Malý příspěvek k hledání pravdy…

Traktát o elixíru života

O pozitivním vlivu vína na lidský organismus se popsalo za staletí lidské existence mnoho papyru, hliněných destiček, pergamenu, papíru či zabralo místa na paměťových médiích. Zmiňovali se o tom dokonce i slovutní učenci či páni profesoři. Ovšem jiní stejně slavní profesoři psali pravý opak. Každý z nich se oháněl jinými argumenty, kterým skupiny jejich příznivců hlasitě aplaudovaly. Teorie těch vínu nepřejících však stále narážela a naráží na empirickou teorii, zvanou „francouzský paradox“, kdy obyvatelé na révu vinnou bohaté oblasti jsou přes všechny výživové prohřešky jaksi zdravější alespoň, co se týká kardiovaskulárních chorob, než ti, kteří například žijí tam, kde místo vína pěstují a konzumují jedlé kaštany či brambory. Prý to má vše na svědomí antioxidant polyfenol jménem resveratrol.

Co je to resveratrol ?

Sirtuiny se obecně pokládají za molekuly s blahodárným účinkem na zdraví a se zázračným efektem na prodloužení života. Zdá se, že organizmus chrání před poškozením DNA a brání tak škodám, které s postupujícím věkem páchají například volné radikály v našich buňkách. Sirtuiny fungují spolehlivě u kvasinek, mušek octomilek, hlístic a podezírají je, že se podobně mohou chovat i v organismech vyšších živočichů. Hladinu sirtuinů v těle zvyšuje právě resveratrol. Ovlivňuje prý metabolismus lipidů a tlumí srážení krevních destiček. Někteří vědci předpokládají, že by mohl fungovat při prevenci rakoviny prostaty či dokonce zesilovat účinky léků proti retrovirům. Existují ale i jiné možnosti. Laicky řečeno, je to látka, kterou si rostliny vyrábějí na svou ochranu, pokud je napadne patogen, nebo když se ocitnou ve stresu. Chemici budou tvrdit, že se jedná o trans-3,5,4″-trihydroxystilben nebo 3,4″,5-stilbenetriol, ale také může jít o C14H12O3, 1,3-benzendiol, 5-[2-(4-hydroxyfenyl)ethenyl], (E)-5-(p-Hydroxystyryl)resorcinol, případně o (E)-5-(4-hydroxystyryl)benzen-1,3-diol. Pro normálního čtenáře je důležité, že se jedná o jedno a totéž. Resveratrol můžeme najít ve slupkách a jadércích černého rybízu, slupkách grapefruitu, borůvkách, plodech arónie, v arašídách a dokonce i v kořenech u nás úporné invazivní rostliny, křídlatky japonské. Co je ale nejdůležitější, nachází se nejen ve slupkách révy vinné, ale přímo i ve víně, především v tom červeném. Kupodivu ho nalezneme také v hroznech bílých vín. I to má ovšem háček. Resveratrol v bílých hroznech se tvoří jen v severních oblastech, v podmínkách, jaké má například Česká republika. Bohužel je ho tam o řád méně, než ve vínech červených a pěstovaných ve vhodnějších podmínkách.

Na počátku byla opice

Přesněji řečeno, byly to poloopičky Maki trpasličí (Microcebus murinus) z ostrova Madagaskar. Tehdy Fabiene Aujardovou z pařížského Centre National de la Recherche Scientifique napadlo, že by jim mohla přidat do žrádla výtažek ze slupek modrých hroznů, tedy polyfenolickou sloučeninu resveratrol jako prevenci proti tloustnutí. Tato milá okatá zvířátka totiž před obdobím, kdy se i na této zeměpisné šířce krátí den, tloustnou a následně se stávají podobně jako medvědi u nás hypotermičtí. Tedy omezují pohyb, méně konzumují a žijí z tukových zásob, dokud se situace nezlepší. Následně F. Aujardová sledovala, co s šedesátigramovým tělíčkem udělá přídavek 200 miligramů resveratrolu na kilogram hmotnosti. Lemuří apatie byla ta tam. Vrátila se jim pohybová aktivita a byli jako vyměnění. Vědkyně je přesvědčená, že příčinou je aktivace genu pro sirtuiny, které působí na metabolismus lipidů. Díky přidané substanci snížili poloopice energetický příjem o 13 %. A jejich klidový metabolismus se zvýšil o 29 %.

V Itálii tým vědců vedený neurologem Allessandrem Cellerinem z Scuola Normale Superiore v Pise otestoval resveratrol na obratlovcích. Vybral si k tomu tropickou rybu Nothobranchius furzeri, kterou vědci považují za obratlovce s nejkratším životem. Obvykle umírá věkem po třech měsících. Je tedy ideální právě pro výzkum dlouhověkosti na rozdíl například od myši, která se dožívá v laboratorních podmínkách věku kolem 2 let. A. Cellerino krmil 150 ryb potravou různě obohacenou o resveratrol a pozoroval u nich nejen prodloužení délky života, ale i zlepšení zdravotního stavu a větší vitalitu. Dávky zmíněného přípravku prodlužovaly rybám život až o 50 %. Pitva prokázala, že mají v mozku více neuronů. Tuto studii zveřejnil časopis Current Biology.

Angličtí výzkumníci zase zveřejnili výzkum, ve kterém tvrdí, že jmenovaný polyfenol může snížit zánětlivou reakci buněk imunitního systému nemocných s chronickým obstruktivním plicním onemocněním (COPD). COPD je těžký zánět způsobující degeneraci plic, je nevratný a stávající léčba pouze tlumí symptomy nemoci. Téměř všichni postižení si zmíněnou nemoc přivodí kouřením a podle prognózy dosáhne v roce 2020 na třetí příčku nejčastější příčiny úmrtí. Louise Donnelly, která je výzkumnou pracovnicí v londýnské Imperial College prohlašuje, že resveratrol dokáže velmi účinně odstraňovat některé molekuly, účastnící se na zánětu plic. Hodnoty těchto látek se u pacientů s COPD dostávají po ošetření resveratrolem téměř k normálu. Tým Donnellyové je přesvědčený, že komponenta z červeného vína, nebo její syntetický analog se stane základem nového léku.

Bohužel ne všechny výzkumy jsou tak optimistické. Richard D. Semba je několikanásobným profesorem na Johns Hopkins University. V prestižním lékařském časopisu (JAMA Internal Medicine) publikoval článek, který účinnost resveratrolu zpochybňuje. Profesor se soustředil na obyvatele Toskánské vinařské oblasti Chianti. Šlo o náhodně vybrané jedince z populace. Popíjení známého červeného vína je tu nezpochybnitelnou tradicí. Celkem tak sledoval 783 lidí ve věku nad 65 let. Hladina resveratrolu u pokusných osob nekorelovala s žádným z důležitých parametrů charakterizujících zdravotní stav osoby. Když později eliminovali vliv jiných faktorů (pohlaví, věk, rizikové faktory,…), přišlo zklamání. Osoby s vyšší koncentrací metabolitů resveratrolu umírali stejně, jako ti s nižší koncentrací. Vyšší příjem polyfenolu se u stárnoucí populace neprojevil ani nižším výskytem zánětlivých onemocnění. Do třetice se nenaplnil podle R. D. Semba ani blahodárný efekt prevence infarktů, mozkových příhod a jiných kardiovaskulárních nemocí. Také případů rakoviny neubylo.

Jaká bude česká zkušenost?

Když v penzionu u Lipenské přehrady oslovil jednoho ze spolumajitelů firmy Moldvin, Zdeňka Zbytka, známý kardiolog Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. s tím, že by chtěl prozkoumat obsah resveratrolu ve vínech portského typu, dotyčného to ani moc nepřekvapilo. M. Šamánek je totiž velkým propagátorem rozumného pití vína jako prevence ischemické choroby srdeční a zároveň i spoluautorem knihy „Když víno léčí“. Z. Zbytek tedy věnoval pro potřeby vědy a výzkumu vzorek vína požadovaného typu značky Kagor od moldavské firmy Chimislia Vineries Chi. Protože zrovna obdrželi také zásilku jiného vína od firmy Cricova značky Magnific, přidal i tu. O to větší bylo překvapení, když mu pan profesor sdělil, že víno značky Kagor obsahuje 23 mg/l účinné látky a Magnific dokonce 28,4 mg/l. Pro představu, dosud největší podíl resveratrolu ve víně objevili naši výzkumníci z VŠCHT a UEM, Praha v Rulandském modrém, a to 11 mg/l. Na základě tohoto zjištění se M. Šamánek ve spolupráci se zmíněnou firmou a studenty z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích rozhodl udělat pokus, ve kterém sledoval u několika desítek pokusných osob množství resveratrolu v krvi po vypití cca 2 dcl zmíněného vína denně po dobu dvou měsíců a jeho vliv na životní funkce. Nebýt několika odběrů krve, asi by šlo pro účastníky o příjemnou a navíc velice zajímavou zkušenost. V současné době je pokus ve stádiu vyhodnocování a Prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. S kolektivem připravují materiál pro publikaci v prestižním vědeckém časopisu, takže i u nás si budeme moci udělat představu o vlastnostech této nadějné látky. Ovšem i pro abstinenty existuje možnost, jak na svém vlastním těle jmenovaný polyfenol vyzkoušet. Podle internetu si mohou pořídit tzv. „bobule“ s údajně nejsilnějším resveratrolem na trhu v počtu 60 tablet za téměř 800 Kč. Nebo nakopat kořeny okrouhlice a zkoušet je ohlodat. Možná to bude účinné, nicméně chuť moldavského vína Magnific asi srovnatelná nebude… (pozn. aut.: Ujíždím na dezertních vínech.)

 

František I.