákaz přetrval až do roku 1989. Zmínění tehdy zorganizovali Spolek přátel vín „Uhudler“, a využili situace, kdy se v politice prosadila zelená ideologie s heslem o tzv. „Udržitelném rozvoji“. Vinaři navázali na vlnu vzestupu a propagace bio-potravin, která byla a dosud je v Rakousku velice populární.  S tím se svezla i vlna tzv. přírodně produkovaných vín, rozuměj „Uhudlerů“.  Vše má ale svoje „Ale“! Aby moc nevyskakovali, vinaři získali povolení pěstovat tyto přímo plodící hybridy: Elvira, Delaware, Concord a Ripotella. Další odrůdy, jako je například Isabella, Othelo, Clinton nebo Noah, ač zhruba stejně staré a stejným způsobem vyšlechtěné a podobně chutnající, se do seznamu nedostaly. Proč? Nikdo neví a rozumem vysvětlit nedokáže. Co je však mnohem horší, pěstovat a víno z nich vyrábět v Jižním Burgenlandu mohou. Ovšem pouze do roku 2030. Následně musejí absolvovat kolečko byrokratických jednání a opět požádat úřady o prodloužení povolení. Jak to dopadne, kdo ví?! Díky tomu, že „Uhudlerem“ žije snad celý kraj a mnoha lidem, nejen vinařům, dává práci, snad mají „amerikány“ určitou šanci.  

František I.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 296 komentářů u „Traktát o výrech z Burgenlandu

  1. 1251
    PeS says:

    2 ptakopysk – jo, to je něco podobnýho. A bude hůř…

  2. 1252
    maYda says:

    Já měla za to, že aquaparky jako volební vnadidlo už vyšly z módy. Není to ANO nějaký to století za opicema?

    A kdo ten aqua park bude provozovat? Ona je to docela drahá sranda…. Docela problematický dědictví pro následníky, co budou nějak flikovat obecní rozpočet…..

  3. 1253
    ptakopysk says:

    maYdo,
    třeba Bureš koupil firmu stavějící aquaparky a potřebuje, aby se mu nová akvizice rentovala?

  4. 1254
    ptakopysk says:

    třeba Kostelecké aquaparky, to by byl hezký název pro novou divizi

  5. 1255
    maYda says:

    Jako by mu nestačily „aquapárky“. 😀

  6. 1256
    nickname says:

    Dobrý den. Nic není tak skvělé, jako aquapark na kopci, bez vody, plynu a nedostavěný. A obec zatížená nesplatitelným dluhem.

  7. 1257
  8. 1258
    Matzurka says:

    No,
    při procházce či průjezdu městem jsem se docela divila – ANO totiž ani nemá billboardy jako ostatní strany, ale rovnou z lešenářských trubek sestavené hranoly zvící tří metrů, na nich ze všech čtyř stran pevně navázané plakáty s fotkami, co všechno už teda udělali (asi vlastnima rukoumama – nějak si nevybavuji, že by zdejší magistrát byl jednobarevně anonistický), a co všechno tady ještě postaví a prosadí.

  9. 1259
    Dana says:

    Zdravím v době popolední. Dnes už toho mám dost za sebou – počínaje návštěvou ordinace v krajském městě a konče návštěvou jedné starší členky našeho důchodcovského sdružení. Stáří je někdy smutné. A nemůže za to ani tak zdravotní stav, jako způsob, jak se ke svým příbuzným chovají děti, vnuci, pravnuci. Inu, co jsme si vychovali, to máme. Ač někdy vliv okolí převáží nad vlivem rodičů.
    Martine – opožděně – vše nej! Hlavně zdraví, ostatní se nějak zvládne. 🙂
    A fičím využít poslední teplé chvíle k dokončení polních a zahradních prací.

  10. 1260
  11. 1261
    AeroKarel says:

    Tak Martine, jak tak koukám, tak jsem s gratulací asi poslední opožděnec. 🙂

  12. 1262
    PeS says:

    2 Petr Kunetka – no, to už jsem četl asi před 14 dny… Je to typické… Leč, jak říkal Švejk – Kristus pán byl taky nevinnej a jak to s ním dopadlo…

  13. 1263
  14. 1264
    Petr Kunetka says:

    Ja bych jim klidne zaridil vzdelavaci pobyt se spoustou volnocasovych aktivit…

  15. 1265
    Matzurka says:

    Asi tak.

  16. 1266
    maYda says:

    Jo, to už je nějaký starší…
    Svět se zbláznil a lidi blbnou do foroty…. To by si tak mohli vyskakovat se svými třiašedesáti pohlavími, v takovém gulagu….

  17. 1267
    Matzurka says:

    No náhodou,
    nebylo by krásné, kdyby nějaký miliardář dobrého srdce zakoupil příjemný ostrov v případném klimatickém pásu, a ustavil tam zemi řekněme Rainbowland, Unicornie či Tolerancie (Minorku už zabrali jiní 🙂 a Hippieland by bylo asi moc retro) s tím, že by se tam mohli nastěhovat všichni ti, kteří se ve standardní společnosti cítí utiskováni, zesměšňováni apod. No nebylo by to krásné – jistě by se tam všichni jen usmívali, duha by se klenula a kokosy samy padaly do klínů šťastných lidí. Nemuseli by se prát o své místo na slunci, to by tam měli všichni…

  18. 1268
    Schumacher says:

    1260 Petře, ano, jeví se mi to podezřelé. Na základě nových podezřelých úmrtí v Egyptě by mohlo vést ke zproštění viny v plném rozsahu. Záleží na významu posudku v komplexu důkazů. Jenže, nevím. Nechci aby se mi vyrazil názorový průjem na základě info v médiích.

    1263 Matzurko, u nás je to trestný čin. Popírání, zlehčování…
    Tam za gulagy ne. Ale prohlásit, že „Auschwitz a jiné „koncentrační“ tábory byly vzdělávací instituce plné volnočasových aktivit…“ byl by randál. No, měli tam táborový orchestr, příležitostně fotbal, v Terezíně i divadelní představení, například „Brundibár“…tak asi také. Svým způsobem…
    Škoda, že není stroj času, poslat do toho „ráje“ by si zasloužili. Nejen oni.

  19. 1269
    Schumacher says:

    1267 Matzurko, svým způsobem k takovému sloužila Austrálie.

  20. 1270

    [1268] Vidím před očima, jak ráno vstanou a opaří se časem.

  21. 1271
    skimic says:

    Dobrý večer
    Rychlý průlet katolickým hnízdem Częstochowa a povinná návštěva toho jejich chrámu Jasná gora či čo co loni měl 300 let nějakého nanebevzetí (nevm, nejsem specialista) a co ukrývá místní Černou Madonu, kolem které nadělaj děsných štráchů, přestože jich je na světě přes padesát. Black Madona, či Black Virgin, čili Černá Panna. No nevím, drží v ruce nějakého haranta. Asi od ségry, když je panna.
    Je tedy fakt, že černá je jak vix a jakési semitské rysy bych taky postřehl. Multikulturní, jak má rád ten jejich současný aktivistický Papež.
    Poláky jsem pochválil, protože jsou na nové muslimské poměry připravení. Té Madoně přimalují burku nebo čádor, ubouraj na katedrále ty věže a místo jedné z nich vztyčí minaret s pořádnejma reprákama jako v Famagustě na Kypru, aby věřící věděli, že pravá víra není žádná legrace a párkrát zacinkat zvonama a chvíli hučet modlitby v chrámu nestačí!
    Bronzu ze zvonů je nám ostatně potřeba jinde, například na sochy Merkelové, a Mohameda.

  22. 1272
    skimic says:

    Kousek pod docela útulnou Częstochowou a nedaleko od krásného Krakowa je území bordelu, děr v zemi, trubek, železa a těžkého i lehkého průmyslu. Kdysi chvilku ovládaného Čechy, pak po vyhnání a podrobení Čechů Habsburgy, pak průmyslovými Němci se svými Židovskými bankéři když spolu ještě mluvili, pak od Nemecka odtrženo ačkoliv plebiscit přes padesát procent horoval pro Německo nicméně širší území obydlené řepáky a proletariátem se ukázalo býti slovanskou majoritou. Území bez historie skoro jako Spojené Státy a tedy bez středověkých památek a staveb. Což ještě více opepřeno po vítězství komunismu kdy i těch pár secesních či barokizujících domů bylo zplanýrováno protože komoušům se nehodilo do krámu, že židi a němci zabývajíci se zde průmyslem se měli soudě podle obydlí docela dobře 🙂
    Takže nyní je mezi dírami v zemi občas nějaká chýše prokládaná socialistickým a i novokapitalistickým brutalismem. Občas zpestřené těžní věží či vysokou pecí.
    Nejsem nicméně tak zděšen jako včera Lodží prptože jsem už v Katowicích několikrát byl a tedy vím, že je to skoro tak ponuré a depresivní místo jako Ostrava.
    Zkusim k večeři Žiwiec. Musí na tom něco být když o tom znalec Ptakopysk tak básní 🙂

  23. 1273
    maYda says:

    Zkusm, skimici. Ke krajině, jakou popisuješ, se docela hodí 😀

  24. 1274
    skimic says:

    Kupodivu Žiwiec se nezdá být otráveným. By asi dostali od havíŕů přes držku, protože jak už starý básník do uhlí drásal:
    „Sto rokůw v szachtie žil
    I každy veczůr Žiwiec pil!“

  25. 1275
    PeS says:

    2 skimic – ale jo, výplach střev je čas od času potřeba… Jen to chce se příliš nevzdalovat od pobočky ministerstva úlevy – ono by se nemuselo podařit doběhnout… Já teda bych si dal k večeři pivo nebo víno, ale kdo chce kam… V Košicích jsem pil Šaríš, to je něco podobného… V kvantovce známe pojem „zborcení vlnové funkce“ – příkladem je slavná Schrödingerova kočka… Tohle je něco podobnýho – srovnatelná pravděpodobnost několika dějů – a ke kterému ději nakonec dojde se zjistí až po požití toho záludného nápoje…

  26. 1276
    skimic says:

    PeSi ke kolapsu superposice stavů dojde měřením, či pozorováním, tedy i neopatrnym dotazem.
    Tak se mě ráno raději fakt neptej ať mé intestinální stavy dojedou v pořádku domů ještě superponovány a pak už ať si to kanalda případně přebere 🙂

  27. 1277
    Matzurka says:

    skimici,
    kolem té Panenky Marie Čenstochovské raději s úctou – IMHO je u domácích v oblibě jako Panenka Marie Guadalupská v Mexiku a okolí… a ti katolíci nemusí být jen mučedlnicky se tvářící, pomněte na Bobliga 🙂

  28. 1278
    skimic says:

    Matzurko
    Proč se jí vlastně říká panenka? Vždyť porodila dítě, tak jakápak panenka. Velká Panna když už to tak křesťani chtěj. To psnenství tedy.
    Pod panenkou si představuji malinkou holku. Třeba jako byla ta šestiletá Aiša, když se vdala za Mohameda.

  29. 1279
    skimic says:

    Případně panenka Blanka, co si podobně zhruba v sedmi vzala Karla čtvrtého.

    Ale co s pannou Marií? Proti nim žádná panenka ale stará pasta 🙂

  30. 1280
    skimic says:

    Vlastně není nic povznášejícího chlubit se králem pedofilem …. stejně to ale byl jenom nějakej němčour …

  31. 1281
    maYda says:

    No, já mám dojem, že ten Karel IV. nebyl o moc starší, takže by ta pedofilie byla oboustranná.
    Kdyby ovšem nešlo především o státnický akt, do kterého dětští novomanželé neměli moc co mluvit a svatební noc byla odložena na dobu dospělosti.

  32. 1282
    AeroKarel says:

    (1272) V Katowicích jsem byl, navštívit známé Poláky, tak někdy začátkem sedmdesátých. Taky to na mě působilo dost bezútěšně. S tím Žiwiecem, ten jsem neochutnal, tehdy. Prostě, nebyl. V obchodě, v hospodě, nikde. Večer jsme šli do hospody. Ve čtvrté navštívené měli pivo, ale po prvním kole došlo. Šli jsme do proslulé knajpy (spíš bufetu na stojáka), známého poněkud gangsterským návštěvnictvem a prý ostravským pivem. Návštěvnictvo bylo, pivo žádné. Prodejny Mięso byly jak ta příslovečná šachta po konzertu. Bába a prázdné háky. Těžko bylo tehdy žít v Polsce. Zato půllitrovka vodky Extra Zytnia půl dolaru.

  33. 1283
    Matzurka says:

    skimici,
    to vám nevysvětlím, jsemť pohan, i když pokřtěný 🙂

    maYdo,
    ano, Blanka z Valois a Karel IV. byli tuším stejný ročník – a po svadbě rozděleni a vychováváni i nadále zvlášť. Do Prahy se vydali společně až jako osmnáctiletí, první dítě se narodilo o rok později…

  34. 1284
    Matzurka says:

    skimici,
    tak bacha, po přeslici byl Karel IV. Přemyslovec !!!

  35. 1285
    quivis says:

    Skimici, víc se historicky vzdělávat- viz 1284. A druhá věc tehdy se rozlišoval sňatek a jeho konzumace.

  36. 1286
    skimic says:

    Ale dámy! Co to je za argument že byl ještě nezletilý? Fakta jsou fakta a tím hůř:
    Tak mladej a už pedofil! Roste sígr pro šibenici, řekla by moje prababička.

  37. 1287
    skimic says:

    1285 quivis
    Konzumace … Tys jim koukal co dělali pod peřinou?

  38. 1288
    skimic says:

    1282 Aero, ono to zas tak hrozný není. Sice ne tak útulný jako okolí spalovny v Malešicích ale najíst i napít se tu dá slušně. Třeba zrovna dneska v hospodě Dzień i noc v centru. Výborný půlkilový vyzeálý masíčka z kravích Argentinských turistek a obstojný Živiec řezaný.
    Název jsem pochopil až při placení. Za tu sumu za večeři se dá opravdu pohodlně žít celou noc i celý den 🙂

  39. 1289
    AeroKarel says:

    (1288) No, tehdy to dost hrozný bylo. Dneska už je to jinde.

  40. 1290
    maYda says:

    No, já mám dojem, skimici, že na to, aby se nedostali pod společnou peřinu, bedlivě dohlédly štáby vychovatelů, chův, guvernantek, preceptorů a zpovědníků.

    Ostatně – kdybyses Ty v sedmi letech ocitl se stejně starou sestřenicí pod jednou peřinou – věděl bys vůbec, co si s tou holkou počít?

  41. 1291
    skimic says:

    1289 maYdo
    No dovol? Incestní sklony jsem v sobě zatím neobjevil. Se sestřenicema jsme se v tom věku v posteli rádi mlátili polštářema.

  42. 1292
    Vlasta.on says:

    Tedy sorry dámy a pánové. Já o panictví přišel ve 14. letech … Té holce bylo míň. Jiný kluk, který se toho zúčastnil a bylo mu přes 15 dostal dva roky. Za pedofila se nepovažuji. Ale: Luxemburkové byli Francouzi. Nebo alespoň poddaní fr. krále. A to jsou dodnes! Je zajímavé, že mezi největší Němce patří on a Valdštejn. Taky člen starobylého českého rodu. Luxemburkové jsou něco jen a pouze, kvůli tehdejšímu sňatku Václava, zvaného Karel.

  43. 1293
    Matzurka says:

    Gentleman o lecčems mlčí… snad jen naznačí přátelům v pánském klubu…

  44. 1294
    Vlasta.on says:

    Matzurko: to je pochvala nebo odsouzení? 😉

  45. 1295
    Vlasta.on says:

    Ne jen Matzurce. Omlouvám se. Někdo mě může považovat za žvanila … Ale; já jsem žil na maloměstě, kde byl poměr žen k mužům 1:6. Jsem tím ovlivněn. Bohužel trvale. Na tom maloměstě jsem byl někdo! V Praze bych bych byl nic! Ale? Kdo to dnes posoudí?

  46. 1296
    Vlasta.on says:

    Obráceně! Jsem vůl … 🙂

Komentáře nejsou povoleny.