1. máj v Horních Kotěhůlkách

Rpuť

 

„Byl 1.máj, byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas…“ chrastila cituplně bedýnka rozhlasu po drátě.

„No jo, vrká, vrká, ale co dělat neporadí“, drbal se starej Doucha za uchem a konstatoval, že ten Tonda, tedy soudruh předseda, se asi dočista pomát.

 

Soudruh předseda Tonda kdesi ve skladu vyštrachal tlustou složku portrétů a byli na ní všichni komunističtí svatí co se jich jen od Marxe bylo. Soudruh Tonda byl předsedou MNV a zachtělo se mu zásluh, neb ohlásili se souzi z okresu, že přijedou oslavit první máj.

Takže šance by tady byla a musí se využít!.

 

„Nalepíme ty portréty na standarty a soudružky svazačky je v řadě ponesou v průvodu“, zasnil se.

Soudruh tajemník se zamyslel a pak zavrtěl hlavou: „Neprojdou!“ řekl rozhodně.

„Co blbneš, Pepane, teda soudruhu“, opravil se soudruh předseda. „Jak můžeš něco takovýho vůbec říct,“ nechápal.

„Těch fotek je asi 30 a když se třicet ženskejch postaví vedle sebe, tak se na tu silnici nevejdou“, vysvětlil soudruh tajemník jednoduše.

Problém se jevil být vážným, až soudružka sekretářka navrhla, že standarty by mohly být oboustranné – „z jedné strany třeba Lenin z druhé Gottwald“, navrhovala.

Z důvodu nedostatku jiných návrhů tento přijat, opatřen papundekl i staré násady od košťat a hrábí a vše doneseno do přidružené dílny JZD dědovi Douchů, že aby ty standarty tedy vyrobil.

 

Kulak Doucha si myslel své, ale nic jiného mu nezbývalo a tak se teď nad těmi standartami trápil a navíc zjistil, že jeden papundekl chybí a soudruha Marxe a soudružku Dolores Ibarruri jaksi není na co nalepit. Chvíli hledal a huhlal papundeklu nenalézaje, ale pak to vyřešil starým rámečkem, který objevil a obrázky na něj prostě přitloukl hřebíčky.

 

Se soudruhem předsedou však cloumal dále tvůrčí nepokoj: „Soudružky svazačky půjdou v modrých košilích a vemou si ty bílý sukně, co nakoupily v Bílý Labuti!“, rozvíjel nadšené vize.

Věděl své, neb před Velikonoci ho přepadly baby z kravína, že „Máňa vod Šimků psala, že v Bílé Labuti maj ty nový tesilový skládaný sukně“ a to si nesměj nechat ujít, takže JZD podniklo zájezd a vyrabovalo obchodní dům. Dlužno říci, že přijeli pozdě a na skladě už byly jen bílé sukně, ale to nevadilo, hlavně, že všechny baby, paní i dívky byly osukňované a věřily, že kráčí s duchem doby.

Tesilové skládané sukně byl dobový mor, nosily to všechny ženské v republice, bylo v tom horko a ty bílé měly navíc tu nevýhodu, že byly průsvitné.

 

Na MNV to ovšem hučelo jak v úle, soudruh předseda organizoval, pověřoval a vydával rozkazy. Už zorganizoval i soudruhy pionýry a soudruhy hasiče, ale pořád měl dojem, že to ještě není ono.

„Ten průvod bude hrozně krátkej,“ trápil se.

 

Nazítří musel na okres a na zpáteční cestě, asi 5km od domova, zahlédl mezi stromy střechu starého zámečku, v němž byl momentálně domov pro děti a mládež s kombinovaným postižením. „To je ono“, zadunělo mu v mozku a okamžitě zahnul k zámečku.

 

Ředitel domova se poněkud zapotácel a pokusil se čelit hrozbě průvodu upozorněním, že řada pacientů je nechodících a oni nemají dostatek pojízdných vozíků. „To zvládnem“, odmávnul to soudruh předseda a s vlajícím sakem pádil k domovu.

Ráno ještě rychle přepadl učitelku zpěvu ve škole a nařídil, aby s dětmi z domova secvičila něco budovatelských písní.

Po té vtrhl do pracovny k tajemníkovi: „Hele Pepo, ty máš dědka na vozejku, viď, zaútočil střemhlav. Soudruhu tajemníkovi spadla brada, ale soudruh předseda Tonda to ani nezaregistroval a okamžitě nařídil, že všichni místní invalidé musí zapůjčit své vozíky na akci 1.máje.

„Dědkové se domluvili“ žaloval druhý den soudruh tajemník: „Před akcí dovézt do hospody a každýmu zaplatit guláš a tři piva! Jinak prý vozejky nebudou.“

Soudruh předseda setřel pot z čela a rychle to odkýval: „Fajn, beru!“

Načež ještě Pepovi nařídil zkonfiskovat po městečku všechny pomlázky, nakoupit krepový papír a holky z účtárny pověřil výrobou mávátek.

Den „D“ konečně nadešel, před hospodu vyneseny stoly jako podium a za kravínem shromažďoval se průvod. Zima byla jako v psírně a tak soudružky svazačky sice přišly v modrých košilích, jak přál si soudruh předseda, ale pod košilemi měly narvaná trika a svetry, čímž jejich tvary nabývaly zajímavých rozměrů. Pionýrům cvakaly zuby a maminky je balily do deky.

Pro děti z domova vyslán autobus. Děti byly samozřejmě nadšené, že jsou zas jednou venku, dostaly pomlázko-mávátka a nadšením výskaly, mlátily se po hlavě a shledávaly to velmi zábavným. Soudruh tajemník sledoval to skotačení a když tak pozoroval děti, na nichž jejich postižení většinou bylo dost zjevné, nebyl si zcela jist, že to byl ten nejlepší nápad. A tušení ho nezklamalo.

 

Okresní soudruzi dorazili vzápětí, byli usazeni za „podium“ a slavnostní fanfára ohlásila začátek průvodu. První pochodovala kutálka se starým Peškem v čele, který co dirigent mával vozembouchem a udával rytmus. Za ním kráčela jeho žena s harmonikou a mladej trápil štěbenec. Za nimi pak kráčeli zbylí členové kapely a dalo se říci, že hráli celkem dobře. Budovatelské tóny burácely ulici a soudruhu tajemníkovi byla ta melodie nějaká povědomá…

 

A hned za ní se vynořila řada vozíků s dětmi. Vozíky tlačil personál domova, bojoval s předpotopními vehikly a modlil se, aby se nic nezvrhlo a neupadlo kolo. Soudružka úča, která celý týden pečlivě nacvičovala s dětmi budovatelské písně vyrazila do čela, mávla rukou a děti povětšinou netušící co zpívají a proč to zpívají a snad ani, kde vlastně jsou, za nadšeného mávání mávátky spustily: „Až nás půjdou miliony…“

 

Soudruh okresní tajemník naštěstí zrovna se zájmem sledoval jednu vyvinutou svazačku a tak jen s úsměvem přikyvoval do rytmu, ale pod tajemníkem Pepou se podlomila kolena a šly na něj mrákoty.

„Jo, je to v hajzlu“, pravil za ním tiše pan farář a nabídl mu první pomoc v podobě placatice s rumem, nejspíš svěceným.

 

Boží pomoc se dostavila v zápětí, neb na místo drkotavých vozíků se zuboženými dětmi dostavily se vytuněné soudružky svazačky a před podiem vytvořily špalír mávající standartami k okresním soudruhům.

A za jejich zády vyšlo slunce a prosvítilo ty bílé tesilové sukně k velké radosti soudruhů i bezpartijních, i když v některých případech odhalilo i skutečnost, že bohatýrské děvy pod sukénky zhusta navlékly cosi, co se tenkrát obecně nazývalo „bombarďáky“.

 

A jen díky tomu, že jejich zraky směřovaly níže, si nikdo nevšiml, že na jedné standartě má Dolores Ibaruri mohutný plnovous, který tam prosvítal od svatého Marxe.

 

Takže oslava 1.máje byla nakonec velmi úspěšná , brzy po ní následovalo několik svateb a za 9 měsíců uspořádalo městečko další oslavu přijímání nových občánků. Zda-li i soudruh předseda Tonda obdržel kýženou pochvalu však pověst nepraví.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 235 komentářů u „1. máj v Horních Kotěhůlkách

  1. Odletět před válkou s aeroplánama?
    Můžu se zeptat – s jakejma prosimvás? S hadraplánama BH-31, nebo BH-33? Se šmoldama Š-16? Aero 101? Ledaže by někde v zahraničí chtěli postavit českej leteckej skanzen. Vzduch byl sice naše moře, tojo, špičkoví piloti existovali, ale díky generálnímu štábu nebylo na čem létat.

  2. “(513) “Spousta” jeden? :-P”

    Nebuď tak sebestřednej, myslíš, že jseš jedinej v přilehlém vesmíru, kdo straší Putinem malý děti? 😀

  3. ptakopysku 🙂

    nějak vynecháváš Avie B 534 a Letov Š328.
    Oboje sice už zastarávající, ale ještě použitelné.

  4. Ptakopysku, to nebylo kvůli generálnímu štábu, prostě české fabriky v té době nic lepšího než Avie B 534 neměly, B 35 nebyla dokončena.
    On na tom kromě Němců málokdo byl nějak podstatně lépe, střídaly se generace.

  5. Použitelné, ale k boji raději ne ….. To bylo vidět už ve Španělsku, kam jde vývoj.
    Frantíci dostali na prdel s dokonalejší technikou, než B 534 a Š 328. Ještě tak ty SB 2, ale moc jich nebylo a byly prakticky bez stíhacího krytí. Dopadli bychom jako Poláci.

  6. Halle,
    nojo, ale ty mašiny zastarávaly v podstatě den ze zde. B-534 byly ve své době sice na špici, ale v roce 1938 už byla zastaralá. Dvouplošníky byly už na začátku války poněkud passé. Když pětsettřicetčtyřku srovnáš s Bf-109… Něco se dalo nahrát vysokým mistrovstvím československých pilotů, protože Němci měli dobrých pilotů na začátku války katastrofální nedostatek a začátečníci se jim zabíjeli při haváriích.
    Jak píše Aerokarel, Němci na tom byli v v Evropě co se týče letadel o generaci napřed. Naše trofejní mašiny defakto pak používali ke kurýrní službě.

  7. Aerokarle,
    generální štáb v předvečer II.WW dumal nad tím, jestli při konstrukci použít dřevo, nebo kov. Absolutně je minula nutnost průzkumných letadel, protože netušili ani zblo o Blitzkriegu. V téhle oblasti jsme byli úplně v zadeli. Na poslední chvíli vyvíjené bombardéry byly vesměs tragédie.

  8. Ptakopysku,

    pokud si pamauju, tak ty Avie furt o něco líp stoupaly, a byly o cosi obratnější.
    A na Štuky by stačily.
    ostatně – Němci je nějakou dobu uvažovali používat jako stíhačky na letadlové lodi, takže tak úplně k ničemu nebyly.
    O dost později používali Britové v námořnictvu Swiordfische. Taky vykopávka.

  9. Halle,
    na Stuky jo, ale já píšu o Bf109. Š-328 byla multifunkce. Bombardovací, bitevní a průzkumný stihač uměl čtyři věci, ale žádnou úplně dobře. Němci je používali jako školní letadla a pak je snad někomu prodali, nějakýmu nedůležitýmu spojenci.

  10. Ptakopysku, koukni.

    Messerschmitt bf 109 b – počtem 341 kusů v září 1938 nejpočetnější verze stodevítky.
    max. rychlost: 460 km/hod
    stoupavost: 10 m/s
    dostup: 8500 m
    výzbroj: dva synchronizované kulomety ráže 7,92mm uložené v trupu
    Avia B-534 4. verze – počet vyrobených kusů okolo dvouset, v září 1938 nejpočetnější verze.
    rychlost: 405 km/hod
    stoupavost: 15 m/s
    dostup: 10 600 m
    výzbroj: čtyři synchronizované kulomety ráže 7,92mm uložené v trupu

    Bf 109B,C,D měli slabší motory-700ks-, takže maximálka nebyla až tak vysoká, někdo uvádí dokonce 410km/h. Rozhodně by u těžšího letadla chyběl výkon k obratům při souboji.

  11. Rektoři se vzbouřili proti Zemanovi
    předpokládám, že panovník pošle zemskou hotovost, vzbouřené rektory nechá pochytat a pověsit na hradbách. Den exekuce pak bude po všechny časy nazýván Rectum die. Prostý lid jej bude slavit pouštěním purpurových draků s charakteristickým tvarem obrysu postavy rektora v taláru a mohutnou ožíračkou.

  12. Halle,
    já se nehádám. Já jen vycházím z toho, že B-534 byly vyřazeny ze služby už během války, zatímco modernizované Bf-109G jako S-199 létala v československém letectvu ještě několik let po válce.
    Ještě jsi zapomněl, že v roce 1938 neměly Bf-109 pancéřování a byly víceméně stejně zranitelné, jako Avie.

  13. Ptakopysku,

    Létaly , i když to byly strašné mrchy 🙂 Hlavní důvod bylo to, že byla zavedená výroba, po němcích zůstala fůra hotových motorů ( i když vůbec ne původně k meseršmidtům.)

    Ona tedy zůstala původně i fůra originálních motorů, ale ty záhadně shořely v Krásném Březně. Tak je nahradily motory z bombarďáků.
    Ono to celé bylo z několika důvodů- létat bylo třeba, nebylo moc peněz

  14. Ministr Chládek odložil ,jmenování profesorů!
    Důvodem prý je, že nechtěli přijít rektoři, profesoři, ani Zeman!

  15. Halladine,
    myslíte to letadlovou lodí Flugzeugträger A (Graf Zeppelin) co stavěli, stavěli a nedostavěli?

  16. <DVD, zdravím a zároveň ti moc děkuji za tvůj odkaz [496] do toho Národního archivu. Vše pečlivě ukládám. Díky.

    On dokonce existuje na netu i barevný film (asi 4 minutový) z onoho osvobozování, natočený americkou armádou.
    http://jdem.cz/br7zh3 (4 min) “Liberation of Dachau in Color”

    a zde kraťoučký
    http://jdem.cz/br7zg8 (45 sec) “Inside the camps. Colour footage of liberation of Dachau concentration camp”

    tenhle je nejdelší (bez zvuku) 32:25 min:
    “HD Historic Stock Footage WWII Color – DACHAU CONCENTRATION CAMP – HOLOCAUST”
    http://jdem.cz/br7zj6

  17. Vzhledem k tomu, že sem jdou dát maximálně 3 odkazy, tak ještě připojuji čtvrtý poslední na další americký dokument o Dachau – “Dachau Documentary Film“:
    http://jdem.cz/br7zm5 (21:13 min)

    To je připomínka toho, co způsobili Němci, ne nacisti, ne fašisti, ale Němci jako národ.

    Tím s daným tématem končím. Člověku je z toho smutno a úzko…

  18. OT – k diskuzi o maturitách z vietnamských zdrojů:
    http://phamthai.blog.idnes.cz/c/460985/petku-ne-jsem-v-tom-nevinne-aneb-co-si-myslim-o-didaktickem-testu-z-cj-2015.html
    Neskonale se mi tam líbí následující tvrzení:
    Přesto jsem si však nedokázala připustit, že by se pod vedením CERMAT objevila takto těžká otázka (jsem totiž přesvědčená o tom, že tato společnost nikdy neskládá vyloženě těžké otázky, skládá pouze debilní otázky, ale o tom až příště).

  19. Profesorů se moc neptali,
    jen byli dnes ráno vyzváni mejlem z rektorátu, že by se měli přidat k protestu (tedy na naší univerzitě). A teď odpoledne přišel mejl z ministerstva, že se to zítra ruší a přesouvá na neurčito.

    Jak velký platový skok by to znamenalo netuším, ale soudit se o ušlou mzdu kdyžtak kolegům poradím 🙂

    Stejně mi ti protestující rektoři přijdou jak banda děcek na pískovišti… vždyť tu pravomoc jmenovat profesory mohli prezidentovi sebrat už po aféře s Putnou, tak co teď fňukají…. všichni vzdělaní a otitulovaní…zjevně vedou s prezidentem soukromou válku.

  20. >>dvd – Cermat dává blbé otázky, studenti nemají Google a nepoužívané synapse vyhasínají. 🙂

  21. dvd – mne spíš zaujalo: “Jsme generace iPhonů a známe Instagram a Twitter zpaměti na úkor toho, že neumíme absolutně konstruktivně přemýšlet a hledat řešení i přes fakt, že odpověď prostě nevíme. Než abychom se zajímali, četli a ptali se, kopeme kolem sebe a odkazujeme se na vyšší princip, je nám pohodlnější sepsat petici za snížení hranice obtížnosti maturity a co víc – nestydíme se za to! To je na tom možná to nejsmutnější – že se ambice mladistvých snižují přímo úměrně s jejich hrdostí.” To s CERMATem nemá moc co do činění…

  22. Matzurko, to je takový ten “barvotisk” s názvem “Císař jmenuje generály”!

    Oni si hoši profesorský potrpěj na tu světskou slávu a od presidenta to má jiný grády!
    Ale běda, když nechce, tak to není jejich president, beztak je blbej, starej a chlastá a vůbec! Vůbec nepostřehli, že si krapet odporují! 😀 😀

  23. >dvd,
    slečna to napsala vtipně a má to myšlenku.
    CERMATatláci by si napřed měli vyzkoušet ty maturitní testy sami na sobě, pak na ministrovi, a postupně celé ministerstvu. Kdo neudělá na první pokus, vyhazov.

    Proč pořád objevujeme Ameriku, když už je objevená – v USA je naprosto skvěle fungující systém testů na federální úrovni, dělá to jedna instituce, jednotně pro všechny státy, žádná “dávačka” to tedy není (jsou k tomu vydávány učebnice i studijní materiály a kdo chce dobře “zabodovat”, tak se nadstandardně šprtá) a vyhodnocuje to počítač. Získané body z jednotlivých předmětů (jakož i předmětová skladba) jsou pak určující pro přijetí na tu či onu vysokou školu.
    Ono je to trochu komplikovanější, ale v základě takto jednoduché.

  24. Rputi,
    k té novele zákona o pravomoci prezidenta v otázce jmenování se fakt ti budoucí profesoři nevyjadřovali. IMHO řadě z nich je to jedno, kdo jim to lejstro nakonec předá – jak psal Martin výše, pro ně je to uznání za dosavadní práci, a nejsou to jen samí Putnové. Ministerstvo se jich předem ptalo, jestli se trachtace účastní a žádalo o potvrzení účasti, takže to byla fakt jen “třešnička” na dortu jako každá jiná promoce. Jmenování měli odložit jen těm třem sporným, až do doby, než se to v kuloárech vyřeší, ne ?
    Já bych viděla hlavní problém na straně rektorů – dost si v tomto protiřečí, a nakonec bude celá akademická obec vypadat jako blbci a pravdoláskaři (což je možná ještě horší).

  25. Matzurko, njn…

    Problém mladé nastoupivší generace je zhusta v tom, že nastoupí a zruší, co bylo, neb je to staromódní, zastaralé a zpátečnické!
    Načež se chvíli radují a plácaj ručičkama, jak to rázně pořešili a pak se jich někdo záludně zeptá, co jako teda chtěj?
    Tak jdou hoši na Google …. a vono kulový! Testy na češtinu na tom Googlu opravdu, ale opravdu nejsou!

  26. No endlich

    …Soud v Berlíně zrušil zákaz příjezdu pro motorkáře z ruského klubu Noční vlci. Ti chtějí v německé metropoli 9. května oslavit 70. výročí vítězství Rudé armády a poklonit se padlým vojákům.
    Vlkům průjezd městem minulý měsíc zakázala německá policie. Berlínský soud však ve středu rozhodl, že neexistují důkazy, že by motorkáři měli být hrozbou pro veřejný pořádek či bezpečnost. Rusové mají víza vydaná v Itálii, takže se mohou pohybovat v zemích Schengenského prostoru včetně Německa…
    http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/368902-nocni-vlci-nakonec-do-berlina-mohou-soud-zrusil-zakaz.html

  27. 567 Ptakopysku, po devětatřicátém větší množství B534 bylo prodáno Bulharsku. O B534 v bulharském letectvu vyjde (pokud to vyjde) unikátní kniha, která pravděpodobně nebude překonána.

  28. 557 ptakopysku, kduž pětsettřicetčtyřku srovnáš se kterou verzí BF109?
    Jednoplošník, který měl následovat, měl velmi dobré parametry a konstrukční rezervu pro zdokonalení.

  29. 550 quivisi, ano to je onen případ. Představa, že Prahu by osvobodili Kanaďani…a na Pankráci, v Kobylisích by pokračovaly popravy…

  30. SChumi,
    přetlakovou kabinu potřebuješ, pokud nepoužíváš kyslíkovou masku. V B534 se používala kyslíková maska

  31. Hodně zajímavá diskuze k maturitám. A potvrzuje přesně tu část:”… je nám pohodlnější sepsat petici za snížení hranice obtížnosti maturity a co víc – nestydíme se za to! To je na tom možná to nejsmutnější – že se ambice mladistvých snižují přímo úměrně s jejich hrdostí…” ovšem já bych slovo “hrdost” nahradila slovem “pýcha”.

  32. 593 Halladine, s ohledem na parciální tlak kyslíku je to dost vysoko. Nejde o to jen nějakou dobu přežít, ale pilotovat. Ostatně co tam. Na honění bombardérů pomalé a výzbroj slabá. Jak se ukázalo v Bulharsku při snaze sestřelit americké bombardéry vracející se z bombardování Ploještě. Jeden přepad z převýšení a šlus. Bombardéry byly rychlejší. Pro tohle použití byla avia lechtadlo.

  33. Obě lodě Mistral jsou natolik specifické svými ruskými parametry, že pokud je Francie nepředá Rusku, nezbude patrně nic jiného, než je vyvézt na moře a potopit.

    “„Co budeme dělat s těmito dvěma perlami francouzského loďstva, které byly postaveny v loděnicích Saint-Nazaire speciálně pro ruskou armádu, a za něž Moskva již Francii zaplatila 890 milionů eur?“ ptá se novinářka.”
    http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/le-figaro-francie-potopi-mistraly-pokud-je-nepreda-rusku/

  34. DVD, ad [595]. Vzpomínáme. Vzpomínáme. To se asi dotačním pijavicím, přisátým na státní rozpočet, asi líbit nebude… 😉

  35. Dobrý večer,

    tak jsem si ten testík projela a i dnes, kdy se mi pomalu blíží čtyřicátý výročí maturity, bych prošla úplně s přehledem. 46 bodů z 50 možných, t.j. úspěšnost 92 procent.

    Anžto se mi nadále dostalo technického vzdělání a svoje jazykové schopnosti brousím pouze psaním technických zpráv a žádostí na ouřady, bych řekla, že ten testík je fakt pro blbý…. 🙂

  36. (589) Do Bulharska byly vyvezeny i nějaké B 35, což je pro mne novinka.
    (596) Motory už tou dobou byly u vyšších výkonů, než ten licenční Avia HS 12Ycrs.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *