Glosa k situaci v USA

Dušan Neumann

            Jsem v Čechách jen několik hodin a sleduji mediální cvrkot zblízka, zejména zprávy o Spojených státech. Ani mne nepřekvapuje, že se všechno točí okolo epidemie COVID 19 a osoby presidenta Trumpa. Ten je většinou představován jako sobecký, zmatený a neschopný grobián a holkař. Argumenty tohoto nemá cenu vyvracet. Řekněme, že na tom něco je a pokud si myslíte, že je hulvát, zkuste se podívat na jeho osobu – a osobnost – prizmatem výsledků jeho administrativy. Nelze ani říci, administrativy Republikánské strany neboť  pokud si vzpomínáte, byl nominován proti vůli stranické věrchušky.

            Trump je především newyorský podnikatel v jednom z nejdrsnějších konkurenčních prostředích, kde to bez ostrých loktů nejde. V jednání, pokud skutečně o něco jde, je drsný někdy až hrubý, arogantní a bombastický. Nenechá si líbit žádný osobní útok jakých sám používá desítky. Rány vrací někdy neúměrně tvrdě. Navíc neuměřeně používá Twiteru, který umožňuje pouze zkratkovité reakce.

            V tom se mohu s americkými hlavními medii a od nich českými medii převzatými názory, shodnout. Jenže Trump je americký president a je třeba se něj dívat z tohoto úhlu. Tak především není politik a vyžaduje od své vlády výkon. Žádné okecávání, ale výsledky. Buď úkol splníš nebo letíš – jako v jeho staré televizní show “Učedník”. Než se rozhodne, problém zkoumá a hodně se ptá i veřejně a na rozdíl od Baracka Obamy nedělá dojem, že všemu rozumí. Jeho otázky se často zdají jednoduché a intelektuálně chudičké, ale výsledkem je čin.

            Nikdo na světě nebyl na pandemii připraven. Trump se ptal odkud přichází a zastavil lety z Číny, za což byl ještě přes měsíc označován liberálními medii za rasistu a xenofoba a teď je kritizovám, že na pandemii reagoval příliš pomalu.  Trvalo to skoro další dva měsíce než Evropská unie a další státy omezily leteckou dopravu.

            Když vypukla v New Yorku nezvládnutá panika a guvernér a starosta New Yorku zoufale žádali o pomoc, zorganioval Trump pomoc nemocničních lodí námořnictva během týdne a výstavbu stanových nemocnic v Central parku a ve výstavním Javits Center během tří dnů. Pokud by se takový úkol svěřil federální a místní byrokracii trvalo by to týdny. Nakonec se ukázalo, že plovoucích nemocnic město nevyužilo. Podobně přesvědčil automobilové výrobce převést výrobu od aut na plicní ventilátory, kterých se nakone vyrobilo tolik, že se exportují do nejvíce postižených zemí.

            Jedné z nejtvrdších kritik je vystavena jeho slíbená politika ochrany amerických hranic. jen některá konservativní media si dovolí publikovat záznamy stejných požadavků vyslovených členy Kongresu a presidenty počínaje Reaganem, Bushem Sr.,  Cintonem, Bushem Jr. i Barackem Obamou. Slova, slova, slova, nic než slova, princi. Pouze Trump uvedl projekt do pohybu a kritici ječí jak Viktorka u splavu a spravedlivě se pohoršují nad Trumpovým požadavkem, že Mexiko za hraniční zeď zaplatí. Pravdou je, že Mexiko Spojeným státům nevystavilo žádný šek. Trumpem reformavaná dohoda NAFTA – (USMC), hospodářsky pro USA velmi nevýhodná znamená, že Mexiko začíná za americké zboží platit daleko více než doposud a podobně Kanada. Už nemůže na americké mlékárenské výrobky uvalovat 285% clo. Takže obě země teď vlastně jinou formou zeď splácejí.

            Kdykoliv o Trumpovi začínám pochybovat, připomenu si proč jsem ho volil a co jsem od něj očekával. Nebylo toho mnoho, ale pro mne to bylo podstatné – jmenovat do Nejvyššího soudu a federálních soudů co nejvíce konzervativních konstitucionalistů – neboť to budou oni kdo bude formovat právní pozadí USA po příštích 20 let. Druhým splněným očekáváním – a to dost rozšířeným – bylo odstoupení od Pařížských dohod a zastavení zelené tyranie. Splněno. Energetická nezávislost a podstatná deregulace federálních vyhlášek – dnes na každou novou připadá 70 zrušených – jsou jen tou pověstnou třešničkou na dortu.

            Jako každý člověk Trump dělá chyby a v neustálém politickém stresu jich dělá víc, než kdyby se mohl vládnutí věnovat v klidu. Co už media nezdůrazňují je, že se chybami učí a svá rozhodnutí podle vývoje mění, za což je ovšem opět kritizován, že nebyl jasnozřivý dost a chyb se dopouštěl, což by se Obamovi určitě nestalo. Trump je workaholik, který se neskrývá v Bílém domě a pro Ameriku pracuje i když hraje golf. Podle protivníků když nabízí naději, řešení, optimismus a naději tak lže. Neštěstí a prohry se veřejnosti prodávají lépe. Chlápek nabízející úsilí, snahu a práci je nebezpečný. Něco podobného zažil i čerstvě jmenovaný ministerský předseda Velké Britanie Winston Churchil. Zatím naštěstí to nejsou bomby padající na Washington, co by rychle přesvědčilo veřejnost, že to Trump myslí doopravdy a že jiné cesty k oživení americké ideové dominance zakotvené v její ústavě není.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 225 komentářů u „Glosa k situaci v USA

  1. Inu, jestli dovolíte, mým skrovným názorem jest, že tématem těch Bucháčkových fotografií (např.
    https://www.facebook.com/karel.buchacek/photos/ms.c.eJw9zssNAzAIA9CNqvBxDPsvVhUaX5~_wjRcLAe8~_mcj78T~;Qg6xyQS3YgwBo5oeCu6CO6InwPMj4XVi3IGc2VJoc8HqAmA6oFBtxRcApLQh2Fpq9theK3P2D~;QX4QjQU.bps.a.2878535245711218/2878535549044521/?type=3&size=1035%2C715&fbid=2878535549044521
    https://www.facebook.com/karel.buchacek/photos/ms.c.eJw9zssNAzAIA9CNqvBxDPsvVhUaX5~_wjRcLAe8~_mcj78T~;Qg6xyQS3YgwBo5oeCu6CO6InwPMj4XVi3IGc2VJoc8HqAmA6oFBtxRcApLQh2Fpq9theK3P2D~;QX4QjQU.bps.a.2878535245711218/2878535635711179/?type=3&size=1035%2C715&fbid=2878535635711179 )
    je lidská důstojnost; Bucháček zřejmě pochyboval, zda se v těch panelácích (jež jsou jejich motivem, z této části má maYda samozřejmě pravdu) dá důstojně žít. Pokud si tedy rovnou nemyslel, že nelze.

    Až sem mi to připadá celkem triviální (a za příspěvek tudíž ani nestojící). Je ale zajímavé se zeptat: Fotografuje někdo podobným stylem dnešní bytové domy (zhusta poskytující srovnatelně otřesný dojem)? Pokud ne, proč? Co jestli mezitím lidská důstojnost, dokonce i v té neduživé a pokroucené formě, jak zde byla chápána ještě před 40 lety, zmizela? Přestala být tématem, vytratila se i ze vzpomínek?

    Nemusím snad psát, že pokud by se tak stalo, bylo by to dostatečným vysvětlením, proč dnešní architektonické hrůzy už nikdo takhle nefotí…

    • Nejsem si jistá, jak to bylo myšleno – to jako že když bydlím v jednom z těch paneláků na fotkách (opraveném, udržovaném, s celkem pohodovými sousedy), tak to je jako nedůstojné?

      Ty fotky jsou depresivní primárně proto, že jsou focené černobíle v zimním období. Sice v té době ještě nebyla vzrostlá zeleň (ony nové baráky v satelitních městěčkách za Prahou bez vzrostlých stromů taky vypadají divně sterilně), ale i tak by to v barvě na jaře vypadalo jinak…

      • (…) to jako že když bydlím v jednom z těch paneláků na fotkách (…) — To by možná zacházelo příliš daleko. Jednalo se mi o to, jak paneláky a život v nich viděl Karel Bucháček, který, kdyby tomu byl dával přednost, tam ostatně nejspíš mohl zajet i jindy, v jiném světle, v jinou roční dobu, s jiným nebem. Popřípadě jak to bylo pociťováno tehdejšími obyvateli, ale o tom nic nevím, nikoho tam odtud v té době neznaje.

        A především mi teď šlo o to, přenést se odtud do současnosti.

        • V diskusi u druhé linkované fotky se můžete celkem snadno přesvědčit, jak to viděli obyvatelé. Jedna paní bydlela v prvním patře v garsonce se svojí matkou, nebyli schopni se dohodnout se sousedy, tak to bylo depresivní. Další si chválil výhled na Prahu a lesy všude kolem, líbilo se mu tam (což je i můj případ dnes).

          Je to jen jiný druh činžáku. A záleží na lidech, co tam bydlí…

        • Jinak co se týče pohledu na bydlení před čtyřiceti lety, někdy koncem osmdesátých let napsal Samson písničku pro změnu o bydlení na Žižkově. Taky to působí dost depresivně a taky tam lidi žili. Jak moc důstojně se můžu jen dohadovat.

          Starej vlhkej pavlačák bez topení, bez vody,
          záchod zvanej ‘společňák’, nebytový prostory,
          bydlí nás tu v řadě sedm, vodu máme na chodbě,
          žijem takhle ze dne na den, málo víme o sobě.

          • V pavlčovém domě v cikánské čtvrti bydlela kdysi (před kopou let) moje žena. A vzpomíná na to docela ráda. Měla tehdy deset let a to pro pěknou vzpomínku stačí. Ale o sousedech rozhodně věděli obyvatelé pavlače víc, než dneska o vedlejší řadové vilce za městem.
            [;>D)

    • Ano, útlé mládí jsem prožil v havířské kolonii. Jeden výtok vody v předsíni, záchodek na dvorku. V zimě docela lahůdka. Ale stejně jako moje žena na to vzpomínám rád. Třeba jak v létě byl cítit horký asfalt ze střechy a jak kapal dolů a muselo se s tím počítat. a nerstát pod okrajem střechy. Atd. Myslím, že jsme trošinku rozmazlení. Tedy vlastně myslím, že rozmazlení jsme docela dost.

  2. Pavlačové domy na Žižkově byly sociálním inženýrstvím své doby. Stavěné pro nově příchozí z vesnic, kteří by neuměli žít bez návsi.
    Možná to nejdůležitější na městě není krása budov, ale život v nich.
    Mrtvá města, vesnice … kolik jich jen je. Zajímavost: i v té poslední díře, kde tajtrlíci požadují dotace, aby přežila Jednota (COOP), je kvalitní vietnamská samoobsluha. Po-Ne 8-20.

    • A nemusí být ani vietnamská.
      Na vesnici, kde mám chalupu, zavřeli skomírající Budoucnost.
      Další rok si tam dvě místní ženušky otevřely dva nezávislé obchůdky se smíšeným zbožím. Nevydělávají moc, ale stačí jim to – protože je to baví. Před obchodem parkovišťátko a posezení. Koupíš si třeba pivo a hned si ho tam můžeš vypít. Otevřeno 8 – 18 každý den, kromě Štědrého dne a Nového roku. Ony se konkurentky domluvily a obě si svátky a neděle rozebraly. Krom toho, že když něco nemají, tak do druhého dne to objednají a mají.

      Zavřeli nám hospodu (Hotel), protože “neprosperovala”. Žádný nájemce do toho nechtěl jít. Prý prodělek. Trvalo rok a půl a už tam v bývalé konírně jeden sedlák otevřel hospodu. Otevřeno 14 – 22 kromě pondělí. To jenom na objednávku. Z jídel mají jenom teplé buřty a guláš. Někdy polívku. Ale hlady nechcípneš. A protože je to klub jen pro členy, smí se tam i kouřit.

      Tož jenom tak na okraj – když někdo něco chce dělat tak to prostě udělá.

      Jak teď skuhrají pražští restauratéři. Pražáci chodí prý jinam – “protože ceny”. Slevili prý i 15% – a nic. Tak ať k sakru zkrachují, je mi to jedno. Měli záměr obsluhovat jenom bohatou zahraniční klientelu – a ta není. Tedy jejich podnikatelský záměr selhal. Riziko podnikání. Baťa s dřevákama.

  3. Vítem, zpátečníku, Vy to nějak vidíte, protože to tak chcete vidět. A protože máte nutkavou potřebu dokazovat, že svět jde do kopru a lidstvo je zkažený, tak to halt vidíte takhle a domníváte se, že v tom autor chtěl vyjádřit svoje pochybnosti, zda se v tom dá důstojně žít.
    Ale to v tom vidíte Vy, protože to v tom chcete nalézt. Přitom to třeba autora zaujalo jen jako určitý estetický objekt či výtvarná kompizice.

  4. nickname,
    protože tenhle debilní systém neumožňuje odesílat příspěvky, tak činím na dvakrát. 502 je jeden nejrozšířenějších mýtů. Nájemní bydlení, ve kterém byl splachovací záchod, jeden kohoutek (se studenou vodou), kuchyň (s kamny na uhlí a špajzem, do kterého se dalo vejít), ložnice a sklep na uhlí, byl naprosto běžným meziválečným bytovým standardem. Na patře byly čtyři byty a dva měly společnou koupelnu (kotel na uhlí).

  5. pokračování
    Udělám výjimku a prozradím osobní údaj. Moji prarodiče byli “nižší střední” a bydleli v nájemních bytech, které jsem popsal a ještě chodili s prádlem na “Bleich”. Býval jsem často hostem rodičů z matčiny strany a sobotní koupání mě fascinovalo. Nemusel jsem totiž na procházku a mohl jsem hrát fotbal nebo lézt po zdech na Bleichu.Paneláky, byla metoda stavby nájemního bydlení, stejně jako byla “cihlová metoda”. V době, kdy se zvažovalo stavění “panelovou metodou”, tak všichni věděli, že je nákladnější než cihlová. Ale, komunisti byli kreténi, kteří opravdu věřili, že ty stavebnicové stavby budou za nějaký čas rozebrány a přestavěny. No, přechod na nový způsob stavění s sebou nese spoustu nákladů, především časových a v průběhu času vzniká nedostatek, protože pracovní síly jsou staženy z původního (dávno zvládnutého) způsobu stavění. Ale tohle jsou záležitosti, které jsou notoricky známé, tudíž je nebudu opakovat. Konec přednášky.

  6. At už si myslíte cokoliv, tak vám k tomu něco řeknu:

    ta nástavba je z pdřevotřísky a ve fasádě jsou díry, který tam vyklovali datlové. Autor je poměrně renomovaný architekt a to navzdory tomu, že některá jeho díla bývají sice esteticky na výši, ale funkčně a pokud jde o výskyt závad, hotová katastrofa.

    Jo a pamatuju si, že v západním berlíně, kde jsme byli na zájezdu kdysi tesně po revoluci, jsme přes vodu viděli zajímavý shluk obytných domů. Zdálky dobrý. Z blízka to samý – nakašírovaná laciná dřevotříska, o kvalitě provedení detailů nemluvě. Potěmkinova vesnice. Akorát že v tom lidi skutečně bydleli.

    Nepřipadají Vám nakonec ty paneláky důstojnější už jen proto, že si na nic nehrajou?

  7. Modrý Ptáku: nepochybuji o efektivitě socialistické výstavby a plánování.
    Na druhou stranu jsem žil ve vesnických domech stavěných v první polovině minulého století. Dva městské domy z přelomu století jsem přestavoval. Životní standard “střední” až “vyšší střední” z té doby a země znám.
    Jiná byla Praha. Jiná byla průmyslová města (městečka) v pohraničí. Jiné byly vesnice.

  8. Nickname,
    1. Prokurátoři nejsou už sedmadvacet let.
    2. Silný názor… Anebo ideálně bez názoru…
    3. Co zamýšlíš s nynějším legislativním chaosem a nekvalitou?
    4. Jaké máš v programu kritérium chudoby?
    5. Chudým snížit daně… O kolik, aby přestali být chudí, a aby se jim snaha vyplatila přesto, že pak budou platit vyšší daně?

  9. Paneláky “karlovaráky” byla ve své době světová špička, dovoz (licence) Nizozemsko. První stavěné do 1980 ještě podle licence – kvalitní parkety, zárubně, jádro “umakart” :-/, špatná vzduchotechnika. Po 1980 (oblázková fasáda) místo parket linoleum, levné šroubované zárubně.
    Obě varianty problémy s okny – průvan i při zavřených oknech, rychle chátrající fasáda. Polystyrenové fasády, uzavření balkónů tyto domy zachránily.
    V mém domku z počátku století mám nižší náklady na vytápění než v rekonstruovaném 2+1 v uvedeném paneláku.

  10. “Dobré dopoledne, k výše diskutovanému vzniku mamánků: Kdyby místo veškerých jeho příčin měl člověk jmenovat jednu jedinou jakožto tu hlavní, mohla by být jiná než sociální stát? (A s ním neoddělitelně spjaté přerozdělování, pod nějž nejspíše nutno subsumovat také výživné placené otci.)”

    A na to jste přišel jak, že stát musí “subsumovat” ( co to zas je za výrazivo, nemůžete to přeložit so srozumitelnýho jazyka????) nejdřív výživné otci? To jako že stát nejdřív vyplatí dávku optci a ten ji pak pošle matce? A že špatná výchova je omezena jen na ty rodiny, které živitel nevydělává a bere sociální dávky?
    To jako že ženská, které platí výživné chlap, který na něj vydělá vlastní prací, nemůže vychovat mamánka a ženská, který ho platí stát ano?

    Na výchově dětí se podílejí rodiče. Je to jejich odpovědnost a ne státu. Stát není odpovědnej za to, jak si lidi zařídí, případně podělají svoje životy.

    Mimochodem, pojem “mamánek” jaksi evokuje dojem, že něco takovýho může vyrůst jen pod ženskou péčí, ale neodpovědnýho nesamostatnýho člověka, který se bojí postavit na vlastní nohy a převzít odpovědnost může stejně dobře vychovat i chlap. Nebo se aspoň na tej výchově nemalou měrou podílet.

  11. “V mém domku z počátku století mám nižší náklady na vytápění než v rekonstruovaném 2+1 v uvedeném paneláku.”

    paneláky byly tepelně strašně neúsporné, to je vcelku známá věc.
    Ale nutno dodat, že předválečná bytová výstavba v tomhle nebyla o moc lepší – leckde byly stěny třicítky, o velkých plochách oken, leckdy jednoduše zasklených, na které pěli ódy funkcionalističtí estéti, ani nemluvě.

    U těch paneláků se přistpoupilo k zateplování po energetické krizi v r. 1978. tenktrát papalášům docvaklo, že přece jen je zbytečný topit Pánu Bohu do oken.

  12. ” proč dnešní architektonické hrůzy už nikdo takhle nefotí…”

    No, tenkrát tenhle způsob focení “frčel”. Když si najdete fotky z té doby, tak podobně vypadaly i fotky například na chodbách projekčních ústavů, kde byly vyvěšeny ne aby se dotyčný ústav bičoval, co to postavil za hrůzu, ale pochlubil se svou produkcí.
    Grafika, postavená na kontrastu stínu a světla v architektuře je vcelku vděčná věc, v barvě ovšem tenhle efekt zaniká. Barevně se tehdy moc nefotilo, produkce takové fotografie byla poměrně nákladná. I tu černobílou fotku bylo třeba vyvolat v temné komoře a při tomto procesu si s ní třeba ještě pohrát a doladit ji.

    Dnešní hrůzy samozřejmě taky leckdo fotí, fotí je prostě jinak, stylem, jaký odpovídá tomu, že cvaknete mobilem a a jedním kliknutím vyvěsíte na facebooku.

    Černobílým fotkám jsme už odvykli. V dobách, kdy rodinné a upomínkové fotky byly černobílé a barevná fotka byla vzácnost, nám tolik depresivní asi nepřipadaly. Dnes, ksyž se uplatňují hlavně na kondolenčních a smutečních oznámeních nebno k dosažení dramatického efektu a dokumentaci takových těch běžných denních radostí přezvala barevná fotografie, je máme mnohem víc spojené se smutkem a depresí.

  13. Jiank já osobně za daleko větší hrůzu než panelák považuju hotel Don Giovani.
    Určitě už ho někdo fotil.

    Ale ten je tak odporně banální, že tak jako ty Bohnice ani vyfotit nejde.

  14. Paneláky, jak které a z jaké doby. Některým a navíc zatepleným může nynější developerská výstavba závidět.

  15. Modrej, na to je jednoduchá odpověď. Investiční horizont.

    Nákladnost panelové výstavby oproti z cihel… Postav desetipatrák z cihel…

    Jak se to staví nyní? Nosný železobetonových skelet odlévaný na místě. Výplně z izolačních cihel či tvárnic. Přes to zateplovací fasáda. Tehdy ta technologie tady nebyla. Když při dobré izolaci spočítáš ztrátu, vyjde to na přes dva a půl metru plného cihlového zdiva. Kolik má prvorepublikový činžák?

    Můj rodný dům v nenosných částech 60 i 40. Vymrzákov. A podívej se na Baťovy domky ve Zlíně. Sice oproti tomu z čeho přicházeli zaměstnanci z venkova to byla “Amerika'”, ale také levné provizorium na několik desetiletí.
    Ovšem socialistické nezateplené paneláky byla katastrofa. Hlavně zhruba po roce 1975. Jenže když drží statika, tak po zateplení dobré. S velkorysým prostorem mezi sebou, třebaže jak kde.

    Starý funkcionalismus? Jak izoluje odlévaný beton? Nevytopitelná architektura. Pravda, tehdy lidi nebyli tak hákliví, a kd]yž byla velká zima tak jim stačil Kunetkův 15C standard.

    Vzpomínám, jak jsme začínali topnou sezónu když vnitřní teplota klesla na 16C.

  16. Schumi, ad 510.3: legislativní chaos: mají-li nám být zákony drahé, musí být vzácné. Návrh: Předkladatel musí zákon odrecitovat zpaměti. Jedná-li se o novelizaci zákona, musí odrecitovat zpaměti celý novelizovaný zákon.
    Každý leden se ve sněmovně za přítomnosti ústavní většiny poslanců a senátorů předčítají zákony platné na daný rok.
    Ad 510.4+5: kritérium chudoby: zaměstnancům a podnikatelům z “dolních 10%” neúčtovat žádné daně z příjmu a odvody. Ušetří oni, ušetří se práce finančákům i sociálce. Ostatním, kteří se živí prací, snížit daně a odvody, v závislosti na jejich výdajích na zdravotnictví, školství, sociální služby… Zrušit poplatky na OZE.
    Daně a odvody platit až z příjmu nad “dolních 10%”. Tím zabránit “pasti chudoby”. Pokud by dolní 10% percentil byl do 18.000 Kč, danit a odvádět až od 18.100 Kč, v tom případě daň a odvody ze 100 Kč.
    Tento návrh není rozpočtově neutrální.

    Dlaždič: přišel, chtěl po ženě, ať s ním jde na poštu vybrat “poste restante” napsané na ní. Poslal jsem ho někam.

    • Nickname, začni trénovat. Napiš nový občanský zákoník, nauč se ho a odrecituj ho na pork trophy, kam možná konečně dorazím. Ale spokojil bych se i s pravidly silničního provozu. V nejhorším případě s Ústavou…

      Podle toho jak uspěješ, zvážím jestli Ti dám svůj hlas, bys byl mě zastupujícím zákonodárcem.

      Nestačilo by zákonodárcům vyměnit počítače za husí brky a duběnkový inkoust, a že papír by museli platit ze svého, A4 za 10 Kč?

    • děkuji za důvěru Schumi. Současný zákoník má desítky tisíc slov. V rodinné tradici těch si slov umíme zapamatovat tak deset. 🙂
      Papír a duběnkový inkoust je dobrý nápad.
      Z důvodu snadného zneužití nenavrhuji “jak zefektivnit státní správu”. Protože by to dopadlo na občany.

    • nickname,
      vidim, ze toho mate na talirku azaz! Gratuluji Vam ovsem k obrovskemu uspechu, ze jste se konecne rozhodl vykopat toho dlazdice. Napred postavi okrajniky o dvanact centimetru vyssi nez mely byt, pak se bez omluvy nedostavi svuj kiks napravit a pak se opet neohlasene dostavi a vyzve Vasi pani na rande zrovna na postu! Uz jsem z neho byl tri dny nervozni. Kdyby nebylo te zatracene corony, priletel bych v ramci NATO Vam pomoct ho kopnout do jeho dlazdicskych gati. No,nic. Mozna priste, az si objednate treba stejne dovedneho pokryvace.

    • Ještě jsem ho nevyhodil. Jen nastavil pravidla. Ať ženské do našeho obchodu netahá.
      Pro jistotu ještě vyměním zámky u dveří. :-/ Ono ani s firmou to nemusí být výhra. Šéf zinkasuje zálohu, pak pošle takové zoufalce. Tenhle by i uměl, ale musel bych u něho pořád stát. Ach jo. Sám sobě stavbyvedoucím i zedníkem. Baví mě to, ale neudělal jsem si čas.

  17. A koncepce xKK je také vypráskaný nápad. Obytná maxikuchyně. Proletarizace bydlení.
    Udělat z toho trendystyl a ušetřit výrobní náklady.

    • Nic proti. Na naší chalupě taky byla velká cimra. Bez KK!
      Navíc dva přístěnky, podkroví a chlév.
      Z jednoho přístěnku je kuchyně, z chléva koupelna. Velká cimra zůstala, podkroví taky, tam spím. Pro 6 lidí docela komfort.
      Přibyla elektřina, tekoucí voda a septik. (T.j. musí se platit.)
      A velikánský televizor. Ten nezapínám, vyzařuje špatné vlny.
      Já mám kulturu na baterky. Rádio, čtečku a mp3.

      Vylepšení vašich skvělých nápadů: Ústava vytesaná do žulových desek.

  18. A jak si užíváte turbulenci na kovech?
    A na akciových trzích?
    Znalost ekonomické vědy transformujete na tvrdou měnu?

      • Přes brokera. Záleží odkud. U nás by to měla umět například Patria. A Fio. Pro zacatek si bez rizika můžeš vyzkoušet na cvičném portfoliu. Zádrhel je v tom, že psychika pracuje jinak na ostro.
        Obchodování zmákneš rychle. Jestli Ti to pálí stejně jako předpokládaným zákonodárcům při tvorbě legislativy, načteš čísla, predstavíš si a vyhodnotíš grafy a trendy pro technickou analýzu, spáruješ to s daty vybraných firem, vyhodnotíš v rámci sektorů, lokálně i globálně, s ohledem na výroční zprávy a informací které posbíráš. Politickou situaci, volby, války, nákazy, skandály, drby. Zprávy co kupují a prodávají velcí investoři. Drž prst na prodejní spoušti když Ceo prodává ranec. Záleží na tom jaký máš vstupní kapitál a sociální kapitál. Případně Tě čeká bohatý společenský život. Dá rozum, že v místní nádražní restauraci se o tom nic užitečného nedozvíš. Najdi si někoho kdo Tě uvede do lepší společnosti… Jsi-li úspěšný bohatý, tohle víš. Jsi – li jako většina z nás obyčejných, spoustu informací pro začátek najdeš na netu. Základní radu jak vydělat znáš. Za méně nakoupit, za více prodat.
        Za mě, nebuď hladovej, budiž Ti to především zábavou, která když se uživí sama je to dobré, při nákupu se nesnaž trefit dno, při prodeji, ani vrchol, pamatuj na opici s prackou v láhvi, zamilovat se do obchodovaného titulu je smrtelný hřích. Obchodování je jen způsob, kterým měníš čísla v čísla.
        Hodně štěstí.

  19. 2 Schumi ad 518.1 – “Nickname, začni trénovat. Napiš nový občanský zákoník, nauč se ho a odrecituj ho na pork trophy, kam možná konečně dorazím.” – tak to pozor… Zatím snad existuje ženevská konvence ohledně mučení zajatců, ne?

    • No dobře. Tak pro začátek a pro rozcvičení něco jednoduššího. Nejsem saďour, že bych chtěl rovnou uživatelsky přívětivý operační systém kompatibilní s Windows a třemi nejrozšířenějším Linuxový i distry.

      Stačí Linuxový ovladač pro integrovanou inteláckou grafiku řady i7xx, včetně grafického rozhraní pro ovládání RGB jasu, kontrastu, gamutu, protože kdo furt má do konzole klofat.. “sudo” a parametry…
      Sice by mi stačil jen skript, ale nechci to až moc usnadňovat.

      Mezi tím si můžete dát partičku diferenciálních rovnic, jen tak zpaměti. Pak ta legislativa půjde sama.

  20. Nickname není zajatec. Pokud chce pěstovat masochismus, nic mu nebrání, naopak, mohl by i do průvodu. *<:o)

  21. JohanoB,
    naprosto souhlasím.
    Mně fascinuje, že každá nicknamova iniciativa je bryskně označena za pošetilou, a pokud není takto označena, tak je mu vysvětleno, proč bude neúspěšná. Mně jeho aktivita přijde osvěžující. Bez ironie a sarkasmu. V atmosféře všeobecného kňučení a skuhrání nad obecnou mizérií, dvojnásob osvěžující.

  22. Modrej, to je jako v době příchodu věrozvěstů čekat, kdy už se spustí fontány ve Versailles. Když víš, že napřed musí proběhnout začínající středověk.

    A vůbec, jako by pošetilostí nebylo dost. Třeba… Campanellu jsi četl…

    Čím víc znám, tím menší chuť mám k aktivitě něco měnit, když nevím v co. Nejsem spontánní řád. Vždycky si to připomenu na Berchtesgadensku. Kdyby se Dolfi věnoval horám, jezerům, malování, architektuře… Místní nádraží se mu povedlo. To k čemu využil své nadání v politice, budiž výstrahou.

    Mám čím dál blíže k STK pozorování se sloupku.
    Jsem toho názoru, že nynější systém je lidskou silou a bezeztrátově nereformovatelný, tak jako například římský už kolem roku 200. Podobnost s ním není náhodná.

  23. 2 JohanaB – zajatci jsme my… Co si přijedeme v klidu užít BFPT… Dyť jsme zas tolik nezlobili, abychom museli poslouchat recitování zákoníků…

  24. Schumachere,
    naprosto se míjíme. Považuji za osvěžující, že někdo chce něco dělat. Považuji za odpudivé odrazování od dělání a následné kňučení a skuhrání. O výsledku dělání jsem se nezmínil. Bez práce nejsou koláče, ale práce koláče nezaručuje.
    Kdyby malé děti byly tímto způsobem odrazovány od činnosti, tak se nenaučí chodit nebo mluvit. Což by tedy u některých kňučilů a skuhralů bylo ku prospěchu věci.

    • Modrej, to nemusíš zdůrazňovat. To v poslední době je notorieta. Na míjení jsem zvyklý. “Míjím se, tedy jsem.”

      Na druhou stranu rozumím tu všem, i Zpátečníkovi. Nepovažuji za svoji chybu, že leckdo mi nerozumí. Je zajímavé, že například StK mi rozumí. Třebaže mé myšlení je těkavé, odskakující, zabíhavé, ve snaze obsáhnout co nejvíc a vidět z mnoha stran. Nechci se jako slepec držet své části slona. A ve vážných tématech zlehčující, jinak bych sám se sebou nevydržel, kdybych se sám bral se vší vážností.

      Co se týče pomoci chudým, je to vážné a nejednoduché téma. Jak a ve kterých oblastech nastavit parametry, nejen v daňové.

      Jistěže jsem nemyslel vážně, že chudým by se měly zvýšit daně, aby byli přinuceni zbohatnout. To snad pochopil každý přinejmenším kdo mě zná. Tady všichni. To je jako by někdo bral vážně Pamflet výrobců svíček. Nebo můj výrok, že nejlepším řešením by bylo chudé vystřílet. Stejně jako zaměstnance a zákazníky, se kterými jsou beztak samé problémy. Zbyli by jen kapitalisté s plně automatzovanými továrnami. Dokonalý svět. Ovšem nějaký šťoura jako například já, mohl by položit protivnou otázku ve stylu “Kam jde ten kouř?…”

      Klíčová otázka je, co je účelem daňového systému.
      Odpovědi se liší na ose “zprava doleva”.

      Jsem toho názoru, jeho základní účelem je pokrytí nákladů na nezbytné činnosti zajišťující fungování celku. Kmene, státu. Především vnější a vnitřní bezpečnosti. Nezbytné činnosti jsou takové, které není schopen zajistit jednotlivec. Které to jsou, je také otázkou diskuse na ose, zjednodušeně na jejímž jednom konci je jedinec vším, na druhém je ničím.

      Jak víme nejen z dějin, extrémy jsou nefunkční, “pracovní bod” (přinejmenším technici a bastlíři Kořenský a StK vědí co tím myslím) se pohybuje v nějakém pásmu. Nemám odvahu pro jeho vymezení ani pro stanovení optima. To by bylo stejně pošetilé jako řídit trh. Nalézání optima pro nějaké uspořádání je záležitostí spontánního řádu lidské interakce.

      Mojí základní představou je, že daňový a fiskální systém by měl být co nejjednodušší.

      Co se týče chudých, ale i všeobecně platí, že daně by neměly být demotivující. Jestliže připustím výjimku z daňové rovnosti, pak takovou aby daňová úleva byla motivující k práci, ne k zahálce.
      Základní tezí je, že přičinlivost se vyplácí. To je základ.

      Jenže nejde o čistě technické řešení. To by bylo jednodušší, třebaže ne jednoduché. Jde o reálnost jeho prosazení v rámci všeobecné kultury společenské formace. Nyní “demokratické”. Když se rozhlédneš po “demokratickém světě” vidíš, že všeobecné “národní” kultury se navzájem odlišují. Jiná je zdejší, jiná například švýcarská, jiná finská. S odpovídajícími důsledky. Třebaže všude mají “demokracii” a “trh”.

      K zákonům jen tolik, že pro fungování společnosti, mravy jen zákonné jsou nedostačující. V tom smyslu zákon má být poslední pojistkou, ne hlavním regulátorem.

  25. Ad 502 – víceméně mohu potvrdit to, co říká Modrý pták. Já měl prarodiče z obou stran v Praze. Z matčiny strany to byla řekněme nižší střední třída (měli hokynářství/koloniální obchod) a z tátovi strany řekněme vyšší střední třída (velkoobchod galanterním zbožím).

    Byt té nižší střední třídy byl na Žížkově (za komunistů zbourán, babička přestěhována na tehdy vznikající Jižní Město). Topení uhlím, vaření na uhlí, jeden pokoj vytápěn sporákem z té kuchyně, v bytě byl splachovací záchod a dokonce i koupelna. Ovšem kotel na teplou vodu v koupelně byl rovněž na uhlí. V bytě jen studená voda v kohoutku u koupelny (do kuchyně se musela nosit).

    V bytě té vyšší střední třídy (kde jsem se narodil) byl v kuchyni plyn (tehdy svítiplyn) pro sporák a karma na teplou vodu. Dále byla plynová karma na teplou vodu v koupelně. Ovšem ve všech pokojích se topilo uhlím (kachlová kamna). Samozřejmostí byl pokojík pro služku a služka. Tu ovšem pamatuju už jen jako paní o něco mladší než babička, která chodila za babičkou poměrně často na návštěvu a vždy naprosto sama od sebe přišla kdykoli babička potřebovala s něčím pomoct (např. uklízet po malování, gruntovat před Vánoci apod.).

    Ale pravdou je, že když ten žižkovský byt zbourali a babičku přestěhovali na Jižní město, tak si nemohla vynachválit dvě věci:

    1. Teplá voda v kuchyni i v koupelně
    2. Ústřední topení.

    To v bytě, kde jsem se narodil udělali plynové topení až o dost později, v rámci té akce kdy Praha 2 byla jednak převedena na zemní plyn (a zmizelo plynové osvětlení z ulic) a elektřina byla předělána ze 120V na 220V. Odhadem to mohlo být tak někdy kolem roku 1975-77. Ještě když mi bylo deset, tak jsme pravidelně jezdili s tátou do sklepa pro uhlí a brikety a vynášeli popel do popelnic. A vždycky 2x (?) ročně přijeli uhlíři, nosili z náklaďáku uhlí a brikety do sklepa a babička měla takovou vyšší stoličku na které stála na ulici, aby viděla uhlířům do puten, jestli jí nešidí a dělala si na papír čárky za každou putnu… 🙂

  26. Zpátečník says: 12.8.2020 (11.40)
    Děkuji Zpátečníku za zprostředkování geniálních fotek pana Bucháčka (nic mi to neříká). Způsobil jste, že jsem zanoroval velmi hluboko v knihovně a našel sbírku povídek Petra Prouzy “Holky a hřbitov”
    Cokoliv napsal potom je už imho sr..ka ale toto bylo pravé existenciálně bezútěšné čtení pro rozjitřeného teenagera, povídky:
    Jiné království
    Kočko hejbej se
    Syn správce lázní ( stínky 🙂

    Já jsem se kdysi Zpátečníku s kamarádem rozhodl k tomu něco napsat (muziku) a s kamarádem jsme potom šli do přírody s foťákem a záměrně černobílým kinofilmem. Podzimními poli a vesnicemi jestli náhodou nenajdeme ten dům s dvorkem (Jiné království) atd …

    Pan Bucháček tu depresivní atmosféru dokázal zachytit zcela přirozeně (není divu) na sídlišti. To nás tenkrát nenapadlo. Námět byl viz třeba Chytilka profláklý …

    Děkuji.

  27. nickname says: 12.8.2020 (12.09)
    ad “Panelové domy, bydlení ve městě bylo pokrok pro ty, kteří doma neměli ani splachovací záchod.”
    Ovšem pravé požehnání pro některé spoluobčany byla povinná ZVS, kde se někteří spoluobčané na tom splachovacím záchodě naučili i sedět nikoliv stát přičapnut v bagančatech (stejně jako někteří zahraniční VŠ studenti v tzv nultém ročníku – stání na nekvalitních bakelitových prkýnkách způsobovalo podklouznutí a komplikované zlomeniny kotníku pronikutím nohy do záchodového sifonu), používat, lžíci, potom celý příbor, mýdlo a potom ke konci docházky někteří i zubní kartáček.

  28. Modrý pták says: 12.8.2020 (13.06)
    Na patře byly čtyři byty a dva měly společnou koupelnu (kotel na uhlí).
    Potvrzuji. Standard i v Rusku. Vzniklo to tak, že vyvlastnili obvykle žida, a ten byt dali čtyřem famíliím.
    Sám jsem takto kdysi sceloval. Na patře bylo 6 bytů a udělali jsme z toho dva opravdu minimální (ca 150 m2 každý). Stejně ale daleko za původním stavem. Byl to jeden rodinný prostor s okružní chodbou, několika pokoji, kuchyní, několika ložnicemi, toaletami, pokoji pro služky, komorami, kuřárnou a oválným hudebním salonkem.

  29. Modrý pták says: 12.8.2020 (18.41)
    “Bez práce nejsou koláče, ale práce koláče nezaručuje.”
    To je bezesporně pravdivé souvětí.
    To samozřejmě neznamená, že nejsou přerozdělovány koláče. Dokonce ani nemusíš pracovat na koláči abys koláč obdržel. Nemusíš pracovat vůbec abys “koláč” obdržel. Protože asfalt (“jednodušší”) nebo Společenská smlouva ad Rousseau (“lépe zní”).

  30. Hlavně nekrmte sviště, je to vysoce risiková záležitost. Viz:

    https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ceska-rakousko-nemec-hadka-krmeni-svist.A200812_161708_zahranicni_dtt

    “V nemocnici skončila ve středu česká turistka, která se v Rakousku dostala do sporu kvůli krmení svišťů. Němec, kterého při hádce poplivala, ji shodil do příkopu. Žena si poranila kotník. O případu informovala korutanská policie, jež případ vyšetřuje kvůli podezření z ublížení na zdraví.”

    Občas si zcela vážně kladu otázku, zda jsem se zbláznil já a tyhle články se mně jenom zdají. Nebo jestli jsem se nezbláznil já, takové články skutečně existují a zbláznil se tedy svět okolo. Nebo jestli je svět i já relativně v pořádku a zbláznili se jen novináři…

    Zajímavé je, že se z článku vůbec nedozvíme, kdo vlastně krmil sviště. Co ty novináře na té jejich fakultě vlastně dneska učí ??? 🙂

      • Karle, není. Podstatné je že šlo o plivání a přeshubu, a že aktéry byla Češka a Němec. Ani úplnost příběhu není významná. Tak jak je podáno, je plně postačující aby přitáhlo zájem očekávajícího publika, kterému je podáno včetně doprovodných reklam.

  31. Jo jo, skimici, Syna správce lázní si myslím pamatuji celkem dobře. Nepřipadal mi ale primárně depresivní, spíše temný, horrorový. Tehdy na to byla atmosféra, snad i dobová móda; viz třeba Klímova Cukrárna Miriam, v lecčems podobná. Anebo literatura, kterou v té době psal neliterát Emanuel Mandler… Téměř totéž by se asi dalo říci i o té Prouzově povídce, v níž klouček zůstane doma s mrtvým tatínkem…

    Jinak samozřejmě v principu je teoreticky možné, že Bucháčka bohnické sídliště zaujalo jakožto depresivní, zatímco otázku důstojnosti si nijak nekladl; je to jen má spekulace, že to byla právě ona, jež jej zajímala. (Že tyto dvě dimense nejsou totožné, jistě netřeba vysvětlovat.) Ovšem i černobíle by se ty paneláky byly daly vyfotit jinak; klidně i s tím marastem kolem, ale v podvečer, z trochy odstupu, s postupně se rozsvěcujícími žárovkami, evokujícímí (poněkud ambivalentně, ambivalentní) dojem tepla domova. Že místo toho Bucháček nafotil jejich numinózní masu, pěkně od severu, jistě mělo nějakou příčinu.

    Stejně jsem se však odtud chtěl dostat k důstojnosti dnešního člověka: Zanikla. Zanikla, vytratila se, zmizela, přestala být tématem. Alespoň pokud mohu soudit. Její absenci v architektuře dnes na fotkách (či kdekoliv) tematizuje málokdo.

    — Přímo se nabízí srovnat povídku Jak se pan strážník pozvracel (kterou zmiňuji výše) s Vieweghovou Subtilní věci chlapi nikdy nepochopí (ze sbírky Zpátky ve hře, psané až po jeho ne zcela stoprocentní resuscitaci)… Lze tak porovnat rozlohu, hloubku a palčivost jednoho maléru, v němž je ta první psaná, s rozsahem druhého, v němž tkvíme teď.

    A vůbec… Jakpak tomu vlastně je s lidskou důstojností Vieweghových postav? A Viewegha samotného?

  32. Zpátečníku, jak vás tak čtu, říkám si, jestlipak taky někdy vylezete ze své slonovinové věže mezi skutečné živé lidi… 🙂

    • K tomu závěru, je tam pár nepřesností. Kromě obchodu s GB a SSSR Roosevelt a jeho vláda dělali maximum, co jim Ústava dovolovala, možná i víc. “Lend and lease” bylo víc, než jen obchod (ač pochopitelně pro USA výhodné, ale pro GB životně nutné), doprovod lodí v části Atlantiku taky poněkud přesahoval obvyklé činy neutrála. Občanům USA se do války nechtělo zákonitě, živě si představuji ochotu zdejšího obyvatelstva, pustit se do něčeho takového. Porovnávat s přístupem SSSR to radši ani nebudu.
      Podle posledních (tedy posledních mně známých) údajů Hirohito moc dobře věděl, co se chystá a aktivně se zúčastnil.
      No a v současnosti, USA mají své zájmy, nic nového pod sluncem. Je čistě jen na nás a našich zvolených čunitelích, nakolik a jak jim vyhovíme. Oni něco chtějí, my něco chceme.

      • Ano, Státy dělaly víc, než je pro obchodníka obvyklé ze dvou docela dobrých důvodů: Jednak finančních – válečné obchody jsou obvykle velmi výhodné – pokud ovšem zboží dorazí – a jednak ze snahy, možná i podvědomé, že když válka zůstane za mořem, nebudou muset američtí hoši umírat. A je to taky pravda.

        Hirohito určitě o zahájení války věděl – jenže by neměl asi dost síly to zastavit. Viz tanečky kolem kapitulace Japonska.

        K článečku – já si moc dobře pamatuji Štěpána a jeho projev o tom, že “jim přece nebudou poroučet děti!”
        Tohohle mi pan Pompeo (jak mu říká moje žena “Pompeje”) velmi připomněl. Taky je jí nesympatický. Kéž bychom mohli skandovat jako tehdy ti dělňoši z Kolbenky “My nejsme děti!”
        Tož – skandovat bychom mohli – a to je tak asi všechno.
        [;>/

  33. Jeden komnetář kouek výše mi připomněl “ale vy bijete černochy” a nejhorší je, že podle těch omluv a klekání to asi byla pravda …

  34. K Nordstreamu: Německá (či německo-ruská) politika rozhodla o uzavření cca 1.000 pracovních míst u nás v okrese. Nahradí se příliš levné české uhlí dováženým ruským plynem. Jiná věc je, že se bývalý soudruh uhlobaron na té politice vezl a doufal, že co projde estébákovi, projde i jemu. Že by se nějaká výjimka našla, aby on mohl kutat a zároveň dotace na OZE čerpat…
    Svět není černobílý a tyhle hrátky velkých obvykle zaplatí ti malí.

    • Jistě – a druhá strana problému je taky jasná. To, že se Deutschland dobrovolně vydává Putinovi do rukou (kohouty má v rukou on) je mi sice podezřelé, ale jsem jenom neinformovaný český důchodce, do vysoké politiky moc nevidím. Pokud se Nord Stream 2 povede dokončit, nebude se vozit stlačený břidličný plyn za Států.Žádný kšeft pro USA. Takže taky jasné.

  35. No zelená politika prostě to levné špinavé uhlí chce zlikvidovat ať to bude ruským plynovodem nebo americkými tankery se zkapalněným plynem.

    • obávám se, že něco na tom bude. I proto mě německé nářky nad tím, že někdo se snaží prosadit svojí politiku v zahraničí, nechávají chladnými.

      • Vždy se velcí snaží prosadit svou obchodní i bezpečnostní politiku hlavně venku. Bylo by nenormální, kdyby to nedělali. Se srovnatelnými musí provést výměnný obchod, malým ji vnutí.
        Proto si myslím, že Rusko není tak bezvýznamné, jak se nám leckdo snaží namluvit. Velcí ho totiž berou na vědomí.

  36. ” Do Moskvy jsem odjížděl jako ministr suverénního státu, zpět se vrátil jako ruský pohůnek…” A pak že se historie neopakuje….
    Navrhuji, aby ty Dukovany stavěly ti jaderní inženýři z pouště, vedle v Germanistánu jsou momentálně na stáži a přehazujou je vidlema…..
    Reliable technologie a tihle exprdi – aspoň to bude mít rychlej konec…….

  37. Ad Dukovany, Temelín: důležité je, aby státní rozpočet negarantoval soukromé firmě ani dobrý den. Za velmi vhodné považuji, aby stát opustil ČEZ, aby prodal akcie. Tolik politik ve mně. Kdybych se někdy stal ministrem, činí mě to způsobilým řídit elektrárnu? Energetice vůbec nerozumím. A už vůbec ne: kdo, s kým, za kolik.

    • Nebo kdokoli jiný ze zahraničí. Měla jsem pocit, že vlastnictví ČEZu je otázka zajištění alespoň základní energetické soběstačnosti, aby alespoň jedna elektrárenská společnost zůstala v českých rukách a byla jistota, že nepřesune kompletní výrobu energie za hranice. Mýlím se?

    • Dnes slouží ČEZ jako kasička pro vládní strany a jejich kamarády. Viz prodeje elektráren v poslední době.

      • Myslím, že je: státní energetická politika a řízení ČEZu nejsou žádnou zárukou energetické bezpečnosti, naopak jsou příčinami, které v delším časovém období způsobí nedostatek (zásadní zdražení) energie pro průmysl.
        Je zbytečné se vymlouvat na politiky OSN, EU nebo intergalaktického shromáždění třetího kvadrantu.
        Mj. proto navrhuji zrušit dotace ČEZu a snížit daně (zrušit příspěvky OZE) odběratelům.

        • Nerad šlapu do báboviček, ale ČEZ je největší přispěvovatel do českého rozpočtu.

          S Dukovany bude asi sranda. Zatím co se hoši političtí mlátí s nabídkami Ruska, Číny, pseudoameričanů, tiše si získává oblibu nabídka jižních Korejců. Ještě nikde v zahraničí nepřevýšili dohodnutý rozpočet, dodrželi lhůty a jejich elektrárny fungují bez chyby. Navíc plzeňská turbinka je jejich a turbína patří k nejdražším částem soustrojí. Pravda, elektrárnu v tuším Bahrajnu se jim spustit nepodařilo, přestože je navezené palivo a už více než půl roku je přichystaný knoflík pro zahájení provozu. Bohužel, v elektrárně smí pracovat pouze rodilí Bahrajnci, ale žádný dodnes neudělal zkoušky k obsluze, na kterých Korejci bazírují. Mezitím už budou mít dostavěný druhý blok…..

  38. Anichž bych rozuměl energetice a lesům, dovoluji si vyřknout silný výrok: ČEZ je jako Lesy ČR, jen posunutý o 5 let. Zatím do státní kasy částečně vrací, co ze státní kasy dostane. Za chvilku už bude jen čerpat.

  39. Čtenář si též může povšimnout, že ČEZ se chystá stavět jadernou elektránu, ale nenavrhuje zastavit vyplácení dividend. Peníze (po zdanění) nechat na účtech ČEZu a stavět z vlastního.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *