Nakoukání pod australskou pokličku

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.

Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku

  1. skimici,
    Taliban se zřejmě snaží diplomatickou cestou dát Američanům najevo, aby urychlili odchod, že už mají k dispozici 48 hodin.

  2. Leckdo si tropil posměšky ze Zemanova, že se “u Kabulu bojuje za Prahu”. Mám dojem, že měl pravdu.
    Ovšem za a)
    prohráli jsme
    a za b)
    v tom důsledku se do světa (a přeneseně do Prahy) hrnou Afgánci, které ten “boj” měl udržet doma, a svět si s nimi nebude vědět rady.

  3. 2 ptakopysk ad 2302 – a jak by řekl starej Clausewitz (a jak jest z obrázku patrno) – diplomacie je pokračování války jinými prostředky…

  4. ” „máčené v tekutém dusíku aby se srovnaly krystaly.“ – co je tohle za píčovinu? No ale pokud tomu chce někdo věřit, dobře mu tak… Ale ke mně na zkoušku ať raději nechodí…”

    Tak dotyčnej, co to tvrdí, nechce u Vás, PeSi, složit zkoušku, ale vydělat na prodeji kabelu. 😀

    A cena za ten zázračnej kabel je v pořádku, za blbost se platí.

  5. Konecne napadli tuhle prasarnu…

    https://www.podnikatel.cz/clanky/ani-u-platby-na-nezverejneny-ucet-nevznika-automaticky-ruceni-za-dph

    Hezk je vetaa ze zduvodneni: “Pokud tím snad stěžovatel (finanční správa) zamýšlel říci, že žalobkyně nemusela platit svému dodavateli DZX způsobem, kterým naplnila předpoklady § 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH, a pokud tak přesto učinila, zavinila si vznik ručení sama, Nejvyšší správní soud připomíná, že se žalobkyně předmětnými úhradami nedopustila ničeho protiprávního, a stěžovatel by jí tedy mohl stejně dobře vytknout, že nemusela provozovat podnikatelskou činnost [čímž by se také zaručeně vyhnula naplnění skutkové podstaty § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH],”

    Napadá filosofii finanční správy, že kdo podniká, patří za mříže.

  6. Hvížďala na NP fakt perlí…

    “Další problém podle německého časopisu Der Spiegel je v nebezpečí, které představují autoritářské státy, jako je Polsko a Maďarsko.”

    Demokracie ano, ale po našom, soudruzi 😀

  7. 2304 quivis
    v Kábulu se bojuje za Prahu …
    Na tom něco je. Stejně jako v Sýrii, Iráku atd
    Těmi “chirurgicky přesnými” zásahy američani společně s Bruselem postupně islamizují Evropu

  8. Jo,
    ještě minizprávy z covidové fronty – včera jsme měly po dlouhé odmlce zkoušku našeho pěveckého sboru, tak se probíralo, jak jde život… v době lockdownové přivedly tři pěvkyně na svět čtyři děti (jedna má dvojčata), no a další tři potomstvo očekávají v zimních měsících 🙂
    Tolik tedy k negativnímu vlivu covidu na plodnost. Ty holky jsou vesměs učitelky, tak buď covid prodělaly, nebo jsou už očkované.

  9. Ráno jsem v autě slyšel, že kromě stovek helikoptér v Afghanistánu zůstalo asi 1 000 Hummerů a Humwee. Doufám, že jsem špatně slyšel.
    Jinak je to samozřejmě zakázka snů pro výrobce i pro Talibánce.
    Dušan a P.M. za každé Humweečko vysolí ca 250 000 USD tedy jako Lambo Urus 🙂

    • To bychom tam mohli poslat Vystrčila, aby se prohlýásil Tálibáncem a nějaké levněji vykšeftoval, ni ?

      • Vystrčil je momentálně vytížený snižováním prodejů automobilů Škoda v Číně. A má dramatické úspěchy. Z premianta tlamou do bahna.
        Ten nemá čas.

    • Bohužel nikoho tady nepadlo, že bychom se jich, sirotků, ujali. Kdyby to Babiš neposral s Ruskem, za pár mašin by rádo pomohlo. I když není nic ztraceno. Rychlé navázat diplomatické vztahy a nabídnout pilotní výcvik. Jenže co chtít od zdejších čučkařů a vlezdoprdelistů…

      • Já vím že NATO Turek již mlsně kouká. Proto by rád provozoval Kábulské letiště. Pakošizase slintají nad těma Humáčema.
        Je toho tam dost a Alláh je velký.

  10. 2 skimic ad 2310 – Hele, nevíš náhodou, je-li někde místo, kde se NEBOJUJE za Prahu? Tam teda musí bejt krásně…

  11. 2316 PeS
    já mám hrůzu, kde to bude kromě Mali příště.
    Na který stát padne Sauronovo oko, že je tam ohrožena demokracie.

  12. 2315 ptakopysku
    to je mistrná ukázka Afghánské lstivosti. Nechat se dvacet let výborně platit předstíráním afghánské armády, postavit potěmkinovu vesnici vlády, policie a orgánů a ještě za to dostat vojenskou techniku v miliardových hodnotách, dobře zpeněžitelnou kdekoliv.
    Von Clausewitz by si na prdel sednul. On nikdy tak kooperativního nepřítele neměl jako má Talibán či Islámský stát v američanech.

    • Nicmoc. Kdyby nebyli hloupí, v dojení Západu by úspěšně pokračovali.

      To je jako židovský vtip o mladém advokátovi, který se tatimu chlubí, že po převzetí zastupování bohatého klienta konečně vyhrál mnoho let vedený spor…

  13. No, hezký, ale naprosto zbytečný článek, v podstatě je to přepis toho, co si řekli v TV a co se dá určite na webu ČTv najít a shlédnout.
    teda aspoň potud, kam jsem to dočetla.

    Jinak nechápu, proč ta ČT toho Moravce furt drží.

  14. Telefonát z agentury Kantar. Jaky je můj názor na dění v ČR. Sdělením, že s agenturou Kantar nespolupracuji rozhovor skončil.

    Na PL Budil, většinou souhlasím.

  15. 2318.1 Schumacher
    když to srovnám s obdobím, kdy sem rusáci po 68 vlítli s operací trvalá svoboda v Afghanistánu
    1. Trvání: Zhruba stejné
    2. Kolaborace domorodců – zde vedeme
    3. Ekonomické náklady – zde jednoznačně ztrácíme. Rusáci nebyli tak velkorysí aby tu například zbraňové systémy v takovém rozsahu nechali

  16. já byhc to brala jako možnost. Očkování proti chřipce rozhodně není povinný.
    Ale pokud se někdo chce nechat očkovat na obojí, může mít svoje plus, když si to odbydu najednou.

  17. Head and shoulders, skimici 🙂
    ¨
    Tak bylo jasné, že když takhle vytvořili trh lidi toužících po pravidelném očkování (samozřejmě, nebylo snadné jej vytvořit), nastoupí do něj další dodavatelé s novými produkty.

  18. 2325 To je jasné Petře.
    Jednou dvakrát ročně je ale málo. Chtělo by to navázat i na nějaký pravidelný produkt co se použije vícekrát a není bolestivý jako injekce.
    Zkouší
    1. nasálně
    2. orálně (tam to ale musí vydržet pekelné prostředí žíravin)

    Ještě nikoho nenapadlo vaginálně. Přívětivé prostředí, tampony se používají tak při začátku cyklu jeden červenej protikovidovej a bylo by postaráno. Za měsíc opět.

  19. 2327.1.1 quivis
    no jo! Kolon! To mi netrklo. Myslím na něj jen ráno.
    A já furt jak vzniklo slovo kolonie.
    Ježíši anebo dokonce kolonizátor, tedy ten, kdo kolon dobývá.

  20. No jo, sakra. Jak to mají asi manželství s dvěma tatínky?
    Jeden je kolonizátoe a druhý kolonizovaný? Nebo si to čas od času mění aby kolonizovaný nebyl stále pasivně diskriminován což by mohlo vážně narušit důvěru v manžela a tím i domácí vztahy.

  21. dlouho mi štvalo jak angličani říkají zelnému salátu (kromě toho že do něj rvou majonézu)
    Coleslaw.
    Připomínalo mi to Boleslaw, Věnceslav, atd Kde to vzali? Zkomolili, to bulo jasné. Všechny západo evropské jazyky jsou více méně zkomolená latina.

    Cole bylo jasné. Zkomolené holandské kool což je zkomolené latinské caulis. Zelí.
    Slaw bylo obtížnější nicméně taky zkomolené z holandského sla, což je zkomolené nedbale vyslovené salad což je salát.

    Coleslaw! Pak se člověk má divit, že to v Afghanistánu vypadá jak to vypadá!
    Babylonské zmatení jazyků hadr.

  22. 2334 Petře
    co by se stalo? Nic se nestalo.
    Tak především – jestli někdo razantně snížil dodávky do Evropy, tak to jsou Norové, anžto tam probíhá údržba. Víc než obvykle ale potom stejně nedají. Ty kapacity nemají. Rusáci mají zároveň velké prodeje do Asie kvůli vedrům. Zároveň musí připravovat a plnit infrastrukturu NS2.
    Jádro problému je, že eurospotřeba meziročně stoupla nejvíce od roku 1985, eurozásobníky jsou na padesáti procentech a eurozima je za dveřmi, z čehož jsou eurokomouši na palici.
    No a rusáci říkaj, že kontrahované objemy budou ale na víc to moc nevypadá.
    Proč by nicméně měli trhat rekordy teď přes Ukrajinu mi není jasné. Idem proč by měli trhat rekordy Jamalem skrze Bělorusko a Polsko. To by se jenom střelili do nohy.
    Chvilku počkají a pak to přes NS2 připlyne a nikdo to jako obvykle neukradne.

    • Samozřejmě by bylo jednodušší brát přes Polsko demokratický plyn ze Států. Molekuly Svobody. Jenomže je to drahý. Bude nutno zvýšit emisní povolenky.

      • Že nekecám
        z Energy.gov
        https://www.energy.gov/articles/department-energy-authorizes-additional-lng-exports-freeport-lng

        Plyn svobody
        Increasing export capacity from the Freeport LNG project is critical to spreading freedom gas throughout the world by giving America’s allies a diverse and affordable source of clean energy.
        Molekuly U.S. svobody (jejich export)
        Department of Energy is doing what it can to promote an efficient regulatory system that allows for molecules of U.S. freedom to be exported to the world

        • A já si musím otevřít jedno Pivo Svobody (Plzeň) protože mi to úplně sestřelilo 🙂

          Kunetka, nechaj si příště ty odkazy raději pro sebe, jinak to zas dopadne jak s Wuhan Lab Leak a budu nevyspalej.
          Guláš už nemíchaj ať ho nerozvařej 🙂

          • Tentokrat gulas nedelam, jen si tak brouzdam 😀

        • Doporučuju, aby se použil rakouský vynález, vyhodnocující elektrony z jaderné elektrárny, a vyvinul se regulátor, který pustí dál jen molekuly svobody!

          • Když prdí holandská kráva, je to škodlivý plyn a má po žížalkách navíc krká CO2. Když prdí americká kráva, jsou to molekuly svobody 🙂

  23. Tak jsem si holt zavzdychal a na američany jsem se ušklíbnul. Ulevilo se mi. Přiznám.
    Stejně jsem ale rád, že v Německu stále jsou. A byl bych rád kdyby byli i tady.
    Akorát ty plyny a molekuly svobody mi dělá víc a víc práce rozdýchávat.

  24. Tak jsem tady dával jeden pohled na Afganistán z německé perspektivy – a příspěvek se ztratil.
    Že by už cenzura fungovala jaksi preventivně?

  25. Třeba by se nám mohli hodit afghánští instruktoři. Pro případ Czechzitu a vystoupení z NATO. Zkušenosti s guerillovým bojem.

    • Schumi!
      Štěpná myšlenka! Mají praktické zkušenosti s ČERPÁNÍM. Toto nedokázala ani Venezuela. Jen si představ mít afghánské čerpače ve vládě. Vyhodit Landovského (NATO) a ty lůzry (pro EU) a nasadit afghánské čerpače. Druhým rokem by byl Václavák pozlacený včetně dlažby.

  26. Dobré, jak Česko zvládlo evakuaci Afghánských tlumočníků. Postrádám ale informaci jak byly ošetřeny afghánské TLUMOČNICE?

  27. To je velmi krutá a nekorektní legrace quivis!
    Tlumočníky evakuovali až do pátého kolena ale co tlumočnice?
    Čeká je osud horší než smrt. Spálej jim koktejlky a botky na jehlách a navlečou jim přes hlavu burky!

  28. Paříž dneškem zavádí 30 km/h limit. Znám to z Bruselu.
    Všichni z centra prchají. Zbudou tam už jenom turistické skanseny a úřady. Vše včetně korporací se stěhuje za perimetr.
    Idea socialistických radnic je inkluze. Všichni pojedeme veřejnou dopravou, naše děti budou chodit všechny do stejných škol, budeme se družit ve stejných hospodách.
    No – nebudeme. Tedy kromě úředníků, turistů a gangů co již jako jediní v Île-de-France (Francouzský ostrov – střed Paříže) působí.
    Jsou za Amerikou holt stále těch 30 let.

  29. Hmm, tak jsem v rámci svého studia popkultury 80. let minulého století narazil na druhý film, který je dodnes považován za takzvaně “kultovní” (v tom smyslu, že má dodnes desítky tisíc fanoušků, každoročně se pořádají srazy atd.), který naprosto nechápu.
    Konkrétně jde o film “The Adventures of Buckaroo Banzai Across the 8th Dimension”. Podíval jsem se na to dvakrát, je to z roku 1984 a patrně by se mi to mělo líbit. Ale nějak nic, ten film je IMHO naprostá pitomost. Tedy s vyjímkou melodie, která se hraje když jdou závěrečné titulky.

    Divné, vesměs dokážu něco fajn najít ve skoro každém filmu z 80. let, ale tady nic není.

    První film, jehož fenomén jsem nebyl schopen ani částečně pochopit je “The Rocky Horror Picture Show”.

    Zřejmě jsou oba tyto filmy vázány na nějaké tehdejší kulturní zázemí, které (zatím) nemám… 🙁

    • Nebo je možná nutné oba ty filmy sledovat pod vlivem nějaké tehdy populární substance. Ale to nehodlám zkoušet…

  30. Jak chceš Pavle vychovávat dítě když máš sám tak úchylné zájmy?
    Ale já vím. Děcko se již vychovávat ve svém věku nedá a proto můžeš beze zbytku obnažit preference své!

    • Tak dceři je 22 a nemyslím si, že by moje archivní názory ještě brala vážně.

      Takže se takhle před důchodem věnuji koníčkům, z nichž jeden je znovu kompletně prožít celou pop-kulturu 80. let, kdy se to k nám do ČSSR dostávalo jen útržkovitě.

      Takže muzika, knihy, seriály, filmy, počítačové hry atd. Kdo prožíval v té době pubertu a četl (nikoli viděl v kině) “Ready Player One” ten pochopí…. 🙂

      • Ostatně “Three is a magic number” je krásná i dnes:

        https://www.youtube.com/watch?v=LVfe6rdHRKI

        “Three is a magic number
        Yes it is, it’s a magic number
        Somewhere in that ancient mystic trinity
        You get three as a magic number
        The past and the present and the future
        Faith and hope and charity
        The heart and the brain and the body
        Give you three as a magic number…”

        Jo, tehdy byl svět ještě v pořádku…. 🙁

  31. Dobré ráno vespolek,
    třikrát a dost 🙂 ?
    80. léta přinesla řadu kvalitních snímků filmových i hudebních, asi bych zůstala raději jen u nich 🙂 Spielberg v rozletu, éra “bouchačů” (dnes asi totálně anti-MeeToo), dramata i komedie… doba před nástupem multikulti a cancel culture ? Pravda, z filmů ohledně “yuppies” mi poněkud lezou plomby ze zubů, ale zase vidět pozdější hvězdy v rozpuku někdy stojí za to…

  32. Staráme se o to, zda potřetí očkovat proti koronáči (tři je magické číslo!) a nešímáme si “cancel culture”. Místo po zakázaných názorech začíná naplňovat žvanění mluvících hlav – když nežvaní příliš mimo daný koridor. Nesouhlasit sice můžeš, ale drž hubu! Nebo si povídej o něčem jiném. O starých kapelách, filmech. To ti nesmažou – je to neškodné.
    Pochybnosti o koronáči jsou zatím povoleny – ale jsou i lepší témata. Třeba o “historické vině bílého muže” nebo o nezbytnosti “uklidit” Evropu” od CO2.

    Krásné ráno přeji!

  33. Doba nahrážková.
    Místo kvalitních potravin průmyslové sterilní náhražky, místo umění prefabrikovaná zábava – nekonečné seriály a reality show, místo přátelského rozhovoru SMS zprávy, místo zpráv v rádiu, TV a na netu jen povolené názory – a místo sexu…

Napsat komentář: Petr Kunetka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *