„Zažít Ostravu jinak“

DannaG

Úplně krátký, nepolitický úvodník.

Spíš vzpomínka.

Minulou sobotu bylo možno „Zažít Ostravu jinak“. Na Sousedských slavnostech.

Odpoledne se vydařilo. Byl krásný podzimní den. Akce, kterou sice jako hlavní pořadatel organizoval Cooltour za spoluúčasti dalších, by se ovšem bez účasti občanů – sousedů – vůbec nekonala. A nešlo jen o to, přijít a přinést dobrou náladu, ale mít odvahu i rozbalit stánek s vlastními výrobky, od šperků, šatů až po domácí buchty, marmelády, čaje.

Ale hlavní byla ta dobrá vůle. Že se to podařilo, se můžete podívat tady http://dannag.rajce.idnes.cz/Zazit_Ostravu_jinak_2014/. Nejsem dobrý fotograf, ale snad jsem tu náladu aspoň trochu zachytila.

Ovšem ty slavnosti se nekonají jen v Ostravě. Jsou na mnoha dalších místech. Možná i u vás. Tak jaké to tam je?

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 329 komentářů u „„Zažít Ostravu jinak“

  1. 1251
    Foundryman says:

    Skimici, nikoli řapíkatý – bulva nakrájená na kostičky. Fuj, ještě dnes se otřásám odporem.

  2. 1252
    Rput says:

    Zpátečníku – základní premisa: V socialistické společnosti kapitalismus fungovat nemůže.

  3. 1253
    skimic says:

    1249 Zpátečníku – druhý odstavec
    Jejda, to si pamatuji … Súra 55 verš 56 Tam dívky sklopených zraků, jichž předtím ani muž, ani džin se nedotkl, budou dlít …
    Co to vlastně čtete?

  4. 1254
    skimic says:

    55:56
    In them are women limiting [their] glances, untouched before them by man or jinni –

  5. 1255
    Zpátečník says:

    1251 — Nojo, Rputi, to já samozřejmě také netvrdil, že by mohl. (I když… V úpadku, který socialismus přináší, se mohou lokálně objevovat oblasti růstu: Vzpomeňte si prosím na počátky drobného podnikání ve 2. polovině 80. let – ty možná vypadaly jako kapitalismus více, než jej připomíná to, co zde máme teď; a kdoví, zda ne více, co bylo v některých západních zemích již tehdy.) Jak už jsem psal, jde mi o cosi jiného: Že totiž atmosféra celkového sestupu nutně musí být jiná než vzestupu.

  6. 1256
    Zpátečník says:

    1252 — No jak říkám, skimici, tu nabídku antikvariátu. Už jsem (ke konci jen letmo, nedá se v tom inteligentně hledat) prošel asi 14 000 položek, a hezkých pár tuctů mohu každému čtenáři upřímně doporučit…

    Na 2. odst. nepotřebuju nic číst, to již je holograficky vetkáno do veškerých struktur této zanikající (ne-li už zaniklé) civilizace…

  7. 1257
    Rput says:

    Zpátečníku, přečtěte si můj odkaz ve 1236. Notně depresivní čtení.
    Ale v západních zemích to začalo o generaci dřív. Ne stoprocentně, ale šíří se to jak plíseň.
    A teď si zkuste představit, že individuum žijící podle zásady „když musíš, tak musíš!“ narazí hubou na realitu, potažmo na další jedince vyznávající stejnou ideu.
    Zapomněla jsem dodat infantilní jedinec – tihle lidé nikdy nedospějí – viz třeba mladý Dienstbier. Sám o sobě je komickou figurkou, v houfu je to děs a zdroj všeobecné deprese.

  8. 1258
    Zpátečník says:

    1256 — Technická poznámka, Rputi: To se to nějak zacyklilo, ve Vašem odkazu totiž je právě ten článek, o němž píšu.

    No, ono to také může být tak, že mnozí na realitu individuálně narazí až na smrtelné posteli… Do té doby je bude nejen pečovatelský stát, ale celé prostředí ochraňovat před všemi konflikty — též tím, že ve své přesycenosti konflikty jakožto konflikty nebudou vůbec vnímat; prostě je pocítí jako nedo- či neporozumění, a bez odporu se obrátí k jiným nicotnostem.

  9. 1259
    skimic says:

    1255 Připomněl jste mi Zpátečníku (Rputi je to správně, to připomněl? Máte prosím nějaký fígl jako to mě mně?)
    A.C.Clarke, kterého fakt nemám rád až na jednu kratičkou povídku. The Nine Billion Names of God. Bylo to někdy přeložené do češtiny? Něco jako Miliarda jmen Boha…
    Pamatujete? (jak ten kompjůtr dokončil všechny permutace a …) Končí to:

    „Look,“ whispered Chuck, and George lifted his eyes to heaven.
    (There is always a last time for everything.)
    Overhead, without any fuss, the stars were going out.

    Koukni, zašeptal Chuck a George se podíval na oblohu.
    Hvězdy začaly mizet …

  10. 1260
    ptakopysk says:

    Zvláštní…
    teplý mlíko jako takový nesnáším odmalička – matka ho do mě lila protože to bylo zdravý, vždycky když jsem měl žízeň a potřeboval jsem se napít vody, takže žízeň jsem měl furt a ještě mi bylo na blití a měl jsem následně průjem. Patřímť mezi zvířata, která mléko tráví těžko až vůbec ne. Ale škraloup – nebo jak se u nás říkávalo votápek – jsem konzumovat mohl teplý i studený. Vykrádal jsem ho vždycky z čerstvě svařeného mléka, protože to bylo to jediné, co se z dotyčného kravího produktu dalo konzumovat.

  11. 1261
    skimic says:

    No jo… tak devět miliard …

  12. 1262
    ptakopysk says:

    Skimici,
    kdyžuž tak Devět miliard božích jmen (orig. The Nine Billion Names of God)
    Vyšlo to v roce 1982 v překladu Zdeňka Volného ve sbírce Clarkových povídek Zpráva o třetí planetě. Mám ji doma skovanou…

  13. 1263
    ptakopysk says:

    Hle, máš docela rychlý self-correcting mechanism

  14. 1264
  15. 1265
    skimic says:

    1259 Ptakopysku
    u Tebe je to jednoduché. Ptakopyskyně, přestože savci kladou vejce aby se vyhnuli kojení a vytahaným těmto. K mateřskému mléku se ptakopysčata tedy nedostávají skrze bradavky ale skrze kožní záhyby. Nějakej škraloup (způsobený dopravním zpožděním) je tedy nerozhází.

  16. 1266
    skimic says:

    jejda, ptakopyskyně, přestože savkyně, ta čárka …

  17. 1267
    skimic says:

    a vyhnulYYYYY

  18. 1268
    skimic says:

    Ptakopysku – nemáš náááhodou tu povídku nějak ehm, v češtině, abych to mohl ukázat kamarádovi? Dost jme si o tom povídali ale on anglinu nedává …

  19. 1269
    Šimon klein says:

    Taky ten Clark byl „vnořen“ do textu svého času (1968-69)kultovní knihy Bergiera a Pauwelse Jitro kouzelníků…..

  20. 1270
  21. 1271
    ptakopysk says:

    Jj Šimone,
    v Jitru kouzelníků je to taky. Ale to si někdo půjčil a už mi to nevrátil. Blažku, ty holomku!!!

  22. 1272
    Šimon klein says:

    ptakopysku – nedávno jsem ho viděl v Levných knihách na Slintáku…
    Akorát si teď nevybavuju, jaké to byly jednotky toho Nedávna….pár měsíců ??

  23. 1273
    Rput says:

    skimici – 1258 řekněte si rozkazovací způsob – pomni!

  24. 1274
    skimic says:

    Moc děkuji Rputi!

  25. 1275
    NoName says:

    Já Clarka rád mám, ale pokud se Vám líbí Devět miliard božích jmen … Možná by se Vám líbila i jeho povídka o tom, jak chlapík jede na kosmodrom ve vozidle na planetě, kde kolují zvěsti o obřím hmyzu, který sice nikdo neviděl, ale všichni věří, že tam je. No a chlapíkovi se pokazí vozidlo a tak jde pěšky a stále více slyší zvuky a vidí stíny … A pointa je samozřejmě dokonalá.
    Ale na jméno povídky si nevzpomenu. 😉

  26. 1276
    Rput says:

    Zpátečníku 1257 – hubou na realitu narazí v okamžiku, kdy potká osobu stejného ražení, stejně vychovanou. Nebo v hromadném zařízení jako je škola nebo zaměstnání.
    Na tohle téma byl můj první článek na NP v r. 2000. A velmi jsem varovala, že „svobodná“ výchova neboli cochcárna znamená pro ty děti až vyrostou soukromé peklíčko. Nejsou schopní soužití ani spolupráce, neustále narážejí a neustále nejsou schopní pochopit, že ostatní nejsou tatínek a maminka, kteří je obdivují pro jejich „genialitu“ a nechají je třeba skákat po nábytku, prostě proto, že na ně v podstatě kašlou a to dítě se v tom plácá jak nudle v bandasce a zákonitě z něj vyroste konfliktní frustrát. Protože konflikt je jediný okamžik, kdy ho ostatní vezmou na vědomí.
    U těchhle lidí prostě neproběhla socializace a oni nemohli dospět.

  27. 1277
    skimic says:

    1274 NoName
    nic mi to bohužel neříká, Clarke je imho druhej Jirásek. Jsem to vždy po pár listech raději odložil. Měl jsem jako student omezené možnosti. Do útlé brašny ve vlaku se mi kromě knížky musel ještě vejít velkej řízek a lahváč.

  28. 1278
    Schuamacher says:

    Tak mě napadla definice politiky :
    Politika je společensky škodlivá činnost, jejíž znaky nejsou uvedeny v trestním zákoníku.

    Definice většiny ze seriálu Neviditelní :
    Většina jsou nešťastníci nepatřící k žádné menšině.

    Tak přemýšlím jaká by byla reakce na „Czech Pride“….

  29. 1279
    Schuamacher says:

    1259 Ptakopysku, také nesnášel a potajmu vyléval. Honili mě s hrnečkem. Fuj. Nenapadlo je, že by mmě mohlo chutnat studené. Zvyklosti byly, že zdravé je svařené (z dob kdy nebyla pasterizace) a horké. Později, když už mě nehonili s hrnečkem jsem vyzunknul dva litry studenného denně.

    Clarke : moc se mi líbí „Střílejte veverky“.

  30. 1280
    Schuamacher says:

    1258 Clarka rád až na Zahrada Rámova a Ráma tajemství zbavený. Připadá uhozené.

  31. 1281
    Zpátečník says:

    Hm, Rputi, já si prosím svoji neschopnost uvědomuji aspoň tehdy, když vylezu na plac, snažím se tam nafotografovat cosi, co sice stále vidím, už to tam však deset, dvacet či čtyřicet let není, a ono mi to ne a ne a nejde… Ale řekl bych, že průměrný eurosocialistický člověk si udělá nejméně maturitu, pak se přinejhorším někde stane lízačem virtuálních známek, naváže nějaké ty šuntovní vztahy, ty se mu sice posléze rozpadnou, ale on je bez větších obtíží nahradí dalšími šuntovními. Z nefungujících vztahů prostě odejde, děti, s nimiž si nerozumí, skončí u exchotě, rodiče, s nimiž si nerozumí, skončí v 1+kk nebo v domově důchodců…

    Ovšemže toto moje vylíčení šuntovitosti je samo rovněž šuntovní, generalizující, kýčovité, a (téměř) bezcenné. Chtěl jsem je však užít, toliko abych dospěl k závěru, že velká většina lidí se dnes opravdovým konfliktům dlouhodobě a úspěšně vyhýbá, pochopitelně za cenu šuntovitosti svých životů. Jedinců, kteří vystřílí půlku školy, protože nedostali jedničku, nýbrž jen jedna mínus, je nepatrné procento, holek, co z vlastní pošetilosti odcestovaly někam do Asie, uvázly tam, a teď si musejí samy lámat hlavu, jak se zas dostat zpátky, neboť zde jim pečovatelský stát nepomůže, je srovnatelně málo.

  32. 1282
    Schuamacher says:

    Čtyřprocentní škraloup fůůůůůůůj, blééééé!!!

  33. 1283
    Schuamacher says:

    1250 Foundry, celer je ňááám. Ve všech provedeních, jako salát, v salátech včetně bramborového, tam se musí s citem, je aromatický, ve svíčkové a jejích varacích bez smetany….

  34. 1284
    Rput says:

    Zpátečníku – „opravdovým konfliktům dlouhodobě a úspěšně vyhýbá“
    úspěšně ne – úspěch je vítězství a oni nemají pocit, že vítězí, ale že je svět nechápe a ubližuje jim.

  35. 1285
    skimic says:

    1277 Zpátečníku . Váš styl mluvy jsem si již osvojil natolik, že sebou ani necuknu. To nic osobního.

    ad …abych dospěl k závěru, že velká většina lidí se dnes opravdovým konfliktům dlouhodobě a úspěšně vyhýbá, pochopitelně za cenu šuntovitosti svých životů. Jedinců, kteří vystřílí půlku školy, protože nedostali jedničku, nýbrž jen jedna mínus, je nepatrné procento, ….

    Evidentně máte pocit zmaru. Dokážete-li myslet positivně, můžete se stát aktivistou. Hle: Člověk v Tísni. Hle ono děvče, co s z Barmy spěchá vystavět Lennonovu sochu v Hong Kongu. Jen Chtít Zpátečníku. Nemusíte nad nimi ohrnovat nos. Poraďte jim. Chcete -li.

  36. 1286
    skimic says:

    A Zpátečníku:
    ad já si prosím svoji neschopnost uvědomuji aspoň tehdy, když vylezu na plac
    Vy dobře víte, že jste chytrý a vzdělaný chlap. Máte tyto imho úplně zbytečné zastírací mechanismy odpoutávající pozornost zapotřebí?
    Jste inteligentní člověk. Zkuste to prosím normálně. Budete mile překvapen.

    Alespoň mně prosím nějak brutálně seřvěte, to abych věděl, že že má message k Vám došla…. Děkuji.

  37. 1287
    skimic says:

    Byla to už agrese?
    1. Odpovím si sám – ano byla. Šumavák pán brány jí vyhodnotí a rozhodne.
    2. Šumavák to v rozplizlém prostředí ani nepostřehne a já zůstávám bez banu
    3. Zpátečník se odhodlá k přímým hovorům to by bylo moc hezké a budoucnost bodu 3 je nadevší pochybnost to nejzajímavější, co se může odehrát

    Dnes již přeji hezký večer všem a odpovídající náročnou noc těm, kdo hryže nedodělané prase, popíjí k tomu živé pivo a pokouší se formulovat vize strategického významu…

    Tedy přeloženo — strašně Vám závidím, že tam nemohu být s Vámi a koho znám tak ze srdce poZdravuji!!!

  38. 1288
    Zpátečník says:

    1278 – No, Rputi, tak to zkusím napsat jinak (ač zřejmě opět tím neoprávněně trivializujícím způsobem). Rozhodně se mi nikdy nechtělo jít do koncentráku nebo (vyjma chvilek v dětství, strávených četbou Bigglese) do války. A v minulých generacích asi také nanejvýš málokomu. Jenže z nich se tam i onam mnozí dostali; někteří přežili, díky vlastním schopnostem nebo i pouhé náhodě; a jejich příštím životům to dodalo kvalitu, kterou nelze získat žádným jiným způsobem. K tomuhle je nyní nekonečně daleko, a mám dokonce dojem, že dnešním generacím už ani případná válka, ani případné koncentráky tuto kvalitu nevrátí.

    Zkrátka, oběd zdarma neexistuje ani v rovině existenciální. Avšak na poučku garbage in – garbage out lze pohlížet i positivně: v té dnešní pokrokové společnosti, v níž lze zásluhou sociálního státu a rovnostářství neomezeně přežívat i ve smetí a ze smetí po dobu, jež je násobkem střední doby dožití minulých generací…

  39. 1289
    Zpátečník says:

    1279 – Hm, marnosti… No jistěže! Těsně za zdí hřbitova, na němž se už 3/4 století nepohřbívá, si nějaký frikulín středního věku postavil a zateplil barák. Když se teď probírám těmi fotkami, vidím, že kdybych se byl při fotografování toho náhrobku postavil o 5 cm vlevo, byl bych tak zakryl jeden z ohavných faldů na tom ohavném polystyrénu… Jestliže si nyní stěžuji na šuntovitost světa, jež zplodila ten barák, mohu si stejně dobře stěžovat na vlastní neschopnost; jenže těch 5 cm by fotku stejně nevylepšilo zásadně, a v principu by už nepomohlo, ani kdybych si přinesl a instaloval vlastní pozadí. A proč jsem tam vůbec fotografoval, notabene když to neumím ? Nebyla chyba už v tom?

    1280 – Jak tak pořád mluvím o té šuntovitosti, v první řadě si u toho velmi naléhavě uvědomuji, že stejně dobře může jít výlučně o moji neschopnost (zdaleka nejen fotografovat). Je to čistě otázka úhlu pohledu.

  40. 1290
    skimic says:

    Tak Nic. V každém případě Vám Zpátečníku děkuji za nepřímý rozhovor, s jinotaji – jestli by se tak dal popsat a těším se na další, pokud budete mít zájem. Sobota začíná a do ní vám přeji co nejvíce vhledu.

  41. 1291
    maYda says:

    Dobrý večer,

    tak ono se dnes peče prase…. jel tam vůbec někdo?

    Byli jsme na houbách v místě dějiště Káji Maříka. Poněkdu zvláštní les, drtivou převahu v úlovku měl hřib dutonohý
    http://www.houbareni.cz/houba.php?id=111

    Zelí ještě nebylo, nakládat se bude za týden. 25 kilo. Jen se solí a kmínem, cibuli nedáváme.

  42. 1292
    nickname says:

    Dobré ráno. Zpátečníku, vy mi vždy uděláte radost možností s Vámi polemizovat.
    Ad kvalita získaná na bojištích či v koncentráku: Aniž bych chtěl snižovat oběti války, dovolím si napsat, že někteří v těchto zkouškách obstáli, někteří nikoli.
    K šuntovitosti životů: šuntovitost byla i před 50, 100, 200 lety, kam paměť našeho rodu sahá. Lidé žili materiálně bídně (z dnešního pohledu), někteří žili „šuntovitě“, resp. bídně z hlediska duševního. Byli mazánci, grunty se propíjely, rodiče i děti se nenáviděli. Bitvy o vejminek, andělíčkářky, vydědění … Možná to bylo „opravdovější“ – takový propitý grunt znamenal změnu života daleko větší než dnes výplata/dávky prohrané v bednách.
    Znovu doporučím Petra Hampla, článek související s mým pohledem na minulost:
    http://nazory.ihned.cz/c3-59506280-060000_d-59506280-060000_d-59506280-bida-salonniho-konzervatismu

    Pohled na dnešní Rusko:
    http://echo24.cz/a/wUsNb/moskva-na-vlastni-oci-u-nas-vojna-durak

  43. 1293
    Rput says:

    Dobré ránko!

    Zpátečníku, koukám, že vás ta chádra klátí docela dost, ale protože, jak říkal pan Khon, „jinej globus nemáme“, tak nezbejvá, než to vydržet. Znáte ten povzdech: „Kde jsou ty časy, kdy to stálo za h…!“
    Vždycky to nějak stálo – byla válka, byla kríze, pak byla další válka, pak byl bolševickej ruskej šokiálismus, načež trhla neomarxická bruselóza.
    Lidstvo je prostě nepoučitelné a bude si kálet na hlavu, kdyby na chleba nebylo. Bohužel někdy doslova!

    Vy máte na mysli něco jako přírodní výběr, není-liž pravda? Holt vývoj civilizace stále osciluje mezi přírodním výběrem a maximem sociálního paternalismu.A já se velmi obávám, že jsme se ocitli na bodu zlomu, protože sociální paternalismus dosáhl svých mezí a za současných podmínek je dále neudržitelný. A pak nastane ten tvrdý přírodní výběr. A hezké to nebude.

  44. 1294
    Rput says:

    Něco z NP:

    Ako dobre vyplniť daňové priznanie
    Tento článok bol zverejnený v britskej tlači.
    Príklad, ako je dôležité dobre vyplniť daňové priznanie.
    Na otázku: „Koľko osôb vydržiavate?“ jeden občan odpovedal:
    2,1 mil. ilegálnych imigrantov
    4,4 mil. nezamestnaných
    900.000 kriminálnikov v 85 väzeniach
    650 kreténov v parlamente
    celú Európsku komisiu
    Z administrácie mu vrátili priznanie s tým, že sú jeho odpovede neprijateľné.
    Dotyčný občan odpovedal otázkou:
    Prečo? Zabudol som na niekoho?

  45. 1295
    Schumacher says:

    1287 Rputi, ony časy kdy to stálo za hovno měly v sobě naději, že bude líp. Když tahle naděje chybí, stojí to za hovno i když je líp.

  46. 1296
    Schumacher says:

    1282 Zpátečníku, amen.

  47. 1297
    Schumacher says:

    1278 Rputi, podstata rozdílu mezi úspěčnými a neúspěšnými je, že úspěšní se nebojí neúspěchu.

  48. 1298
    Schumacher says:

    Vidění světa jako úžasného či naopak mizerného se děje prostřednictvím zrcadla tvořeného vlastní úspěšností.

  49. 1299
    Schumacher says:

    1280 skimici, mně se Zpátečníkovy promluvy líbí. Jsou takové až zenové… Žádná instatntní moudra ze supermarketu.

  50. 1300
    Zpátečník says:

    Dobré ráno, rozptylme rozličná nedorozumění…

    1284 – Ách jo, skimici, žádné jinotaje bych v tom nehledal, nanejvejš ňákou tu metaforu. Je smutné (a zároveň iritující), když si někdo poslední dobou furt stěžuje, že oproti dřívějšku všechno dneska tisknou šedou barvou na šedej papír, zatímco myšlenku, že by měl šedý zákal, si vůbec nepřipouští. Člověk by se měl snažit vyloučit svou osobní chybu, a nejde-li to, alespoň ji vzít v úvahu. Kdybych pořád jen mluvil o šuntovitosti světa a nijak neuvažoval možnost, že chyba může být ve mně, nutně bych se stal směšný všem, nakonec i sobě.

    Samozřejmě směšný mohu být i tak.

    Zkrátka, můžete mne podezřívat, že výhrada, kterou jsem začal 1277, tam byla čistě pro formu, zatímco ve skutečnosti si myslím přesně to, co jedna příbuzná (natolik vzdálená, že jsem ji v životě neviděl) říkávala coby své poslední slovo nahlas: „Všichni jste blbí, jen já jsem vysoce inteligentní.“ Sice si to nemyslím, ovšem to podezření… To podezření by tu mohlo přetrvávat (jako v té anekdotě o lžičkách, pokud se vypráví správně).

    Avšak zastírací mechanismy bych v tom nehledal, anebo přinejmenším je tam neumím najít. (A to jsem toho ve svém zeleném mládí přečetl z psychoanalýzy poměrně dost…) Hlavním předmětem zkrátka byla ta šuntovitost, obtíže s fotografováním až má obvyklá odbočka jen tak pro ilustraci.

    1286, 1287 – nickname a Rputi, v obou případech se míjíme dosti podobným způsobem. Samozřejmě takový kolíčky na prádlo, jó, to bejvaly nějaký kolíčky! Bukový dřevo! A ta pružinka! Veliká, vypadala jak vinutá z vázacího drátu, pozinkovanýho… Zatímco dneska… Pružinka fórová, a kdoví co je to vůbec za dřevo… Teda, když mám to štěstí, že jsem sehnal jiný než plastový…

    O tom prosím nemůže býti sporu. Jenže o to mi včera nikterak nešlo. Šuntovitost světa, jak jsem o ní mluvil, zde vposledku znamená nedostatek jeho autentičnosti (jak o ní citovaný článek mluví), a chybějící autentičnost života v něm. Oproti tomu zdechnout někde ve škarpě, ať již v důsledku válek, neúrody, či vlastního selhání, je autentické až až.

    A být zocelen válkou či koncentrákem… obstát… přírodní výběr… Může být docela zajímavé analyzovat, co ta „získaná kvalita“ vlastně znamená. Já tvrdím, že imanentně také nemusí znamenat vůbec nic. Zkusím vysvětlit.

    Podívejte se prosím na Bílou velrybu. Hloubavý čtenář se může ptát, proč si majitelé lodi stále drží jako kapitána mrzoutského zmrzačeného monomaniaka, posedlého honem na konkrétního kytovce, s nímž má nevyřízené účty? Odpovědí může být třeba to, že v dobách, kdy neexistovaly pořádné měřiče síly větru, o rádiu vysílajícím meteorologické předpovědi nemluvě, mohlo být při rozhodování, zda před bouří zkoušet uniknout s plnými plachtami, anebo je naopak skasat a snažit se tak přečkat, neocenitelnou výhodou nějaké takové bouře už sám zažít – už jen proto, aby si kapitán porovnal obrázek oblohy, větru a hladiny s těmi, které má v paměti. Protože jinde než v paměti tehdy takovéto informace být nemohly. Kapitán přitom býti zocelen (v nějakém pravém, literárním či jakém smyslu slova) vůbec být nemusel; klidně mohl mít stejný strach jako poprvé, třeba i větší.

    Anebo být zocelen znamená (mj.) právě tohle? Podobně, křičí zviřátko lapené dravcem hrůzou a bolestí, anebo proto, aby varovalo ostatní ? Na to není jednoznačná odpověď. Opět otázka úhlu pohledu. Avšak býti varován před přítomností dravce je pro jeho populaci bezesporu evoluční výhodou.

    No nic, teď už se poněkud míjím i sám se sebou, ale není čas to uvádět na pravou míru. Počasí se jeví příznivo programování. Anebo že bych se zas podíval na ty fotky? (Sem se znovu podívám odpoledne či večer.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *