Pak si Kypřané svobodně a demokraticky zvolili prezidentem komunistu Christofiase…
Na Kypru je prezidentský systém, prezident si sám vybírá a odvolává členy vlády a jmenuje všechny důležité osoby – generálního prokurátora, centrálního bankéře a další. (Ty nemůže odvolat, takže kdo tam dosedne před koncem funkčního období jednoho prezidenta, sedí tam prakticky celé volební období dalšího.) Parlament schvaluje zákony, to ano, jenže jednak prezident má právo veta, jednak má spoustu možností jak parlament obejít. V zahraniční politice je úplně samostatný, nikdo mu do toho nemůže mluvit. A hlavně – je neodvolatelný.
Během jeho vlády 2008-2013 narostl počet státních úředníků o pět tisíc. Hned první rok skončil deficitem přes 5 %. (Připomínám, že rok předtím bylo hospodaření v plusu 3 %.) K tomu ve světě vypukla krize, která zákonitě dorazila i na Kypr. Plýtvalo se vesele dál. Deficity ve všech následujících letech byly kolem 6 %.
Hlavním cílem prezidenta zřejmě bylo nasadit co nejvíc spolustraníků na důležitá, popř. aspoň dobře placená, místa. Běželo to jako na drátkách. Centrálního bankéře, který držel kyperské banky aspoň trochu na uzdě, vyměnit nemohl až do roku 2012, kdy guvernérovi končilo období výkonu funkce. Guvernér např. důrazně varoval kyperské banky před nákupem řeckých dluhopisů (jejich vedení, prolezlá Christofiasovými lidmi, reagovala, zaštítěná prezidentem, že centrální bance není nic do toho, do čeho investují). Na guvernérova varování o tom, že se bankovní sektor začíná vymykat z regulí, nereagoval. Jakmile přišla doba jmenovat nového guvernéra, okamžitě tam nasadil svého člověka.
V roce 2010 se Řecko dostalo na pokraj bankrotu. Kyperská ekonomika, navázaná na řeckou ve větším rozsahu než jakákoli jiná, tím musela být zákonitě zasažena. Bylo jasné, že dříve či později krize zasáhne Kypr, pokud se nezačnou zásadně omezovat státní výdaje. Neudělalo se samozřejmě nic – Kypr je na tom dobře, nás se to netýká, jak jinak. Pěkně to vystihla Mayda v předchozí diskusi:
87: „IMHO lidi jsou fakt všude stejní, a na mamuta se nejde, dokud se může ležet s plným břichem na kožešinách a maximálně si navzájem vybírat blešky…“
Následující část můžete přeskočit – i bez popsaných událostí by Kypr dopadl stejně. Pro pochopení událostí na Kypru je to ale poměrně důležité.
V roce 2009 zadrželi Kypřané na pokyn OSN ruskou loď Manchegorsk, plující pod kyperskou vlajkou, která vezla z Iráku do Sýrie náklad zbraní a výbušnin (hlavně střelného prachu). Náklad zabavit museli, tak ho na přímý příkaz prezidenta převezli na vojenskou základnu, všech 98 obrovských kontejnerů uložili doslova na jednu hromadu a to tak, aby se kontejnery nedaly otevřít a nechali je bez jakékoli ochrany pod pražícím sluncem, v místě, kde se teploty v létě pohybují nad 40 ve stínu. Vojáci dost protestovali, leč jedinou odpovědí bylo, že je to příkaz a ať se ke kontejnerům vůbec nepřibližují. A že jde jen o dočasné uložení, než se rozhodne, co s tím. Inu, s dočasností máme své zkušenosti, že.
Během následujících měsíců protestovala proti takovému způsobu uložení spousta odborníků a vojenských důstojníků, i s odkazy na předpisy, podle kterých takové kontejnery musejí být umístěny každý zvlášť, daleko od sebe a chráněny proti vysokým teplotám. Několik zemí – USA, Francie a další – nabízeli, že náklad zdarma zlikvidují. Leč prezident na tyto návrhy prostě nereagoval. Důvodem bylo to, že jeho úmyslem bylo předat náklad Sýrii – což se zatím nejevilo možné. Vojáci, hlavně velitel základny, dostávali prostřednictvím ministra zahraničí stále stejnou odpověď: „Je to věc politického rozhodnutí, na kontejnery nesahejte“.
Když jeden z kontejnerů v červenci 2011 začal hořet a cosi z něj unikat, a nátlak na to, aby se zlikvidovaly, rostl, vláda ustavila komisi a poslala vzorek nákladu do laboratoří v Řecku, aby jako jim řekli, co s tím. Proč do Řecka, když laboratoř na Kypru by jim to zjistila hned, to je jasné – odklad nutnosti řešit.
Týden nato to vybuchlo. Nejdřív požár – velitel měl aspoň tolik rozumu, že nařídil evakuovat základnu, nicméně s několika dobrovolníky se to pokoušel uhasit. Přijeli také hasiči, kterým nikdo neřekl, co že to vlastně hoří – u hasičů věděl o tom, co je obsahem, pouze nejvyšší velitel. Když to bouchlo, všech 13 vojáků a záchranářů to zabilo. Dalším tragickým následkem byla doslova demolice vedle stojící elektrárny – největší, nejnovější a nejmodernější na Kypru. Zajišťovala přes 60 % elektrické energie pro celou zemi. Výbušniny byly totiž uskladněny ve vzdálenosti 250 m od elektrárny.
Výbuch zradikalizoval občany, kterým konečně došlo, co si zvolili za prezidenta. Mohutné demonstrace za jeho odstoupení vedly k tomu, že jmenoval nezávislého vyšetřovatele s neomezenou pravomocí vyšetřovat každého a s tím, že bude respektovat výsledky vyšetřování a pokud bude označen za jednoho z viníků, odstoupí. Proč si vybral zrovna Polise Polivia, skutečně nesmírně schopného právníka, ví bůh. Ten jednal rychle, rázně a důkladně. Odevzdal mnohasetstránkovou zprávu s označením všech viníků s tím, že hlavním je prezident. Ten reagoval, jak se od bolševika dá očekávat. Prohlásil, že vyšetřovatel překročil své pravomoci a samozřejmě neodstoupil.
Další viníci – ministři obrany a zahraničí, velitel hasičů a další momentálně stojí před trestním tribunálem. Prezident má imunitu – tedy měl, dokud byl prezident.
Tahle událost změnila přístup obyvatel k prezidentovi, jeho komunistické straně (AKEL) i vládě jako takové. Prezident se stal pro případné druhé období nevolitelným. Důsledkem toho bylo, že už neměl co ztratit. Začaly výměny na důležitých postech v daleko větší míře, banky odepisovaly dluhy firmám, spojeným s Akelem, vymýšlel nové funkce. Přes protesty parlamentu vytvořil organizaci pro nakládání s plynem, který byl objeven ve velkém množství v kyperských vodách a obsadil ji svými lidmi.
Výpadek elektrárny prudce zvýšil náklady firmám i občanům, zadlužil dále stát, který musel jednak nakoupit obrovské generátory, jednak velkou část škod zaplatit ze svého. Pojišťovna byla rozhodnuta se se státem jakožto viníkem soudit, takže se raději dohodl na mimosoudním vyrovnání. Stát začal mít nedostatek peněz. Christofias vyjednal půjčku 2,5 mld. z Ruska. Koupil si tím čas. Nepoužil ji ovšem na nějaké potřebné reformy, restrukturalizace nebo něco podobného – použil ji na plýtvání na státní úředníky, takže tím jen zvýšil celkové zadlužení.
Pokračování hlavní části
V únoru 2012 přišlo „oholení“ řeckých dluhopisů. Původně to mělo být 25 %. To bylo odloženo (zlé jazyky tvrdí, že kvůli tomu, že Francie se ještě nestačila těch dluhopisů zbavit). Pak se dohodlo 80 %. Kyperský prezident musel vědět, že to Kypr těžce zasáhne, nicméně neudělal nic a s oholením souhlasil hned, přímo na jednání, kde to bylo navrženo. Nezasadil se ani o to, aby finanční pomoc ze záchranného fondu dostaly nejen řecké banky, ale také pobočky kyperských bank v Řecku (20 % bankovního sektoru v Řecku). Kyperské banky se ocitly na pokraji krachu.
Samozřejmě, mohly si za to samy. V době, kdy všichni řecké dluhopisy prodávali, dvě největší kyperské banky – Laiki a Bank of Cyprus (BoC), je kupovaly. Laiki s XY, řeckým kámošem vedení Akelu na místě šéfa, speciálně. Dnes se vyšetřuje, jestli to byl úmysl nebo byli jen blbí. Podle mě – to je skutečně můj soukromý názor – věděli moc dobře co dělají, nezáleželo jim ani na Kypru, ani na bance, prostě za to dostali zaplaceno. Teď se věc vyšetřuje – nu, z bank zmizela spousta dokumentů, chybí celé měsíce e-mailů – bankéři za to určitě nemůžou, mysleli si, že to bude dobrý obchod – znáte to. Je tu ještě jedna věc – vedení bank krátce před tím informovalo parlament, že mají řeckých dluhopisů jen malé množství – začali je nakupovat den po tomto prohlášení.
Ministr financí ještě dokázal vyjednat s ECB a dalšímu subjekty poměrně rozumný plán záchrany, prezident Christofias ho ale smetl ze stolu.
Kypr se u ratingových agentur sesunul do kategorie „junk“, čímž ztratil nárok na financování z evropské centrální banky (ECB) a musel v červnu 2012 požádat o finanční pomoc. Laiki byla znárodněna, stát a ECB do ní začali pumpovat peníze. Teď přišla hvězdná hodina centrálního bankéře Panicose Dimitriada.
Ačkoli věděl, že Laiki se zachránit nedá, přeposlal do ní postupně 9 mld. z půjčky od ECB. (Ta správně neměla dovolit, aby se do Laiki dostalo byť jedno euro – v pravidlech je, že se krachujícím bankám půjčovat nesmí. Dnes se o důvody, proč to ECB udělala, zajímají poslanci EP, nicméně si myslím, že skutečné důvody najevo nikdy nevyjdou.) Proč to udělal guvernér se ovšem ví, on se tím ani netajil: „Protože si prezident nepřál, aby banka krachla v době jeho vlády. Bylo nutné ji udržet v chodu až do voleb.“ Devět miliard je víc než polovina kyperského rozpočtu.
Aby vyvolal dojem, že něco dělá, objednal u renomované firmy audit – nikoli ovšem Laiki, ale BoC, která na tom nebyla zdaleka tak špatně. Ve smlouvě je výslovně uvedeno, že Laiki se vyšetřování netýká, což firma sama ve zprávě označuje za podivné. Guvernér Panicos ve funkci sedí dál, překáží současné vládě jak může, nedělá co je potřeba. A, samozřejmě, „nevidí důvod k odstoupení“, jak jinak. ECB ho drží – velmi hbitě poslala vládě dopis, že centrální bankéř je odvolatelný jen se souhlasem ECB.
Po žádosti o pomoc ze záchranného fondu eurozóny přijela velmi rychle tzv. Trojka – skupina odborníků z ECB, MMF a EK. Během krátké doby vypracovala návrh nutných změn, které musí Kypr provést, aby mohl získat finanční pomoc. Tento první návrh byl velmi rozumný. Omezení státní správy, snížení jejich platů a důchodů o nepříliš vysokou část (tuším, že to bylo od 1 % do 12 % u nejvyšších platů), zrušení automatické valorizace jejich mezd a důchodů, další bonusy zrušit nebo snížit, zavést pro úředníky povinnost platit důchodové a zdravotní pojistné. Dále privatizace polostátních organizací – (kyperský Telecom, ČEZ, aerolinky). Výši půjčky Trojka stanovila na 17 mld. Stačilo podepsat, dodržet a Kypr pravděpodobně (není to jisté) nemusel zbankrotovat. Prezident byl jedinou osobou oprávněnou to podepsat. Neudělal nic. Míním to doslova – nevyjádřil se k tomu, nepočítáme-li za vyjádření výroky ve stylu: Trojka jsou vyděrači, kapitalističtí vydřiduši apod. Jezdil po světě, doma se příliš neukazoval a na výzvy k činům nereagoval. Mezitím se Kypr dostával do stále větších potíží, jak vnitřních, tak v rámci eurozóny. Prezident nakonec prohlásil, že nikdy nebude souhlasit s privatizací polostátních organizací ani se zrušením automatického navyšování mezd ve státní správě. Takže kyperská strana vypracovala protinávrh a doručila ho Trojce – na začátku podzimu. Trojka mírně ustoupila – sporné body se ocitly v části, která mluví o tom, co může Trojka požadovat, pokud přijatá opatření nebudou stačit. Neboli vlk se nažral a koza zůstala celá. Prezident prohlašoval, že jeho tvrdý postoj ochránil zájmy pracujících a udržel pro ně navyšování mezd i třináctý a čtrnáctý plat. Že na Kypru jsou i jiní pracující než ti ve státní správě, ho evidentně nikdy nezajímalo.
Nicméně nepodepsal, snažil se získat čas, aby se podpis memoranda odložil do doby po volbách- Teprve když mu ministr financí v říjnu zavolal přímo na jednání v Bruselu a oznámil mu, že buď okamžitě podepíše nebo Kypr vyhlásí bankrot, podepsal.
Problém byl v tom, že bylo pozdě…
647 Foundry, od 21.června mám týden na chatě, pokud by to bylo dřív, do sklípku bych jela. Tak počkám s přihláškou, až dopřesníš datum.
Rputi,
copak žížala, ale před chvílí jsem při opatrném zušlechťování živého plotu nůžkama přestříhnul asi půl metru dlouhou užovku, zmiji, nebo co to bylo za hadici 😀
Byl jsem to já, kdo po výhružném zasyčení zatroubil k ústupu.
Tobě se tam zmije množí dělením, jo?
Xakru,
MÁLEM přestřihnul, MÁLEM!!! Aby mě někdo neudal za přestříhávání chráněných živočichů 😀 😀 😀
Před stotřiceti lety se narodil český aviatik Jan Kašpar. Dle denního tisku na oslavu jubilea jeho narození nad jeho hrobem přeletěly gripeny.
Čistě soukromě jsem se zasnil, co asi přeletí 27. března 2070 nad hrobem Radima Uzla.
Tak Gripeny už asi ne… že by Kašparův jednoplošník, se kterým přiletěl do Chuchle a od 1913 stojí připraven k použití v NTM?
Tak tímto směrem jsem věru neuvažoval Šumaváku…
A pokud jde o Putnu, očekávám dvě brzká prohlášení Hradu:
– ať si demonstrují, na to má každý právo.
– Putnu jmenuji.Když musím, tak musím! Řekli mi ústavní právníci, že musím.Ale neřekli mi kdy. Takže 11.6. to nebude.
😀 😀
655 Vládní speciál se všemi členy vlády.
Foundry, změnil se mi program, mám volno celý červen. Jen potřebuji termín v předstihu, ať zkoordinuji hlídání vnoučat. 😉
Šumaváku, ptakopysku – lze se ovšem důvodně domnvat, že žížaly nesyčej!
Ptakopysku,
já bych čekala, že přeletí nějací ptáci 🙂
A jinak v tom začínám mít guláš – prezident nepodepsal, protože ovce pasené v biosadu nejsou katolické buzny ?
Ne važně, když se pasou v sadu, produkují nebezpečný odpad, který lze zachytávat do poohpytlíků a pak zbioplynovat nebo kšeftnout jako biohnojivo ?
Řekla bych, že svět se už fakt zbláznil.
Nickname,
a ti dva stážisti, co čučí na kabely jak ščur z pasti, umí hrát aspoň nějaké PC hry anebo netuší, co je to Nintendo ? Kdyžtak jim jejich funkci pojmenujte nějak jako „technologický manažer třídění a přenosů kabelů krátkých, středních a dlouhých“, a druhý bude za odbory. Opatřene je jmenovkami na visačce, a budou se po dni ve funkcích střídat….
Rputi,
nesyčej, ale jsou-ly (teda, je to česky, že ?) vytaženy na světlo denní či dokonce přeseknuty, pak dělají celým tělem velmi sprosté výrazy 🙂
662 Rovnají kabely, zatím. Tomu schopnému pomůžeme s ročníkovou prací a zadáme mu (pokusné) vytvoření webové aplikace.
Nickname,
být vámi, tak ty kabely pak raději překontroluji…. Oni to mají jako povinnou praxi, součást výuky, nebo jen tak pro radost ? Já měla před dvěmi lety v laborce děvče ze zdrávky, učila se držet pipetu a geneticky analyzovala své spolužáky jako maturitní projekt. No…. teď je ve druhém ročníku naší fakulty a dělá u mne na bakalářské práci, zatím ke všeobecné spokojenosti 🙂
665 Povinná praxe. Kabely kontroluji třikrát 😉
Pane jo,
tak dneska to fakt sviští, Kalousek někoho kritizuje za plýtvání penězi daňových poplatníků – prý chucpe !!!
http://www.novinky.cz/domaci/302465-podpora-baniku-je-nehorazne-chucpe-zkritizoval-kalousek-ostravu.html
Radila bych mi se na severovýchod nevydávat, nebo zažije i něco jiného, než pohlavek nebo „Baňýk, … !“
Nojo,
praxe, zvaná povinná… a vás podnik z toho něco má, nebo jenom to bolení hlavy, jak je zaměstnat, aby si neublížili a vás neposlali do likvidace ?
669 máme z toho bolení hlavy, je to pro rodinný klid zaměstnanců 😉
Matzurko 663 – to -li je taková daremná, nanicovatá „částice“, tedy slovo neohebné a tedy ani rodovým koncovkám nepodléhající.
Já osobně si myslím, že je to pozůstatek slova „jestli“ – jestli chceš, jestli možno … atp. A tak se to zkrátilo na „chceš-li“, „možno-li“ atp.
Takže zásadně měkké I.
Docela drsný článek o českém školství z doby nedávno minulé:
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013051905
Psáno s citem, ale i tak je to dost otřesné čtení.
>> Pavel Kořenský
Už jsem to dnes doporučoval synkovi, aby si uvědomil, že existuje také jiný svět. Moc se mi líbilo následující:
„Dozvěděl jsem se, že Jano přemýšlí, jestli jít pracovat, nebo umřít hlady. Na můj dotaz, jak se nakonec rozhodne, odpověděla, že raději umře hlady. Inu, svoboda volby.“
Foundry, napiš i mne!
Včelko, úžasné. Alespoň vidíme, co bude u nás následovat.
Jsem spokojený, že jsem volil tohoto prezidenta. Je s ním sranda. A ještě bude.
Přátelé, mám problém. Nedovedu pro kindl upravit knihy v češtině. Háčky nahrazjí písmena, dělení je úplně blbé, nepravidelné řádky apod. Co mám dělat, poraďte.
Františku – pro začátek, z čeho se to snažíš do Kindle formátu převést, čím to převádíš a tak podobně. Bez podrobnějšího popisu pracovního postupu nelze uspokojivě poradit. 🙂
A abych poradil hned v počátku – pokud máš knihu ve formátu pro Microsoft Office Word, tak nejlepší způsob jak jí převést do Kindle formátu je poslat jí na ten free účet u Amazonu a ono se to samo a správně zkonvertuje.
Na jiné formáty pak použít správně kongigurovaný Calibre.
No a správně konfigurovaný Calibre se udělá tak, že v těch horních ikonách vybereš:
Předvolby
pak v okně které se objeví vybereš v sekci Převod ikonku Společná nastavení/Vzhled a chování.
a v tom dalším okně napíšeš do kolonky „Kódování vstupních znaků“ magickou sekvenci „windows-1250“ (bez uvozovek). Vybrat se alespoň v mé versi Calibre nedá, musí se tam napsat ručně tak jak uvádím. Pak to zkrotí češtinu.
Proč máš nepravidelné řádky, to netuším, s tím jsem se nestkal a to jsem pomocí Calibre kovertoval do Kindle cca. 3000 knih, vesměs z formátu .rft nebo .pdb
Františku – a ještě obecně vzato, doporučil bych googlit či přihlásit se na stránky typu ebookforum.sk a podobné.
Tam lze najít nejen podobně triviální rady, ale třeba i cenné vychytávky typu:
Při importu mnoha knih z adresáře je nejlépe setřídíme tak, že pro sestavení metadat z názvu souboru použijeme regulární výraz
„(?P[^_-]+) -?\s*(?P[^_0-9-]*)(?P[0-9]*)\s*-\s*(?P[^_].+) ?“ (bez uvozovek).
Což je víceméně universálně platná šablona na skoro úplně všechny knihy které jsou tak nějak, abych tak řekl, zdarma dostupné v určitých končinách Internetu. Pokud tedy ten, kdo je scannoval a převáděl do textu nebyl líný ten soubor správně pojmenovat. 🙂
Když si to správně nastavíš, tak ti Calibre během jedné noci klidně přežvýká cca. 5000 knih a ještě je nahraje do Kindle. Ale bacha, pak to bude Kindle zhruba týden třídit a je nutné ho denně dobíjet. A ještě před nahráním do Kindle si stáhni ten plugin pro Calibre, který umí dělat „Collections“ – tedy sbírky podle jména autorů, podle sérií knih a tak. O dost lépe se pak bude na Kindle hledat dotyčná kniha, autor, série a tak.
Jirko, ad 584 – můžeš poslat číslo vyhlášky nebo nařízení? Třeba i mailmo na Dannag na seznamu?
673- něco podobného si říkali Wolf s Hansem v dvaatřicátým také.
Ad [673] – eBooky pro Františka I.
Františku I., napiš mi, adresu máš a já ti poradím.
Případně mi pošli tvůj nepodělek jako přílohu (včetně původního souboru, z něhož jsi to vytvářel) a já ti to vyřeším a vysvětlím, jak to udělat správně…
Obecně platí, že čtečky neumí dělení slov. Takže s tím se rozluč. Proto se texty pro eBooky dělají buď s odstavci zarovnanými na praporek nebo se odstavce nechávají zarovnané do bloku, ale člověk se pak musí smířit s tím, že někdy jsou mezislovní mezery příšerně veliké či dojde k jiným zrůdnostem. Text, sloužící jako podklad pro eBook, by měl být dělení zbaven…
Pro jistotu se zeptám. Ty potřebuješ formát Mobi? Já pracuji s formátem ePub (přímo v něm s tabulkami, obrázky, výčty, seznamy atd. atd.) a ten se dá pomocí sw Calibre nebo i jiného sw snadno převést do jiného formátu. ePub je totiž zpravidla vyžadován jako standardní základní formát nakladatelstvími, které se u nás výrobou eknih zabývají. Do jiných formátů se to převádí konverzí (zpravidle přes Calibre, ale jsou i jiné možnosti). Některá vydavatelství vyžadují rovněž i výstup v PDF, ale to se řeší většinou tak, že se použije tiskové PDF, pouze se ořízne, aby mělo minimální okraje (ve čtečce by to zbytečně zabíralo cenný prostor pro text).
Jako kódování se zpravidla používá UTF-8. Písma pro eBooky musí být typu OTF (OpenType) ve verzi Pro (pozor na copyright). Samotné texty eBooků jsou vlastně ve formátu xHTML, takže kdo umí aspoň HTML a kaskádové styly CSS, tak s tím nemá větší problém. I zde na Šumavákovi to mnozí zvládají, aniž by o tom měli sebemenší potuchy. Kdo chce a umí tu třeba napsat text tučně či kurzívou, tak stejně by to měl i v ePubu, takže ze Šumaváka již máte všichni základ… 😀
Pokud by ses chtěl v těch textech přímo hrabat, tak doporučuji k práci s ePubem mít nainstalován třeba free editor Sigil (nyní verze 0.7.2 – každé 2-3 měsíce je nová verze) či sw čtečku přímo od Adobe a tou je Adobe Digital Editions v. 2.0, ta je také free. A také ten Calibre.
V eBoocích nyní můžeš mít i obrázky, grafy, tabulky, vzorečky, křížové odkazy, seznamy, výčty atd. Sice to stále není a nebude není ani zdaleka knižní typografie, ale přesto se eBooky dají dělat docela vzhledné včetně toho, že se dají ve zdrojovém textu použít i tvrdé mezery, aby na koncích řádek nebyly jednopísmenné spojky a předložky, eBooku se dají nanutit nejrůznější fonty, můžeš tam mít třeba iniciály atd., atd. … 😀
Včera zasáhlo Oklahoma City 700 metrů široké tornádo a srovnalo jednu obytnou čtvrt se zemí. Jen zázrakem nepřišel nikdo o život. Jak takové tornádo vypadá je paytrné ze zaznámu. Žil jsem v Oklahomě skoro rok a jedno tornádo zažil na vlstní kůži. rozmlátilo skladiště přes ulici. Neuvěřitelná síla. Když jsme po tornádu vylezli z dílny čouhal nákladní přívěs, který stál původně před skladištěm ze zdi ve výši prvního patra. Bedny s čajem a kávou, které vezl byly rozházeny po ulici. Asi 4 roky jsme nemusel kupovat čaj. Spoluzaměstnanci také ne. ..
https://www.youtube.com/watch?v=7cxuxVTikmo
Aby to nebylo jen o zemědělství. Základní škola kde učí Olina byla loni přes prázdniny renovovaná. Je to typická secesní budova z konce 19. století. Loni dostala novou růžovo-šedou kombinací omítky, nová okna (podle vzoru starých), topení atd. Už si nepamatuji kolik desítek milionů rekonstrukce stála, ale bylo to hodně. Učitelky a pomocný personál silně brblajíce douklízely budovu až během zářijové výuky. V dubnu se dostavil okresní hygienik (či jak se dnes tituluje) zkontrolovat kolaudaci a ke své profesionální hrůze zjistil, že školní záchody jsou poddimenzovány co do počtu prkýnek na dětské prdelky. Záchody byly modernisovány, ale bez strukturálních zásahů je nebylo možné rozšířit. Tam, kam by to bývalo šlo se musel dostavět výtah..atd. Hygienik se zděsil a ze své pravomoci rozhodl, že škola usí zredukovat počet žáku podle počtu prkýnek, jinak ji nechá zavřít. A nastal neskutečně panoptikální byrokratický kolotoč. Bohužel je to škola základní takže chybí učitel chemie znalý variabilního použití umělých hnojiv a nafty, kterýžto experiment bych doporučoval jako jedno z radikálních řešení…
Bohužel se musím opravit. Oklahomské tornádo zabilo 37 lidí….
Pavle a Bohouši díky, ale už to nestihnu. Za několik hodin odlétám za sluníčkem. Až se vrátím, spojím se a naučíte mi to. Něco se mi podařilo stáhnout, takže bez intelektuální potravy nezůstanu. Kdyby náhodou ne, tak budu alespoň více plavat a věnovat se babám, což má také něco do sebe.
Pavle, ten clanek je zcela sileny. Ne kvuli autorovi, ale ty decka, to je fakt neco priserneho, respektive ne tak ty deti, ale rodice a system vzdelavani. Dost smutne cteni. Na druhou stranu i tam je zminene to, ze za vsechno mohou rodice. Coz rikam tady furt. Ta skola je uz jen dusledek jejich chyb, lenosti a zvraceneho osobniho prikladu. Jestli nahodou ten Fued nemel pravdu v tom, ze vse podstatne se odehrava mezi matkou a deckem, behem prvnich 3 mesicu a pak uz presto nejede vlak.
Ono i na Frantiskovi, ktery se libu prezident, se jiste podepsali. Ale na druhou stranu, je to spravnema nazorne, ze znam jedineho cloveka, ktery to co predvadi na Hrade ocenuje. Kdyby to tak nebylo, myslel bych si, ze to byl podvod a ze ho preci nikdo nemohl volit.
Dusane, zajimalo by mne, kdyby se tornado, takoveho kalibru, dostalo do zastavene casti nejakeho evropskeho mesta. Jak by to ty kamenne domy vydrzeli a jestli by ty skody byly tak velke.
Pani Dano, pokud nezapomenu, poslu, kdyz tak se pripomente, cely pokyn a metodika prijde i s vysvetlivkama snad v prubehu prazdnin. To se nam dostalo vcera, bylo jen takove pratelske upozorneni ze se to blizi, tak abychom byli pripraveni. Jestli mate nekoho v okoli, kdo by To potreboval a tento fakt mu nebyl sdelen, tak se klidne pak podelte. Vim jen o jednom velkem a jednom strednim, koho se to dotkne, o malejch a „dalsich“ moc nevim. Treba jeste existuji. Pokud tedy sklizeji, zpracovavaji a prodavaji a nejsou z karpat 😀
Dobré ránko!
Zde kocourův článek proč soudce a velvyslance ne a profesory ano.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-hasenkopf.php?itemid=19983
Souhlasím s jedinou výhradou, pokud prestižním vzorem nebudou lidé s vysokým morálním a odborným kreditem (a vůbec nemusí jít jen o profesory) bude Leoš Mareš a Ornela Štiková vzorem pro ještě větší skupinu lidí než dosud.
Vzdycky jsem si rikal, ze vzorem pro deti maji byt rodice, ale asi se pletu. Celkem to asi dost asi dobre nechapu, to volani po vzorech, ktere nemaji byt Leosem Maresem, ktery by ale mohl byt vzorem „pracovitosti“. Nebo snad ten doktor co neumi procenta a jako pomatenec byl u Svejnara ve volebnim teamu? Co snad ten astrofyzik na vozejku, ktery je nepochybne genialni, ale nejede do Iraele na konferenci, protoze se Izrael brani? Jake vzory mas Rputi na mysli, ktere by si strkala svemu decku pod nos ve stylu….. Podivej se, staci trocha znamejch a sup, si na tom stejne jako on?
Jiřiku, je všeobecně známo, že „dítě se do cca 12 let identifikuje se svými rodiči, později se identifikuje se svou generací.“ A s jejími vzory a ideály, samozřejmě.
Tvoje „Podivej se, staci trocha znamejch a sup, si na tom stejne jako on?“ je tvé typické „kukaččí vejce“, jak se pohádat o něco, o čem vůbec nebyla řeč.
Dušane, můžem jen držet palce – musela to být hrůza!
…“Za těch 18 let, co dělám zprávy o tornádech v Oklahoma City, jsem nic podobného neviděl. Tohle je bez debat to nejhorší,“ prohlásil reportér stanice KFOR Lance West…
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=780239
Rputi, az prijdes na to, ze vzory si urcuji deti sami, tak dej vedet. Nechapu, jak bys to udelala, ze by si vylepovali na stenu plakat s vyznacnym profesorem s moralnim kreditem Mirka Dusina a peti nobelovkama, od literatury po mir 😀
Az na to prijdes, rekni jak, moc rad se poucim….
téda – to ani tim kafem od zida bejt nemuze. . .takovej matroš snad neexistuje.
šimone, to musíš pochopit – vstávat ráno co ráno takhle nasejřenej, to není žádná sranda! 🙂
rputi,
pak ale nechapu. proc vstavaj. . .
šimone, jisté fyziologické potřeby … víš jak to naštve, když musíš z teplýho pelechu? 🙂
ale jo, my prostatici mame pochopeni, ale proc pak misto dospavani resit vychovu cizzejch deti,zeano. .
Asi nejakej nutkavej altruismus, čičo. . .
Tady fest prsi, vejlet do Jihlavy si asi odpustim a tudiz zalejzam zpet do pelechu.
(695) tady v Jihlavě také prší (i když ne „fest“), takže suchý „pelech“ je opravdu nejlepší řešení 😕
Takovej typickej novinářskej článek – že by se novinářskej šmok obtěžoval vysvětlit, na jakém principu to funguje, tak to ani náhodou. Nejspíš to na něj bylo moc složité. 🙂
http://www.novinky.cz/veda-skoly/301994-elektrinu-maji-vyrabet-vetrne-trychtyre-levneji-nez-vetrniky-a-bez-dotaci.html
Trochu jsem pohledala, no nic moc, ale aspoň – proud vzduchu je nasáván do trychtýře a zužováním prostoru se zrychluje.
http://www.national-geographic.cz/detail/lovci-vetru-slibuji-malou-revoluci-v-produkci-elektriny-42440/
Jako nechtěný bonus vidím informaci, že fofrníky narušují radarový provoz, o čemž se raději moc nemluví.
Tady i kroupy … Ale takové decentní, několikamilimetrové.
(686) Já žádného Mareše ani Štikovou neznám, leda z ohlasů zde. Ale dle těch ohlasů soudím, že komu jsou vzorem, jiné si nevybere, ani kdyby byl k mání naživo tatíček Masaryk, Peroutka, Nicholas Winton, Wichterle či kdololiv jiný.
(687) To jsi si spojil dva doktory do jednoho, oba od P, ale to nevadí, možná i volební team. Švejnar žádný neměl.
(695,696) Matka měst jasno, chladno.
(697) Oni to nějak vymyslí, aby to také chtělo dotace. Hlavně rozdělovači a přerozdělovači, z čeho by jinak žili?
😛
A k tornádu laická otázka: Díval jsem se na klasifikaci a u F4 píše, že dokáže zničit i „kvalitně postavené budovy“. Myslí se tím třeba železobeton ? Na fotkách z oblastí postižených tornádem je vždy hromada zničených „papundeklových“ baráků, boří to i cihlové nebo železobetónové stavby ?