Když byrokracie pomáhá soupeřům.

Dušan Neumann

          Již mnoho let se Evropa chlubí stavbou největšího Tokamaku – fúzního nukleárního reaktoru – na světě ve francouzském Saint-Paul-lés-Durance. Stavba tohoto experimentálního reaktoru ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) je řízena mezinárodním konsorciem, jehož členem je i Čína.Tento obdivuhodný technologický zázrak však zpomaluje stále rostoucí cena a nesmyslné byrokratické požadavky.

          Francie tvrdě trvá na tom, aby ochranné stínění reaktoru odpovídalo stejným normám jaké jsou stanoveny pro reaktory uvolňující energii jaderným rozpadem – fission, zatímco tokamak je fusion reaktor kde k žádné radiaci ani obávanému meltdown nemůže dojít. Palivo pro fůzní reaktory – deuterium a tritium – je celkem snadno a bezpečně vyrobitelné z mořské vody a lithia. Fůzní reaktory neprodukují žádný dlouhodobý radioaktivní odpad.

          Čínští experti pečlivě prostudoval ITER a dlouho sledovali jeho stavbu. Pak se vrátili domů a neobtěžkáni evropskou byrokratickou vášní pro regulace hbitě postavili vlastní verzi tokamaku. Letošního 23. května pak dosáhli rekordu v trvání fůze a dosažení teploty.  Reakce trvala 101 sekund a bylo při ní dosaženo neskutečné teploty 120 milionů stupňů Celsia. Ne, není o překlep – teploty podstatně vyšší než je teplota slunce.

          Loni v prosinci dosáhli jihokorejští fyzici teploty 100 milionů stupňú Celsia po dobu 20 sekund. Čínský experiment znamená velký skok kupředu. Otázkou stále zůstává, podaří-li se tak obrovskou explosi energie zkrotit na technologicky využitelnou úroveň. Pokud ano, tak k tomu má dnes Čína si nejblíž.

 
—————————————————————————————-
PS Šumavák.
A dopracovat se k tomu kroku, že reaktor bude dávat více energie než spotřebuje. Pak máme jako lidstvo (nebo alespoň Čína 😀 ) vyhráno.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 984 komentářů u „Když byrokracie pomáhá soupeřům.

  1. Lze věřit úřadům ČR? Nelze.
    Poté, co se zvedl odpor proti omezení přístupu do katastru nemovitostí, prohlásil Katastr(of)ální úřad, že ohlášenou změnu přístupu nezavede.
    Lhal. Zavedl.

  2. To mě připomíná historku, kterou zaznamenal L.Mňačko ve své knize Agresoři. V Izraeli se v 50. letech světila sobota snad až ad absurdum. Nicméně i v onen den je třeba se starat o nemocné. A tak měl vrchní rabinát rozhodout, jak dávat v sobotu injekci. To je přece práce a ta je zakázána. Rozhodnutí bylo poněkud slabomyslné: injekci lze dát, ale jen levou rukou. Pravou rukou by to byla práce. (Jak by to mělo být u leváků už učenci nevysvětlili.)

  3. K tomu maratonu – soutěžily týmy, takže asi měly nějaký systém, jak se vystřídat a vyspat.

    V americe si prý občas chudí nežidovští chlapci přivydělávali jako tzv. šábesgójové, měli za úkol, až se rodina odbere do ložnic, pozhasínat v domě. Nejspíš i jiné drobnější, ale nezbytné úkony.

    Možná by tak šlo pořešit i ty injekce?

  4. Přátelé, kolegové (asi hlavně z řad IT). Pŕemýšlím o vhodném výukovém jazyku pro úroveň 10-11 let.
    U strukturovaného programování bych to viděl na Karla pro základní algoritmizaci a postupně Pascal. Ale strukturované programování je víceméně mrtvé a výukových jazyků he hafo…
    Dobrá ráda bude odměněna poděkováním, neváhejte 😀

  5. Proč nemohu být echt pravičákem?
    Protože jsou to “schematičtí” lidé. Někdu stačí jedna – dvě věty, aby se pro mě jinak zcela přijatelný a dobrý program stal nekonzumovatelným.
    Třeba “již nikdy žádný lockdown” Ráčej prominout, ale to je pěkná pitomost. Kdyby přišla další, horší pandemie tak se prostě budeme tvářit, že “se to zvládne” tak nějak společnými silami. Problém je, že nejsou žádné “společné cíle”. Soukromníci se starají každý o svůj job. Majitel soukrpmé nemocnice a majitel pohřebního ústavu mají diametrálně jiná očekáváníé. Pořadatel hudebního festivalu nebere ohled na to, kolik lidí se tam nakazí. Vybral vstupné – a to mu stačí. Mladí jsou přece svéprávní a každý tam vstupuje na vlastní nebezpečí. No – svéprávní….
    Nebo “nenechám si omezovat svoji svobodu očkováním”. To jsou prostě jen výkřiky. Nečekám, že za mě bude stát určovat co ano a co ne. Ale nechat vše jen “neviditelné ruce trhu” je asi taky špatně. Lidi nejsou schopni se příliš zamýšlet nad svým konáním. Nebo přesněji – jen málo z nich.

    • Ostatně – ten “svobodný pravicový západ” se začíná jevit poněkud jinak. Socialismus velkých hráčů, podřízenost všelikým podivným ideologiím, naslouchání některým “hlasům ulice”, úspěch lidí, kteří jsou vlastně komunistém, jen si jinak říkají, třeba geen…
      Takže kde vlasně je ten fungující vzor? Komunismus se ukázal být nefunkční, kapitalismus se pomalu stává taky podezřelým systémem, protože se přibližuje onomu vysmívanému socialismu.
      A anarchie nikdy v dějinách nevydrtžela dlouho, lidé se prostě “samoorganizují”.

        • Velmi zajímavý článek.
          Byť strojově přeložený, dal se dobře přečíst. Konvenuje s mým názorem, že území, na kterém je nastolena nějaká rovniováha (řád) nesmí být moc velké. Jinak není možno udržet pořádek. Kooperace s vedle ležícími enklávami je možná – ale ne na základě podřízení se nějaké společné strategii. Každá z enkláv má jiné problémy a ty se nedají řešit centrálně. Proto nefunguje a nemůže fungovat EU – protože špičky nechápou, že problémy třeba Německa nebo Francie jsou jiné, než problémy české nebo maďarské a snaží se pochopitelně nepoškodit “své” obyvatele. Proto je nutný rozpad velkých říší. Jsou nakonec tak velké, že jsou neovladatelné.

    • No, neco z toho co pisete je pravda, neco neznalost.

      Pravdou je, ze tu odpovednost mnoho lidi proste ztratilo. Hlavne ti, ktery hodne mluvi o tom, ze trh neexistuje a vse musi resit stat.

      Kdybych mel hadat duvod, tak proto, ze fakt veri, ze stat tu odpovednost bude vykonavat za ne. A vybírá za to dane, anebo pozaduje jine omezeni.

      Jestlize mi stat vezme cast prijmu s tim, ze mi to bere proto, aby nebyla chudoba, tak ma ochota – a prostredky – venovat se charite samozrejme pujdou do kopru. Jestlize mi stat tvrdi, ze se o me bezpeci postara a proto mi zbrane nepatri do rukou, tak se o sve bezpeci prestanu starat. Jestlize prikaze, ze se deti musi vzdelavat ve statech posvecenych skolach (a vezme mi kvuli tomu cast prijmu), tak prestanu resit vzdelani deti. Uz jen proto, ze cast casu musim venovat, abych na ty dane vydelal. Jestlize rozhoduje o kazdem metru silnice, jaka je ta bezpecna rychlost, prestanu o bezpecne rychlosti premyslet…

      Pouzivam trochu hyperbolu, ale asi je jasne, o cem mluvim.

      K tomu pridejme to, ze zisku se dnes dosahuje spise dolovani dotaci nebo spekulacemi, jejichz uspesnost je dana tim, ze rotacky chrli prebytky penez…

      A spise se divim, ze vubec nejaka odpovednost nerklui obcasne zamysleni nad dopady svych cinu zustala…

    • Schopnost se zamýšlet byla podmínkou přežití. Na tom základě se vyvinul Homo Sapiens sapiens. Ze kterého sepopřením a vyloučením tohoto stává Homo Stupidus.

  6. “Když si ve dvou minutách uděláte názor, pak dáte prostor emocím a pak se nějaké hodiny hádáte v hospodě nebo na Facebooku, je to vlastně volnočasová relaxace.”

    Učit se, učit se, učit se. Kdo odmítá sám přemýšlet, je bezbranný vůči manipulaci. (Sociolog Petr Hampl)

    • Všeobecný altruismus je cesta do pekla komunismu.* [;>))
      Ovšem na druhé straně – použitelná ideologie s touhle (a dalšími vlastnostmi) Homo Sapiens prostě musí počítat. Včetně té osobní neodpovědnosti, která je schopna ohrozit nejen svého nositele.

      */ Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb!
      Tohle nefunguje, protože to likviduje soutěživost a navíc, poměr mezi schopnostni a potřebami bývá převrácený.

  7. Dobrý den. Petře Kunetko: (204)
    “Moji” kluci +- zvládali https://codecombat.com/ Na výběr mají z Pythonu nebo JavaScriptu. Určitě bych jim doporučil něco, čím se mohou pochlubit spolužákům. Něco, v čemu mohou udělat webové stránky. https://anvil.works/ funguje – ale to jsem s “mými” kluky nezvládl, díky online výuce jsme nemohli pracovat na dvou stavech – pro rychlejší a pomalejší.
    Pokud jsou hračičkové, budou je bavit roboti. Zde místo Pythonu nastupuje Micropython nebo Circuitpython.
    Za rok se moji páťáci-šesťáci naučili cyklus, podmínku, proceduru/funkci.
    Určitě se je budu snažit příští rok vést k webovým stránkám. Tam jsou asi nejsnadněji vydělané peníze a možnost udělat něco “na klíč”.

  8. K pravicovosti: Mnoho “pravicových” stran hlásá levicové myšlenky “Stát musí podpořit české baterie”. Mnoho levicových politiků hlásá pravicové myšlenky “zdanění pracujících je v Česku neúměrně vysoké”. Já jsem vyzobávač. Stačí mi zrušení dotací bohatým, snížení daní chudým. Šu nul.
    S otevřeným vstupem policistů do politiky musím v něčem souhlasit i s nimi: dotační podvody, zneužívání pravomocí se řeší pomalu / špatně. Se zrušením dotací ubyde policistům tato těžká a nevděčná práce, budou se moci zaměřit na pasáctví a drobné krádeže.

  9. 208 nickname
    Je důležité určit typ dítěte
    Spíše technický – něco na konci musí svítit nebo se hýbat
    Spíše humanitní – něco na konci musí žvanit nebo vypustit berušku

  10. Hlásím u předevčírem očkovaného silné příznaky a horečku přes devětatřicet. Naštěstí v průběhu noci úleva, nyní kolem 37C.
    Na podzim prodělal covid se silnými příznaky. Poté vysouká hladina protilátek. Před očkováním neměl test na protilátky. Vysoká hladina protilátek je kontraindikací očkování. O očkování se snažím vyhnout, nebude-li existenční nutností.
    S koncerm epidemie mi zavedení covidpasů připadá zajímavé.

    • Dobrá informace pro mou ženu, prodělala kovid (sice bez horeček, ale se slabým zápalem plic). Nyní má po 3 měsících stále vysoké protilátky a váhá, zda se má či nemá nechat očkovat a kdy.

      • Až začnou klesat. Jinak tělo považuje vakcínu za průnik virů a odpovídá reakcí. (Nejsem virolog, ale zdá se mi to logické. “Předávkování agens.”)

        • Má údajně mít větší trvanlivost. U přirozených protilátek se odhaduje 6 – 18 měsíců. Ale – neví se.
          U očkování je to 12 – 36 měsíců – ale neví se.
          A záleží, jak se zdá, spíše na organismu než na vakcíně. Ale – neví se jistě. V každém případě je třeba očkovat nezasažené, aby se epidemie nešířila (nepokračovala) ve smyslu vzniku nových mutací, o nichž nevíme, jak budou reagovat na léčbu, jak budou nebezpečníé a jak snadno se budou šířit.
          Poučení:
          Víme prd. Za pár roků už asi budeme vědět, co se mělo loni udělat. [;>/
          To je klidné laické resumé po přečtní fůry spíše populárních než odborných článků. Ale v zásadě si neodporují. Jen “mluvící hlavy” mají ve všem jasno.
          A zběsilí popírači a koronaalarmisté.

          Ono je to Schumi vlasně stejné jako s HiFi. Spousta pověr, spousta vášní a realita je taková – obyčejná fyzice a fyziologbii neodporující.

  11. K očkování obecně:
    U lidí, kteří tuhle virózu prodělali by se před očkováním měla změřit hladina protilátek. To by mělo být nedílnou součástí očkování. Je to otázka odborná, nikoliv politická.
    Neočkovaná ošetřovatelka je problém, který nemá jednoznačné řešení. Rozhodně to není její “svobodné rozhodnutí”. Ředitel onoho domova důchodců myslím reagoval naprosto správně, že neočkované nechá pracovat jen tam, kde nehrozí nebezpečí, že by nakazili jiné, staré s nedobrou imunitou (i po očkování).

    Se žloutenkou je to přece podobné. Nikdo rozumný přece nenechá neprověřenou osobu dělat kuchařku ve školní jiídelně – nebo v hospodě. A to je přitom očkování proti žloutence povinné.

  12. (205) Člověk by neměl být “echt” cokoliv. Echt levičák je ještě nebezpečnější, než echt pravičák. Mimo to, všechny ty představy jsou od politiků a tedy zákonitě přehnané. V praxi je potom zázrak, pokud se z toho stane skutkem jen nepatrný zlomek.

      • Echt pravičák je obvykle rád, když on může dělat co chce. Echt levičák to chce vnutit všem. Chápu, že levičákům se to může líbit.

  13. Ad 204 — Což o to, zmíněný věk nastal u mladého pána právě před 30 lety, a tehdy jsme udělali pozoruhodně dobré zkušenosti s Pascalem. A sice nadvakrát, nejprve na ZX Spectru (tam se dostal jen o malinký kousek dál za Hello World, maximálně k nějakému cyklu, co tiskl hvězdičky či násobilku, nepamatuji se už přesně), poté na písíčku s Turbo Pascalem: Life, Tetris, Sokoban…, ale i kódování černobílého obrázku pomocí stromu a nějaké hierarchie čtverců, a vůbec všechno možné. Cílem bylo:
    • mít cosi grafického a interaktivního, kdy se na obrazovce něco hýbe a člověk to může snadno a rychle ovlivnit jak v (zdrojovém textu) programu, tak i svojí komunikací s běžícím programem;
    • nenásilně, pozvolna, dle potřeby a motivovaně ukázat principy, zejména algoritmizace, strukturovaného a objektového programování;
    • utvořit (a zachovat) si vědomí, že kdesi hluboko vespod přece jen je ňákej ten hardware, který všechno, co jsem si navymejšlel, musí v posledku taky provést.

    Za pár let odtud přešel k C++, u kterého zůstal dodnes; živí jej teoretická informatika (kde algoritmy jsou dost abstraktní a je třeba je otestovat v nějakém transparentním, každému srozumitelném jazyce). Kdyby byl měl začít přímo s C++, byl by to asi měl o kousek složitější.

    Jinej mladej, o něco starší (14 či 15), před pár lety: Ačkoliv ho to vůbec nezajímalo, v Lazarus Pascalu byl během asi hodiny výkladu schopen vyzkoušet si a pochopit spoustu věcí; pak už jej zřejmě nikdy znovu nespustil a místo toho se věnoval důležitějším a zábavnějším otázkám života.

    Takže až budu u něčeho podobného znovu, zkusím opět Lazarus Pascal a jemně vést, aby dotyčný nezabředl do otázek syntaxe (nemusel se učit, kam napsat čárku a kam středník) a mohl se soustředit na podstatu.

    • Didaktik Gama jsem kdysi koupil, abychom se s klukem s něčím seznámili. Táta sice dělal na sálových počítačích – ale nějak jsme mluvili jiným jazykem. Postupně jsem synkovi všchno vysvětloval, ale za rok jsem zjistil, že to vysvětluje on mi.
      Pak jsem mu koupil PC a tam jsem se nedostal o moc dál, než k “poučenému uživateli” a začal jsem ho používat pro zpracování zvuku a později, až výkon vzrostl, i obrazu. Kluk dnes dělá ceněného programátora v Praze, já zůstal u svého kopyta.

  14. Za rok se moji páťáci-šesťáci naučili cyklus, podmínku, proceduru/funkci. (208) — No, nevím, nickname, ale podle mých zkušeností se toto dá naučit opravdu za hodinu. (Kupříkladu kolegyni, která uměla BASIC, v němž však cykly ani procedury s parametry nebyly.) Sice asi ne každého, ale každého (tj. každého, kdo nakonec bude nějak programovat, idiota holt ne) nejdéle dejme tomu za týden. Opravdu to není nic složitého, pokud si člověk toto vše může průběžně osahávat v rozumně interaktivním IDE překladače, pokud mu někdo odkrokuje, kudy jde program třeba X:=3; repeat X:=X-1 until X=0; a ukazuje, kolik v jednotlivých průchodech smyčkou je v tom iksu. Trvá-li to skutečně rok, někde myslím je chyba.

  15. Ještě P.S.: Jedna věc byla učit se kdysi Pascal ze skript, aniž by byl studentovi dostupný nějaký počítač, na němž by překladač Pascalu běžel, o interaktivních a srozumitelných ladicích nástrojích nemluvě. Tam to opravdu nějaký čas zabralo, než byl člověk schopen u zkoušky napsat jakžtakž správně nějaký ani ne jednostránkový program v Pascalu (třeba nějaké třídění). Když si vzpomenu na svá dávná studia na FELu, kde se takto vyučoval nejen Pascal, ale třeba i grafické systémy, přičemž si na ně člověk nejen nemohl sáhnout, ale nikdy je nikde neviděl ani běžet — a tu grafiku možná v životě neviděl ani přednášející, ten ji znal leda z nějakých sborníků… (Zatímco Pascal učil člověk, který se krátce předtím podílel na implementaci jeho překladače na TESLA 200; tohle zas byl oproti dnešku rozdíl opačným směrem.)

    Zkrátka, to vše mě mj. vede k závěru, že ve výuce programování je možnost si to interaktivně osahat nedoceněná a dosud plně nevyužitá. Nedoceněné jsou i možnosti vyplývající z toho, že někoho učíte individuálně, díváte se mu přes rameno, uhodnete, jak to asi myslí, a můžete jej korigovat. Rozdíl efektivity může vskutku být řádový.

  16. Petře – ad 204

    Docela bych doporučil Raspberry Pi. Je to levné, existují na to mraky návodů, postupů apod. a součástí je za prvé Scratch, což je takové dětské grafické programovací prostředí, kde víceméně kreslíš něco jako vývojové diagramy a ono to pak běží.
    Na projekty a jejich náročnost se můžeš kouknout tady: https://projects.raspberrypi.org/en/codeclub/scratch-module-1

    No a až dítě pochopí co to vlastně programování je resp. jaká je logika a rámec uvažování v tom, čemu říkáme programování, tak může začít používat Python, který je na Raspberry rovněž “doma” v tom smyslu, že 90% věcí pro Raspberry se píše v Pythonu a jsou k tomu na Netu celé učebnice.

    No a pokud by bylo děcko opravdu zvídavé a chtělo si takříkajíc “osahat dráty”, tak jsou pro Raspberry Pi celé moduly, nepájivá pole a fůru dalších věcí na kterých se dá učit jak rozblikat LEDku, jak roztočit motor, snímat jeho otáčky a programovat PID regulační smyčku atd. atd.

    A celé je to skutečně jen za velmi málo peněz a přitom dost výkonné i na normální “práci” typu psaní textu nebo browsování na Internetu nebo pouštění písniček a koukání na video.

    No a pokud by časem chtělo dítě nějaký dospělý programovací jazyk, tak tam má normální GCC++ toolset a od února navíc Microsoft oficiálně podporuje Raspberry Pi se svým Visual Studio Code, takže pak může mít v jednom prostředí Python, C, C++, C# a to včetně různých extensions, které pro Visual Studio Code existují.

  17. Jinak tedy Pascal bych moc nedoporučoval. To je víceméně mrtvý jazyk a krom toho je divný v tom smyslu, že v něm lze získat ošklivé návyky, kterých se člověk pak blbě zbavuje. Například to, že pole se indexují od 1 a nikoli od 0 nebo to, že datový typ String má na indexu 0 délku řetězce.

    To ať raději začne s tím Pythonem nebo se C#, pokud už ne rovnou s C.
    Ono je to skoro jedno, jak jednou pochopí tu logiku co je “za tím” tak zvládne základní kódování víceméně v čemkoli, je to jen o tom naučit se syntaxi (nebo mít otevřenou učebnici na Webu) a psát a psát a psát.

        • Ne, takhle to opravdu nikdy nebylo. Schválně jsem po snad 20 letech vytáhl z knihovny Wirtha (překlad originálu Algorithms + Data Structures = Programs z roku 1975), a ten definuje typ pole jako

          type T = array [I] of U

          kde I je typ indexu, čili třeba nějaký (uživatelem předtím definovaný) výčtový typ nebo interval, popsaný přímo v těch hranatých závorkách nebo definovaný někde dříve.

          Jiná věc je, že všechny příklady, které v té kapitolce Wirth uvádí, mají pole indexováno od jedničky; odtud mohlo Tvé nedorozumění povstat.

          • Tak možné to je, už je to přeci jen 35 let…

      • No jo, koukám do prastaré knihy “Programování v jazyku Pascal” vydané SNTL v roce 1985 a opravdu tam indexují pole od 1.

        Ale je možné, že to bylo sepsané podle nějaké tehdejší zdejší implementace Pascalu. Já používal Pascal naposledy tehdy a to ještě jen málo, jinak to byl v té době BASIC na ZX-Spectrum.

        Jak se objevilo PC a s ním Turbo C tak jsem přešel na C.

        • No, to bych myslel, že spíše ne, nejde jen o to, že první index v poli nemusí být jednička, ale nemusí to být ani číslo, nýbrž výčtový typ. V tomhle se Wirth snažil o abstrakci, kterou ANSI C nemá.

  18. Těžko pánové, jak neučitelníci dokáží proniknout to datů zvídavé dětské duše.
    Například když jsem byl malý, připomínala mi Milady de Winter velkou mocnou starou piškytli, zatímco dnes, by mi dvaadavacetileté děvče ještě mladé na vdávání.
    Ta Bonacieux ostatně taky. Bona cieux, dobrá nebe …

  19. Jinak výhoda toho Scratch pro desetiletého může být i v tom, že existuje v češtině, takže základy algoritmizace se lze učit v češtině a nikoli v angličtině, jak je obvyklé u formálních jazyků.

  20. Ještě mně tak napadá, pokud už má dítě nějaké svoje PC tak na ten Scratch existuje webová verze.

    Nebo lze k výuce programování přistoupit tím způsobem, jakým jsem to kdysi učil dceru. Hrála Minecraft a měla tam nainstalovaný nějaký balíček modů (základní Minecraft už jí moc nebavil) a jedním z nich byl mod zvaný “ComputerCraft”, kde si člověk může vyrobit počítač (jedna Minecraftová kostička) nebo “želvu” (taky jedna kostička) a to programuje v Lua, což je takový skoro BASIC.
    A to dceru tenkrát bavilo, něco tam programovat a želva se hýbala po světě, kopala uhlí a tak.

  21. StK 211.1.2.1 to dá rozum, že ochrana očkováním musí trvat déle než imunita po prodělaném Covidu. Protože imunita je zdarma.

  22. OT – úplně a naprosto. Včera můj milovaný saabík dostal zřejmě smrtelnou ránu. Nebudu popisovat podrobnosti, ale můj spřízněný mechanik pronesl, že musí dát SPZ do depozitu a pak projednat likvidaci.
    S tím autem se mi moc dobře jezdilo, asi jsme si spolu sedli. Já doufám, že po odeznění prvního šoku ( tu nehodu způsobil právě ten mechanik) jej (onoho svého mechanika) přesvědčím, že není nic, co by se nedalo opravit a na následný sjezd šumaváků opět dorazím se saabíkem. Doufám.

  23. Mimochodem, dotaz 223.1 je pěknou ilustrací kolektivistického uvažování. A dokladem, proč nemůže dojít k porozumění třeba s Petrem Kunetkou (a taky se mnou).

    • Nehoda způsobená závadou.
      Po kontrole a opravě v motoru nedovřel kapotu motoru. A ta se při jízdě otevřela, takže je štěstí, že se nenaboural, nezranil, ale “jen” je rozbité přední sklo a kapota motoru a ještě možná poškozené blatníky… Já tomu nerozumím, on je automechanik. 🙁

  24. Schumi, Petr pravidelně, já sporadicky, vysvětlujeme furt a furt dokola. Pokud je ale závada na přijímači, těžko s tím něco dělat.

  25. Placení očkování…
    Koukám, že v tom tady má hokej nejen levice ale i zdejší salonní kádrující pravice.

    • V podstatě jsem docela rád, že jsem tady považován za levičáka. Docela změna. Jiní mě už dlouho považují skoro za pravičáka.
      A taky omyl.
      Já sedím na sloupku, vážení. Povídejte si o mě co chcete, já si z toho co chci, vezmu. Nebo nevezmu. [;>))

  26. Dano, to bych neviděl jako fatální, ale klempíři jsou drazí. To bude asi motivem mechanikova jednání, dost se prohne.
    Přední sklo i s výměnou je marginálie.

    • Foundry, já nevím, jak moc je auto poškozené, viděla jsem to jen zvenčí, a to se mi moc nezdálo. Bylo mi vysvětleno, že je to hodně. . Ale doufám, že to opravdu půjde opravit.
      Podrobnosti jsou spíš na soukromou diskuzi než na veřejný pranýř. Možná na Šumavě, nad číši vína a ve známé společnosti. 🙂

  27. Dano, držím saabíkovi palce.
    moje poněkud olysalá modrá kráska přežila třídení výlet na Berounku, což obnášelo, že každý den se auta převezla do denního cíle. Zrovna okolo tej Berounky jsou ty kempy od civlizace dost odlehlé a cesty k nim značně hrbolaté. Před lety to byla labutí píseň mojí milované fiesty.

    Dostane za to na podzim nový lak na kapotu. Nejdřív ovšem musím vyřídit onačejší věc – přiblížila jsem se k hranici, kdy technickou kontrolou musí projít nejen auto, ale i moje maličkost.

  28. Očkování se pochopitelně platí – očkující pošle fakturu pojišťovně, ta ji proplatí. Divím se, že je o tom vůbec nutno psát.

  29. A mimochodem, očkování může být “bezplatné” pro příjemce (pomineme-li tedy zdravotní daň), nikdy není bezplatné obecně. Někdo vždy vakcínu + prostory + personál zaplatí.

  30. ” „jen“ je rozbité přední sklo a kapota motoru a ještě možná poškozené blatníky… Já tomu nerozumím, on je automechanik. ”

    N, já sice nejsem automechanik, ale tohle by se snad opravit dalo. Otázka je, za kolik …

    Ale ono to sešrotování něco taky stojí a auto asi potřebuješ, takže další, i kdyby to byla ojetina, taky nebude zadarmo….

  31. Přiznávám, že nevím jak je to u posledních modelů SAAB, ale tradičně se kapota otevírala vpředu nadzdvihnutím, posunutín dopředu na kloubovém pantografu a zdvižením takže se i při nechtěném otevření nemohla zdvihnout náporem věteu zepředu a vletět do skla. Opravit se dá všechno. Sklo nové, zbytek sežene ten kouzelník po vrakovišti a práci přičte vlastní blbosti.

    • Dušane, jenže právě ty vzpěry kapoty byly jednou ze závad, v danou chvíli nedůležitou. Nedržely. No, já doufám, že včerejší a dnešní rozpoložení pomine a zítra se mechanik pustí do hledání poškozených dílů na netu. Psychika je sfiňa a když je navíc ovlivněna nemocí a pocitem zavinění…

  32. Podle popisu by to neměla být tragédie. Ovšem, podle toho popisu. Ale pokud se jen otevřela haubna a vysklila okno, tak opravdu ne.
    Ale třeba Ti Dano chce omladit vozový park. :- P

  33. StK ad 234.1 – no, někdy mám na základě Vašich reakcí pochybnosti. Ostatně jak říkal Horníček – “Moudrost nepřichází vždy s věkem. Někdy věk přichází sám”. 🙂

    • No, hlavně mám dojem, že kdyby o TOM média nepsala, bylo by to každému úplně u prdele.

      Dámy laskavě prominou mírně peprnou variantu jazyka českého…

  34. Ono v širší souvislosti by obecně bylo ku prospěchu věci, kdyby rozumní lidé přestali číst a linkovat si vzájemně tyhle kraviny.
    Pokud by médiím klesla sledovanost těchto témat, tématy by vyhynula sama. 🙂

  35. Skončilo nám setkání mocných z G7 a byla vydána 25 stránková závěrečná zpráva. 24 stran planého tlachání, které se dá shrnout do shrnutí Borise Johnsona, kterí jím u mne ztratil poslední špetku respektu: “musíme vybudovatv zpět lepší, zelenější, genderově vyváženější a možná i ženštější svět.” Původu viru SARS2 a zodpovědnosti za jeho rozšíření jsou věnovány 3 řádky, že to musí být vyšetřeno pod záštitou WHO. (Organizace OSN kontrolovaná Čínou).

    • dobré ráno! Závěrečnou zprávu o zdravotním stavu Bidena přináší/objasňuje dnešní Macek.
      Dano, k té sábíkově havárii: To jsem se takhle jednou, kdysi dávno ženil. Předtím jsem svěřil auto do servisu, v den svatební si chtěl oservisovaným vehiklem dojet k pumpě umýt a dát do lesku. Nu, nedojel. Zasáhl vztyčený prst boží, málem jsem uhořel. Auto jsem nechal na křižovatce a špinavý, očouzený se vrátil pěšky. Zatelefonoval do servisu, že jim stojí auto na rušné křižovatce, aby si ho vyzvedli, že já nemám čas. Hádej, co byla první otázka “servismana”? – jestli sem pojištěnej !!!
      Neptal se ten tvůj podobně?

  36. Dobré zas ráno… Tak pozvolna dočítám, neb včera jsem nějak nestíhal… 2 Petr Kunetka ad 204 – teda, nevím, nejsem IT, ale ten Packal se mi zdá poněkud mimózní… IMHO, v programování je důležitá koncepce, kdežto Pascal má tendenci upřednostňovat detaily právě na úkol celkové koncepce,,, Aneb, jak říká kolega – máš vyřešeno, že na dovolené budeš nosit černé polobotky, ale vůbec nevíš, jestli na nějakou dovolenou pojedeš… Já bych upřednostnil nějakou jednodušší odvozeninu C – tam je dost důraz na celkovou koncepci a barva polobotek je podružný detail…

  37. 2 skimic ad 210 – a co takhle na konci vypustit prd? Takto bych charakterizoval většinu mladistvé popapulace…

  38. No, koukám, že v další diskusi bych podpořil Pavla Kořenského… To, co píše, je velmi rozumné… Ale hlavně to musí to dítě bavit…

  39. OT: Nejdůraznější článek, jaký jsem v českých mediích o zateplování doposud četl: https://echoprime.cz/a/SPLXw/domy-ktere-duni-blbosti

    Tedy, já říkávám (jsa sužován sousedem Zateplovačem, který spoluvlastněný dům neúnavně zatepluje již čtrnácte let), že zateplování na architektuře Prahy způsobilo již mnohem větší škody, než 2. světová válka. Jenže kdo jsem já…

  40. Jenom bych připodotkl, že Pascal je zvěrstvo, pokud pak člověk neprogramuje v Delphi. Ubožák se naučí dělat dost broskvovin, které se při přechodu na Céčko těžko odnaučují. A i způsob myšlení je trochu jiný. (Nemám Pascal rád, no…)
    Basic je fajn se naučit, když dotyčný nemá vyšší ambice, než programovat makra do Office.

    • Ach, kde jsou časy božské trojice Algol, Cobol, Fortran. Dnes to vypadá, že každý kdo je opatřen análním otvorem je autorem alespoň jednoho programovacího jazyku.

    • Ubožák se naučí dělat dost broskvovin, které se při přechodu na Céčko těžko odnaučují. — Co prosím máte na mysli konkrétně?

      Skutečnost je taková, že vše, co naprogramuji v Pascalu, mohu celkem přímočaře a téměř 1:1 přenést do ANSI C; vše, co naprogramuji v Object Pascalu (Delphi, Lazarus), mohu celkem přímočaře a téměř 1:1 přenést do C++ (kupříkladu překladače Embarcadero mají společný backend a navzájem korespondující knihovny).

      Obráceně to neplatí, některé konstrukty z C se do Pascalu přenést přímo nedají. Přitom panuje dost rozšířené přesvědčení (které sdílím), že přenést se nedají zejména ty, které jsou produktem nečistého, nepřenositelného a/nebo nesrozumitelného programátorského stylu, vedoucímu k nestabilitám všeho druhu. Proto jsou z mého pohledu ANSI C a C++ jazyky pro lidi, kteří vědí, co dělají. (A když musejí, alokují si třeba dynamické pole na zásobníku, což kdybych měl udělat v Pascalu, musel bych jej ošidit assemblerem, čímž bych mj. získal dokonale nepřenositelný kód.) Tématem však byla výuka, učení se programování, a k té se dle mého názoru Pascal hodí mnohem lépe než C / C++.

  41. Dobré ráno,

    “Ono v širší souvislosti by obecně bylo ku prospěchu věci, kdyby rozumní lidé přestali číst a linkovat si vzájemně tyhle kraviny.”

    Moje řeč, Pavle.
    Proč se tím zaobírat? Není to náš problém.

    • Je to tak. Až do okamžiku, kdy na takového jedince narazíte a musíte s ním něco projednat. Je to zážitek, na který několik dní nezapomenete. Tedy aspoň já. Ale je pravda, že linkováním takových názorů je nevymýtíte a oni mají větší publicitu, což je podle mě to jediné, o co jim jde. Jinak nemají co nabídnout.

      (Už mě to přešlo. Ale zážitek to byl docela silný. Oslovení jsem nakonec našel: Člověče!)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *