Trump v Davosu

Dušan Neumann

   Jak se dalo předpokládat vystoupení presidenta v Trumpa v Davosu bylo většinou sdělovacích prostředků ohodnoceno zdrcující kritikou. CNN : “Proč by měla být Trumpova nudná řeč výhrou”. The New Yorker : “ V Davosu jako vždy, Trump dokáže myslet pouze na přítomnost”. Ve výčtu bych mohl pokračovat ještě dlouho.
    Vlivný komentátor Economistu, Fareed Zakaria se nechal ve Washington Post slyšet, že “kdykoliv udělá Trump něco správně, tak to řeknu.”  A hned pokračuje, že jsou tři Trumpové – tweetový clown a cirkusák, xenofobní, misogyní rasista  a ordinérní republikánský president prosazující stranickou agendu daňových úlev, deregulace a jestřábí zahraniční politiky.
     Co vlastně ten ubožák udělal dobře, že Zakaria sestoupil z trůnu s pochvalou skrze zaťaté zuby? Aha, největším přínosem je “optimistický cheerleading”, který sám o sobě je ekonomickým stimulem, a pak ta snaha o omezení byrokracie (jež mu vynesla největší díl nenávisti ve Washingtonu).
     Rozeberme si, co vlastně Donald Trump v Davosu přednesl. Hned v úvodu prohlásil: “Jsem zde abych reprezentoval zájmy amerického lidu a zároveň vás ujistil o přátelství a spolupráci při budování lepšího světa. Snažíme se pozdvihnout zapomenuté komunity, vytvářet nové příležitosti, aby každý člověk mohl najít ve společnosti a v životě své místo a uskutečnit svůj sen, sen bezpečného domova, dobré a uspokojující práce a lepšího života pro děti.”
    Po tomto obecném úvodu pokračoval výčetem úspěchů americké společnosti od nástupu do Bílého domu:  Akciové trhy lámou jeden rekord za druhým a od loňska vzrostly o 7 billionů dollarů. Jelikož víme jak emotivní bursa může být, nejdůležitějším faktorem tohoto pohybu je vzrůst spotřebitelské a výrobní “důvěry” po téměř deseti letech stagnace.
    Vznikly 2.4 milliony nových pracovních míst, nezaměstnanost klesla na nejnižší úroveň za desetiletí. Zvláště potěšující je fakt, že nezaměstnanost černošské a hispánské populace je nejnižší od doby  kdy se začala registrovat.
    Ač růst HDP za poslední čtvrtletí 2017 nedosáhl Trumpem předpovídaných 3.5% je růst 2.6%, ještě před schválením daňové reformy, solidním číslem.     Kritici tvrdící, že ekonomiku nastartoval už president Obama, za jeho vlády růst HDP krátkodobě zaznamenal i 3%, opomíjejí však fakt, že to bylo díky umělým stimulačním balíčkům, které navýšily státní dluh téměř od 10 billionů dollarů.
    Americká ekonomika je největší a nejsilnější na světě pochlubil se Donald Trump a s daňovou reformou se stává přitažlivou pro investory ze všech koutů světa. “Jsem tu s jednoduchou výzvou, nikdy nebyla příhodnější doba, budovat, vyrábět a najímat ve Spojených státech než teď. Výrazně jsme snížili (příjmovou) daňovou zátěž pro podniky (z 35% na 21%), daně pro střední třídu, pro malé rodinné podniky, aby jim zůstalo více z tvrdě vydělaných peněz”.
    Kritici okamžitě poukazují na statistické předpovědi, že značná část střední třídy si nepolepší, ba dokonce pohorší. Uvedu to na pravou míru. U nejnižších příjmových vrstev je to jasné. Až doposud byl odečet od daňového základu pro jednotlivce 6350 dollarů ročně, s daňovou reformou se zvýšil na 12,000. Pro mne, jako penzistu to znamená, že nejenže nebudu platit žádné daně ani z toho co si přivydělám (abych měl na letenky do Čech a údržbu svých 3 automobilů), ale, že se moje daňové přiznání zcvrkne na jednu stránku A4 odkliknutelnou berňáku přes internet.    
     Jak je to s těmi kdo budou tratit? Velká většina těchto lidí žije v bohatých státech východního a západního pobřeží ovládaných Demokraty. V těchto státech si odhlasovali vysoké státní  a místní daně (V USA se platí federální, státní a místní daň z přijmu + další daně včetně prodejní), neboť až doposud si mohli tyto státní a místní daně odečíst od daňového základu. Tak vlastně daňoví poplatnící žijící ve státech s nízkými místními daněmi financovali chytráky z pobřeží. Kalifornie má nejvyšší státní daň 13.3%, New York 8.8%, a pak to pozvolna klesá. Florida a Texas nemají žádnou. Někde to kompenzují vyšší . S některými užprodejní daní (podobná DPH) – většina států ji má mezi 4 a 6%, Kalifornie 8.5% a několik států nemá žádnou. Ale to v detailu přesahuje rámec tohoto článku. V novém daňovém systému, budou místní a státní daně odečitatelné pouyze do výše 10,000 dollarů. (Takže, aby si někdo v těchto státech mohl odečíst od daňového základu deset tisíc, musí vydělávat přes 100,000 ročně. A to už je jiná perspektiva příjmů.
    Významným článkem reformy je forma amnestie pro repatriace korporátních zisků zpět do USA pokud budou použity pro inovace, rozšiřování podniků a najímání nových pracovníků. Tyto paragrafy by si zasloužily vlastní rozbor. Donald Trump jejich zavedení ilustroval v Davosu příkladem Apple, která převede nazpět 245 miliard dollarů a během příštích pěti let zainvestuje v USA 350 miliard dollarů Těžko představitelná čísla.
    Některé společnosti,  banky, aerolinie zareagovaly rozdáváním novoročních bonusů zaměstnancům – často převyšujících 1000 dollarů. Největší zaměstnavatel (nejméně kvalifikovaných pracovníků) v USA, Walmart, dobrovolně zvýšil nejnižší mzdy ze $7.25 , na $ 11/hod.
    “Jako president USA dávám a vždy budu stavět americké zájmy na první místo, stejně jako by vlády jiných zemí měly jejich vlastní zájmy stavět na první místo, ale to neznamená, že Amerika chce být osamcená. Pokud Amerika roste a prosperuje, prosperuje i svět. Americká prosperita vytvořila miliony pracovních příležitostí ve světě, otevřela cesto inovacím a tvořivosti. Usiljeme o reformy světového obchodního systému. Nemůžeme mít svobodný a spravedlivý trh pokud některé země parazitují na jiných. Podporujeme volný trh, ale musí mít stejná pravidla pro všechny. Spojené státy už se nebudou tvářit, že nevidí tyto praktiky provozované jinými státy. Zejména masivní vykrádání intelektuálního vlastnictví, skryté subvence a dotace a tuhé státní plánování.” Tady Trump zjevně zaútočil na Čínu.
    Spojené státy budou více spoléhat na bilaterální dohody. To platí i pro státy TTP (transPacific treaty). S některými už jednání probíhají.
    Zajímavá je pasáž o energetice, která vzbudila v Davosu bučení zelených aktivistů. “Žádná země by neměla být rukojmí energetického vyděračství”, řekl Trump. Proto jsme skončili s většinou federálních omezení zaměřených na výrobu energie a její zdroje. A znovu zdůraznil, že teď je čas investovat v Americe.
    Okrajově se dotkl i zahraniční politiky. Spojené státy donutily Severní Koreu k jednacímu stolu a výsledkem budou bezpečné Olympijské hry.  ISIS ztratil téměř 100% území, které držel ještě před rokem. Dalším nutným krokem bude nejen zabránění Iránu vlastnit nukleární zbraně, ale ukončení iránské podpory teroristů. “K tomu vyzýváme všechny naše partnery. V závěru pasáže Trump poděkoval všem státům, které se této snahy účastní a dnes už i finančně podílejí.” (financování NATO).    
    Znovu opakoval předvolební doktrinu o ochraně hranic a zabránění řetězové migrace. “Xenofobně” zdůraznil, že ohlídání hranic je nezbytné k zajištění bezpečnosti národa. neznamená to odmítání imigrace, ale Amerika přivítá všechny, kdo budou chtít přispět jkejí prosperitě a zajistit prací své rodiny. Budoucnost Ameriky je v rozvoji pracovních schopností populace, v prolomení kruhu závislosti na sociálních záchytných sítích – neboť  – zcela jednoduše – nejúspěšnější boj s chudobou zajišťuje dobrá mzda. proto musíme investovat do lidí, pokud se na ně zapomíná svět začíná praskat ve švech. Velikost národa je více než jen čísla výroby, spotřeby a celkové proudukce, ale je to součet občanské hrdosti, společenských hodnot, úsilí a charkteru lidí, jimž je Amerika domovem.        
    “Zvu vás, abyste se stali součástí krásné budoucnosti, kterou můžeme spolu vytvořit a děkuji všem, kdo svým každodením úsilím tvoří již dnes lepší svět pro všechny”, zakončil vystoupení Donald Trump.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 367 komentářů u „Trump v Davosu

  1. 1348 — Byli Edison, Tesla (…) atd. atd. podporováni státem? — Nó, přijde na to… Ještě bych totiž s dovolením rozlišoval trošku jemněji: Jedna věc je státní podpora ve formě financování výzkumu a vývoje, druhá věc je, je-li vynálezce pro svoji novou technologii schopen alespoň sehnat veřejnou zakázku. Protože pokud není, pak to pro některé technologie může být dost špatné už z jejich povahy. Co třeba takový telegraf a telefon? Sice o jejich zavádění nic nevím, ale nemám dojem, že by jejich sítě začaly všude vznikat jen z iniciativy a jen za peníze koncových účastníků…

    Některé technologie zkrátka vyžadují kapitál, a koncentrovat jej může jedině velká entita. A to je problém. Velké entity trpívají určitými nectnostmi. A trpí jimi IMHO primárně z toho důvodu, že jsou velké; to, jestli jsou soukromé nebo státní, bych prosím pokládal za otázku až druhotnou.

  2. Státní podporu výzkumu jsem ještě schopnej považovat za přínosnou (ani nějak nevím proč, možná zvyk a tradice, táta byl léta zaměstnancem Akademie – ÚOCHAB). Ale podpora používání něčeho dražšího a méně komfortního, z ideových důvodů (OZE), to je na mne moc.

  3. 1353 — Což o to, AeroKarle, základní výzkum může být definován právě tím, že v dané chvíli nemá přímé aplikace a tudíž ani vyhlídku na ekonomickou návratnost; je asi jasné, že jej pak může financovat vždy jedině nějaký mecenáš, speciálně tedy stát.

    Ona i podpora základního výzkumu je svým způsobem ideologie, podobně jako třeba podpora umění nebo folklóru. Ideologie sama o sobě by proto možná tolik nevadila, jen nesmí být zhůvěřilá. Na druhou stranu však možná nebylo pouhou náhodou, že většina ideologií, s nimiž jsme se zde za poslednich sto let mohli setkávat, zhůvěřilá vůčihledně byla…

  4. Nechci se hádat, ale nebývalo to kdysi tak, že určitý věci byly v kompetenci panovníka? Tedy vlastně státní, protože, jak známo, jeden z Ludvíků stát definoval jako sene. “stát jsem já”.

    No a když šli do háje panovníci (což by té první třetině 20. století odpovídalo) stát to po nich prostě převzal.

  5. “většina ideologií, s nimiž jsme se zde za poslednich sto let mohli setkávat, zhůvěřilá vůčihledně byla…”

    jetsli to není tím, že význam slova “ideologie ” se posunul od obecného označené jakéhokoliv světonázoru a jeho fungování tak, že dnes pod slovem “ideologie” se obvykle rozumí zrovna ty nejextrémnější, které opravdu zhůvěřilé jsou.
    Problém bych viděla v tom, že evidentně jsou právě ty zhůvěřilé přitažlivé a proto vítězí.

  6. 1356 — Problém bych viděla v tom, že evidentně jsou právě ty zhůvěřilé přitažlivé a proto vítězí. — No, nevím, maYdo. Typické myslím bylo, že ty nejzhůvěřilejší ideologie — od bolševismu až po multikulturalismus, ekologismus, europeismus nebo genderismus — sem vesměs přišly zvenku. Nevycházela jejich přitažlivost, totiž byla-li ve skutečnosti jaká, hlavně ze síly jejich původců? A pokud pak zvítězily, nebylo to spíše než přitažlivostí právě tou vnější silou?

  7. NAcismus v německu nepřišel zvenčí, byla to jejich ideologie a navíc pro ně na míru ušitá.

    “Typické myslím bylo, že ty nejzhůvěřilejší ideologie – od bolševismu až po multikulturalismus, ekologismus, europeismus nebo genderismus – sem vesměs přišly zvenku.”

    Jenže aby mohla nějaká ideologie přijír někam zvenší, musí nejdřív zvítězit a šířit se ve svém domácím prostředí. Otázka je, jetsli u těch původců lze mluvit o síle nebo naopak o slabosti, kvůli které nejsou proti těm zhůvěřilostem odolní.

    Krom toho zrovna u nás není prostředí pro šíření šílených ideologií optimální, protože Češi jsou ve své většině smějící se bestie, pathos jim je většinou cizí a naopak jistá skepse vlastní. Pochybuju, že by jakoukoliv ideologií byli natolik uhranuti, jako byli němci nacismem.

  8. 1358 — Psal jsem jen o českém prostředí (k němuž se vztahovalo to zde či sem), což může vysvětlovat určitá nedorozumění. Ovšem jinak je jasné, že ty ideologie někde vznikly, nemohly přijít zvenku všude.

    Nacismus neberu právě jako ideologii, která by zde byla zažívala extra úspěchy. Zastánců tu vždy měla opravdu jen hrstku.

    musí nejdřív zvítězit a šířit se ve svém domácím prostředí — Ale tam, odkud přišla, zvítězit zrovna ještě nemusela, viz komunismus přišedší do Ruska.

    No nic, přeji dobrou noc.

  9. 1344 NoName, jo, ale já bych bych si těžko vybral. Nemám rád kovové tahy. V téhle kategorii klasičtější Seiko SNDC33P1.
    Ale jestliže jde čistě o funkčnost, poměr cena výkon a nekomplikovanost, Casio W800.
    Obyčejná lopata na čas.

  10. Hodinkove lopaty kupuji u vietcongu. Za cenu do 130,- kc. Po vybití baterky zahazuji, je-li pristup k výměně komplikovaný. Jinak vymenim sam za jinou, zakoupenou opet u vietů za 10-20 peněz.
    To, s cim ted jedu na chalupu pro brambory, dzemy atd., stálo 69,- kč, datum, perfektni osvetleni (jo, a taky čas, budík + nejake dalsi zbytecnosti) included.
    Umějí dtto co Casia (ty mam momentálně troje, do “civilizace”), dokonce jsou i do mokra – ověřovány v heavy duty na chalupě.

  11. ESTEEEEEEEEEER 😀 😀 😀 !!!!!
    Na příští olympiádě budou doufám naši sportovci nosit čepici “Esterku” s pírky na boku.

Napsat komentář: Šimon klein Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *