Vítejte v novém…

a mějte trpělivost, já tomu časem přijdu na kloub. Pevně věřím, že to bude fungovat lépe než poslední dobou  bloguje.cz.

Ale přesto jim děkuji za posledních šest let a Arturovi Dentovi za původní i nový začátek.

A jdeme k poučení z krizového vývoje na boguje a vlastnostem nového webu:

formátování textu v komentářích:

<b>tučné</b>
<i>kurziva</i>
a href=“ vložit URL“> název odkazu</a    …. z obou stran ohraničeno ostrými závorkami

——————————————————————————————-

Přidávání komentářů:

– z dobrých důvodů musí být první komentář schválen, pak již lze přidávat automaticky bez schvalování.

——————————————————————————————–

Vytvoření odkazu k reakci na komentář:

 

Prozatím lze udělat alespoň přímý odkaz, třeba takhle: 5.7.2012 v 22.57

 

Zápis vypadá takto: <a href=”#comment-50″>5.7.2012 v 22.57</a>
Číslo komentáře je ukryté v odkazu tvořeném datem příspěvku; nejjednodušší je najet myší na datum příspěvku, na nějž chci odpovídat, a podívat se na konec odkazu, který se mi zobrazí…

No a kdyby nejhůř bylo, tak na ten datum a čas najet myší, kliknout pravým tlačítkem myši a z roletky vybrat: „kopírovat adresu odkazu“. Tu pak přes CTRL+V vložitdo své odpovědi…


 

 

Pokračování bude následovat.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

18 komentářů u “Vítejte v novém…

  1. K těm díkům se připojuji a Arturovi Dentovi velký hlubokosklon. Holt – kdo umí, ten umí…

  2. úplně dole je ´přihlásit se´. Má to nějaký smysl a jak se to dělá?

  3. Nóó, tož vítejme na nové adresce. Bloguje zalezlo pod záda, do té malinké dírky, ale i tak za ta léta veliké díky. Nu, konečně bez dvojteček. Supéééér.

  4. WordPress se může zaheslovat, pak je „přihlásit se“ nutnost.

  5. Ťuky Ťuk… Jsem tady dobře? Že by se mi to povedlo?

  6. Tak ještě jednou, jestli se mi to povedlo.

  7. Povedlooo, Ahoooj!!!!!! Kdy bude nevodička?

  8. OT- trocha osobní nostalgie :
    ve čtvrtek skonšilo poslední vesnické kino v České republice :
    http://nachodsky.denik.cz/zpravy_region/naposledy-bylo-vyprodano-20120714.html

    Shodou okolností to bylo kino v mé rodné obci- že je už léta jediné v celé republice, jsem neměla tušení.

    Týýý jo, co jsme s tím kinem zažili. Období, kdy jsme se strkali o místa v přední řadě, abychom viděli. Později naopak v zadní řadě, aby na nás nebylo vidět.
    Topilo se v kamnech a byly přestáyky, když doběhl kotouč, které jsme využívali k nákupu limči a tatranek.Návštěva kina byla společenská událost a chodili jsme v něděli odpoledne, ať se dávalo cokoliv. Lístek stál korunu nebo dvě, na ten zmiňovaný Poklad na stříbrném jezeře tři.
    Když se kino zmodernizovalo, což spočívalo v tom, že už nebyly přestávky a plátno bylo o n ěco širší, vstupný stouplo na tři nebo čtyři koruny.
    jediný minus bylo, že nás všichni znali, a vloudit se na nepčístupný film bylo poněkud obtížně – ale i to se dalo nějak zvládnout. Pamatuju, jak se ve šlkolre řečilo, že některé moje splužačky shlédly Angeliku, ač jim nebylo patnáct.
    Dnes nevím, co, probůh, na tom filmu bylo tak nemravného.
    Byl to jinej svět…

    Škoda, že jsem prošvihla závěrečné představení. Bylo by na co zavzpomínat….
    tak mi odpusťte tu osobní vsuvku, ale myslím, že to kino si připomínku zaslouží.

Komentáře nejsou povoleny.