„Kdo stále hovoří o míru, chystá válku.“
(Karel Čapek, V zajetí slov)
Včera se moji spolupracovníci, vesměs tak o 10 až 15 let mladší, domlouvali na tom, jak se sejít „na demonstraci“, a ptali se mě, kde je hospoda Hangár. Tak jsem jim to popsal, načež mi s hrůzou došlo, že slibované „veselí“ moji čtvrt postihne už příští den. Proto jsem se jich provokativně zeptal, jestli se zase – tak jako v srpnu (nebo kdy to naposledy bylo) – nacpou všichni k nám na Letnou, abych zas nemoh’ do svý oblíbený hospody, a jestli by si příště nemohli vybrat místo Letné kupříkladu Letňany. Měli by to na metru a nikomu by tam nevadili. Kupodivu tuhle vážně míněnou invektivu vzali se smíchem.
Dneska jsem myslel, že nadcházející události strávím buď v posteli nebo v nějaké jiné části Prahy. Ale nakonec jsem měl odpoledne roupy a po čtvrté hodině, kdy jsem si – blbec(!) – myslel, že budou ještě všichni demonstrovat, vyrazil nahoru na šipky. Bylo to hrozné! Lidské davy stékaly ulicemi na Strossmayerák a já byl opravdu skoro jedinej, kdo šel v protisměru (což mi jakožto dekadentovi přišlo celkem příznačné). Nakonec mě zachránila má výřečnost, kdy jsem se vemluvil servírce do šipkařské herny ještě před otevírací dobou, čímž jsem získal do páté hodiny azyl před rozběsněnou Pravdou a Láskou.
… Doufám tedy z čisté z pomstychtivosti, že tenhle seriálový pokus o „český Majdan“ opravdu nevyjde!
Ale není to jenom vztek na ucpané ulice a obsazené hospody, co mě proti téhle akci popudilo. Je to hlavně strach z toho, že bych si musel příštím životem odžít spolu se svými spoluobčany všechny ty jejich dnešní sny, pokud by se jim opravdu splnily. Přišlo by mi to líto čistě osobně, a také bych to pokládal za vážně hodně svinský trest pro můj národ, kdyby měl kvůli takovému kolektivnímu hloupnutí jednou opouštět Evropskou unii ode dneška za 40 let… opět jako poslední – těsně před Rumunskem! Což by ovšem bylo v paradoxním souladu s tradicí nyní tolik oslavovaného listopadu roku 1989.
Ale nejsem optimista:
- U sousedů už se to podařilo, když slovenská prezidentka na státní návštěvě vykládá, že by měl být „v Evropě jasně slyšet hlas“ nějaké úplně jiné, cizí země, než které ona vládne: viz ZDE!
- V naší zemi se pak populární zpěvák a bývalý symbol boje za svobodu Michael Kocáb svěřuje, jak je jeho největší současnou snahou zničit spolupráci se sousedními spřátelenými státy: https://plus.rozhlas.cz/visegrad-musi-byt-znicen-je-nejvyssi-cas-aby-se-seskupeni-rozpadlo-vyzyva-kocab-8100724
… Jednou mi kdosi říkal šílenou větu:
„Za blbost se platí hůř než za zlý skutky.“
Šakal
P.M.,
a kdopak letos láme kostičku „wishbone“ 🙂 ?
skimici,
tak už ty chytrolínky nechejte, ono jde hlavně o melodii, ne ? A v tom prolínání většího a menšího sboru to zní hezky.
Stran těch diplomek,
mne osobně nejvíc odrovnala exhibice obtloustlé slečny, co měla téma „Život kurátorky“ (či cosi podobného), načež v rámci prezentace stála hambatá v pískovišti před komisí a sroceným davem a na hlavu si sypala písek….
No tak to alespoň bylo něco zábavného. Jinak mi ty teorie připadají zatraceně nudné.
zdravím z Kralup – nevím, má-li mne to těšít, ale pozoruji, že insanity is balanced on the both Atlantic continents.
Jidelnicek: (12 u stolu.)
10 kg krocan
nadivka (kukuricny chleba +)
kukuricny krem
sladke brambory
brusinky s hruskami
zelene fazolky s mandlemi
mackane brambory
cervene zeli
kelove kulicky (?)
macarony se syrem
jablkovy kolac (pie)
dynovy kolac
jahody namocene v horke cokolade
Autor – nase dcera Jana.
Mentor – Alena, jeji mama, kterou jsem ja ucil varit poslednich devetactyricet roku.
Sklepnik a hlavni konsumer vseho tekouciho – ja, P.M.
Vzpominam a zdravim.
Kdyby jen tam … 😛
Tak Tě tu vítám. Kdybys pobíhal okolo, stav se na pivo, kafe, čaj …
jen se otřepu ozvu se
Ahaha,
tak ten dokument už dostaly vlády k zamyšlení
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-eu-cesko-migrace-diplomacie-azyl.A191127_125639_zahranicni_luka
A dovolím si nakopírovat, co na to jura-p (snad se na mne nebude zlobit)
„Je to i hlavní metoda prosazování čehokoli v EU. Prostě když to nejde kladivem, vem jiné kladivo. Takhle to bylo s referendy, evropskou ústavou, kterou také právníci Merkelové přepsali do novelizace hlavních evropských smluv, teď tomu říkáme Lisabonská smlouva i když to jsou smlouvy dvě. Nic nového v EU. Co je ale hrozné, tak Němci se toho „přepsání“ ujímají obvykle až po dopisu Merkelové předsedům vlád členských zemí a ti s tímto postupem většinou v odpovědi vysloví souhlas. V případě evropské ústavy to odsouhlasili všichni. I ten náš. Tohle třídění hned po vstupu asi Maďar neodsouhlasil, s tím naším si jist nejsem. Pak to mohlo jít přes nižší stupeň rady, tedy přes ministry vnitra nebo zahraničí a tam bych spíš soudil, že vyslovili souhlas. Nejsem si jist tím, že naši politici říkají vždy nahlas totéž, jako si písemně potvrzují v důvěrné poště.“
P.M.,
nejsou kelové kuličky „Brusel sprouts“, tedy růžičková kapustička ?
A brusinky s hruškami zní zajímavě, my to papkali se skořicí a pomerančovou kůrou. Dokonce jsem je takto sama i zavařila, když jsem v českém Kauflandu objevila balíčky čerstvých „cranberries“ importovaných asi z Kanady.
A z krocana vařím taky ráda, v Kalifornii jsem zpopularizovala „krocaní“ svíčkovou – já maso z prsíček (haha, zdrobnělina moc nesedí) rozplácala a zabalila jako roládu, plněnou jednak kanadskou slaninou, jednak mrkví a pastiňákem, a sosík jsem dělala jako na svíčkovou klasicky. Hrníčkové houskové knedlíky z mouky Wondra, a voblizovali se všichni hosté až za ušima 🙂 A raději nebudu popisovat reakci kolegů na mísu vánočního cukroví vlastnoruční výroby – já si na delší stáž sebou brala i formičku na vosí úlečky a oblíbená vykrajovátka….
A hele ho, Trumpíka 🙂
https://www.bbc.com/news/world-asia-50594943?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null
Já používám bílé krocaní maso do „asijské“ kuchyně – Čína, Thajsko, Vietnam… protožže je o polovinu levnější než kuřecí. Letos byl krocan u nás nejlevnější za několik posledních let – libra za 64 centů. Takže jsem zabydlel mrazák na půl roku.
Jsem mlsnej, tak tu asijskou kuchyni pášu raději z prasete, než z drůbeže. Tady je to obráceně, kuřecí o trochu levnější než krůtí.
To popapani na Dikuvzdani je bezvadne. Nejlepsi jsou vsak ti kolem stolu. I ti nejzavilejsi pubertaci se tvari privetive, coz je zazrak. Ba naopak, shlizi k tem, kteri uz se ve svete uchytili, s respektem. (Ale jen tehdy, kdyz se na ne nikdo nediva.)
Casy se trochu zmenily od roku 1620, kdy nad pecenym krocanem zasedli Pilgrimove u Plymouth Rock. Poprve ve svem zivote si rozhodli, co bude na jidelnicku, aniz by jim nejaky drab nebo blokovy duvernik neco narizoval. Znam ten pocit.
Já holt nemám tolik příbuzných (a někteří krocana nejedí). Tak jsem o tuhle akci ochuzen (ale ne, že bych nějak strádal). Telecí krk na rozmarýnu s listovým špenátem (nezmraženým) mi bude více než dostačující náhradou.
vepřové připravuji raději evropským způsobem – většinou mediteráním. Vepřové je dražší než drůbeží asi o čtvrtinu.
Letos jsem před krocanem uletěl, ale vzal jsem sebou krájené prosciuto, pastrami, sýr Asiago a 4 steaky z tuňáka. Olinka na nějakém sejlu koupla Champahgne Rozay brut a večer byl slavnostní. odcházíme ho dokončit do ústraní.
Doufám, že Modrý pták ani náhodou nezapnul dnešní hádavici u Jílkové. Řeči vrchního odboráře nebo poslance za ČSSD by rozhodně nemohl přežít.
Jeste k tomu krocanovi: Toto je jednou v roce, kdy krocana jim. Je to vic o tech Pilgrimech a vubec tradici. A znovu, o tech kolem stolu.
On bude Modrý pták dost otužilý ….
Já jsem taky dost otužilý, ale Jílkovou na sebe nepouštím. Cikánských hádanic a lhaní jsem si kdysi užil dost v Tatře Smíchov, tak nemusím mít jejich moderní obdobu.
No, Karle, je dobré znát argumenty opozice. Já to mám navíc z osobní zkušenosti . Momentálně propočítávám efektivnost současné výše nájemného a návrh zvýšení od 1.1.2020. To bude divení a řečí. Akorát – mám přesně zjištěno, že …levněji nic neseženou.
Dano, máš pravdu, že je dobré znát ty argumenty. Mně jen nevyhovuje seznámit se s nimi zrovna u Jílkové. Jsou i jiné, méně hysterické možnosti.
No a dobré noci přeji.
„Dokonce jsem je takto sama i zavařila, když jsem v českém Kauflandu objevila balíčky čerstvých „cranberries“ importovaných asi z Kanady.“
já zavařovala český lesní brusinky. Se skořicí a citronovou kůrou. Miluju je, ale momentálně nevím, kde rostou. Vždycky se nějak objevá a zase zmizí, jakmile kolem povyroste lec. No, ted‘ bude po kůrovci hodně pasek, tak snad se zase objeví.
Míchali jsme je s hruškovým kompotem a bylo to vynikající.
Když nejsou brusinky, zavařuju stejným způsobem červený rybíz, je to docela dobrá náhrada.
ježíšmarjá, Jílková ještě není na smetišti dějin? Že si ta televize uchovává zrovna takový exoty jako jílkovou a moravce…..
ke krocanovi?
U nás je na Boží hod vánoční. S kaštanovou nádivkou. S ohledem na počet strávníků, velikost trouby a fakt, že ohřátýho krocana nikdo moc nemusí, se obvykle peče stehno a kus prsou a nádivka zvlášť, aby bylo pro vegoše něco, co není kontaminováno masem.
Jistěže je dobré, znát argumenty opozice, ale čekat u jílkový nějaký argumenty mi připadá stejně bláhové jako očekávat, že z reklamy se člověk dozví nějaké informace o výrobku.
Mluvilo se tady dost casto o „reformisty“relativisovani vyznamu slov.
Coz: Dikuvzdani. Pozehnani. Pokora.
Nejen dnesni progresivci, ale Stalinisticti komuniste tato slova nenavideli. Kdekdo, kdo prezil Jachymov, by to potvrdil. I am sorry, jsem trochu po te bezvadne rodinne seanci nameko. Me rozpolozeni jste odnesli Vy. Ti hodni, bezstarostni Americane se raduji, ze je velky svatek a prohybaji se stoly. Kdybych tu zacal mluvit o ceskych pilotech, kteri prezili valku a vratili se domu, aby sli za odmenu do vzpomenuteho Jachymova, divali by se na me divne. Ta slova nahore berou za samozrejmost. (Ani zdaleka ne vsichni, bohuzel.)
Sorry again. Ted to bude dalsi Tequila, nez dostanu od nekoho vynadano.
Dobré ráno vespolek,
krocaní je dobré pečené i nastudeno, do sendviče, ňám ! Vlastně s ním hravě nahrazuji vepřové, snad kromě šunky. I v USA jsem měla raději „polskou kielbasu“ z krůtího masa, ale musím přiznat, že vepřové mi v USA nechutnalo vůbec – asi ta prasátka krmí jinak nebo co.
maYdo, ano,
červený rybíz může brusinky nahradit. Možná bych do toho pro vůni cákla trochu ovocné brandy… do švestkové marmelády jsem taky zkusila dát skořici, citronovou kůru a těsně před plněním zamíchat trochu rumu, a setkalo se to s úspěchem (zejména použitelné na slepování perníčků).
Přečteno :
Kvůli nedostatku bytů řekl Rusnok: Měli bychom mít vyšší daň z druhého bytu.
Proč nedotahuje komunistické metody do konce!
Měli bychom rozdělit velké byty na dva, vystěhovat důchodce z Prahy – prostě tak, jak to dělali komunisti na začátku padesátých let! 🙁
quivis – s tím se nedá nic dělat, to je nějak geneticky zakódováno ve zvířeti, které se nazvalo člověkem. Louskám právě Harariho Sapiens. Původně mi byla doporučena jeho kniha Homo Deus, ale chtěl jsem jít od začátku, Historie by mu šla, tam se shoduje s mým pohledem na svět – Silnější pes jebe. Ale jak do toho začne zaplétat kolektivní mýty, multikulti, gender a lásku ke zvířatům, tak jsem znechucen a jen z naučené poctivosti tím textem procházím.
Proč jsem odbočil k Hararimu – protože jeho popis boje a roztahování se různých forem člověka vzpřímeného (erectus) a vítězství toho, který se nazval rozumným (sapiens) je popisem animální vlastnosti – když má ten druhý víc, tak mu to chci sebrat.
Komunisti v padesátých letech – upřímně řečeno bych se měl připojit k těm, kteří takové praktiky chválí. Jen díky tomu, že v Praze existovali majetní lidé s velkými byty, se bábinka Fantová (dcera pana stavitele Fanty) rozhodla přijmout již po roce 1948 do svého velkého bytu na Starém městě dvě studentky ze Znojma. Když se jedna z nich vdala a povila chlapečka (mě), tak se patro rozdělilo na dvě bytové jednotky se společným příslušenstvím. Původně podnájemnický pokoj byl zvětšen o další pokoj s výhledem na Hradčany, Druhý byt zahrnoval samostatný pokoj pro bábinku a ještě jeden pro její svobodnou dceru. Společná byla předsíň, spíž, záchod, koupelna, kuchyně a pokojík pro služku, kde byly složeny nepotravinové kuchyňské potřeby, např. válec na pražení kávy, což bábinka dělala sama.
Kdyby tohle neudělala dobrovolně, tak by nastoupilo násilí OPBH, kde byly samé zgruntu hodné paní, ale geneticky závistivé ježibaby.
Martině, přesné. Vedle našeho bytu bydlel ve 4 pokojovém bytě od r. 1945 nějaký Vochoč s dcerou (předloni dostal in memoriam řád od Izraele, protože v r. 1938 byl českým konzulem v Marseili a vydával viza Židům , kteří prchali z Evropy). No a toho v r. 1948 zavřeli, dceru vystěhovali a byt rozdělili na dva. Jeden dostal místní malíř pokojů, který byl předsedou uliční buňky KSČ.
Mimochodem ten byt měl i předchozí historii – bydleli v něm před válkou rodiče Lídy Baarové (Babkové).
Dobré ráno
co se stalo s druhou studentkou o jejímž eventuálním povití záznam nemluví?
Z druhé strany proces otěhotňování v pokojíku s výhledem na Hradčany je určitě romantický. Pokud se povede občas vykmitnout druhou dívku do kina nebo na koncert, což bývá kolikrát problém. když je líná nebo závistivá protože momentálně bez způsobilého k nácviku otěhotnění partnera.
Brýtro.
Já na Jílkovou nervy nemívám, ale žena si to občas pouští, tak ledacos zaslechnu, občas i zahlídnu.
Informačně to rozhodně není plané. V tom jeku stylu židovská škola se dá ledacos zachytit. Už to, koho okřikuje a koho ne, bývá směroplatné. Navíc dole běží vox popapuli.
Že tam bývají exoti? Bulvár je bulvár.
skimici – zase nepozorně čteš. Výhled na Hradčany měl až ten druhý pokoj, kterým byla původní komůrka pro studentky rozšířena na byt. Pokud používám slova jako pokojík nebo komůrka, tak to přičti mé deformaci z mládí, která nebyla korigována panelákem. Ta původní komůrka pro studentky měla rozměr 4×7 metrů a výšku stropu 4,5. Ten druhý pokoj s výhledem na Hradčany, který se později stal i mým dětským pokojíčkem, měl 7×7 metrů. Byt byl umístěn v Divadelní ulici č. 16, popisné 1052, ve druhém patře, podle amerického počítání ve třetím. Přes jezdecký pomník na nábřeží jsem viděl Vltavu, Karlův most a nad nimi „Račana“. Ta nejkýčovitější fotografie pro turisty se s tím mým výhledem může srovnat.
A teď k tvojí otázce. Ta druhá studentka jazykové školy byla aktivnější než moje máti a proto zalovila ve vyšších vodách a klofla tehdejšího ředitele Hotelu Palace, „nějakého“ Vašáka. A k němu se odstěhovala.
A k nevyslovené otázce – otěhotňování v pokojíku není to pravé ořechové. Byl jsem počat v době Vánočních svátků na tehdejší Horské chatě na Černé Hoře. Kdysi, ještě za minulé doby, jsem pobýval s mladými plavci v Jánských lázních a protože jsme jezdili na běžkách hřebenovky, tak jsme zavítali i na Černou horu. Nostalgicky jsem si prohlédl tehdejší chatu (dnes Hotel) a podle popisu mého otce došel až k té chodbě a tomu pokoji. Takže na rozdíl od milionů jiných, vím, kde jsem byl počat.
Teorii o nejchytřejších, nejhezčích a nejschopnějších dětech, narozených 25. září a tudíž počatých 25. prosince v klidu Božího hodu, jsem tu už několikrát vzpomínal.
Tak to vidíte, člověk se jde umýt a převléct do čistého a doktoři z něj udělají lazara. On byl sice až od Jablunkova, ale nátura, jak Valach.
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/zachranna-sluzba-pad-nemocnice-frydek-mistek.A191129_071210_ostrava-zpravy_knn
Dobré pozdější zas ráno… Tak jsa v procesu, řešil jsem některé urgentnější záležitosti a teprve teď jdu pozvolna dočítat… Sám si za to můžu, že jsem se nechal operativně uschopnit, a v rámci možností se snažím fungovat, an jsem se doma nemohl pořádně pracovně vyžít – a já jsem holt zvyklej působit… Takže jsem si udělal i výlet do Pardubic na vědeckou radu, kde se zrovna habilitoval kamarád a já mu dělal oponenta, tak byli docela rádi, že jsem mohl přijet. Já holt nejsem marodivej typ…
2 Matzurka (28.11.2019 | 22.02) – ad „kelové kuličky“ – již delší dobu tvrdím, že hlavní rozdíl mezi Čechy a Slováky je v tom, že Češi se navzájem posílají do prdele, kdežto Slováci do kapusty… Proč, to netuším… Proč zrovna do kapusty? To by mohlo být zajímavé téma na nějakou tu duchamorskou diplomku…
2 martin tt (29.11.2019 | 9.55) – no právě… To mi už říkali od malička, že když jde člověk k doktorovi, má být čistě umyt a oblečen do čistého, vhodný je i čistý kapesník…
„Při jakékoliv manipulaci s takto zraněným člověkem hrozí další postižení či zhoršení zdravotního stavu. Před jakýmkoli neodborným přenášením proto varuje.“ – A jak píšeš, on se nijak neodborně nepřenášel, on se šel jen převléci do čistého…
2 martin tt (29.11.2019 | 9.49) – no, ono oslavit státní svátek 28. října příjemným sexem má taky něco do sebe… Alespoň dle výsledku soudě…
To vám chlapci docela závidím, že víte přesně kde a kdy.
No v každém případě alespoň z vyprávění, jakkoliv jste u toho v zásadě, technicky (lato sensu) mohli vlastně být taky 🙂
Dobrý den. Pesi, ad odborník Hanzlík (27.11.2019 | 15.44): Jsem rád, když mohu rozdávat smích 🙂
Dobré odpoledne,
Matzurko, jestlipak Tví kocouři dodržují směnice EU?
https://www.lidovky.cz/svet/evropska-komise-odmitla-ze-by-chtela-narizovat-venceni-kocek-na-voditku.A191129_074436_ln_zahranici_ele
PeSi,
ad kapusta. Celkem bych chápal, proč se Slováci posílají do kelu. Za Rakouska i za první republiky byl pojem „kapusta“ alegorickým opisem velmi rozvinuté skutečnosti, nalézající se u dam přibližně v půli cesty mezi nosem a palci u nohou. My, vulgární materialisté, tomu říkáme vjezd do pískovny, lékař by patrně diagnostikoval labia maxima. Pravděpodobně některý ze slovenských buditelů přivezl na Slovensko toto přirovnání ze studijní cesty po pražských kulturních zařízeních a dokázat poselství předat svému lidu.
maYdo,
naštěstí nebydlíme v Nizozemsku ale v Tuzemsku 🙂 Kočičí smečce jsou nějaké předpisy naprosto egál, momentálně mají dvě touhy – jíst a spát 😀
To jsou i moje touhy…. Asi bych měla taky v Holandsku chodit na vodítku. 😀
Naprosto perfektní popis žití v rozděleném bytě: Václav Erben, Na dosah ruky.
Ty jeho detektivky jsou velmi názorný popis toho, co bylo ve své době považováno za zcela normální.
V rozděleném bytě bydlela i moje babička. Mě to tehdá připadalo normální, společná předsíň, kde byl i společný záchod, babička měla 2 pokoje, kolik sousedi netuším. Topilo se v kamnech na uhlí. Bydlelo se v jednom pokoji, který sloužil i jako kuchyně. Druhý byl slavnostní ložnice. Voda tam byla zavedena provizorně jen jedním kohoutkem. Byla jsem malá holka, my bydleli v paneláku, tak jsem si myslela, že ve starých činžákách to prostě takhle je…
Náhodou P.M. má docela vkus
Bruselská (růžičková) kapusta je totiž démonicky dobré jídlo, pokud jen tak minutu minutu a půl ponořená do vody, potom rozkrojená a lehce postrouhaná parmezánem maximálně ještě vedle pohozené na sucho na pánvi několik vteřin položený průhledný plátek prosciutto di Parma …
Moc sice nechápu proč k těm kuličkám podával ještě
10 kg krocan (mohl ještě běhat a zdobit zahradu)
nadivka (kukuricny chleba +) – hispánská pomsta
kukuricny krem – dtto
sladke brambory – no dobře
brusinky s hruskami
zelene fazolky s mandlemi – oddělené oboje výtečné
mackane brambory – to asi kdyby nechutnaly ty sladké?
cervene zeli – na thanksgiving? WTF?
macarony se syrem – děti nic z toho předešlého nejedí 🙂
ale proti gustu ….
“ Václav Erben, Na dosah ruky“
O čem to bylo?
Erbena mám seštudovanýho, ale nějak si nemůžu vzpomenout. ( Asi jsem to měla uložený v nějakém tom procentu mozku, o které jsem přišla mezi dvaceti lety a dneškem).
Nebyla tam nějaká mrtvola pod uhlím?
Jo. Bohatý Židi a zlumpačený údržbář. Vyšlo někdy kolem roku 1968, takže kritické v mezích zákona. 😛
Co to je za nádivku, kukuřičný chleba? Vím, co je nádivka, vím, co je kukuřičný chleba ,ale spojené do jednoho jeví se mi to podivné….
On teda kukuřičný chleba nic moc….. I když po cukrové kukuřici v salátu nebo vařené či grilované se můžu utlouct…
ad Erben, ano,
dvě babky zmizly pod uhlí, aby mohl místní „týpek pro všechno“ vykutat z dvojité zdi poklad – skvosty a zejména obrazy ukryté židovskými majiteli před IISV…. byla tam i tóra v obalu, a když to pak kriminalisti očumovali, tak Erben lehce naznačil svůj původ – přesně věděl, o co jde, a že mu to vysvětlila babička… 🙂
Ten kukuřičný „chleba“ je asi něco jiného, než si běžně představujeme – mně to přišlo jako nesladká piškotová buchta, ovšem z kukuřičné mouky. A může se péct i na pánvi, vlastně tím pádem smažit…
https://en.wikipedia.org/wiki/Cornbread
Exner, sakryš, ale ona to je poněkud autobiografická postava 🙂
2 Matzurka
Autobiografická? Že by fízl? Tak to mě zatajili.
Pilgrims známe a jsou nám blízcí. Třebaže nejsme členy.