Na všechno je výklad

Dušan Neumann

 

Dočetl jsem se, že vydatné deště od Amazonie po Australii zastavily stoupání mořské hladiny neboť vypařenou vodu – zvýšené vypařování způsobené globálním oteplováním – přemístily na pevninu. Častějšimi dešti je oteplování znovu nevyvratitelně potvrzeno.

Stoupání mořské hladiny je jedním z pilířů oteplovací hypotezy, neboť nejenže se voda teplem roztahuje, ale přibývá z tajících ledovců Arktidy, Gronska a mizejících ledovců. Hladina moří údajně stoupala od roku 2003 do 2011 ročně o 2.4mm namísto předpověděných 3.3mm. V časopise Nature Climate Change to zveřejnila skupina expertů vedená Anny Cazenave z Laboratory for Studies in Geophysics and Spatial Oceanography v Toulouse.

“Vůbec se nejedná o zpomalení stoupání hladiny moří,”sdělila Anny,”ale jde jen o jeho pozastavení pro zvýšenou frekvenci jevu LaNina – studeného proudu v Pacifiku, který ochlazuje jeho povrch a zvyšuje frekvenci dešťů. Samotná větší četnost La Nina pak může být způsobena oteplováním, doplnila Anny Cazenave. Profesor Anders Leverman z potsdamského Institute for Climate Impact Research (názvy institutů jsou vypovídající) pak objevně doplnil, že většina dešťové vody nezůstane vsáknuta do půdy, ale vrátí se řekami do moří. Závěr jistě podložený dlouholetým grantovým studiem.

Další experti dokládají, že teplo chybějící v atmosféře, které by se tam mělo hromadit působením rekordních emisí CO2, se ukládá v hlubinách oceánů přirozenou variabilitou klimatu. To by se ta mořská voda měla roztahovat ještě víc a hladina stoupat, ne? Ale nemám potřebného vzdělání takže tomu určitě nerozumím. IPCC panel OSN uvádí, že od roku 1900 stoupla hladina oceánů o 20cm a bude v tomto století pokračovat v přesném odhadu 26 až 82 cm. Já bych to ještě doplnil o něco, co vědcům uniklo. Ježto roztáním ledové krychle o hraně 7km, stoupne vod moří o 1mm je evidentní, že ledové kry, které se neobvyklým nárůstem antarktického ledu odlamují do moře, podle Archimedova zákona zvyšují hladinu moře ještě výrazněji. Teď už zbývá jen maličkost, doložit, že v Antarktidě přibývá led rekordně díky industriálním emisím CO2.

Resentimenty

Zuzana Chlumská

Tak ony resentimenty mohou být různé. Třeba taková zhrzená láska umí jednomu pěkně zatopit! Ještě horší jsou pak resentimenty historické, protože v tom bývá zapletena spousta lidí, každý má své důvody zhrzenosti, ponížení, či aspoň nechuti a s potěšením pak přikládá, každý své polénko, aby se ohýnek řádně rozhořel. Nekončívají dobře tyhle akce a historie praví, že lépe se jich vyvarovat, neb nezřídka to končí krví a mrtvolami.

 

Vývoj mezinárodní politiky, kolem Krymu a Ukrajiny pak zejména, vybudil resentimentů mnoho a v podstatě diskutují rozdělil na dva nesmiřitelné tábory – celkem zbytečně, jak v mnohých sporech bývá.

Nehledejme ideál, nenajdeme ho. I historie zná podlost králů, potměšilost šedých eminencí, licoměrnost knížat, zradu kohokoli kýmkoli. Takový Talleyrand např. by mohl vyprávět!

Z našich rodných třeba Přemysl Otakar první, který svou cit.: “proslulou sérií změn svého stranictví během těchto bojů získal postupně Přemysl potvrzení dědičného královského titulu nejen od obou válčících stran (1198 Filip Švábský a 1203 Ota IV. Brunšvický), ale v roce 1204 i od papeže Inocence III.“ Konec konců Zlatá bula sicilská je výsledkem právě jedné takové změny.

Nemusí se nám to líbit (a také povětšinou nelíbí), ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Vždycky tomu tak bylo a bohužel, pravděpodobně i bude.

 

A když už jsme v té historii, podívejme se, jací rivalové na „evropském bojišti“ hráli tu největší roli.

Tak především tu máme Svatou říši římskou, založenou Karlem Velikým v 10 století a posléze přejmenovanou na Svatou říši národa německého. Vždycky se snažila expandovat, odborně se tomu říká, že měla „nadnárodní ambice“! Vyjde to nastejno a zajisté, že se při tom dělo mnoho, nad čím bychom si odplivli.

Na wikipedii je taková hezká pohyblivá mapka, která názorně ukazuje, kudy se ty územní změny ubírali. http://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A1

Zajímavé, že výboje východním směrem končily na hranicích dnešního Slovenska. Karpaty byly výbornou přírodní hranicí.

Dalším hráčem byla tu Kyjevská Rus, následována Moskevskou Rusí, ale krom obchodníků ji začala brát Evropa na vědomí až tak za Petra I. Rychle to ovšem dohnala a svoji roli v Evropě začala hrát už jako rozlehlá říše. A rozšiřovala se dál a dál, jak si mnozí z nás pamatují. Jeji „nadnárodní ambice“ byly také naprosto nepochybné.

Třetím hráčem do politického mariáše, byla pak Osmanská říše, která od 13. století až do r. 1922 znepokojovala Evropu i Rusko. Jak to všechno dohromady vypadalo je vidět např. zde:

http://www.youtube.com/watch?v=uxDyJ_6N-6A

Takže nic nového pod sluncem, jen ony řiše mají k sobě dnes podstatně blíž. A jsou poněkud, civilizovanější. Tedy trochu poněkud. Názvy říší se sice změnily, ale jejich „nadnárodní ambice“ zůstaly stejné. A my jsme najednou svědky událostí, které jsme si už nějak nedovedli představit.

 

Turbulence, fragmentace, precedens

Zuzana Chlumská

 

Jsou to těžké časy a v Bruselu z toho už nejspíš mají těžké spaní. Celá Evropa vydala se jedním směrem národního sebeurčování, jen Brusel trvá dál a dál na své celistvosti. Proč je samozřejmě jasné. Ten vzniklý pytel blech už by se prostě uhlídat nedal.

Leč Evropa nedbá a drobí se Bruselu po rukama. Už před časem soudruh Barroso pohrozil Skotsku, že pokud se odtrhne od Velké Británie, přestane se nalézat pod ochrannými křídly Evropské Unie. A též na Katalánsko pohlédl nevlídným zrakem a zdviženým prstem varoval.

Nejsou to ovšem jen tyto dva případy. Baskové také pokukují po samostatnosti. Vlámové a Valoni se též nemohou dohodnout a rozpad akutně hrozí. Slezko v Polsku se také nějak cuká o Pomořansku nemluvě. Z dalších třeba Lotrinsko zabývá se podobnými úvahami. Tyroly zajisté o lecčems přemýšlejí nahlas. A ledacos dalšího by se našlo.

Nelze se tedy divit, že v Bruselu panuje nervozita. (O Kosovu nám nemluvte, to byla válka, ekonomické zájmy a vůbec!) A teď ještě ten Krym! Není možné připustit referendum, navíc referendum, o kterém je předem jasné jak dopadne. Takové referendum je velmi virulentní záležitost a dominový efekt by patrně na sebe nenechal dlouho čekat.

Už asi před šesti lety, na základě zpráv zpravodajských služeb vznikla mapka, jak by mohla vypadat Evropa v roce 2035. Zkuste si představit, že všechny ty vzniklé NEJSOU členy Evropské Unie!

 

Jak by, pro všechny svaté, Brusel mohl hovořit jménem JEDNOTNÉ Unie, když by ze všeho nejvíc připomínala ementál!

 

http://tn.nova.cz/zpravy/zajimavosti/evropu-pry-cekaji-velke-zmeny-takto-bude-vypadat-mapa-v-roce-2035.html

DNES! DNES! DNES !!

DNES,

ve středu 5.3. v 19:00 hodin v Městské knihovně na Mariánském náměstí  koná se opět znamenitá Radimova přednáška o Praze industriální éry stále přítomné i mizející.

Tentokráte se přednáška jmenuje “Vysočanské fragmenty I. – okolí Kolbenky“.

Všichni jste samozřejmě srdečně zváni. Přijďte včas, sál již bývá dosti zaplněn…