Když on to má citlivý člověk v ČR těžké.

Publikováno | Autor:

 – Už se několikrát odstěhoval. Nejdříve když venkovští voliči zvolili ČSSD, pak Věci veřejné, pak ANO, dvakrát když zvolili Zemana, znova když zvolili Babiše …
– K tomu musí furt lámat CDčka (Gott, Hůlka, David, Nohavica, atd. atd. – i když je samozřejmě v podstatě ani nemá, ale minimálně rozhořčený být musí).
 – Taky se musí usilovně nedívat na Novu, Barrandov, atd.
 – Nejíst v Mc Donalds, nekupovat uzeniny z Kostelce a řepkový olej (na to má aplikaci).
 – Nejezdit do Chorvatska. Do Tater. Špindlu. Karlových Varů.
 – Nemít sandály s ponožkami.
 – Vnímat ruskou hrozbu.
 – Vnímat čínskou hrozbu.
 –  Veřejně nenávidět presidenta
A to vše musí komentovat na FB, Twitru a v diskusi na I-dnes, aby to nevypadalo, že je součástí stáda.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 858 komentářů u „Když on to má citlivý člověk v ČR těžké.“

  1. Tak běžné nože samozřejmě do myčky dávám. Kvůli tomu kupuju takové, že mi to nevadí a mám elektrický brousek značky Bellux
    https://www.alza.cz/bellux-bx4000-d4563934.htm?kampan=adpla_vyrobci_SDA_domacnost_kuchynske-potreby_vareni-a-peceni_c_1o1_1029112_BELELBR1_~32181667410~&gclid=EAIaIQobChMIzpa_kda_3wIVweJ3Ch0VXQh3EAYYASABEgLepfD_BwE
    na kterém to snadno, rychle a uspokojivě obtáhnu.
    Na maso a zeleninu mám nože japonské ze serie KAI,
    TDM-1701 SHUN TIM MÄLZER univerzální a
    TDM-1702 SHUN TIM MÄLZER Santoku
    a to samozřejmě brousím na kameni T6310W – TAIDEA
    a do myčky to nesmí. Mám totiž k smrti rád ten pocit, když vezmu čistý list papíru A4 podržím kolmo dolů a ten nůž to pomalu bez většího tlaku či pohybů téměř vlastní vahou čistě prořízne …

    Ad litina s modrým smaltem. To nádobí jsem měl od svatby taky. Postupem času odešlo. A o tom kulatém hrnci a pekáči znovu přemýšlím.
    Kdo ho máte – dáváte ho do myčky? To je podmínka.
    Litinu kterou do myčky nedávám mám totiž jenom jednu od Staub na steaky. Tam to jinak nejde. Zničil bych to.
    https://www.chefshop.cz/litinova-grilovaci-panev-staub-kulata-visnova-26-cm/?utm_source=biano.cz&utm_medium=cpc&utm_content=38776251&utm_campaign=biano%2Bpanve&utm_term=11e909ba-1101-a288-bc4b-0cc47adc5259

  2. 2 ptakopysk – aha… Já mám na nože extra houbičku a po umytí zlehka přebrousím a stáhnu ostří – no, ty santoku nože si to zasloužej… Ale i jiný… Jenže ženský obecně nemají k těm nožům správný vztah… Kamarádka ode mě dostala krásnej keramickej nůž na ovoce a zeleninu – samozřejmě ho nedlouho nato nechala spadnout na dlažbu… Atd. atp.

  3. 1695 PeSi, očištění od sajrajtu je důležité aby se tam nic nešprajcovalo, a aby dosedací plochy byly čisté, aby to pasovalo a hýbalo se jak třeba. Zlepšení odvodu tepla při zdejším běžném nehorském provozu není významné. Brzdová soustava není regulátor rychlosti. Třebaže je většinou tak používána. Je nesmysl pálit benzín a vzápětí kinetickou energii převádět na tepelnou v brzdách.

  4. 2 skimic – nemám myčku… Své nádobí mám rád a nechci si ho zničit… Navíc nádobí si meju průběžně, jak potřebuji, a pro moje vaření to plně postačuje. No a když jsem viděl, jak myčka kamarádovi zničila sadu parádních broušenejch skleniček – komu není rady, sám do ní padá…

  5. 1701 PeSi, myčku nemáme, ale nože jako kopyta. Až na ty, které používám já. Většina domácností obsahuje sbírku generačně nashromáždněných různě tupých leč oblíbených žabikuchů. Nejoblíbenější je ten nejhorší. Občas nějaký nabrousím do dočasně použitelného stavu. S důrazným upozorněním, že je ostrý.

  6. 2 Schumi ad 1702 – ano, to mi tvrdilo už více lidí… A pak se divěj, že jim odcházejí brzdy… Právě nejlepší je občas prudce zabrzdit – kotouč se zahřeje a zlepší se mu povrch a následně i ta tepelná vodivost, protože to má samočistící efekt… A brzdový destičky se sjíždějí rovnoměrně a pomalu. Ale jak pravíš – šetřit se musí, ať to stojí co to stojí… Jeden známej taky šetřil za každou cenu a lil do auta to nejlevnější – ta oprava motoru se mu pak kupodivu dost prodražila…

  7. K ničení, resp. matovatění skleniček v myčce dochází v důsledku toho, že se ze skla ze starých směsí vyplavuje těma mycíma srákorama cosi (nehodlám to hledat), čímž dochází k jejich slepnutí. Novější až nové skleněné nádobí tuto „cosi“ v sobě nemá a tudíž neslepne – dokázáno empiricky na vlastním zboží.
    Když jsem v 1995 byl na školení ve FaMu u firmy, tento jev se projevoval u firemních skleniček v závodní kuchyňce – v místě, kde nejčastěji byly hladiny nápojů (obvykle coly anebo džusů) zůstávala po mytí odporná rýha/kroužek, takže skleničky vypadaly jako vytažené z popelnice. Místní si nato zvykli (a vysvětlili mi důvody vzniku), já dával přednost pití z hrnků.

  8. (1694) Djo, nože … , ptakopysku. Nejenže nesmí do myčky, ale hledím nepřívětivě i když se povalují na lince. Použít, umýt, pověsit nebo dát do stojanu. Zvláště pak u nožů z „nočníkové oceli“.
    (1700) Hezké, možná to i funguje. Jenže ten úhel broušení si raději určuji sám, podle toho, na co je nůž určen.

  10. „argumentace, proč je dává do myčky, byla identická s maYdinou 1680. :-P“

    Tak to pardón, ptakopysku, moje argumentace se týkala nádobá s dřevěnou rukojetí a nikoliv nožů. Nemám sice žádný drahý kousky za desetitisíce pro šéfkuchaře, ale moje oblíbené nože do myčky nesmí.

    Ty ostatní ať si do myčky strkají, konec konců já s nimi nekrájím. 😀

  11. Dobré předpolední vespolek,

    PeSi, při vší úctě, broušené skleničky do myčky dá jenom debil. Pardon. Taky bych tam nedávala hrneček s podšálkem u vídeňského „porculánu“, kromě konvice poslední kousek z kdysi celého setu po mé prababičce… Tedy, i skleničky používané na sváteční příležitosti, byť ne broušené, raději opláchnu ručně. Vím, co myčky dokáže, a používám ji skutečně na běžné nádobí – tedy i nože, zakoupené v Tescomě. Ty průběžně přiostřuji na brousku Fiskars, k veliké nelibosti mého manžela – je schopen se říznout i polenem… u mých rodičů to bylo spíš naopak, táta vše nabrousil na skutečném kamenném brousku (ještě ho mám schovanej, ale používat moc neumím), načež se máma pořezala vším, co bylo ostré. Ale nebrblala, to zase ne :), dokonce se broušení sama dožadovala.
    Právě proto do myčky nedávám tu vnitřní nádobu z pomalého hrnce – měla jsem malý keramický hrnec na rýži, ten jsme tam dávala, a jaksi došlo k jeho abrazi – takže s politováním přestěhován co květináč na zahradu a já jsem poučena. A na nádobí s keramickým povrchem je většinou upozornění, že do myčky raději ne-e…

  14. 1707 Aero
    ty nože jsou na rozdíl od těch japonců určené na všechno, tedy klíďo i na izolaci kabelů, řezání kytek a bůhví čeho co ŽD řezat chce. Levné a často broušené, ostří ubývá rychle a do myčky bez lítosti …

  15. Ad 1709 😀 😀 😀 ježišmarjá 😀 😀 😀

    jedná se o tuhle větu: Jo, mohla bych je taky mýt ručně, ale na to jsem si tu myčku nepořizovala.

  16. Prakopysk
    pokud se jedná o dřevo – myčka je dravec a maYda to určitě ví taky. Rozumím tomu tak, že se těch držadel u rendlíků a pánve (měl jsem to taky) chtěla rychle zbavit. Nedá se to totiž dávat do trouby přitom je zapotřebí to do té trouby dávat. Kdyby to maYda chtěla zničit v troubě, mohl by kouřem načichnout i pokrm. Spíš hodně pokrmů než by to průběžným doutnáním odpadlo. Daleko bezpečnější a hlavně pohodlnější je zničit ta držadla na několikrát v myčce. Tam nehrozí vznícení a následný požár.
    Rozumím i, že prostě ta držadla odšroubovat a zahodit taky nešlo. To je vědomé ničení a bylo by jí to líto. V myšce se to taky zničí ale ne najednou a navíc její podvědomí může dělat jakože nic a předstírat potom údiv.

  17. JIstě, ptakopysku, ale ten rozdíl je v tom, že já jsem si tu myčku pořídila na to,a bych v ní mohla mýt nádobí, zatím co tvoje kolegyně si ji pořídila zřejmě na mytí nožů.

    Nůž se mytím v myčce ničí a navíc to není nádobí, ale nástroj. A já si tu myčku na mytí nožů fakt nepořídila.

    Takže sorry, ale ta argumentace opravdu není identická 😀 😀 😀

  18. skimici,
    úplně stejně to ženský dělají s kytkama. Kytka někde je a roste jako divá. Ženský se přestane líbit, ale vyhodit jí spořivá část osobnosti nedovolí. Takže s ní šíbuje po bytě jak s hytlákem po vršíbenbanhófu tak dlouho, až najde místo, kde kytka začne chřadnout. V tom okamžiku se s kytkou šíbovat přestane a čeká se až uchřadne. Pak teprve se kytka s lítostí vyhodí, protože uhynula.

  19. Skimici, nějak to moc komplikuješ….

    já tenkrát ty rendlíky dostala. Navíc jsem v tu dobu myčku ani neměla a ty dřevěný části se ničí i při mytí ve dřezu, byť ne tak rychle.

    Fakt je, že ty držadla nejsou moc praktický, protože je ničí nejen myčka, ale i teplo. Ono stačí , když se manžeta, kde jsou zasazeny, zahřívá při vaření, časem se dřevo opaluje a rukojeť se viklá.

  20. Na chvilku mi na TV naskočil film z roku 1931 To neznáte Hadimršku, kde si roli zahrála Meda Valentová (Marie Černá). Úděsná šmíra a strašlivé zpěvo-kdákání. Jeji učitelka zpěvu Bohumila Rosenkrantz taky nebyla žádné ořezávátko a její učitelka herectví Marie Hübnerová levnou šmírou proslula. Ne nadarmo se její žákyně proslavily husí kůži způsobujícím projevem po kterém diváctvu naskakovaly vodnaté puchýře. Namátkou uvedu paní Olgu Scheinpflug, známou ani ne tak herectvím jako tím, že byla adresátkou Čapkových Listů Olze, což použil později jiný velikán …

  21. Matzurko,
    český křišťál se klidně do myčky dát může. Protože je to křišťál a abrazivo v myčce proudící ho jenom vypigluje, že se leskne jako psovi voči. Průseř nastává u sodného skla, které je měkké, abrazivo ho opískuje a orve mu hrany. Zjistit, co má člověk doma, se dá akorát metodou pokus-omyl. Což vychází dost draho. Protože můžu mít doma sadu broušeného křišťálu a sadu tvářící se jako broušené sklo s polepkou Bohemia Crystal. Na první pohled vypadají identicky a přitom to druhé je jakýsi polokřišťál – částečně sodné sklo lisované a dobrušované. Tohle se dělalo hlavně v době, kdy se socialismus zastavoval, aby se nadechl, odpočinul a mohl pak udělat velký krok kupředu. A pak samozřejmě sodná čínská howna z posledních třiceti let. To je ovšem vesměs odpad.

  22. Nojo, krasavice inteligentní! 😀 😀 😀 Tenhle pojem z vyšších kruhů používám, když chci být za gentlemana. Ale „Pejsáčku!“ mi zatím ještě žádná neřekla. Asi tomu ještě něco chybí.

  23. (1718)ty dřevěný části se ničí i při mytí ve dřezu, byť ne tak rychle. – tak to musí být asi z balzy. Nebo je ve dřezu bruska. 😛

  24. “ přitom to druhé je jakýsi polokřišťál – částečně sodné sklo lisované a dobrušované. “

    to bude asi to, o čem moje tchyně s jistým pohrdáním říkala „to je pres“. Ona byla dcera skláře a poznala to. Nevím, jetsli se to dá poznat tam, kde je to dobručování provedeno upravdu kvalitně, ale často je patrné , že jsou ty hrany méně ostré a sklo, ne že by bylo přímo kalné, ale tak nějak nemá jiskru.
    U těch nejlevnějších váz se to dalo ostatně poznat velmi snadno, protože to bylo jen lisované, s dobručováním se nikdo neobtěžoval a obvykle byl někde znát spoj od formy.

  25. ptakopysku
    dobrá trada. Tedy cokoliv co pokládám za kčišťál – rychle s tím do myčky. Když přežije, mohl bych ho prodat s vlastnoručně podepsaným certifikátem – prošel myčkou. Stejně k ničemu jinému takový křišťál není. Jen aby s ním rodiče a prarodiče týrali potomky a prapotomky. Trvalo mi skoro dvacet let, než jsem ty svatební dary nenápadně rozbil. A že u těch velkých váz a mís je to čelendž. Spadlo to na dlažku a urazilo jí to roh a ta obluda zůstala sama netknutá. Já pak musel půl dne tu dlažku listem od pily vyškrabávat, vyndat a vyměnit za náhradní a zaspárovat. Líznul jsem tu mrchu kladivem. Byla po nebožce prababičce a chtěl jsem své děti tohoto ušetřit … Prodat se to nesmělo protože by mě ta pikelnice stará chodila nad postel po nocích kostnatě strašit ..

  26. ptakopysku,
    ano, ta metoda pokus-omyl se může nevyplatit, proto bych to neriskovala.
    Hmm, mám jeden zajímavý zážitek z USA – když jsme tam byli poprvé v půlce devadesátek, tak jsme skoro všechno vybavení domácnosti nakupovali na tam tradičních „garage sale“, tedy výprodeje haraburdí z garáže (upřímně lituji, že se toto v Kotlince nedá zavést, měli bychom na skládku méně škatulí). No a líbila se mi sada „zašlých“ skleniček, o nichž dosavadní majitelka tvrdila, že to myčka neumeje… tak jsem je zkusmo vzala tvrdší houbičkou a jedlou sodou (v USA velmi oblíbený domácí cídič na fšechno a prodáván za pakatel i po kýblech, zde velmi postrádám), a skleničky byly po chvilce lesk blesk 🙂

  27. Na to ničení nepotřebuješ brusku. To dřevo, jak je střídavě máčené a zahřívané, tak se na něm tvoří trhliny a praskliny.

  28. 1705 PeSi, občas je pořádně propumpovat a „probrzdit“, aby se procvičily a plochy si sedly je správný postup. Ne jimi pořád přitápět. Za někým jedu, vpředu má volno, prakticky rovná silnice, zařazeno za pět, plyn jen zlehka jen jak je třeba to držet mezi kolem devadesáti, s kopečka jen ubrat plyn, jede to samo, plynulá pohodová jízda. Byla by, kdyby se vpředu neodehrávalo drama. Na tom prakticky rovném úseku každou chvilku brzdová světla. Pak se rozjede na pětadevadesát, vyděsí se té rychlosti, přibrzdí o deset míň a zas se rozjede k stovce a zase brzdí. A já za ním s dostatečným odstupem, když to tak jde, jedu pořád plusmínus fous plynule devadesát až sto.

  29. Tady bude ten zakopaný pes:

    – Poslouchejte, vy ale dovedete využít každé příležitosti!
    – Ano, správně, to dovedu. A proto doufám, že mě pozvete na vyjížťku ve svém novém mercédesu.
    – V mém novém mercedesu?
    – Hm,
    – Prosímvás, kde bych já vzala vůz?
    – Kde? Prosím. Tam na ulici.
    – To je můj vůz?
    – Ano, to je váš vůz.
    – Můj vůz… No ovšem! Můj vůz!
    – A co jsem já váš?
    – Pejsáček!!!!

  30. (1726) Mám doma nože s dřevěnými rukojeťmi, myté už pár desetiletí v dřezu, žádný problém. Pánev, jejíž plastová rukojeť se rozpadla, dodělána dřevěná, žádný problém. Prkýnka na krájení, žádný problém. Tak asi ta balza.

  31. Skimici,
    mě by docela zajímalo, co to bylo za ty dva stepaře poskakující po psacím stroji v baru. To musel být někdo v té době dost populární.
    Ještě takový detail na konci filmu. Z toho, jak bleskurychle dostal Burian aka Hadimrška padáka, by se současní odboráři asi osypali.

  33. AeroKarle,
    já bych maYdu podesíral z toho, že nože v jarové vodě v dřezu vždycky delší dobu maceruje, než je umyje a osuší. To pak odehnívá i dub bahenní (Quercus palustris)

  34. 1728 ptakopysk
    Ja! Scéna kdy i případně přihlížející vesnická šmíra musela blednout závistí …

  35. Takové herečky už se až na výjimky (např Veškrnová) nerodí.

  37. Zkusil bych volně ocitovat režiséra Vávru, když přišla řeč na Veškrnovou.
    „Víte, každá herečka má období, kdy je absolutní tele. A toho je třeba využít… Některé herečky to mají celý život.“

  38. Matzurko ad 1710- „broušené skleničky do myčky ne…“
    To je naprosto jasné! Broušené skleničky bývají z kvalitního olovnatého skla! V myčce se to olovo z nich vypláchne, usadí se na talířích a příborech a Ty jsi z toho pak otrávená! 😉 😀 😀

  39. Prkýnka na krájení asi nestrkáš na plotnu. A příbory s dřevěnou rukojetí taky ne.

    Jistěže při opatrném mytí se životnost čehokoliv prodlouží. Jenže já dávám přednost nádobí, kterí slouží a je umyto co nejsnadnější cestou před tím sloužit nádobí se specifickými nároky na údržbu a trávit čas u dřezu, aby vydrželo co nejdýl.

  40. No vidíte,
    a já tu šmíru vždycky brala jako parodii na blazeovanost tehdejší „zlaté mládeže“ 🙂
    Ale Burian má i lepší filmy, osobně se mi líbí „Ducháček to zařídí“ a nejvíce asi „U pokladny stál“. Ale ve své filmotéce – tedy retro filmů – mám skoro všechno. A s dojetím vzpomínám, jak jsme na ně nadšeně koukali, já a ségra co dítka sotva školou povinná, v rámci povoleného sledování nedělně odpoledních „filmů pro pamětníky“. Koukali jsme v tomto ohledu na cokoliv, takže dokonalá přehlídka filmů české provenience od od předválečných až do padesátých let, nadšeně budovatelských :). Náhodou mrzutý dědek Anděl v Marvanově podání byl přesvědčivý, stejně jako pan oficiál Tříška v podání Saši Rašilova 🙂

  43. Šumaváku, klid,
    kde by se v mé proletářské domácnosti vzaly pravé křišťálové skleničky 🙂 ?
    Otrávená sice občas bývám, ale to bude mít asi bezolovnatý původ 😀

    Jen tak na okraj, dnes jsem si přečetla něco recenzí na zde zmiňovanou pohádku Kouzelník Žito, no ta musela být těžký kalibr, olova na celou republiku, aspoň podle reakcí…

  44. “ nože v jarové vodě v dřezu vždycky delší dobu maceruje, než je umyje a osuší. To pak odehnívá i dub bahenní (Quercus palustris)“

    Já nože s dřevěnou rukojetí nemám. A myju je tak, že je opláchnu a osuším. Ty moje oblíbení krájecí. Macerace v jarové vodě netřeba, protože nádobí myju v myčce. Jídelní nože, celokovové, ne dřevěné, tam myju taky.

    Rodiče měli nějaký letitá příbory ještě z první republiky, mělo to rukojeti z černho dřeva ( že by ten eben?), ale nakonec se rozpadly taky. Myčka ta to nemohla, protože jsme ji v té době ještě neměli.

    Co vydrželo byly stříbrný příbory. TY jsme brali jen na sváteční příležitosti, ale já je v oblibě neměla, protože byly větší než ty dnešní a těžký do ruky. A musely se nejen mýt ale ještě leštit. Ostatně i to stříbro časem zajde.
    Máti je nakonec asi prodala. kařdopídně ty kazety s nima jsou pryč. Blbý je, že jak jsem zjistila, prodala s nimi i ty šnekací vidličky po prabábě. TAk co já teď se šnekama v mrazáku….

  45. MaYdo, tys to řekla! Ta jiskra, to je ten rozdíl!
    Ten olovnatý křišťál má jiný lom světla.
    To nejkvalitnější se používá do dalekohledů a optiky.

    Ptakopysku já se tak snažil to Matzurce vysvětlit a Ty zatím o vymývání sody a potaše! No fuj! 😉

  46. 1739 Matzurka
    pana Buriana jsem záměrně nezmiňoval, protože to imho není zapotřebí. Jeho „herectví“ si nešlo nepovšimnout …
    Kvokavou Medu Valentovou si však neprávem každý pod nánosem času nevybaví. Má čestné místo v mém virtuálním teráriu které v horečkách když mám zřídka chřipku nebo angínu pod propoceným prostěradlem rád vídávám …

  47. Za tu záměnu s Lamborghini se omlouvám. 😉
    Jirkou ppa bych byl na místě zastřelen. 🙂

  48. 1743 maYdo
    na šneky vezmi klíďo předkrmovou malou vidličku. Nebo párátko. Když nemáš párátko, naostři špejli. Když nemáš ani špejli, skoč si se džbánkem pro pivo a utopence a šneky nech na jindy.

  49. Nechte Jirku ppa Jirkou, když tu není. On si to nějak srovná sám. Takto mu maximálně přivodíte škytání a bude zbytečně přemýšlet co jedovatého snědl.

  50. Šumaváku,
    v době rtuťových zářivek a LED svítidel je lom světla v křišťálovém brusu naprosto irrelevantní veličinou. Je to vyblitý úplně stejně, jako kdyby to odlejvali číňani v rámci kulturní revoluce.

Komentáře nejsou povoleny.