Pojeďte na Brusku!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 319 komentářů u „Pojeďte na Brusku!

  1. Aerokarle,
    nezesložiťuj to zbytečně. Přerozdělování DPH je dotační politika EU v malém.
    Já se jen snažím naznačit, že kde nic není, ani Smrt(či berňák) nebere.

  2. ptakopysku 1199,
    vzpomínáš, jak když lapali, pěkně zpívali … “dáme na čističky dáme?
    Aby vzápětí, jakmile byli čističky odsouhlaseny, jak ten rybář pravili “hovno, hovno, zlatá rybko?”
    I kdyby jen okres přidal, bylo by to kratší. Tou cestou do Brusele se hrozně vycmrndá!

    To se takhle, kdys v dobách před válkou, usnesli bechynští, že postaví schody ze Zářečí nahoru do města. Schody vysoké, převysoké, kamenné.
    A bylo věcí cti, aby pan starosta a pan notář a taky pan doktor zaplatili aspoň dva schody, pekař a hospodský po jednom atd…. až se na ty schody bechynští složili.
    Dotace holt nebyly….

  3. Rputi,
    ovšem asi nevíš ( bez pochybností) jestli to bylo jen na doplnění ceny, a kolik platila obec sama, třeba ze zisků ze svého majetku.
    Rpzpočet naší obce je kolem 50 melounů… Těch 22 melounů dát na čističku by bylo možné jen za velkého zadlužené a splácení velmi dlouho.
    A nebylo by na jiné.

  4. Rputi,
    ano, to je hezké. Ale já se jen snažím naznačit, že kdyby v Bechyni bydleli jen podruhové, pět sedláků a jeden povozník, tak ty schody nemaj doteď.

  5. Rozhodli jsme se z Kliniky neodejít- proč?

    Rozhodli jsme se neodejít z Kliniky i po vypršení smlouvy. Prý je to nelegální. Je ale správné nechat vyklidit dům, který žije, který lidem nabízí zdola a společně utvářený program, nečekaná setkání a zkušenost angažovanosti? Je správné nechat vyklidit ze dne na den fungující prostor a udělat z něj ruinu, jako to udělal stát už s vilou Milada? […]

    Končí nám smlouva o výpůjčce, rozhodli jsme se zůstat

    Končí nám smlouva o výpůjčce. Rozhodli jsme se zůstat. Přijďte nás podpořit. Na devátou hodinu svoláváme snídani občanské neposlušnosti (přines si sám), na desátou svoláváme tiskovou konferenci. Klinika žije, program pokračuje. ‪#‎occupyklinika

    Atd. atd.

    Zákony opět platí jenom pro někoho.

  6. 1199 Ptakopysku
    dobré ráno
    A je vůbec nutné pro takovéto složení obyvatelstva stavět čističku? Když jsou všichni na dávkách, stejně z nich pokutu nevymůžou. Když už pálej v kamnech térák, plastový lahve a pražce natřený karbolkou, tak by k tomu ještě holt trochu smrděl potok. Nic hrozného.
    V Calais si defekujou přímo ve slumu a jak se to divokým socialistům líbí. Ani je nechtěj pustit ven, když už to tam ty berbery nebaví.

  7. ptakopysku 1208,
    nepochybně! Leč nikdo jim ty schody nenařizoval!
    Kdyby panstvo nařídilo, tak by ty schody taky muselo zaplatit! To věděl každej knížepán!
    To jen knížepáni z Brusele, naříděj podruhům a je jim veskrze fuk, jestli podruhové u toho pochcípou hlady…
    Oni, když se podruzi berou moc u huby, tak jsou z toho selské bouře, ba i VŘSR může být…

  8. Jenže provoz té čističky musí někdo platit!
    Má obec s 5 podruhama na provoz čističky?
    Pokud nemá, pak je zbytečné ji stavět!

  9. Rozhodnutí, že každá obec nad nevímkolik obyvatel musí mít čističku je ze stejné kategorie jako že máme mít 25% energie z obnovitelných zdrojů.

    Prostě si někdo sedl a něco naplánoval.

    Rozdílnost ekonomické reality nebo životných standardů v jednotlivých zemích EU ho nezajímala a nezajímá.

  10. Rputi,
    provoz čističky se bude hradit ze stočného.
    Provoz takovej problém není, problém je investice.
    A co se týká te čističky, ono se to týká jen obcí s kanalizací.
    Kupříkladu Slezská ostrava čističku nemá, kanalizaci taky ne, takže žumpy, které se musejí vyvážet někam jinam do čističky.
    Je tam kanalizace jen pro dešťovou vodu.
    Mám tam dům s žumpou, ptal jsem se ostravských kanálníků jsk by bylo možné tu žumpu zrušit a napojit se na kanalizaci.
    S překvapením jsem se dozvěděl, že nevozmožno – kanalizace není, a hned tak nebude – velká investice a nejsou prachy.
    Takže – jde prostě o to, že bez čističky nelze kanalizaci provozovat. Nelze pouštět splašky do přírody….

  11. skimici,
    kladeš ošklivé, nehezké otázky! Jako bys vůbec nevnímal duhu za obzorem, který už brzy díky dotacím EU překročíme.

  12. 😀 😀 😀

    jestlipak se dostaně úředníkům stejného zacházení jako klientům původního zařízení?
    http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/z-obavaneho-italskeho-alcatrazu-se-ma-stat-skola-pro-evropske-uredniky–1589571

    😀

    “Altiero Spinelli byl v 70. letech minulého století evropským komisařem pro průmysl a Itálii také sedm let zastupoval jako poslanec Evropského parlamentu. V době druhé světové války byl komunista Altiero Spinelli vězněn v pobočném táboře ve Ventotene. A právě manifest z Ventotene, který odbojář Spinelli údajně napsal na motácích, se stal předobrazem pozdější Evropské unie.”

  13. Jj, Halle,
    ono se taky staví jinak a “lépe”… a draho …

    Už jsem sem tu fotku dávala. To je stará odpadní stoka v Bechyni. Z kamení a vymazaná jílem, který v tom vlhku nikdy nevyschnul a kanalizace neprotekla. Světlost dost veliká, aby ani při průtržích mračen a jiných přírodních katastrofách se stoka neucpala! A prakticky za hubičku to sloužilo možná 100, možná 200 let.
    https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xlf1/v/t1.0-9/12795334_921948531257205_5317861906629222134_n.jpg?oh=f2eb01246a5d02a9488d3ec31a14d89d&oe=576BEEC3

    A když se revitalizovalo, stoka se vybourala a osadilo se límcovými eurorourami. Zagoogli si! Jsou metrové, bratru za 2,5-3 tisíce…. A samozřejmě užší, takže časem bude ucpáno a bude se vylívat… jj….

  14. Já si počkám, rozpočet Šakvic je zajímavá četba. Kolik občanů je připojeno na kanalizaci a kolik ještě ne? Kapacita ČOV počítá se všemi občany, jinak by starostka nevyzývala, aby se nepřipojení připojili.
    Ještě by mohl ptakopysk srovnat jejich bezdomoveckou chudinskou obec s Šakvicemi. Tam je taky jeden chudák vedle druhého – stačí projet.

  15. [1163] Existuje i teorie, podle které je přednáška zkrácena o druhou mocninu opožděného příchodu přednášejícího. Vzhledem k tomu, že podle této teorie při devadesátiminutové přednášce potkává přednášející po devíti minutách od začátku sám sebe ve dveřích posluchárny, byla tato teorie již několikrát falzifikována.
    Zda se pracuje na dalším výzkumu nevím.

  16. 1222 no vida co se všechno nedovím. Na FD – dělí se tam nějak tematicky katedry? Třeba tramvajová, autobusová, vlaková, autová, lodní a letadlová?

  17. 1222 – ano, FD bývala původně v Praze, ale v rámci zprumyslneni Horní země bylo rozhodnuto někdy v šedesátých letech ji celostátně delimitovat do Horní Žiliny ….

  18. Prostě -zastupitelé mají na výběr – postavit čističku, anebo odstavit existující kanalizaci a nařídit ovčanům , aby si postavili žumpu nebo chodili kadit na zahradu do kadibudky. 🙂

    Jak by se na to občanstvo tvářilo …. 😀

  19. MY máme na chalupě domovní čistírnu. Když se vybudovala v obci kanalizace s obecní čistírnou, mohli bychom se připojit, pokud bychom vyřadili čistírnu z provozu.

    Leč to se nám nechtělo, tak jsme to nechali zatím být. Až jednou čistírna doslouží, tak možná, odbočka je připravená.

    Stočné tím pádem neplatíme.
    výnosem akvcce je, že ta páchnocí strouha, co nám vede přes pozemky, zase začíná připomínat čím dál víc potok a sna dse začínají vracet i žáby.

    Jestli to bylo z EU peněz, netuším. Ale určitě tady z EU peněz “zrevitalizovali” náves, t.j. zvětšili cca na dvoujnásobek plochy asfaltu a osadili tři lavičky, na který pálí slunce a jednu typizovanou autobusovou čekárnu.

  20. Něco k Bruseli a čistírnám odpadních vod.
    Až do roku 2007 neměl Brusel (stejně jako Milán) čistírnu odpadních vod a odpad z celé aglomerace šel do vodních toků – Senne a Maas – a exkrementy a jiná svinstva odplouvala do Severního moře. Bruselská čistírna stála cca 1,2 miliardy €. Nutno podotknout, že tentokrát je v tom EU bez viny, neb čističku měl financovat stát. Ježto ale belgické finance byly (a jsou) v prekérní situaci, byl nalezen soukromý investor, konzorcium AQUIRIS pod vedením firmy VEOLIA. High-tech systém odstraňování odpadu ale nějak nefungoval (on totiž nebyl pro komunální splašky nikde odzkoušen) a AQUIRIS požádala bruselské vodárenství (SBGE) o dalších 40 milionů €. Nedostala nic a vznikl docela boj. Takže AQUIRIS začal vozit denně asi 200 tun odpadu k likvidaci do Německa. Ale ani Praha nebyla bez problémů. Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově byla otevřena a hned zase zavřena – aby byla konečně otevřena 1967. (Ano, Lindleyova čistírna fungovala až do 1967.)

  21. Jinak ten můj šéf byl poměrně nebezpečný jedinec, hlavně pro standardní úřednictvo. On tomu dopravnímu opravdu rozuměl. Navíc se oženil s paní, která rozuměla účetnictví a doma se domlouvali, jak to kamarádit. Takže to měl podložené jak věcně, tak ekonomicky.
    Dodnes si občas vzpomenu na jedno z jeho hesel (někdy 1989/1990): Jak se začne na ministerstvu posunovat, tak je něco špatně.

    S tou paní se málem nevzali. On mi tenkrát dával kordový školy a já ho trefoval přesně dle požadavků a dost přesně. Prý měl docela problémy vysvětlovat, kde se mu bere modřina na prsou.

  22. 1229

    Nejen do Horních Uher se stěhovalo. VŠb bývala původně v Příbrami, přestěhovala se po WWII

  23. úravník omylů:
    V roce 1953 byla v Praze založena Vysoká škola železniční, sídlila v dnešní budově MATFYS v Karlině (proti tehdejší Tesle). Zpočala hned třetím ročníkem, do kterého z moci úřední převedli část studentů z ČVUT. Někdy kolem r. 1960 ji přejmenovali na Vysokou školu dopravní a v roce 1961 přesunuli do žiliny. Tam nejřív byly jen nový 1. a taky 2. ročník, přesunutý z Prahy. V Praze doběhly 5. ročníky v r. 1962, ty už do Žiliny nepřestěhovali a dobíhaly v té veliké budově na Malostanském náměstí.
    Šola měla fakulty Strojní a elektro, Stavební, Provozně-ekonomisckou a Vojenskou (tam studovali důstojníci tehdejšího Železničního vojska). V Žilině se strojní a elektro fakulta rozdelila na dvě a přibyla tam falulta letecká (její absolventi povinně skládali pilotní zkoučky).
    Dopravní fakulty vznikly aýž po odtržení Slovenska a dokonce dvě – jedna je dodnes v Pardubicích a druhá na ČVUT. Ta pardubická je víc zaměřená na provoz, ta na ČVUT víc na teorii.

  24. Takže jsem odpověď na jasně definované otázky od Halladina nedostal. Mohl bych se ptát dál – třeba na vztah k Vodovodům a Kanalizacím Břeclav. Nebo na částky položkového rozpočtu, věnované propagaci dobrotivé EU. Nebo na vývar pro brněnskou firmu, která žádost vypracovala, zajistila a dozorovala.

  25. Docela sprosté vydírání – řekla bych.
    To nám tu soudržnost v EU zrovna neposílí… !!!

    …Jestliže se Britové v červnovém referendu vysloví pro odchod Spojeného království z Evropské unie, mohla by Francie zrušit britskou hraniční kontrolu v Calais a pustit tisíce běženců přes Lamanšský průliv do Británie. Hrozbu vyslovil francouzský ministr financí Emmanuel Macron v rozhovoru pro deník The Financial Times…
    http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/396536-pustime-migranty-do-britanie-hrozi-francie-v-pripade-brexitu.html

  26. 1238

    Já zaregistroval jen jednu otázku – kolik občanů je připojeno. Netuším:-)
    Břeclavské vodárny nadále budou dodávat vodu.
    Ostatní mě nezajímá.

  27. 1239

    Neřekl bych ausgerechnet vydírání.
    Francie má s těmi prchlíky docela velké problémy i výdaje. Poskytuje Británii jako členu EU určitou službu, která Británii šetří peníze.
    Není povinná to dělat nečlenu EU.
    Popravdě – kvůli svým daňovým poplatníkům by to neměla dělat už teď.

  28. [1241] Ona za ochranu proti nelegálnímu překročení svých hranic není zodpovědná Francie? A pokud ne, umožní v případě vypovězení dané smlouvy Francie Británii chránit vstup do tunelu vlastními prostředky?

    Pokud je odpověď na obě otázky záporná, jediným řešením je asi zavřít Eurotunel, který je vlastněný společným francouzsko-britským konsorciem. Nejsem si jistý, jestli je to v zájmu Francie…

  29. >> Ostap Bender
    Oni asi nejsou Francouzi ochotni zapomenout, že ten vlak pod úžinou jezdil řadu let na nádraží Waterloo International.

  30. 1242
    Oni ti prchlíci i do té Francie ( a nejen do ní) vstoupili nelegálně.
    |Fakt je, že pokud by je pustili do GB , prchlíci tam mohou požádat o azyl, a až pokud by ho nedostali, mohlo by se uvažovat o vyhoštění. Do té doby by je britové museli opečovávat.
    Fakticky se celá Evropa otázkou legálnosti přechodu hranic nezabývala , a pouštěla. Pokud to Francie dělá v případě GB jinak, je to jen přátelská služba.

  31. [1244] No já teda mám pocit, že speciálně Britové se otázkou legálnosti přechodu hranic zabývali vždy, proto taky nejsou ve Schengenu. A pokud jim Francie chce tuhle “službu” zkrouhnout, měla by jim umožnit vyřešit si ochranu tunelu na francouzské straně po svém.
    Mně tohle přijde jen jako plané vyhrožování, tenhle meč má ostří po obou stranách…

  32. Poněkud sadisticky by UK mohla nechat zazdít vrata na konci tunelu pod La Manchem. Případně ho zaplavit….

  33. Mimochodem, jak to funguje na letištích? Tam přece také může dojít k situaci, kdy jeden stát pustí nechtěnce do letadla mířícího do druhého státu a druhý stát ho na letišti odmítne pustit na své území. Co se s nimi děje pak? Nešlo by něco podobného aplikovat na Eurotunel?

    Kterému státu vlastně patří “území” tunelu?

  34. Ostape, ono povolit na svém území fungování cizích státních úřadů není úplně obvyklé….

    A fakt je, že Británie má takovou fůru výjimek ( i proti Frantíkům) , že mluvit o solidaritě je trošku problém.
    Pokud by Francie svůj postoj zrušila, ničeho proti smlouvám by se nedopustila.

  35. Halladine, tak jinak – chtějí Francouzi tunel? Pokud ano, nějak se to bude muset řešit. Předpokládám, že pokud chtějí běžní Britové vystoupit z EU, budou problémy dopravců způsobené zavřením tunelu pod jejich rozlišovací schopností. A jestliže Francie rezignuje na ochranu tunelu, je jeho zavření logickým krokem.

Napsat komentář: Rpuť Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *