Když si chcete koupit nový starý auto

Ptakopysk

Aneb, co se úředně děje, když se rozhodnete dovézt ojeté auto z Itálie. Italskou stranu nechám stranou, na Itálii tu byla větší esa a dění kolem automobilů jako vítaného zdroje dojení italských daňových poplatníků pečlivě tutlala. Budu tedy tutlat i já. Snad jenom takový detail, že ještě loni tam člověk vyhlídl ojetinu, nechal si na místě zkontrolovat, jestli je košer, koupil, zaplatil, vyfasoval k ní papíry, naložil jí na návěs a jel. Nyní se úředně kontroluje, jestli auto není kradené, nepatří mafii, není úředně neexistující, eccetera, eccetera, eccetera. A protože Itálie, tak to trvá měsíc. (Jen tak pro zajímavost, dostat se do italských databází kradených vozidel je pro cizince úkol nadlidský. Horší než získat tři zlaté vlasy děda vševěda.) Takže máte doma auto, máte kupní smlouvu a čekáte, až proběhne úřední kolečko, až se potvrzené doklady dostanou na stůl italskému obchodníkovi s autama, až se obchodník rozhoupe a doklady buchvíproč pošle exotovi, který vám auto převážel. Chi va piano va sano e va lontano. (Kdo jde pomalu, dojde ve zdraví a daleko.)

Takže doklady páčíte od exota, který vám auto přivezl, protože nejspíš doklady strčil doma do šuplete, vykašlal se na ně a vás krmí pohádkama, že v Alpách spadla lavina na šoféra, který techničáky převážel, že už to dal do pošty a pošta to doručila do Grónska… Pak vám rupnou nervy, dojedete k exotovi, exot vám řekne, že doklady jsou u druhého subexota, dojedete si k subexotovi a ten je opravdu v tom šupleti má. Evidentně je italský způsob práce nějak nakažlivý.

Rozjásaně s doklady v ruce vyrazíte na stanici STK, kde by vám měli udělat evidenční kontrolu, změřit emise a udělat technickou kontrolu. A v tom okamžiku se začnou dít věci a podivenství převeliká. Technik se udiveně koukne na auto, sedne si k počítači, chvíli v něm štěrchá a pak vám s truchlivým výrazem ve tváři sdělí, že tohle auto neexistuje. Když mu řeknete, že ta dvoutunová věc za vámi je dotyčné auto a je setsakra existující, zachmuří se ještě víc a jde do počítače štěrchat znovu. Pak zjistí, že to auto opravdu existuje, ale má jinej motor, než ministerská databáze popisuje. Vás jako databázistu v.v., který pár let pracoval pro různá ministerstva, to nikterak neudiví. Proč by jedna země Evropská unie, durchumdurch prodrátovaná sítěmi, měla vědět, co se vyrábí v desetitisícových sériích v druhé zemi, že? Ale technik se nenechá zlomit, najde ten správný motor a přes protesty programu ho do formuláře nahečmá. Auto projde technickou bez ztráty květinky, a začne tvorba technického protokolu. Po třech hodinách usilovné mravenčí práce je hotovo. Vlastně ne až tak úplně docela. Cestou domů si čtete v protokolu a zjistí, že tam jsou napsané jiné velikosti ráfků. Víte přesně, že jsou jiné, protože jste auto nechával přezout na zimní gumy i s ráfkama a na webu výrobce jste se dočetl, že tohle auto z tohohle roku s touhle motorizací má povolený jenom jeden jediný rozměr ráfku a jenom jeden jediný rozměr pneumatiky. Technik opraví rozměr ráfku, vytiskne podruhé protokol a předá vám ho. Cestou k autu zjistíte, že sice hezky napsal 7J, ale nechal tam původní zbytek rozměrů, které jsou taky špatně. Technik vytiskne třetí verzi protokolu. Spokojeně se podíváte do protokolu a zjistíte, že je kompletně špatně rozměr pneumatik. Počítač, vybaven vnitřní inteligencí po provedené opravě v okénku ráfky automaticky přepsal okénko rozměr pneumatik. Úplně blbě. Se čtvrtým protokolem se odebéřete na obecní úřad, odbor dopravy.

Na úřadě si vyčekáte frontu dvou lidí a po hodině a půl se dostanete na řadu. Na rozdíl od těch předchozích vás během minuty vystřihnou jak kolečko z papíru. Nany za sklem převezme štos dokladů, vyplněnou žádost, a když zjistí, že jde o dovoz z EU, suše vám řekne, že tohle se vyřizuje do příštího pracovního dne. A protože je pátek ráno, musíte pochopit, že do pondělka do odpoledne se to prostě NEDÁ stihnout a musíte přijít ve středu. Že v devět ráno bude hotovo. Ve středu v půl deváté ráno vám Nany volá, že v protokolu jsou chyby. A že technik není v práci, takže si máte pro papíry dojet, odnést je na STK, počkat na druhý den, až v práci technik bude a přinést je opravené zpátky na úřad. Je vám zcela jasné, že úřad se na vaši věc z vysoka vykálel, nechal ji ležet celých šest dní a začal na ní pracovat těsně před tím, než jste se měl dostavit. Úřad je natolik laskav, že praví, že až opravené podklady dodáte, že na věci začne promptně pracovat. I když je čtvrtek a není úřední den. Takže ve čtvrtek ráno nacváláte na úřad, převezmete vadné protokoly, snažíte Nany za sklem vysvětlit, že tohle auto nemá, ale opravdu NEMÁ žádné alternativní pneu, ani disky, protože by nefungovala správně ABS a další vehementy v autě zabudované, takže technik tam OPRAVDU NEMŮŽE nic napsat. A že sice v technickém průkaze je napsáno osm míst k sezení, protože to je maximum u modifikací, které mají v poslední řadě lavici a ne dvě židle, jako tam máte vy, že vy tam máte opravdu jenom SEDM míst k sezení a víc jich tam nedáte, i kdybyste se pokrájeli. Že pojem EURO4 je obecný pojem a že pro techniky je důležitý název konkrétní normy, protože norem EURO 4 je tři prkýnka a nikdo mi s textem „EURO 4“ v budoucnosti emise neudělá, protože nebude vědět hodnoty. Argumenty se odrážejí od skla, které vás od Nany dělí, jako hrách od zdi. Odjíždíte k technikovi a rukou společnou a nerozdílnou splácáte technický protokol tak, aby byl v souladu s chápáním pojmů Nany za sklem. Nany převezme protokol a s úsměvem vám řekne, abyste si přišli v další úřední den, že to bude hotové. Pak si všimne, že vám jde pára z uší a podivně rudnete. Na vás mrazivý dotaz, zda to myslí úplně vážně, se zadumá a pak vám řekne, že to bude mít za dvě hodinky hotové.

A opravdu. Po zaplacení poplatků za více než tři tisíce, týdnu usilovné práce úředníků, které platíte ze svých daní, čtyřech návštěvách STK a třech návštěvách Úřadu, držíte v ruce český techničák a značky. Můžete si je nacvaknout do rámečků, nasliznout si na přední okno dálniční známku a vydat se po rozflákaných silnicích, padajících mostech a hrbolatých dálnicích vstříc radarům, kontrolám lékárniček, reflexních vest, výstražných trojúhelníků…

Alelujá veselme se.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 483 komentářů u „Když si chcete koupit nový starý auto“

  1. Noname: Koba zemřel dřív než stačil dokonat. Jeden chtěl a konal, druhý chtěl, konal, ale chyběly mu počítače IBM. O „bojovnících za svobodu“ si kdokoli může popovídat s pamětníky jejich konání.

  2. nickname, tak já nevím –
    když jde o Ukrajinu či Putina, vyžaduje se tu málem signum laudis a žádný zdroj není dost dobrý a věrohodný!
    Ale když jde o kuřata či telata, tak jedna příbuzná povídala… a Dana povídala, „že vona ví“…

    Já nepochybuju, že lumpárny se dějí, ale přehánět by se nemuselo.
    V Tescu prodávají polské „Mleté krůtí maso“ evidentní separát, mně se nad tím zvedá kufr už od pohledu. Ale je to levné, že ano.
    Víte, jak poznáte polské kuře? Má strašná (vodou napumpovaná) prsa a prťavý nožičky, protože Poláci kašlou na eunijní předpisy o velikosti klecí. Takže kuře neběhá a místo nožek má nedovivinutý pařátky. Prostě kuře za 50 nebrat!

  3. Dobré ráno,
    já bych jen poodotkla, že nikdo neví, jetsli salmonela v kuřatech byla nebo ne.

    To máte těžký. Stát stáhne kuřata, že prý salmonela a je povyk, že jde o nekalý konkurenční boj, protože nikdo neví, jetsli tam ta salmonela byla nebo ne. To, že to napsali v novinách, ještě neznamená, že je to pravda..

    Ale zkuste si představit opačný případ. Stát se na to vybodne, protože svoboda podnikání a v těch kuřatech opravdu salmonela bude a u někoho vypukne. A už slyším ten povyk, že takových opatření a na nic, že stát nekoná, že stát měl…..

  4. Dobré ráno vespolek,
    ad salmonela – a proč tedy lidi konzumují syrová kuřata ? Salmonelu zabíjí teploty nad 70 st. Celsia; vaření, pečení či grilování by ji mělo spolehlivě usmrtit. A samozřejmě dodržování hygienických pravidel doma v kuchyni, prkénko a nůž na krájení syrového masa důkladně umýt, než na tom bude někdo krájet čerstvou zeleninu na salát.

    U masa se musí uvádět původ, takže pokud někdo nechce vodňanské nebo polské, stačí číst etikety. Ne „značku“; mám napozorováno, že pod jednou značkou najde člověk výrobky z různých zemí (tohle zejména u mlékárenského průmyslu včetně výroby sýrů).
    I v řeznictví mi odpověděli, když jsem se ptala na původ prodávaných čerstvých kuřecích dílů – je to z Vodňan. Naštěstí jsem mohla jít jinam, kde to je z jiných chovů.

  5. A k imigrantům – Martin Konvička má hlubokou pravdu. Co se k nám hrne nejsou imigranti, ale invaze.

  6. MAtzurko,

    tak samozřejmě při zapojení zdravého rozumu ze salmonely žádné velké riziko nehrozí.

    jenže znáš to… Lidi se spoléhají, že stát se postará a ani to kuře leckdy pořádně neupečou, o hygieně v kuchyni nemluvě.

    I když si myslím, že když je v kuřeti salmonela, nevětší hrozba nákazy je v řeznictví, pokud nejsou opatrní, kde se skladuje masa velké množství a pokud nedbají moc o hygienu, tak se může salmonela dostat na výrobky, které se už tepelně neupravují.

    já jsem vcelku bordelář, ale se syrovým masem zacházím, jako by v něm ta salmonela byla.

  7. 150.000 imigrantů plujících přes moře vypadá jako invaze.
    450.000 imigrantů přilétajících a přijíždějících každoročně do Německa není vidět.

  8. Matzurko, to prkénko nestačí umýt, na krájení syrového masa musí být prkénko vyčleněné a na krájení zeleniny do salátu se nemá používat ani umyté. Prostě je třeba používat prkén ka 2 – jedno na to, co se pak vaří a jedno na to, co se konzumuje syrové.

  9. Bambusová prkénka lze mýt v myčce na 60 stupňů. Tablety mají efekt jako louh sodný. Pokud funguje myčka, tak to považuji za optimální dezinfekční postup.

  10. To je sranda. Jirka ppa se, ač nepřítomen, zhmotnil a píše, že za kvalitní potraviny se musí zaplatit.

    Matzurko, to je právě ten humbuk. Salmonela byla vždycky v minulosti. Ale lidi věděli, jak se má zacházet s potravinami – což platí o všech potravinách. Salmonela z Polska byla dnes ráno hlavní zprávou na TV Markíza. Úřady z Čech upozornily slovenské hygieniky, že nějaká šarže od nějakého distributora má salmonelu. Tak slovenské úřady činily a z 26 konečných odběratelů našly balíčky v lednicích asi u půlky. A to zabraly. Druhá polovička byla již tepelně zpracovaná a …. nic.

    Ta stejná média, která děsí salmonelou, vysílají denně chytré rady kuchařů i „kuchařů“, jak je módní nenechat maso vysušit, ale nechat šťavnaté, nejlépe růžové, ale raději rare. Pak má hospodyňka, která se obejde bez maminky i bez praxe, protože všechno je na Facebooku, krvavé klouby na stehýnkách (kuřecích, vy prasata!). A teplota se tam nedostane ani na čtyřicet Celsia.

  11. 1357 – nickname, Němci jsou jiného názoru!

  12. martine, to je jen tvá nepozornost! 🙂
    O tom, že buřty za 40 za nic nestojí už se tu psalo před dávnými lety!

  13. Vaření – sláva!!!!

    Tak prkének samozřejmě víc a třídit. Dřevěná prkénka i špalky se čistí maechanicky a pak solí. I doma.

    K debatě o kuřecím mase. Prosím, udělejte si jednoduchý test. Obyčejný základní vývar. Jeden z kupovaného kuřete z hypermarketu – klidně Vodňany, ale i kterýkoliv tuzemský masový chov. Jindy z kuřete od spolehlivého řezníka, který nekupuje to nejlevnější. Třetí pokus z francouzského kuřátka z Makra, kaliber 450 gr. A nakonec od souseda, který je má doma. A pak si je srovnejte barvu a chuť těch vývarů – maso může počkat na další zpracování.

  14. ad 1360
    jednak je 60° málo a druhak v každém prkénku jsou rýhy, které se nevymyjí

  15. kristo,
    uvažovala jsem o velmi chudé rodině s jedním prkénkem 🙂 Jinak souhlas.

    nickname,
    bambusová prkénka se mi v myčce postupně a potupně rozložila na prvočinitele, takže jsem je nakonec přiložila do krbu.

  16. Já používám prkýnka z plastu, dají se umýt v myčce.
    To o zvláštním prkýnku platí o dřevěných, protože přece jen dřevo aspoň trochu šťávy z krájeného masa vpije.

  17. Rputi, neokecávej to. Jirka byl vyštěkán, kromě jiného, taky za zmínky o kvalitních potravinách a jejich ceně. To nechci rozebírat, paměť mám dobrou. Dana taky netvrdila, že „ví“! Tomu hlavnímu se diskuse vyhnula – Dana (i já) říkáme, že je kurva podivné, podezřelé a nežádoucí, jestli majitel nějakého segmentu trhu má současně pod palcem i státní orgány dozoru nad tímto segmentem.

    Buřty za 40? To existuje? I kdyby byly jen samá strouhanka, tak by to mělo být dražší.

  18. No, u nás se nějak oddělená prkýnka nepoužívala a kdyby se někdy objevila v rodině salmonelóza, kam paměť mý babičky sahá, tak by to určitě vstoupilo do rodinných legend.

    Ono asi to souvisí taky s tím, že lidi jsou míň odolný a tak stačí k nákaze mnohem méně.

  19. Kristo, matzurko – máme zánovní myčku, dopřejte nám luxus zničit si prkénko. 🙂 Samozřejmě na syrové máme zvláštní plochu/prkénko. Co jiného na dezinfekci než louh a tlakovou vodu? Líh? Vařící vodu? Bez myčky jsem to drhnul horkým octem se solí. Sůl jako abrazivo.

  20. Ono toho je , Martine, kurva podezřelého, divného a nežádoucího hodně….

    A co naděláš, když si lidi toho majitele segmentu trhu zvolili….

    Že jsou kvalitní potraviny drahé není objev Jirky pp a kvůli tomu vyštěkán nebyl.

  21. nickname –
    …Zatímco v Evropě má část politiků a dobrodinců při pohledu na tragédie ilegálních běženců ve Středozemním moři téměř sklony k sebemrskačství a šlesvicko-holštýnský ministr vnitra dokonce vyzval německé spoluobčany, aby si brali uprchlíky k sobě domů, zaujímá Austrálie poněkud odlišnější postoj. Leckomu se může zdát tvrdý až nelidský, ale podle jiných správně reaguje na měnící se podmínky a různá nebezpečí ve světě. To se týká také hrozeb, jež představuje islám….
    Aby opět a jasně potenciálním uprchlíkům ukázaly, o co jde, rozjely australské úřady kampaň No Way (V žádném případě). V rámci této akce vytiskly také letáky v sedmnácti jazycích a v různých zemích nechávají zveřejňovat inzeráty s příslušnými texty. Jejich poselství je jednoznačné: „Když k nám připlujete bez víza lodí, nesmíte v Austrálii zůstat. Z Austrálie si neuděláte svůj domov. To platí také pro děti bez doprovodu, vzdělané a odborné síly. Není výjimek!“

    Zástupci tohoto velmi striktního postupu australské vlády mimo jiné argumentují, že ilegální běženci vyčerpávají kontingenty určené pro imigranty, kteří přicházejí do Austrálie zákonnou cestou. Ilegálové jejich možnosti omezují. To není správné ani spravedlivé…
    http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/na-rozdil-od-eu-se-australie-s-ilegalnimi-imigranty-moc-nepare_321449.html#.VTYFmdLtlHz

  22. nickname, ano! Mechanicky, drátěným kartáčem, pak sůl a ocet nebo citron.

  23. Salmonela nesnáší kyselé prostředí. Domácí majonéza je prý vcelku bezpečná, pokud ji uděláte dostatečně kyselou, protože případnou salmonelu to zničí.

    Při drhnutí se bezpochyny ocet dostane do spár v prkýnku, takže asi je to bezpečný způsob. Ocet se používál od pradávna jako čistící prostředek.

  24. Martine, my se zdravotním průkazem víme, že drátěný kartáč ne. Seškrabával jsem prkénko nožem pod tekoucí vodou, plastovým kartáčem zbytky. Se skřípěním zubů písek. Méně efektivní, zabrání se kovovým šponám v jídle.
    Rputi: rozumné klokaní rozhodnutí. Mají v Klokánii klokánice?

  25. 1371 NickName
    ad – Co jiného na dezinfekci než louh a tlakovou vodu?
    Máte evidentně super vybavenou kuchyňskou linku. Si vzpomínám na nějaký dramatický film, osoba, co jí říkali Čistič evidentně uměla vyčistit sifon tak, že se tam protáhla i mrtvola 🙂

  26. Maydo, to o plastových prkýnkách je nejspíš reklamní trik výrobců. Ve skutečnosti jsou časem ještě rizikovější, než prkýnka dřevěná, protože ty rýhy jsou uzavřenější. Nejde totiž jen o salmonelu. Ale máte pravdu v tom, že lidé jsou méně odolní.

  27. Noname,
    nahrazuji dřevěná prkénka postupně těmi plastovými dražší kategorie, co vydrží i horkou vodu.
    Vzpomeňte předpisů starozákonních…. oni něco věděli už tenkrát 🙂

    Martine,
    svůj názor na Babiše jsem tu ventilovala již několikrát, naposled před cestou vybraného oligarchy do Země zaslíbené, Země svobody s velkým S. Náš oligarcha se hned po příjezdu tamto začal čuřit, že bude žalovat novinářku, která ho označila za „Babišconiho“…. ono by spíš sedělo Babišenko, že.
    Máte nějaký nápad, jak vzbudit národ, aby mu spadly z očí šupiny a prohlédl nečestnou hru agrárníkovu ?

  28. Matzurko – můj tajný plán na likvidaci olihňarchy je připomínat jeho partnerům, že oni a On jedno jsou. Tajtrlíci koaliční si myslí, že mu budou sypat miliardy dle „dohod“ a pak se proti němu „vymezí“. Hloupost, buď si je dá jako malinu, nebo se s ním povezou dole vodou.
    Tajtrlíci opoziční proti němu příliš neštěkají, protože až do 2010 s ním byli kamarádi. Ti opozičníci, kteří chtějí přežít, musí udělat „grosse Schlacht“ ve vlastních řadách, na oltář Vlastě položit životy těch, kteří se Ztělesněným Zlem Zlobišem spolupracovali, rituálně je obětovat a jako Noví, Krásní, Čistí se pustit do boje a vyčistit Augifertův chlév.

  29. NoName o prkénkách nic neví (kromě toho, že jsou ve druhém šuplíku), ten mudrlant je nickname. 😉

  30. Černého Petra nedrží Petro-Pavlovsk, ale Fialový Petr, květinka z východních stepí. On jediný může zavelet do útoku. Musí se spojit se Zlatou Top Hordou, a spolu porazí Kostěje Nesmrtelného.

  31. Nedávno jsem četla, že dřevěná prkénka mají samodesinfekční schopnost – něco na tom možná bude, že by řezníci a kuchaři drhli prkýnka louhem a solí, nepamatuju.

    Já mám kocoura, já to neřeším. Na jazyku má rašpli a ve slinách lysozym – já to mám čisté! 😀

  32. nejlépe se řezníka zeptat.

    Drátěné kartáče jsou zařazeny do osnov budoucích řezníků a kuchařů. V praxi (a tedy také u nás doma), používáme ocelovou špachtli. Pak se dřevo nasolí, pak pokape octem a nakonec se všechno seškrábne a vytře do sucha.

  33. Matzurko, nápad nemám, protože žiju uprostřed voličů. Jsem ve zdrcující menšině a jako takové jsou moje názory a návrhy podezřelé a nezajímavé.

    Musíme si to vyžrat.

  34. 2 Matzurka – ad 1367 – navíc ta velmi chudá rodina má to své jediné prkénko na hajzlu jako sklápěcí…

    Lidi, neblbněte. Dřevěná prkénka se používají proto, že mají autodesinfekční schopnosti. Tak zbytečně nepanikařte s louhem…
    Navíc, čím víc budete blbnout s desinfekcí a sterilitou, tím větší pravděpodobnost že pak něco chytnete z prostého nedostatku imunity. Ale komu není rady, sám do ní padá…

  35. PeSi, máš pravdu. Tahle debata začala u salmonely, pak se zákonitě rozšířila na prkénka. Ovšem není prkénko jako prkénko. Moje postupy jsou řeznické, protože mám na krájení skutečný řeznický blok, žereme maso ve velkém a čištění špalku je pravidelné, ale ne každodenní. Většinou jednou za měsíc, ale když to zapomenu, tak o něco déle.
    Klasické malé prkénko je u nás v bloku ve čtyřech kusech. Červené na maso, zelené na ovoce a zeleninu, modré na ryby a bílé na ostatní (odolné proti vyšším teplotám). To si kdysi vybrala podle vzhledu a běžně používá moje žena. Já jedu už léta na bloku z bukových špalíků, stažených po obvodu nerezovou sponou.

    Srandovní je, že když mi něco k jídlu upadne na zem, tak to zvednu, odstraním písek, myší hovínka a jehličí a pak to klidně sním. Proto jsem zdravý a veselé mysli :).

  36. Rputi, přestěhoval jsem se do dřevěného domečku o půdorysu 5,5 x 12 metrů, dřevostavby na našem pozemku přímo proti márnici klobuckého hřbitova.
    Dotaz na zemljanku nechápu – v zemljance nejsou myši a jehličí tam nespadne, protože zemljanka je shora zakrytá. Zvykl jsem si ale snídat, obědvat i večeřet v přírodě. Písek je skoro vždycky, někdy i hroudy hlíny, myši jsou všude (možná, že to byl rejsek) a jehličí mně provází z vlastních vysokých jehličnanů i rozestavěných bonsají.

    Proč se ptáš?

  37. V zemljance myši bývaj, když je podlaha v zemljance vysypaná pískem, protože na prkna nezbylo, a spí se na postelích z chvojí ………. 😀

  38. martine, jen abych byla v obraze.
    Ale máš pravdu, pozorovat tě, jak oprašuješ myší hovínka, to musí bejt děsná prča!

  39. Ono vyhodit něco hodně dobrého jenom proto, že to spadlo na zem si může dovolit jenom někdo hodně bohatý. A to třeba já nejsem 😉

  40. Muhehehe!
    Dobře jim tak!

    Zahradil na FB:
    „Čeští analytici a novináři jsou zticha kolem výsledku voleb ve Finsku, asi nevědí co říct. Dokonce i Jakub Janda mlčí ! Bylo to zemětřesení, další ukázka měnící se atmosféry v EU. „Proevropské“ strany totiž prohrály – Koaliční strana (lidovci) premiéra Stubba až třetí, sociální demokraté čtvrtí. Vyhrála „eurorealistická“ Strana středu, za ní „euroskeptická“ Strana Finů (od nás z ECR). To se nedá bagatelizovat.“

  41. Ruti 1392 – přijeď se podívat. My venkovani žijeme jinak než měšťani (Bürger).

  42. 1393
    My , co máme domácí zvířectvo nemáme s tím, co spadne na zem žádnej problém 🙂

  43. A čtou nás na Hradě!
    viz 1048, měl jsem pocit, že Mlynář nic nedělá a ejhle:“Mynář stanovil, že všechny žádosti o rozhovor schvaluje on a autorizuje mluvčí Ovčáček.“
    A už se přihlásil o práci, Kmoníček má utrum, aby něco povídal o nezodpovědném prézovi! 🙂

  44. Hříčka – Co je horší: venkovan, hrající si na měšťáka, nebo měšťák hrající si na venkovana? Zažili jste někoho takového? Nemyslím nikoho z diskutujících.

  45. Už i Joch…..

    ředitel Občanského institutu MUDr. Roman Joch. Řeč byla také o americké invazi do Iráku. Joch. „Kdybych věděl úplně jistě, jaký bude americký výkon, řekl bych, že je lepší tam neintervenovat. Netušil jsem, jak neschopní a amatérští budou Američané při správě této země,“ prozradil mimo jiné účastníkům akce. Zlo, které válka v Iráku způsobila, je podle něj nyní horší, než zlo, které vykázala.

  46. nckname – denně zažívám a taky nemusím myslet na nikoho z diskutujících. Každá pražská náplava je toho důkazem. Na druhé straně mediálně-umělecky vyrobené V.I.P., které mají u Kokořína chalupu a jsou z nich najednou venkovani a zahrádkáři.

    Já to neposuzuji, ani neodsuzuji. Jen se dívám. Co jiného zbývá pražákovi, rozenému v Podolí, vyrůstajícímu u Národního divadla, vzdělávanému na pražských školách, který se za láskou vydal na Valašsko, otcova rodiště a je tam už 40 let?

Komentáře nejsou povoleny.