Štastný a veselý 2018

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 849 komentářů u „Štastný a veselý 2018

  1. ptakopysku – 1780 – to se celkem dalo čekat.

    Co mně ovšem opravdu překvapilo, bylo něco zcela jiného.

    Předseda vlády prohlásí v PSP ČR na plnou hubu, že si lze u nás koupit soudní proces. Přítomný ministr spravedlnosti ze stejné strany, který byl ministrem spravedlnosti i minulé cca. dva nebo tři roky, se v reakci na toto prohlášení se ani neohradí (pokud to pravda není) ani nepodá na fleku demisi (pokud to pravda je) a jenom mlčí jako ryba.

    Tohle fakt není stát, to je bordel na kolečkách…

  2. Bardotka nezklamala 😀

    Francouzská herečka Brigitte Bardotová zkritizovala většinu kolegyň, které se zapojily do kampaně proti sexuálnímu obtěžování. Jejich konání je dle jejích slov „v drtivé většině pokrytecké, směšné a nezajímavé“. Podle Bardotové to byly právě ony, které kvůli roli ve filmu sváděly režiséry a producenty. Informují o tom média s odvoláním na rozhovor francouzského týdeníku Paris Match.

  3. 1803
    Pelikán nepromeškal příležitost držet ústa zavřené.
    Cokoli by řekl, mělo by za následek další hodinu nebo dvě keců 🙂
    popravdě, on ministr spravedlnost nemá moc šancí “umravňovat” “podřízené.”

  4. 1783 — Problém není vně, ale uvnitř. — Ale Schumachere, vždyť to byl roku 1938 taky. Napřed v Rakousku (o němž jsem sice výše nepsal, ale je na místě jej teď zmínit), kde Anschluß přišel po Seyß-Inquartově převratu. A v ČSR 3 miliony Němců, z podstatné části zfanatizovaných, plus slovenští autonomisté.

    Jiná věc samozřejmě je, že ti, kdo tehdy dělali problémy uvnitř, byli významně podporováni zvenčí. Ono totiž skoro vždy bývá mnohem levnější (nebo zkrátka proveditelnější) přispět k vnitřnímu rozvratu protivníka, než se do konfrontace s ním pustit rovnou…

    A jak to asi je dnes? Mohla by snad pravdoláska působit stejně velké současné potíže a přinášet stejná budoucí rizika, kdyby nebyla podporována zvenčí, ideologicky, politicky, ekonomicky a mocensky?

    Nanejvejš nám hrozí, že nás přestanou bombardovat dotacema. — Hrozí nám toho myslím mnohem více, právě z důvodu vnitřní hniloby, která ČR brání to, co je proti jejím zájmům, jednoduše a jednou pro vždy odmítnout. Na hnilobu sice poukazuješ zcela správně, zdá se mi však, že nevidíš některé její příčiny, a sice zrovna ty nejvýznamnější.

    Již samotná pravdoláska myslím je specificky česká jen velmi málo, naopak je dost dobře vidět, odkud a jak sem byla importována a které síly ji drží při životě.

  5. Ostatně, mám v živé paměti, jak se tu nadávalo, když poliši zatkli ty 3 poslance z ODS kvůli korupci, když podali demisi, a dostali koryta 🙂
    A kdo byl tehdy ministrem spravedlnosti ?

  6. halladin – 1807 – No to byl (dle wiki) nějaký Blažek z ODS. A taky vláda obratem padla, ministři demisi podali a následně musela ČR těm třem platit tučné odškodné.

  7. Pelikán se nahlas rozčílil a zvolal: Co jsem měl dělat?
    Samozřejmě, že nemůže a nesmí zasahovat do otevřených řízení, ale odpovídá za bordel v resortu – to mu nedošlo?

    Ještě hezčí byla bývalá ministryně spravedlnosti Válková na ČT1. Ona chápe rozhořčení občana Babiše nad nespravedlivým obviňováním, protože když mluvil ve Sněmovně, tak tam nebyl jako premiér, ale jako občan Babiš. Ovšem ve všech jiných případech je u nás rovnost před zákonem a i premiér se musí odpovídat. A proto hlasovala proti!

    A jen tak bokem – Halladin se zase ukázal. Když on probírá nějakou nepříjemnost a okecává to poukázáním na druhou stranu, tak je to zaujetí objektivního postoje. Když na totéž upozorní Matzurka, tak je to: A vy zase bijete černochy!

    Dneska zase připadlo, už jsem si zabrouzdal po poli a sněhu je cca 25-30 cm. Zítra dopoledne vyrážím na první letošní běžeckou proběžku. Přes den je kolem nuly, v noci slušně pod.

  8. 1807 – v živé paměti mám, že jeden z těch poslanců žádné koryto ani nedostal, protože se stáhl z politiky. Ovšem to nebránilo sveřepým státním zástupcům vznést obvinění.

    BTW, Schumachere, necítíš se uražen výrokem předsedy vlády? Nebo všichni státní zástupci jsou neobjednatelní?

  9. 😀

    JERUZALÉM Vyšetřování dvou trestních kauz, v nichž byl vyslechnut i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, může vyústit v obvinění z korupce a zpronevěry. Oznámil to ve čtvrtek soud v Tel Avivu. Netanjahu je podezřelý z přijímání drahých darů a z korumpování médií, jakékoli pochybení ale popírá.

    Předseda izraelské vlády byl naposledy letos v březnu vyslechnut v kauze přijímání darů od domácích i zahraničních podnikatelů a také z toho, že se snažil přimět majitele deníku Jediot Achronot, aby o něm psal pozitivně. Výměnou za to Netanjahu podle izraelských médií nabídl, že zajistí snížení nákladu konkurenčního deníku Israel Hajom.

    Premiér ve čtvrtečním prohlášení obvinění popřel. Vyšetřování prostřednictvím svého mluvčího označil za vrcholící hon na čarodějnice, jehož cílem je změna vlády. „Skončí to z jednoduchého důvodu krachem. Nic se nestane, protože se nic nestalo,“ konstatoval vládní mluvčí.

    Zdroj: https://www.lidovky.cz/izraelsky-soud-potvrdil-mozne-obvineni-netanjahua-fxm-/zpravy-svet.aspx?c=A170804_112351_ln_zahranici_ELE

  10. 1806 — Poslední „sice“ si laskavě škrtněte.

    1810 — Druhá republika myslím je fenomén obtížně srovnatelný s dnešním marasmem. Tehdy se jedni hroutili, že se jim to celé sesypalo (a jak snadno!), druzí jásali, že to říkali vždycky… Nevím, má-li to nějakou vysledovatelnou spojitost s dneškem, snad jedině v té ztrátě sebevědomí, které se už nikdy plně — natož zdravě — neobnovilo. Někdy sem konečně musím napsat o tom Vajtauerovi.

    Beneš prohlásil: „Mám svůj plán.” a nasedl do aeroplánu. Zajímavé je, že tento jeho plán (vycházející z kalkulace, že se Hitler dříve či později pustí do války, a skrze ni se Československo podaří obnovit) byl věcně správnější, již na pohled inteligentnější a také mnohem lépe vyšel, než ten předchozí a ten následující, totiž založit bezpečnost ČSR na spojenectví s Francií a Malou dohodou, a posléze zajistit demokracii spojeneckou smlouvou se Stalinem…

    Ale to už píšu jen z rozespalosti.

  11. (1809) Jo, tu Válkovou jsem se zájmem sledoval, jak se vyrovná stranická disciplína s profesní ctí. Stranická disciplína vyhrála K.O.
    (1814) Stran Beneše, sympatický mi není, ale jiná možnost, než spojenectví s Francií a Malá dohoda prostě nebyla. Ani v roce 1938 prakticky nebyla jiná možnost. Jedině snad, kdyby v roce 1920 nedbal na tahanice o Těšínsko, pomohl Polákům proti bolševíkům, bylo by snad možné Československo-Polské spojenectví, ale jednak tehdy nerozhodoval sám, a je to moc kdyby. Za války si sice možná mohl ušetřit kamarádění s SSSR, ale po válce byl hlavní problém zase ve voličích a ne v něm.

  12. 1815 — po válce byl hlavní problém zase ve voličích a ne v něm — Jojo, AeroKarle, a to jsme ani nezmínili, jak velikej byl problém v těch voličích támhle na Podkarpatské Ukrajině. Tam myslím tehdy bylo cosi jako referendum, snad referendum aklamací…

    No nic, chtěl jsem jen využít své enormní ospalosti, abych v polospánku upozornil na ten málo známý, možná i opomíjený fakt, že vysmívaný plán s aeroplánem, přes veškerou jeho složitost a v dané chvíli zdánlivou nereálnost, Benešovi vlastně vyšel relativně nejlíp. I když to holt taky nebyla žádná extra sláva…

    Přeji dobrou noc.

  13. Já Ti nevím, ale Podkarpatská Rus byla myslím zchramstnuta bez ceremonií. Taky by to byl takový divný výběžek do SSSR, ne jako za První republiky, kdy byla hlavně mezi Polskem a Maďarskem, kousek Rumunska. Ve zbylém Československu (hlavně té českomoravskéčásti) to bylo horší, ty volby sice nebyly demokratické, ale volit komouše ještě nikdo nebyl nucen. Kro ví, zda by se jinak nepodařilo něco jako ve Finsku nebo Rakousku.

  14. K Mnichovu měl zajímavej projev W.Ch. Vyčítal západu, že celou dobu po WWI slibovali ČSR podporu a pomoc, Československo se drželo západu, a kdyby Západ řekl od počátku, že se Češi budou muset o sebe postarat sami, že by Češi vedli úplně jinou politiku, njak se dohodli s Německem, a dopadli by lépe…..

  15. Myslím, že to blíže nespecifikoval, anebo to nebylo v té knize celé.
    Mám problém tu knihu najít, a přitom jsem ji měl nedávno v ruce.

  16. Je konec.Tiché, truchlící , opuštěné, zlomené Československo ustupuje do temnoty.Trpělo v každém směru pro své združení se západními demokraciemi a se Společnosté národů, jejímž bylo vždy poslušným služebníkem. Trpělo zejména pro své spojení s Francií, pod jejímž politickým vedením tak dlouho jednalo…….

  17. Beneš je mi z duše protivnej (tehdejší Drahoš), ale pokud by odmítl Mnichov a šel do války, byl by označen za válečného štváče a Hitler by se stal mírovou holubicí, která byla zlotřilými Čechy vtažena do konfliktu. Viz o 60 let později Srbsko vs. Kosovo.

  18. 1822 – no, jetsli to je ta Churchilova výčitka západu, tak že by českoslovesnko dopadlo nějak lépe, v tom moc nevidím. Je to spíš takovej lyrickej povzdech nad osudem zrazeného Československa.

    Ono těch možností moc nebylo. Nějak se dohodnout s Německem by taky nebylo zrovna prozíravé, ten by nějakou dohodu s podřadným národem, pokud by ji vůbec uzavřel, asi nebral moc vážně. Navíc ti, co se s ním nějak dohodli, po válce nijak slavně nedopadli.

    druhá možnost byla v osmatřicátém vytáhnout do války, ale obávám se, že by to dopadlo přesně tak, jak píše Foundry. Nakonec víme, jak dopadli Poláci, když se Hitlerovi postavili. Představa, že bychom se bez jakýchkoliv dohod spoléhali jen na vlastní síly a mohli se ubránit, je z oblasti scifi.

  19. Maydo, my jsme na tom byli politicky hůř, než Poláci. My bychom byli viníky války, které se moudré mocnosti v Mnichově snažily zabránit.

  20. ad 1804 – ta B.B. to řekla správně.Ale v souvislosti s těmi náhle prozřelými dámami mne napadá příměr, jak to bylo s tím džinem v lahvi.Nejdříve se vztekal, pak sliboval případnému zachránci víc a víc a když už byl zavřený hodně dlouho,rozhodl se, že zachránce zabije. ( tak nějak si to zhruba pamatuji).
    A ty dámy – nejdříve normální reakce na prožité, pak léta nic – tedy léta marných nadějí a velkých slibů, které se nakonec přetavily v zášť a nenávist, které nyní dávají průchod. Prostě dámy, které věřily, že zastaví čas a jeho důsledky. Zkrátka když nemáš na činy, zbývají ti řeči… Jo pánové, možná si někdo z Vás vzpomene na fotku B.B., která byla na obálce ( nyslím Technického magazínu nebo tak nějak) asi kolem roku 1962- 63. Moc jí to tam slušelo a možná bych tu titulní stránku ještě někde našel. Holt staré lásky nerezaví a jen trochu blednou.

  21. maYdo,

    ten projev je strašně dlouhej, a fakt se mi nechce to opisovat. Píše, že zbytek střední a východní evropy se nyní postaví na stranu Německa – a taky se to stalo – Maďarsko, Rumunsko. Slovensko, Bulharsko tak napůl….
    Československo spoléhalo, a a neudělalo to.
    jistě by nás ani tak nic skvělého nečekalo – ale je jistý rozdíl mezi tím byt vasalem, anebo okupovaným státem..

  22. To taky, foundry. Ale hlavně když už na to válčení došlo, tak poláky Hitler roztrhal na cimpr camp za tři neděle. A smaozřejmě se s nimi nemazlil.
    Navíc měli poláci z druhé strany braty slovany, s kterými se zrovna nemuseli, takže ti se na tej mršině , co z Polska zbyla , ještě přiživili.
    Nějak si pamatuju ze školy, že Polsko díky válce a okupaci přišlo o pětinu obyvatelsva.

  23. “ale je jistý rozdíl mezi tím byt vasalem, anebo okupovaným státem”

    No, tak to bych ráda věděla, v čem. Myslím, že represe obyvatel by byly tak jako tak. NAkonec byli jsme dvacet let vazalem SSSR a dalších dvacet okupovaným státem a jakej v tom byl rozdíl?

  24. maYdo , v tom maďarsku (třeba) lši Židé do koncentráku až v roce 1944,když padl Horthyovský režim. gestapo tam neřádilo,

    V prosinci 1942 premiér Kállay jednoznačně odmítl naléhání nacistů, aby se v Maďarsku začalo s „konečným řešením židovské otázky“, které bylo v okolní Evropě v plném proudu. Jeho záměrem bylo zbavit se silného německého vlivu, zvláště po porážce u Stalingradu, v níž Němci obětovali desítky tisíc maďarských vojáků.

    Židé šli masivně do koncentráků až v roce 1944, kdy se Maďaři zkoušeli domluvit se se spojenci a němci Maďarsko okupovalo.
    Taky Židů zůstalo dodnes v Maďarsku nejvíc…

    Už je ti ten rozdíl jasnej ? 😉

    To že jsme tu měli Sověty byla velmi, velmi mírná okupace. Sověti tu nezatýkali, nesoudili, nepopravovali. To obsazení byla spíš snaha udržet nás jako vasaly, než vlastní okupace.

  25. (1820) A bez knihy by to nešlo?
    (1823) Asi tak (ale bez toho příkladu, Československo nemělo “máslo na hlavě jako Srbsko).
    (1826) Poláci dopadli neslavně, ale byli uznaní, byť bez pomoci poražení Spojenci. My bychom byli za kazišuky slavného míru.
    (1831) Co přiživili, na utvoření mršiny (ne)slavně podíleli.
    (1833) Velmi, velmi mírná okupace je něco jako “trochu těhotná”?

  26. Aero 🙂
    Jsem sice geniální, ale ne natolik, abych po letech mohl doslovně zpaměti citovat 🙂

    Aero, nevím jak Vy ale já vidím určitej rozdíl mezi německou a sovětskou okupací.
    V novinách nevycházely seznamy včera popravených (Za přítomnosti sovětských vojsk u nás,)
    žádná vesnice nebyla vypálená a její obyvatele popraveni.

  27. To máš sice pravdu, Halladine, ale na druhou stranu je otázka, kdybychom byly vazaly hitlerovského Německa a nikoliv okupovanou zemí, jestli by to zabránilo seznamům popravených a vypálení vesnic.

  28. 1831 Polsko v holportu s Německem, se kterým mělo spojeneckou smlouvu (o které se kulantně mlčí, a která předcházela dohodě Molotov – Ribbentrop, se snažilo přihledět si na Československu. Pak došlo na ně. S čím kdo zachází tím schází. V případě Polska to má delší historii. Místo Velkopolska vzniklo Velkorusko. Vztahový problém Polska s Ruskem nevznikl ve dvacátém století, ale je set-letý. Nás se netýká. Pokládám za nerozumné a pro nás zásadně nevýhodné, abychom se do něj nechali zatáhnout. Naopak, naše vztahy s Ruskem jsou historicky dobré. Je v našem zájmu aby zůstaly zachovány. Třebaže někomu jinému to nevyhovuje a v tom směru se snaží prosadit svůj sobecký zájem maskovaný jako obrana svobody, demokracie a lidských práv. Který, alespoň pro ty ne až tak blbé, byl demaskovám po zániku sovětského systému, se kterým zanikla hrozba “komunistické” agrese. Jestliže bychom měřili podle míry obklíčenosti, pak nynější Rusko se jeví jako nebezpečnější než Sovětský svaz. Což

  29. 1831 Polsko v holportu s Německem, se kterým mělo spojeneckou smlouvu (o které se kulantně mlčí, a která předcházela dohodě Molotov – Ribbentrop, se snažilo přihledět si na Československu. Pak došlo na ně. S čím kdo zachází tím schází. V případě Polska to má delší historii. Místo Velkopolska vzniklo Velkorusko. Vztahový problém Polska s Ruskem nevznikl ve dvacátém století, ale je set-letý. Nás se netýká. Pokládám za nerozumné a pro nás zásadně nevýhodné, abychom se do něj nechali zatáhnout. Naopak, naše vztahy s Ruskem jsou historicky dobré. Je v našem zájmu aby zůstaly zachovány. Třebaže někomu jinému to nevyhovuje a v tom směru se snaží prosadit svůj sobecký zájem maskovaný jako obrana svobody, demokracie a lidských práv. Který, alespoň pro ty ne až tak blbé, byl demaskovám po zániku sovětského systému, se kterým zanikla hrozba “komunistické” agrese. Jestliže bychom měřili podle míry obklíčenosti vojsky NATO, pak nynější Rusko se jeví jako nebezpečnější než Sovětský svaz. Sovětskou definovanou hrozbu nahradila Ruská nedefinovaná hrozba. Rusko je vydáváno za hrozbu už jen tím, že je, a jeho vina spočívá v tom, že se nenechalo ovládnout a rozparcelovat tak jak k tomu směřovalo za Jelcina. Pozoruhodné v té situaci je, že ti, kteří nás tak jako ostatní země bývalého sovětského bloku, a nejen ty, k sankcém, sami s Ruskem výhodně obchodují zadními vrátky. Z toho pohledu se tyto sankce nejeví namířené proti Rusku, ale proti nám a proti EU. Svým praktickým dopadem se jeví jako nástroj transatlantické hospodářské války.

  30. maYdo 🙂

    V Maďarsku , Rumunsku ani na Slovensku se nestřílelo a nevypalovalo. Do SNP.
    V Maďarsku obdobně.
    Horthy zachránil fůru Maďarských Židů, umřel v portugalsku, dnes je pohřbenej v maďarsku.

    Pro lidi v dotyčné zemi to byl sakra rozdíl mezi být satelit anebo okupovaný.
    Až na vojáky, co šli na východní frontu, a natáhli tam bačkory.

  31. 1838

    Poláci měli vlastní Drang nach Osten”. Na začátku 17 . století, v období, kterému Rusové říkaj Smuta. Já bych to přeložil jako děsný bordel 🙂
    Poláci párkrát obsadili Moskvu, pokoušeli se dosadit loutky, a nutili Rusy k přechodu na katolickou víru.
    Nakonec je Rusové porazili a vyhnali. Od té doby Poláci Rusy nenáviděj 😉
    Později se do Ruska tlačili Švédové, taky dostali na benžo, a taky dodnes nemaj Rusy rádi 🙂

  32. Dobré ráno vespolek,

    tak i k nám přišla zima a venku je bílo. Ale na běžky to není 🙁

    Ad “Polsko přišlo o pětinu obyvatelstva” – je v tom započítáno i to židovské, k jehož decimaci Poláci dost podstatně přispěli ?

    Schmumi, ad 1838, je to sice smutné, ale vidím to podobně.

  33. příspěvek do meToo:
    Přiběhne stará cikánka na policii. (Říkám stará, tak to byla ještě cikánka a ne Romka.) A už od dveří křičí: „Pán strážmajster, znásilnili ma!“ „Pre božie rany, kto to bol?“ „No, bol to Jožo, Fero, Lajčí, ten dva razy, a ďalší!“ „Matka, a kedy sa to stalo?“ „No, je to už aj dobrých tricať rokov, ale keď si na to vzpomeniem… jaj!“

  34. Dobré dopoledne.

    Matzurko, myslím, že v tej pětině bylo. Bylo to za bolševika a Poláci byli lidově demokratičtí bratři, takže o zacházení s židy se cudně mlčelo. Co žilo v Polsku, bylo polské obyvatelstvo, nějakým rozlišováním, kdo polák, kdo žid se učebnice nezaobíraly.

  35. A hele, v Táboře se sešli účastníci platformy čssd ” Zachraňme čssd” a účastnil se ho i úřadující předseda Chovanec…..

  36. No, u té Podkarpatské Ukrajiny či Podkarpatské Rusi (1816) mi šlo také o to, jak hladce o ni Československo přišlo a jak důkladně tuto ztrátu vytěsnilo z mysli.

    A ovšem zejména o ten argument, že „problém je/byl uvnitř/ve voličích“. Kdybychom jej aplikovali tam, bylo by čistě chybou voličů, že ve zmanipulovaných volbách hlasovali pro Rusy dosazené kandidáty (příp. nedohlédli na to, aby volby proběhly regulérně) a že poté souhlasili s odtržením od ČSR a připojením k SSSR.

    Zkrátka, s podobnými argumenty je myslím třeba zacházet opatrněji. V nějaké míře platí pro velké státy (ta se může dále lišit třeba ve Francii, Německu nebo SSSR), v úplně jiné pro země jako Československo, navíc v dobách, kdy jejich suverenita zůstávala oslabena válkou či bankrotem reálného socialismu. Dostat se pod cizí vlivy je mnohonásobně snazší a rychlejší, než se z nich (popřípadě) vymanit. A pro cizí moc je ovšem výrazně jednodušší a lacinější sehnat a zaplatit pár quislingů, než posílat armádu.

Napsat komentář: Foundryman Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *