Zuzana Chlumská
Jj – už jsem to psala. Mockrát! Poprvé někdy v roce 2000 … pak ještě …. tuhle jsem našla článek z roku 2003. A nebyla jsem sama, pořád někdo píše: „Vychovávejte ty děti pořádně, jinak na to doplatíte vy i ony!“
Všechno marné, jsme tmáři a všechno co bylo je špatně, v 21. století nutno vše dělat lépe! Zejména pak svobodně, takže výchova stala se jakousi cochcárnou, kde nejdříve dítko si dělá co chce a pak všichni dělají to, co chce dítko. Tedy v rodině. Zde.
Dítko však musí do školy a tady narazí – na dalších 25 svobodně vychovávaných dětí, z nichž jedno každé si myslí to samé – že svět se řídí podle něj! Záhy všichni zjistí, že svět je zlej a idea nefunguje. Robě dosud přesvědčené, že např. restaurace je místo k hraní na honěnou a cvičení zdatnosti ve skoku na židle, s úžasem shledá, že je po něm požadováno, aby ve třídě toto nečinilo. A naopak činilo věci nemilé jako je matika!
Leč svobodný duch nedá se tak snadno ujařmit a dítko se vzepře, podporováno matičkou, tatíčkem a babičky se rády přidají. Přesvědčeni, že jejich Pepíček je darem božím veškerému lidstvu, opakují to doma tak často, že Pepíček uvěří.
Podle výzkumu vědců z Amsterodamské university narůstá počet dětí, které k sobě chovají patologický obdiv. A malý narcis pak vyžaduje pro sebe zvláštní zacházení a ohledy …. a zákonitě opět narazí. Zde.
Dítko dále roste a do života se mu začínají plést hlasatelé moderní výchovy, z nichž některé se jim už podařilo uzákonit. A tak vznikají další a další problémy:
Když děti do 18 let se nesmí moc učit, aby se u toho bavily,
když nesmí mít úkoly, aby se neunavily,
když nesmí moc cvičit, aby z něčeho nespadly,
když nesmí nic vyrábět, aby se u toho nezranily,
když nesmí vypomáhat, aby někdo nezneužil dětskou práci…
Za posledních 20 let nám ten problém jaksi nakynul a rozkošatěl. První narcisové už dospěli. O odpovědnosti jim nikdy nikdo nevyprávěl a tak nevědí, co to je. Vědí, že jsou nejlepší, ale stejně dobře vědí, že venku s tím už mockrát narazili. A tak jsou raději doma. Nikdo po nich nikdy nic nechtěl a tak jsou toho názoru, že by tomu mělo tak být i nadále. Čerstvě zletilý mladý moderní jinoch pouze požaduje peníze a služby. Dostane-li se mu toho v hojné míře, je spokojen, zasedne k počítači a usoudí, že svět je v pořádku a není třeba dospět.
Jo a ty holky vyzpovídá BIS a pravděpodobně přiletí i někdo ze zámoří, pokud příslušná šarže už není na oné ambasádě. Přičemž jim bude velmi naznačeno, že by měly spolupracovat když dalo takové úsilí a peníze je odtamtud dostat. To v médiích nejspíš nebude, protože přinejmenším v kategorii Tajné. Ovšem naděje je, protože tady se lecos stejně vykecá.
Jinak konstatuju, že holkám to moc sluší, vypadají dobře, a burka by jim slušela víc.
Tak na novinkach je ten text o tom, ze neznaji sve unosce take, ale misto slov o nejakych detech je tam psano “ rodina“.
Jde-li o opraveny text, neni jasne.
nikde jsem nečetl, že „myslely na děti“, jen, že „myslely na jejich rodiny“….aspoň v tom serioznějším tisku..
1748 Martine TT
… s otázkama počkej až bude jasné co opravdu řekli a jestli nebyly v šoku atd. Ostatně si myslím, že čeští novináři nejsou produktem universit ale okresních rekvalifikačních kursů při úřadu práce.
1750 Schumi
na Interstelllar se směle podívej, dlouhý, něke zbytečný ale imho hodně dobrý na to co se dá vidět. Nedostatky jsou všeobecně rozebírány a jsou tam, třeba okolo černé díry atd, dost to rozebíral i fyzik Luboš Motl na svých anglických stránkách ale neruší to. Vlastně jsem se na to podíval až když jsem si u něj přečetl upoutávku a pár poznámek. Ale je pravda, že se nám moc líbilo i Gravity.
Tady dávám co o tom tenkrát psal.
Interstellar: a great movie
http://motls.blogspot.cz/2014/11/interstellar-great-movie.html
1752 – kam asi letos ta devcatka vyrazej na dovolenou za hranice vsednich dnů?
Jo, taky jsem nikde nečetla nic o dětech, jen o rodinách.
Asi to je nějaká blbost. Z kontextu vyplývá, že šlo zřejmě o popis toho, jak prožívaly únos. V tom momentě pochopitelně jediný deti, na které by mohly myslet, by byly nějaký, který zanechaly tady, než odjely. A o tom nikdy nepadla ani zmínka.
Ledaže by se tam zrovna pohybovaly třeba v rámci nějaké humanitární akce se skupinou dětí a měly strach o svoje svěřence. Ale mám dojem, že tam byly jako turistky na vlastná pěst.
Schumi,
aktéři v Interstellar nejsou nijak profláklí – az na Michaela Caina, a hlavní postavu Matthew McConaughey – toho jsem zatím viděla jen v nějakém romatickém fru-fru, a mezitím drobet dozrál (stejně jako Tom Hanks, a taky nejde vyloženě o „krasavce“ nebo „svalnatce“) – budu se muset podívat na jiné jeho filmy, myslím, že hvězda určitě je. Ale nejsem zas takový filmožrout, takže recentní fimy nemám moc nakoukané.
Příběh nemá románovou předlohu (tedy nenašla jsem), takže na scénář „z místa“ to není zas tak špatné. Jistá ošuntělost vesmírných korábů pramení v tomto případě z podstaty. Nelze popřít, že některé aspekty byly VO inspirovány, ale ve snesitelné míře, stejně jako speciální efekty. Ale víc prozrazovat nebudu, aby si to i ostatní mohli shlédnout a nevědět předem.
Co setýká VO, tak to jsem se zkoušela koukat snad už třikrát, a vždycky jsem usnula… asi mne víc oslovují akčnější filmy 🙂 pamatuji si jen tlupu opičáků, pak neuvěřitelně dlouhé záběry na kosmickou loď doprovázené podmanivou hudbou, a osamoceného astronauta ve sterilní kajutě, jemuž asi začíná hrabat… No, zkusím se podívat znovu, třeba jsem už mezitím taky dospěla 🙂
Vy jste tak naivní – proto jsem napsal, že cituji, protože jsem tušil, jak to bude pokračovat.
Dana sem dala ten link v 9:13, já jsem se tam hned podíval. Text jsem zkopíroval, podíval se do diskuse, tam se na to ptalo více lidí. Teď je opravený text článku, v diskusi nenajdete ani jednou slovo „děti“, vymazali to všechno.
Nestojí mi to za to, abych si dělal screenshoty – nakonec za to nestojí ani celá ta záležitost. Ta věta, kterou jsem kopíroval pokračovala dál slovy“…děti a rodiny..“
1758 Matzurko
… dobře, přiznám se – taky VO nikdy nedokoukal a knihu přečetl až na několikrát. Bude to asi tím, že jsem moc nehulil ani v universitních letech a tím, že A.C.Clarke, je evidentně nějaký prapravnuk Aloise Jiráska …
Ačkoliv něco můžu, třeba The Nine Billion Names of God je imho supr.
Interstellar se mi líbil, možnà mohl být troch kratší….
Ad McConaughey-skvělý je třeba v seriálu True detective.
Skimici, Devět miliard božích jmen je asi jedna z nejlepších scifi povídek. A Clarke má ještě jednu takovou, jméno mi vypadlo. Astronautovi se pokazí vozidlo a tak jde pěšky na kosmodrom. A cestou přemýšlí o historkách o obřím hmyzu, který zatím ale na planetě nolikdo neviděl. A postupne slyší zvuky a vidí stíny …
To se to ohrnuje nos nad stařičkými filmy…..VO jsem viděl ještě na VŠ a v té době to byly neuvěřitelné triky (záběry přistávání na měsíční vesmírné stanici s velebným doprovodem valčíku Na krásném modrém Dunaji…).
Dlouho jsem si to pamatoval, celé roky, ale před pár lety v tývý jsem to raději přepnul na něco akčnějšího….kniha není čitelná vůbec….
A ta Boží jména – to je jen povídka, takže dočíst ji lze lehce.
Mňo, skimici,
tak díky tomu spoileru teď vím, že jsme koukali na zkrácenou americkou verzi 🙂
z AC Clarka mám stejný dojem 🙂
NoName,
dík za tip, pohledám, pokoukám.
Dobrý den, ráno na Radiožurnálu také mluvili o dětech a taky mě to zarazilo. Martinova teorie je zajímavá.
Šimone,
já se nad starými filmy neofrňuju, to bych tu včera nebo kdy nejásala nad Někdo to rád horké !
A kvůli mým milovaným 7 statečným jsem dokonce odkoukala i původní předlohu, tedy Kurosawových 7 samurajů… A co se týká třeba upírů, tak na Kinského Nosferatu (který jen o málo překonal Nosferatu Maxe Schrecka :)…) IMHo nikdo ze současníků nemá.
Já náhodou staré filmy miluju. A dobře chápu a cením, čím byly ve své době super – třeba nové Hvězdné války mi lezou na nervy, ovšem první Jurassic park je skvělý i teď, kdy jsou počítačové obludy na denním pořádku (myslím, že to byl právě první film s těmito efekty).
U té VO mne prostě nezaujal příběh, toť vše.
Devět miliard božích jmen je skvělý právě proto, že to je vynikající a originální námět, ale přesně tak akorát na povídku. Když to byste z toho chtěli mít román nebo celovečerní film, tak to musíte vycpat něčím dalším a ten původní originální nápad se v tom utopí.
Vesmírnou oddyseu jsem viděla, ale patřím asi do kategorie, co preferují akčnější filmy a výraznější děj. Tak nějak jsem se na konci filmu v těch metaforách a vizích ztrácela….
Připadalo mi, že nejpůsobivější a nejdramatičnější je jak v knize, tak ve filmu začátek, který slibuje, že se stane něco strhujícího, ale během tí odyssey vesmírem se to nějak vytratí….
Jinak po trikové a filmařské stránce to je excelentní dílo, to zas jo….
Mně docela vadily i Halovy kecy. Byl inho totálně zpruzenej.
Jo,
a co teprve filmy jako Zemanova Cesta do pravěku (Spielberg kdesi poznamenal, že ho ten film inspiroval taky) a jeho série „verneovek“ byla lepší než čtení románových předloh 🙂 Vlastně se později povedlo i Tajemství ocelového města…
A co se týká navrácených děvčat,
tak doufám, že jim novinářské hyeny dají aspoň na čas pokoj, aby se mohly v klidu setkat se svymi rodinami a vzpamatovat z přestálého.
Matzurko, ad 1744 ještě lepší zpráva by byla, že jsou jimi Putin a Obama. 😉 😀
1768-Halladin už je prostě takový 😉
Ale vážně, holt tehdy nebyla Siri ani Cortana, byl jenom HAL …
Šumaváku, v tom případě bych preferovala vystřelení do vzdálenějších oblastí vesmíru.
NoName, Holly byl/a lepší, což? 😉
1759 Martine Díky! To je ono. Také všiml. Manželka byla zvědavá, co nového, hledali jsme, říkal jsem si, že přece nejsem tak blbej ani blázen, vždyť přece tady… tady to bylo. Znovu velmi pozorně četl. A nic. Tak jsem nakouknul zpátky sem, jestli si někdo také všiml. A všiml.
No a je to tady. Jestliže je promazaná i diskuse, pak to není pouhou „aktualizací“. Přistižení při činu. 1984 v přímém přenosu. Jsem zvědavý, jestli někdo spustí randál, nebo ticho po pěšině. Určitě si toho zmizení všimla spousta lidí. Manželka z toho dovozuje, že jsou „vdané“, že tam mají děti. A že jak na těch záběrech, už osvobozené, jsou oblečené, sedí a klopí oči, že je to podezřelé, osvobození se chovají jinak. Ano, chápu „stockholmský syndrom“. Ale je mi to podezřelé.
1758 Matzurko, v tom je kouzlo VO. Nemám práh zvýšený akčními filmy s akcí pro akci. Velmi popuzeně reaguji na akční klišé a příběh, který je jen obalem pro „akci“.
Z filmů této tématiky, třebaže ne scifi, doporučuju Apollo 13. Sice je tam pár dramatizujících nesmyslů a povinná dávka klišé, ale hodnotím na výtečnou.
viděl jsem v poledne s nima ten klip v jejich lámané angličtině. Děti asi vystřihli i z toho klipu …
Jo a VO se nejen dá číst, ale čte se velmi dobře. Všechny díly. Obecně když čtu dobré čtivo, jako bych viděl film. Někdy se i hádám, že jsem viděl film, třebaže je jen knížka.
1778 skimici, uvidíme. Jestliže chyba v překladu či interpretaci, ano i to je možné, pak otázka proč (pokud) smazáno i z diskuse. Je možné že v průběhu pobytu k něčemu došlo a nezůstalo bez následků. Časem se dozvíme jestli ano či ne.
jí si ohlášení HAL 9000 stáhla a implantoval do první Amiga a ta se mi hlásila po nastartování jako HAL. Tehdy to bylo velmi působivé.Viděli jste Space Odyssey 2010 s Roy Sheiderem a Helen Mirren? Obyčejně se mi sequels nelíbí, ale tahle byla asi stejně dobrá jako Francouzská spojka 2.
Stran vesmírných filmů: Vesmírná odysea je pro mne Film s velkým F. Bohužel, další vesmírný film který jsem viděl byla levičácká sračka Kozoroh 1. A pak už jsem ty vesmírné filmy bral jako konzumní pokroutky, které – aby konzumentům zachutnaly – jsou kořeněny stále větším podílem akčnosti. Zpět k VO: na TyTroubo je film o filmu. Je to nesmírně pěkné povídání, z něhož mj. plyne, že Kubrick byl mimořádný cvok. (Jinak stejnojmenná kniha není předlohou pro film – je až jejím odvarem.)
K možnosti vystřelit nějakého politika do dalekého vesmíru doufám, že W.Churchill měl pravdu když pravil: „You can always count on the Americans to do the right thing—after they have tried everything else.“
Stran „Hanči a Tonči“ bych chtěl připomenout, jak po jejich únosu – kdy se objevovaly názory jako „proč tam ty káči lezly“ – se rovněž objevovaly takové ty sluníčkové expektorace na téma „nepomlouvejte, tam je naprosot bezpečno, já jsem minulý rok jela autobusem z Homsu do Damašku a ani jednou mě neznásilnili“ atp. Jinak sama skutečnost implikující 1984 (děti ano-ne) je sice smutná, ale signifikantní pro naši dobu.
1781 Dušane a navíc VO (SE) je udělán tak, že ani nyní nepůsobí jako retro.
Schumiii,
ale noooo, přeci jen je trochu vidět, že to běželo s prvním Star Trekem.
2010 jsem se myslím pokoušela dívat taky, ale neslavně… asi se nad sebou budu muset zamyslit.
A málem jsem teď spadla ze židle, Helen Mirren je pro mne pravá anglická „lady“, i když jsem ji zaregistrovala až v detektivním seriálu jako DCI Jane Tennison, prostě Paní Herečka. Že hrála ve sci-fi, a tatínek je Rus (tedy rozená je Mironoff), by mne nenapadlo 🙂
1782 dvd
… já bych ty sluníčkové expektorace neshazoval. Můžou být autentické a prožité. Jak se jmenuje ta novinářka co tak dlouho do muslimácka jezdila až si ty muslimáče oblíbila a s nima žila? Procházková? Holkám to evidentně nevyhovovalo, ale to nevíš dokud nezkusíš.
Ještě k Hanči a Tonči.
Já vím, že se nemá citovat z jiných webů, ale tenhle hlas lidu mi za porušení onoho pravidla stojí:
„Pochybuju,že takový pyjavice a nemakančenka bez pracovních náviků někdo zaměstná!“
„A že jak na těch záběrech, už osvobozené, jsou oblečené, sedí a klopí oči, že je to podezřelé, osvobození se chovají jinak. “
Promiň, schumi, ale já si myslím, že neexistuje žádný vzorec, jak se „obvykle“ chovají osvobozená rukojmí. Já myslím, že to je velmi rozdílné a záleží na naturelu dotyčného, okolnostech únosu, délce a podmínkách zajetí, zda je mu vystoupení před kamerou příjemné nebo ho bere jako nutné zlo….
Ono to těm holkám může být opravdu jen docela normálně blbý, protože mají pocit, že si za to můžou.
A pokud jde o oblečení – dá se předpokládat, že dva roky nosily, co jim poskytli únosci a že to asi značkový džíny nebyly. Dá se i pochopit, že převlíknout se pro vystoupení před kamerou asi nebylo to nejdůležitější. Třeba jim je po dvou letech nošení hábitu i nepříjemné ho odložit, zejména před kamerou, protože by si připadaly nedostatečně oblečený.
Ono to opravdu nekončí tím, že rukojmí se vrátí k rodině. Sžívání oběti únosu s rodinou je leckdy složité, zejména když šlo o tak dllouhou dobu. Vracejí se jiný holky jiným rodinám. Dva roky je strašně dlouhá doba.
Souhlasím s DVD. Vesmírná Odyssea 2001 byla pro men učebnící filmového kumštu, jak po režijní stránce (práce s časem a flashbacky), střihové zkratky, hudební aplikace, tecjnika triku, tak i silným filosofickým podtextem – zkrátka film !well ahead of its time“. Že kubrick byl poněkud alternativní svědčí i jeho další dystopický film Clock Orange
OT: DVD pokud jsi občas v Praze, ozvi se mi…jsem tu ještě pár týdnů.
Obě tvrdí, že strávily dva roky v jedné místnosti – po tom nemohou být úplně v pořádku…
Zajaty byly v Pakistanu, při začátku komunikací s IHH byly prý v Iráku. Jak se tam dostaly přes Irán? A přešly npřimpředání do Turecka.
A jetslipak si myjí řiť?
http://pekarkova.blog.idnes.cz/c/453738/muze-si-dobry-krestan-myt-na-zachode-rit.html?ref=viacbloger
Poslouchala jsem záznam rozhovoru, který ty dvě propuštěné dívky poskytly ještě v Turecku. Svou chabou angličtinou jsem zaznamenala řeč o rodině, ale slovo child nebo children jsem nezaslechla. Taže asi to byl omyl v překladu, který převzala média.
Abych trochu odlehčil atmosféru, doporučuji se podívat na Osla. Je tam velice zajímavý článek o jedné velice zajímavé historické ingredienci. Falšovalo se jí mimochodem pivo. Dohužel se musela dovážet z exotických krajin. To u nás jsme na tom lépe. Původně se totiž městečko Plzeň, tedy německy Pilzen, jmenovalo Bilzen, tedy podle u nás velice oblíbené dorgy blínu, které tu s oblibou přidávali do místního moku. Snad po změně názvu mají tyto experimenty za sebou. I když po večeru s Gambáčem nějaké ty pochybnosti mám.
ad 1792 V Indii mají vedle mísy kohoutek s kusem gumové hadice, takže na to mytí nepotřebují PET lahev a – nejsou to muslimové.
Add. dívenky. Je evidentní, že se zoufalí rodičové přestali spoléhat na stát a zajistili si to po vlastní linii. Jenom blba by mohlo napadnout, že takový bezmozek, jakým je např. pan tuším Bárta či nynější Chovanec popřípadě naši emisaři(podle zlých jazyků sem posílají ty největší tupce), by něco dokázali zařídit. Než na tuto skutečnost nebozí přišli, uběhly dva roky. No, podle vizáže zvláště dívky Tonči, která v současnosti vypadá alespoň na fotce na 45 let, si moc radosti holky neužily. Ale nezoufejme, možná se vše v sluníčkově dobré obrátí. Do Česka za nimi přijedou jejich manžílci s jejich dítkami, dalšími ženami, kozinkami, drůbeží apod, k čemuž jim Šabatová zajistí armádní španělské letadlo, které náhodou přeletí Athos, Dinárské hory či co a nespadne. A bude následovat multi-kulti happy end. Rodiny dostanou státní byt v blízkosti mešity v Brně a dívenky už svůj háíbit do smrti neodloží. Nad kotlinkami se opět rozhostí eurorozbíječským vyvrhelům navzdory potřebný klid k práci a důstojné klima k všeobjímajícímu soužití všech kultur na tomto kousínku modrobílé planety.
(1729,1734) – co to mění na schopnosti křižovat proti větru?
Vratiplachtu má zmiňovaná briga či clipper.
(1737) Potrefená husa …..
(1769) Verneovky ve filmu jsou holt něco jiného než v knize. Tohle mne u filmařů mírně irituje, že nějakému svému paskvilu tvrdošíjně dávají jméno existující knihy.
(1787) Co se hábitů týče, osvobození vyjednala turecká muslimská charitativní organizace. Hábity bych přičítal jim.
Aero,
mění to akorát to, že Vaše tvrzení bylo mylné a Schumiho správnéí. No ale přiznání chyby se od Vás nikdy nikdo nedočkal, a mám pochybnost, že by se to někdy v budoucnu změnilo.
Matzurko,
dopadlo to dobře, jsou doma, a tak se trochu humoru dá. Ostatně – řekl bych , že názor muslima odněkud z afgánského pomezí jsem docela vystihl. 😉
1788 Dušane
… jak říkám, moc jsem nehulil ani na universitě, tak mě ani Clock Orange nezasáhl tak, jak by jinak mladého a neklidného levicového intelektuála zasáhnout měl. Byl pro mě ale důležitý z jiného hlediska. Nevěřím, že bych si jinak mimořádně oblíbil jiný snímek s jinak nesympatyckým Michaelem Douglasem – Falling Down. Bohužel s zcela idealistickým a nepravděpodobným scénářem.
Samozřejmě je zapotřebí cítit míru. Být čtvrtý v řadě na pokladně, tři storna, změna pokladní a dvě užvaněné … přede mnou, nezvážené ovoce kvůli kterému pokladní musela běžet zpět, potom, co se dosyta vykdákala s přítelkyní, následovalo pověstné prohledávání dámské kabelky, při kterém srazila láhev mlíka mně pod nohy, našla jenom stravenky a stornovala láhev olivového oleje a výhružně mávala holí …
Kdyby to nebylo přímo přede mnou a cesta zpět byla zavřená, vrátil bych ty housky, mlíko, půlkila lanýžů a Chablis zpět do regálu a pozval bych raději svoji paní na pivo a párek.
1797 křižovat proti větru musí být nepraktické. Může to potřísnit oděv.