A je to tu zas – Obecní volby

Publikováno | Autor:

Nastal čas připomenout si volební klasiku Jaroslava Haška :

Obecní volby

 

Moto: Evangelium sv. Lukáše, 12. kapitola:

A když od poledne vítr věje, říkáváte: „Bude horko“, a býváť (tak).

 

 

I

Jsou určité věci, události, příhody a zjevení, které člověka neobyčejně osvěží. Jsou určitou složkou lidské radosti. Bez nich byl by lidský život prachmizerně jednotvárný. Lidstvo potřebuje zápasu, aby v srdci člověka to nevypadalo jako na Sahaře. Rovina, pláň, žádná legrace, písek a velbloudi. Proto lidstvo si vymyslilo obecní volby.

Představme si tedy okresní město, kde jsou tyto politické strany:

 

Strana spasitelů lidu

Strana národního pokrokového obzoru

Lidoví minimalisti

Národní maximalisti

Demokratická strana svobodomyslných

Svobodomyslná strana pokrokových demokratů

Sociální lidoví pokrokáři

Strana realistických, sociálně založených agrárníků

Strana venkovských demokratů

Vencelídesovci

 

Pokud se týče poslední politické strany, byla zplozena v nepříčetném stavu místním občanem Augustinem Vencelídesem a obsahovala ve svém jádru kuželkářskou společnost v hotelu U růže, stolní společnost Bouli.

Pan Augustin Vencelídes patřil původně ke straně spasitelů lidu, kam patřil též pan Chaura, který ničemně však zradil jednotu strany tím, že zčistajasna počal prodávat metr širtynku o třicet haléřů laciněji, než pan Vencelídes.

Obyvatelstvo města pamatuje si velice dobře, že se potom počaly objevovat na záchodech hostinců nápisy: „Chaura je zloděj!“

Pan Vencelídes nedal si ani tu práci, aby trochu alespoň změnil svůj rukopis, pro kterouž neopatrnost byl potrestán soudem pro urážku na cti a vyloučen jako trestaný lotr z obecního zastupitelstva a stal se odštěpencem.

Z odštěpence není již daleko k založení vlastní strany. To je genesis vencelídesovců.

Obecní volby byly v tom městě vypsány na základě rezignace starosty, který byl pohlavárem strany národního pokrokového obzoru. Nešťastný muž provozoval demagogii a zašantročil městu parní pluh, který patřil k městskému hospodářství. Kromě toho byl obviněn z toho, že v době kontumace opatřil náhubek svému psu na útraty města, zapsav náhubek do položky „poštovné“. S ním padli nejen ti členové obecního zastupitelstva, kteří byli členy národního pokrokového obzoru, nýbrž i souručenský blok demokratické strany svobodomyslných, lidových minimalistů, národních maximalistů, jejichž členové vzdali se svých mandátů po hrozném obvinění sociálních lidových pokrokářů, že ten blok, uspořádav výlet k obecnímu rybníku, vychytal všechny cejny a sežral i celou násadu, pořízenou do obecního rybníka na útraty poplatnictva. To bylo také dokumentováno tím, že se vůdce národních maximalistů udávil narychlo zhltnutým násadovým smaženým kapříkem…

Pokračování  ZDE*

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Virtuální Vodička a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 064 komentářů u „A je to tu zas – Obecní volby“

  1. Jo, kristo, asi to má pod palcem vodoprávní úřad. Každopádně občas se na to někdo přijede podívat, ale nevím, kdo, kdy a jak často. A čistírna funguje vcelku uspokojivě nějakých patnáct let.

    Ono je na druhou stranu vcelku srandózní, že někdo kontroluje čistotu vody z čistírny v obci, kde se teď dokončuje kanalizace, ještě není zapojená a potok, kam se to vypouští, vypadá a taky páchne jako smrdutá stoka, protože kde kdo po proudu výš do toho pouští kde co a bez čistírny.
    Ten potok jde navíc přes náš pozemek, takže vodohospodáře, který by nás chtěl honit kvůli kvalitě vody z čistírny bych si vychutnala. 😀

  2. V našem okolí to taky většině lidí zlořádně prosakuje, kam se hodí, potok rovněž vypadá podle toho, kanalizace sice je, ale povinnost se připojit je jen pro ty, kdo nově staví či podobně jako my při- či přestavují. Blbé je, když to sákne do studní, ale kdo by to řešil? Jednodušší je zkasírovat ty, co něco dělají, byť jejich septik prokazatelně byl pravidelně vyprazdňován.

  3. maYdo …. povodí ..povodí, to je základ. I třeba, kdyby to vaše území nemělo přirozený odtok. Ale to jen pro pořádek, aby oko nezůstalo suché. A přeci jen, zajímala by mne čistírna, pro takový objekt, jak je to řešené, technické parametry a tak. Docela jsme se po tom kdysi pídili a zcela bez velkých úspěchů. Či stačilo by, jaký je to systém, jak likvidujete kaly a tak, prostě jsem zvědavej…. já vím, řekneš, to dělá brácha, ale i tak, nemůžeš se ho, až ho uvidíš zeptat?

    Jinak to vyvážení , nevyvážení, tajnou výpustí do přírody mi úplně bere dech. Takhle to dělá cca 12 okálů a všechny jejich odpady nám likvidují 1,5 ha sadů tak, že si toho už všiml úřad. Vzali vzorky kontaminace, včetně vzorků uschlej a mrtvejch stromů a čekáme už od jara na vyřešení. To i přesto, že každý dům má svou jímku a prej jí vyvážejí, ovšem doklady na to nemají. Ale i po návrhu, že naše cisterna může ty jejich septiky, zadarmo vycucnout a odvést obsah k nám do čistírny, vše běží podle toho jako dřív, tedy teče to k nám. Starostka s tím samozřejmě nic dělat nechce, neboť i ona v tom okálu bydlí. Takže je to takové krásné, přátelské soužití ….. Teď samozřejmě čekám, že se k tomu úřad postaví jako chlap a udělí nám pokutu za zničený pozemek.

  4. Vidíte, Jirko, a to je taky svoboda – zničit sousedovi pozemek nebo studnu, kdy se mi zachce, abych se nemusel omezovat.

  5. paní Švecová, to je právě velký socilistický omyl. To není svoboda, to je prasárna. Naprosto nerozumím tomu socialistickému pojetí svobody, kdy je to jen ….odhazování odpadků na cizej pozemek, protože kurva svobodaaaaa … děkuji za lekci v „přemýšlení.

  6. Myslela jsem tím, že pro některé lidi svoboda má tento význam a proto není bohužel možné lidi neomezovat a pak na to doplatí i ten, kdo se chová slušně a v mezích norem lidského soužití. To nebyla lekce v přemýšlení vůči Vám, to byl můj povzdech nad tím, jak to chodí.

  7. ad ševcová vs jirka ppa
    ono to takhle odedávna funguje v Jihoafrické republice. Sračky z měst a fabrik se svobodně bez čištění vypouštějí do terénu, do moře, či do řek a šíleně se tak devastuje příroda. A přitom o komunistu v JAR člověk nezavadí a socialismus tam taky nebudovali.

  8. Bohužel, Jirko, pojem svoboda našel ve světle posledních bratru 60 let jiného naplnění, než míval v dobách, kdy jeho obsah vymezovaly jiné, dnes již dávno pŕekonané pojmy, jako morálka, odpovědnost a dalśí harampádí.

    QED i tím Tvým případem.

    Myslím, že kdyby se – v duchu myšlenek frontieru – vrátila i svoboda zastřelit toho, kdo si tu svobodu vykládá jinak, než vśichni ostatní a nedá na přátelskou domluvu, Darwin by to vyřešil. Ale mám obavu, že tutu možnost nám nedává ani nový ObčZ, ać jsme jej ještě podrobné nestudoval.

    Nic, ekonomický vývoj a následných 50 let na poušti to vyřeší 🙂

  9. ptakopysku, u toho socioalismu v JAR bych si zas tak jistý nebyl 🙂

    Ale nakonec, stejně to dělá i – např. – Kostelec nad černými Lesy… Ale ti to myslím alespoň vypouští do obecního lesa…

  10. Jo , jirko, já se budu shánět po informacích o čistírně a Ty mi pak napíšeš, že to je blábol jak sviň a že to je jinak, případně mně sprdneš za to, že si doivoluju umístit odkaz, co? 😀

    Na co to chceš vědět, když Už čistírnu evidentně už máš?

    Navíc to je malá domovní čistírna pro rodinný rekreační objekt, to je asi něco úplně jinýho, než čistírna pro Tvůj zámek, sady a veškerý provoz.

  11. “ to je právě velký socilistický omyl. To není svoboda, to je prasárna.“

    no jo, ale to musíš vysvětlit těm, co si to jako svobodu vykládají.

    Na ty pak nezbývá než úřad a buzerace, protože ze svobodného rozhodnutí prasárny dělat nepřestanou.

  12. Petře,
    nevím jak teď, ale ještě před nějakými deseti – patnácti lety tam socík moc nebyl. Jestli tedy pod pojmem socialismus nevnímáš regulérní mezikmenové války, nadvládu zločineckých gangů ve městech a naprostý chaos a anarchii všude, kam se člověk podíval 😀 😀 😀

  13. MaYdo, ale já ptám zcela vážně, nebo si snad myslíš, že nemám ještě i jíné nemovitosti, kde řeším velmi podobné věci? Hrozně rád se nechám poučit, protože třeba v MA tápu už asi třetí rok, jak to udělat, aby zůstalo vše čisté, uklizené a krásné …. a nemuselo se úděsně daleko kopat a přečerpávat. Opravdu mne to zajímá a třeba se i revanžovat budu, protože zatím mi nikdo nedovedl pomoci.

  14. ptakopysku, tak to je úplné jasné. prostě používají v rámci mezikmenových válek biologické zbraně 🙂

  15. ptakopysku, to nemá se socíkem nic společného, to je prastaré opičí chování, když naši předkové si ještě stavěli hnízda na stromech. Prostě se jeden přidržel větve a pustil nebo hodil to dolu. A když už to odzdola moc smrdělo, tak se přestěhoval na jinej strom. Opičáků bylo málo a stromů dost, tož se to ztratilo.
    V třetím tisíciletí má mnoho kikánů doma naleštěno jak na zámku, a pod oknama svinčík. Pokrok se projevil v tom smyslu, že se jde ječet na blbýho gádžu, že dyzgrymynace a koukej navalit novej kvartýr, kde to nesmrdí.

  16. Jirko, já se můžu podívat po dokumentaci, až pojedu na chalupu. Ale ta čistírna se stavěla před nějakými devatenácti lety. Zařizovali to ještě naši, to tam tehdy bydleli celoročně a brácha převzal provoz chalupy později, když táta zemřel, máma se odstěhovala do Prahy a barák jsme začali využívat jen na léto, vánoce a víkendy. Dost pochybuju, že si dnes ještě někdo pamatuje, kdo to tenkrát stavěl. Taky ten dodavatel už nemusí existovat.

    Jinak to funguje zhruba na principu, popsaném v odkaze – t.j. biologické čištění pomocí bakterií. Žádná elekrika, žádný náklady na provoz, snad kromě tech kontrol kvality vody.

    http://www.nejlevnejsicisticka.cz/

    Ale řešené je to poněkud jinak, tři nádrže za sebou z betonových skruží. Když přestal být barák obývaný celoročně, tak s tím něco udělali, snad tam nasadili jiný bakterie, aby to fungovalo i když se barák nějakou dobu nevyužívá.

    Jinak si myslím, že dnes je to už někde jinde, stači plácnout do gůglu „malá domovní čistírna “ a vypadne Ti hromada odkazů a i technologie asi je už poněkud propracovanější. MYslím, že tehdy to byly pro tenhle obor poněkud pionýrské doby.

  17. Petře,
    ona to tam tehdá byla docela hlína. Původně zcela bílá čtvrť obydlená… řekněme… vyšší střední vrstvou se postupně zabydlovala – na ulici samozřejmě – domorodci prodávajícími kdeco od korálků k sušenému slonímu masu (mmch. děsně dobrý žrádýlko!) a současně s tím přibývalo na oknech mříží, v barácích zbraní, zvyšovaly se zdi, Když jsi šel hodit bordel do popelnice, zamknul jsi vchodové dveře, pak jsi zamknul i dveře na ulici, vyhodil jsi odpadky, odemknul dveře na ulici, zamknul za sebou, odemknul dveře do baráku a pak za sebou zamknul. Když jsi opomněl, byla vysoká pravděpodobnost, že se od poplenice vrátíš do vykradenýho baráku, kde tě pro zpestření podříznou, nebo zastřelej. To byly časy naprosté svobody a volnosti, po které i někteří místní přispěvatelé volají, s mantinely vymezovanými jenapouze penězma, střelnou zbraní a silou. Přičemž peníze byly v této množině podmínkou postačující, nikoliv však nutnou.

  18. mno, osobně myslím, že to všude u nás tak tragické není; nejsou však peníze na to ,aby se den ze dne postavila ČOV splňující 3.stupeň . Něco o tom vím, protože jsem „vlastnímu rukama “ a) přesvědčovala (a přesvědčila) občanstvo naší mrňavé obce (150 duší, roční rozpočet cca 1 mil.Kč, 2.st.ochranného pásma, obecní (splašková)kanalizace, jakási čistička,která ale v r.2014 asi nesplní ty nejpřísnější normy ), aby se začala nová ČOV . Líčit útrapy se sháněním peněz na projekt (cca 500 tis.) je na knihu; rozpočet ČOV dle projektu cca 18 mil.Kč-a kde je vzít ? Dalo by se něco “ vydřít“ z EU fondů , možná něco málo z kraje, snad i půjčka z MŽP,ale pořád zbývá debet cca 4-5 mil.Kč, které by musela zaplatit obec ze svého rozpočtu. Nutno ovšem ještě přihlédnout k tomu, že obec musí celou výstavbu (a „pijavici“, která se cení na 1-2 mil.,t.j. agenturu ,která vyjednává dotaci z EU a zajistí „papírování“ této dotace před, během a po výstavbě),do skončení akce financovat z vlastních zdrojů nebo z úvěru. Dříve peníze z dotací obec neuvidí 🙁 Stav je takový,že projekt na novou ČOV je uložen na čestném místě,a nový starosta má finanční starosti s obecním vodovodem,který se tři dny po jeho inauguraci „rozsypal“ 🙁 Inu, to je život 😕

  19. Petře, já myslím, že svoboda má pořád stejný obsah jako měla před 60 a více lety. Také bych řekl, že to samé platí pro ostatní Tebou zmiňované termíny. Jediná potíž je, že se je nenápadně podařilo zaměnit za volnost, rovnost, bratrství. Až teprve tenhle geniální čin z nich udělal nepotřebné harampádí. Abych předešel jalovým debatám, tak samozřejmě, že se tak stalo v kombinaci s dalšími úžasnými vynálezy kontinentálních mudrců, které to pěkně doplnily.

    K 598 – byl jsem osobně přítomen, když jeden takový „““libertarián“““ povídal, že „by se měly tyhle socialistický kydy zakázat“ 🙂

  20. ad 607 – Ptakopyku, to v Benátkách jsou už po staletí mnohem dál a využívají k tomu kanály… 😉

  22. Jo, Honzo, tak nějak je to pŕesnéji řečeno. Došlo k předefinování obsahu pojmů a la Orwell 🙂

    „Kdo není libertarián, za mříže s ním“ 😀

  23. šumaváku, tak už to přeci dávno není … dokonce už není ani v provozu ta „nemocnice“ pro morově nakažené …

    Westíku, jak mne to rve srdce…. Takže když to město, vesnice, nechce udělat a nechá tedy splašky vypouštět na soukromej pozemek. Musí si zajištění čističky udělat nepochybně ten majitel pozemku, že. Takové krásné a přijatelné řešení pro všechny zůčastněné. Nápalava samozřejmě není zúčastněná, protože ta to jenom platí a může bejt ráda, že … stejně to ukradla…. jak jinak. Když to totiž neudělá, může to ohrozit jeho setrvání v místě. Joj to je ale správné a jak se všichni okolo nadřeli 🙁

  25. HA ! MP !
    Můžou za to Francouzové ?
    Ne vážně, to je lingvistická záležitost ? Když to „volnost, rovnost, bratrství“ je „liberté…“.
    Hele, proč tedy v Americe u vody, stojí socha Svobody ? Proč Statue of Liberty, a ne Statue of Freedome ?
    Možná jsem detailista, ale v detailech se skrývý ďábel…. a každá věda začíná napřed přesným definováním pojmů, s nimiž pracuje, takže mne ta mnohoznačnost irituje.

  26. Matzurko, do jisté míry to lingvistická záležitost je. Jsem o tom jednou psala:

    Svoboda – muška jenom zlatá!
    Zuzana Chlumská

    Diskuse o svobodě jeví se být naprosto logickým pokračováním diskuse o demokracii. Jen v demokracii se o ní dá svobodně diskutovat – a to ještě ne vždycky!

    Stává se, že jazyk prozradí ledacos. Prolistovala jsem pár slovníků, abych zjistila, jakouže náplň, v různých jazycích, má tak často používané slovo svoboda.

    Podle Machkova Etymologického slovníku byl, ve starší době slovanské, svobodný člověk ztotožňován s hrdinou. Odtud i příjmení Svoboda. Má to svou logiku – svobodným byl jen ten, kdo něco dokázal!
    Ve slovnících moderní češtiny se pak autoři shodují na „nezávislosti, volnosti a samostatnosti“. Zvláště ta samostatnost je zajímavá – jinde jsem ji nenašla!

    V němčině (Duden) pod svobodou rozumí nezávislost nebo osvobození od donucování (Freisein von Zwangen).

    Francouzské „liberté“ vzniklo ze slova „libre“ – svobodný, volný, nenucený, smělý, drzý. Zajímavá řada. Larousse pak chápe svobodu jako prostý opak otroctví.

    U Webstera (American Edition) jako vyhnutí se závazkům, nepohodlnosti apod.

    Ovšem nejzajímavější je Collins Dictionary – Milenium Edition 2000:
    1) Síla volby, myšlení a jednání pro sebe sama
    2) Osvobození od kontroly a omezení

    Nenapsal ale Platon: „…nastoupí demokracie s pojetím neomezené svobody. Neomezená svoboda pak způsobuje anarchii ve všech vrstvách a úrovních společnosti a degeneruje v tyranii, pro kterou je charakteristický chtíč…“ ?
    A není, čistě náhodou, ta neomezená svoboda požadavků svobodou chtíče? Kde je vlastně hranice mezi požadavkem a chtíčem? Co je ještě svoboda a co už tyranie….? Jak se shodnout na obsahu, když každý si představuje něco jiného?

  27. (623) jak Vy,jirko ppa etc., dokážete vždycky „mířit na lišku, trefit Maryšku..“ 🙂

  28. Rputi, díky,
    řekla bych, že to je přesně ono, přesný obsah pojmu neexistuje, každý si to vykládá po svém a záleží i na kontextu.

  30. Myslim damy, ze se velmi pletete … Jako ta svoboda slova. Bud je a nebo neni .

  31. Matzurko, k lingvistice viz Rpuť. K tomu asi nic nesdělím (ani na to neaspiruji :-)).

    Když jsem po tom kdysi pátral, tak mně vysvětloval jeden Brit, že „liberty“ je svoboda občana, „freedom“ je svoboda pohybu. V Deklaraci nezávislosti je Liberty a nikoli Freedom. T. Jefferson, J. Adams a B. Franklin to psali v roce 1776. Francouzi napsali Deklaraci práv člověka 1789 a jakobíni s tím naložili po svém – volně nikoli svobodně (fór) a to ve všem. Tohle, podle mého názoru vede k tomu, proč nikoho nenapadne používat termín svoboda ve spojení s Velkou francouzskou revolucí a používají termín volnost.

    Dušane, napiš k tomu něco 🙂

  32. Ovšem nejzajímavější je Collins Dictionary – Milenium Edition 2000:
    1) Síla volby, myšlení a jednání pro sebe sama – liberty
    2) Osvobození od kontroly a omezení – freedom

    Tak to cítím.

  34. Ovšem nejzajímavější je Collins Dictionary – Milenium Edition 2000:
    1) Síla volby, myšlení a jednání pro sebe sama – liberty
    2) Osvobození od kontroly a omezení – freedom

    Tak to cítím. A potřebuji oboje.

  35. Omlouvám se za to zdvojování – hlásí mi to nějaký problém.

  37. Ve všem, Matzurko, ve všem ! 😉 😀 😀
    Svoboda ( a život) začíná, když děti vypadnou z baráku… 😉 😀

  38. liberty / freedom
    Tohle je standardní dubleta románského/germánského původu. Obecně se tvrdí, že slova románského (francouzského) původu se používala ve specifických slovních projevech (oficialita!), zatímco slova germánská (anglosaská) spíše v prostřední rodinném, v každodenním praktickém životě. A tohle rozdělení v podstatě přetrvává dodnes. Angličtina je takových dublet plna. Několik příkladů: to combat/to fight, to conceal/to hide, cordial/hearty, egotism/selfishness, to tolerate/to put up with…

  39. Aaaaha, Šumaváku,
    tak to si Jirka tedy počká 😉 😀

  42. Matzurko 😀 Já jsem ženatý a tak vím, že se žádná žena prostě nikdy nemůže plést a nebo se plete, ale to je tím, že muž dává zmatené informace. Takže to berte tak, že to je jen zmatená informace 😀

    A když dděda, tak Mráz a když Svoboda, tak Ludvík . To už jsme přeci probírali.

    Andy …. skvělé ….

  43. tak já něco přidám. Definice zde uváděná z Collinsova thesauru, je dnes obecně přijímána. Na rozpor mezi „Liberty“ a „freedom“ upozornil v anglosaském světě poprvé John Locke v debatě s Thomasem Hobbesem a formuloval ji John Stuart Mill a vymezil rozdíl jako „pozitivní svobodu“ – tedy možnost jednotlive svobodně, podle své vůle, potřeby a zájmu konat v rámci sociálního kontraktu (to se dostáváme až k Platonovi, takže sociání kontrakt, nebo-li společenskou smlouvu, jako filosofický koncept vysvětlovat snad nemusím) – a „negativní svobodu“ (freedom), tedy svobodu od útlaku, koerce, podřízenosti, tyranie ve „stínu zákona“ jak to hezky Mill nazval. (zákon ve smyslu filosofickém, tedy jako smlouva o pravidlech založených na morálce a etice).
    Doufám, že je to přehledné.
    Problematikou svobody a zákona se zabýval i náš oblíbený F. Bastiat ve spisku „Zákon“…

  44. přehlédnul jsem „nedoklep“ – ne „jednotlivě“, ale „jednotlivce“

  45. (607) A co byl Mandela? Národní socialista? 😛

  46. Dušane, děkuji,
    takže svoboda není jen jedna 🙂

  47. Jirko,
    přiznám se, že výsledek předchozích debat o Svobodovi Ludvíkovi či gynekologovi mne neuspokojil, takže jsem ráda, že dnes se poněkud více dobíráme jádra pudla. Tak nějak si doplňuji vzdělání a informace, když jsem přívrženec SSO 🙂

  48. >> ptakopysk
    Dovoluji si uvést svou oblíbenou poznámku, že ve Středu Moudrosti – ech, co to povídám, v Bruselu – se na funkční čističku odpadních vod zmohli až ve 3. tisíciletí a do té doby se exkrementy až 2 milionu lidí vypouštěly do řeky Senne. Naštěstí je tato řeka v Bruselu zatrubněna. Okolo té čističky byla nedávno (2009) docela pěkná ostuda. Ale to bude asi pomluva. Něco takového se ve vyspělé části Evropy stát nemůže.

  49. Abych ještě zkomplikoval diskuzi, podotýkám, že platí-li „když Svoboda, tak Ludvík“, je nutno ještě rozlišit, zda plati „když Ludvík Svoboda, tak oficír“ nebo „když Ludvík Svoboda, tak marxistický filozof“. (V prvním období roku 1968 se to některým lidem pletlo.)

  50. Pane Neumanne, děkuji, velmi přehledné a velmi zajímavé. Tak to cítím, avšak nejsem schopna zformulovat. Mám dojem, že ten sociální kontrakt má v naší společnosti jakési rozostřené hranice…

Komentáře nejsou povoleny.