Výročí

Zuzana Chlumská

 

21.srpna 1968. Výročí, které v uplynulých 46 letech mnohokrát oslavováno, adorováno, stejně jako tupeno a odsuzováno, dle momentálního zájmu toho, jenž na skomírajícím ohníčku historických událostí přihříval si zrovna svůj politický eintopf.

A zajisté tak bude činěno i letos!

 

Tím spíš, že Rusko je opět ve hře! Ve hře globálního nerozumu, kdy Západ neví si rady sám se sebou, neb problémy mu už dávno přerostly přes hlavu a on není schopen je řešit. A tak hledá se kozel, na nějž naloženy naše hříchy a který bude vyhnán do pouště, čímž budeme očištěni a bude na koho nadávat.

My ne, to von! Von Putin!

 

Vědí to ve Washingtonu, vědí to v Bruselu, vědí i to i v centrále NATA a vědí to i v mainstreamových mediích, která svorně vyjí, vyjí divnou věc, že válka na Ukrajině vypukla anexí Krymu a kdyby se tam Rusko tajně, za zády všech satelitů, nevplížilo, zajisté by k ničemu nebylo došlo a na Ukrajině klenula by se duha míru a porozumění. Co na tom, že to není pravda? Hysterii už se podařilo vyvolat! Zasloužilým mírotvůrcům, nositelům pravdy a lásky i vyznavačům slunce a zelené matičky Gaii, zajisté se arciďábel Putin zjevuje v nočních snech a oni hrdinně volají „do zbraně“ a za ochranu míru jsou ochotni vycedit i poslední kapičku krve. Těch druhých!

 

Co na tom, že boje na Ukrajině už mají na kontě nějakých 20000 mrtvých? Je třeba přitvrdit, vyhubit to komplet a tak, poněkud nekřesťansky, vzýváno NATO – „dejte zbraně, dejte munici, dejte další peníze na další vraždění až do slavného vítězství!“

 

Politický arivismus velí přihřát si polívčičku a tak NATO již zbrojí a chystá se na svůj veliký slet v Newportu ve Walesu, kam už rok summit připravován. Téma je zásadní – co s tím, co jsme si nadrobili a kudy z konopí? A hlavně pak – kolik nám na to dáte? Po řadu let NATO trestuhodně zanedbáváno a to je nutno napravit, pokud možno hodně tučně.

 

Celé jednání ovšem zřejmě ponese se v duchu jak napsali LN: „Američtí nevládní experti na zahraniční politiku upozorňují, že Putin má vizi mocenského posílení Ruska, nikoliv již ale přesnou strategii. O to je však více nevypočitatelný.“

Zdroj:http://www.lidovky.cz/jak-zatopit-putinovi-spojenci-z-nato-planuji-vhodnou-strategii-p80-/zpravy-svet.aspx?c=A140818_151026_ln_zahranici_msl

 

K tomu lze poznamenat jen tolik, že američtí nevládní experti, tak jako i většina jiných, nehrají, na rozdíl od Putina, šachy a jak západní politika svědčí, nejsou ani schopni přemýšlet několik tahů dopředu. A podle toho to dopadne!

 

A paralela s výročím? Pro Ukrajinu jediná – dnes jako tenkrát – všichni se na vás vykašlou!

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 108 komentářů u „Výročí

  1. Ono to, že má někdo názory určitého zaměření vůbec neznamená, že nikdy nemá pravdu.
    Já se třeba ve spoustê věcí meshodnu s Václavem Klausem, ale uznávám, že v některých věcech má pravdu – třeba v zahraniční politice . A Klaus určitě není levičák.
    Ono je dost pochybné, kouknout na jméno , a apriori prohlásit ” Je to blbost”

  2. Ptakopysky ,

    ty jsi tedy nemravnej pobírač peněz daňových poplatníků a tedy kandidát na ztrátu volebního práva ? 🙂

  3. Nóó, jsem. Už pár let. Defakto zpátky fasuju krvavý daně, který jsem celej život platil 😀 😀 😀

  4. ftip z ksichtoknihy zacílenej na kvalitu zpravodajství ČT

    Konec roku 2014, v Kyjevě se bojuje o každý dům, nacistická junta
    už drží jen jednu ulici u sídla vlády. Porošenko a Jaceňuk proto prchají
    ve vrtulníku a nakonec se jim podaří dostat do Prahy. Ubytují se
    v hotelu,každý má svůj pokoj, a najednou Porošenkovi někdo bouchá
    na dveře.Otevře, a Jaceňuk mu nadšeně oznamuje:
    “Petře Olexijovyči, Petře Olexijovyči! Balte kufry, vracíme se do Kyjeva!
    Právě jsem se díval na zprávy ČT a poslouchejte – my na tom
    vůbec nejsme tak špatně!”

  5. ptakopysku – jistě víš, že vlastnit francouzké auto je něco jako vybírat mezá 60 drhu Roblechonu a najít ten akorát zralý. A teď zpátky k vehiklu – hydraulická samoadjustovatelná (nenám lepší český výraz) zdvihátka mají malé vstpupné ptvpry a ty se časem zakarbonují splinami oleje a zpožděne reagují. To znamená, že ventilová vůle zůstává po delší čas větší než optimální. Motoru to nevadí. Pouze je hlučnější a ztrácí nějaké desetiny na výkonu. Pokud ti významně nestoupla spotřeba a nevadí ti dieselový hluk, kašli nato. Větší ventilová bvůle motoru neškodí, pouze vypudí jeho charakteristiky z kontrolovaného prostředí. Určitě se u vás prodávají dekrbonizační přísady do olej – u nás Wynns, Bardahl, LUCAS, a další. Nejdříve bych zkusil nějakýb z hondnověrných aditiv. Moje zkušenost je 50:50. ale vzhledem k poměru cena/výkon, bych to zkusil dříve než bych investoval do výměny.

  6. Se mi zdá, že ptakopysk má Fiata ? A to je italské auto, momentálně s centrálou v London, UK 😉

  7. Énu, Dušane – vlastním již sedmé francouzké auto a dosud jsem neměla důvod si stěžovat.
    Aniž ex – automobilový to ingeneur.

  8. je celkem jedno, co je to za výrobce, ta distanční zdvihítka fungují u všech na stejném principu- jen japončíci je mají podstatně menší. Jestli je to dobře nevím, ale u Mazada jsem je měnil až po 150 000 mil.

  9. Dušane,
    omlouvám se za mystifikaci, to auto je italský. Každopádně díky za info, ušetří mi to prachy. Motor totiž šlape úplně normálně – tedy vzhledem ke svému věku. Nepřipadá mi, že by byl výkon nějak slabší, nebo že by se cukal, nebo tak něco. Dekarbonizátor bych tam snad radši ani nedával. Nějak v to nemám důvěru. Ony když se ty karbonový sračky oloupou, můžou udělat dvě věci – lehounce motor přidřou, protože nalezou do ložisek a do válců mezi kroužky, takže odřou stěny válců, nebo se motor poněkud “odděsní” a začne žrát olej. Nebo obojí. Radši si budu monitorovat stav oleje a jak začne černat, vyměním ho bez ohledu na počet nažužlanejch kilometrů. Prostě zkusím takovej výplach olejem.
    Jen tak pro zajímavost – lil jsem do sekačky (Briggs & Straton motor) vždycky olej dle doporučení odborníků a měnil jsem ho každou sezónu. Předloni mi nějak zbyl full synthetic Helix od Shellu, tak jsem ho tam frknul. Sekačka maká jak za mlada, olej je tam třetím rokem a furt je průhlednej…

  10. Rputi, já měl také tči Renaulty a dva Peugeoty – byly OK do 200 000 km, pak se sesypaly, že oprava byla dražší než zbytková hodnota. Z evropských aut – potřebuji kombíka – preferuji Volvo. Měním je po 330 000 najetých km a ješyě ani jedno nezklamalo. Měl jsem Peugeot 505 SW a bylo to velmi prostorné a pohodlné auto, ale ve 200k km se prostě rozložilo. To Volvo neudělá. Bohužel, dnes už kombíky dělá jen málokdo, protože každej idiot musí jezdit s SUV aby viděl přes tramvaj.

  11. ptakopysku – pokud přejdeš na full sunthetic ta musíš být opatrný s první výměnou. Full synthetic může rozpustit usazeniny. Není to žádná katastrofa, jen to stojí trochu víc na předčasné výměně. S decabonizujícími přísadami je to jako se vším – musí tam být dost detergentu k rozpuštění, ale také dost petrosubstrátu, aby ty rozpuštěné cirkulující částice ustál. Ty tři, které jsem vyjmenoval mi nikdy neselhaly, ale měnil jsem olej asi po 800 km. Zadření ložisek se nemusíš bát, protože rozpuštěný sajrat jde nejdříve přes čerpadlo do filtru.. Pouze, pokud by ti ten rozpuštěný sajrajt ucpal filtr a klesl talk oleje v zásoboování kliky, nastal by průser. Pokud máš diesel, tak ti neporadím. Tam je to všechno jinak.

  12. Brácha má služebáka C5, dělá se to taky v kombíku a je to docela kráva velká. Roztomilý auto, pohodlně se do něj vejde člověk mejch rozměrů a po dvoustech kilometrech z něj vylezu sám a nemusí mě vyndavat vysokozdvižnej vozík na paletě, jako z oktávky. I poruchy a jejich frekvence jsou akceptovatelné. Ale současná elektronizace, která postihla i citróny, je takového kalibru, že po pěti letech začíná elektronika vyhnívat a dělá “divný věci”. Nevím co to konkrétně znamená, ale firma, kde brácha dělá, Cé pětky po čtyřech letech prodává a kupuje nový. Pan majitel firmy je docela strýček Skrblík, takže určitě neprodává z plezíru.

  13. (1036) Aniž bych se chtěl zastávat Obamy, tak hlavní ekonomické problémy Evropě ani EU nezpůsobil on. Blbnutí s CO2, přebujelým sociálnem, kvotami, dotacemi, penězi z a do Brusele a byrokratizací každého prdu, abych se omezil na ty hlavní příčiny, to jsou dokonale evropské, hlavně EUnijní produkty.
    Mírová koexistence – dobrá věc, pokud je zájem na obou (všech) stranách. Je?
    A mezitím už Dušan mnohem dokonaleji.

  14. Nemyslím si, že jsem zrovna blbec, a neobhajuji se, ale jsem přesvědčen, že člověk musí žít v USA aspon 3 – 5 let (a ne na stejném místě), aby nějak pochopil a absorboval o čem tahle země (kontinent) je. Mohu se to tady vykládat do aleluje a stejně Vám to nedopjde (to není nic proti vám, ale jen nedostatek autentické zkušenosti) . Zásadní rozdíl, z něhož vyplývá ostatní, je v tom, že “demokracie” byla v Evropě delegována zeshora, zatímco v USA tlačila zespodu. (Jednodušji to vyjádřit nedovedeu). Proto třeba Schumi ztotožňuje americké vlstenectví s fangličkářstvím a poněkud opocvržlivě se dívá na americké vlastenectví podepřené idealistickým chápáním ústavy. Ač se to může zdát absurdním, Amerika není sociálně, kultruně ani civilizačně obrazem mladší sestřičky Evropy. Asi nikoho nepřesvědčím, ale je to jinak – a přiznávám, že mi chvíli trvalo, než mi to došlo. Proto je pro mne strašně obtížné komentovat světové události z amerického hlediska ale evropským pohledem. Pokud víte, co chsi říci.

  15. 1056

    O to těžší,když se ti emeričani vlastně o tu světovou politiku nestaraj, jak bylo napsáno výš.

  16. ptakopysku, C5 byla Fifinka, co mi do toho kecala, jestli pamatuješ? 😀
    Já vycházím z toho, že čím víc elektronického toho v autě je, tím víc se toho může posr…
    Takže můj milovaný Bobík nemá ani palubní počítač, ani jiný vymyšlenostě. Je mu 7 a jediný bebíčko byl vstřikovací ventil – uuuuž to klepu na dřevo!

  17. Rputi,
    bráchovi nekecá, jenom pípá, ale když si vzadu sedneš na pravý sedadlo a pás zacvakneš do levýho klipsu, tak je C5 totálně v zadeli, protože francouzští programátoři s něčím takovým nepočítali 😀 😀 😀

  18. Dušane,
    jo. 2 roky v NY, 2 a půl v CA. Chybí mi zkušenost ze států severních, středozápadních a jižanských, ale na kampusech jsem se s lidmi těchto oblastí setkávala; případně tam pobývali na několikaletých stážích kolegové. Zážitky na vlastní kůži nad všechna vysvětlování.

  19. Dobrí ráno,

    no, když si přečtu ten květnatý jazyp pana Petrase, tak ani nemusím gůglit. 🙂

    Ale předpokládám, že to sem rpuť dala spíš pro pobavení.

    jestli se nepletu, Obama šéfuje Americe – jak dlouho? Osm let? deset? To už Eunie vesele a radostně spěchala vstříc dnešním světlým zítřkům.
    Na rozesrání sebe sama Eunie Obamu rozhodně nepotřebuje, v tom si stačí sama v míře vrchovaté.

    Koupila jsem loni v autobazaru jedenáct let starého renaulta a zatím si nestěžuju. Samozřejmě se neobejde beu jisté páše a občas je nutno něco zainvestovat, ale hlavně že jezdí.

  20. ptakopysku 1069 – ono záleží co je v základní výbavě. Aje jinak žádný extrabuřty, je to jen pro zlost! 😀

  21. Hale,
    běžný Američan (a to i VŠ vzdělání) bere Evropu skoro jako jeden stát – i když vzdychne nad britským přízvukem, francouzským vínem a každý druhý večer se láduje pizzou.
    Ale najít ty země na mapě, nedej Darwin tušit, kdo kde prezidentuje či jaká je politická orientace, to prostě ne-e. Což neznamená, že jde o zabedněné tupce – jen si prostě se svou zemí vystačí, a nemá důvod se drbat do jiných.

  22. Matzurko, with all due respect – campusový život nemá s denní Amerikou nic společného. Ale nahlédla jsi do souvislostí, a to je k nezaplacení. Žiju tu 35 let a stále se učím. V březnu jsem byl delší dobu v Utah, a přestože jsem byl knižně připraven, bylo to skoro všechno jinak. Když něco kometuji z osobní zkušenosti, omezuji se na kousek tohoto pobřeží – od Virginie po Massachusettes a na západ do Ohio. Zbytek kontinentu je už buď z krátkého pobytu nebo zejména vyčteno z různých medií. A je toho tolik, že to zbytek věchýtku mého života nepokryje ani kdybych se rokrájel…

  23. Dušane, tvůj pokus o vysvětlení je srozumitelný, ale zase jen těm, kteří nějakou zkušenost z cizích zemí mají. Tím nemyslím výlet s Fischerem, i když i to je lepší než Google a PŠM.
    Máš talent, jak říct slepici, že je slepice, aniž by ji to urazilo, což je umění, které neovládám.

    K debatě o francouzských autech připojím svoji mnohonásobnou zkušenost. Útulnost a pohodlí interiéru, hlavně sedaček, překonává mnoho českých domácností. Může se stát, že se francouzské auto sere už od počátku. Mě to nepotkalo, i když jsem vyslechl z okolí mnoho takových stížností. Ale podtrhuji tvoji větu, že po dosažení určité hranice, která je nižší než třeba u Volva nebo Toyoty, je lépe dát auto pryč, protože opravy a výměny jsou dražší než nové auto. U mě to byla hranice 180.000 km. I s Trabantem jsem najezdil víc.

  24. No s těmi auty to spíš bude tak, že všeobecně se za stejnou dobu v Evropě najezdí míň km než v USA. Takže není třeba, aby toho evropské auto najezdilo tolik, než se vyhodí. Ony ty vzdálenosti jsou poněkud jiné.
    A nejsem si jistej, protože autům moc nerozumím, ale myslím, že Americké auta maj podstatně větší obsah, než evropské – v průměru.
    A nemá větší obsah motoru nějakou souvislost se životností ?
    Jen se ptám, netvrdím to.

  25. Matzurko, Dušane

    Oni i někteří evropani mají tendenci brát USA jako jeden stát typu třeba Německo. Což je omyl, protože, aspoň se domnívám, ta země je v podstatě stejně různorodá jako Evropa. A přitom úplně jiná.

    Vaš postřehy a zkušenosti si vždycky ráda přečtu. Neměla jsem moc příležitostí cestovat, pracovně už vůbec ne, to mojí generaci minulo, tak si aspoň ráda přečtu o zkušenostech jiných.

    Tedy, pokud ty zkušenosti nejsou podány stylem, že kdo nezařil, je tupec, který stejně nepochopí. 🙂 To taky každej neumí, ale Vy dva ano.

  26. Dušane,
    ad 1074, opět souhlasím, zejména s tím rozdílem mezi životem na kampusu a mimo něj. V NY jsme měli štěstí – pronajatý byt jsme měli mimo kampus ve vesničce poblíž, a s paní domácí jsme se velice spřátelili – zejména proto, že vlastnila mourovatou kočku, která mi pravidelně chodila pospávat na klín 🙂
    Tušení stínů, tušení souvislostí, na víc si netroufám 🙂

  27. promiň maYdo, měla bys mě politovat, protože jsem se přiznal, že to neumím, jako Dušan a Matzurka. Rád bych se to naučil, abych nemusel používat slova jako slepice nebo husa.

    Moje příspěvky nejsou sprdnutím, jak jsi tady ondyno napsala. Snažím se vysvětlovat, ale neumím to.

  28. To máte pravdu, NoName.

    Ale ono především nemá smysl srovnávat a hodnotit Evropu a Ameriku. Já to použila jen jako paralelu, jak vidí Evropu podle Matzurky Američani. Z tej vzdálenosti přes vodu se prostě ztrácejí detaily a zůstává jen obrys.

    My potom pochopitelně vnímáme Ameriku a její politický systém jen prostřednictvím zahraniční politiky, což je pochopitelné, ale zároveń zkreslující.

  29. maYdo,

    co si Američani dělají doma nám může být šumafuk. I kdyby se stavěli na hlavy , a odráželi ušima.
    Ta zahraniční politika se nás týká.

  30. (1065) Dušane a proto se GB poněkud liší od ostatní Evropy, tam to šlo také “zdola”, jen ne tak daleko. Ti, kteří by to “tlačili” ještě dále se raději odebrali do kolonií, posléze do USA.

  31. Martine,velmi pochybuji o tom, že Dušan nebo Matzurka sem píšou svoje příspěvky především proto, někomu sdělili, že je slepice nebo husa.
    To jen Ty to patrně čteš, protože to tam číst chceš. 😀

    Zkus se od toho odpoutat a velmi rychle budeš poučívat pojmy “slepice” nebo “husa” výhradně v souvislostech kulinárních. 🙂

    A vysvětlovat něco někomu, komu zároveň sděluješ, že je slepice nebo husa a stejně Tě nemůže pochopit, o co jde, je předem ztracená věc.

    Nevím sice, koho tu považuješ za slepice nebo husy a mluvit můžu jen za sebe, ale tohle je moje osobní zkušenost :

    Lidem, kteří mně v životě něčemu naučili, nikdy nešlo o to, dokázat, že jsem blbec či slepice nebo husa. U těch, kterým o to šlo, jsem obvykle velmi rychle zjistila, že se od nich stejně nemám co naučit a že na tom, co si o mně myslí, vůbec nezáleží.

    Howgh.

    Co vaříš k obědu?

  32. Halladine,

    samozřejmě, že nám může být šumafuk, co dělají Američeani doma. Jim zas může být šumafuk, co děláme tady doma my, pokud tu náhodou nežijí nebo sem nechtějí třeba investovat.

    Pohled Američana bude prostě vždycky jiný, než pohled Evropana. A ještě jiný bude pohled Evropana, žijícího v Americe nebo Američana, žijícího v Evropě. Je zajímavé občas nahlédnout, ale to nic nemění na tom, že pohled zvenčí bude vzdycky jiný, než pohled zevnitř.

  33. 1085 – celou dobu o nic jineho neslo. . .tak alespon takhle, kdyz uz z toho skolniho piskoviste v Sevastopolu seslo. . .holt to stalo “par ” mrtvejch navic.

  34. Šimone, v každé populaci jsou “budovatelé mostů mezi národy”. Ti se ovšem normálně neuplatní, není li mostů potřeba. Takže napřed je potřeba vykopat “nepřekonatelné příkopy” a pak teprve je možné začít budovat ty mosty porozumění…

    viz: mírotvorce Lukašenko.

    V ČR je to obvyklé. Živě si pamatuji vyjádření nejmenovaných politiků, že ČR musí být mostem mezi západem a východem.
    Trochu přitom zapomněli na to, že po mostě střídavě dupou obě strany…

  35. (1090)” Zcela zapomněli na ideje, ke kterým jsme se před deseti lety hlásili třeba my, když jsme vstupovali do EU.”
    Co si tak pamatuji, idejí byl plný kufřík (nebo snad kufříky?) 😛

  36. maYdo, jsem přesvědčený, že při osobním setkání bychom si rozumněli. Nepoužíval bych různá přirovnání a podle výrazu tváře, tvojí i mojí, bychom poznali, co je žert a co není. Nejen proto se rád setkávám s lidmi, které jsem znal jen z Internetu.
    Slovo slepice raději nebudu vysvětlovat, ale husa je pro mě jen označení pro trefený subjekt. Trafená hus gágne. Husa je docela chytré stvoření a podle tradice zachránila nejeden lidský život.

    Dneska nevařím, mám na to lidi. Sice velmi drahé, dokonce nejdražší, ale vím, že dneska bude vařený květák s opraženou strouhankou a mašteným bramborem.
    Já se věnuji důležitějším věcem. Na moji nabídku, že věnuji celou sbírku LP a SP od roku 1961 do 1983, nereagoval nikdo z mých kontaktů. Těch geograficky blízkých. Tak jsem si pořídil dobrý (!!!) gramofon (moje dva nejsou dost dobré) a digitalizuji a digitalizuji. Zrovna teď se přetváří do nul a jedniček koncert Hradišťanu z Kudlovic dne 23.7.1983. Byl jsem tam ty dva dny natáčení a tak se možná jeden z těch ožraleckých hlasů pozná.

  37. 1065 – (…) “demokracie” byla v Evropě delegována seshora, zatímco v USA tlačila zespodu (…) Pane Neumanne, aniž bych chtěl s podstatou uvedeného polemizovat (ostatně bych ani nemohl, v USA jsem nikdy nebyl), je asi zřejmé, že na 100% to platit nemůže; a zdá se mi zajímavé prohlédnout si blíže situace, kdy toto v Evropě neplatilo zcela.

    Za jednu z nich pokládám vznik první republiky. Podívám-li se o dvě generace zpátky, řekl bych, že přinejmenším v první polovině jejího trvání zde byl nejen odnepaměti trvající erár, jehož část si Češi/Čechoslováci/Slováci pouze oddělili pro sebe, ale také dost zřetelná a celkem úspěšná snaha lidí, často z relativně skromných poměrů a na počátku svých profesionálních kariér, stát a jeho (politický) systém nejen zformovat podle svých preferencí a představ, ale také (ne-li především) si jej nově vystavět. Mimochodem, je možné, že právě odtud pramení můj pocit, že něco takového je v principu proveditelné, a ovšem též hluboké znechucení při pohledu na dnešní realitu, s ním barvitě kontrastující. A možné je i to, že takové pocity nejsou jen moje.

    Jiná ukázka je samozřejmě Anglie, kterou již připomenul AeroKarel. Na jejích starých dobrých časech mi vždy připadalo významné vědomí, že společenská struktura a stát (erár) jsou dvě zásadně různé věci; člověk tam respektoval celou strukturu tříd nad ním se nacházejících, přes šlechtu až ke královské rodině, a zároveň (by) neuznával jejich nároky plést se mu do života. Ani tam to takhle bohužel nezůstalo napořád; jak Evelyn Waugh kdysi po válce říká v nějakém interview: Naše země nám nepatří (zvýrazněno mnou).

    No a zcela obecně se domnívám, že stát nikdy nelze vybudovat ouplně odzdola; vždy nutno začít přinejmenším od střední třídy.

  38. Jo, husa je chytrý stvoření, ale ten dvůr po nich 😀
    Nemluvě o tom, když nám jednou pronikly do zeleninové zahrady.

    Jo, s tím žertováním je to někdy problém….

    já taky moc nevařím, neb likviduju zásoby z mrazáku před odjezdem. prázdniny tady pro nás končí v sobotu.
    Kousky krkovice, pečené s cibulí a bramborové halušky Ty jsem nastavila čerstvými, takže nakonec budou ještě k večeři. A salát z vlastních zdrojů – zeli, mrkev a křen.
    Udělala jsme polívku z pohanky a ejhle, byla z Ukrajiny. Dobrá byla, kdyby tak nechali válčení a dali se na pěstování pohanky…

  39. 1096

    Co uděláte, když vyrábíte zbraňové systémy výhradně pro Rusko ?
    A asi Vám ty obchody zakážou…. A nikdo jinej Vám to nekoupí, maximálně vykradou know how.
    Přestěhujete výrobu do Ruska. On je dost rozdíl (vulgárně zjednodušeno) bejt bohatej fabrikant v rusku nebo zkrachovalej na Ukrajině.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *