Vlastivědná vycházka

      Vážení přátelé,

 po delší odmlce se hlásím s další vlastivědnou vycházkou! Jedná se o malé povídání v trvání cca 1 hodiny, kdy obejdeme Tachovské náměstí a jeho pozoruhodnosti na pražském Žižkově. Vycházka se uskuteční v rámci celorepublikové akce nazvané „Zažít město jinak“ – více informací zde. Přednášeno bude o tunelu ze Žižkova do Karlína, o Turnovsko-kralupské trati, o tržnici, čokoládě Redua, a sokolovně hrdé obce žižkovské…

Jakkoliv se někteří z Vás zúčastnili silvestrovské vycházky v roce 2011, kde bylo toto téma rovněž pojednáno, jedná se o nyní o revidované a místy částečně doplněné vydání. Jako zlatý hřeb programu nám tentokrát žižkovští sokoli zpřístupní budovu sokolovny a budeme moci vystoupit i na střechu, takže bude příležitost prohlédnout si Žižkov z neobvyklé perspektivy. Vyzkoušeno – doporučuji!

Vycházka proběhne tuto sobotu 21. září od 13:00. Pro opozdilce je ještě jeden termín téhož dne od 17:30.

 

S pozdravem a přáním opětovného setkání nad místy, která nepovšimnuta mizí z mapy Prahy i z paměti.

 

Radim Gabor

PS.

Časopis “Hlas tachovského náměstí” je v sobotu večer ke stažení zde:
.pdf = http://sumavak.anafra.net/hlas_tachovskeho_namesti_2013_(250dpi).pdf

.zip = http://sumavak.anafra.net/hlas_tachovskeho_namesti_2013_(250dpi)_pdf.zip

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 014 komentářů u „Vlastivědná vycházka

  1. 1000 — No, já ten motocykl viděl doopravdy dohromady jen chviličku, napřed starboardside zezadu v pravotočivé zatáčce, a tam bylo cosi (asi hlavně délka motoru), co ihned vytvořilo dojem čtyřválce, který nastartoval mou pozornost, pak zleva shora. Řekl bych výfuky vpravo, u sání bych s ještě podstatně menší jistotou hádal portside. Upřímně řečeno jsem si však na levé straně motoru nevšiml žádných agregátů, takže tak výrazné ani tak vysoko jako na Indiánu 1929 být asi nemohly…

  2. (998) mno, netušila jsem, že jste se (také) pohybovala v prostředí zpravodajských služeb a že P+L je Vaší ikonou 🙂 Já jsem v tom článku to, co jste tam našla Vy, nic podobného neshledala 😕 Podotýkám, že VH, MZ a socani mými favority nejsou – to je ta výhoda vyššího věku, že člověk už nemá iluze a předsudky, a může bez toho balastu se koukat spíše na fakta 😕

  3. e P+L je Vaší ikonou…ani já to netušila. Ten vyšší věk musí být něco kolem 150 – jinak než únavou materiálu si vaše myšlénkové pochody nedokážu vysvětlit:)

  4. (1004) no, jestli to jsou argumenty 🙂 Opravdu ” Vaše odpověď” je “výron moudrosti” 😕
    P.S. Vaše další jedovatosti si nechte na později – běžím teď k zubaři 🙂

  5. 993 — (…) tisíce a miliony vzájemně nezávislých jedinců přijdou na všestranně nejvhodnější řešení rychleji a za nižších nákladů než úzká skupinka vládních expertů. — Nickname, pozor, to prosím nemusí být pravda. Hezké příklady vyplývají třeba z Nashovy teorie:

    Jdete na oběd sám, vyberete si jídlo za 80 Kč, neb specialita podniku za 200 Kč by Vám sice chutnala více, ale za těch 120 Kč navíc Vám ani zdaleka nestojí. Jdete na oběd v šesti lidech, předem se domluvíte, že zaplatíte společně a na útratu se složíte rovným dílem, takže Vás špecialitka vyjde jen o 20 Kč dráž, a to už se Vám bohatě vyplatí. Jenže ostatní mají preference stejné jako Vy (což není nic překvapivého), a výsledkem bude, že zaplatíte 200 Kč za oběd, za který byste sám ty peníze nikdy nedal.

    Zkrátka, spontánní aktivita nespočtu jedinců vede (v nepříliš se měnícím prostředí) do Nashova equilibria; nic více, nic méně.

  6. pokud je výfuk i sání na stejné straně, jde s největší pravděpodobností o SV motor a zcela to vylučuje dvoutakt. Sací a výfukové kanáy jsou vždy protilehlé.
    Zkuste se ještě podívat na ty Hendersony mezi 1920 – 1930

  7. Zpátečníku (1006), podle mě ten příklad není zvolen šťastně: ta podmínka, že se složíte na útratu rovným dílem, je a) dost zřídkavá b) dá se změnit c) po prvním příliš drahém obědě na ni nemusím znova přistoupit atd.
    V tom příkladu by spíš mělo být porovnání, jak “drahý” oběd budou řešit lidé, kteří na ten oběd chodí (např. si ho budou platit zvlášť; budou chodit se najíst sami, nebudou chodit obědvat vůbec, rádi si zaplatí drahý oběd atd.) a pak stát (dotace na obědy, sociálně citlivý guláš “zdarma”, nedělat nic atd. atd.). O to totiž v 993 šlo – ne o dokonalé řešení, ale o lepší a rychlejší řešení zainteresovanými jednotlivci než chytrým státem.
    A jestli je to popsatelné Nashovou rovnováhou, na to se na ni musím znova podívat – už je to dávno, co jsem o ní něco málo věděl …

  8. Já bych naopak řekla, že to je skvělý příklad na to, že více individuýálních přístupů vede k lepšímu výsledku než jeden kolektivní. Pokud se dohodne pravidlo ” útratu všichni společně” a vyhlásí se za nedotknutelné, pravděpodobně všichni zvolí dražší variantu a neušetří nikdo.

    Případně ti, kdo si nedají specialitu, protože ji neradi, budou mít pocit nespravedlnosti, že se ostatní přiživili na jejich účet.

    Nebo ti, kdo si specialitu dají, aby nedopláceli na ostatní , ačkoliv na ni chuť nemají, si nepochutnají

    A když se na takové pravidlo vybodnou a každý si dá podle svých možností a chuti za své, budou spokojeni všichni.

    A socialismus funguje tak, že nejdřív pár jedinclů oblbne ostatní, jak je tahle dohoda výhodná, pak udělají morální nátlak na téma, že je nemravné se přiživovat na účet ostatních a že specialita je stejně hnusná a pak, zatímco ostatní si dají to nejlevnější na lístku, si sami tu specialitu dají a ještě u toho mlaskají a ostatním plivou do talíře.

  9. tučňáku, není to popsatelné Nashovou rovnováhou: ta nastává tehdy, když každý z obou hráčů volí vlastní optimální strategii sám za sebe bez dohody s protihráčem. Předpokládá, že cokoli udělá, tak jeho protihráč ho nebude v jeho konání následovat. Nashovo equilibrium je dobré k vysvětlení chování kartelů.

Napsat komentář: Zpátečník Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *