Mariánský sloup a Radecký.

Publikováno | Autor:

Ikonografie – tam to všechno je!

Radim Gabor

V debatě o nové instalování mariánského sloupu na Staroměstské náměstí narážíme na oblíbené omyly. Prý je ten sloup díkuvzdáním za záchranu města před švédským drancováním. Inu, to být klidně může. Takový motiv by byl nejspíš jedním z možných. K tomu by ale nebylo zapotřebí stylizovat sloup způsobem, o němž bude dále řeč. Jeho výzdoba by mohla vyhlížet kupříkladu tak jako v případě morového sloupu na náměstí Malostranském: http://jdem.cz/e84sf8. Dominantním motivem obelisku malostranského, vztyčeného jako poděkování Bohorodičce za spásu před epidemií černé smrti je postava Panny Marie pošlapávající hada.

Další mylný výklad spojovaný se sloupem staroměstským praví, že na jeho vršku byl motiv týž: Panna Maria s hadem pod nohama. To prý je obecný symbol potření hříchu, a takový mírumilovný motiv přeci nemůže být žádnému citlivému člověku proti mysli! Nuže – není tomu tak…  

Pokud už se v tom chceme opravdu zorientovat, tak je dobré přidržet se ikonografie. Na staroměstském sloupu totiž měla Panna Maria po nohama draka: v křesťanské ikonografii symbol odpadlictví a kacířství. Není divu, že si to sdělení rekatolizovaní Češi vykládali přesně tak, jak to vrchnost zamýšlela. Na rozdíl od nás, kteří minulost převracíme stále z líce na rub, lidé tehdy dobře věděli proč! Ale, ať už význam symbolů známe nebo ne, je dobře, že se to stalo, a jsem tomu rád. Zboření toho sloupu je hezký symbol rozluky s rakouským státem a měl by být chápán přesně takhle. To je docela hezký příběh! (7:- ))  

Omlouvám se těm, které jsem snad předchozími řádky uvedl v mylný dojem, že mám něco proti katolické církvi. Tak tomu není. Nicméně jako gesta čistě politického si skácení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí pražském hluboce cením a nepřeji si, aby byl tenhle akt v budoucnu zlehčován, či snad dokonce převrácen ve svůj pravý opak naivně sentimentálními snahami o „odčinění hříchu“ jakéhosi neuvědomělého barbarství či starostí o výtvarnou stránku dotyčného veřejného prostranství.

Asi se neshodnu s těmi, kdo tvrdí, že šlo o nějaký čiročirý, od světaběhu odtržený vandalismus, jakého se dopustí parta opilců, když se vrací nad ránem domů. A taky nesouhlasím s tím, že by šlo o obrazoborectví na způsob husitismu. Ostatně, žádná širší honba za likvidací symbolů odcházející epochy tehdy nenásledovala. Je vidět, že kromě strhávání „slepic“ z C. K. úřadů tohle lidu stačilo. Je jasné, že dnes už by ten sloup nikdo neboural. Naproti tomu asi současně platí i to, že by ho málokdo dnes zase stavěl (i když příznivce to nějaké má). Čas obrušuje ledasjaké hrany.

Osobně se sice cítím guerillovou akcí pana sochaře Váni občansky uražen, ale – přestože s ní hluboce nesouhlasím – doufám, že jednou pan Váňa nedostane ochutnat svou vlastní polívčičku. Mohlo by se mu z ní neudělat dobře.

Ale upřímně, opětovná instalace pomníku Radeckého by mi fakt nevadila. Ta ne.

Spíš bych udělal takovou malou inventuru veřejných plastik v pražských ulicích za posledních 30 let a pak uspořádat sbírku na ekologickou likvidaci některých z nich. Ale ono by to skončilo jako obvykle hysterií: lidé by bránily plastiky Anny Chromy, kulturní fronta zas Hejdukův „Dům matky otcovrahovy pratetičky“ a nakonec by po fackách a strkanicích věc skončila tím, že by ve městě přibyla na potvrzení české kulturnosti plastika tučňáka darovaná českými krajany z Patagonie – tentokrát pro změnu na Klárově.

(Další povídání na téma mariánského sloupu najdete v diskusi na TÉTO uvedené adrese.)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

884 komentářů u „Mariánský sloup a Radecký.“

  1. Fujtajbl vespolek,
    ptakopysk ani na jednom zámku žádnou studnu nemá. Ale v podzámčí má jednoho Járinka, údajně pra pra potomka Smetanovského zahradníka, a ten se dokáže zderivovat na plech ve velmi krátkém intervalu.

  2. Dobrý den, k výše již citovanému jsem e-mailem dostal komentář, který si dovolím sem beze změn napastovat.

    — — — — — — —

    V tomhle případě je mimořádně pozoruhodné, že je vlastně lhostejné, jaký byl primární impuls, který spustil daný soubor událostí.

    1. Je to výsledek kvalitní novinářské‎ práce ve spojení s tvrdou a poctivou prací policejní? Dříve policie žádný případ „pravicového převratu“ (nebo třeba anarchistické rebelie, jako se o to pokoušejí orgány činné v trestním řízení u nás – viz případ Borl) neměla příležitost šetřit? A jestli měla, jak to, že nás o něčem takovém skrze novináře neinformovala?‎
    2. Je to nedbalá, či snad dokonce vědomě tendenční, ‎práce novináře nad jinak seriózními závěry policejního vyšetřování? Dříve novináři nebývali povrchní ani zaujatí?
    3. ‎Je to seriózně odvedená reportáž o sešvindlované policejní práci vedené snahou policajtů vyrobit lacino případ a ušetřit námahu? Dříve policie‎ nebývala líná a liknavá? (Připusťme, že si poctiví novináři při veškeré snaze musejí vystačit s tím, co pro sdělovací prostředky uvolní policejní mluvčí, a nemají možnosti ani kvalifikaci označit výstup z policejního vyšetřování za průkazný zmetek.)
    4. Je to na obou stranách (novinářské i policejní) vyfabrikovaný případ motivovaný různými zájmy všech zúčastněných? Dříve neexistovala směsice zájmů, která by práci novinářů ruku v ruce s konáním orgánů činných v trestním řízení nasměrovala k jednání, jež se pozdeji ukázalo jako pochybné a věčně neudržitelné?

    ‎… Hrozivé je na tom je následující:

    • Na tom, jak odpovíte na kteroukoliv z výše uvedených otázek, ve skutečnosti nezáleží.
    • Ať už si to, že ten článek o přípravě „pravicového převratu“ právě čteme, vykládáme jakoukoliv kombinací výše uvedených čtyř bodů, ‎je to docela jedno.

    Jisté je však, že před pěti lety byste na takový článek ani nepomysleli, natož, abyste si ho mohli přečíst. …A na tom záleží!

    — — — — — — —

    A já to předtím komentoval nějak takhle, v reakci na e-mail pod čarou:

    Děkuji, prve jsem si všiml jen titulku. Vyhodnotit si to neumím, jen mě napadá srovnání s léta se táhnoucím stíháním Borla a dalších anarchistů, vycházející z policejní provokace. Snaha orgánů fabrikovat pohodlně stíhatelné (ideo)zločiny a vyhnout se tak pracnému potírání skutečné kriminality byla vždy notorická; jedinou mezí zřejmě je vposledku čímsi omezená ochota nadřízených jim to baštit. Tady přinejmenším jeden ze stíhaných byl už dříve vězněn; pokud tedy s orgány nespolupracuje jako jejich konfident, musel si nutně být vědom, že je pod dohledem, anebo být neškodný blbec. Naopak je jasné, že se orgáni vždy pokoušejí vyrobit cosi, co vypadá věrohodně aspoň trošku a aspoň na první pohled.

    — — — — — — —

    Tohle je velmi zajímavý článek:

    https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/skupina-revoluce-chemnitz-planovala-v-nemecku-prevrat/r~33849316981b11e9ab10ac1f6b220ee8/
    ‎
    Zajímavý je, ať už na něj budete koukat z jakékoliv strany. Bez ohledu na to, zda se domníváte, že:

    • článek je pravdivý obsahem i nezkreslený formou podání,
    • článek je založen na tendenčně popsaných ‎reálných skutcích,
    • článek je novinářsky komentovanou dezinformací jiného subjektu,
    • článek je slátanina ‎od začátku do konce.

    Nehodlám ‎vyrábět nějaké spiklenecké teorie, a tudíž nechám každého, ať ve své hlavě rozváží, které variantě dá přednost, a co to podle jeho mínění znamená. Přesto si dovolím za sebe jedno souhrnné hodnocení, které platí paušálně:

    Takový článek by byl v evropských sdělovacích prostředcích před pěti lety nemyslitelný, a potvrzuje tak neblahý trend. A směřování, trendy či tendence jsou vždy závažnější než sebevýraznější úkaz. ‎

  3. maYdo
    to záleží na oboru.
    Já dělal kybernetiku a tam se na nějaká schemata až zas tak nehrálo. Zato jsme se vyblbli dosyta na analogových kompjůtrech 🙂 Čistá radost.
    A jednoduchá. Třeba soustavu parciálních diferenciálních rovnic popisujících dynamiku letadla tam nadrátuješ poměrně jednoduše a s rychlým a přesným výsledkem. Na digitálních strojích to byl dlouhý a úmorný opruz 🙂

  4. 2 skimic (27.6.2019 | 14.34) – tak tam v tý věži jsem měl to potěšení přednášet… Byla to akce matematiků, na kterou si pozvali fyzika, aby exotické zviřátko naznačilo jak lze převést matematické abstrakce do konkrétní každodenní reality… Bylo to v létě, ale sotva jsem tam vylezl (a to jsem pajdal mnohem méně, než dnes…) Tak teď je tam prej zbudovanej výtah…
    A vůbec – Poděbrady jsou hnusný město… Nejen proto, že jsem tam měl tchány… Nejsmrdutější město v Čechách – alespoň kolonáda a okolí… No, má to i pozitivní stránky – srdcaři, kteří tam přijedou na rekonvalescenci, motivováni tím hrozným smradem se urychleně uzdraví a tím přispívají ku slávě toho lázeňského městyse…

  5. Vlasto, těch 90m je co za rychlost?

    PeSi, nutno se držet varování „Ty to budeš tak dlouho vylepšovat až to úplně zkurvíš.“
    Nutno vědět kdy přestat.

  6. PeSi
    ad Poděbrady . s tím výtahem dnes nevím ale s hodnocením souhlasím.
    Tenkrát jsme my a holky z místní hotelovky tvořili dohromady avantgardu v místním městysu navštěvovaném předkremačními klienty.
    Věž a klub pod věží byl nicméně neustále živý. Přijížděli tam totiž pražáčtí profesoři od nás i z matfyzu či z akademie, protože se mezi námi cítili dobře a nebylo to daleko. Častým návštěvníkem byl třeba prof Hájek, bohem políbený matematik co se se svým teamem doktorandů rád přátelil u piva a vína s potenciálnimi zájemci v oboru artificial intelligence, tehdy modním ale pro nás to bylo zjevení, protože byl fakt dobrý mentor třeba pro bayesovskou inferenci (zvládáš pravděpodobnostní a stochastické modely) , tedy aplikaci matiky co jsme zrovna v těch našich 28-20 ti letech věku probírali a žrali jsme mu to hltavě po večerech do rána z ruky na jeho pokoji s lahváčema na koberci. Nějak to s náma uměl ačkoliv byl starý. Tedy mladší než teď já 🙂
    Ty následné zkoušky od kmenových profesorů byly po takovéto zkušenosti samozřejmě sranda a oni a hlavně mladí asáci spíše vyzvídali co se děje nového.
    Já ani nevím, jestli něco takového ještě v česku funguje. Tenkrát to byla čistá radost a ty zkoušky .. no dobře 🙂

  7. Jo a PeSi
    ta smrdutá voda s vysokám obsahem minerálů měla i positivní aplikace. Tenkrá jsme bydleli v kolehi naproti tenisovým kurtům a kulturu jsme nepotřebovali protože jsme ji tvořili. Nicméně styk se státem bylo nutno realizovat a jediný prostředek byl rozhlas po drátě (to nemůžeš pamatovat) – bakelitový bocík napojený přímo na jakési dráty s vylágrovanými potenciometry (hlasitost). All or nothing.
    Velmi dobře se osvěddčila voda z kašny na centrálním náměstí a měděný drát omotaný zhruba na polovině grafitové tyčce z krajonu a vše ponoření do bakelitového kalíšku od sbídaně naplněném tou vodou z kašny.
    Bylo třeba každé tři dny buďto posunovat omotek a nebo měnit vodu. Tenkrát jsme to uměli vypočítat ale jednodušší bylo přinést a vyměnit tu vodu a osprchovat tyčku 🙂

  8. Tedy, ještě tam samozřejmě byl hřebík ve dnu kalíšku s druhým drátem, ale to pro místní pány kteří prošli vojnou a vařili si kafe v podobných kalíšcích napojených přímo na zásuvku nemusím opakovat.

  9. Byli jsme průlpúníky rychlovarných konvic. Jen když se toho spustilo vác najednou bylo třeba do pojistek vrazit hřebík. pak v tachovských kasárnách hřály i dráty ve zdi.

  10. Dušane 🙂
    Vidím, že neházím hrách na stěnu 🙂

  11. Dušane, když Tě vidím
    jsem strašně otrávený z toho (moje vina) že jsme se během Tvého krátkáho průletu kotlinkou nemohli znovu potkat protože jsme prostě byli vždy minimálně tisíc km od sebe.
    Varuju Tě – to Ti příště už neprojde a ohlaš mi prosím svoji budoucí přítomnost nškde v Evropě s nějakou rozumnou časovou reservou.

  12. Vařič na kafe byla dvojlinka + 2 žiletky oddělené sirkou.

  13. Pokročilejší soudruzi používali uhlíky z alternátoru nebo ze startéru, rovněž připojené na dvoulinku.

  14. No samozřejmě i toto Foundry.
    Jsem nadšen že u humanitní obory se toho na vojně chopily 🙂

  15. Nejsem si teď jist s i/y u humantintich oborů kdo jak koho uchopil
    Mluvím asi osmi či devíti jazyky ale nejhůř česky

  16. Jakejpak humanitní obor? Absolvoval jsem matematickou analýzu, matematickou statistiku, 4 semestry matiky , 2 semestry matematického modelování, 2 semestry kybernetiky a fůru dalších neužitečných předmětů. Včetně programování na děrné štítky 🙂

  17. Jiná věc je, že už si toho z oněch disciplín moc nepamatuju. Ale zrychlení ještě spočítat umím 🙂

  19. Čeká nás novej rok 1948 – hromadná demise ministrů už tu byla.

  21. Zpatecniku
    Jednu dobu se mi zdalo za jste in v aktualnim francouzskem deni ale vas vyber zdroju me posadil zpet na misro:

  22. Hamáček se ztopořil — Vskutku? Ani ne 15 hodin poté, co ČSSD hlasovala proti vyslovení nedůvěry vládě?

    Hamáček vstoupí do historie; jestli ničím jiným, tedy alespoň mistrným načasováním svých prohlášení.

  23. To byste mě tuze přeceňoval, skimici. Čas od času jsem s nějakým Francouzem či Francouzkou v kontaktu, a pak se může stát, že se jako výsledek debaty s nimi podívám blíže k pramenům, jindy se na něco francouzského na webu kouknu z vlastního zájmu; ovšem notně limitovaného tím, že neumím francouzsky, takže číst mohu jedině s krajními obtížemi, jsem-li si jist, že téma stojí za to.

  24. (…) současný šéf resortu je vysokoškolský docent, zatímco kandidát Michal Šmarda má pouze gymnázium (…)

    Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/milos-zeman-prezident-vlada-krize-stanek-hamacek.A190627_200244_domaci_chtl

    Vidím, že (v Babišově listu) president Šmardu rozebral doslova na prvočinitele… Pochybuji, že na něm Hamáček bude trvat urputněji, než předtím na Pochem.

    Jinak viz též https://www.advojka.cz/archiv/2016/19/z-pritomnych-zapisku-budouciho-ministra-kultury

  25. Skimici, to bylo technicky zajímavé řešení. Nešlo to udělat složitějí?

  26. s vylágrovanými potenciometry (hlasitost) — Mám dojem, skimici, že tam potenciometr s odporovou drahou snad ani nebyl (možná právě z důvodu životnosti), spíše jen několikapólový přepínač s naletovanými odpory na svém těle…

    Pokud si vzpomínám, přepínač býval (přinejmenším někde) charakteristický tím, že neměl nulovou polohu, takže dráťák žvanil či vyhrával dechovku bez ustání, nanejvejš slabějc.

    Tedy, ona proň bývala charakteristická i taková miniaturní bakelitová zásuvka a vidlice, ta se mi v dětství ohromně líbila (když jsem ji viděl na regálu snad u Rotta či kde), jenže leckde byl dráťák zapojen bez ní, přímo čili nastálo, takže pro přítomné pracující (nebo např. hotelové hosty) nebylo úniku.

  27. Mně ten Hamáček s tou vládní krizí, připomíná toho vraha, co zabil oba svoje rodiče a žádá soud o shovívavost, protože je úplný sirotek…

  28. Je to za vodou, je to za vodou. Who (fucking)cares.

    Americky Kongres dnes odpoledne schvalil uz dlouho presidentem Trumpem navrhovany 4.8 Bilionu$ zakon na stabilizovani nasich jiznich hranic. Je to az k placi, ze ten obrazek utonuleho chudaka s deckem mozna zvratil hlasovani v Kongresu, proti velice radikalni levicacke oposici.

  29. Zpátečníku dobré ráno.
    Možná máte pravdu. Ten čudlík byl ale volně otočný bez cvakání, takže jsem nabyl dojmu že se jedná o potenciometr ale možná byla jen ukroucená osička.
    V každém případě jsme rybičkou nařízli a odizolovali přívodní licnu a napojili jeden drát na ten kalíšek, minerálku a tuhu, tedy ad-hoc vytvořený resistor. To fungovalo a dál už jsme to nezkoumali.

  30. Ad P.M.
    takže demokrati to dítě neutopili zbytečně…

  31. Schumi
    dobrá poznámka
    Možná že šlo, ale bylo nutno po příjezdu a ubytování na koleji situaci nějak řešit. Neměli jsme v neděli k disposici nic jiného, než tu rybičku a krajon s tuhou. Pak ještě lahváč či vodu. Tuha samotná nefungovala. Kalíšek jsme našli v jídelně, zapalovačem nahřáli hřebík (našli před kolejí) a propíchli dno. Voda nefungovala ani pivo nefungovalo. Šli jsme tedy ke kašně pro minerálku. Ta fungovala. Spokojenost a bylo lze se věnovat tenisu, dopíjení lahváčů a pojídání společných dovezených zásob a prvnímu kontaktu s modelkami z hotelovky. Nic komplikovaného v tom nehledej.

  33. No vida, nickname.
    Dík netušil jsem. Takže asi fakt ukroucená osička. Dovnitř jsme nelezli.
    Odpadní teplo bylo řešeno kapalinovým chlazením (minerálka) 🙂 a na zátěž obvodu jsme zvyskoka … Jejich problém, měli to opravit 🙂

  34. Skimici: léta praxe a odříkání. Pirátské školní rádio jsme provozovali připojením výstupu ze zesilovače za trafo. Výsledkem byl čerstvý vítr v ústavu a pár ředitelských důtek.
    Raspberry Pi 4 doma a odzkoušené. Zatím nejsou vyladěné ovladače (kodeky) na youtube, také trochu hřeje (7 Watt). Jako malé linuxové PC spokojenost.

  35. Při tomhle technickém řešení bylo možno regulovat hlasitost solením či ředěním lázně. Čili známý Cimrmannův kapalinový potenciometr. Od té doby požadavek na zvýšení hlasitosti zní:
    „Vosol to!“

  36. Dobré zas ráno… 2 ptakopysk (28.6.2019 | 7.34) – v experimentální fyzice říkáme – jeden pokus = žádnej pokus. Pokud chceš statisticky významné a prokazatelné výsledky, nutno pokus za obdobných podmínek opakovat… Taková stovka pokusů už by mohla mít rozumnou vypovídací hodnotu…

  37. Na devítiletce jsme drát od rozhlasu po drátě připojili ke školnímu rozhlasu. Od zásuvky dráťáku vedla stopa po zdi k místu, kde drát odbočil k reproduktoru školního rozhlasu. Jasná věc. Přišedší vyučující prohlásil „to bude někde ve zdi“ a volal ředitele. Ten věc vyřešit trhnutím za drát, až utrhl i reprák. Kdeže ty časy jsou … 😛

  39. Schumi budeš se divit ale takto to fakt fungovalo. Druhý důvod pro lázeň byly určité nehomogenity spojení licny a tuhy tedy následné chrčení a rušení nehledě na nutnost najít vhodnou vzdálenost/odpor. Vodivá lázeň toto stabilizovala.

  40. Jen dvě poznámky:
    RPD (rozhlas po drátě) jsem se učil (a vyučil) v minulém století a pobavila mě vaše diskuze na téma regulace hlasitosti. Ostatně rozvod rozhlasu po budově našeho Ústavu je shodný – jen jmenovité napěti není 30 ale 100V. A běží i´tak i v současném tisíciletí..
    A na ZVS jsem měl provozování RPD včetně vybudování studia a jeho provoz dokonce na triku. Téměř nekonečné možnosti technického zajištění a spousta lidských zdrojů. Paráda. Dvakrát týdně se četla dramatizace z doporučené knihy (např. gen. L.Svoboda – Směr Praha) a každý večer se hráli Beatles a jiní dekadentní muzikanti – od 16:00 do 22:00 – hned po odchodu lampasáků domů. Ostatně na DVT furťáci si vyžádali taky přípojku!
    Gramofonový klub (kdo z vás ví, co to bylo? [;>) nám totiž posílal novinky ze zlé kapitalistické ciziny v tehdy nevídané LP kvalitě. A ještě se to načalstvu moc líbilo – ne každý útvar měl něco podobného. Tedy byli jsme na Slovensku asi jediní s vlastním rozhlase. Dvakrát promluvil náš velitel (plukovník) a byl šťastný, že jsme mu to napřed natočili, sestříhali (mluvil špatně česky) a pak mohl zazářiť…
    (Mládosť prekrasnája.)

  41. Cimrmanův kapalinový potenciometr: tím se běžně ovládaly před lety kolotoče. (A možná i nyní.)

  42. starce potěší, že jsme měli podobné nápady. Podobně jsme se připojili na školní rozhlas přes zesilovač a před nepříjemnou písemkou z matiky Pavel Pavlovský, kterí uměl imitovat kdekoho, ředotelským hlasem byhlásil atomový poplach. Přes výslechy třetího stupně to nikdo nepráskl.

  43. 2 dvd: Ještě v osmdesátých letech se používaly v Italsku jako osvětlovací regulátory. Do místnosti s vaničkami bych nevlezl ani za nic – navíc to všechno vařilo a slaný roztok se usazoval kam se mu zrovna chtělo.
    Ale romantická věc to pravda byla, ne že ne..

  45. Děkuji za korekci, nickname. Rozebraný jsem dráťák nikdy neměl, jen vím, že místo potenciometrů se (obecně) k regulaci hlasitosti občas užívaly i ty přepínače a odporové sítě.

    Každopádně rozhlas po drátě, jak jsem jej v 60. a 70. letech vídal, ve mně zanechával možná neokázalý, jistě však jednoznačný dojem čehosi orwellovského — vlastně tak silný a nevtíravě naléhavý, že se mu nevyrovnala ani ta (dokonce obousměrná) televize, když jsem si pak 1984 konečně přečetl.

  46. Výborný Motl o brilantnímm Trumpovi na G20

    Donald Trump is having a good time at G20.

    In this video, a left-wing U.S. journalist „asked“ Trump: „Will you tell Putin not to meddle in the 2020 elections?“ But for Trump, a good entertainer, it was more than a rhetorical question. He said „Of course I will“, turned to Putin, and told him „Don’t meddle in the 2020 elections“. 😉 I think that Putin liked the stunt, too. Russians aren’t this good at similar American humorous responses. There are objective reasons why Hollywood is still ahead of Volgawood.

    https://www.bbc.com/news/world-europe-48795764

    🙂 🙂 🙂

  47. 2 Zpátečník:
    Ono to je Zpátečníku daleko víc orwellovské, než se zdá. Každý reproduktor, který nehraje a je připojen k drátům, které vedou někam se dá použít jako mikrofon. Vyzkoušeli jsme to v roce 1970 při prověrkách. V místnosti, ve kterém se konaly profesní popravy jeden repro visel. Pomocí několika jednoduchých technických triků jsme tam mohli slyšet každé slovo v přijatelné kvalitě.jak katů, tak popravovaných. A jejich obhajoby a přiznání.
    Nevydrželi jsme toi poslouchat dlouho. Jednak jsme nebyli schopni nic udělat, jednak nám bylo trapně, když jsme poslouchali význačné osobnosti našeho Ústavu, jak se plazí před tehdy „nově mocnými“. Naprosto to změnilo můj pohled na lidi. Už neumím věřit ani první, ani druhé masce, viditelné po sejmutí té první.

    Záznam neexistuje, tenkrát to nevypadalo, že by se někdy za našeho života mohlo něco změnit.
    A nakonec jsem rád – ono by se toho dalo zneužít. Na obě strany.

  48. Skimici, diky za ten clanek z G-20!Ja jsem tu srandu slysel na radiu; hnal jsem se to tady komentovat, ale byl jste prvni.

    To je Trump v nejlepsi forme. Mam vsak radost z reakce Putina. Normalne maji Rusi hubu zaseknutou jak sekyrku, Putin se vsak rehta zrovna jako Trump. Vsadim se, ze ti dva daji neco prima dohromady, naprik svym ideologickym hlidacum.

    M.j., Putinovy nazory na liberalismus jako pri zivote umele udrzovanou, zkorumpovanou a nefunkcni teorii me mile prekvapily. Podle poplasneho skrehotu z Bruseli se strefil do cerneho. Ti nasi hlupaci se tez zajiste nechaji slyset a znovu vytahnou uz zakopana obvineni o Trumpove sprazeni se s Ruskem.

  50. No jasně, libtardi zuří,
    a navrch budou tvrdit, že na sebe nenápadně mrkali, wink-wink.
    Osobně jsem raději, když panuje vřelejší a snad i humorná nálada, než když se někdo třepe jako sulc-Merkel.

Komentáře nejsou povoleny.