Glosa k situaci v USA

Dušan Neumann

            Jsem v Čechách jen několik hodin a sleduji mediální cvrkot zblízka, zejména zprávy o Spojených státech. Ani mne nepřekvapuje, že se všechno točí okolo epidemie COVID 19 a osoby presidenta Trumpa. Ten je většinou představován jako sobecký, zmatený a neschopný grobián a holkař. Argumenty tohoto nemá cenu vyvracet. Řekněme, že na tom něco je a pokud si myslíte, že je hulvát, zkuste se podívat na jeho osobu – a osobnost – prizmatem výsledků jeho administrativy. Nelze ani říci, administrativy Republikánské strany neboť  pokud si vzpomínáte, byl nominován proti vůli stranické věrchušky.

            Trump je především newyorský podnikatel v jednom z nejdrsnějších konkurenčních prostředích, kde to bez ostrých loktů nejde. V jednání, pokud skutečně o něco jde, je drsný někdy až hrubý, arogantní a bombastický. Nenechá si líbit žádný osobní útok jakých sám používá desítky. Rány vrací někdy neúměrně tvrdě. Navíc neuměřeně používá Twiteru, který umožňuje pouze zkratkovité reakce.

            V tom se mohu s americkými hlavními medii a od nich českými medii převzatými názory, shodnout. Jenže Trump je americký president a je třeba se něj dívat z tohoto úhlu. Tak především není politik a vyžaduje od své vlády výkon. Žádné okecávání, ale výsledky. Buď úkol splníš nebo letíš – jako v jeho staré televizní show “Učedník”. Než se rozhodne, problém zkoumá a hodně se ptá i veřejně a na rozdíl od Baracka Obamy nedělá dojem, že všemu rozumí. Jeho otázky se často zdají jednoduché a intelektuálně chudičké, ale výsledkem je čin.

            Nikdo na světě nebyl na pandemii připraven. Trump se ptal odkud přichází a zastavil lety z Číny, za což byl ještě přes měsíc označován liberálními medii za rasistu a xenofoba a teď je kritizovám, že na pandemii reagoval příliš pomalu.  Trvalo to skoro další dva měsíce než Evropská unie a další státy omezily leteckou dopravu.

            Když vypukla v New Yorku nezvládnutá panika a guvernér a starosta New Yorku zoufale žádali o pomoc, zorganioval Trump pomoc nemocničních lodí námořnictva během týdne a výstavbu stanových nemocnic v Central parku a ve výstavním Javits Center během tří dnů. Pokud by se takový úkol svěřil federální a místní byrokracii trvalo by to týdny. Nakonec se ukázalo, že plovoucích nemocnic město nevyužilo. Podobně přesvědčil automobilové výrobce převést výrobu od aut na plicní ventilátory, kterých se nakone vyrobilo tolik, že se exportují do nejvíce postižených zemí.

            Jedné z nejtvrdších kritik je vystavena jeho slíbená politika ochrany amerických hranic. jen některá konservativní media si dovolí publikovat záznamy stejných požadavků vyslovených členy Kongresu a presidenty počínaje Reaganem, Bushem Sr.,  Cintonem, Bushem Jr. i Barackem Obamou. Slova, slova, slova, nic než slova, princi. Pouze Trump uvedl projekt do pohybu a kritici ječí jak Viktorka u splavu a spravedlivě se pohoršují nad Trumpovým požadavkem, že Mexiko za hraniční zeď zaplatí. Pravdou je, že Mexiko Spojeným státům nevystavilo žádný šek. Trumpem reformavaná dohoda NAFTA – (USMC), hospodářsky pro USA velmi nevýhodná znamená, že Mexiko začíná za americké zboží platit daleko více než doposud a podobně Kanada. Už nemůže na americké mlékárenské výrobky uvalovat 285% clo. Takže obě země teď vlastně jinou formou zeď splácejí.

            Kdykoliv o Trumpovi začínám pochybovat, připomenu si proč jsem ho volil a co jsem od něj očekával. Nebylo toho mnoho, ale pro mne to bylo podstatné – jmenovat do Nejvyššího soudu a federálních soudů co nejvíce konzervativních konstitucionalistů – neboť to budou oni kdo bude formovat právní pozadí USA po příštích 20 let. Druhým splněným očekáváním – a to dost rozšířeným – bylo odstoupení od Pařížských dohod a zastavení zelené tyranie. Splněno. Energetická nezávislost a podstatná deregulace federálních vyhlášek – dnes na každou novou připadá 70 zrušených – jsou jen tou pověstnou třešničkou na dortu.

            Jako každý člověk Trump dělá chyby a v neustálém politickém stresu jich dělá víc, než kdyby se mohl vládnutí věnovat v klidu. Co už media nezdůrazňují je, že se chybami učí a svá rozhodnutí podle vývoje mění, za což je ovšem opět kritizován, že nebyl jasnozřivý dost a chyb se dopouštěl, což by se Obamovi určitě nestalo. Trump je workaholik, který se neskrývá v Bílém domě a pro Ameriku pracuje i když hraje golf. Podle protivníků když nabízí naději, řešení, optimismus a naději tak lže. Neštěstí a prohry se veřejnosti prodávají lépe. Chlápek nabízející úsilí, snahu a práci je nebezpečný. Něco podobného zažil i čerstvě jmenovaný ministerský předseda Velké Britanie Winston Churchil. Zatím naštěstí to nejsou bomby padající na Washington, co by rychle přesvědčilo veřejnost, že to Trump myslí doopravdy a že jiné cesty k oživení americké ideové dominance zakotvené v její ústavě není.

Jak pracuje EU parlament.

a čím se zabývá ?

Přečtěte si pečlivě přiložený odkaz a začněme hledat jiný globus.
„čl.23.:
žádá Komisi a členské státy, aby s ohledem na stávající právní předpisy a postupy zajistily bezpečné a legální cesty pro přistěhovalce, uprchlíky a žadatele o azyl, kteří chtějí vstoupit do EU;“

To si přečtěte CELÉ a přemýšlejte o tom !!
Přijde mi to vůči cikánům, asiatům, Ukrajincům, eskymákům … malounko diskriminační.

https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/B-8-2019-0212_CS.html?fbclid=IwAR3BoaRmCgXxvxr4JviP2qYv04K_zO-lRuPEwq09nJGWNVAgBPXlqj13DJM

Sršně a sršně

Traktátek o sršních a jiných potvorách

Už několikrát se v diskuzi objevily zajímavé názory o působení japonské sršně mandarínské. Je to dosti velká potvora, cca o půl až centimetr větší než ta naše obecná. Japonské včely šikmoočky ji dovedou zlikvidovat teplem. Prostě se kolem jedince nakupí a svým způsobem ho tělesným teplem uvaří. Tato sršeň totiž vyšší teplotu (stačí jen o dva stupně nad včelí normál) nesnese. A také nemá ráda mráz. Japonské včely naneštěstí mají nízké výnosy, takže si do země vycházejícího slunce dovezli naši včelu kraňskou. Bohužel naše evropské včely techniku šikmooček(pro snadnější rozlišení) neovládají, takže běžně padne v plen několika sršňům celý úl.

Zcela jinak jsou na tom včely pseudoamerické. Tam samozřejmě také kraluje dovezená evropská kraňka nebo vlaška, ale převládají hlavně na jihu afrikanizované včely. Už se trochu uklidnily, ale stále si zachovávají patřičnou ostrost. Navíc mají vyšší výnosy než evropské, netrpí nemocemi, neznají včelí mor a varroa je jim k smíchu. Totéž se týká i sršňů. Sice jsem neslyšel, že by se do Ameriky dostala mandarinka, ale asi by ji při napadení afrikanizoavných včel nic dobrého nečekalo. Prý mají delší a pevnější žihadla a také větší kusadla. Zase si hoši z US libují, že jim je nikdo nekrade. Když se to s nimi umí, jsou to prý milí tvorečkové. Ale v kraťasech k nim chodit jako ke včelám u nás nedoporučují ani největší drsňáci. Mandarinky a afričanky obývají planetu do určité rovnoběžky. Nemají rády mrazy. Takže Kanada tyto problémy řešit nebude. Kupodivu prý neřeší ani Varrou destruktor. Původně v jednom distriktu zakázali léčení proti tomuto parazitu. Odneslo to mnoho úlů, trvalo to několik let, ale včely si našly cestu. Dnes Varrou téměř nevnímají. Říkají v odborných časopisech!

Zajímavý je způsob šíření mandarinky v Evropě. O tom, že by k nám přijela v kontejneru, silně pochybuji. Za tři neděle by v klidu chcípla. Podle mne ji nějaký dobrák přivezl, aby obohatil francouzskou faunu. Ve Francii se pokojně šířila, protože tento překřížený národ krom keců neudělal proti nim vůbec nic. Teď se dostaly do Německa, kde je hubí na potkání. Včelaři dokonce vyplácí za objevení hnízda mandarinek nějaký obolus. Tvrdí, že se jim to daří.

Naše sršeň je velice neagresívní tvoreček, pokud ji hodně nenaštvete. Její jed je mnohem slabší než jed včely nebo čmeláka (ten je nejsilnější), ale je ho více. Vosa je stejně jedovatá jako sršeň, jede však jako šicí stroj, takže vbodne několika žihadly i více jedu. Sršeň samozřejmě včely loví, ale po jedné. Zabije ji a odnese do hnízda. V hnízdě jich je dost, a když vyrazí na lov, koukám se na ně velice nevraživě, ač je mám vcelku rád a na pohled na ně se mi líbí. Takže ochrana neochrana, v blízkosti mých úlů mají holky smůlu.

Prý se ve Francii (kde jinde, že!?)objevili míšenci mezi evropskou sršní a mandarinkou, kteří nejsou tak agresívní. Nevím. Mnohem horší je malý úlový brouk z Afriky, který k nám leze z Itálie. Žere vosk, larvy i med a snadno se šíří. To, co nechá, hnusně smrdí a nedá se použít.

I my máme naději. Kdysi u nás žila včela tmavá, dosti agresívní. Už ji někteří jedinci k hrůze svazu včelařů začali chovat. Prý se chová jako ta africká a úlového brouka v Itálii dokáže likvidovat. (Nevím, nevím, jak říkával náš bývalý prezident). V italských horách. Vlaška z nížin a tepla to neumí. Co si z toho vybrat, neporadím. Bohužel, včelaři toho hodně nakecají. Když se po Americe šířil strach z křížených afričanek, mailoval jsem si s jedním včelařem s českými kořeny ze Zimbabve. Ten měl padesát či více úlů pravých afrických. Chodil k nim stejně obrněný, jako já ke svým. Když ho oočkovaly, nateklo mu to na tři dny, jako mně u nás (například minulý čtvrtek jsem do soboty neviděl na pravé oko a měl podstatně větší levý biceps). U včel měl i malou kancelář a pochvaloval si, že ho tam nikdo nebuzeruje. Ani černoši, ani sloni.

František I.

Coronavirus – něco málo ke statistice…

Motto 1 – Statistika je přesné počítání s nepřesnými čísly.

Motto 2 – Sire, zprávy z bojiště jsou rozporuplné! Jedni říkají, že jsme byli poraženi na hlavu, druzí říkají, že jsme dostali na prdel!

Mno, vážení, asi tak. Jako experimentální fyzik mám rád jednoduchý, názorný experiment. No a v současné panice jsem chtěl mít trochu svůj vlastní náhled do problému. Virus se šíří. Ano, to je pravda. Ale jak? Jako fyzik rád pracuji s grafy, už staří Číňané tvrdili, že jeden obrázek vydá za tisíc slov. No a tak jsem udělal několik různých obrázků a umístil je sem:

http://svoboda-u3v.storage.anafra.cloud/epidemie

Jak už praví motto 1 – důležitý je zdroj dat. Z několika dostupných zdrojů se mi nejvíce pozdával:

https://sites.google.com/view/covid19-intel/home

a v další práci jsem používal data z tohoto zdroje. Jako všechny databáze, i tato je limitována poskytovateli dat, ale alespoň pracuje se zhruba jednotnou metodikou. Na těch stránkách jsou pro jednotlivé země grafy uvedeny, např. pro ČR zde:

https://sites.google.com/view/covid19-intel/europe/czech-republic

Leč tyto grafy – v lineární ypsilonové škále – jsou dobré tak leda pro novináře, PaH-BŽ, či pro politiky, aby šířili paniku o exponenciálním šíření nákazy. Posuďte sami, na tom úložišti jsem tak zpracoval data pro ČR a EU a označil je -ex- abych „naznačil“ ten exponenciální průběh. Když se na to podíváte, vidíte, jak křivka totálních případů míří směle vzhůru, zatímco ostatní data se mrcasí někde kolem nuly. Opravdu názorné, že?…

No a tak jsem zvolil pro osu y měřítko logaritmické (dekadické logaritmy). V pseudo-logaritmickém grafu se exponenciální průběh zobrazí jako přímka. No a v těch grafech pro totální počty u EU a většiny dalších zemí je vidět, že po počátečním vskutku exponenciálním průběhu dojde k utlumení nárůstu a k většímu či menšímu odklonu od exponenciály. Zatím (pro data do 5.4.2020) se zdá, že nedochází k saturaci.

No a protože novinářům a politikům vyhovuje šíření paniky, srovnal jsem i totální počty pro některé země. Jen abych ověřil, nakolik dotyční lžou. Takže např. porovnání EU a ČR, EU a UK, ČR a Rakousko atd. Jenže takhle to nejde. Nelze srovnávat nesrovnatelné…

Už Archimédes potřeboval pevný bod, aby pohnul zeměkoulí… No a já jsem si zvolil přepočet na milion obyvatel – označeno pm, tedy per million. No a protože totální případy budou jen narůstat, vzal jsem aktivní případy, kdy od celkového počtu registrovaných případů jsem odečetl celkový počet uzdravených a celkový počet zemřelých. Zdůrazňuji registrovaných případů. Jak se liší skutečný počet případů od registrovaného počtu nikdo neví, záleží na počtu testovaných. Bohužel v té statistice chybí údaj o percentuelním poměru testovaných k celkové populaci, takže ten skutečný počet může být mnohem vyšší. Jak moc? Nikdo neví. Odhady jsou klidně i až desetkrát… Vycházím z toho, že mimo povinného testování některých pracovníků se nechá otestovat člověk, který na sobě pozoruje příznaky, nebo měl kontakty v nějaké rizikové oblasti. S výjimkou hypochondrů obvykle člověk, který se cítí zdráv, svěž a čilen, k doktorovi nejde, pokud nemusí.

No a ejhle… Ty grafy najednou začaly o něčem vypovídat… Zvlášť pak ve srovnání některých zemí. Např. srovnání ČR a UK. V ČR od začátku přísná opatření, v UK zpočátku volný průběh. Z grafu (CR-UK-pm-200405.PDF) je vidět, že zatímco celkový počet aktivních případů na milion obyvatel je prakticky stejný, úmrtnost/mil je v UK cca desetkrát vyšší, než v ČR (65 vs 6,45). A počet uzdravených je asi osmkrát nižší. Navíc v UK roste celková úmrtnost od zhruba 30. dne opravdu po exponenciále. Takže by se zdálo, že ta striktní opatření opravdu zabrala – hlavně v prvních dnech.

Na straně druhé – člověk se bojí otevřít olejovky, aby na něj nevybafnul coronavirus, je to prostě všude, v tisku aj v tlači, panikáři vyšilujou, kamarádce poměrně rozsáhlý nádor (naštěstí nezhoubný, jen silně bolestivý) označili za neakutní, protože to musí počkat, protože coronavirus. Ty zprávy z bojiště jsou rozporuplné… Mluvící hlavy zvracejí z podoby. Na coronavirus je najednou odborník každý, kdo má do prdele díru. Jetřebáci se předhánějí v nápadech, mítibyse se neustále skloňuje…

No a tak jsem si z dostupné statistiky vytáhnul data úmrtnosti v ČR. Za první kvartál to v průměru za poslední roky dělá 2770 úmrtí na milión obyvatel. Proti tomu těch dosavadních 6,5 případu na milión obyvatel na coronavirus dělá celé 2,3 promile. 2,3‰! Za prakticky tentýž první kvartál. (přesněji do 5.4.2020).

Závěry si laskavý čtenář učuní jistě sám… Nakolik je nadále nutné tolik buzerovat obyvatele této kotlinky…

Zpracoval PeS, 6.4.2020

Qui bono?

Dušan Neumann

Pamatujete někdo 11. června 2009? Sotva.
Tehdy se nic světového neudálo, jen New York Times uveřejnily článek s titulkem „Prasečí chřipka je nezastavitelná“. Divadla hrála dál, děti chodily do školy, rodiče do práce a z newyorských letišť startovala každou minutu čtyři letadla mířící za moře.
V televizi nikdo nenazýval presidenta Obamu neschopným debilem, nevolal po jeho odvolání ani ho nevinil z nadcházející virové genocidy. Tou dobou bylo v USA s prasečí chřipkou hospitalizováno téměř 100 000 lidí. Trvalo ještě týden, než president Obama vyhlásil „mimořádný stav“. Počet zemřelých v USA právě dosáhl 1000 obětí.
První případ H1N1 byl v USA zaregistrován 12. dubna 2009, pandemie byla prohlášena za uzavřenou o rok později 10.dubna 2010. Vakcina také nebyla hned po ruce. Ve větším množství se do zdravotnických zařízení dostala až v listopadu 2009, tedy v době, kdy hlavní vlna chřipky byla už na ústupu.

CDC (Centrum pro kontrolu infekčních onemocnění) uveřejnilo tuto statistiku pandemie: počet onemocnělých je nepřesný neboť ne všichni, zejména ti s lehkým průběhem, šli k lékaři. Odhad se proto pohybuje od 43 do 89 milionů postižených. Hospitalizovaných bylo přímo 274 304 pacientů a dalších asi 130 000 bylo hospitalizováno s kombinovaným příznaky a chřipka nebyla primárním důvodem hospitalizace. Na H1N1 zemřelo v USA 12469 lidí.
Srovnejme s dneškem.
Zatím ( poslední statistika z 12.4.) bylo v USA registrováno asi 1215 pacientů infikovaných COVID19. Většina nevyžaduje nemocniční léčbu. Přes 50% postižených má chřipku s mírným až středně lehkým průběhem. Dosud zemřelo 36 lidí.
Všichni zemřelí byli starší 60 let a trpěli vážnějšími chorobami. Mezi infikovanými zatím nejsou žádné děti. CDC dále odhaduje, že z chřipky se zotavilo 65% postižených, aniž by jim byla ordinována speciální farmaka.
Vakcina by měla – pokud proběhnou urychlené a zjednodušené zkoušky – být na trhu v listopadu. V USA na jejím vývoji horečně pracují laboratoře Moderna a Gilead (vicepresident Dr. Tomáš Šindelář) a údajně ještě rychleji probíhá vývoj v Izraeli.

Takže mi nezbývá jen se ptát – komu tahle hysterie prospívá?


Waters Act.

Dušan Neumann

 Kdykoliv vydá Trumpova administrativa nějakou změnu zákona, strhne se mediální poprask. Po dekádě zpřísňujících dodatků k zákonu o ochraně vod, Trumpova vláda zákon zjednodušila a zrušila regulační dodatky Obamovy administrativy, které zahrnuly pod federální ochranu miliony akrů soukromých pozemků. Zákon z roku 2015 „Vody Spojených Států“ vyžadoval od vlastníků pozemků, na nichž se vyskytovala voda, ať to bylo jezero, rybník, strouha nebo louže, povolení Agentury pro životní prostředí pro jakoukoliv aktivitu na tomto pozemku.

 Trumpova deregulace vrací znění zákona před rok 2015. Kritika ze strany Demokratů a všelijakých organizací ochránců přírody obviňuje Trumpa, že ruší i původní zákon z roku 1973 „Clean Water Act”, který stanovil parametry čistoty vod a jejich ochranu. Obamův dodatek byl největším zásahem do práv vlastníků v padesátileté historii EPA (Agentury pro ochranu životního prostředí). Na zákonu vydělali jen právníci a konzultační firmy, zatímco podstatně paralyzoval investiční snahy soukromníků.

 Také slova dnešního šéfa EPA Andrew Wheelera znějí zcela jinak než hrozby těch předchozích: „Dnes, díky novým pravidlům se mohou zemědělci, rančeři a podnikatelé věnovat produkci potravin a komodit, které Američané každodenně potřebují, místo utrácení desetitisíců dolarů za právníky a konsultanty, aby zjistili,  nemá-li na jejich pozemku přednostní právo federální vláda. Zákon z roku 2015 byl tak komplikovaný, často si protiřečící, že vlastníci pozemků byli trvale pod hrozbou soudních žalob od ekoligistických hnutí, organizací či federálních orgánů pro sebemenší porušení nepřesně a nejasně formulovaných regulací.

 V předvolební kampani Trump slíbil změnu zákona ve prospěch pozemkových vlastníků. Loni v září zastavil řadu probíhajících procesů proti vlastníkům tím, že Obamův zákon exekutivním příkazem zrušil. Mohl si to dovolit, neboť Obama tento zákon legalizoval stejným exekutivním příkazem, aniž by se obtěžoval ho předložit Kongresu ke schválení. V nynější verzi zákona jsou zbývající regulace přesně a srozumitelně definovány, takže i obyčejný sedlák se v předpisech vyzná a nemusí najímat konzultanty.

 Nová verze definuje pouze 4 hydrologické formace spadající pod federální jurisdikci – teritoriální moře a splavné toky, řeky a jejich přítoky, jezera a rybníky a některá mokřiska. Zato přesně definuje 12 typů krajiny a vod, které pod federální zákon nespadají. Pro zemědělce je důležité,  že ze zákona jsou vyjmuty i pozemky kultivované v minulosti na pole. (v předchozí verzi zákona byly takové pozemky definovány jako „pomíjivé” a vlastníci byli často nuceni je vrátit do stavu mnohdy neexistujícímu desítky, někdy i stovky, let.

 Zákon byl příznivě přijat profesionálními organizacemi farmářů, stavařů, průmyslových výrobců, guvernéry států i místními (okresními) vládami.  To ovšem nijak nebrání desítkám neziskových ochranářských organizací a aktivistů, aby Trumpa denně obviňovali, že preferuje zájmy znečišťovatelů životního prostředí a pitné vody.”

 Nový zákon nemění nic v ochraně pitné vody, která je chráněna zákonem „Safe Drinking Water Act”.

„Osička“ 2020 ?

Ahoj!

Říkal mi Kocour, že leckdo z nás má letos kulatiny.A že by možná nebylo marné udělat nějaký mejdan, dříve než podzimní BFPT.

Já jsem pro. Ale netuším kdo kdy.
Napište mi kdo kdy, kdo by měl zájem a začneme zjara (tedy ti, co přežijí zimu – ono to předjaří je vždy náročné 😉 ) hledat nějaký jarní termín, až i PeS bude moci chodit a já budu moci od koní.
A nějaké místo, (nechci říci dům 😀 ) řekl bych na „půl cesty“ 😉 abychom tam všichni dojeli.
Snad budeme úspěšnější než my, co jsme se v 68 sešli na Vondrově k ježdění na koni, neboť my už hledáme termín skoro rok, protože jsme zatím téměř všichni, téměř všichni mají doma koně, vždy je někdo na závodech buď jako stavitel, rozhodčí, steward nebo s vnoučaty, či dokonce někdo marodí a nechtějí ho pustit z nemocnice ;-).
A to je nás jen 7.

Tak neváhejte a pište, samozřejmě na mail.



Vzpomínka na Klauna Parafína

POZOR!!………..POZOR………POZOR!!!
Na vědomost se dává, že letošní MEMORIÁL PAVLA KOČÍHO se bude konat 6. prosince (aby mohl i Dušan) v 18 hodin, U Skřetů – třída obránkyně míru Milady Horákové 52.

A když už v tom budete, vzpomeňte i Rejpala, ten by měl v sobotu 78. narozeniny!

Pár vět k měsíci Zostřené demokracie

„Kdo stále hovoří o míru, chystá válku.“

(Karel Čapek, V zajetí slov)

Včera se moji spolupracovníci, vesměs tak o 10 až 15 let mladší, domlouvali na tom, jak se sejít „na demonstraci“, a ptali se mě, kde je hospoda Hangár. Tak jsem jim to popsal, načež mi s hrůzou došlo, že slibované „veselí“ moji čtvrt postihne už příští den. Proto jsem se jich provokativně zeptal, jestli se zase – tak jako v srpnu (nebo kdy to naposledy bylo) – nacpou všichni k nám na Letnou, abych zas nemoh’ do svý oblíbený hospody, a jestli by si příště nemohli vybrat místo Letné kupříkladu Letňany. Měli by to na metru a nikomu by tam nevadili. Kupodivu tuhle vážně míněnou invektivu vzali se smíchem.

Dneska jsem myslel, že nadcházející události strávím buď v posteli nebo v nějaké jiné části Prahy. Ale nakonec jsem měl odpoledne roupy a po čtvrté hodině, kdy jsem si – blbec(!) – myslel, že budou ještě všichni demonstrovat, vyrazil nahoru na šipky. Bylo to hrozné! Lidské davy stékaly ulicemi na Strossmayerák a já byl opravdu skoro jedinej, kdo šel v protisměru (což mi jakožto dekadentovi přišlo celkem příznačné). Nakonec mě zachránila má výřečnost, kdy jsem se vemluvil servírce do šipkařské herny ještě před otevírací dobou, čímž jsem získal do páté hodiny azyl před rozběsněnou Pravdou a Láskou. 

… ‎Doufám tedy z čisté z pomstychtivosti, že tenhle seriálový pokus o „český Majdan“ opravdu nevyjde!

Ale není to jenom vztek na ucpané ulice a obsazené hospody, co mě proti téhle akci popudilo. Je to hlavně strach z toho, že bych si musel příštím životem odžít spolu se svými spoluobčany všechny ty jejich dnešní sny, pokud by se jim opravdu splnily. Přišlo by mi to líto čistě osobně, a také bych to pokládal za vážně hodně svinský trest pro můj národ, kdyby měl kvůli takovému kolektivnímu hloupnutí jednou opouštět Evropskou unii ode dneška za 40 let… opět jako poslední – těsně před Rumunskem! Což by ovšem bylo v paradoxním souladu s tradicí nyní tolik oslavovaného listopadu roku 1989.

‎Ale nejsem optimista: 

… Jednou mi kdosi říkal šílenou větu:
„Za blbost se platí hůř než za zlý skutky.“


Šakal