1 898 komentářů u „Vzhůru do nového roku !!

  1. Já to znám se slaneckama. Ti dva si koupi dohromady slanecky křesťan dlabe hlavy a
    Kohn si smakuje na zbytku. Při druhy hlavě krestanovi dojde,ze to pro něho nebyl výhodnej kseft. No a pointu znáte. 🙂

  2. A co tuhle:
    Kohnová přijde za manželem.”Musíme si koupit žaluzie do ložnice. Mladej Stein od naproti šmíruje naši Rút, když se svléká.”
    A Kohn na to: “To ne, vyměníš si ložnici s Rút a žaluzie si koupí Stein.”

  3. In re 1853
    Na pana rektora si již příslušníci pokrokových složek brousí zuby. Dnes jsem četl interview s představitelem moderního vysokoškolského establishmentu, takto sběratelem nejrůznějších funkcí, známého v USA pod indiánským jménem Evil Pencil. Zásadní myšlenky: (1) je třeba co nejvíce vysokoškoláků a (2) neexistují obory studia, které by bylo správné zrušit.

  4. Omlouvám se všem, při své ledabylosti a povrchnosti jsem si cis a trans promítl jako čáru, kde na západě je ta cis a na východě je ta trans.

    Moje úvaha, že mně nejbližší židovstvo zahrnuje kotlinku, Vídeň i Halič (jistě jsem mnoho částí vynechal), se tím omylem nedeformuje.

  5. A když už rozverné 1856:

    Roubíček přijde domů a vidí Kohna s paní Roubíčkovou “in flagranti”. A povídá:
    “Tedy Kohn, já musím, ale proč voni…?”

  6. quivis – to by mě opravdu zajímalo. Třeba mi tento blog nebo jeho Googlenauti pomůžou.

    Jsem seznámen s Josefovým patentem z roku 1787 a znám i statistiku židovských příjmení u nás i ve světě. Silbersteinovi měli dost peněz na správní poplatek (úplatek), ale kde se vzali Roubíčkovi? Podle toho “č” by to měla být česká lidová tvořivost, ale bez opory ve společnosti. Pořadí českých židovských jmen z první poloviny dvacátého století je:

    1. Kohn, 2. Pick, 3. Pollak, 4. Kraus, 5. Fischer, 6. Taussig, 7. Stein, 8. Steiner, 9. Neumann, 10. Heller, 11. Popper, 12. Freund, 13. Klein, 14. Fuchs, 15. Löwy, 16. Adler, 17. Lederer, 18. Bondy, 19. Katz, 20. Fischl.

    Kde se tan ten Roubíček vzal? Protože v českých židovských anekdotách je Roubíček vždycky Kohnovým partnerem.

  7. Jo, tak to mně taky napadlo, proč Roubíček.

    Ale nebylo to původně tak, že Roubíček vystupoval v těch anekdotách jako “nežid”? Já mám dojem že zrovna v tom vtipu o slanečkách/uzenáčích/rybích hlavách byli Kohn a Roubíček a Roubíček jedl ty hlavy. Mívali jsme doma kdysi nějakou knížku židovských anekdot z první republiky a mám dojem, že to tak bylo.

  8. Jo, Pick se v těch starých anekdotách taky vyskytoval. Ale nikde jinde v pozdeějších verzích jsem se s tím jménem nesetkala.
    Mně ještě napadlo, jetsli ten Roubíček není třeba česká zkomolenina od jména Rubinstein nebo tak nějak, ale v těch dvaceti nejpoužívanějších jménech nic takového není a předpokládala bych, že v těch vtipech se budpu vyskytovat právě typická, tedy nejčastější jména.

  9. Aha, tak zpět – Roubíček ve více podobách je na seznamu českých židovských příjmení:
    Takže asi se to postupně nějak počeštilo z nějakého toho Roubitschka

    Roubiczková 5
    Roubiček 275
    Roubíček 24
    Roubičková 343
    Roubíčková 29
    Roubitčková 4
    Roubitschek 18
    Roubitschková 24
    Roubitzek 2
    Roubitzková 2

  10. A pak jsou ještě podobné verze

    Raubiček 2
    Raubitschek 14
    Raubitschková 10

    a

    Robitček 2
    Robitčková 2
    Robitsek 1
    Robitschek 58
    Robitscheková 3
    Robitschková 113

    Ta čísla udávají počet nositelů. Je to ale z nějakejch divnejch stránek, z kterých mi není jasno, jestli to jsou pravdoláskaři, fašouni nebo recesisti.

  11. dvd – stránka http://www.kdejsme.cz je zajímavá pro všechna příjmení. Doporučuji každému, kdo není zrovna Novák, aby si tam našel to svoje. Je to zajímavé a pokud člověk zná historii své rodiny alespoň dvě generace nazpět, tak je to zajímavá ilustrace.

  12. Zajímavá stránka to je, ale není tam nic o původu příjmení, jen výskyt.
    o původu příjmení je docela zajímavý pořad v rozhlase.
    Ale jména jsou zařazována poměrně náhodně podle dotazů a je to řazené podle data vysílání, takže konkrétní příjmení se v tom blbě hledá.

    http://dvorakova-onomastika.webnode.cz/prijmeni/

  13. 1869 martin TT
    to je divný. Jsem tam zkoušel najít jméno Tigrid a nic jsem tam nenašel. Přitom to byl true žid jak Eliáš. Nějaký bug?

  14. Jestli tam nebude malinko problém s tím, že se kdekdo průběžně přejmenovával. Rodina ví a druhým do toho nic není. Nemám rád podobný druh seznamů. Gestapáci a StB to nicméně uváděly, ta původní jména. Možná máš i na tyto seznamy link?

  15. Samozřejmě si dělám legraci. Asi takovou že pod tím jménem i ministroval! Nedělejte si hýždě Zpátečníku. Takových jmen a osudů je hafo. Proto jsem po Martinovi TT vystartoval.

  16. Tak moji prarodiče….dneska je v této republice s tímto jménem jenom 32 lidí plus 30 ženských (:-))….okavypulné. A přitom evidentně českého původu.

  17. Po válce byla celá kampaň na počešťování německých příjmení.
    Buď si brali příjmení českých příbuzných nebo překládali.

  18. No, já nevím… Přejmenováváním kupříkladu z Čech téměř vymizelo překrásné poláčkovské jméno Kauders, a Načeradcové se, jak na http://www.kdejsme.cz/ vidíme, přesunuli hezký kus jinam. Nemám jasný názor, je-li správné požadovat, aby po původních jménech nikdo nepátral. Jako příklad z nedávných měsíců bych snad uvedl všelijaká bizarní jména kriminálníků, s nimiž jsem se mírně překvapen setkal v příslušné rubrice. Jeden, neklame-li mne opět paměť, tuším vzdoroval bohapusté nudě až příliš důvěrně mu známé věznice tím, že se přejmenoval na Rocky Balboa…

  19. jinak ještě ad pojídání rybích hlav, tak jeden pojídač se kdysi zamyslel nad skutečným vlastním státem (pominul diasporu) a usoudil (parafrázuji):
    Funkční majoritní národ nemůže sestávat převážně z psychoanalytiků, hudebních kritiků a žurnalistů: někdo také musí okopávat zelí a eliminovat nepřátele.
    Takto bych to viděl a Netanjahu to dělá dobře. A na socialistické židy z americké diaspory a jí podporované doma se tak může z vysoka vykašlat.

  20. A já mám opravdu úctu k nim, kteří z dva tisíce let neobyvatelné pouště a bažin vytvořili krásné místo k životu. Motykami a kvéry.
    Ti ortodoxáci jsou povinný nadstandard. S levičáky on si poradí.

  21. A než se snoubenci, pan Starablažka a slečna Semtelová, dohodnou na společném příjmení, dáme si krátkou přestávku na oběd…

  22. Skočdopole! I to č! To bude trik. Č maj jenom slovani. Židi se pod tím jenom možná skrývali. Někteří dokonce ani zvláštní neobvyklé hlásky nepoužívali.
    Viz válečný pseudonym Tigris-správně Tigrid. Jinak by musel coby partnerku uvádět Gangu. A to by mu vyškrábala oči.

  23. skimici
    s tím “č” opatrně. Je tu otázka zda hláska či písmeno. Hlásku “č” Němci mají. Ostatně o tom se vyjadřoval již před desítkami let jistý Paul Eisner. Když se jakýsi pražský Němec rozčiloval kvůli počáteční hlásce v Československo, kterážto je urážkou všech řádných Němců, neb je neněmecká a zato slovanská a tedy fuj, otázal se ho P.E., k jakéže národnosti se hlásí. A onen odpověděl “zur deutschen Nationalität” – a bylo vymalováno.

  24. Měl bych tu jednu informaci pro pana ministra dopravy:
    10.1.2017 (narozeniny G.Husáka !) bylo po pěti letech výstavby otevřeno železniční spojení Addis Ababa–Djibouti o délce cca 750 km, převýšení cca 2300 m a provozní rychlost 160 km/h. Když se podívám na tuzemské úspěchy dopravního stavitelství, chce se mi poněkud zvracet.

  25. skimici, osobně znám několik rodin, jejichž rodiče se po válce přejmenovávali na neutrální česky znějící příjmení. Nic jsem na tom neviděl a nevidím.

    A ten Roubíček (nebo Roubitschek) zůstává záhadou.

  26. dvd
    nebudu se přít o první hlásku když i roubíček je dle dnešní diskuse ok. Kdo chce, tak si toho č užije do syta. A na nějaký rabíny se vy…
    Dnes jsem si osvojoval přací imperativ skrze subjonctiff. Asi už zkousnu všechno. I roubíčka.

  27. 1887 No tak vidíš, martine tt
    ty seznamy nejsou k ničemu, pokud nejsou gestapácký nebo estébácký. Spolehni se na rodinné záznamy. Tam to asi bude dobře ať se děje co se děje.
    To je mmch subjonctiff..

  28. (1886) Ne že bych chtěl tuzemský bordel a neschopnost obhajovat, ale třeba v té Habeši nemají katastrofální úřad a pozemkové vlastnictví. A to se to pak buduje!

  29. 1885 >dvd,
    oni to v N. důsledně berou podle grafiky a výslovnost je jim putna!
    Takže Chlumsky samozřejmě začíná na “C” a “němčina žádné “CH” nemá, to ví každej Němec! Co na tom, že mají město “Cham” a řeku “Chum” a že to tak říkají – prostě to začíná na “C” a basta fidli! 😀

  30. 1895 — Ba naopak jejich instalaci (zřejmě, neznám detaily) výslovně povolil, ač musel vědět, že bude odposlouchávána komunikace advokáta s klientem. Totiž, abych jako obvykle náležitě zobecnil, je-li Rath zákeřný chamtivý ksindl*, nesvědčí to dle mého názoru vůbec o tom, že systém (ani zbytek systému, tj. systém minus Rath) je alespoň relativně správný, nýbrž daleko více o opaku.

    Ono je to tak, že, jak už jsem zde kdysi psal, systém by bylo nejlépe reformovat, ovšem [jedině] za předpokladu, že je reformovatelný. Není-li, lépe postupovat jinak.

    Mimochodem, stejný dojem jsem si utvrdil i poslechem té debaty Udženija — Robejšek (díky křowasovi za odkaz 1798). Ta (mi) v zásadě ilustrovala, jak se rodí revoluce: Nejenže se systém nedokáže reformovat (k čemuž by ostatně byl ochoten jedině v zájmu vlastního přežití), reformovat se nedokáže ani jeho oposice. Navíc nereformovatelnost (kupodivu) narůstá s tím, jak se situace zhoršuje, a to (kupodivu) na obou stranách zároveň…

    — — — — — — —

    *) viz též:

    Všichni jsou zákeřná hladová klíšťata
    jsou na svých prdelích vzájemně přisátá
    a když se poslední na první zavěsí
    pak z jeho prdele vlastní krev saje si

    (J.H Krchovský, Nové valčíky, 1984)

  31. Tak mne napadá,
    a není třeba ten Roubíček jen zdrobnělina od Reubena ? Čeština je jazyk hravý…

  32. Nahoře je otevříno… No a než se tam přesunu, tak ještě tady k tomu ch – lehce zkreslená historka (v rámci anonymizace).
    To takhle jednou přednášel nějaký jazykozpytec a dostal se až na dvouhlásky. A prohlásil, že čeština má také dvouhlásku, a to ch. Že se sice obvykle vyslovuje jako hláska, ale jsou případy, kdy by se opravdu měla vyslovovat jako dvouhláska “c” a “h”. Ale že ho zrovna nenapadá žádný příklad.
    A z auditoria se ozvalo – například “duchovno”…

Napsat komentář: Zpátečník Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *