Nález Ústavního soudu k volbám.

Publikováno | Autor:

Pavel Hasenkopf

Shrnutí:

· Takže já bych shrnul to nejdůležitější k nálezu Ústavního soudu:

1) Ústavní soud neodsoudil d´Hondtovu metodu jako takovou, pouze řekl, že v kontextu 14 různě velkých krajů funguje protiústavně (jednak vede k různým výsledkům v jednotlivých krajích, jednak velmi zkresluje výsledky v malých krajích, protože prostě není šitá na malé skupiny voličů).

2) Stále jsem tomu nechtěl věřit a říkal jsem si, že jsem musel něco přehlédnout, ale bohužel. Pokud se nyní poslanci zvlášť a senátoři zvlášť (Senát nelze v této věci přehlasovat) nedohodnou, stane se toto:- současné Sněmovně uplyne 21.10.2021 volební období (a tím automaticky zanikne),- budeme mít výsledky voleb do nové Sněmovny (počty hlasů pro jednotlivé strany a koalice), ale- nebudeme mít zákonný způsob, jak je převést na mandáty,- nebudeme mít žádnou instituci, která by takový zákonný způsob mohla uzákonit,- a jako bonus Senát nebude smět dělat zákonná opatření, protože ta smí přijímat jen v případě rozpuštění Sněmovny – Ústava jaksi nepředpokládá, že bychom mohli zůstat bez Sněmovny i z nějakého jiného důvodu, např. z toho, že nemáme jak převést hlasy na mandáty. Ústavní soud vlastně vydírá Parlament, jako by říkal: „Buď se nějak dohodnete, nebo nebudete“. Tím si udělal rukojmí nejen z politiků, ale i z voličů. ===================================================

Přikládám odkaz na text příslušné části zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky – červeně jsou vyznačena ustanovení zrušená Ústavním soudem. A díky Břetislav Wajtr za technickou pomoc:

https://sumavak.blokuje.cz/…/zakon-o-zmene-voleb-ust…

(ten nález není z 21.1, ale z 2.2.2021, samozřejmě, chybka jde za mnou)

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 023 komentářů u „Nález Ústavního soudu k volbám.“

  1. Zpátečníku (147): Je jiná cesta než zrušit daně chudým a dotace bohatým?
    V osobní rovině zažívám něco drobet jiného. Pokud chce německý podnik úspěšně konkurovat, musí do Čech vyvézt nejen výrobu, ale i vývoj. Pokud to neudělal, čekají ho nelehká léta. Investici v Čechách odepíše, fabriku zavře a postaví novou v Srbsku. Nebo vývoj převede do ČR. To bude znamenat postup českých manažerů v řídících funkcích. Obdobné „dlouhé cestě institucemi“.

  2. Ad 136.1 — dvd, jestli dovolíš, předestřu Ti jeden takovej příklad…: Vzpomeň si prosím na vejzkumák, v němž jsme kdysi působili. (Sám tak činívám často.) Dokážu si přestavit, že by nějak fungoval i dneska, to jo. Třeba o sto lidech, třeba o tisíci; sto či tisíci lidech po všech stránkách podobných těm, co tam tehdy bývali, pokud ne (z důvodu přibyvšího věku) stejných. (Samozřejmě v dnešních podmínkách se chovajících poněkud jinak než tehdy.) Dokážu si přestavit, že ústav žije ze zakázek pro český nebo (nebylo-li by možno z důvodu jeho protektorátní, na Západu závislé povahy) zahraniční průmysl. Potud jo.

    Co si ale představit nedokážu ani za nic (ledaže bych si maloval, že jsem potřeštěný dolarový miliardář a do toho ústavu dvacet let pumpuju mezi čtvrt a půl miliardou Kč ročně v dnešních cenách, čistě z nostalgie), je trajektorie, kterou by se byl mohl dostat ze stavu, v němž byl dejme tomu před třetinou století, tj. roku 1988, do libovolného životaschopného stavu dnes. Ty by sis ji prosím představit uměl?

    A s tím pádem Rakousko-Uherska 1918 nebo likvidací následků po Němcích 1945 je to myslím podobné. Již předtím prostě věci zašly příliš daleko. Když bych si hezkou dobu pěstoval kupříkladu gangrénu, třeba mě jí doktoři ještě nějak zbavěj. Ale ani ti nejzázračnější nedosáhnou toho, abych po gangréně vypadal (a fungoval) stejně jako před ní.

  3. Proste se mi nechce rozepisovat, co delaji rodice, aby nedrzeli deti v izolaci, ale minimalne z tech co znam se tohoto experimentu s rocni izolaci deti hodne rodicu ucastnit nechce…

  4. Trh opravdu, ale opravdu, neselhal. Mimoděk jsem se v pátek dozvěděl, že už se u nás nechalo očkovat cca. 6000 lidiček Sputnikem. Protože funguje na jiném principu, účinkuje i proti jiným kmenům coronaviru, což prý Pfitzner ne. No, já očkování nepotřebuji, tak budu se zájmem sledovat. Doktoři toho někdy hodně nakecaji.

  5. Dobrý den dámy a pánové,
    Petře a Františku I, jsem si jist, že některé poznámky mají být ponechány bez povšimnutí. V tomto případě maYdino srovnání „blbákova“ s Větší válkou nebo Schumacherova o selhání neviditelné ruky trhu.
    P. S. Tohle není výzva k filosofickým disputacím. Prostě konstatování, že oba střelili kozla.

  6. Ano. Je to tak. (147.1) — Inu, skimici, porážka ve studené válce zrovna je druhý bod, který jsem z toho Budila chtěl komentovat. Co že je tak?

    Že jsme ve studené válce tak nějak neuspěli (nejen my, Lágr Míru, nýbrž my, každý jednotlivý jeho řadový heftlink), jsem tušil dost jasně už jako teenager, už jen při pohledu na západní prospekty (kdopak si ještě vzpomene třeba na značku Simca…?), pokud se mi tehdy dostaly do rukou, a téměř hmatatelně viděl ve druhé polovině 80. let, kdy jsem vyvíjel desky počítačového systému s osmibitovým procesorem Z-80 (ostatně rovněž západním), zatímco na Západě měli na stolech počítače s 32-bitovými 68000 nebo 80386. Takže tohleto tak samozřejmě není a nemůže být, jestliže počátkem roku 1990 byla situace zcela zjevná dokonce i pitomci, jako jsem já. Nevím, kdo měli být ti, kdo si porážku tehdy neuvědomili.

    Naopak pokud jde o samotný fakt porážky, pak máte (i přes nepřehlédnutelně ironický tón) plnou pravdu. Je to tak.

    • Jistěže. Neustále opakuju, že nejvíce podvratnou literaturou byly katlogy Neckermann, Quelle, Conrad….

      • nezapomenout: Burda! Střihy, aktuelní móda. Platidlo jako bony tuzexové.

  7. Modrej, máš jako obvykle pravdu. Jdu hledat, kam jsem zabordelil informace o maďarském taženém Strudel.

    • Ale pana Budila si zařazuji do seznamu se zlatou tečkou.

  8. 156 Zpátečník says: 6.2.2021 (15.28)
    Hmm, tak já to četl jinak. V tom smyslu, že rok 1989 byl rokem PORÁŽKY ve studené válce a nikoliv OSVOBOZENÍM. S poraženými státy se pochopitelně zachází jako s poraženými. Klaus zkusil emancipační politiku a byl na hlavu poražen Zemanem, který dobře odhadl, že lidu stačí bůček a Chorvatsko a intelektuálové jim k tomu zapěli jak ta Babeta jde do světa.

  9. Poddotek: U Xavera byl mladý Klaus. Výborný, jako obvykle.

    • 2 Martzurka: Nemá smysl o něčem diskutovat s lidmi, kteří všechno vědí. Ztráta času. V osobním styku na to člověk přijde dřív.
      Pro klid v domě klidně přiznám, že to červené kolečko je vlastně modrý trojúhelník. Nic netratím, získám více volného času.
      [;>))

  10. 2 skimic – vod který doby je Špidla intelektuál? Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí…

  11. Františku,
    o tom fungování – na jiné kmeny – je to s prominutím pitomost. Jo, funguje na jiném principu, to už jsem tu psala – Pfizer a Moderna jsou mRNA, nové, experimentální. AstraZeneca a Sputnik jsou adenovirové, s čímž se experimentuje – v laboratořích po celém světě – daleko déle (např. proti TBC, ebole, HIV). Všechny vakcíny jsou navrhovány proti covidu, imho celkem univerzálně (S-protein). Ale ani mRNA, ani adenoviry se neinkorporují do jaderné DNA (u mRNA vůbec, u virů by se to snad stát mohlo, ale to by asi tak buňka měla nějaký problém předem). Jsou ale vyvíjeny a Číňani už s nimi i očkují vakcíny s oslabeným či inaktivovaným virem. Novavax má zase něco protilátkového, ovšem zcela nového, neboť se to do buněk dopraví pomocíá nanočehosi (to jsem ještě nestihla dostudovat).
    Nejsem odborník, považuji se za poučeného laika. Něčemu rozumím více, něčemu méně. Neví, jak do toho zasahuje neviditelná ruka trhu, ale štve mne, že ideologie zasahuje zjevně rozhodující měrou.
    A moje připomínka Salka a Sabineho – schválně jsem upozornila na jejich původ, a Sabinovu cestu do SSSR. Nakonec jsou z toho vakcíny pro všechny, dostupné…Luis Pasteur, díky němuž jsem se dala na studium biologie (a viděla se na jeho místě, mezi Petriho miskami a zkumavkami :D…), říkával, že věda nemá hranic….

    Co mne udivuje, je absence výzkumu hledající covidový „prototyp“, ačkoliv se ví, že u lidí žijících v okolí jeskyní, kde se netopýři združují, se nákazy netopýřími viry vyskytují, a snad mají v krvi i nějaké protilátky. Takže zatím netušíme, zda nedošlo k zoonóze před x-lety, opakovaně, a virus se spokojeně evolvil, až nastal průšvih – z hlediska evoluční genetiky je to možné a nepotřebuji k tomu ani šílené vědce pracující na zničení lidstva, ani mimozemštany sedící na planetě v galaxii far far away a sledující cvrkot (jo, pardon, s tímto ještě nikdo nepřišel).
    Ohledně mutací – ze zatím dostupných dat covid mutuje o polovinu méně rychle, než chřipka (a chřipka je celkem rychlík, proto každý rok jiná vakcína). Ovšem to je hodnota PRŮMĚRNÁ, některé kmeny mutují rychleji, některé pomaleji. K mutaci dochází při replikacích, tedy při každém množení genu – pokud se člověk nakazí jedním kmenem, a chvíli s tím choří, tak ve finále – po týdnu či delší době (a že ve špitálech leží i déle) – může dál do okolí uvolňovat už nikoliv původní kmen, ale jeho vlastní, násobně zmutovaný. Čím víc lidí se tím nakazí, tím víc ten virus může mutovat. A ty mutace, jako celá evoluce, jsou jev zcela stochastický – ovšem pokud se nějaký kmen adaptuje a začne být nakažlivější, a přidá pár mutací ovlivňujících další aspekty – no nazdar. Ovšem při tak značném promoření populace je to v podstatě jen otázka času, kdy k tomu kde dojde (Anglie, Jižní Afrika). Vysledovat to přesně by znamenalo osekvenovat genom viru z jednoho každého nakaženého člověka.
    No nic, asi nemá cenu se rozčilovat. Co mne mrzí je to, že se česká virologie zjevně po revoluci totálně potopila, rozdrobila na jiné ústavy, a výroba prodala do zahraničí. Teď můžeme leda klepat na dveře a šoupat se skr ně po kolenou, aby nám někdo laskavě vakcínu prodati ráčil…

  12. Co mne mrzí je to, že se česká virologie zjevně po revoluci totálně potopila, rozdrobila na jiné ústavy, a výroba prodala do zahraničí. — Musím do terénu, dovolím si jen upozornit na shody tohoto tématu se 156.

    • Nepotopila, nerozdrobila. Byla potopena a rozdrobena. Jako to ostatní.

  13. Osvobození nebo porážka? Ano. Dobyté území. Fešácký protektorát. Slepice nadšené z toho že budou sežrány. Jenže, už to není co bylo, lišky začínají mít břichabol.

  14. Nyní v přímém přenosu sledujeme pokusy o osvobození Ruska. Svoboda, demokracie, lidská práva. V překladu: Fosilní paliva, rudy, odbytiště pro korálky a zrcátka.
    Převrat v Myanmaru? Převrat? Myanmar? To existuje? Ach tak, jen lidská práva? Nic víc? Nic zajímavého k těžbě? Pro základnu?

  15. Nákaza, zajímavé, že se většinou šíří z exotiky kam se nasrali Angláni.
    Kterým mimo jiné vděčíme za opium a nepřímo za heroin. V porovnání s nimi je Medelínský kartel spolu s obchodníky s heroinem obchůdek v Horní Dolní v porovnání s hypermarketem.

      • Ano, jenže až v další řadě.
        Když tohle téma, zrušil bych i spotřební daň z alkoholu. To by byla zásadní kulturní revoluce.
        Lihovin přibývá rychleji než při své silně podnormativní spotřebě stačím spotřebovat. Bohužel jinak nepoužitelných. Jednou použil jako kapalinu do ostřikovačů. Toho hmyzu….
        Bohužel, alkohol nedenaturovaný rozličným sajrajtem znemožňujícím pití či naopak umožňujícím pití, nepatří mezi běžný maloobchodní artikl. Nehledě na cenu.

        • Jakýho hmyzu?
          Že tys do ostřikovačů nalil griotku?

  16. 161 Matzurka says: 6.2.2021 (15.59)
    A nemohli to sem zavléct mimozemšťané? Nemyslím samozřejmě úmyslně. To ne. Ale třeba z nedbalosti nebo roztržitosti.
    Pes když jde domů, to je nějaké práce než se mu umejou tlapky. A to má jen čtyři.
    Ani si raději nepředstavuju že se vracím do korábu a těch končetin mám osmadvacet. A to jsem ještě něco opravoval (koráb je novej ale chtěl poštelovat aby byl ještě lepší) a tedy jich mám polovinu spletenejch do vánočky že ani nevím který je který. S potížemi rozeznávám alespoň to, které používám k rozmnožování.
    No a pak když se na Poště (Intergalaktický Hub pro pendlery) oblíknu do skafandru (28 chapadel narvat po sedmi do rukávů a nohávů včetně rozmnožovacího), tak nějakej ten lotřík kovidí může uniknout pozornosti.

    • Mimozemšťané nemají potřebu se vměšovat do pozemských záležitostí. Pozemšťané si na to stačí sami.

      • Jistěže. Velmi neoblíbený druh „Odporňouš zuřivák.“ V galaktické karanténě. Aby se nerozlézal.

    • skimici,
      jinde na netu jsem našla hezky komentář na podobné téma,
      volně parafrázuji:
      Jestli to tu pozorují nějací mimozemšťani ze svého korábu, tak nepochybně rychle kopli do vrtule a honem pryč, s brbláním „co když je to nakažlivé…“ 🙂

  17. Monitor co chvíli zčerná? V pravidelných intervalech? Pomohlo by změnit nastavení ve správě spotřeby počítadla, případně i monitoru?

  18. Shrnuto: Nynější stav je výsledkem dlouhodobého vývojového procesu. Není anomálií zvrátitelnou výměnou nějakých lidí v politické reprezentaci, v představě, že jestli tam dostaneme tyhle… bude to daleko lepší. Nebude. Protože nynější stav je příčinou proč jsou tam ti a ne jiní. Proč fungují tak a ne jinak. Nynější stav je zatím stabilní, Není situace, že by stačilo jen pošťouchnout tak jako v roce 1989.
    Není revoluční situace, nejsou objektivní podmínky Viz Lenin : „Stát a revoluce“. Jeho teze platí pro každý převrat bez ohledu na ideovou náplň.

  19. Schumi,
    není třeba se v tom babrat: prostě a jednoduše neexistuje poptávka obyvatelstva po životě podle svých představ, z plodů vlastní práce, které smění s ostatními jedinci. Vzpomeň na debaty v době „řecké krize“. Obyvatelstvo poptává subvence, regulace, restrikce, zákazy a tresty. Tak je má. Potíž není na nabídkové straně, ale poptávkové. Konce jsou jasné. Nemohou být jiné. Von Mises napsal roku 1944: „Žádná zastupitelská demokracie nemůže obstát, jestliže velká část voličů stojí na výplatní listině státu. Jestliže se poslanci nepovažují více za věrné zmocněnce daňových poplatníků, nýbrž za představitele příjemců platů, mezd, subvencí, podpor v nezaměstnanosti a jiných dobrodiní z daňového hrnce, pak je s demokracií amen“.

    • Modrej, to není v rozporu.
      Poptávka neexistuje protože to co popisuješ… z plodů vlastní práce… je součástí kultury všedního dne onoho obyvatelstva, odrazem toho co má v hlavách. To je jeden faktor, dobrovolně to nezmění. Hlavním faktorem je neexistence ekonomického přímusu. Prostě to zatím funguje. Transakční náklady těch i oněch. Rovnováha stabilizovaná distribuovanou ideologií.

      Je vyloučeno aby dlouhodobě fungovalo. Pak přijde ekonomický přímus. Umřít nebo pracovat. Nebo revoluce. Bohatým vzít a sežrat. To nevydrží dlouho. Známe Pak? Umřít nebo pracovat. Jinak to nejde.

      Celé ekonomické pojednání, které by kolem toho šlo postavit je vyjádřeno v přísloví „Bez práce nejsou koláče.“

      • A proto se ten systém musí nejdřív vlastní vahou zhroutit.

  22. Pana Geraetse nějak nechápu. Pokud mám továrnu nastavenou na nějakou kapacitu výroby čipů a pak se poptávka náhle sníží, omezím výrobu. Ale ty kapacity se přece nikam nevypaří. A pokud pak zase poptávka stoupne, uvedu je do provozu.
    Nebo je to při výrobě čipů jinak?

  23. >> Zpáteční 152
    I kdybych byl miliardář, nedal bych ani korunu. Ale domnívám se, že kdyby se ta trajektorie měla měnit třebas na konci 60. let – tak bych o tom začal uvažovat. Lidé, kteří onen Institut rozjeli, ale postupně odcházeli a ti zbývající byli pod nejrůznějšími záminkami odstavováni, takže rostl podíl žvanimírů a zakladatelů „svého druhu českých škol“*), takže začalo vznikat něco, čemu můj tchán říkával „instituce živící se meditací o práci“. Zajímavé je, že řada ex-zaměstnanců onoho Institutu se uplatnila v poměrně širokém rejstříku oborů – ale i zemí.

    *) To je autentický výrok z diskuze na jedné konferenci v roce 1970, kdy sk tři „koryfejové“ vědy sekali vzájemně poklony.

  24. Schumi, ad 170:
    aniž bych byl ekonomem, aniž bych tomu rozuměl:
    Automobilky se obvykle zásobují u klíčových komponent u dvou nezávislých dodavatelů (Bosch, Conti). Tito dodavatelé prvního stupně (Tier 1) mají také své dodavatele (Tier 2). Tito mají případné další dodavatele (Tier 3…x). (Pro odborníky píši nepřesně).
    V každé vrstvě platí, že dodavatel se musí jistit pro případ výpadků u dalších dodavatelů. Tak to činí. Zároveň je velký tlak na cenu automobilu. Viz možnost koupit automobil za pět průměrných mezd.
    V dobách, kdy je vše naskladněno, kdy výroba běží jak má, kdy fungují spediční firmy je celý řetězec nastaven na ziskovost v řádech procent. V době nenadálé změny je to horší. Najednou se zjišťuje, že automobilka, která má teoreticky čtyři nezávislé zdroje (B1, C1 Tier 1), (B2.1, B2.2, C2.1, C2.2 Tier 2) má ve skutečnosti dodavatele jediného – firmu NXP. Firma NXP (podrobnosti neznám) vyrábí „čipy“ – procesory, řadiče, výkonové součástky, sama si pro ně vyrábí wafery, ale pro jejich zapouzdření (takový to černo-šedý plast) používá substrát obvyklý pro všechnu elektroniku.
    Jenže minulý rok byl pro elektronický svět přelomový. Najednou každý zaměstnanec, každý student potřeboval notebook/tablet/telefon pro práci z domova. Starší notebook nestačí, nefunguje na něm přímý přenos videa. Serverové farmy Google, Amazonu, Microsoftu rostly nade všechny meze a všechny čipy se stávají nedostatkové. TSMC, firma vyrábějící většinu waferů pro firmy co nemají vlastní továrny (AMD, NVIDIA) +- stíhá pokrýt poptávku, i když musí odmítat střelce co chtěli urvat kapacitu na poslední chvíli, ale najednou chybí potřebný substrát (viz výše – černo šedá hmota) pro pouzdra čipů. Proto si nemůžete koupit oblíbený procesor, grafickou kartu, a nyní i automobil. Jak to vyřeší trh? Během 9-12 měsíců se poptávka setká s nabídkou. Firmy přistaví potřebné haly. Do té doby kdo víc platí, kdo maže, ten jede.
    Ještě odpověď na otázku: Jak to, že firmy, které měly mít zajištěno více dodavatelů, nakonec skončí u jediného „úzkého hrdla“?
    V dobách klidu a míru firmy (zde B1, C1) nakupují většinu zboží (80%) od jediného dodavatele – firmy ABC(ABC == B2.1 == C2.1). Mají smlouvu i s druhou firmou – DEF(==B2.2 == C2.2) , od ní nakupují 20%, platí klidně i mírně vyšší cenu. Pro případ výpadku ABC jsou připraveni zvednout objem nákupů. Jenže firmě DEF se často nevyplatí vyrábět dané součástky, a tak je nakupuje od firmy ABC, skladuje je pro případ náhlého růstu poptávky a přeprodává firmám (B, C). Firmy (B, C) mají vůči automobilkám splněný požadavek na dva nezávislé zdroje, vše v pořádku prochází audity.
    Teoretická situace: Nějaké naštvané ťululum v Mordoru schválně rozbije řídící počítač automatu vyrábějícího speciální šroubek pro významného zákazníka. Shodou okolností je ten šroubek nutný v každém evropském …. Co se stane? Možné důsledky – kdyby nejmenovaný nekmital – vidíte.
    Naše výroba je velmi efektivní. A křehká.

    • Doplňující otázka: jak může automobilka potrestat firmu (B, C)? Nijak. Jedná se o duopol, ostatní firmy byly z EU trhu vytlačeny.
      Majetkové podíly automobilek a osobní a rodinné konexe ve firmách (B, C) neznám.

  25. No, holandský soudruh ohřátím vzduchu ve své naduté tlamě způsobil malý vír, který ve svém důsledku bude do roka a do dne znamenat funglnágl bovou fabriku v číně produkující ten bazmek kvůli kterému automobiloví obři zavíraj své závody.
    Ale možná to taky bude tak, že ten 20ti procentní pokles poptávky již před kovidem (viděl jsem to v numerech už na přelomu roku) byl vyřešen evropskou 6 týdenní dobrovolnou odstávkou a teď dochází k přeskupování a sortimentnímu upřesnění další produkce. Pči tom se dělají i chyby i se zavírají závody atp.
    A ten nafoukanej holanďan si hraje na děsně mocnýho pařmena. Řekl to na lokálním BNR National Auto Show a sám si to vysvětluji tak, že potřeboval dostat do postele nějakou okouzlující front office managerku a tak chtěl jejím rozšířeným a očím hltajícím jeho projev imponovat-

    • Před krátkým časem jsem navštívil dealerství jisté automobilky, která brečí, jak jí nejde odbyt. Jenže když jsem byl seznámen s dodacími lhůtami, měl jsem pocit, že je polovina 80. let a jsem v Mototechně. Tak nějak nevím jak to vlastně je.

  26. >>PeS
    Tak jsem se dočetl, že předseda (německé) konference rektorů varuje, že výpadky ve školách budou mít negativní dopad na vysoké školství a že bude třeba rozšířit doškolovací kurzy. Pro mne v tom byla dvě překvapení: že totiž doškolovací kurzy pro prváky jsou na německých vysokých školách běžnou věcí a že lze očekávat další pokles úrovně prvkáků v matematice, kterýžto pokles měl ale započít už dávno před coronavirem. Napadlo mne, že ten hodnostář by mohl být nějaký matematik či fyzik a proto si poplakal. Nikoliv. Dotyčný je profesorem litrarury (a rektorem) na Freie Univerität v Berlíně a je uznávaným odborníkem na novověkou německou literaturu. Takže ta situace je asi nedobrá, když nad úrovní středoškolských znalostí matematiky bije na poplach profesor humanitního oboru.

  27. Skimici: jako dodavatel nikdy nemluvím o problémech svých zákazníků. Proto jsem se dopouštěl čistě teoretických úvah. Kdyby situaci mohly vyřešit dodávky z Číny, vyřešily by jí. Mají stejné problémy. NXP, STM jsou jedni z posledních polovodičových mohykánů v Evropě.

  28. 177 nickname says: 6.2.2021 (18.31)
    říkám do roka a do dne. Ne že to už mohli vyřešit pokud je tedy jádro pudla tam.
    Chci jen říci – pokud to tak skutečně je, nová fabrika co vykryje převis poptávky je hotová zjruba za rok. Co má vyrábět je definováno. V zásadě nuda.

  29. Nejsou to jen čipy – chybí železo, překližka, polyuretanové pěny. Třeba cena pěn se od září zvedla o 38% a furt nejsou. Údajně chybí nějaký polyolen, což je pojivo a jinak dle zvěstí vedlejší produkt při výrobě leteckého kerosinu. To jen z naší branže.

    • Asi tak. Trh si poradí, když ho necháme, ale chce to čas.
      Také nestíháme vyrábět.

        • Rozkývání rovnovážného stavu je běžnou metodou k hledání případného vyššího optima.
          Prakticky, pokud je šéf nekompetentní debil nemusí to znamenat, že nemůže občas dosahovat úspěchů.

  30. Foundry – ad 172 – No, při výrobě čipů je to maličko jinak.
    Úplně přesně do toho nevidím, protože jsem na ČVUT nestudoval mikroelektroniku, ale jiný obor, nicméně výroba čipů je dost složitý řetězec.

    1. Na úplném začátku jsou výrobci takzvaných „waferů“ což jsou superčisté (většinou kulaté) pláty vyrobené z křemíku nebo GaAs (to podle typu polovodiče).
    Jejich výroba je kontinuální, protože se to čistí a zpracovává krom jiného metodou pásmového tavení. Z toho plyne, že jakmile se stroj zastaví, nelze ho jednoduše uvést do chodu. Analogií může být třeba vyhasnutí vysoké pece nebo sklářské pece. Krom toho, velmi důležitou součástí celého tohoto prvotního procesu je výroba a spotřeba superčisté vody (ve srovnání s touhle vodou je běžná destilka vícéméně špinavá louže). A to ja další proces, který pokud se zastaví, trvá měsíce ho znovu rozběhnout, protože celé zařízení se musí vypustit, rozebrat, vyčistit, vyměnit nějaké části, smotovat, napustit a nechat zaběhnout, než to znovu začne produkovat vodu která má požadované parametry.

    2. Tyhle „wafery“ se po nařezání odvezou do úplně jiné fabriky, kde se pomocí sofistikovaných metod leptají, dopují a dělá se s nimi fůra dalších věcí tak, aby na těchto waferech vznikly polovodičové chipy. Následně se wafer rozřeže na jednotlivé chipy a ty se odvezou na další zpracování (např. zapouzdření).
    Opět je to proces, který nelze jednoduše vypnout/zapnout, protože látky které se v jeho průběhu používají jsou extrémně čisté, poměrně extrémně korosivní a nestálé.
    Takže když odstavíš jednu linku a chceš jí pak znovu uvést do provozu, trvá to třeba rok nebo víc. Třeba jen ta část, kde se litograficky vytváří stopy které tvoří ve finále jednotlivé transistory (a takový centrální chip grafické karty má těch transistorů třeba 5 miliard na ploše 15×15 mm) má sice autokalibraci, ale ta trvá pár měsíců než se to celé samo nakalibruje a rozsvítí ze zelená, že to může pracovat. Ale stejně i pak máš zhruba 80% zmetků, než se to během dalšího roku usadí.
    To je mimochodem důvod proč třeba přechod z 9nm technologie na 7nm technologii trvá pár let.

    No a na samotném konci je teprve výrobce chipů. Pokud se u něj něco dlouhodobě zadrhne, tak to vede k tomu, že jeho dodavatelé (vesměs z Asie) vypnou to, co popisuju v kroku 2. a 1.
    Vypnou to proto, že udržovat to v chodu je extrémně drahé a pokud není odbyt, padají peníze víceméně do kanálu.

    Jenže když se zařízení z kroku 1. a 2. odstaví, tak znovu je zapnout trvá měsíce či roky a není fysikálně možné ten proces zkrátit.

    • Jo a pokud by se někdo ptal, proč výrobci z kroku 1. a 2. nevyrábí na sklad, tak je na to jednoduchá odpověď.

      Ty wafery se nedají skladovat, nejsou to brambory. Na vzduchu to poměrně rychle koroduje a ve vakuu to mění svoje parametry (zejména tedy krystalickou strukturu) a dokonce i inertní plyny jako argon to v čase degradují, protože i samotný Brownův pohyb molekul se na tom projevuje. A prachové částice v tom skladu (řekněme koncetrace 0.001 ppb) umí velmi rychle zlikvidovat úplně celý sklad, protože ty wafery poškrábou.

      • A když si představím, jak by tahle technologie měla vydržet mezihvězdné expedice…
        Ano, já vím… ale nekažte mi tu dětskou naivitu.

  31. To pak chápu. Na místě onoho Holanďana bych tedy publiku jednoduše sdělil, že chybí materiál, neboť výroba polotovarů není schopna pokrýt krátkodobé výkyvy poptávky.

    • No to není a nikdy nebyla. Takhle ten řetězec prostě vymyšlený není a nejspíš se tak ani vymyslet nedá.

      Dosud se s tím problémem setkávala jen víceméně poučená část odborníků a to ještě tak na té úrovni, že procesor nové generace nebo grafická karta nové generace sice byla, ale nedala se půl roku nebo rok koupit. Nebo že nástup nové generace procesorů se o rok nebo dva zdržel.
      Ale nikdy se zatím nestalo to, že by se to takhle zadrhlo…

    • Ale už bys tu manažerku nedostal do postele.

  32. Skimici, a co bych tam s ní měl dělat? Akorát by mi chrápala do ucha a rušila zasloužený odpočinek.

  33. Ještě mě napadlo – nešlo by to sehnat na Aliexpressu?

    • Zdá se mi, že ano. Když člověk umí hledat, najde tam téměř vše. Atomovou bombu jsem ještě nezkoušel. Ale je riziko, že nebude fungovat. Ovšem – za ty peníze nemůžete čekat zázraky.

      Mrzne a sněží. Už jsem tohle dost dlouho neviděl.

    • Myslíš hotové chipy ?

      No to by jistě šlo. Problém je ovšem v tom, že když máš opravdu kliku, tak dostaneš jen nefunkční chipy, které jsou většinou jen potištěné pouzdro bez samotného chipu. Na to přijdeš hned.
      Horší je, když dostaneš chipy buď padělané (je v nich je půlka toho co to má dělat, ale na první pohled to nepoznáš) nebo zmetkové (které sice dělají to, co by dělat měly, ale jen občas). To je pak na průser zaděláno. A v automotive je to řádově větší průser než když si koupíš na Aliexpressu USB klíčenku na které je napsáno 512 GB a ve skutečnosti má 4 GB. 🙂

      A úplně největší průser je, když tam koupíš obvody, které sice dělají co mají, ale jsou mimo tolerance, například teplotní nebo vibrační. To se pak svolávají celé série automobilů na výměnu čehosi a patřičný pracovník, který to podepsal, si hledá hezký strom, provaz a tak.

  35. 169″
    Žádná zastupitelská demokracie nemůže obstát, jestliže velká část voličů stojí na výplatní listině státu.

    A nehrozí obdobné nebezpečí, když velká část zaměstnavatelů zmíněných voličů vyžaduje dotace od státu?

  36. Děkuji za vysvětelní. Tohle je svěží téma. Děsí mě, kam až a s jakými důsledky pro spolehlivost dojde miniaturizace. Mnoho prostoru už nezbývá. Hradlo z několika atomů?

    Mám doplňující otázku. Jestliže trh, proč nedochází k vyrovnání nabídky a poptávky přes cenu? Předpokládal bych, že nedostatek zvyšuje cenu, která zreguluje poptávku tím, že zvýší náklady natolik, že zvýší cenu finálního vyýrobku, čímž sníží poptávku.

    Ledaže by příčinou byl uzavřený dlouhodobý kontrakt.

    • No právě v těchto věcech se podepisují kontrakty na roky nebo desetiletí. Zejména kvůli tomu, že nelze linku jednoduše přidat nebo odebrat.

    • Jinak ono těch fabrik, co to dělají zase tolik není. Asi tak dvě nebo pět maximálně, v celé Asii.
      Takže to funguje tak, že firma podepíše dlouhodobou smlouvu s Intelem nebo třeba s Nvidia, že jim bude dodávat chipy 15 let a oni se zavážou, že budou čtvrtletně odebírat X miliard chipů.
      Nebo podepíšou smlouvu třeba se Samsungem, že mu budou dodávat paměti. Taky na 10 let.

      Před pár lety byl podobný problém s pamětmi RAM. Najednou celosvětově nebyly a bylo to kvůli tomu, že jedna fabrika (tuším v Thajsku) která dodávala přes 70% paměťových chipů pro všechny výrobce DDR pamětí vyhořela (nebo byla zaplavená, už si nepamatuju). Ceny tenkrát stouply skoro na čtyřnásobek.

  37. Nebo ještě jinak, ohledně těch chipů na Aliexpressu.

    Je to pár let, co světem prošuměla taková hezká aféra. Velmi známá firma FTDI, která vyrábí chipy které fungují jako předník ze sériového portu RS-232 na USB a naopak.
    Někdo v Číně ty chipy okopíroval a začal je masově vyrábět a prodávat, mimo jiné prostřednictvím Aliexpressu. Chipy fungovaly a celkem hodně výrobců všelijakých udělátek od kabelů k různým ISP programátorů až po velmi drahé měřící přístroje vybavené USB výstupem je začaly používat.
    Pár let to skvěle fungovalo a pak jednoho dne padlo hovno na větrák, protože firma FTDI udělala novou versi driverů pro Windows, která jednak odmítala spolupracovat s padělanými chipy a za druhé (ve spolupráci s Microsoftem) už nedovolila zpět nainstalovat starší, leč funkční versi driveru. A to bylo najednou kvikotu, když zcela legitimně pořízené výrobky (často velmi drahé) najednou přestaly fungovat, protože spojení s PC se nedařilo. I pár českých firem na tom docela pohořelo. Z těch mezinárodních si vybavuji Wacom, který také „výhodně“ nakoupil tyhle chipy a montoval je do svých tabletů, které používá 99% umělců v oblasti počítačové grafiky, protože je to naprostá špička v oblasti téhle technologie.

    • převodník, ne „předník“, sakra…

  38. Pavle,
    ad 180 a etapa 1. Mám dvě otázky: Zaprvé: Jaké jsou fixní náklady chodu tavicího zařízení? Jde o to, že pokud jsou náklady na „chod na prázdno“ nižší než součet nákladů opětovného uvedení do provozu a nákladů obětované příležitosti z nevyrábění, tak se vyplatí nechat zařízení „běžet“ na prázdno. Což souvisí s následující otázkou.
    Zadruhé: Jaké jsou kalkulované ztráty v průběhu výrobního cyklu? Resp. kolik tavené hmoty se v průběhu výroby „vypaří“? V případech, kdy je „zastavení výroby a její opětovný rozjezd“ nákladné jako v uvedených případech hutí a skláren, tak je běžnou praxí, že po ukončení výrobního (tavicího) cyklu vsázku vylejí a nalejí ji zpět a zahájí opět výrobní cyklus. „Vypaří“ se totiž cca 2 %.

    • No, já přesně nevím, jak jsem psal, nestudoval jsem mikroelektroniku, studoval jsem jiný obor na FEL ČVUT.
      Ale pokud jsem ty postupy správně pochopil, tak „naprázdno“ to běžet nemůže. Pásmové tavení (navíc v tomto případě několikanásobné) je kontinuální proces, který vyžaduje stálý přísun vyráběného materiálu.

      Pokud se týká ztrát při výrobě, tak ty nejsou malé, Výrobu waferů si lze velmi zjednodušeně představit tak, že vyrábíš nekonečně dlouhou superčistou tyč o přůměru třeba 40 cm a z ní laserem „ukrajuješ“ plátky silné třeba 0.3 mm. Nějaký prořez tam je, ale jak velký, to netuším. Dále vím, že i samotné vyrobené desky mají určité procento zmetků, kde krystalová mřížka není taková, jaká by měla přesně být. Ale jaké je procento zmetků, to už netuším. Každopádně ty zmetky jsou „čisté“, takže mohou jít zpět na přetavení. Ale pokud bys to chtěl „vypustit“, tak to co vypustíš už znovu použít nejde. Nějakým procesem se to sice dá recyklovat, ale nevím jestli se to vyplatí, není to železná ruda a ten proces je dost komplikovaný, protože to zoxiduje částečně na SiO2 (což je víceméně sklo) a pak se to musí nějak redukovat zpět na Si.

      Každopádně výpadek je problém. To soudím z toho, že každá ta fabrika má několikanásobné jištění silové elektřiny z několika zdrojů a také svojí záložní malou elektrárnu a navíc obrovské záložní generátory. Takže třeba při rozumně velkém zemětřesení to výrobu nepřeruší. Při tsunami ovšem ano, to se v minulosti stalo.

  39. Ještě doplněk k 188 – osobně si jsem přesvědčen, že pravdu má Foundry v 181. Ačkoli považuji „korporáty“ za naprosto nefundované a nekompetentní, tak předpokládám, že počítali „odpovědi“ na moje otázky.
    Stran ceny: pokud se kýve trh v důsledku vnějšího (v ekonomické hantýrce „exogenního“) šoku, který je současně celosvětový (nejedná se o lokální přírodní katastrofu), tak bude cena hledat „nové optimum“ delší dobu (tohle není laboratorní test a proměnné všichni tají, protože obchodní tajemství) než by tomu bylo při lokální katastrofě. Tam by zbylí výrobci zvýšili ceny o XX %, odpadli by mezní výrobci, potom o XX plus AA % a nové optimum by bylo na světě. Teď se vše ještě komplikuje (prodlužuje) tím, že vlády „stimulují“ hospodářství, tudíž udržují při životě mezní producenty (teď se jim moderně říká „zombie“), kteří by (za jinak stejných okolností) už byli „fucking history“.

  40. Rozumím. Předpokládal. Jiná situace než aktuální cena rohlíku. Dlouhodobý kontrakt.

  41. To jsou kurvy….Koukal na SSD Samsung 860 EVO na Alze. Nejen tam, ale i jinde, že MLC. To je přece pitomost, protože nejmíň od 850, nikoli verze pro, je to TLC.
    A taky že jo. Je to TLC. Ne, že by 600 TBW u 1TB bylo málo. Ale jsou to kurvy.

  42. Dobré ráno. Díky Pavlovi K. za vysvětlení výroby čipů. Omlouvám se za zmatek ohledně nedostatku „černo-šedé hmoty“. Já … V hlavě mi sepnula vadná elektronka z podniku katoda Holomóc…
    Nedostatek by měl být „substrate for packaging“, což na 99% není uvedená hmota, ale může jít o něco úplně jiného, například „interposer“, na který se čipy lepí/pájí.
    Příklady „balení“ – packaging – dnešních čipů.
    https://industrial.panasonic.com/ww/products-fa/solution/package
    https://seekingalpha.com/article/4082455-advanced-semiconductor-packaging-starting-to-change-memory-market-landscape
    Je to kouzelný svět trpaslíčků, tranzistory mají na šířku nízké desítky atomů. Čipy se k sobě lepí do jednoho pouzdra kvůli snížení vzdálenosti mezi nimi, spotřeby…
    Co přijde pak? Nevíme. „Moorův zákon“ o zdvojnásobení počtu tranzistorů na čipu každé dva roky platí už pár desítek let a zároveň se pár desítek let počítá s jeho koncem.
    https://cerebras.net/cerebras-wafer-scale-engine-why-we-need-big-chips-for-deep-learning/
    Cerberas přišla s čipem velkým cca 20×20 cm.
    Roční investice továrny TSMC do nových technologií přesahují $20mld. Konkurenceschopný je Samsung a (možná, někdy) Intel. To je vše, přátelé. Ani Čína není zatím schopná si koupit vstupenku do tohoto kruhu vyvolených.
    A co až Čína obsadí Taiwan? Tak to budeme… No vy víte kde. TSMC je největší motivací pro USA bránit Taiwan. Zbytek lze vyrábět někde jinde. Nechá se to vyšumět jako jiné problémy. Bez TSMC by nebyly dnešní výpočetní centra pro Department of Energy apod.

  43. Dobré zas ráno… 2 Pavel Kořenský ad 180 a dále… Děkuji za stručný úvod do reality pěstování polovodičových krystalů. Já, jako pěstitel, bych k tomu mohl něco málo dodat, ale v celku netřeba… Jen tolik, že já (a kolegové) pěstujeme krystaly do průměru tak 6-7 mm a délky tak 5-6 cm. I tak, příprava pece na tažení trvá minimálně den a minimálně přes noc čerpání na požadované vakuum. Pak tažení a následný procesing…
    Ale dobře jsi zdůraznil, že jsou tam pasáže, které se nedají uchvátat. Žádné „poručíme větru dešti“ nadšených soudruhů… Ta fyzika se prostě obechcat nedá… Kdyby nebylo nadšených soudruhů v Černobylu, který si nedali říct, že reaktor spadl do argonové pasti a musí se nechat mimnimálně 12 hodin odvětrat, tak milej Černobyl mohl fungovat v klidu a v pohodě dodnes… No a s těma polovodičema je to ještě horší…
    Na druhou stranu, pro uklidnění Schumiho – dobře udělané a hlavně dobře zapouzdřené polovodičové součástky vydrží dlouho. opravdu dlouho. Ještě to nikdo nezměřil, protože i ty ranné transistory pořád ještě fungujou…

  44. Přečteno:
    Rusové byli u Varšavy za čtyři dny. Virtuálně.

    Jedná se o manávry NATO, škoda, že Němci neprovedli přepad Gliwického vysílače také jen virtuálně. Nebo to označení „virtuálně“ tam nekdo napsal omylem a tak celou akci zvrzal?

  45. Dobré ráno vespolek,
    předpokládám správně, že nejde jen o telefony ? OT, když každý rok firmy předvádějí nové a ještě novější modely, co se stane s těmi starými neprodanými ?

  46. Od Alzy nekupuji kvůli jejich poněkud nechutnému způsobu likvidace Mironetu skrze policii. 191 jen dokresluje, nepřekvapuje.

    • Mimochodem, pro mne kauza Mironet symbolicky ukončila „svobodnou eru“ 90. let.

  48. 195 Matzurka says: 7.2.2021 (9.31)
    Tak do nějaké kojflandí akce a do všelijakých těch šopíků … ještě dnes jdou koupit ajfouny 5S …
    S těmi prodanými ale vyměněnými za nové je to pak koloběh života. Dostane to dítě, pak manželka, potom tchán, babička, dědeček a nakonec možná i tchýně, když ta mrcha furt drží.

    • Vlastně to ještě pokračuje. Zapomněl jsem na Schumiho, který to odborně rozmontuje.

  49. Dobrý den dámy a pánové,
    Matzurko, na Tvůj dotaz odpověděl skimic „jednoduše a přesně“. Já jsem stejný na stejný dotaz odpovídal Schumiho choti v oblasti oděvů. Nové modely nahrazují starší modely postupně, nikoli jednorázově. Starší modely se nejprve dostávají do slev, následně „akcí“ a nakonec je obvykle nabídnou „hromadně“ velkému zákazníkovi, aby jimi vybavil profese, které je dosud nepotřebovaly.

  50. Dostal jsem poránu lepší náladu a jakýsi pocit jistoty. Přírodní zákony ještě stále spolehlivě fungují gender negender.
    V pátek jsem si nechal umýt auto drahým komplexním programem se všema těma šampónama, oplachama, voskama, vyfoukat, lak na vlasy atd.
    Příroda již v sobotu reagovala pohotovně a stejně komplexně. Vosků a parfémů se zbavila usilovnými proudy deště s měnícím se větrem aby ani jedna strana nezústala ušetřena. Pak prudce poklesla teplota aby se stačila udělat silná vrstva ledu na kterou do rána nasněžilo dvacet cenťáků prašanu.
    Když jsem se vzbudil a protíral jsem si oči, zdálo se mi že vidím kousek sluníčka v mracích ale jakoby rozmazaně. Stále více a více si ale myslím, že to byla vystrčená řiť, kterou rychle zahalily mraky ..

Komentáře nejsou povoleny.