Inflace odborně  a pocitově

Publikováno | Autor:

Quivis

Už několik let je u nás na talíři inflace. Podíváme se na ni okem ekonomických definic a pak uděláme závěr očima prostého občánka.

Inflace je jev, kdy dochází k nárůstu všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice. Za stejnou sumu peněz si tak koupíte méně zboží.  Při inflaci často hovoříme o tzv. cenové hladině. To je vztah mezi množstvím peněz a celkovým množstvím výrobků a služeb dané ekonomiky, které jsou vzájemně směňovány, jsou tedy v poměru. Při inflaci dochází k nárůstu cenové hladiny, a to se může dít jen změnou na straně zboží a služeb (strana nabídky) nebo na straně množství peněz (poptávky).

V roce 2020 jsme se ovšem setkali s něčím, co nikdo nečekal – s celosvětovou covidovou pandemií. Kvůli pandemii došlo k lockdownům, díky kterým dostala nabídka obrovský zásah. I přestože se obecně očekávalo, že nabídka brzy dožene poptávku, nestalo se tak

Inflace ekonomice pomáhá a to v případě, že je rovna ekonomickému růstu (růstu HDP). Pokud je inflace dlouhodobě rovna ekonomickému růstu, případně je plus jeden až dva procentní body nad ním, je to v pořádku a pomáhá.

Pojem tržní koš výrobků a služeb. V ČR tento koš tvoří asi 700 statků reprezentující průměrnou domácnost. Dané statky mají v koši přiřazenou váhu dle důležitosti. Každý měsíc nebo rok se zjišťuje tržní cena daného koše a porovnává se s minulými hodnotami. Tím zjistíme, jak se pohybuje cena daného koše a jak se mění míra inflace.

Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen. Uváděná míra inflace (přesněji průměrná míra inflace) vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct posledních měsíců proti průměrné cenové hladině dvanácti předchozích měsíců.

V našem tisku se tedy uvádí roční inflace. Ovšem pokud je roční inflace ve výši kolem 2% vychvalována vládními ekonomy a novináři, pohled spotřebitele může být jiný. Spotřebitel hodnotí poměr svých příjmů s cenovou hladinou. Je samozřejmé, že dlouhodobé porovnávání nemá smysl, protože se mění výše příjmů (stačí si připomenout výši příjmů v období našeho socialismu a tehdejších cen s dnešní úrovní příjmů a cen. Je to neporovnatelné a vedlo by to k nesmyslným závěrům.

Ovšem pokud si spotřebitel porovná inflaci (cenové hladiny) za poslední 3 –  4 roky, je to přijatelné porovnávání. Příjmy číselně poněkud stouply, ovšem pokud jsme nedávno měli roční inflaci až 18%, je jasné, že spotřebitel cítí, že jeho reálný příjem velmi poklesl.  Ekonomové ovšem upozorňují, že stále ovšem jsou české reálné mzdy pod úrovní roku 2019. Takže pokud si spotřebitel připomene ceny z té doby  a porovná je s dnešními, nemůže brát vážně  radostné provolávání, že máme inflaci jen kolem 2%, ale bude smutně konstatovat, že vysoká cenová hladina z doby vysoké inflace jen dále stoupla o inflační 2% (je to sice málo, ale není to pokles!).

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 287 komentářů u „Inflace odborně  a pocitově“

  1. „Inflace ekonomice pomáhá a to v případě, že je rovna ekonomickému růstu (růstu HDP). Pokud je inflace dlouhodobě rovna ekonomickému růstu, případně je plus jeden až dva procentní body nad ním, je to v pořádku a pomáhá.“

    Mohu poprosit o rozvedení této teze? Existuje několik pohledů, a ne každý toto bere jako jednoznačné plus.

    Hezké poobědí všem bytostem :─)

    • Inflace má vesměs negativní dopady, ale najdou se i některé pozitivní. Pokud jste např. dlužníci a reálné úrokové míry (nominální úroková míra mínus inflace) jsou záporné, díky inflaci zbohatnete.

      • To jistě ano, pokud neexistuje inflační doložka, ale to je potvrzení teze, že je inflace v pořádku a pomáhá ekonomice?

        • Třeba zájem spotřebitelů nakupovat vede ke zvýšení cen (prodejce chce zájem využít pro svůj zisk) a už je tu inflace.

          • Nu, jistě,ale nezlobte se na mne, ale uvednou tezi chápu jako řízenou, uměle vyvolanou inflaci navyšováním peněžní zásoby nad nově vytvořenou hodnotu. To, co píšete, je pouze zvýšení cen, což se zobrazí v možnostech utrácet za něco jiného, což vyřeší trh.

          • hm – ale pokud nevede ke zvýšení výroby……

  2. Hm… realita z pohledu primitivního ssavce.
    Úřední inflace činí 2%. Laskavý stát mi od ledna zvýšil důchod o 0,6%.
    Sáhnu namátkou do svého spotřebního koše. Loni v lednu stálo máslo od jednoho výrobce 55 Kč. Letos v lednu stojí 75,- Kč. Jestli to správně chápu, tak těch 25,- Kč rozdílu jsou z pohledu státu 2% a z pohledu ČSSZ 0,6%.
    Primitivní ssavec z lesa prostě nestačí žasnout nad tvrdou vědou ekonomickou..

    • A proto musí dojít ke změně školních osnov, aby to někteří pamětníci normální trojčlenky nemohli dopočítávat

      • Pche! Tohle vyřeší vhodné uspořádání spotřebního koše a jsi s trojčlenkou nahraná.

        Ahoj :─)

        • Neznalost to jistí;-)

          Ahojky – a PF 2025 i dál a pevný nervy
          Když koukám kolem sebe, tak to asi už lepší nebude:-(

          • Také tak… Když se k tomu přidají nějaké zdravotní problémy v rodině, je to občas na houby. Ale comme ci, comme ça.

  3. Pozor na ty 0,6%!
    Důchod se skládá ze dvou částí: základní výměry a procentní výměry.
    Základní výměra se zvýšíuje o 260 Kč a procentní výměra o 0,6 %

    • máte pravdu. Zvýšení základní výměry o 5,9% jsem zapomněl uvést.

    • v Jihočeském kraji si někdo liboval, že mu zvýšení základní výměry vykryje zvýšení jízdného v budějovickém MHD na jednu jízdu denně na tři čtvrti měsíce. Má asi pravdu. Pátral jsem a zjistil jsem že jednotlivé jízdné se tam od ledna zvýšilo o 10 Kč.

      • tam také vzrostla cena o inflaci 2%, tedy z dvaceti na třicet korun.

  4. Ať to zkrátím – ekonomice to MŮŽE prospět, pokud považujeme ekonomiku za domácího mazlíčka, kterého živíme a opečováváme. Můžeme, ale nebudeme se dohadovat, že pokud bude fungovat ekonomika, vyděláme na tom nakonec všichni.

    To platí v ekonomice rodiny, smečky… Ne v případě vyvádění výnosů mimo systém, a to ještě nechám stranou, že stavět dlouhodobý benefit na základech dodatečného zdanění je pochybné.

    Lidem jako takovým, ekonomickým jednotkám, to rozhodbě neprospívá. Sorry.

    • Omlouvám se za značné množství překlepů v mých příspěvcích. Buď píšu z noťasu, kde mi klávesnice nesedí, a na důchod jsem si koupil poměrně kvalitní mechanickou klávesnici, na kterou si také nemůžu zvyknout. Holt už píšu málo.

  5. Žádná inflace neprospívá – ani ekonomice, ani jednotlivcům. Kvůli té „prospívající“ inflaci máme periodicky se opakující hospodářské krize. Normální stav je deflace – všeobecný pokles cen v důsledku rostoucí produktivity.

    • Jeden by se tedy zeptal, proč mají všechny státy řízenou inflaci? Odpověď znám, ale znají ji i ostatní, kteří tu čtou? :─)

  6. Najdi tři rozdíly:
    O záměru získat Grónsko a Panamský průplav pod kontrolu USA mluvil Trump na tiskové konferenci. Nevyloučil ekonomický ani vojenský nátlak. Řekl, že je potřebuje pro ekonomickou bezpečnost.

    O záměru získat Ukrajinu a Bospor pod kontrolu RF mluvil Putin na tiskové konferenci. Nevyloučil ekonomický ani vojenský nátlak. Řekl, že je potřebuje pro ekonomickou bezpečnost.

    🙂

  7. Inu, abych to zbytečně nekomplikoval… Inflace ekonomice pomáhá zcela stejným způsobem, jako jí pomáhají přírodní katastrofy a války.

    Mohl bych pokračovat v quivisově duchu a dovodit, že pokud války a přírodní katastrofy dlouhodobě překračují ekonomický růst nejvýše o dva procentní body, jsou v pořádku. Pomáhají. Ale to už bych to komplikoval příliš.

    Žijeme v nezměrné bídě, zejména intelektuální a mravní. (S podrobnostmi odkážu na profesora Piťhu, jehož promluvy na tuto skutečnost poukazují nesrovnatelně zřetelněji, než bych kdy dokázal já.) Dnes, kdy to vypadá, že domino Dobra se snad konečně může začít sypat, je ze zdejších příspěvků zjevné, že i v takovém případě se stejně do fekálií dobrovolně sami pohroužíme ještě o další kus hlouběji.

  8. Dobré odpoledne,

    k inflaci nemám nic, jen bych se otázala, jak dlouho že říkal ten pirát, že bude trvat vyřízení žádosti na stavebním úřadě… Měsíc místo dvou?

    Mám přes portál stavebníka podanou žádost od 16. prosince a zatím tam visí jako nevyřízená a bez čísla jednacího. To znamená, že ani neprošla přijímacím procesem.
    Prý je moc brzo, referentovi teď přicházejí žádosti, podané v létě.

  9. Hodnotově orientované podnikání má holt limity. Když vás bije morálka, odbory, povolenky, ESG, prostě prohrajete.
    Tři největší letecké společnosti v Číně, nad nimiž má kontrolu vláda v Pekingu, rychle expandují na evropském trhu. Využívají toho, že mohou na trasách mezi Evropou a Čínou využívat nejkratší cesty přes Rusko, zatímco evropským dopravcům ve využití stejné cesty brání sankce, které na sebe vzájemně uvalily evropské státy a Moskva po rozpoutání ruské války na Ukrajině. Napsal to dnes britský list Financial Times (FT).
    Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/doprava/letecka-doprava-evropa-cina-expanze-sankce.A250108_125756_eko-doprava_tbr

  10. Vlku, „zlehčování peněz“ se táhne celou historií. Důvod je, soudím, obecně znám. Nikoli náhodou je jedním z Maastrichtských kritérií deficit rozpočtu 3% – je tam ponechána jistá rezerva.

    • Jistě, ale já jsem žvanil, jistě dokážete (pokud to někoho zajímá) v rychlosti lépe popsat důvody řízené inflace – dodatečné a ještě k tomu selektivní zdanění a ředění peněz… Osobně si myslím, že by si to nadhozené téma zasloužilo, na dlouhý elaborát nemá nikdo náladu, a mé žvanění s deficitem odborného názvosloví není to pravé :─)

  11. Co je to dilatace času? Například toto:
    Válku na Ukrajině, kterou v kampani Trump sliboval ukončit během 24 hodin, ještě než se ujme úřadu, nyní hodlá vyřešit během půl roku.

    • Inu, tohle bylo jasně vyloženo už před hezkou dobou: Woke nebere Trumpa vážně, ale bere jej doslova, zatímco jeho přívrženec nebere Trumpa doslova, ale bere jej vážně.

      Podobně např. teď Grónsko či Kanada…

  12. Stala se zvláštní věc, v jeden den jsou pesimističtí Lázňovský, Švamberk i Dorazín.
    Trump chápe pocity Ruska ohledně NATO na jeho prahu.
    Nevím, zda Zelenskyj něco z toho, co chce po Trumpovi dostane.

  13. Inflace je peněžní jev.
    Stačí 4 slova. Nic nemusím dodávat ani nic hodnotit.

  14. Ach jo, vlku (14:04). Základní motivace je přece jasná (a stejná už od antiky): K penězům, které jsou mezi lidmi, si vláda (nebo obecně ten, kdo je schopen peníze vyrábět z ničeho) dotiskne další, aby jimi mohla financovat své aktivity nebo uhradit své závazky. Viz dávno již klasický příklad Modrého ptáka(?) s lístky do šatny.

    Funguje to stejně, jako kdybyste si namaloval tisícikorunu a šel si s ní nakoupit do

    • krámu nebo se naobědvat do hospody. Když ji namalujete dostatečně pěkně, bude pro protistranu nerozlišitelná od pravé, takže za ni dostanete přesně tolik jako za pravou. Jen ji asi budete

    • vydávat z ruky o dost ochotněji než pravou. Teprve časem se ukáže (tj. ekonomika jako celek zjistí), že tisícikorun je v oběhu nějak více, takže ceny (které proti těm tisícikorunám stojí) adekvátně tomu narostou. Jenže jednak to nastane právě až s odstupem času, zatímco Vy mezitím jste již nasycen, jednak to sice ochudí všechny držitele tisícikorun, ale jen o kousek, zatímco Vaše bilance zisků a ztrát zůstává vysoce kladná.

      • Ano. Tak si panovník (stát) penězokazeckým monopolem pokrývá výdaje.

  15. Skimici, chce blokované ruské aktiva, za které bude Ukrajina vyrábět zbraně a vyzbrojovat NATO.
    To je ještě lepší plán než je Plán vítězství!

  16. NoName
    on je v tomto zdánlivě nekonsistentní. Stále chce něco jiného. Podstatou toho cšeho je, že vyrábí neustálý psychologický tlak v očekávání, že protivník (vydíraný) uhne.
    Nakonec uhne on sám. To pan Topolánek typově tenkrát odhadl dobře. Kecy v kleci, půldruhýho kila denně, ale nakonec uhne.

  17. Hm, to je pěkné, skimici (14:44); to je, jako kdybych slyšel Modrého ptáka. Podobně byste mohl říci, že třeba projekty Manhattan nebo Apollo byly peněžní jevy. (Však také stály fůru peněz…)

    Inflace (v klasické Zpátečníkově definici) je znehodnocení peněz. Ale nikdy by mne nenapadlo říci, že to je peněžní jev. Ovlivňuje totiž celou reálnou ekonomiku, atmosféru ve společnosti i existenciální polohu každého (od ekonomiky neisolovaného) jednotlivce. (Viz např. rozmanité zmínky Karla Poláčka v jeho románech, navenek sice humoristické, jenže uvnitř ne tak docela.)

    • Srovnání s Modrým Ptákem mi Zpátečníku samozřejmě lichotí 🙂

    • To, že peněžní jev ovlivňuje něco jiného, neznamená, že tím přestává být peněžním jevem.
      Tak jako každý jiný jev jevem své kategorie.

  19. O.T. Od Božího rána mi v hlavě bzučí

    Přišel za ní Pepíček, bzum bzum Pepíček
    Rozšlapal jí košíček, bzum bzum košíček.
    Příšél zá ní Pepíček, Pepíček
    Rozšlapal jí košíček.

    Na melodii Šla Nanynka do zelí ….

    Úporné až nesnesitelné …

      • A proč by komárům Pepa šlapal na košík?

        • Šla Nanynka do zelí na melodii Komáři se ženili

    • Nemá to náhodu stejnou melodii? Nanynka v zeli i ženatí komáři?

    • Zkuste to něčím přerazit. Třeba textem ‚Skal a stepí divočinou‘ na melodii ‚Já do lesa nepojedu‘, případně naopak. Je to taky blbý, ale bez hmyzu… 😛

      • No pěkně děkuju
        Skal a stepí bzum bzum d-vo-či-nou
        hladový a roztrhán bzum bzum roztrhán

        To jste mi to zlepšila ….

        • No tak to se toho už asi nezbavíte.

          Když jste přes ty francouzské nápěvy, zkuste ještě komáry na melodii Arbeauovy ‚Belle qui tiens ma vie‘, komáří pavana by mohla být taky dobrá blbina a když se trošku pokrátí slavíček s vínem, vejde se to i do frázování… 😀

          • Ha! Víno! Inspirativní!
            To by mohlo pomoci. Otevřeme si s ŽD večer nějakou dobrou láhev 🙂

  21. Konstatování, že inflace je peněžní jev znamená pouze a jen to, že je způsobena vychýlením rovnovážného stavu mezi množstvím peněz a množstvím nabízených statků. Čili na znehodnocení peněz má vliv pouze zvýšení jejich (relativní) nabídky. Už před více než 100 lety to pěkně zformuloval jistý pan Keynes (to bylo předtím, než zblbnul): M=q x P, kde M je peněžní zásoba, q je množství nabízených statků a P je průměrná jednotková cena. Empiricky ověřeno, že vzoreček skutečně funguje. Keynes později bohužel došel k závěru, že zvýšením M se zvýší q a P zůstane konstantní. Což naopak nefunguje, neboť P reaguje daleko rychleji. Čili ze správné premisy byl vyvozen mylný závěr, vlády se toho ovšem nadšeně chytily.
    Mylnost Keynesovy úvahy byla krásně ilustrována během té ukrajinské historie – peníze se tisknou jako o závod, nicméně k žádoucímu množství výzbroje a munice zo kolektivní západ nepřiblížilo ani o píďu, jak by řekl pan Kaplan. Pouze se zvedly ceny.

    • Víte, Foundrymane, o tom jsem se snažil vést řadu debat s Modrým ptákem, které zde bez jeho přítomnosti teď nechci hodnotit.

      Ale na meritorní rovině, podstata či výchozí myšlenka je sice zřejmá a rozumná, avšak detaily mi už nesedí. Kupříkladu hned ten vzoreček M = q × P … Interpretujeme-li jej tak, že (po ustálení rovnováhy) objem peněz v oběhu je ceteris paribus úměrný cenové hladině, je to jistě v pořádku. (Libovolné množství peněz nakonec obslouží trh s libovolným množstvím zboží.) Jenže např. říci, že suma peněz v oběhu odpovídá sumě cen všech komodit, které jsou připraveny k prodeji, mi už připadá jako nesmysl.

      Krom toho (další marná debata s Modrým ptákem) nejde jen o samotné množství peněz v oběhu. Viz ten můj starý příklad: Rozkřikne se, že z opačných břehů Atlantiku vyplouvají karavely naložené zlatem a stříbrem, a už toto stačí samo o sobě vyvolat inflaci…

  23. No, na tom příkladu s Ukrajinou se mi nejzajímavější zdá to, jak v podtextu ukazuje ryze virtuální povahu dnešních peněz: Zabavíme Rusům aktiva, zabavíme Rusům aktiva… Co to prosím přesně znamená? Kdyby to byly lodě a letadla a zlato a nemovitosti (a třeba umělecké předměty) nacházející se v okamžiku T na Západě, tam je to jasné. Ale jakmile to jsou peníze a např. pohledávky apod., jak je lze na mezistátní úrovni zabavit, aniž by to vposledku odhalilo jejich toliko pomyslnou, virtuální povahu?

    To mi tak nějak připadá, asi jako zabavit pozemky na Ganymedu ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Ganymedes_(m%C4%9Bs%C3%ADc) )…

  24. Zpátečníku, mnohé se Vám vyjasní, jakmile si uvědomíte, že neustále probíhá v podstatě směna zboží/služeb za zboží/služby. Peníze jsou pouze měřítkem. Vzdálenost z Brna do Prahy se nezmění, ať ji měříte ve stopách, mílích nebo kilometrech.
    Jeden sedlák odebere od druhého sedláka obilí a napíše mu na kus papíru vzkaz pro manželku na druhém statku, aby doručiteli dala 2 husy. V ten moment v podstatě vytvořil peníze. A i kdyby takových vzkazů vytvořil 10 nebo 20, pořád jsou k dispozici jen ty 2 husy.

    • Ještě bych dodal, že např. cena nemovitostí, nad kterou všichni hořekují, zůstává v přepočtu na zlato konstantní.

      • To bych asi poněkud pochyboval. Koneckonců dnes je zlato někde na sedminásobku ceny před 30 lety (dolarově, korunově je to jen zhruba šestinásobek), zatímco nemovitosti za stejnou dobu stouply o dost výše.

        Ostatně nějaké zlato pořád přibývá (jsouc nově vytěženo), zatímco rozloha zemského povrchu je stejná…

    • Děkuji, ale tohle všechno je mi zřejmé. Vždy se mi jednalo až o ty jemnosti druhého a dalších řádů, které nicméně mohou mít na inflaci (čili v mé definici na znehodnocení peněz) zásadní vliv. Příklad: Dejme tomu, že peněžní zásoba zůstává stejná, jenže bezhotovostní převod peněz už netrvá dny (jako před 30 lety), nýbrž minuty… To všechno jsou detaily, od nichž ti dávní autoři abstrahují; jenže pak jejich teorie a vzorce mají jen ilustrativní, modelový, didaktický význam, ale nelze jich užít k praktickým výpočtům.

  25. Rusové musí nevěřícně kroutit hlavou nad debilitou západních politiků. Ano, Západ jim zmrazil aktiva (soudím, že různá depozita na účtech), což znamená omezení dispozičního práva a přístupu k případným výnosům. Ale Rusům v Rusku zůstaly fyzické kompletně zařízené fabriky, fungující firmy. Jak si někdo příčetný proboha může myslet, že na tom Rusi nejen prodělají, ale že je to zničí?

    • Jenom v průmyslové zóně v Kaluze je několik automobilek a automotive firem, desítky miliard eur. My jsme tam měli nejnovější technologie a fabriku s novým univerzálním layoutem, který je možné dynamicky zvětšovat.

    • Ty snad očekáváš, že na západě je někdo příčetný?

    • A když přišel Pepíček
      bzum bzum
      hladový a otrhaný
      bzum bzum
      nerozšlapal košíček
      bzum bzum
      I ty jeden Pepíčku
      bzum bzum
      jen se dotkni košíčku
      bzum bzum
      tak ho budeš platiti
      bzum bzum
      napálím te do řiti
      bzum bzum

  27. Novostavba v lokalitě na okraji Brna stála v roce 2009 cca 6 kg zlata, dnes stojí novostavba srovnatelných parametrů ve stejné lokalitě rovněž cca 6 kg zlata. Tehdy 3,6 mil. Kč, dnes 12 mil. Kč.

    • Jenže tím zároveň říkáte, že před rokem cena ve zlatě stejná nebyla. To totiž za poslední rok vyrostla více než o 40 % (32 % dolarově, a ten přitom narostl o dalších 8 %), zatímco nemovitosti o tolik ne.

      Obecně, krátkodobě je vývoj cen zlata hodně odlišný od nemovitostí (mnohem volatilnější, jsou tam i poklesy, zatímco nemovitosti majitelé nechtějí jen tak zlevnit). Dlouhodobě máte velmi zhruba pravdu; jenomže proč? Není to náhodou tím, že (nehledíme-li na cenu pozemků) postavit barák určitých parametrů dá zhruba stejnou práci jako vytěžit určité množství zlata?

  28. Zpátečníku, co chcete prakticky počítat? Pro běžnou orientaci bohatě stačí poznatek, že % deficitu rozpočtu zhruba odpovídá míře inflace. Pokud je ekonomika v recesi, je nutno připočíst ještě míru poklesu.

    • Inu, inflace (i jen ta oficiálně přiznávaná) je v posledních letech o dost vyšší než deficit. Nesedí to ani kvalitativně, rozpočet a závěrečný účet např. mohou být v přebytku, to však deflaci asi nevyvolá (přinejmenším doposud nikdy nevyvolalo).

  29. A rychlost převodu peněz nehraje už vůbec žádnou roli. Směna proběhla za nějakých podmínek, rychlost vypořádání nemá na inflaci vliv.

  30. Byl zde dotaz, co Zelenskyj chce…. Svůj neuveritelny zlodejsky kus zavrsit mistrovským krádeži…

  31. Ach jo. Tohle po letité Modrého snaze.

    • Nejsmutnejsi na tom je, ze „vsemu rozumi“ 🙂

      Ja treba nerozumim zvukarine ani foceni (ac jako kkluk jsem pomahal se zvukem skolni kapele), ale vim to o sobe…

  32. Schumi, to je všechno dáno zmatením pojmů. Nějak se v mainstreamu zahnízdilo, že inflace = růst cen arbitrárně vybraných produktů. Přitom ten růst cen je důsledkem inflace, nikoli inflací samotnou. Nakonec, za příznivých okolností je možno peníze tisknout jak o závod, tedy znehodnocovat, a ceny zboží budou přesto klesat. Proto je dle mého soudu jediným spolehlivým měřítkem inflace cena zlata, případně stříbra.

    • Ale no tak jistě. Jako natahování metru v Sevrés.
      Nepochybuji o tom, že inflace stimuluje obchodní aktivitu. Málokdo nečinně přihlíží jak se mu kazí vagón rybízu na odstavné koleji…
      Ovšem je-li inflace přínosná, a logicky, protože dobra není nikdy dost, viz Černý obelisk, zakázal bych ledničky, mrazáky, konzervy….
      Úředně bych omezil životnost věcí. Ideálně aby vše muselo být spotřebováno ve vymezeném období. Vyloučení vytváření zásob. Samozřejmě, že zákaz přechovávání zlata a všech uchovatelů hodnoty, především, které by mohly sloužit ke směně. Vše čeho bz kdo nabyl, stalo by se do zítřka bezcenným.

      • Jenže, tohle přece není o penězích. Tohle není inflace.
        Jak to, že není? Což peníze nejsou zboží jako každé jiné, jen navíc s vlastností zboží universálního? Co platí o jednom, platí o druhém.

        A, je to ještě trochu jinak. Quivis jde do divadla, po představení v šatně vyzvedne kabát, a hele, k jeho spokojenosti chybí rukáv. Radostně navštíví krejčího….

  34. Desková hra „mlýnek“. Stále se porovnává hodnota zboží a množství peněz.
    A dochází se stále ke stejnému výsledku. Jakmile množství „peněz“ překročí skutečnou užitnou hodnotu zboží, hodnota „peněz“ klesá.

    Přijde tady někdo na něco jiného, revolučního – krom přídělového systému?

    • Ne. Se „skutečnou užitnou hodnotou“ to nesouvisí.
      „Skutečná užitná hodnota“ jak mnohokrát vysvětlováno, a vysvětleno v polemice s Marxovou teorií hodnoty, je subjektivní. Individuální preference. To je „mikroekonomie“. Inflace je jev makroekonomický.
      Zvýší-li se nabídka hrnců, zvýší se cena kabátu vyjádřená v hrncích.
      Zvýší-li se nabídka kabátů, zvýší se cena hrnců vyjádřená v kabátech (jejich zlomcích).
      To není inflace.
      Zvýší-li se nabídka poukázek na zboží (peněz- univerzálního zboží, nemajícího jinou užitnou hodnotu) vytištěním a dáním do oběhu, stoupne cena zboží vyjádřená v poukázkách. To je inflace.

    • Na něco jiného, revolučního? Netřeba. Stačí toto přestat vylučovat z penězokazectví, a sekat za to hlavy.

      Ovšem prakticky, nějaká míra inflace je kompenzovatelná v rámci adaptace. S „kazivostí“ peněz se počítá. Oddělení funkce pokladu od ostatních funkcí peněz.

  35. StK – i tohle už je dávno vymyšleno. Jmenuje se to komoditní peníze. Prostě zboží, o které má každý zájem, které je snadno dělitelné a které se dá nosit po kapsách. Tím pádem je univerzálně směnitelné za libovolné jiné zboží.

    • Jen tedy netuším, co máte na mysli formulací „skutečná užitná hodnota“.

      • Takhle to dělil Marx – hodnota an sich (c+v+m), užitná hodnota a směnná hodnota. Podle této teorie by třeba Mona Lisa měla hodnotu počtu hodin strávených malbou x hodinová sazba Leonarda. Užitná hodnota by byla minimální – sežrat se to nedá, obléct se to nedá, jezdit se na tom taky nedá a za chvíli se to okouká. Zato směnná hodnota je kdesi ve stratosféře. Už jen tento prostinký příklad celou Marxovu ekonomickou teorii diskvalifikuje.

        • A to nemluvím o tom, že když přijdete žíznivej v parném dni do hospody, jste za první pivo ochoten dát klidně stovku, zatímco to páté pivo vám musí pingl i za 30 korun nutit pomalu násilím.

        • Vysvětluje Modrej v posledním článku na NP.
          Marně.
          Diskuse k tomu je výživná.

          • Ano, viděl v praxi, když v Benátkách přišel liják.
            Nabídka a poptávka.

  36. Dobrý večer. K tématu:
    https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/rozhovor-se-singerem-cnb.A131112_210153_ekonomika_brm
    Inflaci (růst měnové zásoby M2) u nás řídí ČNB. Pánové Tošovský, Singer, Rusnok, Michl. Zprostředkovaně ti, kdo je tam dosadili.
    Nejchytřejší z nejchytřejších. Absolventi prestižní univerzity. Do jednoho. Škola Ing. Miloše Z., profesora Václava K.
    Dle těchto specialistů je trvalá devalvace měny tou nejlepší medicínou na všechny problémy národního hospodářství.

    • Jakou hodnotu pro českého střadatele měl tisk českých korun, jejich okamžitá směna za EUR/dolary a následně nákup dluhopisů KSČ?
      Jiný důvod než politický nevidím. Výměnou za nákup komunistických dluhopisů se jezdil náš prezident učit od bolševiků „zklidňovat společnost“.

  38. A rychlost převodu peněz nehraje už vůbec žádnou roli. Směna proběhla za nějakých podmínek, rychlost vypořádání nemá na inflaci vliv. (FM 19:40) — S tím nelze souhlasit. Peníze „obsluhují“ transakce. Pohybují-li se rychleji, může tedy stejný objem peněz obsloužit více transakcí. Neříkám, že je to úplně intuitivní, ale je to tak.

    • (Příklad: Dopoledne jsem cosi vyfakturoval, v poledne mi zákazník zaplatil, odpoledne si za tytéž peníze již kupuji něco jiného. Bez elektronického bankovnictví a e-mailů totéž kdysi před 30 lety trvalo řádově déle. Kdybych naopak tehdy chtěl provést tytéž prodeje a koupě za stejně krátkou dobu, potřeboval bych k tomu mít na účtu peněz více.)

      To ovšem neznamená, že kdyby se v určitém okamžiku rychlost oběhu peněz zvýšila k-krát, ceny ihned či v krátké době narostou ve stejném poměru (už proto, že spousta cen je dlouhodobě ukotvených např. nájemními nebo pracovními smlouvami). Ale

    • působení v daném směru tu je. Stejně tak poukázka na husy, kterou jste zmínil. Stejně tak (v dnešním světě) třeba stravenky; jakmile se objeví (aniž by jim odpovídající objem peněz byl stažen z oběhu), vyvolají inflaci také.

      Krom toho Keynesova vzorce, který uvádíte, se totiž užívají i jiné, a ty právě pracují i s rychlostí oběhu peněz; viz např. zde: https://www.klaus.cz/clanky/4983 . Zhruba mají tvar

      (peněžní zásoba) × (rychlost oběhu) = (cenová hladina) × (vyrobený produkt)

  39. Ach jo. Tohle po letité Modrého snaze. — He he, Schumachere, a co jsi čekal? Uvědom si prosím, že jsem prošel prostředím, kde existuje naprosto jiná představa o tom, co je to věda. (V zásadě ta popperovská.) Žádnej fyzik Ti kupříkladu nebude tvrdit, že gravitační zákon (ať už kterejkoliv) platí i v subatomárních rozměrech. Nanejvejš řekne, že není znám důkaz, že by tam neplatil. Podobně (doufám) neřekne, že platí i v rozměrech Vesmíru; protože o něm (a o nich) si de facto děláme představu naopak právě podle toho gravitačního zákona, který zrovna uznáváme…

    Pak není divu, že učení Modrého ptáka u mne nepadlo na úrodnou půdu. Naopak jsem se nedokázal ubránit tomu, abych do něj zašťoural. Nemusím vědět, jak to je, k tomu, abych poznal, jak to není.

  40. Přišel někdo (kromě mě) už na to, co je ono „m“ v Marxově „c+v+m“? Co je a kde se bere ta „nadhodnota“?

  41. Inflaci v žádném případě neřídí ČNB. ČNB (jako ostatně každá centrální banka) jen dělá, že něco dělá. S naprosto mizivým efektem. Stačí dát si vedle sebe graf vývoje úrokových sazeb a graf vývoje cenového indexu. Korelace téměř žádná.
    Po celou historii lidstva (až do vynálezu fiat money a zřízení centrálních bank) závisela úroková míra na míře úspor obecenstva. Vyšší úspory = vyšší nabídka úvěrů = nižší úrok. A naopak. Vždy se úrok přizpůsoboval velikosti depozit, nikdy tomu nebylo naopak.

  42. Ještě pro úplnost tohle, a už si půjdu lehnout:

    (…) komoditní peníze. Prostě zboží, o které má každý zájem, které je snadno dělitelné a které se dá nosit po kapsách. (zvýrazněno mnou) — To už jsme před lety probírali také.

    Jenže proč má zájem? Ze zdaleka největší části nikoliv proto, aby zlato (platinu atd. apod.) chtěl k něčemu reálnému užít sám, ani proto, aby jej směnil s někým (s výrobcem elektroniky, katalyzátorů, apod. potažmo šperků, ale u nich už je problém…) kdo jej tak užít chce, nýbrž aby zlato užil v roli peněz. (Tedy ne kvůli jeho „skutečné užitné hodnotě“, o které píše StK, ať už tím míní cokoliv.)

    A proč chce zlato užít v roli peněz? Protože v něj lidé (tradičně, od nepaměti) mají v tomto směru důvěru. Dokud budou mít lidé důvěru ve fiat money nebo třeba v bitcoiny, mohou tyto fungovat v principu úplně stejně.

    • Ano. Tak jako příkladmo oltářní svátosti.

  43. Zpátečníku, to, že např. Fisher pracoval i s rychlostí oběhu, je mi známo. Nicméně dle mého je vliv rychlosti oběhu na inflaci mizivý. Pro ilustraci mechanismu bohatě stačí ta Keynesova rovnice.
    Jen bych připodotkl, že ekonomie je věda o lidském jednání, čili už z principu jsou třeba matematické modely v ekonomii stejně nesmyslné, jako třeba centrální plánování (nakonec, obojí má stejný prapůvod u Descartese, osvícenců 18. století a do jisté míry u Feuerbacha). Ekonomie je schopna říci „když uděláte tohle, následkem bude tamto“, nemá však ambice následky přesně kvantifikovat.

  44. Zpátečníku, opět uvádíte obrácenou kauzalitu. Nejprve měli lidé o zlato zájem, až pak se konstituovalo jako univerzální prostředek směny. Stejně tak před zlatem sloužila jako platidlo sůl nebo třeba kožešiny. Vždy to ale byla nějaká komodita, o kterou byl nejprve obecně zájem a pak začala sloužit jako platidlo. Nikoli obráceně.

  45. Schumi, „nadhodnota“ je v Marxově interpretaci nesmysl. Asi by se tak dala definovat marže.
    Pokud bychom se drželi Marxe, pak by dělníci vyrábějící chronicky ztrátové elektrovehikly vlastně vykořisťovali kapitalistu.

  46. Zpátečníku, skutečně bych Vám vřele doporučil přečíst si něco od Misese, nebo třeba Rothbarda. Nebo alespoň „Ekonomie v jedné lekci“ od Hazlitta. Vše volně ke stažení všemožně na webu. Pak bychom mohli debatovat k věci a nezabývat se dojmologií.

  47. „? Co je a kde se bere ta „nadhodnota“?“

    Jste nedávali v tom marxismu pozor, co? 😀

    Nadhodnota vzniká přece tak, že dělník vyrobí, vošklivej kapitalista mu zaplatí, výrobek prodá za víc peněz, než zaplatil dělníkovi a rozdíl shrábne. Ten rozdíl je nadhodnota a v kapitalistově kapse se z ní stává zisk, který kapitalista propije v šampaňském, prohulí v doutníkách a prohýří s lehkými ženami. 😀

    Pro méně chápavé – to je samozřejmě fór a nadsázka, nikoliv ekonomický výklad.
    Ale je fakt, że takhle nějak by se data shrnout výuka politické ekonomie na gymplu a snad i na VŠ a ještě občas narazím na jedince, kteří tak nějak v tomhle duchu tu ekonomii chápou.

  48. Dobré ráno vespolek,
    stran ekonomických výkladů a tezí jsem na úrovni jendobuněčného organismu – nicméně s tou nadhodnotou jsem si to z marxáku zapamatovala stejně jako MaYda 🙂
    Jinak si prostě hlídám svou šrajtofli a neutrácím víc, než vyděláme… do spekulací jsem se raději nikdy nepouštěla, na to nemám nervy. Takže nechápu, jak můžou vlády dělat rozpočty „na dluh“, který se pořád zvyšuje.

  50. Čistě technicky by mě zajímalo, zda lze Klause a Zemana dostat i do diskuse o výrobě bronzu v době bronzové a zda Klaus tlačí stejně jako podebraný nehet nebo nějak úplně jinak.

Komentáře nejsou povoleny.