Westík
Motto:
Život je jako divadelní kus. Nezáleží na tom, jak byl dlouhý, ale jak dobře byl zahrán ( (Lucius Annaeus Seneca)
Musím přiznat : jsem špatná hospodyňka – dokonce by se dalo říci „šmudla“ – máloco totiž nenávidím tolik jako vaření a vůbec domácí práce. Kdybych byla rybářova žena a ve zdejším potoce žila zlatá rybka, určitě by jedním z mých přání byla „ uklízecí paní“; je to ovšem přání nereálné: ve zdejší obci -na rozdíl od vyleštěných koutů civilizace -je „uklízecí paní“bytostí pohádkovou a zde zcela nepředstavitelnou .
Takže i na mne dolehne čas od času hlas svědomí a mně nezbývá než vzít prachovku a jít leštit barák- a tento hlas se hlasem velice silným ozval nyní.
Aby tento hlas dal pokoj, přemohla jsem sama sebe a pustila se do úklidu. Když jsem došla s prachovkou v ruce až ke svému psacímu stolu, zvedla jsem oči a spatřila to, co tam visí už tak dlouho, že je to mimo obzor mé vnímavosti- totiž obraz ústeckého akademického malíře Houry, nazvaný Masky .
Odložila jsem prachovku, sedla si a po létech se znovu zahleděla do vnitřního světa tohoto obrazu . Budete se tomu možná smát, ale je faktem, že ke mně některé obrazy mluví – je to taková nonverbální komunikace, kterou neumím vysvětlit.
A jak si vzpomínám, tak tenhle obraz ke mně kdysi promlouval velmi silně, přestože jeho autor nikdy nepatřil k mým favoritům.
Vracela jsem se z jednoho jednání, které skončilo dříve a do odjezdu vlaku zbývalo dost času ; courat po Ústí n/L. se mně nechtělo a tak z dlouhé chvíle jsem vrazila do galerie, která byla umístěna hned naproti nádraží – a tam mne oslovil ten obraz . Hned mně bylo jasné, že ho musím mít – a také se tak stalo.
Dlouhá léta visel v mé kanceláři; když jsem pak pověsila své povolání na hřebík, přestěhoval se se mnou do mého nového domicilu a pro svou vhodnou velikost a barevnost získal čestné místo nad mým psacím stolem, i když mými oblíbenci se mezitím staly jiné obrazy.
Ale to jsem jako obvykle poněkud odbočila jako rozjetý vagon, takže přehodím výhybku zpět.
Tak jsem koukala, snažíc se vyzkoumat, co tím obrazem, pojmenovaným Masky, chtěl jeho tvůrce říci a co mne -před těmi dávnými léty- na něm tak zaujalo.
Snad to, že na divadle života pro každou roli, kterou v životě hrajeme, máme jinou masku-vyměňovací, kterou si držíme před tváří, abychom vypadali vhodně a nejlépe při každé příležitosti-scéně. Jinou masku nasazujeme před šéfem, jinou, když nás osloví bezdomovec s žádostí o desetikačku na pivo .
A také zcela jinou masku máme sami před sebou, abychom zakryli své vlastní Ego, za které se třeba stydíme a bojíme se s ním vyjít na světlo; proto ho i před sebou ukrýváme za maskou anebo rovnou v “třinácté komnatě“ nebo někde v suterénu – jako Dorian Gray svůj obraz v knize Oscara Wildea .
V každém z nás je část dobra a část zla a proto používáme ty masky před jinými i sami před sebou, neboť to zlo v sobě si nepřipouštíme a chceme být nahlíženi lepšími, než máme sklon být.
A abych se přiznala: já také jsem byla nucena navštívit svou „třináctou komnatu“ jedné noci, kdy se můj jediný syn psychicky zhroutil. Pohlédla jsem Gorgoně do tváře a ačkoli jsem nezkameněla, přece jen to mnou hluboce otřáslo.
Můj vnitřní portrét – ono mé Ego-nebyl prostě takový, jak jsem se domnívala při pohledu na sebe do zrcadla – no, určitě mně zrcadlo neodpovědělo “královno, jsi nejkrásnější ….“ Mé jednání, o němž jsem si dříve myslela, že je essencí pravdy, se najednou ukázalo jako krutost, prokazované dobro jako pokrytectví.
Jedno poučení jsem z toho však získala: nevíme, kdy se najednou před námi zjeví nápis „Mene MeneTekel Unfarsín“; a tak to pověstné „hledání svatého grálu“ by mělo být celoživotním hledáním, jak být tím, čím doopravdy jsem, mělo by být hledáním své skutečné „duše“ -svého JÁ – bez masky.
Mohu vás ujistit, že ten den jsem ten úklid nedokončila.
Mimochodem – už jste také otevřeli svou „třináctou komnatu“ ?
Rputi, to je nějaká blbost, ne? Fučík se narodil 1903…
398 NoName, ano. Jsou tak blízko, že tam prakticky už jsou.
Ehm, jenže to může být zásadně velký rozdíl, být ještě venku a být už uvnitř 🙂
395 To já ty komixy moc nemusím (které jste vyjmenoval, zvlášť Spiderman mě nebere vůbec) ale na Interstellar jsem zvědavý. Luboš Motl o něm mluví dobře a vzhledem k tomu, že byl nadšený i z Gravity (ze kterého jsem byl nadšený i já), tak se na to půjdu asi podívat také. Netuším ale kde to hrají.
402-ruský zločin přesunu jednotek na vlastním území jsem samozřejmě nezmínil.
396 Rputi – opakuji, že NEMOHLO být zmrzlé! Jen chlazené. Ten klip jsem viděl. A čouhala furt ještě tlapka. Za tu to šlo určitě vytáhnout.
Vypadá to, že oběma stranám Kyjev jaksi utrhl z řetězu:
….„Stačí říct, že máme jisté rozpory ohledně jistých skutečností týkajících se Ukrajiny. Dohodli jsme se vyměňovat si informace na toto téma. Také jsme se dohodli, že dialog bude pokračovat,” řekl Kerry novinářům v Pekingu, kde se sešel s Lavrovem před nadcházejícím summitem Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) začátkem příštího týdne. Na summitu budou i hlavy obou supervelmocí, ale se schůzkou Baracka Obamy a Vladimira Putina se nepočítá…
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/352945-rusko-si-bude-s-usa-vymenovat-informace-o-deni-na-hranicich-ukrajiny.html
403-taky Spáčilová Interstellar zepsula, o důvod víc jít se podívat.
Gravity se mi také líbil, přestože některé věci byly za hranou.
A jak nemám moc rád Toma Cruise, tak v The Edge of Tomorrow byl dobrý.
No a pak Hobit a pro tento rok máme hotovo.
2 Schumi ad 402 – Svatá pravda… Jistej Menzel o tom dokonce natočil velmi slavný film. Podle Hrabala…
407 Noname, já jsem tedy měl oči hlavně na Sandře Buldock a na fakt docela dobře udělaných efektech. Ale Cruise? Nebyl to Klůny? Ono je to fuk, hlavně že tam ve spoďárech lítala Buldock na ne někdo ve slipech …
V Gravity je to Clooney, koukla jsem na imdb. Tom Cruise byl nedávno ve sci-fi Oblivion (Nevědomí), IMHO velmi zdařilé. Cruise jsem po Top Gun sytě nesnášela, ale od Interview with the vampire ho považuji za výborného herce.
A Interstellar vévodí Matthew McConaughey.
Sandra Bullock je můj ročník, je vidět, že byl opravdu zdařilý 😉
Clooney byl v Gravity, Cruise v The Edge of Tomorrow. A předtím v Oblivionu.
Copak Plastici, ale připravovaná policejní hymna! To je bigboš!
http://www.novinky.cz/domaci/352950-policie-chce-mit-vlastni-hymnu-provedeni-ale-nadzvedlo-ze-zidle-i-policisty.html
A zase se mi ty vzpomínky vrací. Přesně pro tento typ hudby a slov a tlusté zátylky a tupé soudruhy a všechnu tu atmosféru kterou mi to evokuje je dobře a zcela zákonité, že vzniki Plastici, Visací zámek a tp a měli plno. Venku totiž čekala tato bezútěšná poušť a tesilové zoufalství …
Oblivion jsem zatím ještě neviděl a ani nesháněl. Nemůžu překousnot tu pubertálně hloupou asociaci když čtu ten název. Bezvědomí, zapomnění nebo tak mi zatím přes veškerou dobrou vůli nenaskočí 🙂
ad 412 — viz též http://www.policista.cz/clanky/reportaz/nova-hymna-policie-cr-1100/ (včetně diskuse; vzpomenu-li si, kouknu do ní ještě za pár dnů)
Jo, skimici, když už jste poslední dobou měl ku mně dotazy obdobné povahy, třeba byste, zbude-li Vám chvilka, mohl napsat své názory na dílo Emila Hakla. Režimní autor? Protirežimní autor? Protirežimní a přesto prorežimní? Co říká? Má přesah? Kam? Vědomě zabudovaný? Přesahující i autora? Předstíraný? Skrytý kdesi v hlubinách? Nepřítomný?
Nemá smysl, abych unavoval obecenstvo svými názory, nezajímavými a nehotovými; jen jsem si teď náhodou četl pár jeho knížek nastřídačku s povídkami Karla Pecky Na co umírají muži, Mladá fronta, Praha 1968…
Někdy večer se sem s dovolením opět podívám. A ovšemže si rád přečtu názory každého, kdo ho četl.
415 Zpátečníku – nachytal jse mě na švestkách. Emila Hakla (pokud to není nějaký pseudonym) jsem nikdy nečetl a dokonce jsem o něm ani nikdy neslyšel. Na psí uši…
Jedním z důvodů Zemanovy „vulgárnosti“ bylo asi natvrdo občanstvu zdělit, kdože je mu to předkládán jako zasloužilý disident a bojovník za svobodu.
Kvůli tomu ( a kampani , kterou asi Zeman předpokládal) si dotyčné záležitosti všimli i lidé, kteří by jinak, pokud by rozhovor byl „slušný“, Hovor z Lán ani nezaregistrovali.
Halle, mně se to „přestává líbit“!
Ta míra hysterie vůbec neodpovídá významu věci!
Tož, ono se pětadvacáté výročí 17. listopadu blíží, to se ještě dočkáme všelikého trojčení.
Rputi,
myslím,že Zeman s tou hysteríí počítal, baví se jí , amá srandu z toho, jak se Kavárna čílí.
Halle, já nevím, ale jak tak koukám po netu, psychopati jsou vybuzený do krajnosti a řada z nich zralá na Chocholouška. To nějaké „kundě“ vůbec neodpovídá.
Nejsem zrovna flegmatik, ale tohle mi už přijde značně za hranou.
Hm – ví ten člověk vůbec, co píše? 😀 😀
„Povstalci neplní minskou dohodu, stěžuje si Porošenko
Velení ukrajinské armády v pátek oznámilo, že ukrajinské dělostřelectvo v noci podniklo prudký útok na síly separatistů soustředěné u doněckého letiště. Armáda údajně zabila až 200 povstaleckých bojovníků a zničila čtyři tanky, dva obrněné transportéry a dvě houfnice…
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/dalsi-ruske-tanky-prijely-na-ukrajinu-dxf-/zahranicni.aspx?c=A141107_125756_zahranicni_mlb
Rputi,
psychopati jsou vždycky vidět nejvíc, toje obvyklé.
Podle Hlasu Ruska se ukrajinská policie chystá stíhat ukrajinského ministra energetiky.
Fujtajbl fpodvečer,
abych pravdu řek’, někdy žasnu jak malej Bobeš. Zrovna dneska jsem se pokoušel měnit jednu prasklou tabuli vlnitého eternitu. Je zajímavé, že padesát let staré azbestové tabule pořád držej, ale tabule už bezazbestové Cembrit, kupované kolem roku 1995 jsou úplně na hadry. Dá se to lámat v ruce jak perník. Takže když jsem se omylem opřel rukou o tabuli sousedící s tou prasklou, tato se rozpadla jak Michael Jackson. Jedna tabule přitom stojí přes pět stovek. Někdy mě pekařimlíkaři s těma jejich inovacema fakt serou.
Nějak nemám čas se účastnit diskuze, ale následující odkaz jsem nemohl nepředat:
http://oldrichrambousek.blog.idnes.cz/c/434445/Nejsvobodneji-jsem-se-citil-v-komunistickem-Ceskoslovensku.html
ptakopysku,
IMHO jsou pekařůmmlíkařům inovace jako takové u zadele (tedy pokud nezvýší prodejnost chleba a mléka), ale na inovace vydává granty naše přestarostlivá vláda dozorovaná EU – stačí se podívat na příslušné webovky.
Ptakopysku,
nezbývá než opět zacitovat z nejstaršího rozluštěného sumerského nápisu:
Nic už není tak dobré, jako bývalo za našich mladých let ! 😉
V pátek 7. listopadu v Petrohradě oficiálně zaregistrovali v Paláci svateb v domě č. 4 u Gribojedovova kanálu svatbu dvou dívek, Iriny Šumilové a Aleny Fursové. Bylo to z právního hlediska umožněno tím, že jedna z dívek, Irina Šumilová, je „transgenderová“ žena, prochází právě změnou pohlaví a podstupuje hormonální terapii. Pracuje jako programátorka. – See more at: http://blisty.cz/art/75406.html#sthash.Qrpveqk8.dpuf
Matzurko,
já mám totiž takový zvláštní dojem, že povrchová vrstva, která by měla být víceméně nenasákavá, za těch dvacet let zmizela beze stopy a spodní nosná vrstva, která kdysi obsahovávala azbestová vlákna, obsahuje vlákna, která nevydrží působení vody a mrazu a tudíž se drobí. Odhaduju, že byla asi docela levná, takže prodejci pozitivním způsobem ovlivnila saldo. Jinak by ji tam nedal, žejo. A koncovej zákazník si může stěžovat v Čiernej pod Bruchom, protože původní dodavatelská firma je dávno zavátá závějemi prachu.
425 dvd – největší srandu mám z toho, že ten Kohout říká totéž co Klaus – Havel byl marxista. 🙂
To byl krásný den. Pokašlávající žena s horečkou ležela v posteli, mohl jsem vařit, co jsem chtěl, na stavbě jsem připravil koupelnu pro obkladače, protože se mu uvolnil termín (jiný zákazník nestihl přípravu).
Včera jsme v Makru koupili těsně před zavírací hodinou tři platýze – výprodejová cena 100,- za kilo – no nekup to. Udělal jsem ráno dvanáct filetků a šest jsme sežrali se zelenou fazulkou a anglickou. Na zítřek budu mít trochu víc času a tak jsem si usmyslel, že konečně provedu jeden velmi doporučovaný recept. Na filetek z platýze se položí anglická, posype nasekaným tymiánem, saturejkou a petrželkou (vše z vlastní zahrádky a čerstvé), zaroluje, spíchne a nejdřív osmahne a pak, po zalití vývarem, podusí. Mezitím si udělám rýži, nebo tarhoňu a na zalití asi smetanovou omáčku s kapary. Mám velkou pikslu nasolených poupat.
Platýz v podzimním chladu nedodá potřebnou energii, i když je nadopován anglickou. Já jsem dneska vyšašil skopovou kýtu a upečená na česneku s kulatými knedlíky z vařených brambor a špenátem bude zítra k obídku. Dnešní degustace po předpečení proběhla O.K., takže zítra jenom zjemním šťávičku a nechám si čvachtat.
424 – jdu proti poudu času – ptakopysku, termín „pekaři a mlíkaři“ byl tady použit ve zcela jiném smyslu. Jsi natolik inteligentní, abys to věděl a používal. Ani pekař ani mlíkař nemůžou za to, že sis pořídil něco, co nazýváš Cembritem. Originální Cembrit má třicet let záruku, takže se obrať…. vlastně neobrať, protože jsi chtěl ušetřit a místo Cembritu sis pořídil nějakou šunt od dodavatelské firmy.
Mimochodem, v dobách dávno minulých jsem se věnoval škodlivosti asbestu, studiím o podílu asbestu na rakovině dělníků, potažmo přímo pracovníků podniku Osinek. Tenkrát začínalo šílení okolo ochrany spotřebitelů, po likvidaci asbestu ve všech formách použití následovaly další komodity, olovo na vyvažovací tělíska, rtuť v teploměrech a nakonec jsme se propracovali až k dnešku.
ptakopysku – energie je ve slivovici, proč to spojovat s platýzem. Ale navnadil jsi mě, jdu si vyhledat volačo do zobáčku.
rybu jako je platýz polévat čímkoli, co přebije chuť je zvěrstvo. Jedině přírodně na roštu! Mňam!
Rambousek… to je ten od Dlabáčka? (Renčín)
(425) Onehda jsem podobného rozumbradu slyšel v Praze v autobuse, vřeštěl, že ho nebylo lze přeslechnout. Profesor ale nebyl, nějaký dělňas ze ZPA. Netušil, blb, že vykládá jak Tatrovka měla ještě tři patra pod zemí před někým, kdo tam 15 let dělal a znal fabriku jak své boty.
(431) Dobrém chuti přeji. Výprodejových platýzů nemaje, holdoval jsem kachnybalismu a roastbeefu.
Knedlík ke kachýnce dle Tvého, zde kdysi zveřejněného receptu, s jednou inovací: Místo abych hroudu dal do utěrky a vařil v páře, dám hroudu na obyčejnou potravinovou průhlednou folii, vytvaruji, zamotám a vařím v páře. Není nutno oddělovat a pucovat utěrku, folie se odmotá. Uvařený produkt možno ve folii skladovat přinejmenším týden, v chladničce.
Azbest je zakázaný mocí úřední. Dobrý večer. Nenasákavá vrstva. Tipuji univerzální disperzi – sokolovský akryl.
Něco jsi mi tím platýzem připomněl, je jedna taková úprava. 😛
VY si teda dáváte do nosu…
U nás byly těstoviny, zapečený s pórkem a zítra bude sekaná.
Ale za týden jedeme na chalupu a koupíme s bráchou husu, upečeme a rozparcelujeme. Protože k obědu ji sníme sotva půlku, bude ještě pro všechny na nějakej další oběd.
JInak ke kachýnce nejradši chlupaté knedlíky a červené zelí. Případně domácí kyselé
Já pojem pekařmlíkař chápu jako výrobce něčeho, co v dobré víře kupuju. Je pravdou, že nechápu politický význam těchto slov a pravděpodobně ho nikdy nepochopím (podle některých zdejších přispěvovatelů to vypadalo, že jsou to pobírači dotací, výrobci sraček, či kombinace obého, co je spotřebitel povinen kupovat a držet hubu).
Bohužel značka Cembrit je nalisovaná na lícové straně tabule, kterážto je u těch původních sežraná vlivem počasí, takže nemohu doložit původ. Nové tabule jsou zase Cembrit. Za dvacet let poreferuju, jak si stojí.
Platyz … Ja se priznam ze rybi rolky gefilte fisch a tyto komplikovane pokrmy jim ale nevyhledavam. Mam rad nekomplikovana jidla z dvou trech surovin. Dobrych. Dnes jsem velmi pozdne s prateli a rodinou poobedval v dobre restauraci nekomplikovanou husu s cervenym zelim a loksi a zapil vybornym plzenskym. Vyborny pocit.
Tedy . Dobreho platyze filatka samozrejme na grilu s par kousky cerveneho bramboru, na mesicky, kousaveho a klido nejaky jetel nebo jak se takove ty ctyrlistky jmenujou 🙂
Zpátečníku — ad Emil Hakl.
Nikdo se zatím nechytl a já jsem byl zvědavý a našel jsem si to na Wikipedii. Co byste mi poradil abych si od něj přečetl? Jestli tomu dobře rozumím, začal publikovat až po 89. Je to zajímavé, ale když budu zpytovat svědomí, s hrůzou si uvědomuji, že jsem patrně nepřečetl ani jedno nové dílo českého autora po roce 89 (jakkoliv čtu knížky neustále a preferuji „něco do ruky“ před e-book) . Až se mi z toho ježí chlupy na ruce. Připomíná mi to tu sci-fi povídku, jak jednoho dne skončily vtipy…
Co bych si od něho měl přečíst? Vážně. Děkuji. Vy píšete, že jste ho četl na přeskáčku s Karlem Peckou. Já dodnes jektám zubama když si vzpomenu na den, když jsem od něho četl Horečku. Byl jsem opravdu mladý kluk a bylo to hodně těžké. Ve vlaku. Je to něco podobného?
Což o to, skimici, Horečka se tuším zalíbila i Grahamu Greeneovi… Už jsem před chviličkou stroj málem vypnul, nanejvýš jsem Vám chtěl pochválit odpověď 416: skutečně jde o pseudonym (jak jste se mezitím jistě dočetl).
Na Hakla jsem narazil, abych si opět po nějakém čase prověřil a ověřil svou thesi, že od listopadu 1989 tady nikdo nenapsal prakticky nic, co by doopravdy stálo za přečtení. Snad chce navazovat na Hrabala, ale z toho, co jsem si přečetl posledně (Skutečná událost), jsem měl pocit, jako kdyby navazoval spíše na Šabacha a Viewegha. Soudobá próza coby obraz doby… Hm, spíše jaksi mimoděk.
Kloudnější meritorní odpověď (do níž by šlo zaplést i toho Pecku) zkusím napsat zítra, teď již bohužel neodvratně jsem na cestě do postele.
Četl zde prosím Hakla vůbec někdo?
Já ne. Když tak o tom uvažuji, asi to bude projev stáří, že k mladým či novým autorům přistupuji poněkud nedůvěřivě.
Tak na dobré nedělní ráno, aby se líp vstávalo! 🙂
https://www.youtube.com/watch?v=wsIbfYEizLk&spfreload=1
Víc než 100 000 lidí protestuje v Bruselu!
http://www.dailymail.co.uk/news/article-2824057/Brussels-burns-100-000-protesters-clash-police-march-against-EU-austerity-measures.html
Já jsem četla Hovězí kostky. To, že povídky ve mně nezanechaly žádnou stopu jsem přičítala tomu, že jsem je četla nepříliš soustředěně v dopravních prostředcích. Ale netoužím znovu přečíst v klidu.