Obydlená zatáčka, aneb žít Brno

Ptakopysk podivný

Nahlédl jsem o prvním prosincovém weekendu do Brna, jak to činím už mnoho a mnoho let. Je to takový rituál. Zajdu na pivánko, pocourám po štatlu, okouknu, jak jde život, cestou něco sezobnu a tak. Nezúčastněný čtenář by si mohl myslet, že jsem po tolika letech obrněn proti překvapením, ale Brno dokáže člověku rozhodit čakry, kdykoliv se mu zachce. Zkrátka, letos jsem si zase znova uvědomil, že žít Brno je hlína. A nebojím se prohlásit, že rok od roku je to stále těžší hlína.

Snahu dostat se z dálnice na Zvonařku jsem odpískal už někde u Rosic, protože tam začínala kolona vedoucí až kamsi do orientálních zemí za Brnem. Přískoky jsem se po hodině proplížil ke sjezdu k výstavišti a byl jsem rád, že jsem rád. Překvapilo mě, že jsem zvládl vymotat se z uzlu za Šrajbeckým tunelem a ve svatém nadšení nad tím, jak jsem dokázal přelstít hlavolam značení dopravních inženýrů z magoše, jsem špatně dešifroval značení uzlů tunelu u Kéniku a místo do Medlánek jsem odjel via Svitavy. Na autostrádě jsem při vyhlížení možnosti provedení otočení do protisměru vzpomněl na dopravní hádanku, kterou mi bylo řešit mezi velbloudářskými stezkami Veveří a Lidická. Drže se striktně značek, kroužil jsem tehdá jednosměrkami furt dokola bez šance se dostat na některou z hlavních tepen. Nakonec mi ruply nervy a nedbaje dopravního značení, vjel jsem do vnitrobloku, projel kolem užaslých domorodců v galábíjích, kteří pokuřovali vodní dýmky, hovořili o pádu Komety a popíjeli čaj u svých ohnišť, prokličkoval mezi ženami připravujícími večerní kebab a dětmi hrajícími si na ďaury a ifríty, prosmykl se mezerou mezi dvěma jurtami a rozhlédl se. Kolem svištěli šejkové ve svých korábech, z otevřených dveří rychložerů se linula vůně kebabu, na chodnících přešlapovaly dívenky více, či méně lepých tvarů, z heren se ozýval cinkot automatů… Lidická! Byl jsem vysvobozen ze zakletí. Ale zpět do žhavé současnosti. Současné Brno je poslední dobou fascinujícím způsobem rozkopáno. Kamkoli jedete, narazíte. Jestli očekávají nový příchod generála Torstensona, nebo anšlus nevím. Ale už jsem vycvičen, takže jsem nechal stát auto na předměstí a šalinou jsem se transportoval po kýžených cílech. Šalinou… mňo… ehm… na zastávce jsem se snažil vnést lingvistické světlo poznání do Pišvejcovy a Pidižvíkovy hlavy. Výsledek byl ten, že když se jednička objevila na obzoru, Pidižvík zvolal hlasem jasným a zvonivým: „Dědo, šulin už jede!“
Štaca jenom zašuměla.

Chtěl jsem havěti ukázat brněnské vánoční trhy, takže jsme dojeli až na Padovec, což je bývalý bufet proti hlavnímu nádraží. Magošem evidentně cloumá obama před teroristickými útoky, protože člověk zakopával o nastražené betonové obrubníky, napříč postavená auta Empů, potkával četníky v neprůstřelných vestách se samopaly… no budiž. Je to móda, politici z magoše se mohou hrdě bít v hrudní košíčky, že zabránili, neumožnili a zajistili. Třeba jim to přinese bodíky v příštích volbách, koneckonců ono je celkem jedno, kterým oknem magoš vyhodí peníze daňových poplatníků.
Zjistil jsem, že některé palposty byly obsazeny Empy a policisty ve výkonu trestu. Proč by jinak stál strážce pořádku na doslech od pouličního hudebníka hrajícího tak zvířecky falešně, že jsem to poznal i já? Jako psychicky labilní jedinec bych hudebníkovo trápení ukončil dobře mířenou ranou během deseti minut, ale strážce zákona stál neochvějně jako skála na Helgolandu. Kráčeje kolem mekáče na křižovatce Masaryčky a Kapucínského náměstí, tradičně jsem proklel debila, který dopustil zánik Černohorky a vyjádřil křesťanské přání, aby se smažil v kotli na sedmé úrovni pekla.
Hodlal jsem projít spodkem Zelňáku kolem krokouše na rathausu na Svoboďák, odtud kolem sochy exekutora nesoucího pračku na Moravské, kde jsem chtěl opět nastoupit na šalinu zpět do periferních slumů. Chtěl jsem ukázat havěti, co jsem měl s sebou, stánky s ozdobami na stromeček, koupit jim grilovaný oštiepok a sobě klobás s chlebem. Svařák ne. Svařák se neprodává, protože by musel obsahovat víno, koření a cukr. Prodává se turbomošt, který obsahuje … no… něco určitě obsahuje, ale co??? Každopádně to nepiju.

Nalezl jsem do předvánočního ruchu na Zelňáku a zjistil jsem, že úbytek stánků zase pokročil. A docela brutálním způsobem. Zatímco loni jsem cestou nalezl alespoň jeden stánek s foukanými ozdobami na stromeček, letos už jsem neobjevil žádný. Po prodejcích grilovaných oštiepků se slehla země, stejně jako po klobásnících. V Radniční, která bývala plná stánků od Zelňáku až po Panskou, to byla bída s nouzí. Poněkud rozčarován jsem vedl havěť na Svoboďák, že jim ukážu Betlém. Takovej ten velkej, dřevěnej, vyřezávanej. Jsem si myslel, že ho havěti ukážu. Houbeles! Místo betlému se na Svoboďáku urodilo k primátorskému pyji velké bílé varle. Jenom jedno. Asi magoš už nemá ani vindru z toho rance peněz, které po sobě zanechalo předchozí odeesácké vedení města. Hlavně že mají betonové zátarasy…

Na Moravském náměstí, kde jsem si vždycky u stánku před nástupem do šaliny dával klobás dlouhej a tlustej jak sloní chobot, bačovala nějaká charita. Všechno v bílejch megastanech… Nanynky převlečené za anděly… ze všech charitníků čišelo nadšení pro Věc, škvírami v nadšení odkapávala dobročinnost jako med, na nás nahlíželi s laskavým pochopením, jako na zbloudivší ovečky, které je třeba přivést zpět do stáda, nebo se s nimi alespoň podělit o jejich vlnu… neudělalo se mi tentokrát dobře na Moravském náměstí.

Jediné, co zůstává ve štatlu nezměněné, jsou lidi. Přátelští, usměvalí lidičkové a člověci, ochotni s vámi prodiskutovat problematiku kolemjdoucího holuba, pocintanejch vnoučat, náhlého záhadného zmizení fronty na bramborák, přestože bramboráky byly na place, prostě všeho, co zásadním způsobem hýbe světem o první adventní neděli. A hlavně – malebné dialekty od hantecu, po veleslavínskou češtinu s přízvukem, jaký už v Čechách neuslyšíte, zněly z každého hloučku a byla radost naslouchat. Tohle se zakázat nedá a přesně kvůli tomuhle do štatlu jezdím.

Takže zdarec, zase napřesrok…

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

244 komentářů u „Obydlená zatáčka, aneb žít Brno

  1. “my tady ho asi nikdy neměli”

    jako problém? S tím, jetsli podnikám na švarcsystém? 😀 😀 😀
    TAk to teda jak kdo. VY asi ano, protože byste jinak to téma vůbec nenakousl.

    “ale co Babiš?”

    proč do toho motáte Babiše? Jsem ochotna mu připsat lecjakou lumpárnu, ale švarcsystém a jeho zneužití k dehonestaci a buzeraci živnostníků, v tom je teda fakt nevinně.

  2. Ideální by bylo srovnat odvody a daně zaměstnanců na dnešní úroveň živnostníků s nějakým drobným zvýhodněním živnostnků vzhledem k rizikům. Hromadě halladinů by ubyly zbytečné starosti.

  3. Anebo ještě jinak, zrušit přenos daňových a odvodových povinností na zaměstnavatele. Každý ať platí daně a odvody stejně, lhostejno odkud má příjem. Daňové přiznání by každý podával sám za sebe.
    Viz např. USA.

  4. Jo, to by se mi taky líbilo….
    ale zaměstnanci by asi měli problém s vyplněním daňového přiznání. Museli by se starat. Takhle nemusí.

  5. 203, 204,
    1. zjednodušit daňové přiznání
    2. komfortní online i offline aplikace “daňové přiznání” pro windows XP a výš, OS, Linux
    distribuovaná MF,
    3. online podpora
    4. postupné zavádění postupným snižováním příjmového stropu

  6. Foundry 🙂

    daleko pravděpodobnější je zvýšení odvodů OSVČ na úroveň zaměstnanců.
    A jelikož se OSVČ zaměstnává sám, ……;-)

  7. neradovala bych se tolik, Halladine…

    Živnostníci tím pádem budou nuceni zvednout ceny. Mnozí firmu zavřou a pokud neseženou zaměstnání, skončí na úřadě práce a na dávkách. A že jich bude, protože zaměstnavatelé je nezaplatí a místa budou obsazena dosavadními zaměstnanci.

    To by byl jinej průvan než zavedení EET, které se týkalo jen určitého segmentu.

  8. Ostatně, Halladine, ty přece víš, jak to bylo a proč jsem sestala OSVČ.
    Že to nebylo kvůli tomu, abych měla nižší daně a upírala něco státu, ale protože mi bylo 44, dvě malý děti a sedm let v domácnosti, tak by mně nikdo nezaměstnal. Takže jsem halt vysypala kasičku, zakoupilam počítač a postarala se o práci sama.
    Ostatně první dva roky jsem pracovala jen několik hodin týdně a vydělala si jen na to pojistný a daně.

    Navíc jsem díky zákonu o minimální dani platila daň cca ve výši 80% toho, co jsem za celej rok vydělala. To byl teda fakt ohromně výdělečnej podnik. Kdybych šla na pracák pro dávky, měla bych vystaráno, pojistný ani daně bych neplatila, a dávky by byly přilepšením k domácímu rozpočtu. Několik let bych na tom byla líp, kdybych ty dávky brala, než že jsme vydělávala jako OSVČ, než se začalo podnikání vyplácet na tolik, že to bylo v domácnosti znát. A celou dobu jsem si poslouchala chytrosti o švarcsystému a jak je to nemravný a jak se tím okrádá stát a nebo naopak jak se tím nechávám okrádat a jak zapláču nad výdělkem, kdejakej pitomec v radiu kvákal o tom, jací jsou živnostníci paraziti. Politici a ouředníci, který ti živnostníci svýma daněma živí. Lidi, který jsou chytrý jak radio a a nemají o podnikání ani ánung.
    Protože jsem postarala sama, tak jsem příživník a málem zločinec, který se živí pochybným způsobem. Kdybych byla šla na ouřad a žebrala o dávky, tak bys ani necekl, všechno by bylo v pořádku, nekradla bych, protože to bych byla chudák nezaměstnanej a všichni se o mně starejte. To je v pořádku.

    Psala jsem to tady už několikrát, tak by se snad i v Tvej socanskej palici mohlo rozsvítit, že rádobyvtípky o tom, že nerobotuju na sebe, protože přece nedělám pro přímého zákazníka jsou poněkud přes čáru a Tvůj jásot nad tím, že OSVČ budou platit stejný odvody jako zaměstnanci poněkud nevkusný.

  9. maYdo,

    nebuď si tak jistá tou podporou.
    Měl jsem kamaráda, pletl se do komunální politiky a starostoval, Začal hned po sametu, nejdřív za ODA, pak za ODS.
    Až ho jednou nezvolili.
    Byl inženýr, nevím jakej, ale po 10-12 letech v politice byl k nepotřebě .Nejdřív bral podporu v nezaměstnanosti, ta skončila, a měl přejít na sociálku.
    Nedostal ani floka.Manželka pracovala,ve společné domácnosti žil ještě syn -ajťák , rozpočítali příjmy na hlavu, a nedostal nic.
    paksi našel místo jako zástupce firmy, vyrábějící kamenonivé potrubí,ale šlo mu to jak psovi pastva. dlužil pojistné.
    nakonec manželka ztratila nervy , šáhla do úspor, zaplatila za něj dluhy, a šel do předčasné penze. I na tu penzi musela doplatit.

  10. Halladine, Ty se umíš úúúúžasně patlat v tom, co je nepodstatný. Dceři je jedna dvacet, mateřská mi skončila před sedmácti lety. Od tej doby pracuju jako OSVČ. Jetsli bych před sedmnácti lety podporu brala nebo nebrala, dnes není podstatný. Ostatně nebylo to podstatný ani tehdy, vůbec jsem o něčem takovém neuvažovala.

    Jistá bych si být mohla, vím, jak to tehdy tady fungovalo, protože jsem v tu dobu znala několik matek, končících mateřskou.

    A nechtěl bys mi radši konečně vysvětlit, co to znamená, že nepracuju přímo pro zákazníka? To by mně teda fakt zajímalo, co si pod tím představuješ….

  11. maYdo,

    radši ne. Mohl bych napsat něco, co by tě naštvalo ještě víc,, a to nechci.
    Neměl jsem začínat. Takovéto diskuze se lehce dostanou na osobní úroveň.
    A vůbec k ničemu to není dobré.
    Měl jsem si sednout na ruce.

  12. Teda,
    to jsem z toho jelen.

    Halle,
    jak můžeš porovnávat situaci, kdy “Nedostal ani floka.Manželka pracovala,ve společné domácnosti žil ještě syn -ajťák , rozpočítali příjmy na hlavu, a nedostal nic”
    s Maydinou, kdy byla na mateřské (nebo zrovna po), dvě děti sotva školou povinné, jediný výdělečně činný manžel ? To už je Silvestrovská “vtipná” scénka ?

  13. 210 to se rozumí, že seš zločinec. Oni závidí, že teď se máš lépe než oni, kteří Tvoje dřívější uskromění a úsilí nezáviděli a odmítají ho vidět. Poměřují jen co je teď.
    Jak k tomu přijdou, že se s nimi solidárně nechceš dělit o úrodu ze svého úsilí. O kus svého života, který je v ní obsažený. Oni přece měli právo svobodně se rozhodnout jak vynaloží svůj životní čas, co si odepřou či neodepřou, jakou námahu vynaloží či nevynaloží. Teď mají právo aby se měli stejně dobře. Tvé časové a námahové náklady snižující Tvůj dřívější životní komfort se nepočítají. Jediné co se počítá, je Tvůj nynější životní komfort.

  14. (214) Ne. Vtipného na tom není nic. Ani “vtipného”. Klasická socanská závist. Tohle udrží Zemana na Hradě.

  15. To je ten problém s levičáky či socany. Oni si nemyslí, že závidí, oni jen chtějí tu “spravedlnost”. 😛

  16. Aero,

    esli jste si nefšim, i .já býval OSVČ 🙂
    Všechno by se týkalo i mé osoby.
    Leda že bych záviděl sám sobě 🙂

  17. Dobré silvestrovské ráno,

    “Neměl jsem začínat. Takovéto diskuze se lehce dostanou na osobní úroveň.”

    Tomu teda říkám úkrok stranou vskutku silvestrovský. 😀 Vždyť jsi tu diskusi začal rovnou v úrovni přímo nejosobnější. 😀

  18. V Praze tak nějak skoro polojasno. Tát nemá co a je cca 8 stupňů. No, pamatuju silvestra, kdy bylo ve čtyři odpoledne +18° a o půlnoci -15°.

  19. Halladin pasován sám sebou na objektivního je takovou skutečně symbolickou tečkou roku.
    Etalon nevoličů. Bude líp. 😉

  20. V Berlíně zřizují silvestrovskou zónu pro ženy.
    Vstup pro ně jen s pásem cudnosti, zámek zamyká a klíče si ponechá policejní ředitel.

  21. A hele, reakce na ptakopyskův článek…
    https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Silvestr-z-Brna-Drzitelka-Sorosovy-ceny-si-povidala-s-docentem-environmentalni-etiky-jak-je-Brno-nejlepsi-protoze-tam-chteji-zmenit-svet-Vazne-to-stoji-za-to-518144
    “Brno je úžasné, pokrokové město, kde do volených funkcí pustili nadšené aktivisty, na úřadech sedí osvícení absolventi místních společenskovědních fakult, kteří chápou význam progresivních sociálních projektů a lidé si tam uvědomují, že mít Mercedes je absurdním projevem velkého ega a důležité věci jsou úplně jinde. Tyto názory před silvestrem předestřeli čtenářům MF DNES redaktorka Ustohalová a význačný akademik z Bekovy Masarykovy univerzity, zabývající se etikou životního prostředí.”

  22. 232-a není to pravda ?
    Už jenom to, jak v Brně rezignovali na trapné kapitalistické hodnoty jako je pitná voda, průjezdné silnice nebo parkování, jak ve městě, tak třeba u letiśtě ?
    O brněnských vysokých školách nemá cenu diskutovat, nejenomže jsou lepší než pražské, jsou nejlepší v celé galaxii.
    Novým pohledem na věc je i Výstaviště bez výstav nebo Městská policie Brno (a že je u městské policie obecně laťka nastavená nízko-a v Brně ji dokážou podlézt !)
    Příkladná integrace menšin na Cejlu a Bratislavské je už jenom třešinkou na dortu.

  23. do příštího roku přeji všem šumavákům hodně štěstí, zdraví, dlouhá léta..
    a to ostatní, to přijde samo..
    ivana

  24. 227/228 – já bych se přihlásil s osobním svědectvím. Odpoledne na Zeleném pruhu +13 stupnů, když jsem v Divadelní vykoukl asi kolem desáté večer na teploměr za oknem, tak bylo už minus devět a sloupec klesal před očima. Ráno bylo minus dvacet sedm, horkou vodou jsem zvenku poléval vodní pumpu u Fiata 600 a za klínový řemen protáčel čerpadlo nažloutlou polotuhou hmotou nemrznoucí směsi.

  25. 218 Foundry, nebýt socanské závisti většiny, která Zemana dostala a dostane na Hrad, kdo z té ostatní bídy by byl zvolený? Ostatně, co by si počala menšina kapitalistických zaměstanavatelů nebýt zaměstnávané závistivé a svobodného života neschopné socanské většiny? Jak jinak by to mělo a mohlo fungovat? Představ reálný politický program kterak to změnit.

  26. (235) Jo, byli jsme v Táboře na Benešově mlejně, odpoledne fotbálek v košilích, ráno kosa i v šláfsaku. Návrat naštěstí soukromým autobusem RTO, ten se na ledovce celkem držel.

  27. 2 martin ad 235 – to v Táboře tehdá bylo o půlnoci ještě +10 – v košili na zahradě, sousedi přišli popřát a připít si, pohodička. V jednu ráno jsem usoudil, že půjdu spát a odebral jsem se na ministerstvo úlevy, abych usínal v klidu – a zaujalo mě divné praskání za oknem. To okno jsem otevřel, hned zas zavřel a šel jsem se kouknout na teploměr – a ejhle, -10… No a do rána -25… Jo, to jsou vzpomínky… Jen se pamatuju, že tehdá se nějak příliš nezmiňovali o globálním oteplování, spíš měli starosti, jak rozmrazit ty vagóny s uhlím…

  28. 235 -. jako svobodný jsem měl na krku službu, ráno pěkně jen v košili s přetaženým pulloverem. Návrat domů krušný, ale nic mi neuPřišli jsme s novou metodou. Obřízka okolo krkumrzlo…Více vzpomínám, co následovalo. Předchozí den jem nezabránil srážce svého Fiata se zajícem. skončil v kufru a pak doma. když jsem se ten mrazivý večer vrátil, byli u nás doma už kamarádi, všichni kluci z města, a rozhodli jsme se zajíce udělat. problém byl ho stáhnout. Nikdo z nás s tím neměl žádnou zkušenost. něco jsme si pamatovali z prázdninových pobytů na venkově. I přibili jsme nebožáka za pacičky na prkénko a pověsili na dveře od kuchyně, abychom ho stáhli. jenže opačně. Zajíc visel na dveřích jako kristuspán. A jak se stahuje kristuspán nikdo z nás nevěděl. Přišli jsme s novou metodou. nejdřívě obřízka okolo krku, pak řez přes bříško a snaha stáhnout kůži jako kabát. při každím nové zásahu panáček borovičky.Po několika pokusech se zadařilo. Jen jsme si nebyli jisti, zdali máme nebohé zvíře péci jako kdysi na šlechtických sídlech pekli bažanty i s opeřenou hlavou. Náš zajíc měl hlavu i se slechy. Vyřešila to nedostatečná velikost rodinného pekáče. Zajíc přišel o hlavu ještě před pečením. Jak chutnal si již nepamatuji, ale ráno nám hlava dala vědět, že s borovičkou se to nemá přehánět.

  29. Jedno nekorektní a sexistické přání.

    Do roku 2018 hodně zdravíčka přeji a pánům,aby měli vždy po ruce nějakou prdelku, kterou můžou poplácat.
    Dámám,aby je měl kdo poplácat. A nám všem, aby jsme měli holou prdel jen když chceme. 1:-)

Napsat komentář: Dušan Neumann Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *