Měnová politika

aneb:

Rychlý průvodce pro ekonomizující laiky

 

Cílem následujícího textu je objasnit obsah pojmu Měnová politika. Pokud kdokoli očekává lamentace nad bídností centrálních bankéřů, tak může nyní zanechat čtení.

Měnová politika je (opět trochu silněji) na pořadu dne, protože se centrální banka chystá ukončit měnové intervence, které mají oslabit domácí měnu, a které se v ekonomické hantýrce noblesně nazývají „asymetrický kurzový závazek“.

Než se dostanu k vysvětlení samotného pojmu, tak je potřeba sdělit následující. Kromě Měnové politiky, ještě existuje politika Rozpočtová (fiskální). Tohle sdělení je důležité proto, že ekonomie hlavního proudu (v ekonomické hantýrce mainstreamová, pro puristy dodávám, že tím myslím ekonomy hlavního proudu) tvrdí, že úspěšnost Měnové nebo Rozpočtové politiky závisí na měnovém režimu, ve kterém se nachází příslušná země (nebo geografická oblast obecně).

Při mezinárodně pohyblivém kapitálu v režimu:

1. fixních (pevných) kurzů je vládní stabilizační Rozpočtová politika krátkodobě účinná a stabilizační Měnová politika centrální banky neúčinná.

2. flexibilních (plovoucích) kurzů je vládní stabilizační Rozpočtová politika neúčinná a krátkodobá stabilizační Měnová politika centrální banky účinná.

Nyní se nezabýváme tím, jestli je nebo není v možnostech státu, ať už je reprezentován vládou nebo centrální bankou, včas rozpoznat, rozhodnout a realizovat nějaká stabilizační opatření (v ekonomické hantýrce tzv. transmisní mechanismus) v Měnové nebo Rozpočtové politice. Ani se nezabýváme smysluplností příslušných opatření.

Tím jsme pokročili dále ještě v tom, že za Měnovou politiku je tedy odpovědná Centrální banka (někdy také zvaná Věřitel poslední instance nebo Cedulová nebo nějaký podobný honosný a bezobsažný termín). Za Rozpočtovou politiku je odpovědná vláda.

V Kotlině je vrcholným orgánem Centrální banky tzv. bankovní rada, která má sedm členů, kteří mají šestileté funkční období. Obvykle se ještě dodává, že šest let je proto, aby členové bankovní rady nepodléhali volebním cyklům, které jsou čtyřleté. Další mantrou je, že Centrální banka musí být nezávislá, aby nedocházelo – teď vlastně nevím k čemu. Musí být nezávislá, protože asfalt.

V dobách, kdy byly kurzové režimy fixní, tzn. byly vázány k určité komoditě, nebyly Centrální banky potřeba, protože banky mohly vydávat (emitovat) jen tolik papírových peněz, kolik měly v rezervách zlata.

To byly „barbarského doby“, jak dobu Zlatého standardu nazval J. M. Keynes, které jsou už dnes dávno překonané a kdokoli je zmiňuje, tak marně mudruje o teoriích dávno překonaných myslitelů (to je oficiální postoj ekonomie hlavního proudu).

Měnová politika je (chvilka napětí): soubor konečných cílů, zprostředkujících cílů a nástrojů, které používá Centrální banka k udržení stabilní cenové hladiny.

Konečné cíle Měnové politiky jsou nízká nezaměstnanost, nízká inflace a vyrovnaná bilance zboží a služeb (export a import neboli vývoz a dovoz).

Mezi zprostředkující cíle patří objem peněžní zásoby, výše úrokové míry a (rovnovážný) měnový kurz.

Nástroje, které má Centrální banka pro dosažení zprostředkujících cílů jsou diskontní sazba (za kterou půjčuje peníze komerčním bankám), stanovení výše povinných rezerv (vzhledem k tomu, že banky nedrží 100 % rezerv na vklady, tak jsou vyjmuty z působnosti insolvenčního zákona), operace na volném trhu a devizové rezervy.

Nyní poustoupím k vysvětlení, jak tenhle mohutný aparát funguje, což záleží výhradně na tom, jak je většinově naladěna bankovní rada. Existují 2 (slovy dva) scénáře, takže pokud se čtyři osoby přikloní k jednomu, tak budou kulisy nastaveny „nějak“. Jestliže se čtyři osoby přikloní k druhému, tak budou nastaveny kulisy „jinak“. A zbytek osazenstva (asi tak sedm a půl miliónu osob) si nebude jist „ani hrdly, ani statky“.

Scénář první neboli „nějak“, se v ekonomické hantýrce nazývá „expanzivní“ a funguje následovně: v geografické oblasti (např. zemi) je vysoká nezaměstnanost, tak centrální banka sníží úrokové sazby nebo nakoupí vládní dluhopisy nebo udělá obojí najednou.

Takto dosáhne svých zprostředkujících cílů, tzn. zlevní půjčování neboli zlevní úvěry (to je dopad snížení diskontní sazby), zvýší měnovou zásobu (to je dopad nákupu vládních dluhopisů). Třetí zprostředkující cíl, měnový kurz, je zvýšen (oslaben) prostřednictvím snížené diskontní sazby – investoři v tento okamžik mění domácí aktiva na zahraniční, domácích aktiv je převis nad zahraničními, tzn. dochází k depreciaci.

Ekonomie hlavního proudu je totiž přesvědčena, že nejsou jen tři ekonomické faktory – půda, práce a kapitálové statky, ale ještě čtvrtý, tedy peníze. A odtud je už jen krůček k závěru, že jich je málo nebo hodně. Dodáním peněz se roztáčejí kola hospodářství a nastává všeobecný ekonomický rozmach. V podobě nárůstu investiční aktivity, vyšší zaměstnanosti a čistého exportu. Idylku kazí pouze fakt, že zvýšená agregátní poptávka sebou nese inflaci (každá měnová expanze sebou nese inflaci, protože hojnosti statků se nedosáhne dodáním likvidity, ale zvýšením produktivity práce – pro vyloučení všech pochybností, předchozí výrok je hodnotově neutrálním popisem).

A takový okamžik přichází na řadu scénář druhý neboli „jinak“, který se v ekonomické hantýrce nazývá „restriktivní“ a funguje následovně: jestliže je v zemi vysoká inflace, tak centrální banka zvýší úrokové sazby nebo začne prodávat vládní dluhopisy nebo udělá obojí najednou. Takto dosáhne svých zprostředkujících cílů, tzn. sníží peněžní zásobu a snížená poptávka po úvěrech, které jsou nyní nákladnější. Zvýšení úrokových sazeb vede také k posílení (snížení) kurzu neboli dochází k apreciaci, protože investoři zahájí nákup domácích aktiv a prodej zahraničních, tudíž dochází k převisu zahraničních aktiv nad domácími.

Zvýšená úroková sazba a snížení peněžní povedou k poklesu investičních aktivit, spotřeby, zvýšení nezaměstnanosti a snížení čistého vývozu. A k snížení inflace.

Jinak řečeno, nechť udělají cokoli, tak mají plné ruce práce a jsou v jednom kole: krotí inflaci nebo nezaměstnanost a nízkou investiční aktivitu.

Pro úplnost dodám, že ekonomie hlavního proudu tvrdí, že stabilizační opatření se projeví v praxi se zpožděním 18 měsíců, od doby realizace. Občas se ptám, jak stará jsou data, podle kterých dělají rozhodnutí. Na obsah dat se nikdy neptám, protože mně bezelstně kdysi sdělil jeden dobrý muž: „jednotlivé firmy se od sebe sice liší, jak v poměru mezního nákladu na kapitál, tak v poměru mezního nákladu na práci. Ale s tím se musíme vyrovnat tak, že budeme uvažovat průměrný mezní náklad na práci a kapitál. Musíte se dívat na hospodářství jako celek“. Panečku, žádný obnos není dost vysoký, aby odměnil takovou moudrost.

 

Takže, podtrženo a sečteno. Měnová politika je schopna krátkodobě dosáhnout dvou (nezaměstnanost, bilanci zboží a služeb) ze tří konečných cílů. Dlouhodobě je schopna dosáhnout jednoho – inflaci, která stále roste. Jenže „v dlouhém období jsme všichni mrtvi“, tak proč se trápit.

Modrý pták

 

 


Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 442 komentářů u „Měnová politika

  1. Filtr pevných částic není nutný u benzínových motorů s nepřímým vstřikováním
    http://byznys.lidovky.cz/prime-vstrikovani-pohorelo-v-testech-snizi-spotrebu-ale-vypousti-vic-jedu-165-/moje-penize.aspx?c=A140110_135435_moje-penize_mev
    Bude nutný nejen u dieselů, ale i u benzínu s EURO 6.
    Tj. Golf GTI s řízeným katalyzátorem z roku 1985 splňuje emisní normy dodnes. Diesely a moderní benzíny znečišťují vzduch oxidy dusíku, aromatickými uhlovodíky v míře větší než malé.
    Proto Jakeše a Klause nazývám největšími politiky – ekology dvacátého a počátku jednadvacátého století.

  2. NoName, protoze uz je te prace, pracovnich mist a prace prilis. Blahobyt v prehnane mire skodi duchu naroda…

  3. >> NoName
    To je jako s inflací. Inflace je blahodárná, jak léta opakoval Paul Krugman (teď už jsem to ale od něj dost dlouho neslyšel). V Zimbabwe to s tou inflací vzali řádně do parády, akorát ten výsledek se nějak nedostavil. 🙂

  4. Petře, celou dobu spíš Řím útočil. Těch epizod kdy tomu bylo naopak zas tak moc nebylo,i když to občas bylo s Římem nahnuté.

    Římské finance tyly z daní z dobytých území, nemluvě o kořisti,kterou vítězná vojska přinesly domů, ať se jednalo o zlato , stříbro anebo otroky.
    Pak se to dostalo do stádia,kdy už i při vítězství nebylo ( kromě otroků) co ukořistit.
    A už nebyli svobodní římští sedlaci,kteří na výzvu nastoupili do legií. Nahradili je velkostatky s otroky.
    Klidně mi dej odkaz. Rád si to přečtu.

    Ve zdrojích má zamarovský třeba tohle

    DUNCAN-JONES, R . : The Economy
    of the Roman Empire (Hospodářství
    římské říše) , Cambridge 1974

    A je tam toho víc. Nechce se mi hledat.Pokud se ti chce pátrat,můžeš si stáhnout V PDF.
    Pokud by někdo chtěl pindat ,já tu knihu mám doma.S věnováním od Zamarovského 😉

  5. Ale kdepak, pokud budou všechny platby evidovány a každý bude platit daně (tedy kromě Babiše, který je neplatí v souladu se zákony), může republika přežít tisícky let. S dostatkem silnic, nemocnic a s vyplacenými alimenty.

  6. Nickname,

    pro starý Řím, tedy jeho západní část. Zamarovský je už pod drnem, současnou situací se asi nezabýval 🙂

  7. Halle: Druhý Řím přežil až do roku 1453. Poté jeho korunu převzal třetí Řím. A ta svítí – i díky manželům Rosenbergovým – dodnes.
    Kdesi jsem četl, že nejničivější byly pro Řím byzantské intervence. Tedy v posledním období, kdy držel už jen Itálii.
    Např. ve Španělsku se udržela římská společnost až do 7 století.

  8. >> nickname
    Těm rasýstům a zlodějům nabídl velkorysé podmínky Mozambik. Byla u toho ale jedna podmínka: bílý farmář musí zaučovat do farmaření farmáře černého. Prý se to docela osvědčilo. Bylo pro mne překvapením, když jsem zjistil, že tato bývalá portugalská kolonie je členem Commonwealth of Nations. (Ještě větší překvapení ale bylo, když jsem zjistil, které státy by docela rády byly též členy – např. Alžír!)

  9. 1410

    Spíš pořímštělá, Vizigóti ji po dobytí nezměnili.
    Skončilo to dobytím Španělska Maury.

  10. Re: VW diesel. Já se těšil, že po oznámení toho katrastrofického podvodu, technicky nedotčený americký spotřebitel zpanikaří a zbaví se TDi za cenu o něco vyšší šrotu. nestalo se tak. I do zdejšího servisu VW přijelo na kontrolu a SW update jen pár vyděšených mamin. Ukázalo se, že diesely vlastní lidé šetrní a zřejmě technikcy vzdělanější, kteří na vládní blbnutí reagujíignorací. navíc, v tom roztříštěném americkém bordelu jsou sice emise stanovené federálně, ale jejich kontrola závisí na místních vládách, takže v okrese Schuylkill Co, kde bydlím, není měření emisií povinnou součástí technických kontrol dodnes.

  11. 1394 Prostě se sejde pár lidí a posedí.
    To věřím, že posedí když mezi ně berňák nasadí agenta.

  12. 1410 nickname, jak to souvisí s ugrilovanými komunistickými agenty?
    Koruna převzatá třetím Římem…
    What have You been smoking?

  13. Schumi, kdyby jste byl kovaný v ML věděl byste, že první Řím byl Řím. Druhý Řím byla Byzanc. A Třetí Řím, skvoucí se na východě, převzal od zpohanštělé Byzance korunu právě roku 1453. Dobytí Turky byl trest za odklon od pravověří a korunu a žezlo těch, co přišli spasit svět převzala Moskva. Spása přijde z Východu.
    Rosenbergovi jako jedni z mnoha toto pochopili a sloužili spasení celého lidstva.

  14. Proto to pohrdání Angličany a v menší míře Američany, kteří raději volí mrzký zisk nad spasením všehomíra. Proto Třetí Řím i Třetí Říše usilovaly o spásu. Shodly se na nepřátelích – kapitalistech, židech, nepravověrných. Jediné co jim bránilo ve sjednocení bylo to, že si oba mysleli, že Konečné Světlo vyjde právě od nich.
    Boj proti Korupci, Keťasům, Podvodníkům, proti těm, co Úředníkům berou jejich spravedlivou mzdu je bojem o spasení. Nikdo nemůže stát stranou. Buď jseš s Námi, nebo s Nimi. Vyber si, svůj cíl máš před sebou.

  15. Nickname,

    ony ty pořímštělé hispánské elity zůstaly. Ty vizigotské se jistým způsobem připojily.
    Nějakým způsobem se pokoušely zpočátku neasimilovat, ale nakonec to s nimi dopadlo jako s Vkikingy v Rusku a Bulhary v Bujlharsku atd.

  16. Dnes jsem mel tedy obzvlast dlouhy, ac uspesny den, takze jen strucne…

    1404 – to je podivny argument. Co se snazi dokazat – ze stat, ktery nemuze koristit, musi zkrachovat? 🙂 Ano, je pravdou ze vojenska korist a tributy byly slozkou prijmu Rima, a v obdobi stredni a pozdni republiky mel vyznamny podil na statnich prijmech (coz je samo o sobe, vzhledme k fungovani verejnych financi za republiky, znacne efemerni konstatovani]. Postupne jeho vyznam klesal. Mam pocit, ze od Traiana nedoslo k zadnemu zvetseni uzemi Rima a koristeni bzlo dost male… Mam vazne pochyby, zda treba za pozdniho principatu byl treba vynos z koristi z Armenie nebo Britanie nejak vyznamnou slozku statnich prijmu.

    Take bych pripomenul, ze Byzanc – ktera se krome par kratkych epizod velkym rustem nevyznacovala – se tradicne z najezdu a utoku vykupovala… Coz stavi cely argument ohledne nutnosti koristeni na h;avu.

    Original clanku zde: https://object.cato.org/sites/cato.org/files/serials/files/cato-journal/1994/11/cj14n2-7.pdf

  17. OT
    Já se na TV dívám minimálně, ale asi o hodně přicházím: https://www.stream.cz/porad-ludka-stanka/10016714-nemocnice-na-kraji-soudnosti-kde-se-nedaji-prezit-ani-dialogy
    Tedy ten špitál je neskutečnost sama. Prostě bizár. V době Nemocnice na kraji města jsem v Žizkovském divadle viděl parodii na televizní vysílání, jehož součástí byl i pořad “Špitál v centru”. Byla to bohapustá sranda, ale to co vysílá Prima je evidentně míněno vážně.
    Fuj, blééé…

  18. Do ekonomické stránky Říma se nebudu plést, ale když z občanů nějakého státu vymizí ochota tomu státu něco obětovat a nahradí ji touha od toho státu dostávat, nemůže takový stát vydržet moc dlouho, zvláště pokud se najdou ochotní vnější nepřátelé. Bylo, jest a bude.

  19. Petře,

    nájezdy barbarů likvidovaly celá území. Pokaždé,když někudy nějací nájezdníci protáhli, území přestalo být daňovým přínosem. Obyvatelstvo vyvražděno,nebo zotročeno. Neplatilo daně,nevstupovalo do armády.
    Vzpomenul jsi Británii – tu Řím vyklidil,protože těch pár legií potřeboval nutně jinde.
    No a nakonec musel Řím povolit barbarům usídlení na území provincií. Ti si tam založili vlastní království, a nějaké daně z nich nikdo nedostal.
    Byzanc skončila úplně stejně jako západní část – jen o pár století později.
    Postupně ji kde kdo ožužlával, od Arabů po Turky a tím ztrácela vojenskou i ekonomickou sílu.
    Těmi platbami jen odkládala zánik… a posilovala protivníky.

    Tys to podal tak,jako by Řím žil v míru ,a položil se kvůli špatné ekonomické politice císařů 🙂

    Tak to vůbec nebylo.

  20. AK, ono to zmizeni ochoty ma nejaky duvod, to neprijde jen tak z voleje… Kyz se podivam na to, jak se ke mne chovaji organy statu (ktery jsem si teoreticky zridil ke svemu prospechu), tak mi prijde nadsene vitani barbaru, kteri nas osvobodi od tyranie vlady (tak, jak bylo zcela bezne pri padu Rima) jako naprosto logicka reakce.

  21. Aero,

    oni toho obyvatelé pozdního Říma moc nedostávali. Prakticky se změnili v nevolníky.
    Těch Barbarů,ať už germánů nebo jiných zas tak moc nebylo- ale byli kompletně bojovníci.

  22. 1428 – hele, nechci Ti do toho kecat, ale co se v dalsich letech stalo Rimu horsiho, nez kdyz ho obsadili Galove? A po teto epizode nasledoval dost prudky vzestup…

    Rim mel obdobi dobra a spatna. Martuv chram se poprove zavrel… kdy? Ya Octavia? Za punskych valek byla prakticky cela Italie obracena v plen… Nepratele mel tam, kam mu padl zrak. V cem bylo treba 2. st. n.l. horsi?

    Byzance padla “trochu”pozdeji – o ca 900 let. Proc? Byli barbari, co tahli na jih mene barbarsti nez ti, co tahli na zapad? Vypalovali mene?

    Same otazky…

  23. (1428) Naopak. “Ožužlávali” Byzanc proto, že ztratila vojenskou i ekonomickou sílu.
    (1429) Přesně. Z “bojovat za” se postupem času stane “bránit se proti”, když už se bojovat za nechce, ale ohrožuje něco přece jenom horšího a to už holt obvykle nemá potřebné nadšení. To vítání barbarů je pak opravdu logická poslední fáze. Údajně tak byli vítáni, v počáteční fázi Osmanské říše, Turci na Balkáně.
    Odhadem bych to přičítal tomu, že občané ve většině zleniví a přestanou tvrdě dohlížet na své vládce, zastupiče a podobné šizuňky a pokud si uvědomí, že udělali chybu, už jich je uvědomělých málo. Nebo se ztrátou nadšení přestanou přehlížet různé lumpárny a tím ztratí důvěru ke svému státu. Celkem mi to připadá jako dost zákonitý vývoj, lidé jsou čím dál, tím stejní.

  24. Petře,

    když galové obsadili řím,takto byla ďoura, postavená ze dřeva. 🙂 Obsadili ho proto, že Římané nechali otevřené brány…..

    Co se dalo sebrat a odnést Galové odnesli, co se dalo sežrat, tak sežrali, a když už nebylo co sežrat, tak sami nabídli, že když jim zaplatěj,tak odtáhnou.

  25. Nejčastější (spíše jedinou) příčinou úpadku říší je vládní hospodářská politika. Nejsilnější jsou státy, kde taková politika v podstatě absentuje. Vše ostatní už jsou jen důsledky.

  26. (1434) No jo, ale může být vládní hospodářská politika bez občanstva? Proč občanstvo připustí nebo dokonce požaduje vládní hospodářskou (i obecnou) politiku, vedoucí k úpadku?
    Jinak, horní hospoda už má otevřeno.

  27. Pánové ,
    poněkud pomíjíte to, že římskou říši netvořil jednotný římský národ.
    byly to násilně připojené území, častečně promíchané římskými kolonisty.
    Pokud byl Řím mocný , tak nadvládu Říma respektovali, ale na větvi z nich nebyli.
    Elity se sice postupně romanizovali ve smyslu jazyka a kultury, ale to bylo většinou všechno.
    A těm provinciím Řím finančne řádně pouštěl žilou.

  28. Dobrý večer, než se skrz daňové přiznání a podobné hrůzy vrátím k tématům, jako je ideologie nebo nabídka a poptávka, popřípadě pustím do nových (*), dovolím si ze sobeckých pekuniárních zájmů nanést otázku pro pány ekonomy:

    Jestliže se euro bez skončení intervencí na chvilku vyhouplo o dvacetník, o kolik se nad ten intervenční kurs může případně vyhoupnout po jejich konci? (Mechanismy jsou snad kvalitativně známy, jde mi spíše o jejich odhadovanou kvantifikaci.)

    — — — — — — —

    *) http://paragraphos.pecina.cz/2017/03/spolecnost-nemocna-rathem.html

    Rath není problémem, nýbrž zrcadlem, které nám ukazuje, jak na tom jsme s vykonatelností práva a spravedlností vůbec: tedy že celý systém trestní represe v této zemi dokáže fungovat jen za předpokladu, že je znemožněna efektivní obhajoba.

  29. celý systém trestní represe v této zemi dokáže fungovat jen za předpokladu, že je znemožněna efektivní obhajoba.

    To je do značné míry pravda. Seženeš si dobrého ( a drahého) advokáta, a trvá to hodně dlouho,než tě odsoudí – pokud vůbec.

  30. Co znamená efektivní obhajoba? Taková, která vylučuje trestní represi?
    Třeba na zákloadě takových pravidel, že záznam vraždy v přímém přenosu nemůže být vzat za důkaz, protože tím byla porušena vrahova, pardon, podezřelého osobnostní práva? Nebo že musí být propuštěn, protože jeho zadržené je diskvalifikováno tím, že prchal bos, kdežto policista byl obutý?
    Fungování trestní represe je odrazem celého systému trestního práva zahrnujícího i možnosti obhajoby.

  31. Dobrý den.
    Jedna dobrá zpráva pro Bohouše: Falcon se vrátil.
    http://technet.idnes.cz/spacex-falcon-9-elon-musk-nosna-raketa-canaveral-f5d-/tec_vesmir.aspx?c=A170331_061739_tec_vesmir_san
    Schumi: Fungování obhajoby je odrazem celého systému trestního práva zahrnujícího i možnosti trestní represe. Znáte “soudce nabyl přesvědčení” na základě pocitu? Jestli je nevinej, tak se odvolá.
    Připomínka toho, co s vámi udělá spolupráce s béčkem:
    http://forum24.cz/sedlak-bohumir-rada-naletel-jsem-babisovi-ten-me-chce-uplne-zlikvidovat/

  32. Dobré zas ráno… Zajímavý Robejšek:
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-pryc-s-dynastickou-demokracii-fc1-/p_politika.aspx?c=A170330_162101_p_politika_wag
    “Proto neváhám označit dnešní evropské vládní systémy jako dynastické demokracie. Jak se to pozná? No třeba v tom, že ať občan zvolí jakoukoliv stranu, dostane víceméně stejnou politiku; stejný styl vládnutí, stále stejné koalice a v čele země rotují stále stejné postavy. Zavedené strany přitom rády „zapomínají“, že smyslem jejich existence je sloužit celé zemi, a soustřeďují se převážně na obsloužení jejich vlastní voličské klientely, spřízněných lobbistů a sponzorů.”

Napsat komentář: Zpátečník Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *