Pro přátele zlatého standardu

Dušan Neumann

 

Minulý měsíc vydala Centrální banka Spojených států společně s Ministerstvem financí a Federální bankovní pojišťovnou FDIC doplněk k bankovním regulacím, který kromě finanční přílohy WSJ většině denního tisku unikl. V regulacích bankovnictví však tento dokument znamená značný průlom.
Zatím je ve stadiu návrhu (NPR – notice of proposed rulemaking), ale i tak ukazuje na značnou nedůvěru amerického státního sektoru ve stabilitu světového finančního trhu, zejména ve světle posledních evropských rozhodnutí na záchranu Eurozony.
V jednom odstavci dokumentu totiž stojí, že ” regulační agentury navrhují, aby stejný nulový riskový faktor, kterému se těší obligace Ministerstva financí, zásoby uloženého oběživa (dollarů), suverenní dluhopisy vybraných států jako je Německo a Velká Britanie (Řecko ani Italie mezi nimi nejsou) se bude vztahovat i na rezervy uložené ve zlatém bullionu.
Až doposud totiž platí pravidlo, že při kalkulaci finančních rezerv jsou aktiva uložená ve zlatém buillonu penalizována 50% ve srovnání s měnou a státními obligacemi. Toto nařízení výrazně zvýhodňuje bankovní rezervy uložené v “papíru” proti zlatým rezervám. Federální regulovčíci se nevraceji ke zlatému standartu, ale vyrovnáním podmínek naznačují, že důvěra v Treasury bonds a měnu silně poklesla. Pokud bude dokument schválen, uvolní se bankám ruce v rozhodování v jaké formě chtějí rezervy udržovat. Pokud se více bank rozhodne převést reservy do zlata bude toto nařízení znamenat postupnou “monetizaci” zlata a pravděpodobně další prudký nárůst jeho ceny.
Jaká je naděje, že k odsouhlasení změn skutečně dojde: Ať je to jak je, finančníci FEDu nejsou žádnými amatéry a uvědomují si, že obrovský nárůst státního zadlužení, který nyní Nejvyšším Soudem posvěcenou zdravotní reformou bude ještě akcelerovat, nutně povede k devalvaci dollaru a a jedním z nejspolehlivějších nástrojů jak ji kontrolovat je prostřednictvím monetizovaného zlata ( ale i jiných komodit). Soukromé banky mají sejfy (skutečné i elektronické) nacpané zárukami s nulovým rizikem, které ve skutečnosti jsou vším možným jen ne nulovým rizikem. Zrychlující se inflace znamená erozi státních obligací, mezinárodních obligací, měny i fondů, ale zlato a komodity nutné pro udržení běhu naší civilizace (ano, včetně ropy a plynu) výkyvům podléhají jen marginálně. Pokud nedojde k nějaké mimořádné krizi, mělo by inovované pravidlo vstoupit v platnost 1.ledna 2013.
Toto příliš nepublikované rozhodnutí mělo zřejmě i vliv na prudký vzrůst cen komodit minulý týden. Cena barelu ropy vzrostla v pátek o 7 dollarů, přestože poptávka ani počátkem prázdnin nestoupá. Zlato během týdne zaznamenalo vzrůst o 27 dollarů za unci, stříbro se vyšplhalo na 27.55 za unci. Propadlo pouze palladium.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Ekonomika a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

110 komentářů u „Pro přátele zlatého standardu

  1. Jo, dobrý podvečer všem,
    taky už mi ty bouřky lezou krkem, a na ČHMÚ nepotěší, tlači se to sem odspoda a ausgeregchnet pořád přes nás ! >:(
    (To jsem zvědavá, jakého smajlíka to ukáže…)

  2. Tady mám na dvoře 38°C, v hospodě je (uvnitř) příjemných 28°C. Problém je v tom, že vypité pivo se odpaří dřív, než dojdu domů…

  3. Kruciš, kdo ty dluhy bude tedy nakonec platit? “Finsko nechce platit dluhy jiných zemí, radši by opustilo eurozónu” viz http://jdem.cz/vq294

    Finsko je připraveno na odchod z eurozóny, pokud by muselo platit dluhy ostatních zemí této skupiny. V rozhovoru s ekonomickým listem Kauppalehti to uvedla ministryně financí Jutta Urpilainenová.
    “Finsko je zavázáno členstvím v eurozóně a my si myslíme, že euro je pro Finsko přínosem,” řekla ministryně podle překladu agentury AFP. “Finsko ale nebude v eurozóně setrvávat za každou cenu, jsme připraveni na všechny scénáře,” dodala ministryně.

    A podle této zprávy Kvůli Finsku a Nizozemí se asi sejde eurozóna viz http://jdem.cz/vq288 se asi k Finsku přidalo i Nizozemsko.
    “Musíme formulovat dohodu na Euroskupině 9. července a možná také 20. července, abychom si vše ujasnili s některými zeměmi, jako jsou Finsko a Nizozemsko, jež se zdráhají stabilizační mechanismus přijmout,” uvedl Monti. “Pravděpodobně budeme muset překonat určitý odpor,” dodal.

    Tak doufejme, že ten odpor EU překoná… 🙂

  4. Tak přátelé, co jste kdo u příležitosti dnesního svátečního dne griloval ?? 🙂 🙂 🙂

  5. Šumaváku – já sebe. :-)))
    A teď se chystám na obligátní kuře. Měl být country večer, ale začalo bouřit a dokonce i nějaké kapky padají.
    Hezký večer bez živelných pohrom!

  6. Šumaváku, my grilovali krevety. Tudíž to nemá nic společného s tebou naznačeným husem ani jinou drůbeží 🙂

  7. Bohouši, je zajímavé, jak mizí i poslední zdání demokratičnosti, už to s tím “překonáváním odporu” připomíná spíše demokracii lidovou 🙂

  8. Foundry, máš pravdu. Ono to opravdu vypadá, že přechod k demokracii lidové je již úspěšně završen. Uvidíme, jak si EU s těmi kverulanty z Finska a Nizozemska poradí. “EU a měnovou unii si rozvracet nedáme!” Chtělo by to v Bruseli vyhlásit “Brežněvovu doktrínu omezené suverenity”. Pak by takové lapálie rázem přestaly… 🙂

  9. k obědu jsme měli zemlbábu s tvarohem a jablky, a mezi pátou a šestou zase přišly buřiny, takže nic, nic. Ale na zítra jsem si naložila šuei-ču-žou dle rodinného receptu, co jsem náhodou vylovila ze svého stařičkého receptáře… šéfkuchař by asi prolítl střechou, neb se to jistě od originálu značně liší, a já navíc při zakápnutí olejem vytáhla ze špajzu sezamový, neboť mi zajímavě voněl 🙂
    Ale v sousedství se podle vůní vůkol griluje o stošest, tak nás možná zachraňují i před těmi kroupami, zplodin tu jisté bude ve vzduchu víc než dost 🙂

  10. Chybí tam “rodinný recept ma šuei-ču-žou” – – co jsem Tě naposledy viděl, ani jsi oči moc šikmé neměla ……

  11. Bouhouši myslíš, že se ještě dožijeme toho až holandské ponorky ujedou do Britanie a Finové za zabalí do lajntuchů, nazujou běžky a přes záda přehodí kulovnici?

  12. AK, no když se člověk koukne do denního tisku, tak mu ty voči šejdrem jdou…. 🙂
    Ale, mít je tak “vodjakživa”, tak to přeci nebudu páchat latinkou, leč napíšu jistě správně tím jejich rozsypaným čajem. Vlastně ani nevím, jak by se to přepsalo v AJ ? Takže originál nedohledám, to leda až sem nakoukne Chef Rejpal 🙂

  13. Dušane, já bych řekl, že ano. Akorát ta EU na to jde přece jenom chytřejc nežli bolševik. Zvolili metodu vaření žáby a postupně přikládaj pod kotel čím dál tím víc a žába to zatím, tedy až na výjimky, snáší docela dobře…

  14. Já jednu čínskou kuchařku, v Číně vydanou, anglicky psanou, mám. Ale ještě jsem v ní nenašel jediné jídlo, které by bylo i v českých čínských kuchařkách.

  15. Zakoupil jsem cizrnu a zkusil udělat hummus, kupodivu docela dobrý 🙂 Zítra zkusím ještě falafel.

  16. Bohouši, už moc nesnáší, Němci remcají čím dál víc, o UK nemá cenu ani mluvit, tam míří opětovně k splendid isolation. U nás za chvíli bude eurohujerem snad jen Šláfnberk.

  17. Dobrý večer, děkuji všem na přenosu stránek zúčastněným. Prosím omluvte pár mých naivních pokusů: tučně, kursiva, tučná kursiva,

    výčet – první položka
    druhá položka

    všelijaké méně obvyklé znaky: n-dash: – , 23°C (kéž by), a gentleman’s gentleman

    Teď jak s těmi odkazy?
    https://sumavak.blokuje.cz/
    odkaz na stejné místo
    Jestlipak ten druhý též bude barevně odlišen?

    Odkaz na BohoušeB ve 21:43: https://sumavak.blokuje.cz/pro-pratele-zlateho-standardu#comment-95

    Něco málo francouzštiny? àâèêç

  18. No, ten výčet ul – li – /ul tedy nejde, alespoň to však čistotně pohltí formátovací tagy.

    Prve jsem ještě zapomněl na tři tečky: …

    Čemu nerozumím, je, proč první dva odkazy nejsou odlišeny barvou (špatně se pak v textu hledají, pokud na ně člověk nenajede myší), zatímco třetí je.

    Francouzština mne samotného překvapila, znamená to zřejmě, že funguje i Unicode (v rámci českého kódování sice napíšu cédille „ç“, ne však accent grave „à“, „è“.)

  19. AK, no já mám zas jednu čínskou napsanou česky, vydanou ještě za socíku ve třech dílech, pohlednicového formátu. Ale tam nejsou čínské názvy ani náznakem…. Pak mám také jednu mezinárodní v AJ, ale tam to taky není. Tak tonu v nejistotě 🙂

    Foundry, a co kobereček směrem k Mekce, máš 🙂 ?

  20. Nooo, odborníci, a jak se dělají další smajlíci ? Naštvanej, otrávenej, ironickej a zelenej (špatně od žaludku) ?

  21. Pěkné, jeden z častých problémů na bloguje (čárka, tečka nebo závorka se bez vložení mezery přilepily k odkazu, čímž tento nemohl fungovat) zde zmizel.

  22. Matzurko, mně arabská (tedy spíše blízkovýchodní) kuchyně celkem vyhovuje – s výjimkou sladkostí, ty jsou už moc lepkavé. Dodnes se slzou v oku vzpomínám na naprosto jedinečný cous-cous u Alžířanů v Paříži.

  23. cous-cous jsem měla tu čest pojíst u Alžířanů v Alžíru… tedy paní byla Češka, jen se tam přivdala. Ale přiznám se, nechutnalo mi to, asi to neuměla správně. Ale i tak, nějak mne víc oslovují tacos a burritos :), snad je to tím kořením. A cizrna… 🙁

  24. Ty česky psané čínské kuchařky mám tři (dvě takřka totožné), jednu “východní univerzál” a jednu v Číně vydanou, anglicky psanou. Švej-ču žou je v českých podobné až totožné (jen s rozdílem, zda se na oleji smaží a sádlem polévá či obráceně), v té “origoš čínské” bohužel nenacházím nic z českých pro porovnání.
    Ale v přízemku se nám usídlil Vietnamec provozující hospodu s vietnamskými i čínskými jídly, tak to s ním příležitostně prokecám. Zatím si stěžuje, že některé suroviny zde prostě nejsou (ani v SAPA), ale i z dostupného vaří dobře. Má Plzeň i Gambrinus, někdy u něj můžeme učunit zasedání místo u Nevodičky.

  25. AK, jen aby to nebyla nějaká prapodivuhodnost, k jaké dochází při předávání receptu přes hory a doly. Bohužel, u nás teď zrovna z Číny nikdo nebádá, v nejbližším okolí jen Rusko, Ukrajina, Indie, Egypt, Mexiko, Maďarsko.
    Vzpomínám si ale na jednu Číňanku, to už je tak dekádu zpátky, ta nás naučila knedlíčky bao-c´ nebo tak nějak…. v podstatě mleté maso, jednoduše kořeněné (sůl, pepř, nějaké zelené bylinky), a to se zabalilo do “knedlíčku” (spíš taštičky) z nudlového těsta – tedy to těsto (mouka s vodou) bylo nutno do tenka rozválet, pak vykrájet kolečka, a do těch se dávaly masové kuličky. Okraj se navlhčil, přehnul na půkolečko, a pak umně uzavřel vrapováním (něco jako skládání na sukni). Vařilo se to ve vodě, posléze konzumovalo namáčené v “dipu” ze sójovky, třeného česneku a trochy octa… Docela to ušlo, a jinak ta kolegyně neuměla uvařit už zhola nic…. V USA byly běžně k dostání ta kolečka již připravená v balíčku, takže půl práce odpadlo, a jedli jsme to ve vlastní úpravě docela s chutí 🙂

  26. Šmarjá, koukám, já si tu žvandám a Šumavák asi plave… tak to snad ještě půjdu zapálit hromničku a kouknout na radar…

  27. Karle, co na tý euroPlzni máš? Já dávám přednost pivu. Pivo se vaří v Budějicích. A je to pravda, protože to pravila má manželka. Všude dobře, doma Budvar.

Napsat komentář: Matzurka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *