Dušan Neumann

President Trump pobouřil celý politický establishment Velké Britanie a samozřejmě hlavní media, včetně Ministerské předsedkyně, starosty Londýna, Arcibiskupa z Cantenbury,  třemiu vstupy na Twitteru, a po lavině kritiky z UK, se rozhodl odložit návštěvu Velké Britanie, kterou mu politická elita země stejně chtěla zakázat, čímž ji nasral ještě víc.

       Přiznávám, že to chápu jako briliantní politický krok, byť v poněkud zemanovském hávu, který jsem od něj nečekal.

Pozdvižení způobily tři  video “tweety” (hrome, jak se to řekne česky), které převzal od miniaturní britské politické strany, doma označované za xenofobní, Britain First.

       První z nich  – nazval bych to digitálními notickami – ukazovala bradatého muslima ničícího sošku Panny Marie, druhá pak islámský dav v Egyptě, který shodil 19letého kluka za střechy a  na zemi ho ubil, ve třetím byl holandský chlapec o berlích seřezán vyznavačem náboženství míru.

       Hned se nechali slyšet pobouření – PM Theresa May  a starosta Londýna Sadiq Khan, kteří ve vysílání BBC z toho udělali protitrumpovský horrorový příběh. Nepobouřila je brutalita činů na videu, ale fakt, že tweety dostal Trump od Jayda Fransena, zástupce nacionalistické, antiimigrační strany kritické vůči Islámu, Britain First. Podle Mayové to byla vážná chyba, rozbíjející jednotu a toleranci britské populace. Starosta Sadiq Khan to použil jako záminku k požadavku odvolání Trumpovy návštěvy v UK.  Člen Parlamentu Chris Bryant, známý pod přezdívkou, Kapitán spodky, neboť na buzerantských webech uveřejňoval své fotky jen ve slipech, šel ještě dál a obvinil Trumpa z podpory fašismu.

       Trump se nepodal a neomluvil, jak by se čekalo. Naopak, zrušil návštěvu, čímž zcela vykolejil kritiky. Použiv své “infantilní” metody komunikace, 160 písmenkového tweetu, napsal T. Mayové – “Nezaměřujte se na mne, ale na destruktivní radikální islámský terorismus, který ničí UK. “We are doing just fine”…

       Jeho odpověď však podle mne není nezodpovědná, necitlivá,  ani ne-presidentská – naopak mi připadá prohnaná.  Trump se v odpovědi neobrací na britské politické elity, včetně neslané-nemastné Mayové, ale na tu velkou část nasrané britské veřejnosti, která toho má už dost. Začínám si myslet, že to Trump dělá schválně primitivně, aby si odpůrci mysleli, že je primitivním blbem, a tím automaticky snížili ostražitost, protože blb jim přece nemůže intelektuálně konkurovat.

Co Trumpovi kritici nechápou, je rozměr v němž vidí své poslání. Jeho cílem je America First again, ale aby mohla být Amerika znovu vedoucí silou západní civilizace, musí být nejprve tato bráněna a zachráněna. Trump se neprojektuje jen jako zachránce Ameriky, ale jako celé Západní civilizace.

       Smysl vlastního politického poslání asi nejpregnantněji vyjádřil v projevu ve Varšavě, který nějak progresivním mediím zcela unikl:  “ Komponujeme symfonie, vynalézáme, ctíme slavné předky, tradice a zvyky, a snažíme se posunout hranice vědění. Ceníme si dokonalosti a snažíme se k ní dospět. Vážíme si a obdivujeme inspirující díla umění a ctíme boha. Považujeme si zákona a chráníme právo na svobodný názor a jeho vyjádření.  Zrovnoprávnili jsme ženy jako pilíře naší civilizace a našeho společenského úspěchu. Věříme v základní civilizační roli rodiny , ne vlády a byrokracie, jako středu našich životů. Debatujeme o všem, jsme ke všemu skeptičtí a akceptujeme každou výzvu.” (můj neumělý zkrácený překlad)

       Z perspektivy této řeči se trio anti-islámských tweetů nezdá jako nejlepší reprezentace jeho záchranného tažení. Jenže Trump není vypěstovaný, uhlazený politický vůdce. A už vůbec nehraje podle zažitých pravidel. Myslím si, že právě tyto neortodoxní a navenek primitivní metody používá, aby naštval media, která okupují většinu komunikačního prostoru. Ta právě v jeho kritice zveřejňují jeho ideje a kroky jeho tažení, jež by se jinak do medií vůbec nedostaly. Trump tímto zůsobem neoslovuje media ani společenské elity, ale právě ty obyčejné, otrávené a naštvané lidi, jimž jeho zdánlivě křovácké metody, vlévají naději, že náš svět ještě není ztracen.

       Chápu, že jeho komunikační kanály a metody nevyhovují tradičním naškrobeným konzervativcům. Trumpovi však došlo, že jejich metody v moderním světě nemají šanci ovlivnit širokou nespokojenou veřejnost. Jeho modus operandi je jednoduchý – vyhnout se nepřátelským mediím a oslovit “tichou” většinu jež má plné zuby politické korektnosti.

       Trumpovy tweety, s nimiž jsem se ještě nesmířil, nejsou o jeho americké vizi, ale jsou primárně negativistické, poukazují na to co nechce a v čem soucítí s mlčenlivou občanskou většinou. Nejde  mu o získání přízně radikálních muslimů, o respekt liberálních elit, o pozitivní články v TIME a Guardianu, o přetažení politických korektních a oteplovačů na svou stranu, ani o přízeň Theresy Mayové. Ti všichni jsou mu celkem fuk. Jeho poselství je určeno všem těm obyčejným lidem, kteří už mají dost politické korektnosti, byrokratické péče, omezování osobní svobody a ztráty atlantické identity.  A tihle lidé jsou i Trumpovou nadějí, že se probudí z lethargie a začnou se znovu angažovat.

       Evropa pod regulačním deštníkem EU,  je na sebevraždené civilizační stezce. Obamovská Amerika na tom nebyla o moc lépe. Právě tento společenský stav posadil Trumpa do Bílého domu, nikoliv politická strategie Republikánské strany. Trump jednoduše vystoupil s heslem “ a už je toho dost”, které stačilo elektrizovat zoufající si voliče. Proto dnes Trump trčí v západním politickém světě jako hnisavý palec, ne jako nepředvídatelný politický cvok, ale jako jeden z mála poředstavitelů západního světa, který si nebere servítky při odkrývání politicky korektních lží. Nikdy jsem si nedokázal představit a dodnes se stím nelehko smiřuji, že někdo jako Trump bude poslední nadějí naší civilizace.