Tak jsme se zase sešli ve větším počtu. Gril hořel, sluníčko svítilo až jsme hledali stín, pivo a víno (od Štefana) teklo, koně se pásli a velmi příjemná výměna názorů, zkušeností a znalostí šla jako po másle!
Já se teda stydím, ale víte někdo z hlavy, kdy jsme se naposledy sešli takto ve větším množství a pekli prase? 2020??
Na fotkách od Věry Slunečné odpoledne je kromě jiného vidět jak se s pomocí noťasu chlubím!
Pochlubím se i zde, protože ta radost mě ještě nepustila.
Ale až později.
Znáte to: Arbeit macht frei a já chcu být tak slobodné !!
Zima na krku, starostí spousta a práce ještě více. Musím se upřímně přiznat, že před dvaceti lety mi to šlo tak nějak snáze.
Ale to setkání mě moc potěšilo a vrátilo radost do života!
A protože, jak by řekla teta Kateřina:
„čas prchá jako mrcha, kdo jinému jámu kopá, až se ucho utrhne a na každého jednou dojde“,
tak tentokrát ne až za rok, ale uvidíme se už na jaře, v sobotu,dne 3.dubna 2027 !
Tak si to poznačte do kalendáře a alespoň 14 dní předem, nejezděte na kole ani na koni! 😉 😀 😀
Naše kancelář pro uvádění románových příběhů …
21.srpna 1968
Jen málokomu dochází, že to byla „malá česká středoevropská Karibská krize.“
Americké jaderné rakety v Turecku 1962 přivolaly sovětské jaderné rakety na Kubu.
A svět stál na podzim na pokraji jaderné války.
USA v roce 1964 umístily do Bavorska, k českým hranicím, rakety Pershing1 s jadernými hlavicemi a dostřelem ca 750 km. Tomu se české dělostřelectvo s dostřelem 25km (a když foukal vhodný vítr tak 30) nemohlo rovnat. Protože přesun raket s jadernými hlavicemi ze Sojuzu by při napadení trval 20-24 hodin, rozhodlo vedení VS, se souhlasem čs.vlády, o jejich umístění v ČSSR. Vláda slíbila vybudovat potřebné objekty. Ale Novotný radši stavěl byty než raketová sila.
v r. 1968 byly Pershing1 vyměněny za P2 s delším doletem a konalo se v Bavorsku vojenské cvičení NATO s názvem „Černý lev“ (Black Lion). Podle dostupných informací se jednalo o kontroverzní operaci, při které se do oblasti přesunulo přibližně 42 000 západoněmeckých vojáků, přičemž se účastnily také americké a francouzské pluky.
Cíl cvičení: Napadení ČSSR
No a tak se VS rozhodla udělat „invazi“, přijet si ta sila postavit sama a posílit čsl prvosledovou armádu, která měla za úkol bránit hranice socialismu ca70-75 hodin. (S delší životností se nepočítalo). A umístila sem hlavice a později i mobilní nosiče s dostřelem 900 km.
A dát západu na vědomí, že když si vystřelí do ČSSR, zaútočil právě na všechny státy VS současně. Klid doopravdy nastal, až když Sojuz ca od 1976 do poloviny 80 let ke svým západním hranicím rozmístil rakety SS-20 s dostřelem 4700 – 5000km ( a některé typy až 7500km) a až se třemi nezávisle naváděnými hlavicemi MIRV o síle 150–500 kt.
Pak mohla být 1990 uzavřena dohoda o odsunu (vzpomeňme na JuraPa !) a v červnu 91 odešel v klidu i poslední voják. Žádné boje u Milína, natož v Praze.
Potlačení Pražského jara a urovnání sporů mezi dvěma skupinami komunistů, bylo v podstatě jen vedlejším efektem a asi ne primárním cílem.
Doba je zlá, Kamile!
Doba je tak turbulentní, že nevím co psát , čemu se věnovat. 🙁
Tak snad něco, dnes už v EU zakázaného a trestně stíhaného. Sdílení zpráv z ruských webů. Ano, EU to zařadila mezi trestné činy, myslím až s pětiletým trestem odnětí svobody!
To bohužel není vtip!! 🙁 ( Ať žije svoboda slova tak, jak ji EU (podle plakátů) chrání! 🙁 )
Dmitrij Peskov (Putinův mluvčí) včera ke Speciální vojenské operaci:
SVO skončila! Probíhá válka, je to skutečná válka. Víte, proč válka? Protože všechno to začalo jako speciální vojenská operace. Pokračuje to jako válka, protože za Kyjevem stojí i Berlín, i Paříž, i Haag, i Oslo a bohužel i Washington. Protože jim pomáhají zaměřovat přes jejich satelity, pomáhají jim zaměřovat zahraniční zbraně na naše cíle přes všechnu jejich infrastrukturu.
Poznamenal, že za těchto podmínek si Moskva musí být vědoma toho, že kyjevský režim je schopen čehokoli.
- – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
A já jsem celý život doufal, že naše „poválečná“ generace už válku u nás nezažije. Doufat jsem přestal a docela mám strach, že bych ji mohl zažít ještě i já. 🙁 🙁 🙁
Smíření smířených
Jen zavostalý blbec si dnes ještě myslí, že diskuse je vzájemná výměna rozlišných názorů a argumentů pro a proti.
Ale např. Moravec v ČT nám ukázal, že nejlepší diskuse je, když všichni účastníci mají stejný názor!
A registrace a kontroly u vchodu jistí, aby se smiřovali jen již smíření, kteří je pozvali, čímž je úspěch smiřování zaručen! Kam by to vedlo, kdyby jim tam lezli lidi?
Dobře vynaložené desítky milionů. 😀
Vítejte v Brně!
https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/sjezd-sudetskych-nemcu-brno-vystaviste-registrace-kontroly-u-vstupu.html
Když je válka, musí se vyhrát a musí se volat sláva císaři pánu!
Podle deníku The Telegraph začalo po celém světě hromadné rušení letů v souvislosti s prudkým nárůstem cen leteckého paliva. Podle údajů analytické společnosti Cirium bylo v jednom z posledních dnů zrušeno přibližně 7 % všech plánovaných letů, což představuje více než 7 tisíc odletů.
V Severní Americe dosáhl podíl zrušených letů 14,6 % !!
– – – – – – – – – – – – – –
Trump:
,,Všem zemím, které si kvůli Hormuzskému průlivu nemohou dopřát letecké palivo, jako je Spojené království, které se odmítlo podílet na dekapitaci Íránu, navrhuji následující. Za prvé, nakupujte od USA, máme ho spoustu, …
Jak bych to kulantně… jo, už vím:
Zdá se, že Trump nedostává úplně přesné informace!
A velmi se bojím, že bude mnohem hůř. 🙁
Únor bílý, pole sílí !
a koňaři z tohohle počasí šílí. Ten led je hrozný. Asi předevčírem to konečně povolilo a teď už zase padá!
Mám nového starého koně, kterého zatím stádo nechce přijmout – na trávě je to mnohem snadnější, ale jak jde o místo u balíku sena… 🙁 🙁 ,
Kromě toho ten nejstarší něco má, je nemocný ani se svými zkušenostmi, ani s veterinářem nemůžeme přijít na to co mu doopravdy je. Zato už vím spoustu věcí, co mu není.
Začínám se bát, že jde jen o stáří… 🙁
Takže mám momentálně zcela jiné starosti.
A u politiky to vidím tak, že je třeba počkat, jak se to vyvrbí, jak bude pan president úspěšný na tom literární večeru a co v tom Mnichově zase slíbí a přijme. 🙁
PS.
Když už mám otevřenou administraci, tak zkouším přidat jak valach Rico, milující své klisny na Valentýna prohání nového valacha, který je mnohem starší…
https://sumavak.blokuje.cz/wp-content/uploads/2026/02/Rico-Monty-Valentyn-14-2-2026.mp4
Nový rok přichází a starý na to jen zírá. :-)

Tak vám všem přeji, aby rozhodně nebyl horší než ten letošní, aby vás zdraví nezlobilo, klid, POHODU a bychom se zde ještě dlouho všichni setkávali!
Razítko do měsíce? A to jako fakt?
Aneb exkurse do džungle povolování staveb
MaYda
„Povolení průměrného malého rodinného domu dnes trvá zhruba šest až sedm měsíců,“ konstatoval David Šiller, obchodní ředitel společnosti Wood System zaměřené právě na výstavbu rodinných domů
Nový stavební zákon přitom původně počítal s tím, že razítko by stavebník mohl dostat do měsíce.“
(zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-pocty-stavebnich-povoleni-padly-na-dno-40548738 )
Tak se na to podívejme:
Obvykle si to ti, kdo neví, co celý proces povolování stavby obnáší, vyloží tak, že si vezmou od projektanta hotový projekt, předají ho na úřad, do měsíce dostanou povolení a mohou stavět.
Ve skutečnosti je celý proces získání stavebního povolení podstatně složitější.
Pro stavební povolení potřebujete za prvé projekt a za druhé hromadu papírů, které se lidově říká „vyjadřovačky“ Jsou to souhlasy sousedů, souhlasy tzv. „dotčených orgánů státní správy“, vyjádření správců sítí infrastruktury apod., případně všelijaké posudky nebo další povolení.Přikládá se k dokumentaci a bývá označena jako dokladová část.
Procesu shromažďování té hromady se říká poněkud bizarním slovem „inženýring“ nebo „engeneering“.
Spolupráce projektanta a zpracovatele inženýringu je různá.
– U malých projektů to obvykle bývá jedna a tatáž osoba, kdo projektuje, jedná s úřady, případně rovnou dokumentaci upravuje podle jejich připomínek.
– Druhá varianta, nejčastěji používaná v atelierech, je, že mají svoje lidi na obojí a projektant a pracovník inženýringu spolupracují a předávají si informace průběžně.
– Třetí varianta je, že si stavebník nechá vypracovat od někoho projekt a pak to předá další osobě, kterou si najme na zpracování inženýringu, aby mu všechno vyřídila na úřadech. Ta osoba si dokumentaci musí nastudovat a pak začne vyřizovat.
A tady je první zádrhel konstatování, že „razítko do měsíce“.
Stavebník totiž v tomto případě obvykle očekává, že opravdu bude mít „razítko do měsíce“.
Jenže do měsíce se nedostanete ani k podání žádosti o povolení. Musíte totiž zajistit tu hromadu papírů, všechna vyjádření a souhlasy, zajistit, že objekt vyřídit povolení k připojení na vodu, elektřinu a plyn, zajistit, že případné připomínky byly zapracovány do dokumentace.
Takže na „razítko za měsíc“ může stavebník zapomenout, protože ten měsíc a nejspíš ještě další, možná dva strávíte shromažďováním papírů na hromadu.
V případě, kdy si projektant dělí inženýring sám nebo ho dělá projektant ve spolupráci s inženýringem je to to samé, jen už víte, že razítka do měsíce se nedočkáte ani náhodou.
Proč tak dlouho? Protože máme správní řád a ten říká, že úřady mají svoje předepsané lhůty, obvykle je to 30 dní (ale může to být za určitých okolností i 60). Navíc někdy potřebujete souhlas jednoho úřadu jako podklad pro jiný úřad a správní lhůty se vám sečtou.
Samozřejmě, úřady mohou být rychlejší a obvykle i jsou. Nicméně taky mohou být vytížené a řešit věci na poslední chvíli.
Každý úřad či dotčený orgán státní správy prostě má na vyřízení požadavku 30 dní ze zákona a myslím, že slibovat klientovi, že oni si určitě pospíší a vyřídí to pro jeho krásný modrý oči za poloviční dobu, by bylo taháním za fusekli.
Takže máme po dvou – třech nebo možná i šesti měsících tu hromadu papírů a můžeme podat žádost o stavební povolení.
Tím ovšem zádrhele nekončí, protože se může stát, že úřad dokumentaci prostuduje, zjistí, že je potřeba doplnit ještě nějaké vyjádření nebo něco v dokumentaci, případně si vyžádá nějaký posudek a napíše vám, že řízení přerušuje a dá vám lhůtu na doplnění podkladů.
Je to trochu komické, protože řízení ještě nebylo zahájeno, ale přesto ho lze přerušit.
Když doplníte podklady, jsme konečně u té třešničky na několikapatrovém dortu stavebního řízení, u razítka do měsíce.
Podáte na úřad doplněné podklady nebo hotovou dokumentaci včetně dokladové části. Ještě poslední kousek cesty máte před sebou – úřad musí zahájit (nebo přerušit) řízení do 7 dnů.
A máme zahájeno. A co na to zákon?
Lhůta pro vydání rozhodnutí
(1) Stavební úřad rozhodne o žádosti nejpozději do
a) 30 dnů ode dne zahájení řízení v případě jednoduché stavby,
b) 60 dnů ode dne zahájení řízení v ostatních případech.
(2) Lhůty podle odstavce 1 může stavební úřad před jejich uplynutím usnesením prodloužit
a) až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech nebo je-li nařízeno ústní jednání, nebo
b) až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny.
Takže ano, od zahájení stavebního řízení – po několikaměsíčním martyriu po jiných úřadech, můžete teoreticky mít razítko do měsíce. Pokud ovšem úřad nevyužije možnosti, že může jeho délku prodloužit až na 60 dní, což zákon umožňuje. Nebo pokud někdo nepodá námitky a úřad se jimi nemusí zabývat.
Jenom to má jednu vadu – razítko do měsíce vám zatím není k ničemu, protože ještě musí rozhodnutí nabýt právní moci.
Právní moci nabyde po uplynutí lhůty na odvolání, která je obvykle 14 dní. Ale i to má háček, protože účastníci řízení se obesílají dopisem s doručenkou a lhůta začíná běžet až když převezme dopis poslední účastník.
Myslím, že počet pokusů o doručení je dnes limitován, ale přesto to může lhůtu pro nabytí právní moci nepříjemně protáhnout.
Pokud nemáte smůlu, a nikdo se neodvolá, dostanete po uplynutí lhůty na odvolání razítko o nabytí právní moci a teprve to je to razítko, po jehož obdržení můžete stavět.
Pokud máte smůlu a někdo se odvolá, tak počítejte s tím, že budete stavět nespíš až napřesrok a možná nikdy.
Popravdě řečeno, fakt nevidím, v čem je nový stavební zákon rychlejší. I když si odmyslím komplikace, které přinesla zpackaná digitalizace, lhůty, nastavené zákonem se nijak neliší od předchozího stavu.
Tvrzení v citátu nahoře jsou zavádějící a popravdě řečeno, nám, co se tím živíme, taková prohlášení komplikují život.
Uvedená doba 6-8 měsíců před rokem 2024 obnášela celý proces povolování, „razítko do měsíce“ znamená jen vlastní řízení, které je jen poměrně krátkou etapou v celém procesu a navíc to není razítko finální. Takže je nesmysl porovnávat, že „dřív to bylo za 6-8 měsíců“ a „podle nového zákona to bude do měsíce“ A při dodržení všech lhůt podle zákona razítko, které vám povoluje stavět, nedostanete do měsíce od zahájení stavebního řízení, ale do 6 týdnů a i to bylo podle starého zákona , prakticky za stejných okolností možné.
Pokud tím argumentovali autoři nového zákona, je zarážející jejich neznalost lhůt a procesů. Bohužel to vzbuzuje falešné naděje a když vám klient dodá projekt a chce „razítko do měsíce“ není moc příjemné mu vysvětlovat, že do měsíce to razítko určitě nebude.
Takže pokud chcete stavět, tak vám přeju hlavně trpělivost, klid a pevné nervy. To, co politici zvorali, stejně nenapravíte, ale v klidu se to všechno přece jen řeší líp.
Doba vymknutá z kloubů šílí …
říkal Hamlet a to ještě vůbec netušil co přijde!
Dlouho jsem se radoval a říkal jsem si, že my jsme první generace, která prožije život bez války.
Po stávajícím válečném štvaní a teď, po vyjádření belgického premiéra, že napadne-li Rusko NATO v Bruselu, vymažou Moskvu z mapy světa, o tom začínám silně pochybovat.
Protože stejně jako mě napadne Zelenského, že jeho pár dronů v Bruselu by konečně tu III. sv. válku mohlo vyvolat!
A on by se mohl v klidu odstěhovat na svůj nově koupený ranč (snad největší v USA?) ve Wyomingu.
18 balíčků sankcí nefungovalo, tak byl přijatý 19. a Komise již pracuje na 20. !!
Myslím, že došel koks. Ale nevím, zda došel jako že přišel a jsou v rauši, nebo že došel jako že nepřišel a mají absťák. 🙁
A doma? Doma to není o nic lepší. Koukal jsem chvíli včera na to předávání vyznamenání, ale nevydržel jsem to dlouho. Nakonec, je to MÉ zdraví!!
Když president přicházel, měl jsem chvíli dojem, že si vede Trumpa. Ale ne, to Pavlová zřejmě jen změnila kadeřníka. 😉
Když začal mluvit, zíral jsem na ta dvě čtecí zařízení ( Sicher je sicher? Nebo to druhé byla nápověda: Udělej pauzu, nadechni se, podívej se na Babiše jak Ti netleská …??) a vzpomínal na starého, nemocného Zemana jak to dával spatra a byl to PROJEV a ne čtená přednáška. Nevydržel jsem to dlouho.
Jak prohlásil: „Slavíme dnes vznik suverénního samostatného a hrdého státu.“ tak jsem to vypnul, protože dnes nejsme ani hrdý, ani samostatný, natož suverénní stát. Správný popis současného stavu je protektorát.
Protektorát (lat. protectio – ochrana) je označení pro formu státního zřízení. Jedná se o formálně autonomní státní útvar, který je pod ochranou nebo přímou správou jiného státu, příp. společenství států. Protektoráty bývají zřízeny buď na základě mezinárodní smlouvy ( třeba Lisabonské) nebo pouze tak, že dosavadní suverénní stát strpí jeho jednostranné vyhlášení ze strany silnějšího státu. Jde o mezistupeň mezi kolonií a plně suverénním státem, protože vztah mezi ním a ochraňujícím státem je stále mezinárodněprávní.
V protektorátech sice existuje autonomní státní správa, ta je však podřízena protektorovi či nějakému jinému administrátorovi, kterého dosazuje ochraňující stát. (viz Rumunsko, Moldávie a i Pavel)
No a když jsem do toho dnes nahlédl, tak se nesnažil podpořit českou státnost, ale podpořit NATO, Brusel a válku – v podstatě zcela podle očekávání. 🙁
A pokud jde o vyznamenané, dovolím si citovat z FB:
Thomas Kulidakis:„Pan prezident měl projev pro svou část společnosti a také lidi z této své části společnosti vyznamenal„
A část společnosti nepustil do Vladislavského sálu, nově zvoleným poslancům stanovil kvoty ( ne všichni, jen někteří!) a o tom, že Hrad rozesílal pozvánky v pátek na úterý je vůbec škoda mluvit.
Alespoň že dnes skoro od rána svítilo slunce a holkám dopoledne to ježdění šlo docela pěkně!
Charlie Kirk
Petr Kunetka
Musím se přiznat, poslední dva dny se cítím jako paralyzován ani ne tímto atentátem, ale tím, co vše ukázal. Doposud jsem nechápal, co museli cítit Američané po Dallasu, nyní je mi to srozumitelnější. Snad pomůže – nejen mne – když své pocity položím na papír.
Charlieho Kirka jsem si více začal všímat ca před 4 lety, ne skrze jeho podporu Trumpa, ale občas se mi objevil na youtube. Jeho velmi efektivní argumentace demonstrovala, jak naprosto bezdůvodný je pocit intelektuální a morální nadřazenosti studentů a absolventů univerzit. Pohotovost v argumentaci, encyklopedická znalost statistik, ale – co bylo ještě důležitější, neotřesitelná slušnost a akceptace urážek, hlouposti, propagandy a hlavně ze všeho nenávisti, kterou po něm protistrana vrhala.
Určitě existovala témata, na kterých bychom se neshodli – víra, potraty, Izrael – ale vždy jsem si jeho argumentaci rád vyslechl a pokládal bych si za čest se s ním setkat osobně. A ačkoliv jsem s ním víru nesdílel, měl mou úctu za intelektuální poctivost, se kterou s touto vírou argumentoval a žil.
Svým vystupováním a jednoduchostí prezentace – prostě si rozložil stan v kampusu a dal mikrofon každému, kdo si o něj požádal k dispozici pro jakoukoliv diskusi – dokázal oslovit mladou generaci s neuvěřitelnou efektivitou. V rámci těchto debat je mnoho příkladů, kdy se indoktrinovaný jedinec pod tlakem argumentů zasekl a musel přiznat, že se mýlí. Někteří spustili sérii nadávek a urážek a zbaběle utekli, ale jiní se zamysleli a udělali první krok na cestě k samostatnému myšlení. Ani za živého boha si nemohu vzpomenout jiného politika nebo politického aktivistu, který by byl schopen takto vystupovat.
Jeho tolerance a pokora i k tomu, co pro něj muselo být naprosto nepřijatelné, byla úžasná. Tento rozhovor s transgender osobou asi mluví za vše.
Tuto svou jednoduchou efektivitou a pokorou samozřejmé vzbudil obrovskou nenávist – médii, univerzit, indoktrinovaných studentů, neziskovek. Člověk, o kterém si troufnu říci, že nikdy neprojevil ani nejmenší stopu nenávisti – byl obviňován (a mnohokrát byla snaha jej zatknout) z nenávisti proti prakticky všemu, z nacismu, rasismu, mysogynie a celkové byla vytvářena atmosféra dehumanizace a přijatelnosti jeho vraždy… Je přijatelné zabít Hitlera, který se dere k moci, že ano… A kdo by řešil detaily, zda je to Hitler nebo Kirk, když je kauza posvěcená médii i univerzitami.
A 10.9. se povedlo. Neidentifikovaný střelec smrtelně zasáhl ze vzdálenosti ca 180m a úspěšně utekl. Nelze vyloučit, že s pomocí kompliců v davu – některé záběry ukazují nadšenou reakci několika přítomných na zásah.
Jak to u takto významných osobností bývá, věci nekončí jeho smrtí. První reakcí byl šok konzervativní části veřejnosti. Jenže už nyní lze pozorovat, jak se tento šok a smutek mění na hněv. Tomu samozřejmé pomáhají nadšené reakce stovek tisíc, možná milionů – studentů univerzit, profesorů, neomarxistů na sociálních sítích… Inu, univerzity vždy dláždily cesty diktaturám, nyní i vidíme jak. K tomu pokrytecká reakce médií v duchu „sama si za to mohla, když šla parkem“. A dokonce i levicových senátorů, odmítajících a rušících minutu ticha…
Samozřejmě, to vše je finální důkaz idiocie lidí, kteří se ohání svou intelektuální nadřazeností a neuvědomují si, kdo je živí. Jak jsem psal výše, smutek se mění na hněv a hledá cíl. Není to malá věc. Je to hněv většiny Američanů, kteří doposud s malým zájmem o společnost chodili do práce, starali se o rodinu a viděli, jak jim neomarxisté kradou americký sen, označují je za primitivy nebo fašisty a živí se jejich daněmi. A ti samotní nyní přímo oslavují, nebo pokrytecky obhajují smrt člověka, který s nimi mluvil srozumitelným jazykem o tom, jak se k němu vrátit.
Jako sypání soli do ran – či spíše jako rudý šátek na býka – působí výzvy liberálních politiků pravicovým influencerům, aby – poté co je 8 let zasypávali nenávistí a nejeden z nich si prošel pokusem zastrašováním, či pokusem o vraždu – aby uklidnili své reakce nejen na liberály obecně, ale i na ty, kteří OSLAVUJÍ vraždu Kirka. Ne, nedělám si legraci. Je třeba je prosté pochopit, že jsou takoví…
Nejsem Američan ani věřící. Možná je třeba mít porozumění pro lidi, kteří oslavují atentát jednoho z posledních politiků, kteří dělali politiku bez nenávisti. Ale já jej nemám a přeji jim všem, aby k nim skutečně přišlo to, co již vidím na horizontu.