Dušan Neumann

Ok, tady je česká verze. Trochu zkrácená, ale doplněná o data, která uvedená tvrzení dokumentují:

Podíval jsem se na prezidentskou debatu znovu. Při druhém sledování ještě více vynikla skutečnost, že nešlo o debatu, ale o paralelní citování politických klišé, plné nepřesností, přehánění, zavádějících zjednodušení i pustých výmyslů s cílem co nejvíce očernit protivníka. Těm, kdo dlouhodobě sledují  Donalda Trumpa se jeho projev musel zdát horší než Kamaly Harrisové, protože Trump do debaty nevnesl nic nového, přínosného. Zdál se mi méně připravena zpočátku sebejistý, že vicepresidentku prostě smete taktikou poukazující, že za 3 a půl roku ve funkci prakticky nedokázala vůbec nic ani neukázala nějaké vůdčí vlastnosti. Netrvalo dlouho a snad každému diváku bylo jasné, jak se zmýlil. Harrisová zaútočila na jeho slabé osobní stránky, na jeho téměř totální neschopnost sebereflexe a sebekritiky. Dokázala Trumpa vytočit k neuváženým reakcím často na hraně sebeovládání. Nejmarkantnější to bylo v jeho opakovaném tvrzení, že ve Springfieldu, Oh, imigranti loví psy a kočky a jedí je. Naprosto zbytečná a image poškozující emotivní reakce. Trump se prakticky nedostal k detailnějšímu představení vlastní ekonomické a politické vize a zůstal u obecných prohlášení.

Zaznamenal řadu problematických tvrzení, některá z nich vyloženě byla vyloženě absurdní.

Hned na počátku, Kamala napadla Trumpa zcela z palce vycucaným tvrzením, že chce zavést dvacetiprocentní federální daň z prodeje. (Obdoba evropského DPH). Což Trump kategoricky popřel. Opětoval, že jen navrhuje zavést reciproční cla na dovoz zboží ze zemí, které zneužívají výhodu nižších amerických cel ( zejména na čínské zboží).

Trump opakovaně prohlásil, že během svého působení v Bílém domě „neměl žádnou inflaci“. Podle časopisu Forbes vzrostly ceny za prvních 42 měsíců Bidenova funkčního období celkově o 19 % ve srovnání s 6 % za prvních 42 měsíců Trumpova funkčního období.

Harrisová uvedla, že jako jediná z kandidátů prosazuje ekonomiku příležitostí, která nastartuje vzrůst střední třídy, zatímco Trump se stará jen o bohaté. Propagovala svůj vlastní plán na daňovou úlevu na děti ve výši 6 000 dolarů a daňový odpočet 50 000 dolarů pro začínající malé podniky. „Můj soupeř naopak svým plánem chce udělat to, co už udělal dříve, tedy poskytnout snížení daní miliardářům a velkým korporacím, což bude mít za následek zvýšení amerického deficitu o 5 bilionů dolarů,“ řekla Harrisová. Jenže Trumpův zákon o snížení daní a pracovních místech (Tax Cuts and Jobs Act) přinesl 82 % osob se středními příjmy snížení daní, které podle FactCheck.org činilo v průměru asi 1 050 USD. I ministryně financí Bidenovy a Harrisovy vlády Janet Yellenová uznala, že Trumpův zákon o snižování daní a pracovních míst z roku 2017 snížil daně všem. Ze snížení daní měli prospěch zaměstnanci střední třídy, neboť růst mezd se v letech následujících po snížení korporátních daní zvýšil přibližně o 1 400 dolarů. Údaje Úřadu pro sčítání lidu ukázaly, že reálný příjem domácností dosáhl v roce 2019 historického maxima a vzrostl o 4 400 USD (meziroční nárůst o 6,8 %). Podobně údaje IRS ukazují, že průměrné efektivní daňové sazby v roce 2018 klesly o 9,3 %. Snížení daní v poměru k zaplaceným daním v roce 2017 bylo největší u Američanů s nejnižšími příjmy a nejnižší u 1 % nejbohatších,

Trump opakovaně tvrdí, že Harrisová je zakuklená marxistka už výchovou z domova.

Tvrzení, že otec Harrisové je marxista, ověřil levicově orientovaný “fact-checker web” Snopes jako „pravdivé“. Donald Harris, nyní již penzionovaný profesor ekonomie, byl autorem knihy „Akumulace kapitálu a rozdělování příjmů“ z roku 1978. Obsahuje myšlenky týkající se teorie kapitálu Karla Marxe. Levicově orientovaný The New Yorker o Donaldu Harrisovi napsal, že je „uznávaným marxistickým ekonomem z Jamajky, který po desetiletí vyučoval na Stanfordově univerzitě“.

Nelegální přistěhovalectví je mezi voliči v prezidentských volbách v roce 2024 jedním z nejdůležitějších témat.

Moderátor  Muir se na začátku zeptal Harrisové, proč Bidenova administrativa, v níž měla hrát roli “hraniční carevny” čekala „až do šesti měsíců před volbami“, aby přijala opatření omezující nelegální překračování hranic.

Harrisová se odpovědi vyhnula a zaútočila na Trumpa, že se postavil proti Demokraty navrhovanému zákonu o hranicích, který v Senátu dvakrát neprošel. Jenže se už nezmínila, že neúspěšný návrh zákona nařizoval ministerstvu vnitřní bezpečnosti uzavřít jižní hranici „v období sedmi po sobě jdoucích dnů, pokud bude každý den zadrženo 5000 a více ilegálních imigrantů. Harrisová obvinila Trumpa, že bývalý prezident „zavolal“ a řekl republikánským členům Kongresu, aby zákon „zabili“, což je zjevný nesmysl. Pro zákon hlasovali pouze 4 Republikáni. I kdyby byl zákon schválen, předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson by ho vetoval.

Sporná jsou i čísla. Zatímco oficiální zdroje uvádějí 8.5 milionu (zadržených a propuštěných) ilegálních přistěhovalců, Trump mluví o 15 a více milionech neboť ty, kteří přes hranici prošli,  nikdo neeviduje.

Nejsilnější zbraní Kamaly Harrisové, zejména pro získání přízně voliček, je zrušení federálního zákona o potratech za Trumpovy administrativy.

„Donald Trump vlastnoručně vybral tři soudce Nejvyššího soudu s úmyslem, zrušit zákon o potratech Roe & Wade z roku 1973 a zcela potraty zakázat.” obvinila ho Harrisová

Když Trump řekl, že podporuje výjimky z omezení potratů v případech znásilnění, incestu a ohrožení života matky, Harrisová opáčila, že „ve více než 20 státech platí Trumpovy zákazy potratů, které činí poskytování zdravotní péče lékařem nebo zdravotní sestrou trestným činem“.

„Podívejte, toto je problém, který naši zemi rozděluje už 52 let,“ řekl bývalý prezident. „Každý jednotlivý stát hlasuje. Nyní je to hlasování lidu. Není to vázáno na federální vládu.“ Nyní odpovědnost nesou samotné státy. Jediné, co Trumpovi soudci Nejvyššího soudu udělali, že umožnili státům, aby si samy vytvářely zákony.

Na otázku, zda ona podporuje nějaká omezení potratů, se otázce vyhnula a místo toho prohlásila, že „absolutně podporuje obnovení zákona Roe v Wade“. Podle Harrisové několik států má „Trumpovy zákazy potratů“, díky kterým „je pro lékaře nebo zdravotní sestru trestné poskytovat zdravotní péči“, pod hrozbou vězení a „nedělá žádnou výjimku, dokonce ani v případě znásilnění nebo incestu“. Ve skutečnosti v každém státě je výjimka pro případ, že těhotenství ohrožuje život ženy. Trump také několikrát potvrdil, že nepodepíše žádný federální zákon omezující potraty. Její tvrzení, že potraty v pozdním těhotenství nikde neprobíhají, nepotvrzují údaje z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, které zaznamenávají, že po 21. týdnu těhotenství jsou provedeny tisíce potratů. Zjištění CDC navíc nezahrnují zprávy z nejméně čtyř států podporujících potraty (Kalifornie, Maryland, New Hampshire a New Jersey), což naznačuje, že počet potratů v pozdním termínu v USA je pravděpodobně mnohem vyšší.

V diskusi o zahraniční politice Harrisová uvedla, že Trump obdivuje autokraty, a řekl, že bude diktátorem „první den“ svého prezidentství. Odvolávala se na rozhovor Trumpa s komentátorem Hannity jež se ho během rozhovoru žertem zeptal, zda by chtěl být diktátorem. Tak jako to dělají právě teď?“ Trump se vyjádřil o Bidenově a Harrisově vládě. „V historii naší země se to, co se nám stalo, opět nikdy předtím nestalo, kvůli nesmyslům, kvůli ničemu, vymyšleným obviněním. Já říkám: ‘Ne, ne, ne, kromě prvního dne’. Zavřeme hranice a budeme vrtat, vrtat, vrtat. Kromě toho nejsem žádný diktátor.“ Bylo to sarkasmus.

Jakoby Trump netušil, že Demokratům chybí smysl pro humor. Moderátor Muir to jen potvrdil, když vstoupil do debaty a prohlásil: “já v tom žádný sarkasmus necítil”,

čímž neomluvitelně porušil etická pravidla moderování a potvrdil, že je jen dalším Trumpovým protihráčem. Divím se, že Trump v tom okamžiku debatu pro předpojatost neukončil.

Při diskusi o clech na zboží z Číny Harrisová uvedla, že Trump děkuje čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi za jeho kroky během pandemie COVID-19.

Měla pravděpodobně na mysli Trumpův příspěvek na X, který zveřejnil 24. ledna 2020, který zveřejnil ještě před prvním případem COVID registrovaným v USA.

„Čína velmi tvrdě pracovala na potlačení koronaviru. Spojené státy si jejich úsilí a transparentnosti velmi váží. Všechno dobře dopadne. Zejména chci jménem amerického lidu poděkovat prezidentu Siovi!“,

Trump se později velmi kriticky vyjádřil na adresu Číny a poukázal na tuto asijskou zemi jako na místo původu nákazy.  „V prvních dnech výskytu viru Čína zablokovala cestování na domácím území, zatímco umožnila letům opustit Čínu a nakazit svět,“ řekl Trump v projevu v OSN v září 2020. „Čína odsoudila můj zákaz cestování do své země, i když zrušila vnitrostátní lety a uzavřela občany ve svých domovech.“ Později Trump mluvil o COVID19 jako o čínském viru, za což byl tvrdě kritizovám v mediích.

V jednom z nejpodlejších útoků označila Harrisová Donalda Trumpa jako odsouzeného zločince, přestože ještě nebyl odsouzen – kromě “náhrady ve výší 85 milionů dollarů za obtěžování novinářky, která si ani nepamatuje kdy se to někdy před třiceti lety stalo (proti rozsudku se odvolal). Trump zdůraznil, že vyšetřování na federální i státní úrovni prosadila Bidenova-Harrisova administrativa. Je to příklad “války zákonem”. Na každém z těch případů se přímo i nepřímo podílelo Ministerstvo spravedlnosti Bidenovy administrativy pod vedením generálního prokurátora Merricka Garlanda, které jmenovalo zvláštního poradce Jacka Smithe, aby vyšetřil Trumpa v kauze dokumentů a Trumpovo zpochybnění výsledku voleb v roce 2020. Od okresní prokurátorky Fani Willise v Atlantě po procesy v New Yorku je to pokus znemožnit Trumpovi vést normální předvolební kampaň.

„Všechny tyto případy byly zahájeny jimi proti politickým oponentům a já většinu z nich vyhrávám a zbytek vyhraji při odvolání,“ řekl Trump.

Harrisová napadla i Nejvyšší Soud: „Nejvyšší soud Spojených států nedávno rozhodl, že bývalý prezident by byl v podstatě imunní vůči jakémukoli pochybení, pokud by znovu vstoupil do Bílého domu,“ tvrdí Harris. Samozřejmě, je to jinak.

„Prezident nepožívá imunity za své neoficiální činy a ne vše, co prezident dělá, je oficiální. Prezident nestojí nad zákonem,“ napsal v červenci předseda Nejvyššího soudu John Roberts ve většinovém stanovisku: „Podle rozdělení pravomocí nemůže být prezident stíhán za výkon svých základních ústavních pravomocí a má nárok alespoň na předpokládanou imunitu před stíháním za své úřední úkony. Tato imunita se vztahuje stejně na všechny osoby v Oválné pracovně.“munita se vztahuje pouze na ústavní pravomoci a částečně na úřední úkony. Imunita se rovněž vztahuje na každého uživatele Oválné pracovny, nejen na Trumpa.

Další z nesmyslných tvrzení Harrisové: „Pochopte, že je to někdo (Trump), kdo otevřeně řekl, že by ukončil platnost ústavy Spojených států,“ řekla.Což Trump pochopitelně popřel. Soudný komentátor by se touto blbostí snad ani nezabýval, kdyby se nejednalo o prezidentskou debatu.

Takto bych mohl pokračovat na několik stránek textu. Často se útoky týkaly záležitostí českému čtenáři zcela cizích jako je Projekt 2025 skupiny konzervativních osobností sdružených v Heritage Foundation, který Trump ani nečetl, a mohl bych uvést řadu dalších méně podstatných podrazů, jichž se trojice Kamala Harrisová s významnou podporou komentátorů TV ABC dopustila.

Trumpovou chybou bylo, že na ně nebyl dostatečně připraven a vyzbrojen, ale z lidského hlediska se mu nelze divit. Lze si jen přát, aby tento zmanipulovaný útok prohlédla většina amerických voličů a podle toho se v listopadu rozhodla.

Tak zkouším, zda je u toho minulého moc komentářů (přes 3800) anebo je to zablokované celé.

MaYda

„Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje, že díky novele by se měla zkrátit lhůta pro povolování staveb. Například k zahájení stavebního řízení na rodinný dům by se měl úřad vyjádřit do sedmi dnů od obdržení bezchybné žádosti. Žadatel by pak měl získat stavební povolení už za 30 dní místo obvyklých dvou až tří měsíců. Větší stavby bude muset úřad ve stavebním řízení posoudit do 60 dnů a složité stavby, jako jsou například dálnice, do 120 dnů. „

Zdroj:  https://www.lidovky.cz/domov/stavebni-rizeni-urad-digitalizace-povolovaci-proces.A240722_171450_ln_domov_rkj?zdroj=LN_top

Cha, cha. Odhlédnu od toho, že ministerstvo žije na nějaké jiné planetě, protože za svou dlouhou praxi nepamatuju, že nějaké stavební povolení bylo vyřízeno do tří měsíců. Kdyby napsali roky, bylo by to blíž k realitě. Než totiž žádost dovedete do „bezchybného“ stavu, t. j. se všemi papíry, stanovisky a posudky, co to musí mít, tak je to zdlouhavý a složitý proces, který nezačíná podáním žádosti na stavební úřad, ale zajišťování všech možných dokumentů podle kdejakých zákonů a předpisů jestli ten poslední finiš trvá měsíc nebo dva není zas takový rozdíl.

Nicméně – pokud jste za starého stavebního zákona chtěli opravovat fasádu na činžáku, šlo o tzv. údržbové práce, které stavební úřad neřešil.  Jen to museli schválit památkáři podle zákona o památkové péči, pokud šlo o stavbu v památkové chráněném území.

Takže pokud máte dům v památkově chráněném území, potřebujete projekt, kde Vám architekt popíše, jak moc je ta fasáda poškozená a co s ní zamýšlíte. Obvykle to obnáší pár stránek textu, situační nákres, aby bylo jasné, kde dům stojí a dva výkresy fasády – stávající stav a navrhovaný stav. Když chcete památkáře hýčkat, tak nějakou fotku. Když jsou hodně rozmazlení, tak chtějí restaurátorský průzkum fasády. To je všechno.

Do teď to fungovalo tak, že se ten pidiprojektík dal do podatelny na magistrát, v poslední době jen poslal datovou schránkou spolu s žádostí a protože to byla rutina, do 30 dnů jste měli souhlas památkářů a mohlo se předat staveníkovi a tím to pro vás obvykle končilo.

Začátkem července jsem podala žádost o stanovisko památkové péče k opravě fasády. Krásná historická fasáda, v poměrně dobrém stavu, jen odstranit nějaké to grafiťácké umění, opravit stopy po nějakých zásazích a drobná poškození a nový nátěr, v původních barvách.

A čekala jsem, že do třiceti dnů tu bude souhlas a já ho budu moct předat. S dokumentací a hlavně s fakturou, na to jsem se těšila pochopitelně nejvíc.

Nejdřív mi volala paní z odboru ochrany prostředí. Podivila jsem se, ochrana prostředí se nikdy k takovým drobnostem nevyjadřovala. Že prý nemůže najít, pod jaké stavební řízení to patří. Vysvětlila jsem jí, že jde o údržbu a že na to řízení není třeba, tudíž žádné není.

Tomu se zase divila ona. Asi půl hodiny jsme se dohadovaly, jestli musí být řízení nebo ne a že to vlastně neví, jak to podle stavebního zákona je. Nakonec jsme se dohodly, že se vyptám na stavebním úřadě, jestli to povolovat nebo ohlašovat chtějí. Paní, ke které jsem se dovolala, byla milá a vstřícná, ale nebylo to zcela v jejín komptetenci. Nicméně slíbila se poptat a cca po hodině mi volala, že to konzultovala s nadřízeným a ještě s právníkem a že usoudili, že to opravdu na řízení ani ohlášení není.  Napsala jsem to na magistrát v bláhové víře, že si nějak ujasní, že nechci přestavovat Hradčana, ale jen opravit fasádu a že papír od památkářů bude.

Papír je. Ale ne od památkářů, ale od Odboru územního rozvoje. Vyrozumění, že prý vydání koordinovaného závazného stanoviska  se posouvá z 30 dnů na 60.

Zavolala jsem tam, jestli to není omyl. Že jsem nežádala o koordinované stanovisko, ale o stanovisko památkové péče.

Bylo mi vysvětleno, že podle nového zákona lze vydávat jen koordinované stanovisko, které musí projít odborem památkové péče, odborem územního rozvoje a  odborem ochrany prostředí.

Že asi jejich zájmy opravdu nejsou dotčeny, a jde jen o formalitu, ale napsat to musí a protože jsou vzhledem k situaci přetíženi, tak to do těch 30 dnů prostě nestíhají a proto nezbývá než lhůtu na vydání prodloužit.

Co si na nich vezmete… Tak jsem tomu pánovi, co mi to vysvětlil, vyslovila soustrast a pochopení, protože není divu, že jsou zavalení, když se musí vyjadřovat i k věcem, o kterých dřív ani nevěděli, že to někdo na jiném odboru řeší a taky proto, že ten pán byl milý a slušný a nemohl s tím nic dělat.

Když to shrnu, tak pro takovou prkotinu jako je oprava fasády domu v památkové zóně to zjednodušení, které mělo nastat, znamená, že místo jednoho odboru se musí vyjádřit tři a trvá jim to o měsíc déle.

Tak to bych fakt chtěla vidět, jak se do 30 dnů zvládne kompletní stavební řízení.

Možná na té jiné planetě, kde naši zákonodárci a vláda žijou.

Quivis

Válka na Ukrajině  trvá snad už přes 800 dní.  Ovšem příčiny musíme hledat mnohem dříve.  A to naši politici a novináři opomíjejí. Pro ně vše začalo agresí Ruska v únoru 2022.

Ovšem počátek krize vznikl už  v r. 2008, kdy se konference NATO usnesla, že by do NATO mohla vstoupit i Ukrajina.  Tím by se „hranice mocností USA“ posunula přímo na hranici s Ruskem. Lze dohledat, že to už tehdy mělo negativní odezvu v Rusku.  Že takové přiblížení má obecně své negativní důsledky,  si můžeme připomenout z r. 1962, kdy SSSR začal instalovat své rakety na Kubě, nešťastných 100 km od hranic USA. TI, co tehdy sloužili v naší armádě,  si jistě připomenou, že asi 4 dny spali v botách za nepřetržité bojové pohotovosti. Pak se politici dohodli a desítky let byl klid. Prostě některé akce nemusí vyhovovat druhé straně.

No a počítaje rokem 2014  se to na Ukrajině začalo nějak hýbat. Nejdříve po demonstracích a střelbě  na kyjevském Majdanu padla   vláda (která byla zvolena v demokratických volbách)  a tehdejší prezident raději ze země uprchl, pak se k moci dostali ukrajinští nacionalisté a začali vystupovat proti rusky mluvícím spoluobčanům (ruské menšině na Donbasu). Ti si to nechtěli nechat líbit a nejdřív žádali jazykovou  autonomii a když ji nedostali, došlo k jakési občanské válce. Tu se pokusili uklidnit i západní státy, což vedlo v r. 2015 k podpisu tzv. Minských dohod.  Kromě stažení těžkých zbrani z linie doteku ovšem vojenské střety pokračovaly. Aniž by se do věci vložili západní účastníci Minských dohod a netlačili obě strany k jejich dodržení. Vedlo to k vyhlášení Donbasu za samostatný stát a následně k jeho rychlému uznání a následně připojení k Rusku.  Dnes je málo připomínaný (a nikdy nevyšetřený) incident z té doby, kdy nacionalistické bojůvky za Ukrajinu upálily v oděském Domě odborů příznivce Ruska. Také v té době začalo docházet k adoraci nacionalistických vůdců UPA, kteří se z nenávisti k Rusku připojili za 2. sv. války k Wehrmachtu. To šlo ještě pochopit (viz slovenská Rychlá divizia), ale že přitom docházelo k zvěrstvům vůči polské a české menšině na Ukrajině (za mlčení Němců) by se opomíjet nemělo.

Kromě toho v r. 2014  proběhla ruská anexe Krymu. To je taky zamotanější záležitost než vědí naši novináři. Krym si vybojovalo  Rusko na Turcích před pár stoletími a ten byl součástí Ruska až do doby, kdy ho, tuším, Ukrajinec  Chruščov připojil k Ukrajinské svazové republice.  Ve světovém tisku (u nás moc ne) byly v té době publikovány dokumenty amerického ministerstva obrany, podle kterých se se souhlasem Ukrajiny v Sevastopolu měly vybudovat objekty, vypadající jako americké kasárny. To bylo  na Putina asi moc a tak došlo k odtržení Krymu od Ukrajiny a k jeho opětnému připojení k Rusku.  Za Chruščova  se nějaké referendum o připojení nekonalo, komunistická partaj prostě rozhodla. Nyní si Putin dovolil přepych referenda a většina s připojením  k Rusku souhlasila (věrohodnost referenda nemohu komentovat).

No a na přelomu roků 2021 a 2022 se kolem hranic Ukrajiny začala soustřeďovat ruská vojska ( do té doby probíhaly střety ukrajinské armády se vzbouřeneckým Donbasem bez ohledu na Minské dohody evidentně s ruskou zbrojní pomocí Donbasu) a v únoru 2022 byla zahájena válka s Ukrajinou, kterou Rusové cudně nazvali „speciální vojenskou operací“.  Dál už o průběhu psát nemusím, vše je dobře známé, jen o těch počátcích a příčinách. Které jsem připomněl,  se dnes moc nemluví a nepíše. Před rokem to vypadalo pro Ukrajinu příznivě (náš ministr zahraničí se tehdy veřejně těšil na dovolenou na osvobozeném Krymu), ale dnes už to tak optimisticky nevypadá, volá se po zvýšení dodávek zbrani a munice Ukrajině a dokonce padly i náznaky přímého pobytu vojáků NATO na ukrajinském území.

Kdo chce nyní diskutovat o válce na Ukrajině, měl by vzít do úvahy, že pokud by se dodržely Minské dohody (Donbas by měl určitou autonomii v rámci Ukrajiny),  tak by se dnes neválčilo. A posměšná konstatování našich politiků, že „mírové rozhovory musí být vedeny podle not Ukrajiny“ by bylo možno konfrontovat s tím, že přiměří v Koreji už trvá asi 70 let a mírová dohoda zatím nevznikla, ale alespoň už neumírají vojáci na obou stranách.

Ahoj vespolek!
Tak stav blogu je takový, že tam je k dnešku 437 818 komentářů na 21 891 stránkách a ty výpadky způsobuje přeplněnost serveru. Takže je pár možností:
– čtete a vracíte se k 10 až 12 let starým příspěvkům a komentářům? Mohl bych nějaké ty nejstarší umazat?
– navýšit kapacitu serveru – mluvil jsem s tím administrátorem a předběžně jsme se dohodli na platbě asi 5000 ročně, což by zase mělo chvíli vydržet. Ale doba je zlá, Kamile… na to bych založil samostatný účet a potřeboval už nějaké příspěvky.
A druhého administrátora s přístupem na adm. blogu a ten účet, pro případ, že bych se jednou ráno probudil mrtvej.
– případně kombinaci obou možností

Budu ještě zkoumat, co s tím jde udělat. Ptal jsem se i na možnost toho část stáhnout a uložit na ext. disk. To prý s databází lze, ale pak mi to prý stejně nepůjde otevřít.
Na jiném serveru bude v podstatě ten problém stejný.

Sem mi prosím pište je názory a připomínky jen k tomuto tématu, abych to mohl vyhodnotit a nemusel to hledat mezi 4000 komentářů.
Díky!

Zkusíme nový příspěvek a pak to zkusím večer řešit.

Dušan Neumann

          Pro české posluchače rozhlasu a televizní diváky je americká politika redukována na zahraniční politiku se zaměřením na Ukrajinu a Izrael a už téměř nudící soudní skandály bývalého presidenta Trumpa. Sobečtí republikánští izolacionisté odmítají pomáhat Ukrajině,  zatímco do Izraele se valí miliardy dolarů. Skutečnost je poněkud složitější a už vůbec ne jednoznačná.

          V sobotu odpoledne konečně Sněmovna reprezentantů schválila další balík peněz – celkem 95 mld dolarů finanční pomoci. 60 miliard pro Ukrajinu, 26 mld pro Izrael včetně, v nichž jsou zahrnuty i miliardy humanitární pomoci obyvatelům Gazy a konečně 6 mld pro Indo-pacifickou oblast určenou k odstrašení agresivních choutek Číny. Vzhledem k jejímu vojenskému rozpočtu je to částka povýtce symbolická.                                                              
           Jedinou novinkou v pomoci Ukrajině je částečné financování ze zmrazených ruských aktiv na Západě a ustavení generálního inspektora, který by měl dohlížet na to, aby se z této pomoci neprošustrovalo více než z těch dosavadních 75 miliard pomoci. Za tu Ukrajina nedostala pouze vojenskou pomoc, ale 26.4 mld dollarů se rozpustilo ve financování potřeb ukrajinského státu, zatímco zbraní a munice dodaly USA za 23,5 mld a 18,3 výcvik, logistická a další formy asistence.

          To byl jeden ze dvou hlavních důvodů, proč malá Republikánská většina, návrh již před časem schválený Senátem, dlouho blokovala. Tím druhým a podstatnějším bylo, že se do tohoto balíku nezahrnulo, Republikány požadované, financování k zabezpečení jižních hranic. A to je dnes pro většinu amerických voličů, váhajících komu v listopadu dát hlas, nejzávažnější problém, jemuž dnešní Spojené státy čelí.

           Pro mne je daleko vážnějším problémem porozumět jak chce americká Bidenova administrativa Ukrajině pomoci. Zatím nedodala jediné letadlo, přestože ukrajinští piloti se na F-16 cvičí od prosince 2022. Bez letecké převahy je každý pokus o ofenzivu odsouzen ke krvavé porážce. Ukrajinci nedostali ani rakety schopné napadnout ruská shromaždiště a týlové muniční sklady. Také těch pár Patriotů, které Ukrajinci dostali, by nestačilo ani na obranu před teroristy z Gazy. Co tedy tahle americká vláda chce? Obávám se, že se drží neoconské mantry snící o vzájemném vyčerpání Ukrajiny a Ruska a pozdějším rozdělení zbytků.
Máte-li rozumnější vysvětlení – sem s ním.

Dušan Neuman

          Byla to asi nejlepší řeč, kterou president Biden za poslední dva roky přednesl. Úderná až agresivní, nejen obsahem, ale i projevem. Musela být velkým zklamáním pro skalní konzervativce, kteří očekávali koktajícího šumlujícího starce. Joe Biden si byl, až na chvilkové momenty v hodinu a deset minut dlouhé řeči, velice jistý. Škodolibí komentátoři okamžitě  odhadovali  kolik amphetaminu měl v sobě. Byla to dokonale propagandistická předvolební řeč, která se “Zprávou o stavu Unie” měla málo společného.

          Ač ani jednou nezmínil jméno Donalda Trumpa, svého předchůdce kritizoval a znectil tolikrát, že jsem o tom ztratil přehled. Zpráva o stavu Unie se stala rukojmí Joe Bidena a autorů jeho projevu.

          V prvních minutách se přirovnal k presidentu Rooseveltovi v roce 1941, jako ke hrázi proti útokům na demokracii ve světě ale i doma. “Pokud si myslíte, že se Putin zastaví na Ukrajině tak se mýlíte. Přítomnost švédského ministerského předsedy, země, jež se dnes připojila k NATO, je toho důkazem. Ale Ukrajina může Putina zastavit, pokud ji budeme podporovat a dodávat zbraně. Historie se na nás dívá”. Toto klišé použil v projevu snad desetkrát.       

          Co se týče ega, může se směle srovnávat s Trumpem. Vůbec se nestyděl přirovnat k Ronaldu Reaganovi a jeho výroku “pane Gorbačove, zbourejte tu zeď”. On něco podobného udělá s Putinem. Nějak zapomněl, že v análech Kongresu je zaznamenán jeho projev, kdy za právě tento výrok označil Reagana za válečného štváče ženoucího Ameriku do jaderné války se SSSR.

          Co bylo překvapující, že začal zahraniční politikou, útokem na předchůdce, který by Ukrajinu předhodil Putinovi a ohrozil tak demokracii v Americe i v Evropě. Najednou přešel k zákazu IVF (in vitro fertilization ) v Alabamě a na revizi federálního potratového zákona Roe-Wade, který Nejvyšší soud vrátil do pravomocí jednotlivých států. Předchůdce obvinil, že nominoval takové konzervativní soudce, kteří revizi zákona schválili. Poté opakovaně slíbil, že vrátí zákon o potratech pod federální legislativu. Jak to chce udělat v americkém právním rámci už neřekl.               Okamžitě přeskočil k pandemii Covid a okamžitě obvinil předchůdce, že zklamal a teprve on pandemii zastavil. A protože to dokázal, ohlásil, že se příště vypořádá i s rakovinou.

          Téměř celá Zpráva o stavu Unie byla výčtem dlouhé řady Bidenových úspěchů podložených statistickými čísly neověřeného původu. Ekonomika kvete, přidali jsme 16 milionů pracovních míst, nezaměstnanost je nejmenší za 16 let, inflace klesla z 9,5 % na 3,5%, díky “mému” procesorovému zákonu exportujeme elektronické zboží a výčet dalších socialistických úspěchů “Bidenomics” plánovaného hospodářství. “Pod mým dozorem přebudujeme dopravní infrastrukturu z amerických materiálů, americkýma rukama”. A dodal, že tím vytvoří zaměstnání platící 100 000 dolarů ročně i bez vysokoškolského diplomu.

          Samozřejmě se nemohl nepřiživit na klimatické krizi. Zdůraznil, že inovativní přístup nejenže zachrání planetu, ale přinese statisíce velmi dobře placených zaměstnání. Jako příklad uvedl město Belvedere v Illinois, kde krachující automobilka pomocí státních dotací vstala z popela jako manufaktura baterií pro elektromobily neboť dala vzniknout 4000 odborářských pracovních míst. Bidenova snaha přilákat odbory pod prapory Demokratické strany je až komická. Během posledních deseti let se odborářské organizace přiklánějí k  tradičně kapitalisticky řízeným podnikům, kde jsou vyšší mzdy a nikdo nemusí platit odborářské příspěvky pokud nechce.         Marx musí rotovat v hrobě, neboť největšími podporovateli MAGA hnutí jsou zbytky amerického proletariátu.

          Na hodnocení jeho interpretace placení “poctivých daní” korporacemi tu není místo. Pouze obvinil předchůdce ze zvýhodnění korporací, zatímco on jim ty daně natáhne na 28% (z dnešních 21%) a z příjmu zaplatí důchodcům léky.

           V domácí politice to byla předvolební gulášová polévka…sliby, sliby, sliby  (princi) protkávané výzvami ke Kongresu aby další desítky zákonů zajišťujících růžovou budoucností země zákonodárci pomohli protlačit. (Nějak se opomněl zmínit o 94 výnosech jimiž hned po nástupu do funkce otevřel hranice).

           K Bidenovým tvrzením o úspěšnosti jeho domácí ekonomické politiky – odpuštění studentských půjček, navrhovaného přidání platů učitelům, uzákonění minimální mzdy  18 dollarů na hodinu, zastropování ceny inzulinu pro příjemce Medicare a Medicaid (zdravotní pojištění důchodců) a dalších ambiciozních vizí, neuskutečnitelných bez souhlasu Kongresu, se bez důkladného studia releventních zdrojů vyjadřovat nebudu.

          Zcela bezskrupulózně si připisuje pokrok v ochraně hranic. Kolik pohraničních strážců, imigračních soudců, a sociálních pracovníků bude přijato. Ale vůbec se nezmínil, že od nástupu do Bílého domu, kdy zrušil všechny imigrační Trumpovy výnosy, bylo na amerických hranicích zadrženo (a propuštěno s papírkem dostavit se někdy k imigračnímu soudu) 7.8 milionů ilegálních uprchlíků (a pravděpodobně dalších 7 milionů jich prošlo). A skromně nezmínil, že 320 000 těchto uprchlíků nechal rozvézt letecky do amerických měst (za peníze daňových poplatníků a za tytéž peníze byli ubytováni v hotelech a se slušným kapesným).

          Nakonec se nemohl vyhnout krizi na Středním Východě. Cestu z Bílého domu na Kapitol mu blokovali propalestinští demonstranti s transparenty “Tvoje zásluha-genocida Palestiny”. Jejich hlasy ve volbách mohou být rozhodující, ale jestli se stejnou vahou jako finance newyorských Židů tradičně podporujících Demokraty, je otázkou. Velmi tenký led. Jestli z toho vybruslil rozhodnutím, že námořní ženisté vybudují v Gaze nouzový přístav, kde se bude vykládat humanitární pomoc z lodí, si netroufám zhodnotit, ale je možné, že tím rozlítil obě tvrdě opoziční strany. Nakonec se krátce a nejapně zmínil o Číně, že jí téměř ekonomicky zadusil podepsáním 400 sankčních výnosů.

          Moje hodnocení je jednoznačné. Nešlo o Zprávu o stavu Unie, ale o propagační politickou stranickou kampaň – velmi jednosměrně zaměřenou proti Trumpovi a republikánské představě řízení země.

          Jak to slušně říci – je to … .         

Chápete někdo, o co té vládě při narušení vztahů se Slovenskem, vlastně jde?
Řekl jim někdo, že federace (ČSFR) a “pomlčková válka” vznikla kvůli tomu, že Slováci byli citliví na poučování z Prahy a republika se pak rozdělila, protože už toho měli opravdu dost?
Tak proč se naše vláda míchá do vnitřních věcí cizího státu??
.
Jedno vysvětlení by dával starý osmašedesátnický vtip o zlatou mříž:
Víte který stát je nejbezpečnější na světě a proč?
…
…
Izrael, protože nesousedí se žádnou spřátelenou mocností.
– – – – – – – – – –
Ale my nemáme ani jeho hospodářství, ani jeho armádu, natož vyvinuté vlastenectví.

Motto pro korespondenční volbu – cit:

“V cizině žije a pracuje několik set tisíc lidí s českým pasem. “

Co, stovky tisíc?

Miliony jsou jich!!

—————

Cit. MZv:

„Z celkových 14 370 občanů, kteří jsou v celém světě aktuálně zapsaní ve zvláštních voličských seznamech, a z rekordních 3 125 voličských průkazů, které jsme jako MZV vydali ( já: = 17495 oprávněných voličů celkem), volilo v prvním kole prezidentských voleb rekordních 15 881 voličů,( já: = 90,75%)“ uvedl vrchní ředitel sekce právní a konzulární Martin Smolek.

—————

“O novém prezidentovi rozhodovali voliči nejen v Česku, ale také v zahraničí. V 1. kole prezidentských voleb hlasovali čeští občané po celém světě od Los Angeles až po Sydney na našich zastupitelských úřadech. Na 110 velvyslanectvích a generálních konzulátech bylo odevzdáno 15 881 platných hlasů. Volební účast dosáhla téměř 72 % zaregistrovaných voličů.”

Viz ZDE*

——

Teda mně to procento volební účastí vyšlo jinak, ale já holt nejsem pirát.

Tak co to je?

Mediální příprava na pod stolem připravené plné krabice korespondenčních lístků, k vytvoření typické Bidenovo křivky??