Dušan Neumann
Již mnoho let se Evropa chlubí stavbou největšího Tokamaku – fúzního nukleárního reaktoru – na světě ve francouzském Saint-Paul-lés-Durance. Stavba tohoto experimentálního reaktoru ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) je řízena mezinárodním konsorciem, jehož členem je i Čína.Tento obdivuhodný technologický zázrak však zpomaluje stále rostoucí cena a nesmyslné byrokratické požadavky.
Francie tvrdě trvá na tom, aby ochranné stínění reaktoru odpovídalo stejným normám jaké jsou stanoveny pro reaktory uvolňující energii jaderným rozpadem – fission, zatímco tokamak je fusion reaktor kde k žádné radiaci ani obávanému meltdown nemůže dojít. Palivo pro fůzní reaktory – deuterium a tritium – je celkem snadno a bezpečně vyrobitelné z mořské vody a lithia. Fůzní reaktory neprodukují žádný dlouhodobý radioaktivní odpad.
Čínští experti pečlivě prostudoval ITER a dlouho sledovali jeho stavbu. Pak se vrátili domů a neobtěžkáni evropskou byrokratickou vášní pro regulace hbitě postavili vlastní verzi tokamaku. Letošního 23. května pak dosáhli rekordu v trvání fůze a dosažení teploty. Reakce trvala 101 sekund a bylo při ní dosaženo neskutečné teploty 120 milionů stupňů Celsia. Ne, není o překlep – teploty podstatně vyšší než je teplota slunce.
Loni v prosinci dosáhli jihokorejští fyzici teploty 100 milionů stupňú Celsia po dobu 20 sekund. Čínský experiment znamená velký skok kupředu. Otázkou stále zůstává, podaří-li se tak obrovskou explosi energie zkrotit na technologicky využitelnou úroveň. Pokud ano, tak k tomu má dnes Čína si nejblíž.
—————————————————————————————-
PS Šumavák.
A dopracovat se k tomu kroku, že reaktor bude dávat více energie než spotřebuje. Pak máme jako lidstvo (nebo alespoň Čína 😀 ) vyhráno.
2 dvd ad 249.1 – to mi povídej… JAko fyzik jsem na fortranu vyrostl a pokud si potřebuju něco naprogramovat i dnes, tak je to fortran. No a fortran 77 je docela přívětivý… Hlavně mě vždycky fascinoval formátovanej výstup, kdy jsem si vytvořil libovolně definovanou tabulku pro následné grafické zpracování…
No a jinak navrhuji hromadné držení palců, neb domácí pán dnes nastupuje… Já čekal, jestli se neozve sám, zatím neozval, tak jsem to musel bonznout já… Myslím si, že by to mělo dopadnout dobře, ale držením palců nic nezkazíme…
Přidávám se.
Držim všechny, které mohu momentálně postrádat!
TAky se připojuju.
dejte, vědět, PeSi, jakmile budete mít nějaké zprávy.
Drzim vsechny palce!
Upřímně přeju, ať se vše zdaří a pomůže, jak zamýšleno.
Zpátečníku,
díky za zaslaný text.
ale nevím, co na tom shledáváte důrazným…..
Slohové cvičeníčko na téma, že ty zateplený baráky jsou vošklivý, nic víc.
Víte, ono se to hezky plká o geniu loci a odkazu předků a podobných věcech, ale z pohledu člověka, který v takovém baráku žije, musí ho udržovat a vytápět a za to platit to vypadá jinak.
Ten člověk nepotřebuje nějaké poučování o uniformitě a porušené tradici, ale řešení, jak se o barák starat s co nejmenšími náklady.
Zpátečníku,
pascalista se nenaučí správně pracovat s pamětí a zhovadilé návyky přenáší do práce s céčkem. Nechci vám samozřejmě brát iluze o jednotě C++ a Pascalu, ale třeba překladač Delphi je napsán pro C++ a nad ním je šlupka – prekompilátor, který nejdřív převede Pascal do céčka a pak teprve proběhne vlastní překlad.
Dobré dopolední vespolek a Šumavákovi zvláště,
rovněž se inzentivně přidávám k všeobecnému držení palců, pěstí, zkřížených prstíků a podobně.
K programům toho moc neřeknu – sama sjem až na gymlu od kreslení vývojových diagramů přešla k nějakému fiktivnímu jazyku a posléze FORTRANu poměrně hladce, ale to jsme byli dva poslední ročníky před maturitou. Basic na tátově ZXSpectrum Plus jsem se pak naučila sama snadno během deštivých prázdnin (a nakonec v něm naprogramovala diplomku o pět let později – ještě nahráváno na kazetu a monitor byl TV…). Do dalších luhů a hájů jsem už nepronikla, jen občas zabrousím do Rkových modulů a je mi potěšením s tím blbnout, abych dosáhla nějakého menšího výpočtu či jednoduššího grafického výstupu.
Matzurko
co jsou to Rkové moduly? Racing?
Neee, já tak označuju předprogramované balíčky v jazyce R nebo jak se tomu říká. Heleďte, já jsem v tomo ohledu samouk, z Aj rozhraní, a nemám čas dohledávat, jak se tomu česky odborně říká. Pro mne je důležité, že to umím použít, případně upravit k obrazu svému. A co jsem přešla na RStudio, začíná to být i zábavné :); mně to celé Rkové prostředí přijde skoro jako lego stavebnice.
Jéé Břéťa
tak ať mu to dobře a rychle dopadne než se udělá horko.
Pavle, diky. To jsou dobre rady 🙂
Ad zmiňovaná svatá trojice – v Algolu se mi psalo nejlíp. Stručný, přehledný, úžasný pro matematické výpočty, jednoduché formátované výstupy vhodné pro další zpracování. Nejvíc užvaněnej je Cobol (asi proto, že ho vymyslela ženská). Co se týče Fortranu, byl ukecanější, ale existovaly a asi i existují pro něj obrovské knihovny funkcí, kde člověk našel skoro všechno. Já osobně v současnosti datluju v C# ve Visual Studiu, protože píšu formulářové aplikace, maxcimálně . Přívětivé prostředí pro počítačového důchodce, dost věcí to dělá za mě, ale vědecké výpočty bych v tom dělat nechtěl.
253 — Inu, maYdo, i kdyby jen slohové cvičeníčko, z mého pohledu dost zdařilé. A hlavně, ve veřejném prostoru průkopnické:
Domy staré sto a více let jsou (byly) obvykle hezké, i když byly docela obyčejné, a jak u nás bývá zvykem, málo udržované. Po zateplení jsou jeden jako druhý, uniformní, bez výrazu, bez patiny. Všechno se ztratilo pod nepřirozeně barevnými lepenkovými deskami, které imitují původní tvary domu, z něhož však zmizelo všechno, co ho dělalo něčím jiným než geometrickou škatulí na užívání. Je to, jako kdybyste obalili lidskou tvář do papírové škatule – a aby se neřeklo, tak tam, kde byl obličej, nakreslíte primitivní znaky pro ústa, nos a oči. Z tváře je panák s idiotským ksichtem. Něco, co je imitace tváře. Tak zacházíme s našimi domy a prostorem, v němž žijeme.
(…)
Největší strach jde však z toho, že je za tím něco hlubšího: masivní ztráta citu pro jednoduchou krásu a estetického prožívání světa. Jako by nám přestalo (už před mnoha lety) záležet na tom, v čem žijeme, kolem čeho chodíme, kam zalézáme na noc. Ty domy jsou pak duté jako my, my jako ty domy.
Je možné, že se blížíme k době, kdy zateplování starších budov bude i obecně rozpoznáno jako urbanistický, architektonický, estetický a kulturní zločin. Jeho pachatelé však bohužel asi nebudou povoláni k odpovědnosti, jako obvykle.
— — —
z pohledu člověka, který v takovém baráku žije, musí ho udržovat a vytápět a za to platit to vypadá jinak. — To bezpochyby. (I když během celých těch 14 let horlení se soused Zateplovač doposud ani nepokusil návratnost zateplování vyčíslit. Anebo vysvětlit, co přesně očekává od zateplení 60 cm silné cihlové zdi.) Ale to už pak přímou cestou vede k otázce, za kolik jsme ochotni prodat svou identitu.
Krom toho možná jakousi nepatrnou váhu má i pohled člověka, jemuž kdysi krásný a dnes zvěrsky zateplený dům stojí hned vedle toho jeho…
254 — překladač Delphi je napsán pro C++ — Tohle je právě přirozený důsledek toho, co jsem psal, totiž že co lze napsat v (Object) Pascalu, lze napsat i v C (++), ne však obráceně; viz ten společný backend, který jsem zmínil. V průběhu času Object Pascal viditelně konverguje k C++, příp. k C#, viz např. exceptions nebo generické typy. Ve sféře profesionálního programování je dnes Pascal zjevně menšinový jazyk, což mu ale neubírá kvality, které kdysi již získal.
pascalista se nenaučí správně pracovat s pamětí a zhovadilé návyky přenáší do práce s céčkem — Co přesně máte na mysli, ptakopysku?
alokaci paměti a její uvolnění
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Petr-Zantovsky-Jak-jsem-potkal-knihy-dil-193-Spiknuti-kokotu-667338
Připojuju se k držení palečků!
A ke včerším zmínkám o přístupu na katastr – není to tak z lé. Když kliknete po zvětšení na katastrální plán s parcelami na horní žluté liště na „zadejte kontroní kód“ p ošlou vám ho a máte přístup k datum o majiteli jako předtím.
„Zateplovač doposud ani nepokusil návratnost zateplování vyčíslit. Anebo vysvětlit, co přesně očekává od zateplení 60 cm silné cihlové zdi.“
Tak jste si měli nechat udělat posudek. Tam byste se dověděli nejen, jaké máte ztráty, ale jak je nejefektivněji omezit.
“ Ale to už pak přímou cestou vede k otázce, za kolik jsme ochotni prodat svou identitu.“
Identita vám dům nevytopí ani neopraví padající omítku. Někdo si ten luxus může dovolit, někdo halt musí tu svou „identitu“ prodat, aby nezmrzl, protože prostředky na to, jak to udělat lépe, nemá.
Pokud jde o Peňásovo „průkopnictví,“ tak o tom, že zateplování a jiné zásahy leckdy dopadají architektonicky zhůvěřile se píše a takový článek zcela jistě není žádný průkopnický počin.
to jen v těch vodách, kde se vy pohybujete se o tom asi cudně mlčelo….
Problém je, že většina podobných článků je napsána z pozice lidí, kteří to berou akademicky, často žijí v poněkud atypickém prostředí a jsou od běžných starostí průměrného stavebníka dost vzdálení.
Nerozumí mu a nerozumí jeho myšlení. Vnucují mu tím svůj pohled na věc. Chtějí, aby respektoval to, co oni považují za hodnoty, ale neptají se po jeho hodnotách. TAk nějak předpokládají, že jejich hodnoty jsou totožné a nechtějí respektovat, že někdo jiný něco může vidět jinak.
Chybí jim pokora a respekt k lidem, kteří mají poněkud jiné hodnoty a jiné myšlení než oni.
265 maYdo
Et Tu Brute?
„Identita vám dům nevytopí ani neopraví padající omítku. “ !
Proč se nesebere a nejde bydlet na venkov nebo do paneláku?
Po těch strašlivých 25ti letech či tak nějak jsem si myslel, že už jsem na to zapomněl. Nezapomněl. Chtěl jsem si koupit něco starýho, co naposledy vyhořelo asi před 300 lety a předtím ještě staletí či dvě zpět a do té doby byly hluboké sklepy a od prvního patra vyzdívaný dřevo.
Památkáři mi dali zaplatit určení fauny v krovech když jsem na to šel. Fasádu přiznat, na střechu bobrovky. Skákalo to ještě než se na to skočilo.
Přišla mi tam nějaká paní, všude klenby, zákoutíčka, detaily, hlavice, natřený nějakým emailem … říkám „pryč to a obnovit“. Do poslední komoušské výzdoby (teď už by to zas nešlo.
Paní architektka se podívala na ty klenby (jsme se ještě nedostali výše)
„a co kdybychom tam pane Skimici dali na ty klenby sádroš? Pěkně by se to přiklopilo.“
Zasmál jsem se, když jsem jí v tu chvíli viděl na očích, že to myslí vážně.
Přepadl mě strašný strach. Děsivou almaru jsem odvedl zpět na vzduch a už jsem žádného architekta nechtěl – od firmy. Udělali jsme to s arch kamarádama.
Ta blbaňa co už musela zničit od té doby domů …
Dobrý den. Skimici, tak staré domy jsem na starost neměl. Od cca 1890 a výše:
1) vybourat, co vybourat jde.
2) plastová okna, pokud možno trojsklo
3) nebuďte hloupí jako já, okna nechte udělat větší než tam byla.
4) nová střecha, pultová, plechová
5) zateplit, co prachy dovolí.
Proč: dům cca 1900, 30cm i s omítkou, německá cihla. Po předchozím majiteli břizolit, shnilé podlahy v přízemí, na půdě. I tak mu jsem vděčný, bez rekonstrukce cca 1975 by dům nestál.
Lepší, o něco dražší řešení: zbourat, vykopat nový sklep, postavit znovu.
Komu se to nelíbí, ať si prohlédne Kyselku. Památka památkářů. Podobně blízký Ivanograd. Než aby povolili výměnu klik a dovolili pokoje s koupelnou, raději nechají celý dům spadnout.
Trojskla jsou zásadní. Pokud tam dokážete zabudovat okno a dveře bez tepelných ztrát. Plastová okna na místo dřeva však jen ti, kdo jsou si jisti že si jejich žena neosvojí sicilské zahájení. Skoro nic se s těmi šrámy nedá udělat.
Nickname
30 čísel stěna s omítkou?
Přiklopil bych zhruba metrapůl či koknům folii a v listopadu to utemoval sněhem. Nebo dřevem na topení.
Máte chajdu ve Vrběticích? Pokud máte i lehkou střechu, dá se s s tím podnikat.
v létě to utemuješ čím? Jestli je jedna stěna na jih, tak tam bude hic jak v řiti kuvajtskýho velblouda
V zimě hřeje v létě chladí 🙂
přesně obráceně 🙂
Skimici,
tak když rekonstruuješ starej barák, tak to samozřejmě něco stojí, ještě než na to vlítneš.
opn Tě ten barák přece něco stojím, i když se s ním nic neděje….
Určit faunu v krovech – neptala bych se památkářů a nechala si to udělat rovnou, protože pokud je to můj barák, tak to bude moje hlava, na kterou eventulně ten krov spadne, pokud bude sežranej červotočem nebo dřevomorkou.
A pokud to nebude můj barák a jako projektant, který na to dává razítko, přistoupím na to, že krov je OK, protože to říká majitel, a potom mu ten krov spadne na hlavu, tak to budu já, koho za to zavřou.
Ale základem je, že se všichni, co do toho mají co mluvit, jsou schopni dohodnout.
Což je někdy dost problém. A tenhle problém projektant nevyřeší.
Jo, já vím, někteří klienti mají rádi, když jim někdo řekne, co mají chtít. Ale já takový klienty nemám moc ráda. Navíc si nechají poradit i od různých radilů různý blbosti.
Mít na zřeteli provozní náklady není od věci, protože barák se musí udržovat a opravovat průběžně a to něco stojí.
Krásnej barák v rukou někoho, kdo je povznesen nad to, že barák je třeba průběžně opravovat, udržovat a že to něco stojí, jak peníze, tak čas, a leckdy je to dost nezáživná činnost, dlouho krásnej nevydrží a začne se rozpadat.
Teda, zakrývat klenby sádrošem, to mně docela zaujalo…. neotřelý nápad … 😀 To jako myslela rovný podhled nebo to klenutí nějak vyskládat?
Ad
“Tě ten barák přece něco stojím, i když se s ním nic neděje….”
Himmlhergotfix! 🙂
Jo, něco mě stojíš i když se s barákem nic neděje.
A to jsem Tě ještě ani neviděl.
Ženský, no … 🙂
269 maYdo
Baba myslela zaklopit to naplocho ještě pod klenbou a stropy tak snížit asi o metr na sotva 2.75 m z krásných 3.75ˇ
Ježibaba 🙂 Že je to prej moderní a můžu si tam tenkrát do stropu naďobat i LEDky.
Tenkrát se budovaly bordely tak to měla asi odtud …
MaYdo
Baba myslela zaklopit to naplocho ještě pod klenbou a stropy tak snížit asi o metr na sotva 2.75 m z krásných 3.75ˇ
Ježibaba 🙂 Že je to prej moderní a můžu si tam tenkrát do stropu naďobat i LEDky.
Tenkrát se budovaly bordely tak to měla asi odtud …
3.75… Skimici, že ty sis omylem koupil obilné silo???
Teda, musím přiznat, že se člověk neustále učí a povšechná úroveň znalostí se podceňuje… Takže například, že je někde horko jak v řiti kuwajtskýho velblouda je pro mě informace zcela nová a zásadní… A důvěřuju, prověřovat to nebudu…
Stejně tak, jak jsem se onehdá v jednom receptu dozvěděl, že trocha cukru je nezbytná, ale jen necelá čajová lžička, že jinak by to bylo sladký jak hovno z nutrie… Tiše se skláním před obětavostí kuchaře, co vše byl ochoten okoštovat, aby podal ucelenou informaci…
Prostě, ten znalostní potenciál tu je! Jen ho správně didakticky využít!
Tak baba byla zavedená na určitou klientelu, no…
Byla překvapená, že někdo chce něco „nemoderního“ zrovna tak jako Peňás je překvapenej, že někdo radši vošklivej barák, protože potřebuje ušetřit na topení.
Když máš ten barák sám, tak je to pohodička. Horší jsou SVJ, kde každej má svůj pevnej názor, co by se mělo. Obvykle čím vzdálenější jim jsou obory jako stavebnictví, nemovistosti a jejich údržba, tak tím pevnější názor.
PeSi, to je modifikované přísloví, originál je z oboru hydrologie – sucho jak v řiti tejden mrtvýho kuvajtskýho velblouda. Jako autor si mohu dovolit modifikovat, i když… nejsem si jist, jestli náhodou neporušuji svoje autorská práva…
Být na mém místě Zdeněk Svěrák, určitě by na sebe podal žalobu a vysouzenou částku by poslal na konto Paraple.
Mohu otázku? Jak se převadí mezi ptakopyskovou a Zákopčaníkovou teplotní stupnicí? Pokud si dobře pamatuji, tak nejtepleji bylo totiž v oslu. 😛
Už magořím. SVJ jsem četl jako SJV.
„Vošklivej“ barák: lidé jsou u nás chudobní, proto se raději SJV domluvili a staré hnusné olezlé paneláky nechali zateplit (panely už praskají) než aby je nechali – jako Pražáci – v původním znění i s titulky.
Nevím kdo tu krásu vymyslel, ale paneláky byly před rekonstrukcí černé s bílími „žížalami“ – s vyspárováním proti korozi armatury.
OK, kanárkové barvy – růžová v kombinaci s modrou, vedle okr se zelenou nic moc. Kdyby se všechna SVJ domluvila, mohli jsme mít pěkná „Hradčana“ viditelná z dálnice.
S tou řití kuvajtskýho velblouda to nebude tak horký.
Vnitřní teplota savců je nějakých 37-38 stupňů, ve velbloudí řiti asi tepleji nebude.
Větší vedro je i na terase u sousedky v krkonošském podhůří.
Ledaže by měli v Kuvatu nějaký specoš velbloudy s vyhřívanou prdelí…. 😀
TY hnusný barvy jsou akrylátové barvy a chraň vás ruka Páně si tím zasrat, s prominutím, fasádu.
V devadesátých kletech se tím natíralo kde co, ona nějaká fabrika v neměcku krachovala, tak ten hnus začala levně vozit sem.
Na paneláku je to asi jedno, ale na starý baráky patří vápenný omítky a nátěry, protože to dýchá.
Jinak předci se s tím nemazali, baráky natírali leckdy na šedivo vápnem se sazemi.
Maydo, na 15-25cm polystyren, perlinku a lepidlo patří vápenná omítka?
Náš bývalý barák, železobetonová kostra vyzděná klasickou bílou cihlou začal majitel „vylepšovat“. Natřeli to akrylátem a uvnitř to začalo v zimě mokvat ve venkovních rozích. Ale zvenku to vypadalo docela nově. Takže isolace by se musela dělat uvnitř – 7. patro.
V baráku, kde teď bydlím (konstrukce dtto + panelové příčky) udělali polystyrenovou isolaci zvenku – a pohoda. Hlavně v létě – řekl bych tak o 3-5° míň než předtím. Ale taky ten věžák stojí prakticky v lese, to má taky nemalý význam. Ten předchozí čučel nad okolními střechami v 5. patře. To byla záležitost! Přes +30° i v noci. Větrat moc nepomohlo – stěny rozpálené. Nikomu nepřeju!
Psala jsem přece, že na paneláku je to jedno, že to nepatří na starý baráky.
262.1 — Což o to, ptakopysku, nějaký memory leak si člověk může naprogramovat ve skoro každém jazyce. V Pascalu však není omezen na dávné AllocMem (GetMem) / FreeMem, může užívat dynamická pole, a ta se mu zlikvidují sama, jakmile program opustí scope jejich deklarace.
Opět, šlo o výuku programování. Explicitně si alokovat paměť myslím už je dost technická věc. A analogických chyb můžete v programu udělat spoustu i bez rozdílů v alokaci paměti, obecně prostě alokovat si nějaký prostředek a neuvolnit jej, když jej přestanete potřebovat.
maYdo, zkusím napovědět – miminka mívají v prdelce vyšší teplotku, než v podpaží…
Ale dál už bych to nepitval.
Jo, to mají, cca o 0,5 – 1 stupeň. Ale právě v tej prdelce jde o vnitřní teplotu.
No a zrovna u těch paneláků by to zateplení smysl mělo, protože esteticky není co zkazit, ale tepelné ztráty jsou obrovské.
Což o to, na panelácích mi zas tolik nevadí; tam mi jsou proti mysli zpravidla až infantilní omalovánky na tom polystyrénu…
Tak jste si měli nechat udělat posudek. (265) — Což o to, maYdo, tohle už by bylo na sousedu Zateplovači, který o zateplení usiluje; ale ten místo toho vždy jen přiběhne: „Musíme zateplovat, vypsali na to dotace.“ (Před odchodem do důchodu byl hodně vysokým manažerem ve dvou nadnárodních korporacích.)
Já místo toho udělal mnohem jednodušší věc, prostě jsem odečetl elektroměry před začátkem topné sezóny a po ní. (Elektřina zde totiž je jediným zdrojem energie, ničím jiným se tu netopí.) Ukázalo se, že se po přepočtu na denní spotřebu liší jen o několik tisíc ročně; více než určitou část tohoto rozdílu by zateplení ušetřit ovšem nemohlo, takže o návratnosti nelze vůbec mluvit.
Chybí jim pokora a respekt k lidem, kteří mají poněkud jiné hodnoty a jiné myšlení než oni. — S tou pokorou a její absencí bych to s dovolením spíše viděl zcela obráceně. Jedna věc je, když moje rodina od nepaměti žije třeba ve Středoklukách a pak nám za barákem postaví letiště, druhá, když se do Středokluk čerstvě nastěhuji a obratem začnu požadovat odstranění randálu.
V našem případě jde o dům, který byl nějak vyprojektován, postaven před 80 lety, žily v něm čtyři generace a dosud nikdo (ani Zateplovač!) si slovem nepostěžoval, že byt nedokáže vytopit nebo že náklady na elektřinu jsou pro něj neúnosné. Pokora by byla obléci si svetr, ne chtít dům omlátit a oblepit za nedobrovolně poskytnuté peníze cizích lidí.
— — —
to jen v těch vodách, kde se vy pohybujete se o tom asi cudně mlčelo… — Jde mi prosím o to, co je dostupné veřejně. Podívám-li se namátkou třeba na https://www.archiweb.cz/ , vidím tam samé nadšené a nadšenecké články, dotace, zelená úsporám atp. Kritiky je tam jen maloučko, např. https://www.archiweb.cz/n/salon/verejny-prostor-v-ere-realneho-kapitalismu :
Těch věcí je spousta, třeba když na základní škole Plamínkové v Praze 4 v rámci zateplování budovy sundali osmimetrový bruselský reliéf Příroda a tvoření od Jaroslava Vacka tak, že jej postupně rozřezali a shazovali z výšky na zem. Výsměchem bylo, že na fasádu pak namalovali basketbalový míč a tvrdili, že je to plnohodnotná náhrada. (…)
Můžete-li prosím uvést odkaz na weby, uvádějící příklady architektonicky úspěšného a neúspěšného zateplování, budu opravdu rád.
Nesleduju nějaké speciální weby, ale občas těmi medii něco proběhne.
Archiweb je primárně zaměřen na prezentace zdařilých a zajímavých věcí – spíš pro inspiraci, jak by to vypadat mohlo, než jak se to dělat nemá.
Ale jo, pěkné ukázky v tom směru přineslo třeba https://www.aktualne.cz/ (které o architektuře vůbec dokáže psát překvapivě pěkně). Zvěrstva.
Jenže pořád málo, ve srovnání s obrovským, nedozírným rozsahem škod. (O vyrabovaných hřbitovech se také málo píše, stejně jako kdysi málo o vyrabovaných kostelech.)
I takový NPÚ toho má jen malinko:
Zateplování – víc škody než užitku
Přestože památkáři rozumějí touze majitelů historických domů po tepelném pohodlí, běžný způsob zateplení nebývá právě ideálním řešením. Odhlédneme-li od častých problémů způsobených zvýšenou vlhkostí i jiných negativných důsledků nevhodných technických řešení, znamená zateplení pro cennou historickou stavbu často znehodnocení. Kvůli připevnění izolační vrstvy bývá odstraněna nebo zakryta většina historických prvků a okna, dveře, sokly i římsy jsou ve fasádě „utopeny“. I když se stavebník snaží napodobit původní charakter domu připevněním historizujících (často zjednodušených) prvků na nový povrch, vytratí se drobné nerovnosti, které dávaly fasádě živost, a jejich místo zaujmou ostré hrany, přesné linie a odlišná struktura povrchu. Výjimky samozřejmě existují – v některých případech jednoduchá fasáda bez členění a výzdoby zateplení snese. (https://www.npu.cz/cs/opravujete-pamatku/co-obvykle-resite/fasada)
https://www.npu.cz/cs/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/zpravy/34537-i-pamatkove-nechraneny-dum-ma-svou-historickou-hodnotu
„Pokora by byla obléci si svetr, ne chtít dům omlátit a oblepit za nedobrovolně poskytnuté peníze cizích lidí.“
Jak jako nedobrovolně?
Jste všichni vlastníci, podílíte se v nějakém poměru na nákladech na provoz, opravy a úpravy domu.
Snad jste hlasovali, jestli zateplovat nebo ne? Většina rozhodla, že zateplovat, jinak by se nezateplovalo.
Ano, menšina , dá se říct, poskytla peníze „nedobrovolně“, na něco, co považuje za zbytné, příště zase někdo jiný takhle „nedobrovolně“ poskytne peníze na něco, co bude vyhovovat Vám.
Pokud si nestěžoval Zateplovač na náklady na vytápění, dokud byl vysokým manažerem, situace se mohla dost změnit, když je nyní důchodcem.
„Jenže pořád málo, ve srovnání s obrovským, nedozírným rozsahem škod. “
Zpátečníku, pokud Vám to téma tak leží na srdci a máte pocit, že je o něm málo informací, tak takový web založte a piště na něj.
Zpátečníku, právě o tom mluvím – pascalisti při programování neuvažují nad alokacemi a dealokacemi paměti, protože vono to samo. Takže se nenaučí nad hospodařením s pamětí při programování přemýšlet a mívá to katastrální následky. Co nevadí u primitivních úloh, je u větších věcí je dost zásadní problém a je děsnej voser po nich ty nasekaný leaky, či overflow hledat…
Což o to, na memory leaky už léta jsou ladicí nástroje…
Ale pořád bych zpochybňoval, že se ta paměť naalokovala takňák sama. Špatně se dá programovat v každém jazyku (zejména asi v takovém, u kterého není jasné, jak v něm vlastně má vypadat dobře napsaný program). Potřeboval bych vidět příklad, abych si mohl udělat názor, za co může programátor a za co nevhodný návrh jazyka.
285 maYdo
jestli se můžu přimluvit, já vás tu oba potřebuju. Teď jsem někdy znovu po Novém Roce „potkal“ Blue Monday, se kterým (GeoN) takovéhle „prďárny“ s potěšením pořádali. Pamatuji se, že z nich z oken na Archiwebu jednou vyskákali všichni ti zpruzení architekti, co si postavili jakousi vilku z rezavejch plechů 🙂 Dokonce i šakal se tam tuším válel smíchy v trávě 🙂
kterOU
Jak jako nedobrovolně? (284) — To jsme si nerozuměli, maYdo. Měl jsem na mysli hlavní Zateplovačův argument, totiž dotace ze Zelené úsporám.
pokud Vám to téma tak leží na srdci a máte pocit, že je o něm málo informací, tak takový web založte a piště na něj. (285) — No, prozatím alespoň fotografuji.
https://zpht.rajce.idnes.cz/nastenka/1411807141
https://zpht.rajce.idnes.cz/nastenka/1411807150
Ale i to mi jde obtížně; dělá se mi z toho nanic.
288 Zpátečníku
Vy děláte jak kdybyste v tom bydlel.
To není umělecký záměr jako třeba Sněhurka na Letné. On to prosím prostě zkurvil 🙂
Nojo, jenže celá tato technologie je od samého počátku vymyšlena a navržena k tomu, aby ji zhotovitelé po všech stránkách kurvili. Laciná, šuntovní technologie, již na první pohled méněcenná.
Zatímco patlal, který zateploval tohle, by klasicky natáhnout omítku prostě nedokázal.
Já tomu rozumím, ale co s tím?
Tady u toho umělce z obrázku to samozřejmě neberu. Tam je to nevhodné a stejně zmršené. Z takového semenečného nakladení okolo za chvíli vznikne nová faela pokud ho nikdo nezarazí. Stejně jak je vidět již vzniká.
Co ale třeba s těmi paneláky? Co s lidma? Kde na to vzít? Pokud se alespoň trochu inženýr snaží, vyvaruje se těch nejhnusnějších tepelných mostů, rozných bodů a co jávímčeho ještě co jej na stavárně učí. Hezký to taky nic moc nebude. Ale pomůže to.
Samozřejmě, když budete purista a mít prachy, tak v původním rámu nahradíte např 6tku sklo něčím o malinko tlustším, třeba vakuovým sklem. Něco jako bývaly plazmy, mezi tím mrňavoučký distanc (vakuum nevede …) a máte tam v zásadě nahrazeno i čtyřsklo v nepatrném průřezu.
No jo ale na panelák? Na Malou Stranu jo, protože by se památkáři jinak posrali, že od pyramid technika pokročila …
295 — Koukám, dvd, že majitelé na to během let hodili patro hned dvakrát…(?)
Což o to, takhle na StreetView to jistě nevypadá špatně ( https://mapy.cz/zakladni?x=14.4486193&y=50.1094970&z=19&pano=1&q=Ortenovo%20n%C3%A1m.15&source=addr&id=8986885&pid=69693979&yaw=0.624&fov=1.057&pitch=-0.104 ). Pěkné jsou i ty detaily okenních rámů. (Ty římsy nad parterem a nad okny jsou prosím shora oplechované?) Samozřejmě zblízka na pohled a na poklep se pozná ihned, že zateplené to je; ale dojem z toho už je spíš otázkou stupně zpátečnictví pozorovatele. Zajímalo by mne, jak to bude stárnout; patina a drobná poškození, kterých to bude časem nabývat, asi budou dosti specifická.
U nás je to komplikované materiálově (spousta keramických obkladů na fasádě, jen do náměstí odhadem 40 či 50 m2) a tepelnými mosty tvořenými balkony se zděným obloženým zábradlím. Prakticky nezateplitelné. Tedy, když se člověk podívá třeba na gymnasium Nad Štolou, i budovu obloženou kompletně kachlíčky lze zateplit, ale návratnost asi byla zcela nehorázná; odhadem tisíc let.
Oops, sem ne. Sorry.
Ach tak…
zelená úsporám.
za to ale nespílejte Zateplovači, ale těm, kdo to vymysleli.
Podle mne je Pascla dobry na nauceni se algorotmizace. Velmi hezky se na tom demonstruje, jak neco naprogramopvat s logaritmickou misto exponencialni narocnosti bez toho, aby se clovek zabyval technikaliemie.
Na druhou stranu, samozrejme neuci technikalie…
Mimochodem spousta vyssich jazyku je obchazi, to neni chyba jen Pascalu.
Ale zaujaly mne napady Pavla – obdoba lua v Minecraftu zni motivacne a logika mi prijde trochu jako Karel – ditko vidi, co jeho vytvor dela.
Diky vsem za rady.
Lua v Minecraftu je binární „ona“ k Lui (on), tedy vlastně Elle (ona)?
Já jsem naposled hrál „hady“ a tak nepředstírám – nevím.
Dneska aby si počítačník s počítačničkou vrznul, je kolem toho asi napřed spousta keců. 🙂
Lua – brazilsky (portugalsky) měsíc(?)
A jo, oni neříkaj Luna ale Lua
Dík
você é tão bonito quanto a lua
Seß nádherná jak Luna 🙂
ela é tão linda quanto a lua.
A jak to zní! Počítačová Mulatka oněmí, zapýří se v opáleném obličeji a pozve Vás abyste jí pozval do vodního baru po krk do vody na židličky …
Ach to mi vyprávěl Jirka ppa. Nahoře se usmívají a dole dělaj těžké fauly.
Tak lepsi lua nez lues…
Netušil jsem, že na právnické fakultě se učí meducina!
Pražský městský soud: „Povinnost testů před návratem do ČR autem zrušena“
Proč meducína?
„Konstatoval, že povinnost testu je omezením práva na vstup do ČR, který zaručuje Listina základních práv a svobod.“
Clanek 14/4:
„Každý občan má právo na svobodný vstup na území České a Slovenské Federativní Republiky. Občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti.“
Vsimnite si, ze narozdil od mnoha jinych prav toto nelze omezit zakonem.
To je ten humus z Konventu co měl být vklíněn do Ústavy EU, a jaksi zbyl, že? Blázna z toho po Lisabonu z Klause udělali. Výjimku kterou vyjednal, Topolánek a potom Sobotka prodali.
Hnus! Že se nestyděj.
„Každý občan“ bez rozdílu, ještě tam chybí ustanovení, že se český občan nevydává bez ohledu na to, co provedl, do jiného státu ke stíhání.
Hele, za to ja nemuzu. Snazil jsem se demonstrovat, ze soud rozhodoval pravni otazku, ne medicinskou, tot vse 🙂
>> Zpátečník
Až na tu barvu (ale ta prý odpovídá původní dokumenatci pro c.k.magistrát) to zateplení nedopadlo nejhůř. Ovšem SVJ se snažilo.
Pha 7, Ortenovo nám.15
Jinak o úsporách zateplením mám rozporné mínění a přiznávám se, že mnohdy sám se sebou nesouhlasím. Setkal jsem se s dosti protichůdnými výsledky: u zateplení dvouletkového domku („voni to snad stavěli na štorcku“) byl výsledek dosti pozivní, u experimentálního domku*) z konce 60. let se to zateplení může rentovat až v době, kdy ten dům nejspíše objeví budoucí archeologové.
*) nejde o Šumperák!
Musím přiznat, že s (českými) památkáři jsem vždy celkem vyšel. A oni, když prohlíželi dům po třicetileté péči OPBH, tak svorně lomili rukama. (On ten dům vlastně trpěl půl století. Ale to by bylo na speciální příspěvek.) Tak např. v mezipatrech byly v nádvorní fasádě na krakorcích balkony. Ty byly zevnitř znepřístupněny a zvenčí šly od úrovně 0,00 do 4. NP dřevěné stojiny, aby celý ten ansámbl nespadl. A najednou památkáři trvali na obnově. Souhlasil jsem – a vykašlal se na ně. Místo balkonů jsou tam francouzská okna. Kolaudací to prošlo.
Břéťo,
tohle vyťukávám celkem s obtížemi, neb Ti držím palce.
Všichni je držíme (ty palce).
Ach jo, vlepilo mi to příspěvek úplně jinam. Omlouvám se.
— — —
Ad 295 — Koukám, že majitelé na to během let hodili patro hned dvakrát…(?)
Což o to, takhle na StreetView to jistě nevypadá špatně ( https://mapy.cz/zakladni?x=14.4486193&y=50.1094970&z=19&pano=1&q=Ortenovo%20n%C3%A1m.15&source=addr&id=8986885&pid=69693979&yaw=0.624&fov=1.057&pitch=-0.104 ). Pěkné jsou i ty detaily okenních rámů. (Ty římsy nad parterem a nad okny jsou prosím shora oplechované?) Samozřejmě zblízka na pohled a na poklep se pozná ihned, že zateplené to je; ale dojem z toho už je spíš otázkou stupně zpátečnictví pozorovatele. Zajímalo by mne, jak to bude stárnout; patina a drobná poškození, kterých to bude časem nabývat, asi budou dosti specifická.
U nás je to komplikované materiálově (spousta keramických obkladů na fasádě, jen do náměstí odhadem 40 či 50 m2) a tepelnými mosty tvořenými balkony se zděným obloženým zábradlím. Prakticky nezateplitelné. Tedy, když se člověk podívá třeba na gymnasium Nad Štolou, i budovu obloženou kompletně kachlíčky lze zateplit, ale návratnost asi byla zcela nehorázná; odhadem tisíc let.
Také držím palce, ať vše dobře dopadne.
OT: Pěkný článek, pěkná diskuse pod ním: https://www.novinky.cz/komentare/clanek/komentar-pirati-na-ukryvane-ceste-k-nesvobode-alexander-tomsky-40363252
Konečně si Piráty vybral za terč i někdo jiný než Babiš…