Vzpomínka na Klauna Parafína

POZOR!!………..POZOR………POZOR!!!
Na vědomost se dává, že letošní MEMORIÁL PAVLA KOČÍHO se bude konat 6. prosince (aby mohl i Dušan) v 18 hodin, U Skřetů – třída obránkyně míru Milady Horákové 52.

A když už v tom budete, vzpomeňte i Rejpala, ten by měl v sobotu 78. narozeniny!

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 531 komentářů u „Vzpomínka na Klauna Parafína

  1. Ano, co Čech to muzikant, německá důkladnost, švýcarská přesnost, co Polák, to vexlák, ruský opilý mužik atd. atp. Pověry se drží jako…jako luteránská víra.
    I když – něco na tom je. Každý národ vidí sebe jinak, než jiné národy vidí ten jeho.
    I ty vlastnosti jsou trochu jiné.
    Němec – to je vnitřní disciplína. …und Maul halten!
    Čech – nebude nikdy s ničím srozuměn. Ze všeho si dělá prdel. Naštěstí i ze sebe. Smějící se bestie. Neporazitelné. Hádavé.
    Slovák – pořád mu všichni ubližují – Češi, Maďaři., Poláci… Ale on se nedá. Jen počkejte, zajíci! Však přijde nový Jánošík!
    Polák – je členem národa, který byl skoro tak velký, jak Rusko. A s Boží pomocí zase bude… Pracuj a věř v Boha a Velké Polsko.
    ===
    Atd. Velmi zajímavé téma, když máte v rodině Poláky, Čechy i Němce a znáte se dobře se Slováky a dokonce Rusy. Když se to občas sejde dohromady, trochu opije a nikdo není agresivní, tak je o zábavu postaráno. Dost se nasmějeme.
    Často lituji, že nemám u sebe nahrávátko* – to by byl materiál pro dobrého spisovatele!!
    ===
    */ kapesní digitální záznamník zvuku, takový lepší diktafon.
    Dělám si pochopitelně srandu – jsem z 50% Polák a z 25% Němec. Ale těch zbývajících 25% převládá!

  2. Starý kocour (29.12.2019 | 13.03) napsal:
    ad Polák a velký národ skoro jak Rusko
    … byl jsem v posledním týdnu před Vánoci v Pobaltí. Litva a Lotyšsko.
    Při víně večer někteří Litevci lkali, jak byli velkým národem co dobyli s nějakým Polským kmenem i Moskvu. Stýskali si, že různýma vrchnostentskýma ženitbama přišli o Lotyšsko, kus Estonska a nakonec i ti Poláci prudili …

    Zajímavé je křestní jméno Mindaugas. Velmi populární. Jedinej jejich král. Když byli Rusáci oslabení Tatary, hbitě si ukousl černou Rus. Když prudili němci, obratem přijal křesťanství. Pak ale zase pohanem a výpady po boku Rusákú do Livonska.

    Prostě evropsky flexibilní.
    Byl sice zavražděn a syn se zas od rusáků odvrátil, ale je dodnes obrovsky slavný a jeho jméno je skutečně populární. Ach, Mindaugas, jak Ten uměl plenit !

  3. Starý kocour (29.12.2019 | 14.08) napsal:
    Čistě elektronická komunikace mě docela děsí. Certifikáty pro elektronický podpis mají omezenou dobu platnosti, údržba (elektronické přerazítkovávání) dokumentů stojí peníze, je s tím docela opruz a člověk je závislý na třetích stranách. Ač dělám v IT oboru, ač jako OSVČ musím podávat část podkladů k daním elektronicky, přesto se snažím mít co nejvíc věcí na papíře. Doufám, že “papírová” varianta zůstane i nadále jako možnost volby…

  4. Přátelé
    k dřívější diskusi o řidičích s čepicí nebo kloboukem.
    Bacha i na týpky s KAPUCÍ !!!!
    Zvlášť ještě když má beďary, koukaj mu dredy a má pohled sněhuláka. A zejména vyskytujete-li se v Letňanech.
    Co se musí v člověku zlomit aby si nechal i za volantem nataženou kapuci ???
    Je-li zároveň bezmračná modrá obloha? Jaká jedovatá černá plíseň vybujela mezi jeho mozkovými závity a způsobuje tento druh chování?

  5. “Co se musí v člověku zlomit aby si nechal i za volantem nataženou kapuci ???”

    Netěsní mu okýnko a táhne mu na uši?

  6. Asi to samé maYdo,
    co nutí mladice chodit buď v jehlových podpatcích a vypasovaných kalhotkách s tlustým nánosem “omítky” na obličeji nebo ve škrpálech vhodných na stavbu, s mastnými vlasy a ve vytahaném svetru. Pánové obdobně.
    Paní MÓDA. Nápodoba, zařazení se do gangu pomocí vnějších znaků.

      • No, já s tím problém nemám, kocoure. To skimicovi to vrtalo hlavou.
        Mně jen napadlo, že nejspíš někomu thne na uši. Já šla včera naprochzce taky v kapuci, protože mně zábly uši.

        A zítra asi pojedu do Prahy v klobouku s klopenou střechou. Nikoliv kvůli módě, ale proto, že tu nemám ani kšiltovku ani sluneční brýle a vzhledem k době a směru můžu s jistotou očekávat, pokud nebude zataženo, že budu mít proti sobě slunce a to tak nízko, že mi bude stínítko k ničemu, protože bude svítit pod ním.

        Takže bacha, na D11 bude zítra minimálně jedna tetka v klobouku :-D. Což je určitě ještě mnohem horší úkaz, než strejda v klobouku.

  7. nickname (29.12.2019 | 18.43) napsal:
    Ad lokální názvy rusínských regionů
    Ne. Severní.
    4 barvy a symboly Zodiac
    – sever: černá želva
    – jih: červený pták
    -západ: bílý tygr
    – východ: lazurový drak

    Moře zase trochu jinak.

  8. Ještě k oné ideologií pokroku tak překrásně prodchnuté skladbičce:
    http://blog.aktualne.cz/blogy/jana-hamplova.php?itemid=35531
    https://www.megapixel.cz/foto/478015

    Druhý odkaz sem dávám z toho důvodu, že nikdy nevím, nakolik je bublina lidí, zajímajících se o politiku či ještě spíše o vývoj společnosti, ve skutečnosti početná a významná. Kdykoliv se tudíž podívám na cosi ze zcela jiného oboru (elektronika, fotografie, železnice, stavebnictví…) a narazím tam na odkaz zpět do té bubliny, přináší mi vždy určitou informaci navíc.

  9. O.T. můj předchozí espresso stroj, co ho evidentně pálilo dobré bydlo a letěl na Štědrý den ráno do kontejneru měl pumpu 15 bar.
    Můj dnešní objev má 19 bar a je to znát. Fakt ta káva je víc viskozní nebo co to je za efekt jak znám z profi strojů.
    Budete li zvažovat koupi nějakého stroje, jděte nad 15 bar (samozřejmě při dodržení ostatních parametrů jako teploty atp)

  10. Ještě k těm espresso barům: vyjádřil jsem se nepřesně. Ideál je samozřejmě na konci stabilních a na průtoku, množství nezávislých 9 barů.
    Nicméně vibrační pumpy a různé tlakové filtry co udělají ten krém navrchu potřebují na rozdíl od profi strojů s rotačními vysokotlakými pumpami výkonovou rezervu aby tlak byl během procesu správný a stabilní i s filtry, které podrží i ne hned ráno upraženou kávu.
    A ta rezerva je těch na první pohled 19 bar oproti 15ti a pod.

      • Nedořešíme, nevyřešíme. Ale neškodí si v paměti občerstvit informace už známé, případně najít další. I ty věci, které nás čekají, mají často původ v těch minulých a i některá (ne)úspěšná řešení mají univerzální platnost.

    • Zabrali. Otázka je, nakolik to Těšínsko (a jeho obyvatelé) bylo “naše”. Titulárně ano, ale území bylo dost sporné a způsoby řešení té spornosti oboustranně pochybné. Vím bohužel jen to, co se dá nějak dohledat a plebiscit, alespoň rámcově ukazující názory obyvatel, IMHO nikdy neproběhl. Pokud se z nějaké takové záležitosti stane tahanice mezi dvěma znepřátelenými státy, nemá to obvykle dobré řešení.
      Všechny tyhle záležitosti mají hluboké kořeny, spoustu nepříliš známých okolností, národní prestiže a těžko je popsat v nějaké glose. To je minimálně na jeden večer v hospodě po předchozím studiu dostupných či známých pramenů.

    • Nesebrali, Těšínsko bylo od roku 1327 lenním územím českého krále, od roku 1653 pak přímo součástí Korunních zemí.

      • To byl Benešův “majstrštyk”, prosadit historické hranice. Problém je, že se to občas nekryje s pozdější realitou.
        Pokud se většina obyvatel neindentifikuje se svým státem, co s tím? Přerazit mocí? Uplatit?

        • Zvyknout si.
          Na Prajzské byli lidé, kteří se ani jednou nepřestěhovali a přitom se postupně stali občany pěti států. Ti mladší čtyřech. Přežili to.
          Jaksik bylo, jaksik budě…
          Jenže takové harcovníky k volebním urnám už nedostanete, i kdybyste jim hrozili, že se zase změní jejich státní příslušnost. Dělníky a řemeslníky potřebuje každý stát.
          A pokud tvrdí, že nepotřebuje, tak se ten “stát” záhy přesvědčí, že ho ajťáci a filozofové nedovedou udržet v chodu.

    • O tom ovšem Putin nehovořil. 🙂
      Mám pocit, že čím víc se do toho bude šťourat, tím víc to bude smrdět. Ale to je asi cílem celé téhle… lapálie…

  11. No, polský antisemitismus je známý.
    A polskou politiku ve 30. letech ilustrují následující citáty:
    “From 1935 to 1939, Beck supported German claims against Czechoslovakia, citing purported mistreatment of Polish minorities in Czechoslovakia. In 1937 he began a diplomatic offensive in favor of Slovak independence. He supported Hitler’s position in the Munich Agreement in 1938. Within days Poland invaded and seized Teschen, an industrial district of Czechoslovakia with 240,000 people, many of them ethnic Poles.”
    (v letech 1935-1939 Beck podporoval německé stížnosti vůči Československu, odvolávaje se na údajný útlak polské menšiny v ČSR. V roce 1937 zahájil diplomatickou ofenzívu ve prospěch nezávislosti Slovenska. Podporoval Hitlerovu pozici při uzavření Mnichovské dohody v r. 1938. Během pár dní pak Poláci obsadili průmyslové Těšínsko).

    A další: “Poland was almost certainly the most disliked and her Foreign Minister the most distrusted. Poland’s pursuit of an independent line left her bereft of any close friends by the end of 1938….The Western powers saw Poland as a greedy revisionist power, illiberal, anti-Semitic, pro-German; Beck was a ‘menace’, arrogant and treacherous.” (Polsko bylo téměř určitě nejméně oblíbené a jejich ministr zahraničí nejméně důvěryhodný. Polská snaha o nezávislou politiku je zanechala koncem roku 1938 úplně bez blízkých spojenců…Západní mocnosti viděly Polsko jako chamtivou revizionistickou mocnost, antiliberální, antisemitskou, proněmeckou.. Beck byl vnímán jako “hrozba”, arogantní, s tendencí poučovat).

    Takže on Putin zase až tak nekecal.

    • K tomu jenom dodám, že ani československá politika směrem k Polsku nebyla v době boje Polska se Sovětským svazem zrovna prozíravá. S dnešním odstupem a znalostí vývoje se to ovšem hodnotí podstatně snáze.

  12. TASS s odvoláním na ruskou Federální bezpečnostní službu (FSB) napsal, že pracovníci FSB díky informaci poskytnuté americkými tajnými službami zadrželi 27. prosince dva ruské občany, kteří se během novoročních oslav chystali spáchat teroristické akce v Petrohradu na místech shromáždění velkého počtu lidí. To zase Demokrati poserou.

  13. To teda jo,
    když americké tajné služby spolupracují s ruskými…. máte dost Immodia tam za Velkou louží 😀 ?

  14. Zvláštní kraj to Těšínsko a Hlučínsko. Přijel jsem pobyl jsem pozbyl jsem zdrhal jsem .
    Dobré je že se tam vždy nějak dohodnete. Výhodné je přijít za démona, Ti nemají duši. Když umřou, tak umřou. Neriskuje se žádná prudící duše. Velice fair jednání.
    Nemám kamkoliv zcela autenticky přijít coby tělo bez duše.
    Po duši se Vás ptají s hrozitánským zájmem a obavami a visí vám na rtech,
    Vědí že si (indoktrinovani) musi duši obláček pěstovat aby až bude zle na tomto světě, duše musí být stána v haptáku a čekat co a jestli bude
    Přijdu li za démona bez duše, věc se vysvětlí a uklidní.
    Dušíí mě nikdo týrat nebude a mohl bych se ostatne zařídit jako uspokojovatel neuspokojených tužeb po krocení transcendebtních duší

  15. Dobré je se probudit a uvědomovat co po vas jde
    Peníze – poznejte je, sbírejte je a s nimi odcházejte
    Jde nám přece všem o tom hrrrprd ten produkt co bezduše bětuše pánům do polechu přivleče

  16. Matzurka (29.12.2019 | 23.43) napsal:

    To teda jo,
    když americké tajné služby spolupracují s ruskými….

    To, ze Trumpovi lidi pomohli zabranit teroristum v Rusku v novorocnim masakru, bude dalsim duvodem impicovat Trumpa.

  17. OT: Dobrý článek zde: https://echo24.cz/a/Su7GL/desitky-era-pseudoelit

    Typickou větou pseudoelit je fráze: Jak můžou voliči rozhodovat tak neuvědoměle? Proč nechtějí otevřené hranice, když je chceme my? Proč si neuvědomují, jak zásadní je boj proti klimatické změně, a nejsou kvůli němu ochotni změnit svůj styl života? Vzdát se aut, životní úrovně, létání na dovolenou, masa? Proč stejně jako my nechápou, že práva a nároky různých sexuálních menšin jsou momentálně tím hlavním, co musíme řešit? Proč si to stejné nemyslí o genderových prioritách? Proč nechtějí, aby světu vládla alespoň polovina žen, byť za cenu kvót? Proč nechtějí, aby se Evropa konečně pořádně integrovala a překonala éru národních států?

  18. Z některých poznámek jsem nabyl dojem, že od nás nebylo hezké zabrat část českého království s polskou většinou. Pokud tu myšlenku krajově rozšíříme, tak snad ta mnichovská dohoda taky asi měla důvod…

  19. A s tím Krylem, StK… Jak bych to jenom vyložil… Zkusím takhle: Když jsem byl (pořád ještě dost) malej chlapeček, rád jsem vzpomínal na vosumašedesátej. Tedy, ne zrovna na ruskou invazi a okupaci, spíše na celé to období 1966(?), 67, 68, část 1969. Ze skříňky jsem si vždycky vytáhl nějaký nesvázaný ročník starých časopisů a probíral se jimi: Ve VTM v oněch již tehdy nadobro minulých letech vycházely pěkné články, mívaly nebývalý švih, mluvily o Západu, ukazovaly západní elektroniku, západní technické hračky, zpěváky, zpěvačky, herečky, Sherlocka Holmese, západní auta, motocykly, občas psaly o první republice, o kapitalismu… Celková nálada, kterou jsem asi vnímal spíše jen podvědomě, bývala jiná, nápadně positivní; sice časté iluse, ale nikoliv ty marné křečovité naděje, charakteristické pro následnou normalizaci. A litoval jsem, že je to všechno pryč a že jsem tehdy byl příliš malý, než abych si toho bejval tehdá moh’ řádně užít. Kontrast s následující mátožnou a ušmudlanou socialistickou toporností byl totiž markantní. Místo nádherně modré(?) americké pojízdné rakety, která právě překonala světový rychlostní rekord někde na bonnevillské solné pláni, byl najednou na obálce VTM prototyp nové škodovky, která sice nebyla nikde ke koupi, ale bude vbrzku, za pouhých pár let. Anebo mladý zlepšovatel z hnutí Zenit, který svým originálním lisovacím přípravkem zvýšil produktivitu výroby obouvátek na boty o 27 %. (Tady si drobet vymýšlím, ročníky ze 70. let po ruce nemaje, ale celkového ducha té doby, jak se musel jevit tupému dítku, snad líčím věrně.)

    Pak mne to však přešlo. A došel jsem k názoru, že vzdor krásné atmosféře 60. let (která – na rozdíl od Západu – v Československu měla mj. určitý air návratu k první republice) již tehdy šlo všechno šejdrem a takto šejdrem se pohybovalo po celou dobu od roku 1938. V roce 1968 zde nanejvýš bylo autentickými (ač neopodstatněnými) nadějemi prosycené ovzduší (positivnější než pak v roce 1990, kdy ideály fakticky zmizely, rychle nahrazovány snahou urvi, co můžeš) a s ním obousměrně spjatá autentická touha vrátit se zpět k nějaké positivní trajektorii, opuštěné jen 30 let předtím, ale na tuto (pomyslnou) trajektorii jsme se už nikdy nedostali zpět, nevrátili, nenapojili.

    Kdy mne to přešlo? Kdy mne opustily tyhlety nostalgické iluse o poslední třetině 60. let (ač nikoliv nostalgie za nimi samotná)? Na to dnes neumím odpovědět přesně a s určitostí, ale zdá se mi, že už na konci 80. let. Stejně tak jsem v 90. letech viděl, že zásadní problémy socialismu přetrvávají, jen se kontinuálně transformují, a k nim přibývají potíže principiálně nové. (Souviselo to také s tím, že už od roku 1988 jsem investoval dost úsilí do možnosti prodávat software jako autorské dílo, v prostředí právního chaosu perestrojkového socialismu a na něj plynule navazujících 90. let.)

    A zdá se mi, že právě toto jsou ta dvě podstatná místa, kde se od Kryla názorově liším. To jest, zdá se mi, že Krylovi připadala 60. léta jako jakási ideální doba, kterou pak zničili Rusové, a listopad 1989 jako ideální moment, který jsme si rychle zničili sami. Zatímco, jak se jeví mně, za mého života věci nebyly v pořádku nikdy.

    No nic. Nevím, nakolik je to vyložené přesně (ovšemže ne příliš). Nevím, nakolik z toho lze dešifrovat, co jsem vlastně chtěl říci (nejen o Krylovi). Ale snaha a pokus to snad byly.

    • Na konec šedesátých, zvláště pak na začátek roku 1968 jsem dlouho vzpomínal také. Sice mi chvilku trvalo, než jsem přišel na to, že “socialismus s lidskou tváří”, zvláště pak pod vedením KSČ, prostě nemůže fungovat, ale to nic nezměnilo na tom, že bylo tehdy o trochu lépe, za “normalizace” podstatně hůře. Dál jsem to nepitval.

  20. Starý kocoure (30.12.2019 | 0.42), Kryl měl zajisté v mnohém pravdu. Ale jedna věc je mi divná, že i on se nachytal na ten žvást o “kapitalismu devatenáctého století”. Nebo blbnu já, když si pod tím představuji příšerné pracovní podmínky, žádné sociální “vydobytky” a značnou dravost kapitalistů. Skoro nic z toho zde po “plyšáku” nezavládlo.
    Zpátečníku, Zlámalová je taktéž mou oblíbenkyní, podobně jako Kechlibar. Jen ten odkaz mi nepomůže, nejsem předplatitelem. Z toho, co jsi okopčil, přímo čiší to přesvědčení dotyčných, že oni se přece nemohou mýlit … a že k dosažení svých cílů mohou použít prakticky vše.

  21. Dík za vhled, Zpátečníku.
    Jen podotknu, že všechno není v pořádku nikdy a že pořádek je nekonečná množina myslitelných.

    Ten rozhovor s Karlem Krylem mezi dvěma koncerty nebyl o zhodnocení minulosti, ale o trendech budoucích dějů. Kryl, se kterým jsem se srazil v životě asi tak třikrát, byl vybavený nesmírně citlivým přijímačem “všeobecné nálady”. To byl ten spor, který jsme měli. Už po deseti letech jsem bezpečně věděl, že měl pravdu on a ne já. Nebyl ani trochu idealista. Věděl, ne předpokládal, ale věděl, že to “revoluční nadšení ´89” si rozeberou pragmatici typu Klaus a že se tomu nedá zabránit. Člověk je principem sobec a kdyby nebyl, nepřežil by. Do společné tlupy ho žene jen vidina vlastního zisku “společnými silami”. A též jeho obrany.

    Altruismus v tom proto nehledejme. Mimo jiné i proto jsou současná klima hysterie a multikulti snažení naprosto falešné ideje. Někdo si prostě připravuje trůn. Ti mladí a neklidní jsou jen naprogramovaní roboti s minimem vlastní společenské inteligence (a zkušenosti) i když odborně mohou být vzdělaní až až.
    Ale mě zajímá, kdo je loutkář!

    A “Západ” jako takový? Ten si neprošel komunistickou zkušeností. A zdá se, že si na ta rozpálená kamna bude muset sáhnout sám, jinak neuvěří.
    Jenže poteče krev.
    To mi taky Kryl říkal.

  22. K nočnímu sporu o Putina a jeho výroky ohledně polského diplomata – najděte si heslo Josef Lipski na Wiki. Ale upozorňuji, na její anglické verzi. Já jsem si početl o všech jeho antisemitských výrocích a jednáních v angličtině a pak jsem si všiml, že v levém sloupečku je také čeština – a jen jsem zíral, co všechno zmizelo.
    Ke Krylovi jen tolik – prožil jsem šedesátá léta včetně podzimu 1967 jako teenager, končící SVVŠ. Díky mému otci jsem byl prováděn jednotlivými akcemi, které komentoval se svými zkušenostmi z let 1938-1939, 1945, 1948, padesátých let a roku 1961. Na podzim roku 1989 jsem byl v podobné situaci, jenže jako ten zkušenější. Na malém městě, mezi neznalými. Mé argumentaci nevěřili, jen ty nejbystřejší nahlodala četba starých Reportérů, Rudých Práv a Literárek. Přesto jsem byl pro ně nepřijatelná “stará struktura”, člověk, bránící staré pořádky, nepřítel. Po cca dvou letech mi dávali za pravdu a říkali: “Jak jsi to mohl dopředu vědět?” Jenže to bylo před skoro třiceti lety a jak se zdá (viz Starý kocour shora), i naši mladí si budou muset na ta rozpálená kamna sáhnout, aby uvěřili a přenesli tu zkušenost dál.

  23. Ale mě zajímá, kdo je loutkář! — Hm, nojo, loutkář… Přijde na to, StK, zda opravdu hledáte určitou osobu. Jestli vůbec existuje, je docela otázka; a protože byste nezbytně musel předpokládat, že existuje zakonspirován, nezbývá než užít všelijaké paralely.

    Tak třeba, dejme tomu o takovém Stalinovi lze asi říci téměř s jistotou, že za sebou (minimálně v posledních desítkách let) žádného loutkáře neměl. Sice pochopitelně musel hájit zájmy nějaké vrstvy aparátčíků, nemohl panovat ze vzduchoprázdna, jenže tytéž aparátčíky vždy po čase bez větších potíží povraždil (a přeživší zastrašil), kdykoliv měl pocit, že by mu mohli přerůst přes hlavu a/nebo se proti němu spiknout. (K tomu pochopitelně potřeboval zas jiné aparátčíky, jenže ty celkem snadno zlikvidoval také: Jagodu, Ježova, Berija by asi byl také pomalu již na řadě…)

    Stejně tak nejsou žádné známky toho, že by snad Hitlerovi do berlínského bunkru telefónoval některej Rockefeller, Rothschild nebo Krupp, i jen proto, aby jemně odklonili jím nařizovanou bojovou činnost kousek dále od svých podniků a sídel.

    A co v Praze? Kdykoliv se nechtě dostanu na Staré Město, pokaždé s nechutí procházím kolem všech těch nesčetných čepičářů Rudé armády a prodavačů matrojšek. Je zřejmé, že za jejich aktivitami musí existovat špetka nějaké organizovanosti a poctivá porce korupce. Jenže jak toto vypadá prakticky? Existuje snad v pozadí nějaký skrytý, tajný Velký Čepičář, jenž celý tento šuntovní kšeft řídí a jehož rukama prochází celý korupční tok, z něhož si on odloupává zasloužený díl? (To by mi trochu připomínalo hledání Velkého Metaře v monstrprocesu se Slánským…) Anebo je to tak, že v šedi pražských struktur kdesi tkví nějaká indiferentní, neostře vymezená skupina ušmudlaných bezbarvých picmochů, mezi něž se korupční tok plynule dělí jako voda v deltě řeky? Dýchá pražská korupce plicemi (jejichž průdušnici by šlo zaškrtit v jediném místě), anebo spíše celým povrchem těla, jako u nižších organismů? Na to neumím odpovědět.

    Ale nemyslím si, že představa jediného Loutkáře, dokonale skrytého v pozadí, je příliš validní. Mnohem plausibilnější mi připadá představa o určité (byť relativně úzké) vrstvě, navíc jednající ve vzájemné shodě spíše na základě shody svých faktických zájmů, než nějaké explicitně uzavřené dohody.

  24. Dobré dopoledne,

    Ti čepičáři a matrjožkáři by tam nebyli, kdyby zboží nemělo zákazníka. U turistů, kteří si to zboží kupovali jako suvenýr nutno začít.

    Že se ža těch třicet let prodejci nějak zorganizovali, popřípadě byli zorganizováni tak, že místo na sebe prodávají v žoldu nějakého Velkého čepičíře, který má kontakty a prostředky, uplácí úředníky a rozhoduje, kdo smí prodávat a kdo ne, je jen další vývoj.

    Ale začíná to u těch zákazníků, kteří ten šunt kupují a stojí o něj. Když je poptávka, je i zboží. Ať už jde o čepice na Karlově mostě, nebo lehké děvy a sádrové trpaslíky u západní hranice.

    Turistický průmysl a turistický ruch přeje prodeji kýčů a šuntů. jetsli Vás to utěší, tak tržnnice na Montmártu se od těch pražských stánků lišila jen tím, že místo hradčan a nápisu Prague byly všude eiflovky a nápisy Paris. Nemělli, tam pravda, matrjošky a čepice, ale měli tam jiný šunty s tímto zbožím srovnatelné. Zákazník to chce, zákazník to dostane.

    Konec konců, ty kýče jsou, na rozdíl od drog nebo výbušnin jen ošklivé, nejsou nebezpečné.

    • Kýče jsou nebezpečné!
      Kazí průměrný vkus a u citlivějších jedinců způsobují alergickou vyrážku! Ale byly, jsou a budou. A nenamlouvejme si, že je to jen “vkus těch hloupých turistů”. Ti jsou taky někde doma – a svůj (ne)vkus si vozí sebou. [;>))

  25. Tím songem o málo zelené babičce WDR silně pomočil boty. A dodělal to omluvami (spíše výmluvami) na úrovni České TV.

    • Tak Francie je vitez v 2019. Bylo by zajimave vedet,kolik tech novorozencu nese jmeno Muhamad nebo Bikila.Mozna by se taky nasli dva ci tri se jmenem Jean.

  26. Proto (nejen) Republika Československá byla založena na podminovaných základech.

    Teze: “Státy jsou udržovány idejemi na niž vznikly.”
    Idea národa Československého byla umělá konstrukce.
    Následující vývoj byl nutně v souladu s tezí. Posílený nedodržením Pittsburghských dohod a praho – čechocentrismem. Plus významnou německou menšinou.
    Po pětačtyřicátém nedodržením Košického vládního programu, zrušením sboru poverenníkov, ze kterého nebyla vytvořena slovenská vláda. Namísto toho gottwaldowský a další pragocentrismus. Vznik federace v roce 1968 sice byl dobrým krokem, jenže s pokračujícím pragocentrismem, třebaže po významnou část se slovenským prezidentem a po převratu s havlo-pragocentrismem. Zvolení Dubčeka, jakkoli z jiných politických důvodů, především jeho role v roce 1969, kritizovatelné, by, možná, společný stát udrželo. Havel mohl být ministrem kutury, když už něco.

    Nad další existencí České republiky je otazník. Nakolik je sdílenou vnitřní kulturou jednotná a způsobilá. Kdo je v ní reálným suverénem, který ji vytváří a v jaké míře jí vládne. Nakolik je vláda v jeho rukou, nakolik je převodní pákou cizích zájmů.
    Je Česká republika státem národním, pak nutno říci jakého národa spojeného jakou kulturou, či státem jinýmmultinárodním, multikulturním, multietnickým. Pak nutno říci, co je jejím sjednocujícím základem, čím je jedinečná, čím se liší od států sousedních a dalších než jen úřední řečí.

    • Obávám se, že zvolení Dubčeka by možná konflikty posunulo kousek vedle, ale jinak nic neřešilo. Politický národ československý prostě nebyl. Ačkoliv bylo dost důvodů k jeho vzniku, tak nebyla chuť.
      Jo, ten pragocentrismus ovšem provozovali hlavně Slováci, Ti “federální”.
      Jak pravil onen vtip o z dovolené se do pekla navrátivšího Hitlera: Němci obchodují, Židi válčí a Slováci obsadili celý Protektorát! 😛

  27. Čím se lišíme?
    Přece tím, že jsme smějící se bestie 😀 😀 😀

    mně připadá taková idea jako docela slušnej a nosnej základ….

    • Ten nehysterický skepticismus je ono pojivo, Schumi.
      V Polsce se o národu a víře prostě mluvit nesmí, ani v hospodě.
      V Německu je to prý podobné – ale už jsem tam dlouho v hospodě nebyl.
      V Rusku se mluví, ale jen šeptem. Ale mezi Sibirjakem a Moskvičem je tam obrovský rozdíl – i v mentalitě. Větší než mezi Ústečákem a Pražákem. Nechápou se.
      MaYda má opravdu pravdu.

  28. Dobrý večer. Čím se liší Čech od Slováka, Maďara, Poláka, Němce, Rakušáka, Sasa, Prusa, Bavora? Volbou. Volbou se stal či zůstal Čechem.
    Co to znamená být Čechem, Češkou? Přijmout to, že jsem člověkem, nejsem bohem ani zvířetem, nechci zabíjet ani být obětován pro “vyšší cíle”.

  29. “nechci zabíjet ani být obětován pro „vyšší cíle“”

    Si zahráváte, nickname. 🙂
    Těm, co považují za nejvyšší ctnost padnout za vlast se něco takovýho llíbit určitě nebude.

    I když se sami na bojiště obvykle nehrnou. 😉

  30. Švejk je literární postava psaná podle průměrného Čecha tehdejší doby.
    Ale moc se od těch dob nezměnilo. Proto se někteří snažili “švejkování” zakázat “Nešvejkujte mi tu soudruhu vojíne!” nebo zesměšnit “Je to jenom takový švejk…” Nefunguje ani jedno.

    • Ono jsou dneska spousty kazatelů moudra a pravdy.
      Kdysi se to odbývalo v hospodách a byly to tedy “hospodské řeči”. Dnes to kdekdo napíše a zavěsí do sítě. Bývá to to samé, ale vypadá ti vznešeněji a může to bohužel číst více lidí.
      Jenže těch kazatelů je nějak moc na počet posluchačů/čtenářů.
      Nastává tak devalvace slov – a tedy i myšlenek.

Napsat komentář: AeroKarel Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *