Paříž a Malá doba ledová

Publikováno | Autor:

Zuzana Chlumská

 

Tak jsem si na Novinkách přečetla, že „Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální érou „ (Zde),

a věru, že jsem se podivila. Velmi jsem se podivila!

Je to jen obvyklé žvanění, nebo tentokrát vědí, o čem mluví? Spíše to vypadá, že jako obvykle, nejen že nemají tuchy, ale zřejmě jim to ani nevadí.

 

Dobou industriální označujeme většinou období od konce 18.století do konce II. Světové války. Doba předindustriální je pak logicky před tím.

Pilni čtenáři A.Jiráska, zejmén pak F.L.Věka, zajisté vzpomenou, jak rychtář Vavák přivezl národnímu buditeli V.Thámovi fůru dříví, aby nezmrznul! Ano, to je přesně ta doba, o kterou se jedná a která je klimatology nazývána Malá doba ledová!

 

Pan president Hollande by pak měl před velkohubými prohlášeními oprášit své školní znalosti o tom, jak dopadl Napoleon v r.1812 u Moskvy. Z původního počtu 440 000 mužů, kterými jeho armáda disponovala se v důsledku krutých mrazů a hladu vrátilo domů pouhých 40000

A nejen Napoleon v r.1812. Už v r. 1743 za války „o dědictví rakouské“ napsal J.Rulík ve své kronice: „ Byla pak toho roku zima velmi příkrá, takže zemřelých Francouzů od Prahy až do Chebu jako much leželo.“ (Zde)

 

A Malá doba ledová protáhla se až do konce 19. století, takže J.Lada mohl kreslit své krásné obrázky „ladovské zimy“ (Zde), jak ji znal ze svého mládí.

Dovedete si představit takovou zimu v Praze? Nebo v Paříži? Ono to pak vypadá třeba jako v extrémní zimě v r. 1947 (Zde).

To by teprv byla Eurokrize! Fofrníky by nefofrovali, sníh ze solárních panelů už by ani nikdo neodklízel, protože by se k nim prostě nedostal, uhelným elektrárnám by vázlo zásobování uhlím a odstavené jaderné elektrárny by asi jen tak rychle nikdo do provozu neuvedl. A na cestu by nevyjelo ani kolo, o kamionech a vlacích ani nemluvě!

Všimli jste si v té staré reportáži, že méně technicky vyspělá společnost snášela ten extrémní výkyv zřejmě o něco lépe, než bychom to dokázali my?

 

A nejde jen o velká chladna! V letech 1763-1804 probíhala další z klimatických epizod zvaná Malý pluviál IV., která měla na svědomí statisíce životů. Pod tímto tajuplným názvem (pluviál znamená italsky plášť do deště) skrývá se prostě fakt, že bylo z neustálých dešťů strašné mokro, které mělo na svědomí neúrodu a následný hlad a také řadu katastrofálních povodní. Časopis Vesmír o tom píše: „Z nejrůznějších informačních pramenů jej lze bohatě dokumentovat. Povodně z let 1784 a 1799 podle děčínských análů náležejí do první desítky vůbec těch největších historických labských povodní. Na účet tohoto malého pluviálu lze nepochybně zařadit i čtvrtou největší povodeň na Labi, která kulminovala 26. 2. 1805. Nejkřiklavějším projevem malého pluviálu IV byla hladová léta 1770 až 1772, která byla důsledkem série neúrod způsobených extrémním zamokřením zemědělských pozemků. Ačkoliv se psala druhá polovina 18. století, demografické důsledky hladomoru byly souměřitelné s nejzhoubnějšími vlnami středověkých pravých morů. Jen od června 1771 do června 1772 v Čechách podlehlo hladu nejméně 250 000 lidí (podrobněji viz Vesmír 75, 455, 1996/8). „ (Zde)

 

A nedělejme si iluze, že v případě neúrody dovezli bychom obilí třeba z Kanady. Ona taková Doba ledová má totiž celosvětová záležitost! Ve „Velké knize o klimatu Zemí Koruny české“ její autoři píší: „…Malá doba ledová měla globální charakter. V Kanadě a na Sibiři dochází k posunu věčně zmrzlé půdy směrem k jihu, ve Skandinávii a Alpách se začínají opět rozšiřovat horské ledovce. Kaspické moře stouplo o 2,5m, ale údolí Nilu, saharská oblast a americký středozápad se stávají sušší. Celá Evropa je sužována nezvykle krutými zimami, při kterých zamrzá Baltské moře, švýcarská jezera, Temže v Londýně a v některých letech i Jadran. Sníh padá v Portugalsku, ve Španělsku i v horní Itálii….

 

Ne nebojte se, nechci strašit a Malá doba ledová na nás za rohem nečíhá. I když se světoví politikusové intenzivně snaží, ani sami nevědí o co a jen spoléhají na to, že „lid“ to neví taky a nechá, s prominutím, oblbnout! Ono se jim to totiž nepovede, protože změny klimatu jsou záležitostí natolik komplexní, že se jim to ani povést nemůže a veškeré zaklínání a vyhrůžky globálním oteplením mají jediný důvod – dohoda totiž předpokládá, že vyspělejší země pomohou v boji s klimatem těm chudším. Dolní hranice té pomoci je 100 miliard dolarů. A „wo to gou!“ Viz Zde

 

Na závěr znovu ocituji z Velké knihy klimatu: „Celkově však můžeme říci, že existují flexibilní civilizace, které dokáží přežít i velké klimatické změny i konzervativní společenství, které ohrozí i menší, např. srážkové fluktuace…“

 

Obávám se, že děláme vše, abychom patřili mezi ty druhé….

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 178 komentářů u „Paříž a Malá doba ledová“

  1. Matzurko,

    on někdo předělával blondýna ? 😀

  2. skimici,
    ne, měla jsem na mysli českou verzi muzikálu Finian´s Rainbow, kde Čochtan zaujme místo irského skřítka, jemuž byl ukraden hrnec zlata na konci duhy 🙂
    Fimfárum mám ráda a moc. Falstafa neznám.

    Halle,
    ano, a místo Pierra Richarda tam máte možnost vidět tehdy ještě velmi mladého a velmi vlasatého Toma Hankse.

  4. 153 Ptakopysk
    … to je právě imho okoukaný kostým z Avataru. Ta čertice má totiž vocas v místech, kde já mívám ischias.

  5. skimici,
    no právě! Evidentně jsme odhalili Cameronův inspirační zdroj – děvky v kostýmech firmy 4LOL

  6. Mmch, poměrně složité rozmnožování emzáků bylo v Divoké planetě. Emzáci tam byli také modří

  7. Hm, že by ty záda, co mně bolí, nebyl hexenšůs, ale že by mi tam začínal vyrůstat ocas? A mám v tom případě očekávat, že taky zmodrám?

  8. Prakopysku
    Ještě k Tvému 153 – proč jsi vlastně dával ten druhý odkaz? Vždyť má ta čertice jen holou p.del a ocas nikde. Něco mi uniklo? Mám snad zapojit představivost?

  10. skimici,
    jen tak pro zajímavost, jako jistou sociální studii. I mezi čerticemi jsou sociální rozdíly. Zatímco ty bohatší mají ocas i co na sebe, ty chudé mají doslova holou prdel.

  11. Cifix,
    čertice mi jsou momentálně ukradené, neboť to vypadá, že se nám odebírá do věčných lovišť mikrovlnka. Po zapnutí vydává zvuk jak startující formule 1, naštěstí nikam nejede…. Tak teď abych řešila dilema, jestli odvézt do opravny a čekat, anebo raději koupit novou. Tahle Whirlpoolka slouží teprve čtrnáctý rok, zjevně si z Harrisona Forda příklad nevzala…

  12. Matzurko,
    pokud jsou vůbec díly na 14 let starou mikrovlnku, tak její oprava bude skoro určitě dražší, než zakoupení nové. A když tu novou vůbec nebudeš zapínat, tak ti taky vydrží 14 let. 😛

  13. 160 Ptakopysku.
    Něco na tom je. Čertice druhého typu – bezocasé – budou mít alespoň podle obrázku nekomplikovaný vztah k realitě což jim umožní jakési přímější zapojení se, ať již je na problém nahlíženo z jedné či druhé strany.

  14. PTAKOPYSKU !!!
    To si fakt myslíš, že u nás takové zboží leží ladem ? Nejméně pětkrát denně tam něco ohříváme, a popcorn vyrábíme každou chvíli taky.
    A tenhle typ jsem koupila, že měla tlačítko „popcorn“….
    No, ale žádné extra funkce kromě ohřevu nepotřebujeme (i grilování dělám raději v troubě klasické nebo na pánvi), takže nás to před vánocema nezruinuje, akorát budu muset ještě bleskově projet Internet, kde se dá sehnat menší bílá, s dvířkama s úchytem. K dodání okamžitě.

  15. Matzurko
    a co takhle zkusit k nedělnímu obědu upravit něco bez mikrovlnky? Jen tak obyčejně vařením, dušením, pečením, smažením nebo grilováím. Trvá to sice o fous déle než 5 minut ale rodina to jistě jednou za čas ocení.

  16. … aha odpálil jsem než se objevilo 164. Ani trouba Vám tedy není cizí 🙂

  17. 166

    Každá ženská má doma nějakého troubu ! 😉 Pokud není single, rozvedená nebo 4% ! 😀
    Některá to řekne, některá to neřekne, ale myslí si to každá ! 😀

  18. Já to klidně přiznám, Halladine. Nejsem ani singl, ani 4% ani rozvedená ani vdova a mám doma trouby dokonce 2.
    (mikrovlnnou a elektrickou 😀 )

  20. skimici,
    nejen troubu. Tu mám i s grilem, jinak nejvíc používám plynový sporák. Na toastíky toastovač, na čaj vařím vodu ve varné konvici. Pro mixování se mi nejvíce osvědčil tyčový mixér s nerez nástavcem, tím jde vlítnout i do horké polévky nebo omáčky 🙂
    V mikrovlnce ohříváme a popáme corn. Párkrát jsem tam zkoušela grilovat, ale výsledek nebyl uspokojivý, takže nová tuto funkci mít nemusí, stačí časovač a inzenzita výkonu. Rozmražování není třeba, fidlat s nastavením podle váhy a produktu nemám čas, mraženou pizzu nekupujeme (párkrát ano a vždy nám přišlo, že chutná po tom kartonovém obalu).

    Halle,
    no, můj model „trouby domácího“ se bohužel vyzná v biochemických reakcích, molekulárních genetických záhadách a genetice několika modelových organismů, leč aby vzal šroubovák a podíval se té mikrovlnce na střeva, na to nedojde (naopak můj táta byl schopen vše nejen rozebrat, ale i složit a opravit – holt strojařský inža s elektro hobby, takže to platilo i pro PC a vše, co se strkalo do zásuvky; ovšem zručný byl i se dřevem a zedničina taky nebyla cizí).

  21. 170

    Matzurko asi jako můj otec se strojnickou průmkou, hornický ing, kluk z vesnice , otec stolař, dědeček tesař.
    No a zedničinu na vesnici uměl skoro každý.

  23. Honzo,
    nepeče, ujídá 🙂

    Halle,
    táta byl Pražan křtěný Vltavou… bydleli v Žitné ulici. Ale je z vesnického rodu, dědeček byl první městský, stejně jako babi – jejich sourozenci i současná generace potomků jsou na těch vsích do dneška. Všestranná zručnost je jim vlastní.

  24. mraženou pizzu nekupujeme (párkrát ano a vždy nám přišlo, že chutná po tom kartonovém obalu
    Mňo, já předtím, než mraženou pizzu strčím do trouby, ji z toho obalu vyndám…

  25. ptakopysku,
    my ji vyndali taky, ale nebylo to poznat 😀

  26. My to děláme tak, že koupíme mraženou pizzu, rajčata, kousíček šunky, dva, tři, čtyři druhy sýrů… cenu takové pizzy raději nikdoo nepřepočítává 😀 ale je to děsně dobrý!

  27. Já dělám pizzu tak, že zavolám do pizzerky a za čtvrt hodiny vyšlu nějaký dítě. 🙂

  28. Mraženou pizzu jsem viděl rozpitvanou v Peklu na talíři. Všechny šunkový pizzy byly z výrobního salámu a ve všech, bez ohledu na značku, byly 4 kousíčky šunky. Dobrou chuť.

  29. maYdo,
    tak to jsem zatím ještě nezkoušel. Dítě by mě asi poslalo někam. Nejbižší picerku mám osm kilometrů a zpátky je to do kopce 😀

  30. [177] Dobrá volba. Jenom já tam musím sám.
    V naší pizzerce mají víkendové slevy. Navíc máme pár kartiček na pizzu zadarmo. Tak to asi někdy uspořádám.

  31. [179] Musíš objevit ten moment, kdy to bude pro potomka vhodná záminka k zapůjčení vozidla. Pak se rád projede i 15 km do vzdálenějšího kvelbu, pod záminkou lepších pizz.

  32. 181 HzŽ
    jestli tomu rozumím dobře, Ptakopysk by tu pizzu chtěl ještě teplou, případně i studenou, ale ještě než usne.

  33. Přesně tak, skimici, přesně tak. A ještě bych doplnil – pokud možno nesežranou…

  34. Ptakopysku, my máme pizzerii cca pět minut velmi volné chůze. No, prostě za rohem. A pizzu mají vlastní, ne z mražených polotovarů a opravdu dobrou.
    Dítka vyrazí ráda, protože to znamená, že nebudu po jídle k nakládání žádný nádobí do myčky.

  35. ad pizza – před lety moje zkusila jako základ na pizzu použít listové těsto. Od té doby se u nás jiná neděla. Ten základ je tenší než u italské pizzy a krásně křupavý.

  36. Jojo,
    my z vesniček zapadlých holt pizzerie na dosah nemáme.
    Takže taky trochu švindluju, totiž kupuji těsto, takové to už rozválené. Dítko rádo Hawaii, já zas šunku a žampióny, tak se to na plechu ozdobí dle našich chutí. Do klasické trouby. Sice to trvá déle než mražená, ale chuťově je to lepší.
    A už se těším, že až rozbalím balík pod stromečkem, tak budu dělat doma i to těsto. Teda, bude to hníst a kynout pekárna :), já už zase jen finalizuji na plechu.

    A vyrážím do převánoční obchodní vřavy, neboť manžel skutečně pouze zkonstatoval „je to ňáký rozbitý“ a šel psát česko-německý přeshraniční projekt. Jelikož v propozicích našel i poznámku, že genderová vyrovnanost se musí týkat i experimentálního designu (pokud budou pokusy prováděny jen na samcích, nelze závěry zevšeobecňovat pro druh jako takový….), tak raději nehodlám provokovat (díky, paní Kondelíková ;), povolila jsem i konzumaci dvou marokánek )a mažu obhlížet, co bude lahodit mému oku i peněžence.

  37. Jak se vlastně dělá pizza? To těsto tedy? Není to vlastně v zásadě pečenej knedlík?
    Nemyslím tím samozřejmě Quivis’s Life Changing Crispy & Crunchy Crackers…

  39. 2 skimic ad 187 – jednoduše… Základem je kvalitní hladká mouka, trošičku droždí – ne moc, 2-3 lžičky (kávové) kvalitního olivového oleje a lehce vlažná voda. A sůl, popichopitelně. Takže cca na půl kila mouky polovinu, tedy 1/4 kila = 1/4 litru vody, 1 Dg droždí a tak ty 3 lžičky oleje a 2 lžičky soli. Promíchat, uhňácat, a teď to nejdůležitější – v bochánku tak 1 den nechat v chladnu odpočívat – stačí lednička – ta má cca 5-6 stupňů. No a pak těsto rozkrojíš na části dle kýžené velikosti rozhňácáš – můžeš zkusit to elegantní točení nad hlavou, pokladeš vším možným a protože asi nemáš pec na cca 300 stupňů, po marném pokusu o upečení vyhazuješ drůbeži a jinému zvířectvu.

  40. (161) Jestli to má nějaký fofrník, podíval bych se na něj. Má to člověk vyhodit vcelku, nebo rozebrané?
    (165) Skimici, ty pokušiteli, to už je pobídka k vyšší škole kuchařské. 😛

  41. 2 skimic – Já, abych se přiznal, mám starou elektrickou troubu z 50. let, která nemá přiblblé termostaty a ta mi těch cca 300 celaskonů dá… Ale je třeba to hlídat a nikde se nezakecat…

  43. 189 PeSi
    … to je velmi dobrá poznámka a ne moc lidí to ví. Pokud se tedy bavíme o tenké placce. Já mám max 250 a ani s ventilátorem a grilem by to asi nebylo OK. Proto se o to ani nepokouším. Navíc je mám rád z klasické pece na dřevo, kvůli té vůni a chuti. A jelikož to nemusím každý den, raději si nato zajdu nebo přinejhorším nechám doručit domů.

  44. 193

    Tak to docela pochybuju, že komerční pizzerky u nás topí dřevem….

  45. (193) Z té pece dřevem vytápěné je to zajisté lepší, ale i z normální trouby to jde.
    (194) Lepší komerční jo, ono je to vidět, čím topí.

  46. No, v pizzerii Coloseum s oblibou sedávám naproti peci a koukám se – klasická polokulová pec, do jedné části se přikládá bukové dříví, ve druhé části se na podlaze pece peče pizza. Chodím tam s oblibou, neb tam ty pizzy dělá současný mistr světa a je zajímavé ho přitom sledovat. A ty pizzy teda nemaj chybu, jsou tak akorát. Ovšem nevím, nakolik lze Coloseum nazvat komerční pizzerkou… Pod komerční pizzerkou si představuju takovej ten stánek na metru, kde prodávaj jakousi rozplizlost a říkají tomu pizza…

  47. Matzurko, u nás je pizza z pizzerie rychlovka v situacích, kdy se zaseknu v práci. Zavolám při odchodu do pizzerie, domů, aby ji vyzvedli a doma mně vítá pizza.
    Pustit se do přípravy domácí pizzy v takové situaci, tak pojdeme hlady, než se upeče.

    Táta pekl cosi,čemu říkal „pizza“, z křehkého těsta – něco jako linecký bez cukru a zalíval ještě vejcem. Prý hoto naučuli francouzi, když, jak říkal, „byl povolán pomoci Hitlerovi vyhrát válku“

    Později jsem zjistila, že něco takovýho francousi sice pečou, ale říkají tomu quiche.

    quiche občas peču, na rozdíl od tej pizzy stačí 250 stupňů, který má běžná trouba

  49. Jo, na Andělu u tramvaje je taky Coloseum a při správném větru a vlhkosti vzduchu tam občas ten „bukovej“kouř krásně zavoní.
    Ale u nás v tej pizerii mají ty pizzy stejně dobrý. Jetsli topí dřevem nebo ne, netuším, ale rozhodně to nedělají v běžné domácí troubě, tam se ta pizza tak neupeče.

  50. 198 pane jo
    7500 W. To už by chtělo pro jistotu 40 A jistič…

Komentáře nejsou povoleny.