Traktátek o sršních a jiných potvorách
Už několikrát se v diskuzi objevily zajímavé názory o působení japonské sršně mandarínské. Je to dosti velká potvora, cca o půl až centimetr větší než ta naše obecná. Japonské včely šikmoočky ji dovedou zlikvidovat teplem. Prostě se kolem jedince nakupí a svým způsobem ho tělesným teplem uvaří. Tato sršeň totiž vyšší teplotu (stačí jen o dva stupně nad včelí normál) nesnese. A také nemá ráda mráz. Japonské včely naneštěstí mají nízké výnosy, takže si do země vycházejícího slunce dovezli naši včelu kraňskou. Bohužel naše evropské včely techniku šikmooček(pro snadnější rozlišení) neovládají, takže běžně padne v plen několika sršňům celý úl.
Zcela jinak jsou na tom včely pseudoamerické. Tam samozřejmě také kraluje dovezená evropská kraňka nebo vlaška, ale převládají hlavně na jihu afrikanizované včely. Už se trochu uklidnily, ale stále si zachovávají patřičnou ostrost. Navíc mají vyšší výnosy než evropské, netrpí nemocemi, neznají včelí mor a varroa je jim k smíchu. Totéž se týká i sršňů. Sice jsem neslyšel, že by se do Ameriky dostala mandarinka, ale asi by ji při napadení afrikanizoavných včel nic dobrého nečekalo. Prý mají delší a pevnější žihadla a také větší kusadla. Zase si hoši z US libují, že jim je nikdo nekrade. Když se to s nimi umí, jsou to prý milí tvorečkové. Ale v kraťasech k nim chodit jako ke včelám u nás nedoporučují ani největší drsňáci. Mandarinky a afričanky obývají planetu do určité rovnoběžky. Nemají rády mrazy. Takže Kanada tyto problémy řešit nebude. Kupodivu prý neřeší ani Varrou destruktor. Původně v jednom distriktu zakázali léčení proti tomuto parazitu. Odneslo to mnoho úlů, trvalo to několik let, ale včely si našly cestu. Dnes Varrou téměř nevnímají. Říkají v odborných časopisech!
Zajímavý je způsob šíření mandarinky v Evropě. O tom, že by k nám přijela v kontejneru, silně pochybuji. Za tři neděle by v klidu chcípla. Podle mne ji nějaký dobrák přivezl, aby obohatil francouzskou faunu. Ve Francii se pokojně šířila, protože tento překřížený národ krom keců neudělal proti nim vůbec nic. Teď se dostaly do Německa, kde je hubí na potkání. Včelaři dokonce vyplácí za objevení hnízda mandarinek nějaký obolus. Tvrdí, že se jim to daří.
Naše sršeň je velice neagresívní tvoreček, pokud ji hodně nenaštvete. Její jed je mnohem slabší než jed včely nebo čmeláka (ten je nejsilnější), ale je ho více. Vosa je stejně jedovatá jako sršeň, jede však jako šicí stroj, takže vbodne několika žihadly i více jedu. Sršeň samozřejmě včely loví, ale po jedné. Zabije ji a odnese do hnízda. V hnízdě jich je dost, a když vyrazí na lov, koukám se na ně velice nevraživě, ač je mám vcelku rád a na pohled na ně se mi líbí. Takže ochrana neochrana, v blízkosti mých úlů mají holky smůlu.
Prý se ve Francii (kde jinde, že!?)objevili míšenci mezi evropskou sršní a mandarinkou, kteří nejsou tak agresívní. Nevím. Mnohem horší je malý úlový brouk z Afriky, který k nám leze z Itálie. Žere vosk, larvy i med a snadno se šíří. To, co nechá, hnusně smrdí a nedá se použít.
I my máme naději. Kdysi u nás žila včela tmavá, dosti agresívní. Už ji někteří jedinci k hrůze svazu včelařů začali chovat. Prý se chová jako ta africká a úlového brouka v Itálii dokáže likvidovat. (Nevím, nevím, jak říkával náš bývalý prezident). V italských horách. Vlaška z nížin a tepla to neumí. Co si z toho vybrat, neporadím. Bohužel, včelaři toho hodně nakecají. Když se po Americe šířil strach z křížených afričanek, mailoval jsem si s jedním včelařem s českými kořeny ze Zimbabve. Ten měl padesát či více úlů pravých afrických. Chodil k nim stejně obrněný, jako já ke svým. Když ho oočkovaly, nateklo mu to na tři dny, jako mně u nás (například minulý čtvrtek jsem do soboty neviděl na pravé oko a měl podstatně větší levý biceps). U včel měl i malou kancelář a pochvaloval si, že ho tam nikdo nebuzeruje. Ani černoši, ani sloni.
František I.
mluvnický feminismus je stejně debilní jako jeho ostatní pokrokové formy
Určitě jo, ale já vidím hlavně to, že se stát sere kam nemá.
Dobrý den. Zeptám se starců na chmelu: hrozí u endoprotézy kolene „nebezpečí z prodlení“? Tj. jeden sedmdesátiletý mladík potřebuje vyměnit kolena, ale za žádnou cenu nechce k doktorovi. V mládí byl sportovec, tramp, později zahrádkář ve velkém – desítky ovcí, lán brambor a to se na kolenech podepsalo. Nevím jak moc do něj hučet aby k doktorovi zašel.
– co nového v domácnosti od padesátých let kromě pračky a barevné televize … no třeba technologie jako počítače, telefony, mirovlnky a napadlo by mě toho víc s podobným dopadem — Omlouvám se, skimici, jsem teď časově omezen, tak si prozatím vyberu jen jedno vedlejší téma:
Inu, zajímavé by bylo představit si domácnost s těmito a dalšími elektronickými vymoženostmi, ale bez pračky a ledničky, o myčce nádobí nemluvě. Eventuálně bez výtahu. Čemu by asi dal člověk přednost? Přednost pro svůj soukromý a rodinný život, odhlížeje od toho, nakolik tyhle technologie užívá pro práci z domova.
Počítač, na kterém toto píši, má výkon velmi zhruba milionkrát vyšší než kalkulačka, o které jsem snil před 45 lety. (Přičemž vůči příjmům stál o dost méně.) Uvědomíme-li si velikost toho faktoru – 1e6 –, člověk by možná čekal i trochu větší přínos… Nějaký zde bezpochyby je, vlastně však nevelký. Na počítači holt nenapíšu milionkrát lepší článek (nebo dopis, máme-li zůstat v soukromé sféře) než rukou, jistě ani desetkrát ne. Jestli dvakrát, i to je příliš — a pak se stejně utopí, beznadějně, bezútěšně a trapně, v nynější záplavě textů, které plodí jiní, co také mají počítače.
— — —
Už jsem zde o tom také dávno psal, ale kapitalismus, resp. to, co z jeho principů a mechanismů v dnešním světě dosud přežilo, se od někdejšího generování nabídky, uspokojující (autentickou) poptávku, přeškolil na modifikování, stimulování či přímé vytváření takové poptávky, kterou pak dokáže uspokojit svojí nabídkou, zejména nabídkou šuntu. Do výroby té poptávky směřuje velká část – dost možná většina – jeho úsilí. Někdejší (a stále trvající) autentickou poptávku sice dosud dokáže zčásti uspokojit také, leč téměř všecek jeho „růst“ jest růstem produkce šuntu.
— — —
Koukám, že dnes tomu shodou okolností je na den přesně 30 let, co jsem si udělal pěkný výlet (skrz Lánskou oboru, předtím i potom uzavřenou). Moje poptávka po pěkných výletech trvá; uvidím, nakolik ji dnešní svět dokáže uspokojit.
Odpověď na Zpátečníkův názor byla tak dlouhá, že jsem z ní udělal článeček, abych tady „nezaplevelil“ místo pro diskuzi.
Zpátečníku: i ta endoprotéza je „produktem kapitalismu“. Nemyslím, že to je šunt.
„Kapitalismus“ neudělá lidi lepšími. Může zefektivnit jejich komunikaci.
Jo, to samozřejmě. Je však endoprotéza součástí domácnosti?
Už jsem zde také psal: Za posledních 30 let se z mého osobního hlediska (zahrnujícího i hlediska profesní) zlepšily asi čtyři věci: Počítače, internet, zdravotnictví, snad doprava. Vše ostatní je horší nebo přinejlepším stejné.
Zlepšilo se stavebnictví. Zemědělství, pokud není dotováno. Těžba, průmysl obecně. Stav životního prostředí by se také zlepšil, pokud by nebylo dotováno zemědělství.
Myslím, že Ž P hlavně ohledně ovzduší se výrazně zlepšilo. Výrazně se snížila kyselost dešťů, což je mj. vidět na rozvoji mechů a lišejníků na střechách a stromech. Bohužel to m.j. přineslo nutnost daleko více ošetřovat ovocné stromy a keře, protože výrazněji trpí plísňovým a houbovým onemocněním. Zlepšila se kvalita povrchových vod, obce se vybavily čističkami. V potoce, kde za mého mládí tekla jen kalná břečka jsou dnes ryby.
Máte pravdu. Měl jsem na mysli eutrofizaci povrchových vod.
Endoprotéza je odkladná. Ale vyplatí se neodkládat, to zlepšení je hodně znát.
Jsou tací, co se nemohou rozhoupat, hučet se vyplatí.
Díky, hučet nepřestanu. On už nemůže vstát, vždycky mu trvá, než se rozchodí. Vzdal se oveček i brambor, ale pořád má práce dost.
Pokud je omezení hybnost, tak hučení nemusí být moc platné. Pokud je u toho bolestivost, tak by to odkládat fakt neměl, i když třeba léky proti boelsti nebere. Ale bolest jako taková člověku nepřidá (PeS by mohl vyprávět), je to nápor nejen na psychiku, ale i imunitní system a vůbec. Všechno souvisí se vším; já bych tedy hučela jak Niagára. Co znám v okolí kkidi s endoprotézami větších kloubů, tak si každý pochvaluje.
Dobré ráno,
stav životního prostředí, řekla bych, se v něčem zlepšil, v něčem zhoršil.
Co se nezlepšuje, je ohebnost našich kloubů, výkonost, pružnost a pohotovost mysli.
A holky bývaly krásnější, bylo víc filmů, na který se dalo dívat a písničky měly melodii – tak nějak to říká moderátor na ČRo2 na úvod pořadu „zlatý časy“
Dobré ráno
nemá asi cenu zde popisovat všechny vynálezy například za posledních třicet let. Za mě je všechno lepší.
Jestli spatřuji nějaký pohyb zpět, dolů, tak se jedná o pohyb společenský, zřetelné vítězství korporativismu, tvrdě vybojované jeho neúnavným apologetem, dnešním panem presidentem.
Ještě 20-25 let zpátky jsem si v uvolněné atmosféře devadesátých let myslel, že se to nemůže stát.
Korporaci stačí uplatit stovku tajtrlíků, další pustit k lizu (Veleba, Loula abych nejmenoval) a projdou jim zákony podle jejich gusta.
Tajtrlíci ovládnou strachem a vyhrožováním státní správu a všechny čeká krásný nový svět.
Lidem slibujeme ráj na zemi. Že nám budou vládnout andělé. Lidé tam nakonec vyberou ty nejlepší anděly, kteří jim černokněžníci vytáhnou z klobouku.
Právníci z UOOÚ – a nejen ti – jsou osmou egyptskou ranou.
Ano.
Tak někteří berou jako zásah do osopbní integrity i to, že zaměstnavartel chce nějakou práci 😀
Ad 108 To rozhodnutí je rozumné. Co mě děsí, je že ho někdo vypracoval a že ho tedy někdo chtěl vypracovat a stěžoval si. Takže na začátku byl aktivní lidskoprávní aktivista.
Pokud jde o kvalitu životního prostředí, já bych rozehnal zelené spolky a začal likvidovat jejich už realizované nápady. Přišel jsem na vidle, které se dají hodit do libovolné diskuse se zelenáčem. Požadavek na nějaké ekologistama prosazované řešení, které aspoň neškodí. Zatím se většinou rozhostilo ticho.
Tak takový optimista nejsem. Jakékoliv řešení, které zelení navrhnou je v jejich očích prospěšné a neškodné. A kdo tvrdí něco jiného je podle nich zločinec, který musí být eliminován. Asi to bude nějakou duševní poruchou:
https://www.youtube.com/watch?v=QuzPTsqJzmE
Ano, pokud se začne od některého jejich nápadu, tak ano. Pokud se to otočí, tak začnou šrotovat, o čem vědí, že to fakt neškodí. Zatím to většinou zabralo.
Zkusím to. Každý pokus v tomto směru je dobrý.
Honza ze Žižkova says: 15.5.2020 (11.27)
Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Vycházel jsem z toho, že ekologisti VĚDÍ, že jejich akce a návrhy škodí. Proč by to jinak dělali? Cíle mají stejné jako anarchisti, socialisti a ostatně všechna křídla takzvané „bojující liberální demokracie“ – rozbít svazující kazajku lokálních pořádků. Revoluci (ať již je výsledkem cokoliv). Cílem je ta revoluce „an sich“.
Proto mi připadá apel na zamyšlení se (ekologistů) nad „něčím co neškodí“ zákeřný a nečestný. V zásadě je to pokus o podprahovou manipulaci těch mladých dychtivých občanů a občanek.
Zpátečníku a Starý kocoure, nevidím to tak černě. Skoro mi to připomíná starou hlášku „kilo salámu, to bylo nějakýho salámu a dneska je to pár koleček!“
Souhlasím s tou výpočetní technikou, tam je člověk skutečně nucen kupovat, co nepotřebuje. U většiny ostatních věcí ne, tak záleží na koupím/nekoupím. Co se změnilo, to je „výdrž“ produktů, ale to je z valné části nutné. Lidi po některých těch novinkách prahnou a vyhazovali by funkční věci, další věc je cena práce: Stojí-li nový výrobek tolik, jako oprava starého, občas i méně, opravování se nevyplatí.
U potravin se neobyčejně rozšířil sortiment. „Zimní“ rajčata jsou sice jiná, než ty „letní“, ale jsou (a pokud to někomu vadí, kupovat je nemusí).
Něco (dost) si pamatuji, jak vypadaly regály dříve … A bavím se při četbě starých kuchařek, jak často udávají náhražky, případně věty typu „telecí neseženete, dodává se přednostně do nemocnic“. 😛
Na malé změny si člověk prostě zvykne a moc je nevnímá. Změny k lepšímu i k horšímu …
Díky za zprávu o PeSovi.
Co se týče hříběte bez připuštění, aby z toho nevzniklo nějaké náboženství….
Vypustil jsem zkušebního chrousta, přes net objednal tři špulky speciální nízkoteplotní pájky SnPbBi, 138 Celsiusů. Pro opravy v SMD ideální.
Používám na to mikropájku na tužkovky. Případně dvě mikropájky jako pinzetu. Bez brejlí vidím ostře ještě na 15 cm. Ruce se mi ještě neklepou. Když to dojde, přiobjednám a k tomu i klasiku Sn60PB40. Krom toho je zangažovaný příbuzný. A jsou další možnosti svobodného trhu různých barev….Akorát ta nejednoduchost nasírá.
Schumacher says: 15.5.2020 (13.41)
Neviděl bych to tak komplikovaně. Připouštění! Ta lidská pýcha! Že si jako bez Šumaváka nevrznou …
Viděls ty velké louky tam? A nemůže to hlídat od rána do noci.
Si koníci prostě na jaře skočili, no … 🙂
Samozřejmě. I v tom onom náboženství to bylo právě tak. A když k tomu došlo, tak jak líp to okecat, když za cizoložství bylo ukamenování.
Když vyrostl, jsa si toho vědom, nad případem mu přivedli k posouzení pravil:
„Hoďte kamenem, kdož jste bez viny.“
“ Au! Maří Magdaléno, praštit šutrem jsi mě nemusela.“
Ten dodatek se v Bibli nedočteme.
Dobré odpoledne všem,
souhlasím, že všechno dnešní harampádí je lepší a souhlasím, že společenský vývoj se pohybuje směrem, který se mně nelíbí.
Úsměvné úvahy „nabídka si tvoří poptávku“ jsem tady vyvrátil bezpočtukrát, takže nevidím důvod se k té hlouposti vracet. Koupěschopná poptávka je opravdová. Koupě statku je nejpádnější důkaz jeho prospěšnosti. Předesílám, že budu ignorovat všechny výroky o nezpůsobilosti kupujících se rozhodovat.
Modrý pták says: 15.5.2020 (14.30)
„nabídka si tvoří poptávku“ … to zní jako z minulého století. Mě to snad někde i učili. Zní to jako Keynes anebo běžný učitel z Národohospodářské Fakulty VŠE.
Sayův zákon ale funguje (s kosmetickými lokálními strukturálními poruchami celkové rovnováhy)
Samozřejmě, že Sayův zákon trhů funguje (J. B. Say byl veleúspěšný výrobce a obchodník než se vydal na dráhu „klasika“). Jemu bylo jasné, že celková nabídka a celková poptávka se rovnají a přizpůsobují se cenovým systémem. Ani ho nenapadlo psát, „tohle je můj zákon“, protože jinak svět nemůže fungovat.
A pamatuješ si správně: autorem vulgarizace je skutečně lord of Tilton a právě z důvodu, že se mění struktura poptávky, tudíž může opravdu dojít (a dochází) k strukturálním nerovnováhám. Už můj táta netušil, kdo byli jircháři jako dnešní děti netuší, co je nůše. A psací stroj IBM s kulovou hlavou byl před 40 lety špičkovým výrobkem. No jo, jurodiví se objeví v každé generaci. Mají potřebu tak nějak tu vědu (libovolnou) „zrevolucionizovat“, když neukazuje výsledky, které by si přáli.
Máš body.
Já si to vlastně pamatuji hlavně díky některému z Tvých Nepravidelníků.
A to je co říct, protože už je to děsně dlouho.
nebude to příští rok už 10 let?
Bys pak mohl uspořádat nějakou vernisáž. Připomínám, že termín „vernisáž“ je z francouzského“ „vernissage“.
Jazykové okénko – ve francouzštině je suffix -age -áž neklamným znakem maskulinity takto vytvořeného podstatného jména. Musel bych hledat nějakou výjimku)
Vernissage je tedy vernis-age vernisování. Vernis = „lak“ Ono to ostatně tu „fermež“ i zvukově připomíná.
Umělci takto den před výstavou ošetřovali svá plátna a přitom se bezvadně s přáteli vykropili 🙂
Modrej, neumím si představit, jak celková nabídka by nebyla vyrovnaná s celkovou nabídkou.
Nejtvrdším příkladem je výroba a spotřeba elektřiny. Co v ten okamžik je on-line vyrobeno, je on-line spotřebováno. Jinak to, z principu, nemůže fungovat. I kdyby někdo chtěl.
K případné námitce: přečerpávací elektrárna je na výrobní straně rovnice.
V jiných odvětvích to není tak přehledné.
Pořád mé manželce dlužíš vysvětlení, co se děje s textilem, ale i ostatním zbožím, které se neprodá k účelu, pro který bylo vyrobeno. Jaká je jeho cesta od výrobce až po poslední zbylý kus.
„s kosmetickými lokálními strukturálními poruchami celkové rovnováhy“
To zní dobře, to se mi líbí, využiju.
Například: „…….. v …… je jen kosmetickou lokální strukturální poruchou jinak dobře fungujícího systému.“
Od vcerejska mne jde hlavou veta z knihy, citovana zde Modrym ptakem:
“ Politici jsou houby, kterým se daří na hnojišti všeobecného hlasovacího práva.“
Ne, to neni ten upraveny hnuj vprostred dvora, ze ktereho se trochu kouri a kravince a kobylince jsou promichane se slamou. Ten pokurujici hnuj ceka na chvili, kdy ho sedlak vyveze na pole a rozhodi kolem. Brambory budou na podzim jako hroudy zlata.
Bohuzel, tento hnuj vsak politikovi smrdi.Ten si svuj hnuj vytvoril sam a rochni si v nem jako prase v zite. Presne vi, komu ma z urody, kterou sam nezasil, predhodit do korytka, aby si zajistil jeho mizerny hlas v pristich volbach. A ze takovych cekajicich korytek je! Ze se povaluji ve spine a mizerii politikovi ani trochu nevadi. Cim vic mizerie, tim vetsi potreba natahnou ruku s miskou k naplneni.
Ten sedlak, ktery pilne rozvazi ten vonavy hnuj a sbira brambory, aby se tuzil. Ma tech prazdnych misek k naplneni pozehnane! Kdyz se pak jednu sobotu vysnori a jde k volbam hodit hlas pro nekoho, o kom si mysli, ze by jeho gazdovani mohl aspon trochu rozumet, bude stal ve fronte pred urnou za partou volicu, kteri budou volit toho, ktery o bramborech, hnoji na dvore a sklizni nic nevi. Umi vsak hlasite mluvit o tom, jak urodu prerozdelit. Jeho nadseni volici spokojene hykaji; miska bude zase plna.
Sedlak je tam u volebni urny jako kul v plote sam. Jeho hlas nic moc nepomuze. Plati stejne, jako kazdy z tech, vhozenych do urny pro kandidata, ktery vyrostl na jinem hnoji.
To hnojiště je alegorie.
Pozn.: alegorie není manželka Al Gorea
dokončil jsem pravidelného Poutníka – tentokrát o volbách a presidentech děvkařích.
Hezký. I se psama.
Já fakt nevěděl že Pennsylvánie se tak jmenuje po chasníkovi William Penn, synovi Williama Penna. Ani o jednom jsem taky nevěděl nic. Až wiki mi prozradila, že to byl nějaký pacifista a snil o Evropské Unii skrze vytvoření Evropského Parlamentu.
To by koukal. Navrch má i Evropskou Radu, Evropskou Komisi, Evropský soud pro lidská práva a tu německou škebli ….
Ano, Quakers. Snad zas příští rok rok u nich za Kanálem pobudeme. Co bude za rok…
Dušane, prosím odkaz
a máme léto – jaro bylo kolem jedenácté ranní – když jsem se vylíhnul z pelechu, kouknul na teploměr ukazoval 8°C, teď jsou tři odpoledne a tenyýž teploměr se vyšplhal na 29°C. A tak to tu máme v květnu často.
Kdyz takove teploty uhodi koncem kvetna i na Zapade v Rocky mountains, je tam az do cervence po rybareni. Reky jsou venku z brehu, jak je zivi tajici snih v horach. Ale potom. . .
P.M. Tyo těch rybách a přírodě mluvíš s takovou vášní …
Jestlipak vůbec jíš ryby? Jsou lidi co je prý jen chytnou a zas pustí. Já myslím, že to bude výmluva.
Od rána být někde v háji a přijít domu s prázdnýma rukama musí životní partnerku přivést k všelijakým úvahám. Buďto se mi s nějakou povaloval v trávě anebo je to ňouma co mu ani ryby neberou. Tak si chlapi vymysleli tu historku že rybu chytěj a zas pustěj 🙂
Tak Ti , skimici, musim tise priznat, ze manzelka zrovna kuti mahi- mahi. Fantazie! To vsak s tema blbama, kteri rybu chyti a opatrne zase pusti, to mas spravne. Pstruha, ktereho jsem svyma muskama osidil a chytil, jsem uz tak petadvacet roku pozpatku vzdycky pustil zpatky. Mnoho z techto rozumi cesky. Vzdycky slysi me podekovani za prima zabavu, taky slysi podekovani memu tatinkovi, ktery mne ryby a rybareni predstavil. Kuprikladu, ted prave kolem reky kvetouci vavriny by mely o obdivovatele min, kdyby me kdysi tatinek k vode nevzal. Ze to tehdy byla Becva? Tam jsou zase prekrasne blatouchy a z jara kocicky na jivach. Tehdy jsme vsak chycene pstruhy mordovali. Babicka nam je delala na tezke panvici na masle, hezky pokminovane.
na iTunes c podcastech „Poutnik“ vit Pohanbka. Ten nejnovější tam ještě není. Jinak na FB po Vít Pohanka webcast Poutnik. Naše jsou páteční, středční s jinými hosty lae stehně zajímavé – třeba o transibiřské magistrále.
Asi tento? Děkuji.
https://ceskypodcasting.cz/podcast/detail/poutnik/166
Dusane, bezvadne povidani! Dik!
A dik, nickname!
těch povídání je tam více – o pivovaru Yuengling, O Ford Model T a další.Nežiju v Čechách a nejsem Honza Petránek. Ale nechci jseště skončit když už spolupráce s rozhlasem skoro vyhasla. Z té staré rozhlasácké prty je nás aktivních strašně málo. Ale na kolena nás nedostanou.
Tak, na kolena ne! Na stará revmatická už vůbec ne. Viz nížé! [;>))
Bez komentáře. Je to o mnohých z nás.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/spolecnost-svepravni-seniori-fake-news-a-duchody.A200514_220828_p_spolecnost_wag
Děkuju za odkaz. Výstižné!
To už jsem někde četla před pár dny. Chtěla jsem dát odkaz, asi jsem na to zapomněla.
Diskuse pod článkem je taky zajímavá a hlavně až na výjimky ve věcném a slušném duchu.
Našla jsem tam zajímavý odkaz na přednášku, která odhaluje tristní rysy vysokého školství.
https://www.youtube.com/watch?v=8fHHkTCMsoA&t=46s
Jen pro ilustraci – dáma se tváří, že přednáší o počítačové hře a uvede to tím, že hry nehraje. A veškeré informace o hře má z medií a od známých. Ve skutečnosti se spíš snaží to nandat jednomu z autorů. A jinak „neumí čéééésky“, ale fakt příšerně.
„Někdy si myslívám, že láska je mi vzdálená, nejím a nezpívám a třesou se mi kolena…“
Ne, není to text staré písničky, ale konstatování. Ta míra vzteklé, primitivní nenávisti je ale vlastně dobré PR – pro napadané. Že by úmysl?
Orwell „1984“ v dnešní praxi.
Stary kocour says: 16.5.2020 (10.33)
… člen rady ČT Zdeněk Šarapatka, který tvrdil, že i v ČT je „bolševické eldorádo“.
Jejda … 🙂
Nepřesnost. „Neobolševické“ (neboli neoliberální, nedá se to často rozeznat) eldorádo. Tohle jediné bych Šarapatkovi podepsal.
No, nemyslím, že si to redaktoři nechají líbit. A co na to zítřejší OVM?
Dnešní Neviditelný pes má ještě další zajímavé články, třeba https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/esej-zapomenute-milniky-valky.A200513_212939_p_spolecnost_wag
ad skimic
Zajímavá postava z americké historie je jeden z prvních Čechu, který tam v 17, století působil, Augustin Heřman, koukni se na něj na Wikipedii
quivis – nechal tam výrazné stopy. Bohemian Creek (pba dva) nebo Bohemian Manor.
Jo jo… Opět bohatství témat. Tak namátkou třeba k tomu generování poptávky, které Modrý pták opět označil za hloupost. Probereme si jej na příkladech:
1) Leccos se zde stalo tradicí vysvětlovat na starých dobrých profesích pekaře a mlékaře. Jó, mléko… Člověk v jeho lahodné vůni i chuti rozpoznává všechna ta drobná leč překrásná luční kvítka, jedno po druhém, každé zvlášť a jednotlivě. (Že ano.) Tak dobře, jsem mlékař, vyrábím a prodávám mléko… Jenže co to? Žádná luční květena, jednou mi z toho smrdí ropné produkty, podruhé snad nátěrové hmoty či co, potřetí odkalovací nádrž, počtvrté jako kdybych za vysokého léta procházel kolem márnice, v níž zdechlo chladicí zařízení… Lidi to nechtěj kupovat, nakupujou u konkurence, vlastně se jim ani moc nemůžu divit. Sám bych to nepil taky. Co teď s tím?
1a) Jít od toho. Mé mlékárny se ujme někdo jiný a bude stát před týmiž problémy. Třeba ji zavře, třeba ne…
1b) Zlepšit kvalitu. To však může být obtížné, nákladné, popřípadě technicky nemožné. Cena mi může narůst natolik, že stejně zůstanu neschopen konkurovat.
1c) Zavést a propagovat obchodní značku Mlékárna Krchov, a pro tu si začít chytře, pozvolna a opatrně budovat a formovat poptávku. Absint překonán! Mléko Krchov, nápoj dekadenta. Protože každý jednou prošel pubertou, část se tehdy stala přívrženci a příslušníky hnutí emo, a jednou získané chutě i záliby zhusta přetrvávají léta, časem si vybuduji solidní klientelu se stabilní poptávkou po mém produktu.
1d) Vzít lahev, kus hadru, benzín, sirky a po půlnoci se vypravit k závodu konkurenta. V důsledku nepředvídaného výpadku jeho výroby narůstá poptávka po mém mléce o 1488 %. A ta se již (jen mírně ztenčena) udrží, protože konkurent nebyl pojištěn dostatečně a zkrachoval, na spáleništi už novou mlékárnu nepostavil.
1e) Obrátit se na své příbuzné a přátele, kteří jsou poslanci, poslanci europarlamentu, úředníci ministerstev a aktivisté. Ti společným úsilím prosadí, v zájmu jejich ekologické a řádně kontrolovatelné likvidace, kvótu na povinné přimíchávání odpadů z lakoven do mléka. Najednou své mléko prodávám stejně dobře jako konkurence…
Je prosím výhradní otázkou parametrů vnějšího světa a mého vnitřního nastavení, kterou cestu si jakožto mlékař zvolím. Někdo se snaží o stejné řešení, o jaké by se byl snažil v roce 1900, jiný se výzvám současného světa přizpůsobí lépe.
— — —
Příklad 2, čistě hypotetický, vymyšlený od začátku do konce:
V jedné velmi vzdálené zemi vedle většinové populace žije i etnická minorita, Morové. Ti se od majority v průměru odlišují nižším vzděláním, jižnějším temperamentem, nižší zaměstnaností, nižší ochotou pracovat, vyšší porodností a vyšší kriminalitou. Majorita tuto odlišnost Morů vnímá, poukazuje na ni, její část ji chce řešit, a to velmi rozmanitými metodami. Část této části jsou takzvaní Gutmenšové. Ti si přejí Mory začlenit, to jest v zásadě přiblížit (pokud možno všechny) jejich vlastnosti průměru populace. Jsou také ochotni začleňování věnovat úsilí a peníze, zejména peníze jiných lidí z majority. V mých pojmech tedy Gutmenšové vytvářejí autentickou (ač velmi menšinovou) poptávku po začleňování. MP by možná uznal, že v jeho pojmech navíc jde o poptávku koupěschopnou. Z části Gutmenšů se postupně, avšak poměrně rychle, stanou přímo Začleňovači, kteří se začleňování ujmou jako své profese, samozřejmě výdělečné.
Ještě zajímavější je, co se děje v průběhu času. Po deseti, dvaceti i třiceti letech začleňování se kupodivu všechny vlastnosti Morů v průměru stále víc a víc odlišují od většiny populace. Navíc (protože, jak vyplývá z předchozí věty, relativně narostla i porodnost Morů) i procento Morů v populaci narůstá. Tím přirozeně původní problém roste, a s ním i autentická koupěschopná poptávka Gutmenšů po začleňování. Celková poptávka majoritní populace po začleňování Morů ovšem bohužel naopak klesá (Gutmenšů jsou nanejvýš jednotky procent) a navíc není autentická, čemuž jsou Gutmenšové nuceni čelit pomocí liberálnědemokratických opatření, zejména censurou a utahováním trestněprávních šroubů.
— — —
Věřím, že na základě těchto dvou příkladů – úmyslně a extrémně zvolených tak, aby pokryly dva konce spektra (ač ovšem mnohorozměrného), totiž produkci jednoduchého tradičního výrobku, prastarým způsobem i v původním smyslu slova konsumovaného svým spotřebitelem, a poptávky i nabídky řešení složitě strukturovaného mnohavrstvého problému hypotetických Morů – laskavý čtenář nahlédne, že poptávka může být (mimoděk i úmyslně) generována nabídkou. A nejen to, že v dnešním západním světě a v jeho politických režimech, které bychom mohli jediným slovem nejpřesněji charakterizovat jako korporativismus (popřípadě fašismus bez duceho), také nabídkou generována je.
nickname says: 15.5.2020 (9.33) Zlepšilo se stavebnictví. — Omlouvám se, nickname, to jsme si jen neporozuměli. Jak jsem psal, porovnávám to ze svého osobního hlediska. Neposuzuji, jak se zlepšilo či zhoršilo třeba sportovní rybářství, a uznávám, že např. plastikové modelářství zde za posledních 30 let prošlo úžasným, ba převratným pokrokem. Jenže mi to k ničemu není.
Stavebnictví… Stavebnictví? Jenže já nic nového stavět nepotřebuji ani nechci. Kdybych stavět chtěl, možná bych na to nahlížel jinak, ale stejně nevím, v čem je dnešní katalogový domek ze šmoulova lepší oproti šumperáku (natož proti vilce od Kotěry, což však přesahuje to původní třicetileté porovnání). Co potřebuji, je běžná údržba průměrných staveb starých 80 či 90 let, a s tou mám stále více obtíží.
Ostatně zkuste porovnat třeba dnešní dveřní či okenní kování, z plastu a konzervového plechu, s mosaznými či ručně broušenými chromovanými klikami z té doby… I když v porovnání se socialistickou bakelitovou a hliníkovou klikou některé dnešní vychází dobře, to přiznat musím.
Ty ručně broušený mosazný kliky můžete mít taky, ovšem za podstatně vyšší cenu, než ty z plastu a plechu.
Tedy, já mám jednak mosazné lité a asi už jen leštěné (ne broušené, mám dojem, že to lili tak, že styk půlek formy nebylo nutno zabrušovat), jednak litinové či jaké ručně broušené a chromované. Nevím, zda se dosud vyrábějí ty druhé; sousedi je při výměně oken nechali vyvézt na skládku…
Zpátečníku, poněkud se mýlíte. V uvedených příkladech není poptávka generována nabídkou, lidé jsou pouze vlivem mimotržních vlivů nuceni volit substituty.
Něco jako v NDR – poptávka byla po VW, protože ale nebyla tato auta k dispozici, vzali zákazníci zavděk Trabantem nebo v lepším případě Wartburgem. Poptávka po VW tím ovšem nezmizela, jak se ukázalo hned po roce 1990.
Sayův zákon trhů ovšem říká i něco jiného – tím, že vykonáváte výdělečnou činnost, automaticky vedle nabídky (svých produktů) generujete i poptávku. Neboli, vyděláváte za tím účelem, abyste si něco koupil.
(…) lidé jsou pouze vlivem mimotržních vlivů nuceni volit (…) (zvýrazněno mnou) — No, víte, Foundrymane, v zásadě by se dalo říci, že pes jest zakopán právě zde, navíc tak mělce, že naše polemiky o jeho hrobeček pravidelně zakopávají.
Můj názor je, že v dnešním světě vůbec nemůžete tržní a mimotržní síly (či vlivy) od sebe odlišit žádnou hranicí. Samozřejmě můj příklad řešení sub 1d (žhářství) je flagrantním příkladem čehosi mimotržního (vlivu, chování, řešení…), proto jsem jej také psal. Čím se ale odlišuje od 1e (legislativní žhářství), nepočítáme-li trestněprávní aspekty? Přitom 1e leckdo nejspíše prohlásí za nezbytnou úpravu pravidel společného trhu, odpovídající současným výzvám a zaručující rovné podmínky všem soutěžitelům. Motivace i výsledek jsou však zcela stejné (vyřadit konkurenta, vyhnout se tomu, co bychom asi oba pokládali za poctivou tržní soutěž kvalitou a cenou výrobku). Řešení sub 1c (nabídka hnusů jakožto hnusů, v naději, že právě proto po nich sáhne dnešní přesycený konsument) mi také příliš nepřipadá jako férové soutěžení ve volnotržním duchu starých zlatých liberálních časů…
Samozřejmě můžete mít nějakou ekonomickou teorii, a vše, co do ní nezapadá, z ní vyloučit jako mimotržní. Jenže taková teorie bude stále méně popisovat dnešní svět.
Jako by se za „zlatých liberálních časů“ nepančovalo, nepodvádělo.
No ovšemže, Schumachere. Jenže háček je právě v tom taková teorie bude stále méně popisovat dnešní svět.
Zpátečníku, ad stavebnictví:
rekonstruoval jsem domy postavené cca 1890 do současnosti. Ty které mezitím nebyly zbourány. Byly určeny pro „nižští střední třídu“. Opravili jsme je vždy do lepší kvality bydlení, použitelnosti než byly předtím. Jak je to u domů pro vyšší střední třídu či pro elitu nevím, neopravoval jsem. Ale ani domy postavené v akci „horníci sobě“, domy s 240m2 užitné plochy postavené cca 1975-1985 nebyly postavené tak kvalitně jako si staví lidé dnes svépomocí, resp. se šikovnými řemeslníky.
S klikami máte pravdu, musím koupit lepší. Bezpečnostní kování vstupních dveří taky budu muset vyřešit. Prý je to rakouská výroba, která nepočítá s tím, že ratolest bouchne s dveřmi 50x za den.
Pokud srovnáváme Šmoulov, bytovky, sídliště naležato srovnávejme se srovnatelným: s klasickými koloniemi, kterými někdy nepohrdl ani nižší státní zaměstnanec.
Podnikatelské baroko pominulo, bohatí podnikatelé a investoři se dnes učí střídmosti a ekologii. Jednotný styl se stále hledá. Není nutná sedlová střecha, ploché jsou dražší, ale domy mohou mít zahrádku na střeše. Místo oken s dřevěnými rámy jsou francouzská okna s výhledem do zahrady. Technologie to umožňují. Spojení moderny a přírody, podobně jako na Akropolis.
tak ono se někdy přehlíží, že tehdy nebyly takové nároky na komfort bydlení jako dnes.
V méně honosných činžovních domevh nypříklady bávaly společné záchody na pavlači, topilo se v kamnech, museli jste si nanosit uhlí.
Jedna moje teta, dcerka z úřednické rodiny ( ta, co tvrdila, že každý rodina měla služebnou) vyrostla s rodiči a tou služebnou v 1+1, kde byl ještě v 70. letech proud 120 V, nosilo se do čtvrtého patra uhlí do kamen a taky do bojleru v koupelně, rozvod teplé vody v bytě nebyl. Je pravda, že měli krásný vyřezávaný dveře do bytu se secesním mosazným kováním, ale nijak komfortní bydlení to nebylo.
Dobré odpoledne… Tak polušně hlásím, že jsem o5 zde… A zdá se, že během mé nepřítomnosti se nic moc zvláštního nestalo…
Vítej, PeSi, o5 z5!
K tej výměně kloubů – přiznám se, že před tou první kyčlí jsem se toho bál. Ale ten operatér opravdu umí a ta úleva byla veliká. Takže na tu druhou jsm se vyloženě těšil a ty odklady mě opravdu zamrzely… No a teď se to zlepšuje každou hodinou. snažím se sedět a trochu už s tou nohou hejbat.
Výborně!
PeSi,
zdravím a vítám! Kdy začneš trénovat na StarDance?
Zpátečníku, tady nejde o to, že něco zapadá nebo nezapadá do teorie. Vaše argumentace spíše připomíná argumentaci násilníka u soudu, že ta znásilněná to tak vlastně chtěla, že si o to v podstatě říkala a že si to vlastně užívala.
PeSi, já Vás zdravím a Vy se rychle uzdravte.
„Češi si většinou moc peněz nevydělají, a to málo hned zase utratí. Mnozí lidé jsou obětí reklam. Mají pocit, že k tomu, aby byli šťastní, potřebují drahé a značkové věci. Proto si je kupují a mnohdy se i zadlužují. Osobně však pochybuji, že je takový život těší. Místo toho, aby se nad sebou zamysleli, tak se pořád jen upínají k dalším a dalším zbytečným věcem.“
Ekonom Křeček (krásné jméno pro ekonoma!) na PL.
A protože se nejedná jen o obyvatele Kotlinky, tak říká jinými slovy totéž, co se mi honí hlavou.
Ač vás PeS-i neznám, přeji vám vbrzku hladkou chůzi – jak na kolečkách.
(To není nic o vozíku, tak jako kdesi nahoře někdo tvrdí, že ví, kde je „zakopaný pes“.Taky to určitě nebyla narážka.) [;>))
Vím, jak je mrzuté, když se člověk nemůže spolehnout na ty dolní okončetiny,. Mám už asi 8 týdnů zánět achilky. Hnus! Po cca dvou kilometrech opatrné chůze se začínám potit bolestí. A přitom chodit musím. (Konec skuhrání.)
Itálie otevře hranice, zruší protiepidenická opatření.
Žádné překvapení – Itálie bez turistů je ekonomická mrtvola, byť vznešeného původu. Otázkou je, kdo budou ti odvážní turisté a hlavně – jak to skončí. Bude-li druhá (třetí, čtvrtá) vlna Covidu19 nebo ne. Uvidíme.
Ano, ta zpropadena corona zabije hodne lidi. Na rakovinu, srdicko, autonehody, ci proste stary vek se nejak pozapomnelo. Vsechna ta smutna cisla u lidi, kteri meli v sobe virus, aniz by treba o tom vedeli, byla pridana do kolonky pod covid19.
Ve statu Colorado to prepocitali a cislo umrti zpusobenych skutecne jenom virizou spadlo o tretinu.
Neni to duvod k oslavovani. Ty manipulovane statistiky vsak drzi lidi ve strachu. Jsou snadneji manipulovatelni. Media strach stedre udrzuji – hyeny ve sluzbach vynalezcu nirvany, kde nekrouzi supi, vsichni se usmivaji a vlada se o vsechny postara. Hlavne o to, aby byla mizerie rozetrena hezky rovnomerne.
Takže co navrhujete? Prostě popřít tu epidemii a dělat, jako by nic?
Vzepřít se vládě strachu? [;>))
Nejenom Itálie, i Rakousko. Jenže my se můžeme vrátit jen do karantény.
Slováci museli/musí do státní karantény 🙂 jak později i rusáci
Si to představ. Vrátit se a muset být s nějakým debilem na pokoji. Možná nakaženým.
U nás to byl v zásadě luxus. Doma.
Už to zrušili.
No jo. Je to prostě marast, Zpátečníku.
Ne každý technologický vývoj je pokrok.
Jak říká ostatně ii sám Špidla a jeho think tank.
https://11bodu.cz
Je třeba něco s tím udělat.
Ostatně takto radí i Emanuel Israel Rahm, kdysi šéf Obamova teamu…
“You never want a serious crisis to go to waste. And what I mean by that is an opportunity to do things that you think you could not do before.”
Zkusím volně:
Nechceš promrhat vážnou krisi. A míním tím příležitost udělat věci, které jsi nemohl udělat před ní.
To je paráda, ten odkaz. Přečetl, prohlédl komunitu podepsaných (zaměstnání/postavení/vzdělání) – a pochopil. Škoda, že tam podepsaní neuvádějí svůj věk. Myslím, že si tu „petici“ či co to je stáhnu a podrobně prostuduji.
Patřím do minulosti, kdy věci měly správné názvy a následek nepředbíhal příčinu.