Nihil novi sub sole

aneb: Hledejte rozdíly!

Greta to v OSN rozjela tak, že mi připoměla jeden starý textík z dob bojů Akčních výborů proti Temelínu. Jedna generace odrostla a nová nezná… (tedy – nová generace zelených aktivistů zřejmě ano!) Čtěte si a hledejte podobnost čistě záměrnou.



Rukověť mladého zeleného aktivisty

Chceme vám ukázat jak pomocí vyvolání strachu můžete udělat kariéru. Použijte následující techniku a naleznete se na cestě k bohatství a slávě!

1.- Vyvolejte paniku.

Nemáme čas čekat na vědu! Musíme jednat okamžitě. Zdiskreditujte skeptiky! Postavte je jako nečestné, nekompetentní, předpojaté, rasistické, sexistické, koupené průmyslem. Odhalte svoje protivníky jako agenty po profitu toužících kapitalistů. “Je známé, že jste udělal vědeckou studii na zakázku společnosti XY. AG“!  Když se vás protistrana zeptá, jaký přínos budou mít od vás požadované statni výdaje, odpovídejte „co je pro Vás důležitější: člověk nebo peníze?“

2.- Stavte se do role oběti!

Prezentujte sám sebe jako nezištně jednajícího  zástupce bezmocné většiny obyvatelstva, která je ovládána, zneužívána, desinformována, početně sice menší, ale mocnější skupinou protivníků (kapitálem, exaktními vědami, ČEZem, „uhelnou lobby“) a rychle získáte jako ”opoziční myslitel” přízeň médií!

3.- Nátlak většiny 

Tvrďte, že představujete mínění většiny, byť jste v tomto okamžiku jedinými bytostmi ve vesmíru, které tento nesmysl reprezentují. Většina lidí totiž inklinuje věřit tomu, o čem si myslí, že věří většina.

 S otázkou „o čem většina?“ můžete úspěšně prorazit, pokud budete tvrdit, že „většina vedoucích, uznávaných zodpovědných, svědomí dbajících vědců sdílí můj názor“ se dá vyložit, že také patříte k té správné skupině

4.-  Vytvořte síť

Vytvoř se soudruhy z jiných bitevních polí kartel vzájemného utvrzování a obdivu podle receptu „já poplácám Tebe po zádech, ty poplácáš mě“. Neboť již máte aureolu „kritické“ otevřenosti, kterou jste si vytvořili. Opakujte prohlášení. Dodávejte odvahy každému z vaší, jakkoliv malé, aktivní buňky, aby vystoupil veřejně s příklady osobní křivdy vyvolané vaší aktivitou. To vytvoří dojem, že mnoho lidí utrpělo podobné negativní zkušenosti. A jejich i Vaše tvrzení tak dostanou punc pravdivosti.

5.-  Získat autority

Nehraje žádnou roli, že vaše tvrzení pokládá odborný svět za neprokázaná, pokud se vám podaří získat na svou stranu „nosiče sympatii“. Vystupujte se známým hercem, sportovcem, lokální známou osobností a vaše žádosti získají na věrohodnosti.

6.-  Uvádějte šokující příklady

Jako zvlášť účinné se ukazuji dramatické sociální případy. Vezměte na příští tiskovou konferenci dítě se zvlášť výrazným postižením!  Tím smetete obzvlášť nudné statistiky vašich protivníků ze stolu.

7.-  Zasévejte zmatek

Na začátek vaší řeči položte alarmující otázku:
 „Jsou vaše děti v nebezpečí“?
 Hovořte o škodlivých látkách a rakovinotvorných substancích ve vašem okolí bez konkrétních údajů o druhu, místě, a množství. Pokud se vás někdo zeptá jestli jsou tyto látky člověku skutečně nebezpečné, odpovězte, že svéprávní lide mají právo ptat se a dělat si starosti. Ptající se potom jeví jako temná a nevyrovnaná osobnost, která vám chce toto právo sebrat. Vytvářejte souvislosti i tam kde nejsou:
„Jedno nemocné dítě je již o jedno navíc!“
„Já odsuzuji vaše tvrzení, že je normální trávit děti“!

Účinné je také tvrzení:
„kolik smrtelných případů se ještě musí stát, abyste změnil Vaše mínění!?

Postavte absolutní měřítka, která váš protivník nemůže nikdy dodržet:
“ Můžete mi zaručit, že moje děti nedostanou za dvacet let rakovinu“?

8.-  Ovládat výběr významu

Vymyslete si senzací vonící názvy pro vznikající problémy:

 „Multiplentní citlivost na chemikálie“
„Syndrom válečné operace v Golfu“
 „Vyšší přírůstek rakovinných onemocnění (leukemie), zejména u JE“(Atom. Elektráren ) … jsou dobré příklady. Používejte emocionální výrazy místo kvalifikovaných.

Špatně: „Žalující má o 0,001% vyšší riziko onemocnět na rakovinu, než ostatní obyvatelstvo.

Dobře: „Žalující má vyšší riziko onemocnět na rakovinu“!

Vaše výpověď není v principu špatná a přinese vám větší pozornost médií, než kvalifikovaná.

9.- Odměňovat podrobení

Zkušenost ukazuje, že obyvatelstvo má sklon se chovat, k totalitním osobnostem jako jste vy, spíše podlézavě. Toto se ukazuje například u podnikatelů tím, že sponzoruji vaše akce. Používání vašeho know-hows k vývoji ekologických bilancí a provádění eko-auditů  za honorář.

10.- Poradenství za honorář.

Probouzeni pocitu zodpovědnosti za životni prostředí u spolupracovníků za honorář.

Když podnikatel ukazuje, že je připraven bez podmínek se podřídit vašemu vedení, měli byste být velkorysí a jeho podřízenost vám, odměnit Ekologickou cenou (vnitřně nazývanou „zelený kruh do nosu“).
Každému podnikateli, který se i nadále opováží vám veřejně oponovat, byste měli, společně s vašimi „soudruhy v byrokracii a mediích“, demonstrovat, co znamená vůdcovské mínění.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 574 komentářů u „Nihil novi sub sole“

    • znám ta místa velmi dobře, ale nikdy se mi tam nepodařilo vylákat žádnou slečnu i když jsem jim sliboval, že je tam vezmu na dvěapůli.

      • Na Pičín žádnou nenalákáš. To je jak nošení sov do Athén.
        Slečnu jsi spíše měl pozvat do Kokotína 🙂

        • No kdyz jsme u tech zajimavych jmen. Tuhle mne nekdo poslal fotku dvou dopravnich ukazatelu. Na jedne ceduli bylo:Opava16 km. Na druhe ccduli, ukazujici opacny smer: Kundicky 9 km. Pod tim byla podomacku vyrobena cedule, na ktere stalo: Jen blbec by jel do Opavy.

          • Kunda je známé město s lázněmi a přístavu v Estonsku. Rád tam s klientkou jezdím na oběd a užívám si to 🙂
            Je tam ještě velká cementárna.
            Nic vás nepřipraví na situaci, když půjčeným neznámým autem vjedete do města a před vámi se objeví obrovský nápis:
            Kunda Cement 🙂

  1. „Je ověřené, že důchodci nemají nikdy čas.“

    Jasně, proto radši chodím dál do práce 😉

    • Tak jen tomu, ktery ze Sukacek miril na Onen svet preju, ze se zastavil ve Fiserove dvore a stihnul jeste naposled zopakovat, co delal v predesle vesnici.

  2. Teda – zrovna jsem se dozvěděl jak se řekne česky „chevron“ či „Dachsparren“ ! Takové to šikmé na střeše co se na to přibíjej latě a na to dávaj třeba tašky.

    Krokev !
    Ten zvuk jsem znal ale myslel jsem že to jsou nějaké nitě …. podobně zní i mrkev …

  3. “ Kolega se dozvěděl, že má počítač, do počítače lze zastrčit kartu a TV přijímat. Kartu neměl, ale mohl mít…“

    Když jsme kartu měli, tak jsme platili. Pokud bych zas někdy zainvestovala do karty, budu platit. Ale myslím, že to nehrozí….

    A nehodlám sponzorovat Hlodavce a jiný exoty.

  4. Niti se říká „dratev“.
    Používají ji hlavně ševci a sedláři.

  5. 2 skimic (24.10.2019 | 15.09) – Máš pravdu… Takový Hrdlořezy by byly horší… A Hostivař taky nezní moc optimisticky… Nebo Strašnice…

    • V Jenči ( u Prahy) je cedule Rudná a pod tím Chýně. Stále to někdo přemalovává na Nerudná Tchýně

      Kdysi u Přelouče jsem viděl rozcestník Brloh a na druhou stranu Pelechov. Je hezký, když si může člověk vybrat

  6. Kriste pane! Skimici, ty snad nevíš, co je to hambalek? Přece „jak ten holubek na hambalkách“.
    A pozednice?
    Najdi si třeba „timber framing“ a „rafters“. Já si před lety prostudoval system „two by four“ a postavil dům i garáž i zahradní domek.

  7. Dratev je zvláštní, pokroucená a nasmolená „nit“. U ručně šité, zakázkové obuvi, je dokonce viditelná. Ošizená, velkoseriová obuv má naznačený rám s profilovanou dratví.
    Přijeď se podívat, našinci to ještě umí.

  8. Martin tt
    Ale já technicky věděl co to je. Ten vpravdě Nerudův slovník mě mate. Z rodu hrdobců (genitiv, plurál) a

    Po nebi hvězdic je rozseto
    lesem jak zvonců vřesných,
    dech času je měrně provádí
    v jasavých kruzích plesných.

    Jak Kdyby topsal ten bláznivej stroj na básničky od Stanislawa Lema.

  9. skimici do Pičína bych slečnu nezval, mohla by začít žárlit. Z té Šukačky už nezbylo nic. Ještě jako kluk jsem tam prolézal opuštěný německý statek. Nesmělo se tam – byl to cvičný prostor janovických kasáren Městiště -(Dorstadt- Tořtot). Ti debilové to všechno rozstříleli. Jako zázrakem tam zůstal zachován původní hamr – Přestože neměl přívod elektřiny opravoval jézéďákům nářadí. Dnes ho dává enthusiastický archeolog dohromady. Vodní kolo funguje. Mám fotky.

  10. 2 martin tt (24.10.2019 | 17.02) – děda byl švec… Krabičku dratví bych měl mít ještě doma ve sklepě schovanou… A jen bych ještě dodal, že na začátek dratve byl přismolen hrot ze štětin a to tam bylo místo jehly – tím se ta kůže protahovala…

  11. To není žádnej Nerudův slovník, to je tesařina.

    Co třeba ponkajzna? 😉 Taky krásný slovo, ne?

  12. Zní to jak nějaké původně německé zkomolené slovo vzor vercajk Werkzeug. Nářadí.
    Nemám ánung. -ajzna napovídá, že to bude železný. Eisen.

  13. Jo, je to železný, spisovně se to nazývá lavičník.

  14. Je to takovej trn, na konci rozklepanej do placičky a v ní je díra. Když chceš zasadit třeba rám dveří do otvoru, ten trn natlučeš do zdi a skrz tu díru zatlučeš hřebík do rámu. dáš jich po obvodu několik a drží to jak helvétská víra .

  15. Kruci, nejde vložit odkaz na obrázek přímo. Ale ponkajznu jistě najdeš 🙂

  16. ponkajzna – mám jich ještě pár na hůře. Díky maYdo.

  17. 2 maYda (24.10.2019 | 18.24) – dost lidí by se divilo, jak se co správně česky nazývá… Např. rašple se správně nazývá struhák…
    No a ta ponkajzna byla původně zarážka do ponku, kam se upínalo (hlavně) dřevo pro další opracování a upínalo se to stavěcí hlavou na konci toho ponku… Jo, ještě to mám v dílně…

    • Hele, a není to „pok“ ??
      takový železný kvádříček nahoře s hranatou hlavou ( zoubkovaná, o tu se to dřevo opíralo) a někdy ještě na boku přinýtovaný pružný plech, aby to v díře hoblice dobře drželo.

  18. 2 martin – kramle jsou nejlepší spojovací materiál na trámy co znám… Popř. s tím lze kopat (Stínadla se bouří), či fláknout někoho po hlavě… Nepůjčovat! Zbylo mi asi 6 posledních…

  19. Popř. lze odněkud vzít kramle… či brát kramle…

  20. žjova pokajzna = das Bankeisen.
    To by mě nenapadlo že to je hřebík s placatou dírou … Bank – ponk … možná
    eisen
    Zato jste mi připomněli podkovu Hufeisen – do které patří hřebík s čtvercovou hlavou – Hufnágel 🙂

  21. Je to z nejake klasiky. Mohl by mne nekdo pripomenout?

    „Poslouchej, Dostale, nemas kramli?“

  22. Na jinů notečku:
    Sněmovna schválila 21. srpen jako památný den obětí invaze.
    A co 15. březen jako památný den obětí války? Nebo 27. květen jako památný den obětí Heydrichiády?
    Já to moc jako „památné“ dny nevidím.

  23. Zdá se, že mnohý z vás by dokázel i pucovat hylznu ve šraubštoku šmirglpapírem.

  24. dvd
    to je brněnsky?

    Pentagon zvažuje zvýšit počet amerických vojáků v Sýrii, aby hájili ropná pole
    https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/clanek/pentagon-zvazuje-zvysit-pocet-americkych-vojaku-v-syrii-aby-hajili-ropna-pole-40301217?dop-ab-variant=6&seq-no=3&source=hp
    Konečně! Alespoň na ropných polích vzniknou ostrůvky demokracie. Podotýkám, že v oblasti existují i pole plynová – i zde je demokracie akutně ohrožena, snad na to sen Lindsey Graham nezapomněl.
    Sice je fakt, že je tam nějaký Asad, Bašar co měl kdysi armádu takovou, že by Daeš přelízl za týden do hladka, ale zas tam neměl kromě v zásadě spokojeného obyvatelstva tu demokracii.
    Tu už naštěstí má, ale okolo uhlovodíkových zásob je evidentně třeba ji zostřit.
    Putin nikdy nespí!

  25. skimici,
    středočesky. Stejně jako otázka pro mě celkem typickou dtředočeštinou „Nezmerčil jsi za šraňkama u pankejtu šraubncír?“
    S úžasem jsem zjistil, že populace ve věku 30 let neví co to je ajsboňák, ajsbán, cuk, či šnelcuk. Čeština se mění strašně rychle.

  26. „Pucflek pucoval na konku štábrletem lajtnantův mantl.“ 😛

  27. Ptakopysku
    Aha. V Rusku taky přísahaj že buchgaltěrija, butěrbrót a šlágbaum (závora) jsou typická ruská slova. Stejně jako že to byli frantíci co naopak od nich přejali trotoár (chodník) funikulór (lanovka) a kašmár (cauche mare) – noční můra 🙂

  28. Populace ve věku 30 let a méně toho nezná mnohem víc, proto je neznalost češtiny a původu slov nepřekvapující. Totéž platí pro slovenštinu. Připouštím krajové rozdíly – naše děti rozumí slovensky dobře, protože to ke slovenským tetičkám a strýcům mají tak čtyři kilometry vzdušnou čarou. Stejně tak moje vnoučata, pobývající v Brně, vědí, co je sonstna, hicna nebo betla.

  29. Dobré zas ráno… 2 dvd – já znám hilznu s měkkým i… A teď jsem na rozparcích, co je správně… Ta spisovná čeština dá občas zabrat… Kor když teď nemám po ruce bác-hamr ani šramcír…

  30. PeS
    zatím klidně lež na betle a pij vasrůvku

  31. 2 skimic (25.10.2019 | 8.58) – no jo, zatím nemůžu lítat jak šuspajtl…

  32. Naše mládež zase přebírá výrazy z jiných jazyků. Tuhle jsem zíral, že se český výraz pro překvapení – Páni! – nahradil Wow!

  33. Dobré ráno,

    WoW bych ještě vydejchala, ale že moje dcera místo „úplně“ říká ( a dokonce píše na facebooku) „úpe“, to mně bere čert.

    Vždycky jsem nesnášela pojmy jako „hoďka“, „dovča “ nebo „narozky“ a důsledně jsem trvala na tom, že my chodíme ze školky po obědě a ne „po o“

    I když připouštím, že když na facebooku domlouvám s bráchou výjezd na chalupu, tak název obce taky zkracujeme na první písměno.

  34. quivis (25.10.2019 | 9.25) napsal:
    jak kdy. Třeba v Nymphomaniac (v zásadě nedávno) Charlote Gainsbourg v jednu chvíli (kdy klečí a je čímsi zaměstnaná) překvapeně prohlásí: Wow! Což je dobře přeloženo jako „páni“.
    Ve skutečnosti je slušné s plnou pusou raději nemluvit anebo se omezit na slova jednoslabičná, kde zrovna „wow“ se imho hodí více 🙂

  35. To maYda:
    Obecná čeština se mění, přibírá a transformuje cizí slova podle okamžité módnosti – a zase je ztrácí, stávají se archaickými, nepoužívají se.

    Některá slova se nedají rozumně do češtiny přeložit – hardddisk, flash-memory – buď jsou na hranici směšnosti, nebo jsou nesrozumitelná nebo jsou podobné jiným, která znamenají něco jiného („skákající kotouč“) atd.

    Odborný žargon je taky produkt komunikace, snahy o zkrácení. Studiovému magnetofonu se odedávna říkalo „stroj“, zatím co týž přenosný byl „komerčák“. Digitálnímu záznamníku audia na paměťovou kartu jsem začali říkat „nahrávátko“, zatím co jeho většímu bráchovi ve stojanu neřekneme jinak než „karťák“. Mikrofonu, který se dává na stůl nebo na zem neřekne nikdo jinak než „parketa“.
    Jazykozpytec asi šílí, ale my si rozumíme. [;>))

  36. 2 quivis (25.10.2019 | 9.25) – „český výraz pro překvapení – Páni!“ – no, já teda nevím, ale za nás byl výraz pro překvapení „a kurva!“

  37. Starý kocoure, to je profesní žargon.
    Když v kanclu řeknu „espéčko“ nebo „úerko“, každej ví, o čem mluvím. Opravdu každej, i developerská sekce, zatímco si nejdem jistá, jetsli ti, co nedělají památky vědí, co je ponkajzna.

    TY hoďka a dovči – já to hodně slýchala od takovej těch ženskejch, co aspirovaly na to předvádět se jako pracovité hospodyně. ( nevím, jak bych ten typ přiblížila, například zatímco já si vyjdu do lesa na houby, ony to prezentují tak, že musí na houby, aby nasušily na zimu ).
    Vždycky mi to připadalo, že tím dávají najevo, že mají tolik práce a jsou tak vytížený, že ani neztrácejí čas tím, že by místo „hoďku“ řekly „hodinu“.

  38. Jeden z mých prvních jazykolamných problémů po přesídlení na Valašsko bylo pochopit, že moje žena neříká „Já kurva“, ale posuzuje něčí chování vazbou „jak urvaný“.

Komentáře nejsou povoleny.