Zdeněk QUIVIS

V devatenáctém století se vedly války a celkem bylo jasné, že šlo o moc , o  nezávislost  či o území. Byly to především výboje Napoleonovy, německé války s Francií nebo Rakouskem či  války s Turky.

Ve dvacátém století to začalo první světovou válkou (pokud nebudeme uvažovat i války o moc mezi Ruskem a Japonskem). To byla válka o moc, o vládu nad určitými územími a  o  nezávislost  některých národů. Po jejím konci vznikl ovšem v Evropě stát, který byl založen na nových vztazích v ekonomice. Byl to SSSR, řízený komunistickou ideologií.  Pokusy o její rozšíření byly celkem rychle eliminovány (třeba Maďarská republika rad).  SSSR byl zpočátku slabý a tak nějaké společné pokusy o jeho eliminaci se nekonaly. Spíše  potom, co tam na několik let uplatnili NEP (ekonomiku včetně soukromého  vlastnictví),  měl Západ spíše zájem na výdělku  z  obchodování s komunistickým Svazem. Z té doby jsou doložena i rozsáhlá zaměstnávání západních odborníků v sovětském hospodářství.

Politická situace v Evropě se ovšem změnila nástupem Hitlera k moci. Začalo zřetelné rozšiřování Hitlerova panství (anšlus Rakouska, anexe našeho protektorátu) nebo italské výboje v Africe. Sovětský svaz sice ekonomicky vyrostl, ale v porovnání s Německem dostatečně silný nebyl. Proto jakmile Stalin pochopil přípravu výboje Hitlera směrem na Polsko, pokusil se o zastavení dalších Hitlerových výbojů na Východ podpisem smlouvy Ribbentrop –  Molotov.  Hitlerovi to vyhovovalo, protože si na čas uvolnil ruce vůči Západu, který se (spíše řečmi než vojenskou silou) zastal Polska a naopak SSSR za smlouvu platil dodávkami surovin Hitlerovi.

Dobře plánovaný Hitlerův útok na západní Evropu byl úspěšný a kromě vzdorující Velké Britanie padla celá Západní Evropa do Hitlerova područí. To uvolnilo Hitlerovi ruce k rozhodnutí zaútočit na SSSR, aby mu  zdroje surovin patřily a nemusel za ně platit (jak to do té doby musel Švédsku či SSSR). A tak se otevřela fronta na východě. Je dokladováno, že to pro Stalina bylo takové překvapení, že se týden neobjevil veřejně.

Západ neměl na vybranou, porážka SSSR by dala Hitlerovi obrovskou materiální moc a Západ by byl na ústupu. Proto musel Západ rozhodnout co je mu bližší – zničení komunistické ideologie nebo porážka Hitlera. Rozhodnutí padlo – spojenectví s SSSR proti Hitlerovi.  Stalin měl vojenskou lidskou sílu, ale než se rozběhly na válečnou výrobu továrny kolem Uralu, byly obrovské dodávky vojenského materiálu (hlavně z USA) konvoji do Murmanska nezbytností.

Další vývoj druhé světové války je známý. Hlavní fronta proti Hitlerovi byla na východě, západní spojenci vyhnali Hitlera ze Severní Afriky a bojovali s ním v Itálii. K invazi ve Francii došlo opravdu v době, kdy už byl Hitler z Ruska vyhnán a  Rudá armáda mířila na Německo. Nakonec skutečně Hitlerovo berlínské hnízdo dobyli Rusové.

Důsledkem druhé světové války bylo zmohutnění SSSR.  Stalin využil porážku Hitlera ve Východní Evropě k tomu, že pro SSSR vytvořil předpolí socialistických států.  Západ to pocítil jako nebezpečí rozšíření komunistických myšlenek, jak na to poprvé upozornil Churchill v projevu v americkém Fultonu v r. 1947.  Následně v r. 1949 vznikl pakt NATO a několik let poté i Varšavská smlouva.

Ve světě tedy proti sobě stály dva bloky – západní s kapitalistickou ideologií a východní s komunistickou ideologií. Oba bloky měly jaderné zbraně, takže nedošlo k vojenskému střetu, ale k tzv. Studené válce. Vojenské oťukávání sice občas bylo (Korea, Vietnam), ale  otevřená válka obou bloků se nekonala.

Šlo hlavně o ekonomické soupeření, ve kterém to komunistický blok v r. 1989 prohrál. Východní blok se rozpadl a komunisté přišli o moc. V určité chvíli (jak to vyhlašoval i náš Havel) to vypadalo na ukončení soupeření obou bloků. Vítězně z celé Studené války vyšla velmoc USA.

Ovšem i když došlo ke zhroucení komunistické ideologie, soupeření neustalo. Nešlo už o spor ideologií, ale o spor, bude li ve světě jedna západní nebo i druhá východní velmoc.  Bohužel.

V současnosti je zneužíván spor Rusko – Ukrajina (původně vyvolaný snahou nově vzniklé ukrajinské vlády potlačit snahy ruské „menšiny“ na východě Ukrajiny o určitou autonomii) k tomu, aby bylo Rusko válkou vyčerpáno a nebylo silným protivníkem Západu. Bohužel výsledkem je utrpení civilního obyvatelstva a vraždění vojáků v probíhající válce.

Ideologický spor to už není (komunistické učení padlo), o civilizačních sporech se dalo mluvit třeba při vytlačování původního indiánského obyvatelstva do rezervací, takže dnes to můžeme hodnotit jen jako pozemský spor o moc.

16.11. ráno zemřel Jura Pospíšil

PeS :
Vážení,

tak až teď budete vzpomínat na Pavla Kočího a další, co už jsou na tom druhym břehu, vzpomeňte také na Juru-p. Kocour psal, že včera ráno se i on odebral na ten druhý břeh. Škoda ho, rád jsem s ním diskutoval. A nejen o politice, ale často také o metodologii.

Mimo to, že byl politik, tak byl také velice dobrý psycholog a autor několika diagnostických metod.

Ostatní ho možná znali z BFPT u domácího pána, kam se snažil pravidelně jezdit. Tak na něj vzpomínejte v dobrém, protože dokud na něj budeme vzpomínat, bude tu stále s námi. Stejně jako Klaun Parafín, Rejpal, Rpuť, Bohouš a další…

I já vzpomínám v dobrém. Nejen na velké věci které dokázal – např. hladké rozdělení ČSLA mezi Čechy a Slováky, na jeho působení v Bruselu, ale hlavně na to že si poměrně často našel čas sem zajet si popovídat i mimo BFTP, na to jak rád fotografoval – mám od něj spoustu fotek a na jeho názory na svět a politiku.

Škoda ho. 🙁
I

1. „Okamžitě znovu vydejte můj exekutivní příkaz z roku 2020, který obnoví prezidentovu pravomoc odstranit nepoctivé byrokraty.“

2. „Vyčistěte všechny zkorumpované aktéry v našem národním bezpečnostním a zpravodajském aparátu.“

3. „Úplně reformujte soudy FISA, které jsou tak zkorumpované, že soudcům zdánlivě nezáleží na tom, když se jim lže v žádostech o zatykač.“

4. „Odhalit podvody a zneužívání moci, které rozdělují naši zemi.“

5. „Zahájit velký zásah proti vládním únikům, kteří se domlouvají s falešnými zprávami, aby záměrně falešně vyprávěli a podvraceli naši vládu a naši demokracii.“

6. „Udělejte každý úřad generálního inspektora nezávislý a fyzicky oddělený od útvarů, na které dohlížejí, aby se nestaly ochránci hlubokého státu.“

7. „Požádejte Kongres, aby zřídil nezávislý kontrolní systém, který by neustále monitoroval naše zpravodajské agentury, aby bylo zajištěno, že nešpehují naše občany nebo nevedou dezinformační kampaně proti americkému lidu, nebo že nešpehují něčí kampaň, jako špehovali mou kampaň. .“

8. „Pokračujte v úsilí zahájeném Trumpovou administrativou přesunout části rozlehlé federální byrokracie do nových míst mimo Washington Swamp.“

9. „Pracujte na zákazu federálních byrokratů přijímat zaměstnání ve společnostech, se kterými obchodují a které regulují.“

10. „Prosadit dodatek k ústavě, který zavede omezení funkčního období členů Kongresu.“

Tak mu můžeme držet palce. U nás by to bylo na trestný čin „vyhrožování skupině obyvatel“ .