Dušan Neumann
Americká a po nich i česká media kriticky, v nejlepším případě rozpačitě, reagují na strategii presidenta Trumpa donutit Čínu (dnes už si nikdo netroufne napsat “rudou”), k přijetí euro-atlantických liberálních ekonomických vzorců chování. Kritici vidí jen krátkodobé negativní dopady zvýšených cel. jako ekonomický libertarián s kritikou souhlasím, ale především nejde o hospodářské vztahy, ale o geopolitický střet ideologií – mezi západní postavené na svobodě individua a asijskou versí totalitního marxismu, který už Deng-Xiaping nazval “socialismem s čínskou charakteristikou”.DZ tohoto úhlu pohledu se jedná o nejvážnější střet ideologických modelů společnosti od rozpadu sovětské sféry.
Evropa, stejně jako mainstreamová Amerika kulhají v pochopení tohoto nebezpečí životnímu stylu a tradici euro-americké civilizace.
Na jeho obranu vznikl v USA výbor “Committee for the present Danger
China”, jehož významnými členy jsou – bývalý šéf Sněmovny reprezentantů
amerického Kongresu Newt Ginrich, senátor Ted Cruze, Steve Bannon a další.
“Jako náměsíčníci se díváme na čínskou
revoluci strategický ekonomických kapacit a revoluci geopolitických center
moci. Bude to dlouhodobý boj mezi
civilizací založené na svobodě a civilizací budovanou na autoritativní totalitě
s čínskou charakteristikou.” řekl na nedávné konferenci Newt Ginrich. Z tohoto
pohledu je Trumpova politika cel klíčovým elementem nenásilného souboje.
Díky neschopnosti administrativy Baracka Obamy se komunistické Číně (nebojme se použít tento stále adekvátní termín) vybudovat na Spratleyho ostrovech trvalou námořní základnu, z níž se ji nikdy nepodaří bez válečného násilí vyhostit. Je to první krok v uplatnění programového ekonomického imperialismu nazývaného eufemisticky “Novou hedvábnou stezkou” (One Belt, One Road). Přitvrzení ekonomické soutěže – prostřednictvím cel a tarifů – je nejlevnější a také nejbezpečnější zbraní v obraně proti čínskému expansionismu.
Spojené státy a Čína jsou v jistém smyslu siamskými dvojčaty navzájem na sobě závislými. Spojené státy jsou největším čínským odbytištěm. Čína potřebuje Ameriku aby kupovala její zboží a udržela miliardu lidí v zaměstnáních přinášejících zvyšující se životní úroveň, aby nedocházelo k nepokojům z chudoby a aby většina populace nepatřící ke komunistické elitě žijící v opresivním sociálním systému nezačalo zpochybňovat jeho pečovatelskou fasádu.
Většina toho, co se člověk z mediíí dovídá o smyslu Trumpových tarifů – samozřejmě to nedělá president Trump nějakými diktátorskými rozkazy v náhlém pominutí smyslů, ale po důkladném rozvážení s plejádou odborníků – je mírně řečeno zavádějící až zcela nepravdivé. Podívejme se na to s přihlédnutím k ověřeným číslům. Ano, cla jsou “zbytečnou” cenou v ideální prezentaci ekonomických zákonů, kterou nakonec zaplatí konečný uživatel. Ale neznehodnotí měnu ani úspory. Jednoduše řečeno jsou formou navýšení federální daně. Celní položka vyšší ceny placené dovozci čínského zboží jde do federálního rozpočtu, v němž je redistribuována tam, kde je to potřeba (byť podle ne vždy nejefektivnějšího rozhodnutí federálních úředníků) – do zdravotnictví nebo i třeba do stavby kontroverzní hraniční bariery nebo na obnovu americké námořní vojenské převahy. Z hlediska federálního rozpočtu jde o zanedbatelnou částku. Brett Arends z organizace MarketWatch to spočítal. President Trump zvýšil cla z 10 na 25% na zboží v hodnotě asi 200 milard dollarů. Jinak řečeno, zvýšil federální daně o 30 miliard dolarů ročně. V loňském roce vybral federální berňák IRS celkem 5.51 billionu dollarů. V této sumě je 30 miliard něčím jako zaokrouhlovací chybou. I kdyby, teoreticky, Trump zvýšil cla na všechno čínské zboží na 25% obohatil by státní pokladnu o 135 miliard. Loňský HDP USA se uvádí v hodnotě 20.5 billionů dollarů. Prizmatem této sumy by se zvýšení veškerých cel na čínské zboží projevilo jako zvýšení daně z HDP z 26.9% na 27.5%. Takže nejvíce šokujícím dopadem na amerického konzumenta by bylo zvýšení ceny iPhonů. Na zvýšení cel se dá dívat i z druhé strany. Čína odvetou zvýšila cla na dovoz amerického potravinářského zboží následkem čehož klesl export. Neprodané produkty se realizují na americkém trhu, kde je zvýšená nabídka a jejich cen klesá. Od počátku roku klesla cena pšenice na americkém trhu o 20% a cena sojových bobů na úroveň ceny před deseti lety. Výsledkem je zlevnění značného segmentu trhu potravin. V současnosti je americký export do Číny nižší než do Japonska, Jižní Koreje a Singapuru dohromady a představuje pouhých 0.6% HDP.
Trump si prostě svlékl rukavice. Nátlakem se nejen snaží donutit Čínu ku zvýšení obchodní výměny za stejných podmínek, ale především k respektování mezinárodních pravidel. Podle Ginriche jsou USA ve “válce” s Čínou již 20 let neboť Čína nerespektuje intelektuální vlastnictví, kopíruje bez licencí vše, na co dosáhne a zatím na tomto poli bez pravidel vítězí. Sítě 5G, nová Hedvábná stezka, jsou důkazy cílené snahy dominovat světu pod deštníkem čínského autoritativního socialismu zaváděním nejnovějších sledovacích technologií. Podle Chrise Stewarta, člena kongresového zpravodajského výboru, je tato snaha Komunistické strany Číny největším nebezpečím občanům Spojených států, západních demokracií i čínského lidu.
Trumpova aktivní obrana je nezbytná neboť střety, které se ignorují nelze vyhrát.
