DanaG
Je počátek května, a to je čas, kdy hasiči mají napilno. Není víkend, aby se v okolí nekonala nějaká hasičská soutěž – denní soutěž, noční soutěž, soutěž dětí, dospělých, mužstev i ženstev. Jen smíšená družstva zatím nesoutěží. Alespoň tady, v širším okolí, ne.
Přiznávám, že během roku navštívím několik soutěží v okolních vsích i městech.. Většinou se jedná o pohárové soutěže nebo oblastní soutěže v požárním útoku družstev dobrovolných hasičů z blízkého i širšího okolí. A pokaždé sleduji s obdivem výkony soutěžících. I těch, kterým se právě nedaří.
Scénář je stejný: sedm závodníků se snaží co nejrychleji nabrat vodu z nádrže, motorovou stříkačkou ji natlačit do hadic, které sprintéři rozvinou, a proudnicemi trefit terče. Nepřestalo mne bavit sledovat všechny členy družstva a jejich „kibice“, trenéry a „motivační kouče“, jak už předem kontrolují stav a připravenost stříkačky, seřizují její chod, aby po vyvolání na start dotlačili stříkačku na základnu a připravili si hadice, rozdělovač, proudnice a vše další, kontrolují, natírají závity hadic, rozdělovače a proudnic tak, aby jejich sešroubování bylo co nejrychlejší. Kontrolují několikrát polohu, složení a rozložení jednotlivých částí – je to jako příprava chirurgů na složitou operaci. A pak odcházejí na startovní čáru a čekají na startovní výstřel. Prásk – a vyráží k útoku. Každý zná svou úlohu, nepletou se druhému do cesty, jsou sehraní. Zatímco strojník se dvěma dalšími členy, tvořícími obsluhu savic, se snaží natlačit vodu co nejrychleji, další čtyři členové družstva se chápou hadic, klíčů, rozdělovače a proudnic a běží na dané mety tak, aby proudem vody zasáhli terče – levý i pravý. Každý se měří samostatně, počítá se ten horší čas.
A když to sleduji, tak si říkám – ti závodníci musí nacvičovat, trénovat. Nestačí se sejít jednou, dvakrát před soutěží, nácvik musí být pravidelný a soustavný. Často to jsou družstva z malých vesnic, takže družstvo tvoří snad celá ves – mladí, starší, tlustí, tencí, pružní i zdánlivě neohrabaní. Někteří mají jednotné dresy vyzdobené nápisy sponzorů, ale jsou i taková družstva, kde každý člen je oblečen do toho, co má k dispozici a co odpovídá pravidlům – i když musím přiznat, že takových družstev ubývá. Ale všichni bojují s nasazením, do poslední trošky sil.
Další roli mají pořadatelé. Neříkám rozhodčí, ale pořadatelé. Často se do přípravy a zajištění průběhu akce zapojí celá ves. Dlouho dopředu se připravuje místo konání soutěže, zajišťuje se vybavení soutěže – základna, nádrž na vodu, zázemí pro soutěžící a jejich stroje a auta, terén pro konání samotné soutěže, ozvučení areálu, výsledková tabule, místa pro diváky, občerstvení. Vše musí být perfektní, super. To je vlastně další soutěž – nevypsaná soutěž o nejlepšího pořadatele.
A závěr: Není to s našimi mladými tak zlé, jak se občas z povzdáli jeví.
Nekoná se někde blízko vás tento víkend hasičská soutěž?
Nazdar Fauste,
gratuluji k zahojení 🙂
S Vondruškou si budeme taky rozumět, mám ho přečteného snad všechno „detektivní“, nejen Přemyslovce.
Budu si muset poshánět i nedetektivní beletrii, jeho styl mi vyhovuje. A u těch detektivek nezastírá, že se nechal inspirovat Van Gulikem, což je IMHO férovka (a navíc se soudce Ti můj oblíbenec taky, tak se vůůůbec nezlobím :)) Stejně jako on do knih propašovává spoustu dobových reálií, což považuji za extra bonus, neboť si je jako historik jistě necucá z prstu 🙂
AK,
stran ženských autorek mám stejný dojem.
Schumi,
to není jen šidítko!
Jen úspěchy a úspěšní mohou sloužit jako vzor!
549 Rputi, tohle vysvětluje František Koukolík. Časově blízkým, aktuálním, medializovaným událostem, lidé přikládají větší váhu než událostem časově vzdáleným, neaktuálním, nemedializovaným.
Co se týče přijímání uprchlíků, jestliže představují takové dobro a všeobecné kulturní a hospodářské obohacení, byla by škoda, kdyby na nich sobecky měli profitovat ostatní státy EU, především Francie, Německo, Itálie. Měli bychom na našich politicích, kteří tvrdí, jak moc je to velké dobro, aby se zasadili o navýšení kvóty. Pro začátek ne pět set, ale pět tisíc a ve finále tak okolo dvou set tisíc. Aby i na ostatní něco zbylo, nemusíme být takoví sobci.
AJTA – imigranti a Schengen!
K problému bych dodala, že když se budou chtít přestěhovat, nebudou na to mít prostředky.
Tedy si je opatří – patrně násilným, pro nás nepříjemným způsobem.
A honit milion imigrantů, kteří se budou toulat Schengenem by byla „zábava“, kterou by si každý raděj odpustil.
Takže kvóty ano, pod podmínkou všeobecného ozbrojení obyvatelstva!
…Účinnost navrhovaných kvót drolí jeden z nejdůležitějších principů sjednocené Evropské unie – volný pohyb osob. Většina členských zemí osmadvacítky je součástí schengenského prostoru, v rámci nějž nejsou hlídané hranice.
Evropská komise tedy musí naléhavě řešit připomínku, na kterou upozorňuje například premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): K čemu budou kvóty přidělující členským státům Unie určitý počet migrantů, když uprchlíci budou moct v rámci Schengenu odcestovat jinam?…
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/kvoty-na-uprchliky-proti-je-silny-argument-schengen/r~aeae8144fa4711e49d310025900fea04/
552 Rputi, jaké úspechy máš na mysli? Že jeden panovník se svoji družinou se zmocnil území ovládaného jiným panovníkem a jeho družinou a připojil je ke svému území? Či byl rychlejší a vyvražidil konkurenci dřív než by ona učinila totéž?
Ach ano, nynější poddaní se nesrovnávají s někdejšími poddanými, ale s někdejšími vládci. Každý má svoji „Belle epoque“. Podle učebnic dějepisu, které jsou dějepisem vládnoucích tříd, po které se dochovalo nejvíce, navíc estetických artefaktů zaplňujících muzejní vitriny. K tomu příslušná vyobrazení, mapy, letopočty Od panovníka k panovníkovi, od války k válce. Ach ano, tak tady žil arcivévoda Ferdinand, ach tady jsou jeho trofeje, ach ano, tady Gavrilo Princip zastřelil arcivévodu Ferdinanda s manželkou Žofií. Ach, chudáci jejich děti… Kdo vzpomene na miliony mrtvých v nadešlé válce, na osudy jejich rodin a na oběti dalších událostí, které v příčinné řadě následovaly a následují až do dnešních dnů?
Ach ano, jak jsme byli slavní a velicí….
554 Rputi, ano, to může být problém. Podobně jako kdysi v Anglii, kde si lordi přetahovali poddané tím, že je přepláceli, totéž hrozí v tomto případě. Evropská komise by měla dohlédnout na to, aby bohatší země nepřeplácely uprchlíky. Jestliže je nebudou přeplácet, nebudou od nás odcházet. Naši politici, zástupci v EU by měli ostře protestovat, aby ostatní členové EU takto nezneužívali svoji větší hospodářskou sílu v náš neprospěch. I my máme právo na uprchlíky.
Schumi, to je otázka identifikace.
Kdybys byl třeba Frantík, tak se taky nebudeš identifikovat se zvoníkem od Matky Boží, ale spíš s kardinálem de Richelieu.
Nebo u nás se asi těžko někdo bude chtít identifikovat s Graselem. Přemysl Otakar či Karel IV. poslouží mnohem lépe.
Schumi,
to se chce oprostit od expanzivních ideí a soustředit se na ta období, kdy se za nějakého panovníka obyvatelům jeho země vedlo na tehdejší poměry dobře, aniž by přitom byly plundrovány kolonie či okolní země.
Byla to jistě krásná doba, nikoho jsme se nebáli, spanilé jízdy pořádali, nikdo si na nás netroufl – to je ale takový povzdech už od věků. Už i Livius si povzdechl fuerat quondam sine muro Sparta , i když nevylučuji, že tím předvídal obranou řadu jistých letenských čutálistů.
558 Ach ano, Matzurko, to zaznívá pořád. „Kdybychom měli dobrého panovníka…“
„Svatý Václave…“ Leckteré nářky mi připomínají požadavky představitelů jisté menšiny „Dejte nám, zařiďte nám…“
Vždyť je přece základním lidským právem aby nám bylo dobře, to znamená v náš prospěch, vládnuto. No není. Život politický byl (a prakticky je) životem vrchnostenským. Poddaní (občané jsou jen nástrojem). Panovníci a tak i dnešní politici, či ti mocní, kteří je z pozadí ovládají, nevytvářejí stát pro občany, ale pro sebe.
Dobré rán o,
schumi, místo občan bych dosadila „volič“. Protože pro politiky, tu naši vrchnost, jsme jen „voliči“, kteří jsou od toho, aby hodili lístek do urny. NIc jinýho politiky nezajímá.
Na druhou stranu, můj život přece nezávisí na tom, jakýho zrovna máme panovníka nebo vrchnost. Poněkud mně překvapuje, že na vebu, kde se hlásá individualismus a osobní odpovědnost, se zároveň očekává, že by zrovna politikové neboli vrchnost mohla na našem životě něco změnit, ať už k lepšímu nebo k horšímu.
Zdravím a přeju dobré užití pěkného víkendu. Jen k tomu protestu do brusele ohledně Schengenu bych byla na pozoru, aby nedošlo k rozhodnutí, že všichni azylanti dostanou stejné dávky, aby si nezáviděli… Ono už je to to zajímavé i teď, neb mi říkala známá žijící v Německu, že byli s dětmi na dovolené v horách a docela zírali na hotel, který by si jejich rodina nemohla dovolit, plný afrických dobře živených mládenců. Dokonce se prý o ně hoteliéři perou, anžto mají vytíženou kapacitu hotelu po ceý rok, sezóna nesezóna…
Ad 591 – Maydo, na webu se proslýchá, že například v Praze uvažují politici zvýšit daně z nemovitostí 5x. Nevím, může to být fáma, ale zadlužená je Praha na to asi dost. Taky by mohli chtít Prahu trochu uvolnit, aby se vešli azylanti třeba, protože pro některé důchodce vlastnící domek by to mohlo být dost likvidační. Taky by nás mohli trochu více zapojit do mezinárodních konfliktů a začít plošně odvádět do armády. Ještě se vám zdá, že náš život na politicích nezávisí?
>> maYda
Souhlasím. Občanů tohoto státu pomalu nevidět. Zůstali hlavně klienti státu. A ti podle svých preferencí jdou volit.
Niko, já to beru jako sedlák 🙂 jJistěže závisí na počasí, ale nic s tím nenadělá. Když se neurodí, prostě se s tím musí nějak vypořádat.
A s tím, co píšete, máte pravdu, ale ukažte mi vládní sestavu, od které by to nehrozilo. Pamatujete, jak jsme všichni volili ODS, protože měli v programu, že nepodepíšou Lisabonskou smlouvu? A jak to nakonec dopadlo? Vždycky to tak dopadne.
Moje babička zažila císaře pána, první a druhou republiku, protektorát, poválečnou republiku a komunisty. Za první války několik let nevěděla nic o osudu svého otce, komunisti jí sebrali firmu, dědu poslali na „převýchovu“, firmu jí sebrali, museli se odstěhovat z Prahya děda neměl nárok na penzi. Přesto vždycky dělala dojem, že je se svým životem spokojená. Měla dobré manželství soudržnou rodinu, přátele a soustu zájmů a to bylo důležité.
557 Rputi, co Ty o kardinálovi víš?
Kardinálem skutečným, nebo „historickým“?
Je lepší (a náročnější) snažit se být teď a tady tím nejlepším kým jsem, než se utápět ve fantaziích, že bych kdysi byl někým jiným.
Příklad již řešené úlohy je užitečný pro poučení, ale ne více. Lze toho užít pro přiměřenou zábavu.
Mno,
mocný panovník , který spíš expandoval než byly jeho země cílem expanze zajistil minimálně jednu věc.
Sedláky nevypalovali, nebrali jim úrodu a dobytek, platili jen obvyklé daně ( ne že by jich nebylo dost). popřípadě jim neznásilnili ženu a nemuseli pátrat ,zda ten čii onen potomek jim je, či není podobný.
Takže pokud nebyla zrovna neúroda z nějakého sucha , mor , či nějaké jiné dopuštění či trest boží, žili celkem v pohodě.
Silný panovník většinou zařídil i to,m že šlechta seděla na svých více či méně šlechetných perdelích na svém zboží a nechodila „sklízet“ tam, kde to nebylo jejich. Za podobných kratochvílí jako vypalování poddanských chalup a znásilňování ženských poddaných někoho jiného.
Tak to pravděpodobně bylo za Karlíka IV.
Niko,
sjednocení evropských dávek imigrantům bych naopak uvítala. 😀
České by to být nemohly, protože z těch by v Německu imigrant chcípnul hladem. A kdybychom my měli dávat imigrantům dávky německé, tak už by to asi lidi ze židle zvedlo a každej by bral do ruky vidle.
Jen si to představte, 10-12000 kapesného, prima hotýlek …. to by i cikorky řvaly! 😀 😀 😀
565 MaYdo, pokládám za prospěšné vážit jak velké úsilí vynaložit na politickou aktivitu vedoucí ke zlepšní obecných poměrů a jak velké úsilí vynaložit na zlepšení svých poměrů v rámci poměrů obecných. Kdy se přizpůsobit, kdy bojovat, kdy utéci, na čí stranu se přidat. To vyžaduje rozum, vědomosti. A schopnost mít a definovat vlastní zájem. Jestli se přidat k houfu sedláků s vidlemi táhnoucích na zámek v naivní představě, že si tím vymůžou povolnost panstva, jestli zůstat stranou, jestli včas varovat panstvo. Jestli vzplanout pro rebélii nebo přemýšlet v širších souvislostech a se znalostí věci se snažit polepšit si jiným způsobem než s vyhlídkou skončit na šibenici. Pokud jde o vliv na obecné, jako občané se prakticky nelišíme od poddaných, řekněme v osmnáctém století. Sice máme větší možnosti, jenže jako jednotlivci na politické počasí máme malý vliv. Sice máme „svobodu“ slova, ale zatím co dříve za protivné slovo bylo pronásledování, v nynějším systému bylo zbaveno účinnosti. Sice máme vymoženosti umožňující nám se domluvit, jenže v domluvě nám brání sobecké zájmy, které v nás jsou živeny, ale i právě těmi vymoženostmi, médii, jsme manipulování ve prospěch cizích zájmů.
567 jistěže Halladine. Čingizchán moudře pravil, že „mrtví neplatí daně“.
Primárním zájmem soupeřících panovníků nebylo pustošení cizích zemí a hubení cizích poddaných, ale přisvojení si jich. Jestliže při válečných výpravách k tomu docházelo, byly to vedlejší škody. Tímto se války vedené panovnickými státy liší od válek vedených kmeny či národními státy (či pod jejich ideologickou hlavičkou a záminkou, když příčinou války je chamtivost vládnoucí elity). Evropské „národní obrození“ nás přišlo příšerně draho.
568 Rputi, to by stálo za to politicky navrhnout. To je tak blbé, že by se v Bruseli mohlo chytit. Přitom je to logické. Životní potřeby imigranta jsou stejné v Česku jako v Německu, jako ve Francii. Rozdíly by mohly být pokryty z dotací…
Co se týče dotací na uprchlíky, považuji za vhodné dožadovat se solidarity od USA, které na vzniku tohohle bordelu mají zásadní podíl a na Izraeli, který na tom bordelu profituje.
Schumachere,
ono to bylo trochu jinak. Ne vždy se dalo počítat s možností trvalého obsazení cizího územi, a pak šlo o snížení ekonomického potenciálu protivníka, čehož se dalo dosáhnout plundrováním, rabováním a zabíjením jeho poddaných ( mrtvej poddanej protivníkovi žádné daně neodvede) a potraviny „Zabavené“ na cizím území poslouží k výživě vlastního vojska právě tak dobře , jako to sklizené a zaplacené doma.
A už tuším Fridrich Veliký prohlásil, že válka se má financovat sama, taqkže se plundrovalo, případně městům, okolo kterých se táhlo se dalo na vybranou – zaplatit tolik a tolik peněz, dodat tolik a tolik všelikých potravin, anebo být vypálen.
[531] Pokud už někomu někdo pomůže, musí jednak dotyčný(á) chtít si nechat pomoci a těžko to bude jakákoliv politická strana.
I psychologa musí dotyčný(á) vyhledat sám(a).
To platí na SSO jak Jandák na hrnec, stačí politická strana nahradit za voliči.
A zas kousek dočtu.
[547] Vondruška je poměrně čitelný, ale nesmí se to přehnat. Poctivé nevěstky se časem omrzí ;o}
575
Přesně 🙂
Občas to vypadá, jakoby Vondruška chtěl v psaní splnit a překročit plány pětiletky. 🙂
In re Vonduška:
Několikráte jsem se pokoušel od něj něco číst, ale vždy jsem měl nějak pocit čtení na pokračování do rodinného časopisu a tak jsem to odložil. Ale mám teď v plánu navštívit před Šakalí přednáškou knihovnu tamtéž – a zkusím to tedy znova.
573 Halladine, záleží na účelu války, jestli je obranná, preventivní, útočná. Jestli cíl je dlouhodobý nebo krátkodobý. Jestli účelem je rozšíření vlivu, oslabení protivníka nebo jen loupežná výprava.
Schumachere,
ono to bylo docela obvyklé. Například jistý generál Mařky Terezky Hadik, bleskurychlým pochodem se svými husary obsadil Berlín, vynutil si pod hrozbou vyplacení 300 000 tolarů, načež i z penězi zmizel.
Tehdy bylo do užívání zavedeno sousloví „husarský kousek“
A Mařku Terezku 275 000 tolarů potěšilo….
Zbytak podělil mezi své vojáky.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Hadik
s penězi, sakra 🙁
DVD,
nemusíš do knihovny.. Nechceš od Vondrušky ebooky ?
Ruská letadlová loď Štorm
http://www.janes.com/article/51452/russia-developing-shtorm-supercarrier
Nooo… nepoctivé nevěstky se nemohou stát hrdinkami,
žejo.
Nečetl tu náhodou někdo něco od Vondrušky, ale nikoliv dtektivního ? Je to taky rodinné čtení 🙂 ?
Schumi, tys to zase otočil na špatnou stranu. Sem tam se snad našel i panovník, který držel daně na rozumné míře, a svou zemi dokázal ubránit proti vnějším expanzím. Takže poddaní nestrádali příliš, znásilňovalo se leda v rámci běžné kriminality, a pokud přišel mor, holt se spolehkli na pomoc Boží. Od takových panovníků by se naši politici asi měli poučit…
Zahrádka volá, dneska se tu udělalo krásně, takže přeji pokoj lidem dobré vůle a vyrážím na vzduch.
Mám vyzkoušené Prodavače ostatků, je to dost podobné jako detektivky.
I něco z intimní historie, docela zajímavé.
Matzurko,
rodinné čtení…
Voindruška napsal taky historické romány, ale rodinné čtení – nevím, co za to považovat
Možná by tě mohly zajímat historické detektivky pro mládež, dedektivem je dívka Fiorella, dcera alchymisty a její kamarádi.
Možná, že dcéř tvou by to bavilo, 🙂 a přitom pochytila jakési matné povědomí o oněch dobách….
Rputi,
to je jedna ze studií, jak by měly vypadat budoucí ruské letadlové lodě. Určitě nějaké stavět budou, ale dost pochybuju , že až tak veliké.
Mají co dělat, aby doplnili loďstvo o moderní fregaty a torpédoborce, protože to co mají, je většinou z doby sojuzu.
A stavět letadlové lodi bez toho, aby byly k dispozici lodě, schopné letadlové lodě doprovázet a chránit je nesmysl.
Takže očekávám stavbu lodí tak o čtvrtinu menších – 60-70 000 tun , přibližně velikosti stavěných britských letadlových lodí.
Tohle je strašně drahá záležitost, a při stavbě té britské LL se už hodně překročil rozpočet.
Až tak, že vůbec není jasné, zda britové budou schopni dostavět ty plánované dvě.
Dano! Pokud nepomůže ani vypnutí ze zásuvky, zkuste motyku!!!!!
546 Matzurko
Ad Vaše
konkrétně se zabývá biodiverzitou a ekologií motýlů v temperátních oblastech), takže ty invaze vidí trochu schematicky
Gratuluji ke větě, ze které opět nerozumím ani slovo. Slyšel jsem už výraz temporální lalok ale motýly mi tam nikdy nenašli.
(583) Matzurko, právě ty NEdektivní historické romány jsem měl na mysli.
A vy všichni, kteří vyčítáte Vondruškovi „grafomanii“, musíte uznat, že když už něco napíše, tak se člověk u toho nenudí.
A navíc oceňuji, že „takňák“ podporuje povědomí národa o jeho vlastní historii – a nekálí na ni, jak je bohužel v současnosti konáno.
—-
A ano, taktéž jsem si povšiml (a IMHO by to měli zkoumat sociologové) nadměrný výskyt autorů/autorek detektivního žánru.
Proč… to se vymyká mému poznání… snad to nespadá do kategorie PC (politické korektnosti). I když mohou-li ženy dělat profese dříve vysloveně v ranku mužů – aspoň dle těch sociálních inženýrů – proč by nemohly psát detektivky, že?
V tom má IMHO Klaus pravdu – ona si to neviditelná ruka trhu přebere. 🙂
Halle.
kdysi jsem četl „rozbor“, že právě tím, že Rusové nemají klasické letadlové lodě. dokazují svou obrannou, nikoli útočnou, doktrínu (podotýkám, že to bylo PŘED putinovskou érou).
Jejich námořní vojenské loďstvo je „vrtulníkové“ – což IMHO značí, že jde o podporu pozemních sil…
Hele, Halle, já nejsem vojenský odborník, ale tohle zdůvodnění má něco do sebe.
Halle, otázka je taky KDE to budou stavět?
Loděnice zůstala Ukrajině.
Fauste,
ale Sověti měli letadlové loďě a jedna Rusům zůstala dodnes. http://cs.wikipedia.org/wiki/Admiral_Kuzn%C4%9Bcov Jednu prodali Číňanům, jednu Indům, něco šlo do šrotu.
Hlavním úkolem námořních vrtulníků je protiponorkový boj.
Pádím kolem tak jenom zběžně stran Vondrušky – bacha na jeho tlustopisy. Utopíte se v nich. Tedy pokud nejste Číňani. Strašnejch lidí s děsným množstvím příbuzenstva. Překomplikovaný děj. Není to na oddychové čtení před spaním. Dostal jsem varování od historiků před žižkovskou trilogií, ale historici zkritizujou všechno co nenapíšou oni 🙂 K výše zmíněnému totiž ještě přidali údajnou zvířecí nudu.
Rputi,
Špion Zaorálek vyzkoumal, že aktuálně na Ukrajinu útočí tisíce ruských vojáků, takže je třeba prodloužit sankce. Z toho plyne, že loděnice budou za pár dnů v ruských rukou a mužici v laptích budou moci stavět tááááákhle dlouhé lodě.
rputi,
Jo, tyhle velké lodě se stavěly v nikolajevu, přístav kousek vlevo od krymu.
lodějnicí mají Rusové hafo, problém je dostatečně velkej suchej dok.
kdysi jsem slyšel, že (ještě za Jelcina) byla zprivatizována zahraničím jedna lodějnice s dost velkým sychým dokem, ale než se vláda rozkoukala, tak novej majitel zařízení toho doku demontoval, a prodal do starého železa.
jeden takovej dok, pro motáž jadených ponorek mají na severu, a prý stavěj novej velkej.
Četl jsem to tak dávno, že už by snad měl být hotový
ptakopysku,
asi mu Kerry zapomněl zavolat! 😀 😀
Chce někdo toho Vondrušku?
Díky jedné kamarádce, která je na rozdíl ode mne pořádná, a všechno má na jednom místě se to dá stáhnout nadvakrát.
Takže – pokud má někdo zájem, ať pošle mail, a pošlu mu odkaz na úschovnu.
Fauste, díky,
stran Vondrušky jsme opravdu na jedné vlně 🙂
Halle,
Fiorellu jsem už dávno přečetla, dceru to bavilo-nebavilo, jako každá jiná kniha. Začínám pomalu propadat zoufalství, že po mne rozhodně nezdědila schopnost se pohroužit do stránek a nejít spát, dokud nevím konec…. V určitém ohledu mi přijde, že ona i její vrstevníci dávají pojmu „lost generation“ novou náplň 🙁
Tlustospisy… odhodlávám se k sérii Kena Folleta Pilíře země, neboť se mi docela líbil seriál (dávali ho v nějakou blbou dobu, tak jsem neviděla všechno). Ale navršené na sebe jsou ty svazky jak Biblí Kralická….
A co se táče grafománie, Vondruška by nebyl ani první, ani poslední – takový Simmel to taky sekal jak Baťa cvičky :D, a pokud bychom zašli do pokleslých žánrů, stačí se podívat na „čtení pro ženy“ v katalogu Knižního klubu.
Matzurko,
Pilíře země ti chválím. Skvělá kniha. Jen ty události kolem jsou trošku pro neengličana nesrozumitelné, a musel jsem si párkrát zagooglovat, abych pochopil tehdejší historickou situaci avyznal se v osobách, které tehdy v Anglii bojovaly o vládu..
No, děkuju pánu bohu, že moji dva potomci jsou stejní čtevci jako já, a starší vnučka taky čte.
Sice mnohdy všelijaké nesmysly o upírech a podobně, ale alespoň vůbec čte.
Kindla si vyškemrala :-), a musela ho dostat, protože by se jinak dcera k tomu svému vůbec nedoostala. 😀