Tak to já 25 ráno dojdu ke známému co má ještě pstruhy, ty zabijem, vykucháme, já doma odhlavím, speciálním nožem nafiletuji a s kůží krátce osmažím na másle a olivovém oleji s kůží do křupava. Jen chviličku. Vařená karotka brkaše a pečená řepa.mňam. salátu mám zase dost do příštího roku.
Ptoč by se to ale mĕlo letos připravovat na 25 dopředu. Vždyť to je v neděli …
skimici, jsi ještě mlád a proto neznáš babičkovské povinnosti. Kromě toho valašská domácnost musí být připravena na neočekávaný nájezd rodinných příslušníků. „My zme Valaši, jedna rodina!“
Začít přemýšlet o jídle pro návštěvu až ve chvíli, kdy zvoní u dveří je neakceptovatelné.
Další problém – 25. jsou všechny hospody zavřené, je to svátek i bez zákona.
Na boží hod vánoční má být něco opeřeného, aby neuletělo štěstí. U nás obvykle krůta s nádivkou.
letos ji asi upeču už 23 a pak jen ohřeju v troubě.
Na vánoce máme letos náročnej harmonogram, protože brácha chce aspoň na pár dní na chalupu, babička stráví svátky v LDN a synek navíc možná mít v práci směnu na Štěpána a taky na Silvestra a Nový rok. Takže vánoce budou poněkud hektické a hlavně krátké.
Dano, co nějakej zvěřinovej gulášek? Tomu odležení ve špajzu jen prospěje. MY ho děláme s bramboráčkama, což je si pro větší počet osob docela náročné, ale dá se i jiná příloha. Knedlíky, špecle….
Aby štěstí neuletělo, tak se naopak nemá dělat nic z pernatého. U nás je to zvyk (pověra) na Nový rok.
A aby měl člověk prachy tak čočku.
U nás má na Nový rok být vepřový. Pro štěstí. Kvůli tomu se taky dělá na silvestrovskou půlnoc ovar. Aby první jídlo v novém roce bylo vepřový.
No, možná ti opeřenci na boží hod mají jiný význam. U nás máme v těch pověrách dost zmatek. Hlavně v tom, kdy nesmí viset na šňůře prádlo. Jestzli ze 24. na 25. nebo přes novoroční noc.
Traduje se u nás, že prý nějaká prabába skrz zapomenutý prádlo zavinila první světovou. Ale ani tahle pověst nepravbí, jetsli to prádlo nesundaůla na štědrý den nebo na nový rok.
maYdo, prosím, věnuj pozornost mému komentáři, že na Valašsku se v některé sváteční dny nedělá pernatá drůbež, aby neuletělo štěstí. Tvoje 654 a 658 mluví o něčem jiném.
[658] Proto je nejlepší, když nevisí na Hod Boží, na Nový rok ani na Velikonoce. Jistota je jistota.
Hlavně aby se tam pod kudlu nějaký prase nepřiotomýtlo.
Kdo vlastně vymyslel jíst na Vánoce prase rybu nebo prase prase?
Biílkoviny mohly být i skrze ořechy….
Prase na Nový Rok, maYdo, prase po celý rok.
maYdo, podle tradice mně známé nesmí viset prádlo z 24. na 25.12. Na Nový rok se podává dělá oběd z vepřového, aby štěstí bylo líné, čímž potvrzuji tradici na Valašsku, jak píše Martin. Navíc se přidává čočka, aby byl rok bohatý….
Dix
A je to vepřové fakt z prasete?
skimici, nezbývá než doufat 🙂
No mně je to protivné. Já ty zabíječky jitrnice špeky a játra fakt nemusím kromě jedné úchylky za dva roky, Beuschel v Graatzu na náměstí s tím petrželovým kulatým houskovým knedlíkem.
Ale toleruji to pochopitelně. Chce li někdo jíst prase ještě navíc k prasorybě kaprovi, necht si to uźije dosyta..
skimici, uzené vepřové, k tomu bramborová kaše,kyselý okurek, účel splněn a se zabíjačkou to nemá co společné 🙂
KyselÝ okurEK !
Svým způsobem rozumím, nicméně,
Dix!!!! Jaký účel???
Trochu se ztrácím.
Mluvíme o praseti na 24/12 či na 25/12 nebo na 1/1?
Vše má svoji symboliku.
„maYdo, prosím, věnuj pozornost mému komentáři, že na Valašsku se v některé sváteční dny nedělá pernatá drůbež, aby neuletělo štěstí.“
Ale já mu pozornost věnovala, Martine. Ale u nás se fakt dělají opeřenci na Boží hod s tím, že prý by jinak štěstí ulítlo. Jinej kraj, jiný pověry.
JInak štědrovečení ryby jsou u nás v kraji poměrně novinka, tradičním pokrmem býval černý kuba. Ani dnes nejsou domorodci příliš rybožraví, přednost mají vinné klobásy nebo řízky.
Skimici, v některých nářečích je okurka rodu mužského, tedy „okurek“. Slýchala jsem to v Hradci Králové, kde jsme po škole dva roky pracovala a myslím, že se to taky říká někde na Moravě. V tom Hradci nevím, jetsli ti není import, protože ačkoliv jsme vyrůstala od HK poměrně nedaleko, u nás ve vsi se nikdy neříkalo okurek, ale vždycky okurka.
i když hradečáci zase neříkali králíkům „zajc“. U nás totiž nechováme králíky a nechodí se na zajíce, alev králíkárně máme zajci a myslivci střílí na polňáci 😀
maYdo
Tak jen velmi volně, jestli vaše myslivce rajcuje střílet králíky, tak jim to přeji 🙂
My jsme je chytakíjako haranti kdyź utekli a podhrabávali se.
S okurekama si to pochopitelně vyřídí každá po svém 🙂
Spíš mě zajímalo kde se jí prase na 25 prosince. Q možná i na Nový Rok.
O to prase mi zas až tolik nešlo ale s čím? To zelí, jak naznačil Martin TT?
Co se musí v člověku zlomit aby po tlustém kaprovi 24/12 večer rozmrazil prase?
Zdravím… Dano, pro neurčitý počet příchozích již několik let dopředu upeču jehněčí kýtu, tedy dvě …. (lehké netučné – pro Skimice) s libovolnou směsí zeleniny – cuketa, rajče, lilek, řapík celer, mrkev, žampiony apod. plus nějaké koření, s rozmarýnem a tymiánem a podávám s bramborem nebo bez. Všichni si libují, že je to příjemná změna od hutné vánoční stravy.
Jinak – u nás byl taky OKUREK !!! :-))) a taky hadra a žlice 🙂
Dobré ráno, díky za tipy. Jen pro upřesnění – prvním svátkem vánočním myslím 25.12. – ten den trávím stejně jako Štědrý den ve své druhé domácnosti, abych se spolu s rozvařeným obědem přesunula 26.12. ráno do své první domácnosti a vařila a přijímala návštěvy. A hosté se k obědu začnou sjíždět před polednem. Proto hledám námět na sváteční oběd, který se dá z větší části předpřipravit (marinované vepřové, španělské ptáčky, ražničí….to vše už bylo), aby konečná úprava nedala moc času a stihlo se i svátečně prostřít. Pro děti bude jako každoročně mísa koláčů.
A pokud jde o pověry ohledně jídla, u nás se vánoční nějak nevyskytují, ale novoroční ano. Na Nový rok nemá být nic pernatého – aby štěstí neuletělo, rybího – aby štěstí neuplavalo, z divočiny – aby neuteklo – takže zbývá už jen ten vepř. Ten se dá dohonit. (Pro MaYdu – podmínkou je nejíst, protože pouhé pozření sousta může aktivovat ony vlastnosti základní suroviny, která způsobuje odkvačení štěstí)
nechci vam sahat do jidelnicku – ale jeste zbyva nemasita strava.
Pochopitelně. Třeba babišovy párky.
Dobré ráno vespolek,
tak u nás prádlo nesmí viset ze Štědrého dne na Boží hod. Štědrovečerně je kapr s bramborem (nebo salátem), ovšem jelikož nesmím ryby, tak substituuji řízkem kuřecím (přes den se moc nebaští, k snídani vánočka, k obědu chleba s máslem, žeabychom viděli „žahnutý žuby nahoru“). A v salátu minimum majonézy, sterilovaný hrášek nahrazen kukuřicí… jsme zmlsaní 🙂 Rybí polévku u nás nikdo nemá rád, hrachovou (tu dělávala moje pražská babi) taky ne, zbývá čočková. Ta pak znovu na Nový rok (peníze), kdy taky nelze pernaté maso, takže spíš vepřík v libovolné úpravě.
Boží hod je ve znamení klidu a odpočinku (třinecká babi, jedna z mála věřících v naší rodině – evangelička, dokonce jednou vynadala mojí sestře, která chtěla toho dne štrikovat svetr nebo co), tedy dojídáme z předchozího dne (řízků proto připraveno více, stejně tak polévky i salátu), na Štěpána pak nejčastěji naše domácí verze „Beef Stroganoff“, z niž by asi nějakého „chefa“ kleplo – rodinný recept se od toho pravého jistě dost odlišuje, ale nám to chutná víc než svíčková 🙂 Příloha dle nálady a chuti, nejčastěji houskový knedlík, ale klidně může být i rýže.
Dobré zas ráno… 2 Dana – opožděně vše nejlepší… Ale jestli jsi Danuše, tak to není hebrejského původu, ale prý keltského. Něco jako zbožštělá matka rodu…
Nevím sice, jak je zdůvodněno to nevisení prádla – ale je to celkem zřejmé. Hlavně aby v tom blázinci ta chudák ženská ještě nemusela prát. 🙂
Boeuf Stroganoff znám. Znojemská, do které se chrstne zbytek žampionů z pixly.
Ještě k těm kulinářskejm diskusím – mně se osvědčuje spojit prasátko a čočku… Ona taková dobře udělaná čočka (nasucho, ne nakyselo), na pánvi rozpéct pěkný bůček na kostičky, či spíše rozškvařit, když už je tak akorát, tak přisypat tu čočku, přidat smaženou cibulku, trochu (hodně) na plátky česneku, promíchat, dle chuti přikořenit a baštit a baštit. K tomu jedno plnotučný… A nemusí to být jen na Novej rok…
„Aes dana“ název keltských kněží – „učený lid“ (druidové jsou vyšší šarže). Dana možno přeložit také jako moudrost nebo matka, z čehož vznikl název „Velká bohyně matka“ – tedy Dana.
Pane jo. Kráva nebo bejk taky neuteče ani neuletí. Třeba. Ani polívka neuletí.
2 Dana ad jídlo na 25. – Když se ještě kdysi u nás scházívala širší rodina, tak babička na vánoce udělala lavór bramborovýho salátu (jak na Štědrý večer, tak na později). No a protože babička i mamka nemohly ryby – silná alergie, kterou jsem naštěstí nezdědil – tak babička usmažila ještě mísu řízků. No a 25., když někdo přišel na oběd, tak byl ten řízek se salátem… Smažený ryby nevydržely – ty se obvykle snědly už k snídani… To byla nejoblíbenější snídaně na Boží hod už mýho dědy – studená smažená ryba. No a já a táta jsme v tom zvyku pokračovali.
Já už ledacos flákám, ale na Štědrý den si nasmažím ryby (ale ne kapra, nejraději tresku nebo mořskou štiku) navíc i do zásoby, abych měl tu studenou smaženou rybu k snídani. Jeden z mála zvyků, který ještě dodržuju.
Dobré ráno,
PeSi, my těch ryb vždycky nasmažímě tolik, aby vydržely na snídani ještě pár dní po svátcích. Bez studenýho smaženýho kapra k snídani by to nebyly u nás vánoce.
Bleee 🙂
681 skimici 😀 jsou i chutnejsi nemasove pokrmy
Skimici Vybíravý Poťouchlý,
píšu rodinný recept – takže koření Adžika a mletá paprika, sůl a trochu mletého černého pepře, tři lžíce rajského protlaku, zahuštěno zakysanou smetanou. Hovězí nakrájené na větší nudličky, samozřejmě cibulka. Okurky jsme do toho nedávali nikdy, a houby taky ne.
Pesi,
já tu alergii na ryby nezdědila, u mne se jaksi samovolně vyvinula během puberty. Kapr mi nechybí, ale sardinkovou pomazánku nebo uzenáče bych si i občas dala… Dcera je naštěstí po tátovi, takže baští ryby i mořské plody s chutí převelikou (z čehož mám radost, neb je to prý zdravé).
Jo, a na Ostravsku a Třinecku se taky říká „ogurek“, místo okurek či okurka. Mně osobně to vždycky rvalo uši.
Ktomu bramb salátu: když brácha dorůstal a byl hrozně žravej, tak jednou, když zase na ostatní toho moc nezbylo, máti zádumčivě pravila: já ti to snad budu muset připravovat někde někde ve strži a míchat kolotočem…..
2 Matzurka – já znám zase několik Brňáků, co „jijó okurek žícej, zapíjej to sifónem a stůl utírají handrou“.
PeSi,
není to spíš Olomoucko ? Pár spolužaček z té oblasti se vyjadřovalo podobně…
Brněnský hantec neznám, byla jsem tam vždy jen krátce co turista, a manžel byl varován, aby takto nemluvil. Vlastně ani „po frydecku“, kupodivu to trhá uši i dceři, již rodilé „Budějičance“ 🙂
[695] Ještě mě napadlo, že když “jijó okurek žícej a zapíjej to sifónem”, jestli pak nepatří k těm, kdo „blijó do Parnasu“. Zvlášť kdyby přidali mnou zmiňovanou dortu.
>> PeS
ta „žíce“ se vyskytuje i od Přeštic po Klatovy. Z dětství mi utkvělo doporučení „najesse žícej“. Druhá taková utkvěvší věta je „copa dnes vysílaj Němcíííí?“.
>> Matzurka
Můj táta, rodilý kluk z Beskyd, měl – díky tomu, že v 11 letech odešel do Místku, v 16 do Brna a v 22 do Prahy – jen nepatrné zbytky toho, čemu on říkal šlonzáčtina. Určitě nemluvil „kratce“, ale když psal nějaké poznámky či sylaby, tak zásadně nad samohláskami čárky nedělal. Pak měl také podivnou výslovnost slabiky „mě“ – slovo měď vyslovoval zásadně „mjeď“ a ne „mněď“. Jinak jeho čeština byla až hyperkorektní. Nějakou lokální slovní zásobu jsem u něj nepozoroval. Až jednou: to už byl velmi, velmi starý pán a já jsem právě přijel z Vítkovic a táta povídá: „A že je Ostrava fajna?“
Tak to já 25 ráno dojdu ke známému co má ještě pstruhy, ty zabijem, vykucháme, já doma odhlavím, speciálním nožem nafiletuji a s kůží krátce osmažím na másle a olivovém oleji s kůží do křupava. Jen chviličku. Vařená karotka brkaše a pečená řepa.mňam. salátu mám zase dost do příštího roku.
Ptoč by se to ale mĕlo letos připravovat na 25 dopředu. Vždyť to je v neděli …
skimici, jsi ještě mlád a proto neznáš babičkovské povinnosti. Kromě toho valašská domácnost musí být připravena na neočekávaný nájezd rodinných příslušníků. „My zme Valaši, jedna rodina!“
Začít přemýšlet o jídle pro návštěvu až ve chvíli, kdy zvoní u dveří je neakceptovatelné.
Další problém – 25. jsou všechny hospody zavřené, je to svátek i bez zákona.
Na boží hod vánoční má být něco opeřeného, aby neuletělo štěstí. U nás obvykle krůta s nádivkou.
letos ji asi upeču už 23 a pak jen ohřeju v troubě.
Na vánoce máme letos náročnej harmonogram, protože brácha chce aspoň na pár dní na chalupu, babička stráví svátky v LDN a synek navíc možná mít v práci směnu na Štěpána a taky na Silvestra a Nový rok. Takže vánoce budou poněkud hektické a hlavně krátké.
Dano, co nějakej zvěřinovej gulášek? Tomu odležení ve špajzu jen prospěje. MY ho děláme s bramboráčkama, což je si pro větší počet osob docela náročné, ale dá se i jiná příloha. Knedlíky, špecle….
Aby štěstí neuletělo, tak se naopak nemá dělat nic z pernatého. U nás je to zvyk (pověra) na Nový rok.
A aby měl člověk prachy tak čočku.
U nás má na Nový rok být vepřový. Pro štěstí. Kvůli tomu se taky dělá na silvestrovskou půlnoc ovar. Aby první jídlo v novém roce bylo vepřový.
No, možná ti opeřenci na boží hod mají jiný význam. U nás máme v těch pověrách dost zmatek. Hlavně v tom, kdy nesmí viset na šňůře prádlo. Jestzli ze 24. na 25. nebo přes novoroční noc.
Traduje se u nás, že prý nějaká prabába skrz zapomenutý prádlo zavinila první světovou. Ale ani tahle pověst nepravbí, jetsli to prádlo nesundaůla na štědrý den nebo na nový rok.
maYdo, prosím, věnuj pozornost mému komentáři, že na Valašsku se v některé sváteční dny nedělá pernatá drůbež, aby neuletělo štěstí. Tvoje 654 a 658 mluví o něčem jiném.
[658] Proto je nejlepší, když nevisí na Hod Boží, na Nový rok ani na Velikonoce. Jistota je jistota.
Hlavně aby se tam pod kudlu nějaký prase nepřiotomýtlo.
Kdo vlastně vymyslel jíst na Vánoce prase rybu nebo prase prase?
Biílkoviny mohly být i skrze ořechy….
Prase na Nový Rok, maYdo, prase po celý rok.
maYdo, podle tradice mně známé nesmí viset prádlo z 24. na 25.12. Na Nový rok se podává dělá oběd z vepřového, aby štěstí bylo líné, čímž potvrzuji tradici na Valašsku, jak píše Martin. Navíc se přidává čočka, aby byl rok bohatý….
Dix
A je to vepřové fakt z prasete?
skimici, nezbývá než doufat 🙂
No mně je to protivné. Já ty zabíječky jitrnice špeky a játra fakt nemusím kromě jedné úchylky za dva roky, Beuschel v Graatzu na náměstí s tím petrželovým kulatým houskovým knedlíkem.
Ale toleruji to pochopitelně. Chce li někdo jíst prase ještě navíc k prasorybě kaprovi, necht si to uźije dosyta..
skimici, uzené vepřové, k tomu bramborová kaše,kyselý okurek, účel splněn a se zabíjačkou to nemá co společné 🙂
KyselÝ okurEK !
Svým způsobem rozumím, nicméně,
Dix!!!! Jaký účel???
Trochu se ztrácím.
Mluvíme o praseti na 24/12 či na 25/12 nebo na 1/1?
Vše má svoji symboliku.
„maYdo, prosím, věnuj pozornost mému komentáři, že na Valašsku se v některé sváteční dny nedělá pernatá drůbež, aby neuletělo štěstí.“
Ale já mu pozornost věnovala, Martine. Ale u nás se fakt dělají opeřenci na Boží hod s tím, že prý by jinak štěstí ulítlo. Jinej kraj, jiný pověry.
JInak štědrovečení ryby jsou u nás v kraji poměrně novinka, tradičním pokrmem býval černý kuba. Ani dnes nejsou domorodci příliš rybožraví, přednost mají vinné klobásy nebo řízky.
Skimici, v některých nářečích je okurka rodu mužského, tedy „okurek“. Slýchala jsem to v Hradci Králové, kde jsme po škole dva roky pracovala a myslím, že se to taky říká někde na Moravě. V tom Hradci nevím, jetsli ti není import, protože ačkoliv jsme vyrůstala od HK poměrně nedaleko, u nás ve vsi se nikdy neříkalo okurek, ale vždycky okurka.
i když hradečáci zase neříkali králíkům „zajc“. U nás totiž nechováme králíky a nechodí se na zajíce, alev králíkárně máme zajci a myslivci střílí na polňáci 😀
maYdo
Tak jen velmi volně, jestli vaše myslivce rajcuje střílet králíky, tak jim to přeji 🙂
My jsme je chytakíjako haranti kdyź utekli a podhrabávali se.
S okurekama si to pochopitelně vyřídí každá po svém 🙂
Spíš mě zajímalo kde se jí prase na 25 prosince. Q možná i na Nový Rok.
O to prase mi zas až tolik nešlo ale s čím? To zelí, jak naznačil Martin TT?
Co se musí v člověku zlomit aby po tlustém kaprovi 24/12 večer rozmrazil prase?
Zdravím… Dano, pro neurčitý počet příchozích již několik let dopředu upeču jehněčí kýtu, tedy dvě …. (lehké netučné – pro Skimice) s libovolnou směsí zeleniny – cuketa, rajče, lilek, řapík celer, mrkev, žampiony apod. plus nějaké koření, s rozmarýnem a tymiánem a podávám s bramborem nebo bez. Všichni si libují, že je to příjemná změna od hutné vánoční stravy.
Jinak – u nás byl taky OKUREK !!! :-))) a taky hadra a žlice 🙂
Dobré ráno, díky za tipy. Jen pro upřesnění – prvním svátkem vánočním myslím 25.12. – ten den trávím stejně jako Štědrý den ve své druhé domácnosti, abych se spolu s rozvařeným obědem přesunula 26.12. ráno do své první domácnosti a vařila a přijímala návštěvy. A hosté se k obědu začnou sjíždět před polednem. Proto hledám námět na sváteční oběd, který se dá z větší části předpřipravit (marinované vepřové, španělské ptáčky, ražničí….to vše už bylo), aby konečná úprava nedala moc času a stihlo se i svátečně prostřít. Pro děti bude jako každoročně mísa koláčů.
A pokud jde o pověry ohledně jídla, u nás se vánoční nějak nevyskytují, ale novoroční ano. Na Nový rok nemá být nic pernatého – aby štěstí neuletělo, rybího – aby štěstí neuplavalo, z divočiny – aby neuteklo – takže zbývá už jen ten vepř. Ten se dá dohonit. (Pro MaYdu – podmínkou je nejíst, protože pouhé pozření sousta může aktivovat ony vlastnosti základní suroviny, která způsobuje odkvačení štěstí)
Dobré ránko!
Parafráze na známé téma:
https://scontent.fmad3-2.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/15355629_1166333503447711_6136384460160515397_n.png?oh=2c34a7e574b3dfac25e79a7384fff185&oe=58F55D67
Docela zajímavé vysvětlení v číslech, proč vyhrál Trump.
Next Gingrich, bývalý předseda sněmovny reprezentatů:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/usa-proc-se-elity-ohledne-donalda-trumpa-zmylily-f6r-/p_zahranici.aspx?c=A161210_204421_p_zahranici_wag
nechci vam sahat do jidelnicku – ale jeste zbyva nemasita strava.
Pochopitelně. Třeba babišovy párky.
Dobré ráno vespolek,
tak u nás prádlo nesmí viset ze Štědrého dne na Boží hod. Štědrovečerně je kapr s bramborem (nebo salátem), ovšem jelikož nesmím ryby, tak substituuji řízkem kuřecím (přes den se moc nebaští, k snídani vánočka, k obědu chleba s máslem, žeabychom viděli „žahnutý žuby nahoru“). A v salátu minimum majonézy, sterilovaný hrášek nahrazen kukuřicí… jsme zmlsaní 🙂 Rybí polévku u nás nikdo nemá rád, hrachovou (tu dělávala moje pražská babi) taky ne, zbývá čočková. Ta pak znovu na Nový rok (peníze), kdy taky nelze pernaté maso, takže spíš vepřík v libovolné úpravě.
Boží hod je ve znamení klidu a odpočinku (třinecká babi, jedna z mála věřících v naší rodině – evangelička, dokonce jednou vynadala mojí sestře, která chtěla toho dne štrikovat svetr nebo co), tedy dojídáme z předchozího dne (řízků proto připraveno více, stejně tak polévky i salátu), na Štěpána pak nejčastěji naše domácí verze „Beef Stroganoff“, z niž by asi nějakého „chefa“ kleplo – rodinný recept se od toho pravého jistě dost odlišuje, ale nám to chutná víc než svíčková 🙂 Příloha dle nálady a chuti, nejčastěji houskový knedlík, ale klidně může být i rýže.
Dobré zas ráno… 2 Dana – opožděně vše nejlepší… Ale jestli jsi Danuše, tak to není hebrejského původu, ale prý keltského. Něco jako zbožštělá matka rodu…
Nevím sice, jak je zdůvodněno to nevisení prádla – ale je to celkem zřejmé. Hlavně aby v tom blázinci ta chudák ženská ještě nemusela prát. 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=bR3K5uB-wMA
Hele věděli jste, kolik záhad je kolem smrti G.Millera?
https://www.novinky.cz/veda-skoly/423320-zahada-posledniho-letu-glenna-millera.html
Boeuf Stroganoff znám. Znojemská, do které se chrstne zbytek žampionů z pixly.
Ještě k těm kulinářskejm diskusím – mně se osvědčuje spojit prasátko a čočku… Ona taková dobře udělaná čočka (nasucho, ne nakyselo), na pánvi rozpéct pěkný bůček na kostičky, či spíše rozškvařit, když už je tak akorát, tak přisypat tu čočku, přidat smaženou cibulku, trochu (hodně) na plátky česneku, promíchat, dle chuti přikořenit a baštit a baštit. K tomu jedno plnotučný… A nemusí to být jen na Novej rok…
„Aes dana“ název keltských kněží – „učený lid“ (druidové jsou vyšší šarže). Dana možno přeložit také jako moudrost nebo matka, z čehož vznikl název „Velká bohyně matka“ – tedy Dana.
Pane jo. Kráva nebo bejk taky neuteče ani neuletí. Třeba. Ani polívka neuletí.
2 Dana ad jídlo na 25. – Když se ještě kdysi u nás scházívala širší rodina, tak babička na vánoce udělala lavór bramborovýho salátu (jak na Štědrý večer, tak na později). No a protože babička i mamka nemohly ryby – silná alergie, kterou jsem naštěstí nezdědil – tak babička usmažila ještě mísu řízků. No a 25., když někdo přišel na oběd, tak byl ten řízek se salátem… Smažený ryby nevydržely – ty se obvykle snědly už k snídani… To byla nejoblíbenější snídaně na Boží hod už mýho dědy – studená smažená ryba. No a já a táta jsme v tom zvyku pokračovali.
Já už ledacos flákám, ale na Štědrý den si nasmažím ryby (ale ne kapra, nejraději tresku nebo mořskou štiku) navíc i do zásoby, abych měl tu studenou smaženou rybu k snídani. Jeden z mála zvyků, který ještě dodržuju.
Dobré ráno,
PeSi, my těch ryb vždycky nasmažímě tolik, aby vydržely na snídani ještě pár dní po svátcích. Bez studenýho smaženýho kapra k snídani by to nebyly u nás vánoce.
Bleee 🙂
681 skimici 😀 jsou i chutnejsi nemasove pokrmy
Skimici Vybíravý Poťouchlý,
píšu rodinný recept – takže koření Adžika a mletá paprika, sůl a trochu mletého černého pepře, tři lžíce rajského protlaku, zahuštěno zakysanou smetanou. Hovězí nakrájené na větší nudličky, samozřejmě cibulka. Okurky jsme do toho nedávali nikdy, a houby taky ne.
Pesi,
já tu alergii na ryby nezdědila, u mne se jaksi samovolně vyvinula během puberty. Kapr mi nechybí, ale sardinkovou pomazánku nebo uzenáče bych si i občas dala… Dcera je naštěstí po tátovi, takže baští ryby i mořské plody s chutí převelikou (z čehož mám radost, neb je to prý zdravé).
Jo, a na Ostravsku a Třinecku se taky říká „ogurek“, místo okurek či okurka. Mně osobně to vždycky rvalo uši.
Ktomu bramb salátu: když brácha dorůstal a byl hrozně žravej, tak jednou, když zase na ostatní toho moc nezbylo, máti zádumčivě pravila: já ti to snad budu muset připravovat někde někde ve strži a míchat kolotočem…..
2 Matzurka – já znám zase několik Brňáků, co „jijó okurek žícej, zapíjej to sifónem a stůl utírají handrou“.
[691] Muhehe
[695] Pak si ještě daj „dortu“.
Jezus,
nojo, ta „dorta“.
PeSi,
není to spíš Olomoucko ? Pár spolužaček z té oblasti se vyjadřovalo podobně…
Brněnský hantec neznám, byla jsem tam vždy jen krátce co turista, a manžel byl varován, aby takto nemluvil. Vlastně ani „po frydecku“, kupodivu to trhá uši i dceři, již rodilé „Budějičance“ 🙂
[695] Ještě mě napadlo, že když “jijó okurek žícej a zapíjej to sifónem”, jestli pak nepatří k těm, kdo „blijó do Parnasu“. Zvlášť kdyby přidali mnou zmiňovanou dortu.
>> PeS
ta „žíce“ se vyskytuje i od Přeštic po Klatovy. Z dětství mi utkvělo doporučení „najesse žícej“. Druhá taková utkvěvší věta je „copa dnes vysílaj Němcíííí?“.
>> Matzurka
Můj táta, rodilý kluk z Beskyd, měl – díky tomu, že v 11 letech odešel do Místku, v 16 do Brna a v 22 do Prahy – jen nepatrné zbytky toho, čemu on říkal šlonzáčtina. Určitě nemluvil „kratce“, ale když psal nějaké poznámky či sylaby, tak zásadně nad samohláskami čárky nedělal. Pak měl také podivnou výslovnost slabiky „mě“ – slovo měď vyslovoval zásadně „mjeď“ a ne „mněď“. Jinak jeho čeština byla až hyperkorektní. Nějakou lokální slovní zásobu jsem u něj nepozoroval. Až jednou: to už byl velmi, velmi starý pán a já jsem právě přijel z Vítkovic a táta povídá: „A že je Ostrava fajna?“