Nakoukání pod australskou pokličku

Publikováno | Autor:

Ptakopysk podivný

Je to už pár let, co jsem Austrálii navštívil, vzpomínky se usadily a zkusím pouvažovat o australském vztahu k jídlu. Se specifickým přihlédnutím k Sydney.

Australani – já osobně bych položil tlustou čáru mezi originál britské přistěhovalce a ostatní, pak takovou přerušovanou čáru mezi evropské mimobritské přistěhovalce a ostatní.

Britové mají kolonialismus zažraný velmi hluboko pod kůži – dáma zjevně britského původu do ixtého kolena nadšeně švitořící o barevných Australanech při placení u pumpy vůbec nevnímá, že jí Ind za kasou oslovil, zažertoval a popřál jí hezký den, protože ho ONA neoslovila. Jako by za tou kasou nikdo nestál. Velmi podobný je jejich vztah ke žlutým Asiatům – ano jsme v asijské restauraci, obsluhují nás Asiaté, pronášíme směrem k nim přání, ale vnímáme je jako služebné duchy, kteří mají právo odpovídat na naše otázky, plnit přání hostů, ale jinak ať drží hubu. Dobré je totiž jenom to britské – britské kluby s roastbeefem, stejky, fish and chips, britským pivem, whiskou, britské puby se stejnou nabídkou. Bílý cizinec je dotazován odkud je a je s ním jednáno přátelsky na britský způsob. Abyste mohli pojíst a popít v klubu, musí vás tam přivést člen klubu, který se za vás zaručí, vypláznete pas a majordomus, či vrátný vás zapíše do knihy hostů, dostanete visačku s nápisem Host a můžete blomcat po klubu v prostorách, kde je hostům povoleno pobývat.  Naštěstí k těmto prostorám patří i bufet, kde si můžete dát vynikající britský roastbeef z australského býka vykrmeného trávou z prérie, můžete si dát pivo. Whisky a ostatní tvrdé nápoje se podávají v oddělených prostorách, kam nesmí děti. Tamtéž si můžete dát doutníček, nebo cigárko, hodit si partičku pokra, naházet drobáky do automatů a tak podobně. Co se alkoholu týče, můžete si dát pivo, či cokoliv alkoholického, uvnitř hospod, pubů a podobných institucí. Pivo si můžete dát i na předzahrádce na chodníku, která je vždy ohrazena páskou, nebo plůtkem. NEEXISTUJE nechat si natočit pivo do kelímku a kráčet s ním po ulici, nebo nedejbože nést v ruce láhev alkoholu. Ba dokonce nelze nést ani prázdný kelímek od piva s potiskem. Nesmíte ani stát na chodníku vně ohrádky restaurace a držet pivo. V tu ránu od kolemjdoucího policajta, či rangera dostanete flastr, až se vám zkroutí palce u nohou. Zejména na svatého Patrika jsou všichni policajti státní, městští i dobrovolní (obdoba našeho PS-VB) v ulicích a nažhavení.

Teď malinko odbočím. Když cizinec nerozumí, Australan, na rozdíl od obyvatele Albionu, okamžitě přepíná do školní angličtiny a všemožně se snaží, aby mu bylo porozuměno. Což bývá u vnitrozemských Assies trochu problém. Nevím, jestli víte, že běžný Australan šetří slovy tak, že u slova, kde je jasný význam už při vyslovení první slabiky, řekne jenom tu první slabiku a zbytek slova spolkne. Totéž platí i u frází. Mě překvapilo hned v letadle, že letouš nabízející čaj neřekl „You want a cup of tea?“, ba ani „Wanna a cup of tea?“, ale pronesl něco jako „Wanakapaty?“ Podle hrnku v ruce jsem pochopil, co mi chce. Blbý je, když – obrazně řečeno – mluvčí ten hrnek v ruce nedrží. Měl jsem to potěšení slyšet vnitrozemského Australana milujícího lední hokej. Dozvěděl jsem se, že nejlepší hokejisté světa jsou Češi Džega a Phouspa. Ten první je Jágr, ale doteď nevím, jestli ten druhý je Prospal, nebo Pospíšil, nebo někdo úplně jinej. Australské dámy britského původu jsou něco víc a v podstatě neposlouchají, co jim vykládáte. S pokerface dělají, že naslouchají, i když plácáte nesmyslné fráze jednu přes druhou, po chvilce se odpoutají, protože tamhle vidí Mrs. Woschley, se kterou musí nutně okamžitě hovořit. (Velmi realisticky je toto téma zpracováno ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, kde Brittonka Miss Macintosh převychovává normanského barbara.) Konec odbočení.

Do restaurace Praha v Sydney s českou nabídkou jídel chodí většinou Češi se svými přáteli nejrůznějšího původu na jídlo a Aussies na pivo. Za mého pobytu tam točili Plzeň a Krušovice. Pak je v Sydney ještě klub „osmašedesátníků“, emigrantů z osmašedesátého, kde se lká nad ztracenou příležitostí a debatuje se o tom, že oni by to byli bývali udělali jinak, kdyby mohli. Nuda, nuda, šeď, šeď…
Evropští mimobritští Australané jsou vesměs velmi příjemní lidé – jsou to selfmademani, kteří přišli v několika vlnách po II. WW a vypracovali se od nuly přese všechny překážky, které jim australská byrokracie neustále házela pod nohy. Baví se s vámi velmi přátelsky, pomáhají vám s komunikací, protože sami vědí, co to obnáší vpadnout do země, kde nerozumíte zblo, pozvou vás domů, nabídnou lahůdky ze své rodné země a jsou nadšeni, když chválíte a chcete recept.
Bílí neevropští Australané – zhusta jihoafričané, Zimbabwané, jsou velmi milí lidé hovořící zhusta nesrozumitelnou angličtinou, ale když se jim omluvíte, že nerozumíte, přepnou do absolutně primitivní angličtiny, které rozumí i negramot jako já a udělají si na vás čas, aby vám všechno vysvětlili a maximálně odpropagovali jejich novou vlast Austrálii. Obvykle konzumují stejky s hranolky a hojně zalévají pivem.
Indové, Pakistánci, Číňané a v poslední době imigrovavší muslimové černí, či snědí, jsou uzavřené skupiny, které se s nikým mimo jejich kulturní okruh nebaví, pokud nemusí. Aboriginové se nebaví nikdy s nikým, ti žijí v jiné dimenzi a civilizací jenom procházejí jako stíny. Jediná styčná plocha je ždímání peněz z turistů a konzumace alkoholu.
Takže když to shrnu – milá a přátelská země (snad kromě britských dam britského původu) holdující primárně fish and chips, steak and chips, roastbeef and chips, coleslaw salad, british breakfast (klobásky, volské oko, slanina, rajčata, topinky – vše grilované), Egg benedict, hamburger, vše notně zalévaných majonézami všech možných druhů a chutí. Cizácké kuchyně moc ne – a že jich tam mají z celého světa! Kuchyně čínské, japonské, indické, pakistánské, mexické, italské, vše je v obchodních centrech i na bulvárech zastoupeno a promícháno. Je zajímavé, že tam nikde nemáte takový ten divný pocit, že vadíte, jako když třeba v Londýně jdete nakoupit k Pakistáncům, nebo když v Brně vlezete do některých asijských restaurací. A ani vás nepřekvapí, že Ind vám udělá a prodá vynikající italskou pizzu, o jaké se může v Praze v originální italské pizzerii jenom zdát.

Sydneyský Fishmarket mi do smrti utkví v paměti množstvím ryb a potvor z moře vytažených, s pultem, kde na stoličce vedle hromady lastur seděl maličký Indonésan s nožem v ruce a s neměnným asijským úsměvem na tváři každý den od rána do večera louskal ústřice a dával je na pult. A hlavně!!! Hlavně s restaurací s čerstvě upravenými rybami a potvorami. Nebylo to úplně levné. I na australskou kapsu to bylo docela drahé. Ale vynikající! Talíř pro dva s grilovanou langustou, hrstí chobotniček, krevetami, ústřicemi osmaženými s vynikající australskou slaninou, mušlemi, kusem ryby a další havětí stál 120 AUD, což tehdy bylo cca tři české tisíce. Tam jsem se přežral grilovaných chobotniček jako zvíře. Byli tam hlavně turisté z celého světa. Domácí to moc nejedí. Jak jsem již výše uvedl – jim stačí fish and chips. Kupují to buď v krámku hotové a snědí si to někde na lavičce s výhledem na oceán, nebo si to koupí domů mražené úplně stejně jako my v supermarketech, šoupnou to na plech do trouby, pak to nasypou na talíř a polijí nejrůznějšími sosy a majonézami.

Specifickým sydneyským prvkem je víkendové grilování. Vyšší vrstvy vlastnící kocábky vyplouvají do zálivů a tráví víkend na vodě. Mezi kocábkami, jachtičkami a jachtami proplouvají prodejci zmrzliny a jiných laskomin. Zbytek populace se povaluje na plážích a griluje. Grilují se sausages, zelenina a steaky, konzumují se zeleninové saláty, vše se hojně polévá omáčkami a užívá se volna. Suroviny, tácky a příbory si každý přináší svoje. Město Sydney se stará o to, že v grilovacích oblastech – okrajích pláží a parků – je funkční gril s čistou plotnou, grilovacím nářadím a plnou plynovou bombou, u grilu jsou stolky s lavicemi, odpadkové koše. Uživatelé se starají o to, aby po použití po nich zůstala grilovací plotna čistá a aby všechny odpadky skončily v koších. V Čechách naprosto nepředstavitelné.

Dalším australským specifikem jsou australské steaky. Z dobytků volně se pasoucích na trávě. Nikde jsem v krámech neviděl pojem „čerstvé“, či „stařené“ hovězí maso. Nikde jsem neviděl, že by prodávali maso z vydojených starých krav. Vždy bylo přirozenou cestou vyzrálé a po zpracování křehoučké jak dort. V restauraci kousek od pláže si za peníz odpovídající české hotovce dáte čtvrtkilový stejk s hranolky a oblohou, řeknete si, co chcete za oblohu, jak má být stejk propečený, vezmete si pivko, bílé víno, nebo vodu, počkáte deset minut, než vám ho připraví a pak už jenom baštíte, až se vám dělají boule za ušima.

V porovnání se standardní „britskou“ australskou kuchyní máme v Čechách daleko větší chuťovou rozmanitost. Švára se tady u nás mohl užrat českých sosidžů – liberečáky, ostravské, etc. etc. Hlavně stánky s grilovanými klobásami na Václaváku ho uhranuly. Neboť ve všech australských sausages jsou rozemleté ovce i s kopyty, rohy, ohradami a stájemi. Takové chuťově fádní. Proto ty majonézy a bárbikjú sósy. Neteře i švára tady jedli s chutí svíčkovou, dušené hovězí na zelenině, řízky, ale tam si myslím, bude hlavní důvod v kuchařském umění mé sestry, které je zcela britské. Raději nebudu zabrušovat do detailů, abych nemusel pracně vybrušovat.

Na závěr mohu konstatovat, že co se surovin týče, je Sydney pro kuchaře zemí zaslíbenou. Stejně tak pro fajnšmekry masožravé, rybožravé, i býložravé. Jediný problém mají milovníci sladkého, protože sladké, to tam skoro nikdo z profíků neumí. Je to buď britské, což jsou sušenky, sušenky a zase sušenky na sterý způsob, nebo arabské, což je šíleně přeslazené, nebo čínské, což je přeslazené a hlavně přezdobené. I když Číňani se našemu pojetí zákusků blíží nejvíc. Co se týče piva, tak seženete v Sydney snad úplně všechny druhy, co ve vesmíru existují. Ve speciálních obchodech velikosti 10 000 metrů čtverečních mají piva počínaje japonským ASAHI, až k ZZ Pils. Od světlých lehkých ležáků Pure Blonde k těžkým stoutům Yetti, které skoro netečou z lahve. Český pivař by v takovém krámě zešílel, protože průzkum bojem by mu zabral měsíce usilovné práce. Podobně vypadají vinotéky, neboť oblast Nového Zélandu a australských hor je vínu zaslíbená. Vína milují Australani sladká a masivně podchlazená. Suchá vína jdou na export. Je tudíž docela problém v obchodě koupit suché víno, ale dá se sehnat. A hlavně novozélandské bývá vynikající kvality za cenu, za kterou tady koupíte cosi, co se sem vozí v nevypláchnutých tankerech od ropy. S moravskými kyselinkami byste v Austrálii neprorazili.

Proběhl jsem tryskem Austrálií od čaje v Boeingu Quantas přes pláže až do vinných obchodů a víc toho na srdci nemám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 760 komentářů u „Nakoukání pod australskou pokličku“

    • Elektro: On to někdo snad nečekal? [;>))
      Ovšem:
      Lidé jsou tvorové stádní. Jak tak pozoruji zpovzdálí z východní gubernie každodenní zácpy kolem Prahy a v Praze konstatuji, že jezdit osobním vozem do práce je jaksi – neefektivní.
      Jsou ovšem navyklí jezdit denně svým autem a ani peníze ani časová náročnost je od toho neodradí. Je to otázka jejich „osobní svobody.“ Kolony nekolony, zácoy nezácpy. Rozčilování se, frustrace.

      Pivovarští koně taky zastavují u každé hospody – i když už tam žádná hospoda není.

      • Zkusil jste někdy, dopravit se z „paneláku naležato“ někam blíže k centru? Pracoval jsem nějakou dobu ve firmě u Prahy. Dvacet minut autem by bylo přinejmenším 90 minut MHD a to ještě pochopitelně neměla zastávku u pracoviště. Jistěže jsou i lidé, dělající neefektivní věci. Ale není jich zas až tak moc. V těch zácpách i kolonách obvykle uvázne i autobus. Výhoda je, že v něm si lze číst noviny. Jenže, kdo dnes čte noviny?

        • Inu efektivnější MHD by toho část vyřešila.

          Ale není na to tlak. V Jeseníkách se zrušila spousta autobusových spojů – nikdo s nimi nejezdil. Všichni slušní lidi přece mají auto, ne?

          Jsou profese, které se bez auta nedají prvozovat – opraváři, zvěrolékaři atd.

          Lidi v MHD už nečtou noviny, ale chytré mobily.
          Nebo telefonují či píši SMS..

          • Pražská MHD je dost efektivní. Využívám ji většinou, auto jen zřídka. Jenže to se netýká příjezdů z okolí Prahy.
            Zapomeňte na teorie o slušnosti etc. Pohnutky jsou většinou mnohem pragmatičtější.

          • A co z toho plyne?
            Že bez auta, které umožní felexibilní pracovní dobu, se většinou nedá bejít.

        • Po Praze uvnitř je ovšem METRO výhodou a na hlavních štrekách mají autobusy vyhrazené pruhy, dtto tramvaje.

    • To si vojcl dovolil dost. Jestli tz toho je alespoň zvukový záznam, zajímalo by to slovenskou vojenskou prokuraturu.

      • Ano, to jsou ty nové způsoby.
        Každý každého natáčí.
        A my se rozčilujeme, že se podobně chová i věrchuška.
        Manipulace se záznamy (audio, video i text) je poměrně snadná záležitost a směřuje k policejnímu státu, ¨

        Ale začíná to těmi skoro 10 000 000 Brettschneiderů.

        • Ale nejlepším revírem pro každou „informační službu“ jsou sociální sítě a internet obecně.
          Lidi na sebe řeknou všechno. Chlubí se, dělají se důležitými. Dobrý SW toho může „přečíst“ spoustu a popsat veškeré libůstky daných „závadových “ osob.
          ===
          A pozor – všichni jsme závadovými osobami když se to tak vezme – nebo hodí. A navíc – naše stopy jsou přítomny v kyberprostoru na velmi dlouho.
          Když řeknu „do konce naší civilizace“ tak nebudu ani příliš přehánět.

  2. 750 PeS
    Po takové i když správné odpovědi bych očekával, že budou okamžitě použity zuby a nehty.

    • Přinejmenším replika „Nedělej ze sebe blbýho, dobře víš na co jsem se tě ptala.“

  3. Elektřinu si nelze snadno uschovat do zásoby. To bidelníci mají rádi. Na druhou stranu si ji lze vyrobit. Třeba ze sluníčka. I možnosti uschování se zlepšují. Není dostupné pro většinu. Jen pro ty, kteří bydlí ve svém a mají pro to podmínky. Očekávám snahu jim to ztížit. Například vozidla osadit elektroměry a zdanit jejich provoz včetně elektřiny z vlastní výroby. Snadno kontrolovat jejich provoz. Protože nejnebezpečnější člověk je člověk nezávislý. Ovšem venkovského obyvatelstva s vlastními klíčovými zdroji již není většina. Většina je ustájena ve společných chlívech s centrálními přívody všeho. Je snaha u ty spoutat samoùčelnými technologiemi.

    • Elektrovůz s elektřinou vlastní výroby – to je to auto s přívěsem, kde má dieselagregát? 😉

  5. Inu, maYdo, tak si to pěkně shrňme… Jak bych Vám to co nejlépe přiblížil? Představte si prosím, že bych zde já dělal to, co Vy. V takovém případě bych pod každý kuchařský recept, který se tu objeví, systematicky připisoval:
    „Já bych to nejedl.“
    „Že do X stačí dvě lžičky Y, je jen a jen Váš názor.“
    „Sypat na lívance mosazné piliny je nesmysl.“ (Recept nic podobného nepředepisoval.)
    „Všechny kuchařské recepty jsou stejné.“

    Takto prosím vypadá základní komunikační schema. Nyní přejděme k jednotlivostem, odvíjejícím se od mého příspěvku s ďáblovým číslem 666.

    — — —

    Aha, a když dají přednost bědování nad zkažeností světa na internetu, tak se svět do pekel nezřítí? (671) — Strawman.

    Největší katastrofy nevzešly od těch, kdo se víc zajímali o kuchařské recepty, ale od těch, kdo“viděli dál“ a nechali se unést perspektivou nějakého lepšího, dokonalejšího světa. (ibidem) — To je možné. Zřícení chýše z klestí sotva může způsobit tak velké škody jako zřícení mostu či kostelní klenby. Západní civilizace se však snažila na toto zjištění reagovat racionálně: Spíše než by chrámy a mosty paušálně odmítla, věnovala svoji pozornost jejich správné konstrukci.

    Do toho – to jest do civilizace po tisíce let obsahující vertikálu – nyní přicházíte Vy a snažíte se všechno stáhnout na úroveň kuchařských receptů. Tak jako je možné, že katastrofu zaviní visionáři, je možné (a snad i pravděpodobnější), že katastrofu způsobí naopak ti, co jejich vise odmítali šmahem (stejně jako jakékoliv jiné vise), spíše než by se nad nimi kriticky zamysleli; už proto, že tím ponechávají volné pole těm, kdo je bezmyšlenkovitě přijímají.

    — — —

    “ Nejhorším a nejškodlivějším z toho, co děláte, je (…)“ Zpátečníku, Vy nemáte vůbec ponětí o tom, co já dělám a o co se snažím. (678) — Co v životě děláte, bych se nikdy neodvážil hodnotit, natož snižovat. Nicméně k tomu, abych zjistil, zda nejmenší mince v mé peněžence je koruna, dvou-, či pětikoruna, nepotřebuji hledat, jestli tam mám stokorunu či tisícikorunu.

    svět je něco, s čím si jeden zahrávat nemá, není v lidských silách ho předělávat (ibidem) — Svět (mimoděk) předělávám už tím, že se ráno vzbudím. Anebo tím, že se už nevzbudím. Anebo vařením a recepty. Anebo postavením jaderné elektrárny. Anebo odpálením vodíkové bomby.

    Všechno má svůj čas. Když budete horlit pro vodíkovou bombu v době, kdy je čas na kuchařské recepty, ošklivě si zahráváte. Jenže stejně tak, ne-li mnohem hůře, si zahráváte, uchýlíte-li se k vaření v době, kdy pomalu je čas na vodíkovou bombu.

    Kupříkladu Hitlera šlo zastavit relativně včas, a škody mohly být řádově menší. Jenže jeho zastavení lidé zabránili; lidé s těmi kuchařskými recepty.

    — — —

    To jste na omylu, každá ideologie staví na idealistech. (ibidem) — Jenomže to mícháte dohromady visionáře a užitečné idioty, ačkoliv jsem je předtím (v 674) výslovně oddělil.

    A další Váš omyl je, že ty naivní idealisty, na jejichž představách to nemůže fungovat, vidíte jen na jedné straně politického spektra, vidíte jen ty multikulturalisty a začleňovače, a podobní typy. (ibidem) — Odkud to prosím máte, že je vidím jen na jedné straně?

    Orwell říká: There are some ideas so absurd that only an intellectual could believe them. Oproti tomu každý se špetkou zdravého rozumu (jakož i nejméně polovina vesnických idiotů) jasně vidí, že je zhovadilost kupříkladu lifrovat sem bezprizorné Afričany nebo masově přešívat chlapečky na holčičky a naopak. Zhovadilost, jejíž následky, ač v detailech obtížně představitelné, nutně musejí být katastrofické. Přirozeným důsledkem toho je, že na vlastenecké straně je spousta, snad i většina všech zdejších naivních idealistů — zatímco vítači a sluníčkáři jsou mnohem častěji vedeni svou vypočítavostí.

    To je (doufám) každému jasné, že když se člověk snaží vyhnout jednomu pangejtu, taky může spadnout do toho druhého. Jenže Vy mne nejen varujete před druhým pangejtem, o němž stále vím a od nějž jsme pořád daleko, ale snažíte se mne přimět, aby do toho prvního, do něhož se již již sesouváme, sjel dobrovolně.

    — — —

    A čím kontkrétně škodím Vám? (679) — Dobrá otázka, maYdo. Abychom však věc nějak nedramatizovali, zkusme napřed škodu nějak kvantifikovat. Je zhruba takového rozsahu, jako kdybyste mi snědla rohlík nebo balíček sušenek. Maximálně bonboniéru, avšak to leda velmi lacinou. To Vám osobně samozřejmě nikterak nevyčítám a rozumí se, že bych Vám kdykoliv milerád věnoval mnohonásobek.

    Ovšem lidí jako Vy – to jest s přístupem ke světu a politice jako Vy, ba spíše horším – zde žijí statisíce a miliony.

    Podívejte se prosím, jak vypadá česká politika: Přes dvacet let soustavně driftuje směrem od podstatných otázek k nicotným pseudoproblémům. Jenže demokracie stojí na rozprostření faktické odpovědnosti a nikdy nemůže fungovat, pokud procento negativistů překročí určitou kritickou mez. Systematicky, celá dlouhá léta všechno (a tedy i všechno positivní) relativizovat – potažmo nivelizovat – je negativismus. Je mi líto, že jsem nucen to říci tak otevřeně, ale nemohu si pomoci.

    Jistě znáte, jak Lucifer provádí nováčka peklem: V kotlích síry se vaří Angličané, Němci, Američané, Francouzi, zoufale se ze všech sil snaží se vyprostit, a ďáblové na jejich kotle tlačí poklice. A pak tu jsou Češi, ti na kotli žádnou poklici ani nemají. „Zbytečné,“ vysvětluje Lucifer. „I kdyby se některej škrabal ven, ostatní ho stáhnou zpátky.“

    • Ad závěr, nejsem si jist, zda je to specificky česká vlastnost. Asi by to bylo v procentech, méně/více (jako ostatně vše).

  6. Dobré ráno,

    „A čím kontkrétně škodím Vám? (679) — Dobrá otázka, maYdo. Abychom však věc nějak nedramatizovali, zkusme napřed škodu nějak kvantifikovat. Je zhruba takového rozsahu, jako kdybyste mi snědla rohlík nebo balíček sušenek. Maximálně bonboniéru, avšak to leda velmi lacinou. To Vám osobně samozřejmě nikterak nevyčítám a rozumí se, že bych Vám kdykoliv milerád věnoval mnohonásobek.

    Ovšem lidí jako Vy – to jest s přístupem ke světu a politice jako Vy, ba spíše horším – zde žijí statisíce a miliony.“

    Takže teď to shrnu já. Já Vám škodím svým přístupem k politice a světu. Stamiliony mají ten přístup ještě horší.
    A ten správný máte Vy? Z toho jak, jste to napsal, to logicky tak nějak vyplývá.

    Takže Vy mi chcete přiblížit ten správný názor a přístup ke světu?

    A nenapadlo Vás, že jsem trochu stará na svazácký politický školení?

    ten rohlík nebo sušenky jsem nesnědla já, to Vám dávno sežraly myši, ale Vy ani nevíte, že je máte v kredenci 😀

  7. Dobré ráno Zpátečníku
    ad lidi s různým přístupem ke světu a politice
    Vaše zoufání mi implikuje, že by ta většina lidí mohla či měla mít přístupy jiné, tak nějak smysluplnější.
    To je z hlediska lidského druhu osudná domýšllivost. Jako by existence člověka měla nějaký hlubší smysl kromě porodů, konsumace a vyměšování.

    Dobrá rada – nekonsumujte levné bonboniery. Bonboniery stejně jako lahve alkoholu jsou dvojího druhu. Ty opravdu dobré, určené pro konsumaci vlastní a ty levné, služební či oběhové – určené pro dary zubařům, úřednicím apod. Ty jsou levné a nepředpokládá se, že by je někdo jedl. Dávají se dál.

  8. Lidstvo směřuje dlouhodobě k úpadku. Němci a Salzburští mají ze záplav osypky zatímco pro staré Egypťany byly každoroční záplavy ničím nenahraditelným impulsem nového života a prosperity. Darem Matky Přírody.

    • No jednak byly očekávané a mohly jim maximálně uplavat husy a slepice, ale auta ne. 😉

  9. „Jak psal Macek už před časem: Je zajímavé, že mají očkovaní takový strach před neočkovanými – proč to není naopak?“

    Koukám že nejblbější mantry se drží jak…. no, však víte 😀

    Běžný občan se bojí dalšího šíření nákazy, dalšího prodlužování opatření, důsledků pro jeho práci a životní úroveň,dopadů na vzdělání děti a rizik pro ohrožené blízké.

    Většina lidí nemá ani přehled o tom, kdo v jejich okolí je očkován a kdo ne, natož aby řešili, jestli se jich mají bát.

    Chápu, že Veliký MAcek to ze své slonovinové věže vidí jinak, ale taky vím, že potkat se s běžným člověkem s běžnými starostmi je pro Macka asi tak pravděpodobné jako že až půjdu za chalupu do lesa na houby, potkám tam klokana.

  10. Poslední dobou pozoruju, že lidovky.cz a iDnes.cz by se mohly sloučit (Agrofert by ušetřil), řada článku je stejná, obě zavedly placené PREMIOVÉ články. Aktualne.cz je silně demoblokové a tak nakonec pohrobek RP – novinky.cz – je skoro nejojektivnějším plátkem.

    • Protože „prémiové články“ mají zhruba stejnou úroveň jako neprémiové, myslím, že hodně lidí to řeší stejně jako já – odchodem z daného webu. Takže web ztrácí tu „ideologickou sílu“.

      Byl bych si ochoten zaplatit čistě informační web, kde by byly jen čisté zprávy bez návodu, jak je mám chápat a co z nich možná někdy vyplyne. Něco jako banner pod obrazem v ČT24.

      To Zpátečník: Argumentujete správně, jasně, ale mnoha slovy. A nějak nedohlédnete „na zem“ kde žije třeba maYda i já. Připomínátye mi některé naše režiséry, kteří mi přednesli několika minutovou přerdnášku z níž vyplynulo jen to, že scénická hudba má ještě chvilku znít i po odchodu hlavního protagonisty.

      To je důvod, proč tak se tak nějak vyhýbám intelektuálům – ale i blbům hospodského (intyernetově diskuzního) ražení.

      P.S.: Macka nebrat. Je to nadutec, který si už na sebe dříve vydělal a teď už jen perlí, materiálních starostí nemaje.

  12. Maydo,
    „Běžný občan se bojí dalšího šíření nákazy, dalšího prodlužování opatření, důsledků pro jeho práci a životní úroveň,dopadů na vzdělání děti a rizik pro ohrožené blízké.“

    To je sice mozne, nekdo se treba boji, ze mu mobil vypali mozek a nosi kolem hlavy alobal. Vubec nepopiram, ze existuje rizikova skupina a kazdy by si mel zvazit, zda do toho jde nebo nejde a jaky je pomer rizik. Koneckoncu, i PROTO se u ockovani podepisuje ten papir, ze.

    Zajimave je, jak to pojmou, ,az ockovani bude povinne. Sice bude povinne, ale stejne se bude podepisovat papir, ze odpovednost nese ockovany? Proc asi EU parlament schvalil, ze nikdo nesmi byt k ockovani nucen (a ze to funguje? 😀 )

    Nicmene prodluzovani opatreni nema nic spolecneho s neockovanymi a realnymi riziky – jde o kseft a ten je kazdemu lito shodit. Koneckoncu, vetsina starsich lidi, co se očkovat nemela, protilatky uz nema.

    Neockovani jsou zastupny verejny nepritel, ktereho vlada podstrcila lidem, kteri jsou opravnene nastvani.

    Jak.. originalni.

    • Vubec nepopiram, ze existuje rizikova skupina a kazdy by si mel zvazit, zda do toho jde nebo nejde a jaky je pomer rizik.

      To je jádro sdělení, pane Kunetko. Jak si kdo vysvětluje „osobní svobodu“ nebo „strach“ z očkovaných /neočkovaných je dost řídká omáčka. Sitace velmi podobná té, která nastala při povinném poutání v autech. Argumenty, rozčilení. Teď se kromě idiotů poutá každý. Normálka…

      Jednoduché – jedná se o diskriminaci, nikoliv však o segregaci. Rozlišujene lidi s násobně nižším infekčním potenciálem (očkované) a ty druhé. Ty druhé nepoštíme do větších skupin těch prvních.
      Tak se to řešilo i za středověku. Buďme rádi, že nezřizujeme něco na způsob „leprosárií“. To by byla segregace.

      Každý má možnost se těm omezením vyhnout. Je to jeho svobodná volba. Zbytek jsou jen takové řečičky.

      • Vyhnout tim, ze na sebe prevezme nedefinovane nasledky latek ve vicemene testovacim rfeyimu.
        A mimochodem, proc radeji nediskriminujeme ty ohrozene?

        Ve vetsine civilizaci, kde se pocitalo s nejakou budoucnosti, se zachranovaly zeny a deti. My to delame naopak, riskneme deti, abychom chranili stare a nemocne.

        • Staří a nemocní už jsou už z valné části „zachránění“.
          Na zbytek si budeme muset počkat.

          Hodně důležitých fabrik se po svém brání vynucenému lock-downu, aby jim nechyběli lidi a nemuseli zavřít výrobu. „Podplácení“ těch, kdo se nechají očkovat, pravidelné testy pro všechny.
          Děti, jak známo, nemoc přecházejí bez příznaků. Ale roznášejí. Uvidíme, jak úspěšně.
          Hospodští nemají dost hostů ani dost pesonálu. Ten odchází tam, kde nehrozí zavírání podniků.
          Prostě ubude hospod.

          • Jo – a „ozdravění nárioda“ pomocí likvidace starých a nemocných – nepropagoval to nakonec ten pán s knírkem? [;>))

          • Daval jsme zde odkaz na to zduvodneni, proc Britove nehodlaji ockovat deti, doporucuji precist. A kdyz jsou teda ti stari a nemocni ochraneni, proc to vubec resime???

            Jak vidim, dokazete Hitlera vytahnout i do rozhodovani o osazenstvi zachrannych clunu v Titaniku. Nicmene, myslenka zachranovat pri katastrofach primarne deti neni Hitlerova, fakt ne.

            V teto chvili je realita takova. ze vlada nuti nas i nase deti do rizika, my odpovidame za to, kdyz se to podela a ja stale neslysel verohodnout a prijatelnou odpoved proc mame to riziko nest.

            A podobne snadno, jako ukazat na lez te dobrovolnosti lze poukazat i na lzi v oficialnim zduvodneni prinosu.

          • Jinak samozrejme nemam problem, kdyz si fabrika da do podminek prijeti ockovani, vek, vahu, zdravotni stav, barvu kuze, barvu oci… Problem s tim mel stat, ale nahle se ten problem statu jakoby rozplyva 😀

  13. Dobrý den. Skimici (758), když k vám přijede tchyně v obvyklém čase na předem ohlášenou a domluvenou návštěvu, tak je to jiné než když přijede neočekávaně.

  14. A ten správný máte Vy? Z toho jak, jste to napsal, to logicky tak nějak vyplývá. (756) — Ale maYdo, přesně toto jsme zde přece už probírali mnohokrát. Již samotná Vaše námitka proto je těžko vyvratitelným dokladem marnosti celé debaty.

    Je zcela přirozené, že každý svůj názor pokládá za správný, ba nejsprávnější; v opačném případě by jej totiž obratem nahradil jiným, prostě takovým, který by se mu jevil ještě správnější. S přístupy k něčemu (eventuálně zahrnujícími i nějaké praktické kroky) je to podobné za předpokladu, že člověk má volnost jednání.

    Nicméně můj přístup Vám může škodit nanejvýš řádově stejně, jako Váš mně. Rozdíl je ovšem v tom, u kolika lidí se ten který přístup opakuje. Já jsem zcela osamocen.

    Navíc Vy mně nejen zcela zanedbatelně škodíte, ale také zcela nezanedbatelně prospíváte: Kdykoliv si přečtu Vaše příspěvky, uvědomuje si zároveň (mimochodem, pozoroval jsem, že lidi strašlivě matou přechodníky, mající v mužském rodě stejný tvar jako 3. os. j. č. přít. času), že jste vzděláním, profesí, inteligencí, erudicí atd. vysoko nad českým průměrem, připomene mi to, že vše je marno a že z našeho osudu není úniku. Nebýt toho, třeba bych svou energií plýtval ještě bohapustěji.

  15. To je z hlediska lidského druhu osudná domýšllivost. Jako by existence člověka měla nějaký hlubší smysl kromě porodů, konsumace a vyměšování. (757) — Mluvíme o smyslu a jeho hloubce dle nějakého objektivního měřítka, skimici, např. o smyslu lidské existence v měřítcích Vesmíru?

    Předpokládám že ne, a pak asi dojdeme k tomu, že mluvíme o smyslu sám pro sebe, pro své eventuální nositele. Nakolik je opravdu takový, za jaký jej pokládají, je jistě otázka. Zajímavé však je, že opice nebo třeba králíci by svůj smysl, kdyby vůbec nějak, možná viděli jako Vy, zatímco lidské civilizace a kultury, které jej začaly nahlížet takto, zanikly od toho okamžiku velmi brzy, nejpozději za pár generací.

    V době svého vzestupu jej viděly dost jinak, třebaže často naivně a namyšleně.

    Ohledně bonbonier a alkoholu nemohu sloužit, sice ze supermarketů mám jakousi představu, kde jejich cenová úroveň začíná (takže mi může poskytnout jakousi referenční hladinu), leč jejich konsumaci jsem vzdálen.

  16. nickname
    k interpretaci pravidelné návštěvy tchyně coby
    ničím nenahraditelného impulsu nového života a prosperity a daru Matky Přírody
    se má bujná představivost ještě nedopracovala

  17. Argumentujete správně, jasně, ale mnoha slovy. (760.1) — To je jistě možné; bohužel. Ostatně určitě pamatujete toho Francouze ze 17. či 18. století: „Omlouvám se Vám za tento dlouhý dopis, nemám teď čas napsat krátký.“

    Navíc si myslím, že to vše píšu zcela marně, takže délka je lhostejná.

    • Dr. Freud by měl žně. A stačilo by mu kanape a pacientku nechat dosyta vyžvanit.

    • Řídká omáčka. Maso nikde. Žvanění. Potřeba vyrobit určité množství slov. To se platí.

      I já mívám někdy „pocity“ nebo třeba bolesti. Inu, jsem starý, co s tím? Nebo že by to byl následek očkování? Nebo globálního oteplování? Případně za to mohou ty „družice“?

      Pořád to samé: Už by měl někdo začít provozovat informační server bez jakýchkoliv žvástů kolem. Dám za to klidně 10.- Kč/den.

      • Neni poptavka, a navic ani neni zajem, aby lidi meli informace. Oni by si z nich delali vlastni zavery…

  19. Zpátečníku, bez toho pesimismu. Jistě, v tom smyslu, že bychom vývoji situace zabránili, nelze učinit nic.
    Ve smyslu osobního rozvoje, přizpůsobení, nalezení škvír, ve kterých se dá žít smířen se sebou, předání víry potomstvu…

    Navíc, zažili jsme něco, co se nepodaří každé generaci – 10 let svobody a naděje. 75 let nebyla velká válka. Když to srovnám třeba s mými prarodiči… Nadprůměr.

    • Covid pass stojí 3 a půl tisíc, třeba.

    • Hluboký souhlas.
      10 let svobody v produktivním věku je to nejkrásnější co se člověku může přihodit.

      • Navic u mne to prislo presne s koncem jinosskeho veku – kdyz se mi otevrel svet, otevrel se mi CELY. Proti tomu

        Az budu sedet v detencnim centru, bude mne ta vzpominka hrat.

  21. (762) Proc asi EU parlament schvalil, ze nikdo nesmi byt k ockovani nucen (a ze to funguje? – vzhledem k tomu, jaké pitomosti EP schvaluje, tak bych se zrovna tímhle moc nezabýval.

  22. Dobré dopoledne.
    Nakouknete-li na covid stránky (než to spravěj), můžete zaznamenat zajímavou anomálii. Vykázaných nula odhalených, ale 7 denního průměru se to nedotklo.

    • Přečetl jsem už o novodobých bukanýrech daleko víc písmenek, než je v článku a základní myšlenka, že „zglajchšaltovat“ společnost je jejich hlavní cíl mám už uložnou na daleko menščím paměťovém prostoru (v hlavě). Ovšem Piráti mají pocit že rto budou oni, kteří se tomu všemu vyhnou, protože to všechno budou „řídit“.

      Tak to je jejich kardinální omyl. Kdyby nedejbože zvítězili, museli by si tu ppolívčičku sníst taky, A nahoře, mimo dosah práva by zůstali zase jiní lidé s pragmatickým (čti egoistickm) uvažováním.

      Ostatně o podobném tématu uvažuje i Jefim Fištejn v odkazu níže.

  26. Dobré odpolední vespolek,
    seznam zprávy nemám moc ráda, ale tentokrát se jim povedlo něco celkem srozumitelně sesumírovat – tedy vysvětlení mutování virů a covidu zvláště.
    https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vyviji-ockovani-tlak-na-nove-varianty-viru-pochopte-jak-funguje-mutovani-169990#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&dop_req_id=YIsSjDAwwQM-202107210856&dop_id=169990&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
    Asi jsem tu něco podobného před rokem či kdy taky popisovala, ale tady je to prezentováno srozumitelně snad i pro laiky… ovšem předpokládám, že si zdejší čtenáři závěry ohledně očkování utvoří sami.

    BTW, při čtení nějaké debaty na fackoknize exhradního Kocoura jsem našla info ohledně registrací vakcín – všechny zde užívané prošly už všemi klinickými testy, takže to „podmíněné“ schválení se snad týká už jen byrokratického procesu. Ovšem dokud není ukončen, nemůže firma přebírat odpovědnost za vedlejší účinky – ovšem až to bude schváleno klasicky, odpovědnost přebere, a cena vakcíny bude podstatně jiná, než je teď…

    • Matzurko, oproc by firma nemohla prebrat odpovednost, kdyby chtela? 😀

      • Když si nemůže nasadit cenu vakcíny pro případné soudy… Ale jistě by mohla, to ano. To už je ale mimo biologii, že 🙂

    • Perfektne shrnuto pro lidi zcela mimo obor. (Třeba pro mě.)
      Spoustu z toho jsem věděl, něco si odvodil, ale tu je to na krásně na jednom talíři. A je to naprosto logické – tak jak příroda bývá.

  27. A pro anglicky čtoucí hloubálky,
    zde menší reviewz vědeckého časopisu ohledně mRNA vakcín – začalo se nad nimi hloubat už v r.1995, s cílem léčby rakoviny, ale švunk to zjevně nabralo až v poslední dekádě, kdy poskočil rozvoj potřebných technologií. Snad to půjde otevřít; kdyby ne, stáhnu jako pdf a zájemcům zašlu mejlem.
    https://www.mdpi.com/2076-393X/9/4/390/htm

  31. https://echoprime.cz/a/SLRQ5/facebook-zacina-cenzurovat-na-zakazku-vlady

    „Jsme v pravidelném kontaktu se sociálněmediálními platformami,“ řekla Psakiová. „Označujeme pro Facebook příspěvky, které šíří dezinformace,“ dodala. Nakonec to zakončila tvrzením, že „by se nemělo stávat, že budete kvůli dezinformacím zabanováni na jedné sociální síti, a ne na jiných“.

    • No, na tom je nove to, ze to rekli na plnou hubu. Zjevne uz maji situaci dost pod kontrolou, z toho roste arogance, z toho odpor, z toho – dali osud – pad.

  32. Jinak v posledni dobe si pirati dost uzasne strili do nohy – co by je mohlo zachranit by mohlo byt snad snizeni volebniho veku.

    • Na jaký věk? Na deset let? – to už děti většinou umí číst.
      A jak by to bylo s odpovědností rodičů?

      • No, v rakousku pomohlo 16 ke spravnemu vysledku 😀

        • Na téma kdo koho volí a proč asi budu muset napsat článek. O svobodě, povinnosti, zásluhách minulých i budoucích a schopnosti elementárně předpovědět budoucnost. Krásné, košaté téma.
          Zpátečník mi možná bude závidět.

  33. 781.1 — Bohužel ty naděje vidím jen jako chaboučké.

    Na jedné straně totiž, podívám-li se třeba na oficiální obrázek https://echo24.cz/g/SGyxZ/pirati-jako-ksc-21-stoleti-dan-ze-vzduchu-vyhazov-za-nazory-zakazy-aut-ikotlu/1 , ti lidé mi s odpuštěním připadají jako kriplové. Zde se nesnažím dát průchod své (nepopiratelné) hluboké nechuti k nim, nýbrž jen z těch fysiognomií odhadnout, co od nich lze tak asi čekat. Podívám-li se na skupinový portrét předrevolučního výboru VKS(b) nebo na nacistickou vládu, zdají se mi napohled inteligentnější než Piráti. V tom by tedy snad – za nezbytných dalších okolností – byla určitá naděje.

    Jenže oproti tomu na straně produktivních lidí (k jejichž význačným zástupcům dlužno počítat např. maYdu, když už jsem jí dnes věnoval nejméně tři normostránky) panuje naprostá (politická) lethargie, absolutní neochota cokoliv rozumného v politice udělat nebo alespoň začít přemýšlet, spontánně se jakkoliv zorganizovat. Místo ní tam vidím spíše stockholmský syndrom a neutuchající tendenci k vnitřním sporům. A nejen to, rok od roku to je horší a horší. Již před 10 lety to vypadalo dost beznadějně, před pěti o hezký kus beznadějnější, dnes už úplně zoufalé.

    • Hele, Zpatecniku, takove fotky pred obedem neposilejte 😀

      Nemam zas tak negativni dojem z ochoty k politicke angazovanosti. Podle mne je to tim, ze se kratkodobe povedlo ekonomicke perpetuum mobile, kdy penize vznikaji z niceho, a lide tim padem nesleduji politiku, nebot primarnim duvodem zajmu o politiku je u bezneho volice ekonomicky (viz rok 89 – vyznam katalogu Quelle a blbe nastaveneho oficialniho kurzu).

      Nicmene, pozornym uchem uz lze slyset, ze perpetuum mobile se zadychava a lide se velmi rychle vrati k zajmu o politiku a ekonomiku. Koneckoncu, jednim z hlavnich agend piratu je co? Mladi nemaji realnou sanci si poridit bydleni… Coz je projev ceho, Kefalin? 😀

      Sice to v lidem v prvni fazi bude platne jak ve Vymaru pri nastupu hyperinflace, kdy uz neslo zachranit nic, ale po jiste katarzi yas prijde 10 let svobody.

      A jestli se mylim, tak alespon umru v dobre mysli.

      • Inu, PK, zde je holt vidět, že každý jsme trochu jiná generace. Abych se přiznal, mě tedy představa, že v případě příznivého vývoje budu moci, budu-li živ, někdy ve svých 70 či 80 letech začít znovu s holými hýžděmi, zas tolik nehřeje…

        • No, Nevim kolik Vam je, ale jestli tipuji spravne, Vy se nedozijete a ja budu mit tech 70.

  34. Pointa je proste v tom, ze je neprijatelne rici A – ockujte se povinne – a yaroven rici B – rizika jdou za vami, ockovani je prece nepovinne. Vyzadovana kognitivni disonance je na kdysi svobodnou spolecnost moc velika. Proto v tom zapadni vlady tak laviruji, zatimco na vychode neni problem.

    Samozrejme, po zruseni prezitku osobnuch svobod to bude snadne skloubit – poddani proste delaji, co vrchnost rozhodne a strpi to, co jim vrchnost prikaze. Takze vysledek je samozrejme jasny, ockovani bude povinne. A kdyz vite, jak na internetu hledat, potvrzeni o ockovani lze sehnat za 3,5k; potvrzeni o prodelani covidu levneji 🙂

    Mejte vsichni hezky den.

  35. (766) Skimici 🙂
    Já se zvu k naší babičce pravidelně na oběd či večeři.
    Babičko, nepotřebujete něco doma opravit? Vyměnit žárovku? Něco na počítači?
    Nemusíte nic dělat, jen nás pozvěte na menší oběd – svíčková stačí – a k tomu něco jednoduchého ke kafi, například štrůdl.
    Žel babičce doma vše funguje a přede mnou si na nic nestěžuje.

  36. „Neni poptavka, a navic ani neni zajem, aby lidi meli informace. Oni by si z nich delali vlastni zavery…“

    Poptávka by byla , ale okamžitě by tam nalezli šiřitelé mouder, přesvědčení, žer jen ty jejich zíávěry jsou ty správné a za chvíli by tam bylo tak přeplněno, že pro nějaké rozumné informace by tam nebylo místo.

    • Otazka je, jak by takovy zdroj – v situaci vseobecneho lhani – vubec ziskal duveru.

      • Pokud jsem mluvil s kolegy z Ústavu, dali by na provoz takového webu i víc. Aby nemuseli číst ty žvásty, ve kterých je realita umně zamíchána. Já si někdy pustím TV, vypnu zvuk a čtu si jen ten banner. Za párt minut vím všechny důležité zprávy (některé dokonce nejrychleji) a mohu přístroj vypnout docela.
        A taky (u mě v neposlední řadě) se nemuset pohoršovat nad blbostí/důvěřivostí lidskou. Je to zbytečné a toálně kontraproduktivní.

  37. „Jenže oproti tomu na straně produktivních lidí (k jejichž význačným zástupcům dlužno počítat např. maYdu, když už jsem jí dnes věnoval nejméně tři normostránky) panuje naprostá (politická) lethargie, absolutní neochota cokoliv rozumného v politice udělat nebo alespoň začít přemýšlet, spontánně se jakkoliv zorganizovat.“

    On se taky musí, Zpátečníku, někdo tej produkci věnovat, abyste si měl co nakoupit a tak…

    Ostatně Vy sice bijete na bubny, jak je třeba něco dělat, ale kdykoliv si dovolím se zeptat, co tedy konkrétně byste si představoval a byl ochoten udělat, tak se jen vykrůcáte a zůstáváte u všeobecného kázání o úpadku mravů.

    • Overtonovo okno jako vysite. Kdybych pred pul rokem napsal, ze bez ockovani nebude dovoleno si ani nakoupit, tak jsem desinformator. Dnes nas blizky spojenec…
      Pred rokem byl covid pas taky desinformace.
      Dnes je to, ze neockovani pujdou do detencnich center, urcite take desinformace 🙂

  39. Očkování povinné vs nepovinné
    – Nepovinné
    všechno, co chrání jen danou osobu a není nakažlivé či jen obtížně nakažlivé člověk-člověk * například tetanus. Když neočkovaná biomatka následně exne, její problém.
    – Povinné
    všechno, co zabraňuje nakažení sebe a druhých něčím, co má fatální či dlouhodobě omezující účinky. Např neštovice, tubera …

    Současné očkování proti současnému covidu NEPOVINNÉ. Lze se nakazit opakovaně (s mírnějšími příznaky) ale nemoc dále šířím – šíření nezamezí.

    Zrovna jsme o tom debatovali se známým. Lékař, očkovaný někdy v únoru, jeho paní též. Paní to chytla, jeho během pár dnů nakazila také. V zásadě normální chřipka, pár dní s horečkou v posteli. Jako zdravotník si nechal vyzkoumat co to je, a byl to kovid – jakási indická varianta čímsi modifikovaná.

    Ať se tedy očkuje kdo chce. Kvůli sobě. Vymáhání nemá smysl, zejména když je kšeft a turistika puštěná. Není reálné, že by po celém světě se podařilo kovid vymýtit jako neštovice.

  40. 2 skimic ad 766 – ad „k interpretaci pravidelné návštěvy tchyně coby
    ničím nenahraditelného impulsu nového života a prosperity a daru Matky Přírody“ – no, když tu tchyni ohleduplně (a hlavně humanitárně) krocneš a zahrabeš na zahradě pod kytky a zeleninu, dostaneš onen kýžený „ničím nenahraditelný impuls nového života a prosperity a dar Matky Přírody“ – akorát to pravidelné opakování je problém… Jediné, avšak kruté, řešení by byla polygamie, s periodicitou návštěv jednotlivých tchýní…
    „Inu, maminko, letos je řada na Vás, očekáváme Vás příští týden…“

  41. 2 Petr Kunetka ad 768 – to je úžasné… 200 nejčastějších dlouhodobých problémů… Nějak mi to připomíná J.K.Jerome, kdy jediný problém, který neměl, byl (v českém překladu) sklon k samovolným potratům…
    Skoro mám chuť ty jednotlivé problémy probrat, co všechno z toho už mám… A bez očkování!

    • Musim rici, ze leceni tam uvedene by zabralo i dnes 😀

  42. 789.1 Stary kocour
    „Proč? Je to otázka peněz, času nebo politiky?“

    Protože
    Varianta A – únik z laborky, vyšlechtěný virus
    Protože se více cestuje a lidská práva. Vždycky to někde zůstane a se to zase roznese.

    Varianta B – přeskok z hostitele v přírodě
    Přeskočilo jednou, asi zmizí, ale přeskočí podruhé, potřetí, každý rok jako třeba MERS …

    • Ono se hodne mluvi o vymyceni nestovic – jenze ty byly hostitelsky specificke. Navic ty nemoci fakt nejde srovnat co do smrtnosti, rozdil mezi chripkou a covidem je mnohem mensi, nez covidem a nestovicemi.

      Nemluve o drobnem rozdilu v ucinnosti vakciny…

  43. 2 Petr Kunetka ad léčení – No, já mám dojem, že je nejvyšší čas začít se léčit preventivně… Krásnej kus steaku už odpočívá, pivo přichystaný, dnes jsem absolvoval i tu procházku (i když zatím furt ještě s obtížemi) – tak by večer mohlo proběhnout léčení…

  45. “ Nějak mi to připomíná J.K.Jerome, kdy jediný problém, který neměl, byl (v českém překladu) sklon k samovolným potratům…“

    Myslím, že šlo o horečku omladnic.

    Ale možná záleží, na době vydání 🙂
    Kdo dnes ví, co byla horečka omladnic?

    • Zajimave. Ve vydani, co mam v ruce, jsou take samovolne potraty, ale pamatuji si, ze jsem cetl i tu horecku omladnic…

      • Ano, existují dva různé překlady, taky jsem se s tím potkala.

  47. Sádlo!
    Není pořádný sádlo! Chtěl jsem si vyškvařit ale k disposici jsou jen podivné tenké blány pod kterými by se i paní Maláčové hezky rýsovaly břišáky.
    Místo pagáčů si holt přes víkend dám biodynamickou mrkev 🙂

  48. 777 Matzurka says: 21.7.2021 (11.24)
    Přelousknul jsem. Dobrý osvětový článek osvětlující vývoj této technologie.
    Děkuji.

  49. original JKJ uvádí housemaid’s knee proto je volba české volného překladu tak rozsáhlá.

  50. Ovšem kupidivu – na rozdíl od horežky omladnc nebo sklonu k samovolným potratům autor kolenem služebné postižn být mohl a to nejen v případě, že by ho služebná kolenem nakopla.

    „Koleno služebné
    Toto je hovorový termín pro kolenní burzitidu. Burzitida je termínem pro tekutinou naplněný vak (bursa), k jeho poškození dochází v důsledku zranění nebo nadměrného používání. I klečení na tvrdé podlaze nebo běh mohou dráždit bursitidu, jak se píše na lékařsky přezkoumaném webu Patient.“
    https://gulu.cz/druhy-poraneni-kolena-jak-je-poznat-a-jak-je-resit

    Chorobou mohou trpět i chlapi, ale u ženských se prý potíže s kolenem vyskytují mnohem častěji a to i u sportovkyň. No a že tím v době JKJ trpěly nejvíc služky, je vcelku zřejmé.

    ale ta česká verze ( horečka omladnic nebo sklon k potratům) mi připadá jaksi ještě humornější než originál 🙂

    Jejda, nedopustila jsem se nějaké nekorektnosti stran genderu? Možná by měli toho JKJ taky zakázat, to asi moc korektní nebude.

Komentáře nejsou povoleny.