Zuzana Chlumská
Tak jsem si na Novinkách přečetla, že „Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální érou „ (Zde),
a věru, že jsem se podivila. Velmi jsem se podivila!
Je to jen obvyklé žvanění, nebo tentokrát vědí, o čem mluví? Spíše to vypadá, že jako obvykle, nejen že nemají tuchy, ale zřejmě jim to ani nevadí.
Dobou industriální označujeme většinou období od konce 18.století do konce II. Světové války. Doba předindustriální je pak logicky před tím.
Pilni čtenáři A.Jiráska, zejmén pak F.L.Věka, zajisté vzpomenou, jak rychtář Vavák přivezl národnímu buditeli V.Thámovi fůru dříví, aby nezmrznul! Ano, to je přesně ta doba, o kterou se jedná a která je klimatology nazývána Malá doba ledová!
Pan president Hollande by pak měl před velkohubými prohlášeními oprášit své školní znalosti o tom, jak dopadl Napoleon v r.1812 u Moskvy. Z původního počtu 440 000 mužů, kterými jeho armáda disponovala se v důsledku krutých mrazů a hladu vrátilo domů pouhých 40000
A nejen Napoleon v r.1812. Už v r. 1743 za války „o dědictví rakouské“ napsal J.Rulík ve své kronice: „ Byla pak toho roku zima velmi příkrá, takže zemřelých Francouzů od Prahy až do Chebu jako much leželo.“ (Zde)
A Malá doba ledová protáhla se až do konce 19. století, takže J.Lada mohl kreslit své krásné obrázky „ladovské zimy“ (Zde), jak ji znal ze svého mládí.
Dovedete si představit takovou zimu v Praze? Nebo v Paříži? Ono to pak vypadá třeba jako v extrémní zimě v r. 1947 (Zde).
To by teprv byla Eurokrize! Fofrníky by nefofrovali, sníh ze solárních panelů už by ani nikdo neodklízel, protože by se k nim prostě nedostal, uhelným elektrárnám by vázlo zásobování uhlím a odstavené jaderné elektrárny by asi jen tak rychle nikdo do provozu neuvedl. A na cestu by nevyjelo ani kolo, o kamionech a vlacích ani nemluvě!
Všimli jste si v té staré reportáži, že méně technicky vyspělá společnost snášela ten extrémní výkyv zřejmě o něco lépe, než bychom to dokázali my?
A nejde jen o velká chladna! V letech 1763-1804 probíhala další z klimatických epizod zvaná Malý pluviál IV., která měla na svědomí statisíce životů. Pod tímto tajuplným názvem (pluviál znamená italsky plášť do deště) skrývá se prostě fakt, že bylo z neustálých dešťů strašné mokro, které mělo na svědomí neúrodu a následný hlad a také řadu katastrofálních povodní. Časopis Vesmír o tom píše: „Z nejrůznějších informačních pramenů jej lze bohatě dokumentovat. Povodně z let 1784 a 1799 podle děčínských análů náležejí do první desítky vůbec těch největších historických labských povodní. Na účet tohoto malého pluviálu lze nepochybně zařadit i čtvrtou největší povodeň na Labi, která kulminovala 26. 2. 1805. Nejkřiklavějším projevem malého pluviálu IV byla hladová léta 1770 až 1772, která byla důsledkem série neúrod způsobených extrémním zamokřením zemědělských pozemků. Ačkoliv se psala druhá polovina 18. století, demografické důsledky hladomoru byly souměřitelné s nejzhoubnějšími vlnami středověkých pravých morů. Jen od června 1771 do června 1772 v Čechách podlehlo hladu nejméně 250 000 lidí (podrobněji viz Vesmír 75, 455, 1996/8). „ (Zde)
A nedělejme si iluze, že v případě neúrody dovezli bychom obilí třeba z Kanady. Ona taková Doba ledová má totiž celosvětová záležitost! Ve „Velké knize o klimatu Zemí Koruny české“ její autoři píší: „…Malá doba ledová měla globální charakter. V Kanadě a na Sibiři dochází k posunu věčně zmrzlé půdy směrem k jihu, ve Skandinávii a Alpách se začínají opět rozšiřovat horské ledovce. Kaspické moře stouplo o 2,5m, ale údolí Nilu, saharská oblast a americký středozápad se stávají sušší. Celá Evropa je sužována nezvykle krutými zimami, při kterých zamrzá Baltské moře, švýcarská jezera, Temže v Londýně a v některých letech i Jadran. Sníh padá v Portugalsku, ve Španělsku i v horní Itálii….
Ne nebojte se, nechci strašit a Malá doba ledová na nás za rohem nečíhá. I když se světoví politikusové intenzivně snaží, ani sami nevědí o co a jen spoléhají na to, že „lid“ to neví taky a nechá, s prominutím, oblbnout! Ono se jim to totiž nepovede, protože změny klimatu jsou záležitostí natolik komplexní, že se jim to ani povést nemůže a veškeré zaklínání a vyhrůžky globálním oteplením mají jediný důvod – dohoda totiž předpokládá, že vyspělejší země pomohou v boji s klimatem těm chudším. Dolní hranice té pomoci je 100 miliard dolarů. A „wo to gou!“ Viz Zde
Na závěr znovu ocituji z Velké knihy klimatu: „Celkově však můžeme říci, že existují flexibilní civilizace, které dokáží přežít i velké klimatické změny i konzervativní společenství, které ohrozí i menší, např. srážkové fluktuace…“
Obávám se, že děláme vše, abychom patřili mezi ty druhé….
Asi jsem to napsala nepřesně -potřebuji námět – recept – na jídlo, které je slavnostní, dá se předpřipravit 1-2 dny předem a konečná úprava nezabere moc času, takže za 2 hodiny se nejen uvaří, ale i slavnostně prostře. Saláty a dresinky si nachystám samozřejmě dopředu. Mám několik vyzkoušených – různě naložené řízky, ražničí, ptáčky a podobně. Leč, hnaná touhou po uznání, pátrám po něčem novém. BTW: zvěřina je na podzim jídlem dosti obvyklým, právě dnes byla špikovaná kančí kýta. 🙂
Stejně tak jako kachna, kterou na vánoční svátek připravuje ta rodina, kde návštěvy tráví druhý den svátků. Kruciš, to je složité… prostě má-li někdo námět na cosi, co se dá naložit, připravit předem a pak jen dohotovit, sem s ním… 🙂
No, my budeme mít na Štěpána jelení guláš. To se dá připravit den dva dopředu a jen ohřát.
Ale na boží hod prý má být něco s peřím, jinak uletí štěstí.
Dano,
AK náhodou tipuje dobře – pokud upečeš celou krůtu s nádivkou (ta se v USA dělá zvlášť), k tomu bramborovou kaši a brusinkovou „omáčku“, tak nemůžeš udělat chybu. Oni to baští jak na Díkuvzdání, tak na vánoce, a dobré to je celoročně. Krůtu bych možná naporcovala a pekla v dílech (stehna, prsa), aby se to lépe vešlo do trouby, ale pro ten velký počet osob, to je dostatečné. Ta nádivka se dá udělat na sporáku v kastrolu, receptů je na Netu hafo (pokud bys nezvládala AJ, tak najdu a přeložím).
A v UK je populární pečená šunka, potíraná medem, na to ale potřebuješ celou šunku, viz v AJ např. zde
http://www.knorr.co.uk/recipes/detail/15780/1/honey-baked-ham
K tomu brambory pečené, stejně jako hafo další zeleniny, vražené na pekáč. V ČJ zde:
http://www.poslirecept.cz/vsehochut/ze-vsech-koutu-sveta/irska-medova-sunka-s-hrebickem
V obou púřípadech se to dá nacpat do trouby, a věnovat se přílohám. Výhoda obého, že to netrvá dva dny. Další varianta by byla klasický „rostbíf“, ale to už je vyšší kuchařská, ma-li být jak se patří (sama to neumím).
Sice mám zkušenost leda s tou krůtou a v malém množství, ale zrovna nad tou šunkou uvažuji. Ta se dá dobře škálovat, jak pro méně lidí, tak pro více.
Jo, a já osobně jsem si velice oblíbila ve zdejším Globusu prodávanou minutku, krůtí steak (z prsíček) s liškovou omáčkou; ta by se dala nahradit žampionovou,a jako příloha hranolky (opět, stačily by brambory). Případně bych ta namarinovaná prsíčka mrskla na gril.
Jo,
a z krůty jsem dělala i rolky (z prsíček, jak je porcované prodávají v Lidlu, se šunkou a hořčicí) na způsob svíčkové, s knedlíkem.
Ono když udeřily svátky, tak je mívali velmi levné „v akci“, takže jsme to s manželem nakoupili, naporcovali, nabouchali do mrazáku a postupně zbaštili – možností úprav nepočítaně, včetně toho guláše z tmavého stehenného masa…. 🙂
A netvrď mi, že filmové recenze a anabáze s mikrovlnkou jsou politický boj 🙂
Novou mw nám Ježíšek pošle DPD v úterý, nakonec koupenou přes net a dítko pomáhalo vybírat design. Nakonec bude opět s grilem, neb bezgrilové jsou škaredé (a cena srovnatelná). Ovšem lze snadno nastavit výkon, což dítko kvitovalo s povděkem, neb vloni dostalo mw kuchařku na minideserty „v hrníčku“, kde je tento rys užitečný.
My obvykle, pokud jsme pohromadě i na nový rok, pečeme k novoročnímu obědu na Nový rok uzenou rolku , potřenou směsí medu, hořčice a pomerančové šťávy a obloženou plátky pomerančů. K tomu bramborovou kaši.
Ta rolka mipřipadá docela dobrá náhrada, pokud je celá šunka příliš
Dobré ránko!
Přesně!
https://scontent-lhr3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xlp1/v/t1.0-9/12369211_1062000953864293_715863495654134039_n.jpg?oh=381afd2fae4893fbb95204989e54bc9e&oe=5710B760
A což takhle roastbeef?
Dá se udělat dopředu, umně naaranžován na talíři vypadá nóbl a dá se konzumovat s ledasčím, já preferuji aioli.
A dneska má svátek Natálie!
https://www.youtube.com/watch?v=6Y-bpiiwvo4
Dobré ráno. Hezké a přitom zvláštní jméno. Z logiky věci nemůže být zas až tak staré. Nějakých ca 2000 let. Záleží samozřejmě na konfesi. Možná to bylo starší, vzhledem k vlastnímu významu slova ale si to křesťani možná jen „odklonili“ 🙂
Všichni přeskakujete ryby – takový losos nebo tuňák je hotový za chvilku a obvykle je berou i ti, co jinak ryby nemusí …
Já bych k Natálce dal spíš tohle 😉
https://www.youtube.com/watch?v=vnT2919ovfg
http://zahranicni.ihned.cz/blizky-vychod/c1-65000560-tretina-povstaleckych-skupin-v-syrii-sdili-ideologii-islamskeho-statu-zapad-je-pritom-podcenuje
Třetina povstaleckých skupin bojujících v Sýrii proti režimu prezidenta Bašára Asada sdílí cíle a ideologii radikálního hnutí Islámský stát (IS) a v případě, že by mezinárodní koalice dokázala IS porazit, by některá z těchto skupin nejspíš zaujala jeho místo. Uvádí to zpráva britského Centra pro náboženství a geopolitiku, podle níž mají skupiny připravené nahradit IS teď k dispozici až 100 000 bojovníků.
Centrum pro náboženství a geopolitiku funguje v rámci nadace bývalého britského premiéra Tonyho Blaira. Spočítalo, že až 15 povstaleckých skupin operujících v Sýrii je ideologicky podobně zaměřených jako IS. Západ je prý přitom podceňuje a nevěnuje jim tolik pozornosti. Až 60 procent povstalců v Sýrii pak lze považovat za islamisty, tvrdí odborníci, kteří se na zprávě podíleli.
262 NoName
Přeskakování ryb je nějaká regionální tradice? Jako třeba pomlázka, jízda králů, vynášení murény atp?
265-jistě … Ale nebudu to vysvětlovat někomu, komu se plete Brod s Hradištěm a považuje Zlín za předměstí Luhačovic ! 😉
266 Nadaci zrovínka Tonyho Blaira považuji za stejně kvalitní zdroj jako třeba sborníky Charlese Perraulta (Šípková Růženka, Sněhurka, Kocour v botách …)
NoName,
ale po Štědrém dni s kaprem znovu ryby, to by možná chtělo změnu, ne ? U nás se ty kapří řízky dojídají „na studeno“ ještě i na Štěpána, takže jsme rybím masem na nějaký čas dost saturovaní 🙂
Já budu hodnější, a vysvětlím !
Na Moravě byla tradice před Štědrým večerem přskakovat na dvoře necky s plovoucím kaprem.
Přeskakovaly jen ženy .
Cílem ( dle legendy ) bylo, aby ženy pochytily vlastnosti ryby ( na plnou hubu – aby nebyly ukecané)
Tento zvyk se vytratil ze dvou důvodů – jednak protestovaly feministky , ale hlavní důvod byl ryze praktický – necky skoro nikdo nemá , a zkuste přeskočit kapra ve vaně v paneláku – nabijete si držku.
To by sice, alespoň dočasně, splnilo účel , ale přece jen je to drastická metoda.
A kdo se má na to koukat…..
NoName , Zlín fakt není předměstí Luhačovic ?
(254) Roastbeef je velmi jednoduchý, za předpokladu vhodné suroviny. Pokud člověk nezabrousí do speciál řeznictví, kde maso stojí tak od 500 Kč za kilo výše, tak od běžného řezníka musí být roštěnec nízký, blána pokud možno žlutá a ne bílá, prokvetlý a maso tmavé!!!. Po prudkém opečení na sádle z obou stran šup s tím do trouby, čas podle tlouštky, cca 15 minut na 3 – 4 cm, 16 – 18 minut na vyšší, ale ten nižší je lepší. A je …. Foundry to dělá ze zadního, ale to jsem ještě nezkoušel.
(262) Losos, filé s kůží, vstrčený do mé balkonové mikroudírny, je rychlý, snadný, delikatesní.
268 Matzurko
až na Štěpána? Máte tedy mimořádně kvalitní organismus, který by snesli i třeba toho lehce plamenem ošlehlého tuňáka jak navrhuje NoName (všechny ostatní přípravy budou asi kromě paštiky jak podešev).
Nikdy tedy nejím suši či syrové rybáky v hlubokém kontinentálním vnitrozemí, ale výměna gastrointestinální flory na Nový Rok má taky něco do sebe. Židi ostatně taky na jaře pálej chamec.
skimici 267,
v tomhle pádě bych i Blairovi věřila. Proč myslíte, že to tam Putin pucuje „z jedné vody načisto“?
On už si to Aláh přebere!
Aero,
ten roastbeef NEZAPOMENOUT naložit!
http://hobby.idnes.cz/roastbeef-priprava-recept-pohlreich-dv1-/hobby-domov.aspx?c=A130612_143452_hobby-domov_mce
267-taky dělá pro Putina ? Jsem myslel, že jenom Schroeder.
BTW, včera mluvil na ČRo velitel těch policistů, co jsme zapůjčili Slovincům na ochranu hranic. Dost se divím, že to pustili do éteru.
Řekl totiž, že byl na hranici v době, kdy se rozhodlo, že do EU jenom Syřané, Afghánci a Iráčané. V té chvíli se všichni imigranti na hranicích změnili na Syřany, Afghánce a Iráčany. A že jdou do Evropy prostě za lepším, říkali jim to, viděli to v TV a tak jdou. Každý v Evropě má dům, auto, blondýnu. O tom, kde budou pracovat neuvažovali.
Zřejmě je to taky xenofob a rasista.
V Řecku zase protestují imigranti proti tomu, že jim někdo bere otisky prstů. Prý proti lidským právům.
Do USA se tím pádem asi nikdy nepodívají, tam by jim brali ty otisky při každé cestě (to není kritika USA, ty otisky jsou jeden z mála způsobů, jak identifikovat člověka relativně spolehlivě).
Já lososa můžu, po studenu uzeného, v různých teplých (pro skimice-mluvím o teplotě lososa v době přípravy a podávání, ne o jeho sexuální orientaci) variantách, klidně i víc dní po sobě.
A samozřejmě jsou tady alternativy – kachna, husa, již zmiňovaná krůta …
Jinak mi skimici začínáte připomínat sebe samého-kritizujete vše, ale kde je konstruktivní návrh ? Co navrhujete Daně VY jako sváteční menu ? No ?
Angličani na to mají hezký termín. Economic chancers.
Elementary, my dear NoName
24 – čirá kapří polévka se zeleninou julienne, smažený kapr a lehký bramborový salát (kapr ráno zabitý, měsic plavený v horském pstruhovém rybníčku s průtočným křišťálovým potokem)
25 – lehký oběd třeba z toho zbytku kapra na másle, případně zbylou rybí polévku, někdy z toho pstruhového rybníka 24 ráno vezmu i pár pstruhů a když už porcuji kapra, vyfiletuji i je a tedy pojím 25)
26 – tradiční oběd u příbuzných (bývá kuře s lehkou nádivkou a petrželkové zámecké brambory, čerstvý salát z maličké červené hlávky domácího zelí)
(273) Na tu dobu a teplotu, co tam uvádí, tak to asi peče svíčkovou. Raději opět ZAPOMENU. Nenakládám, roastbeef je chutný sám o sobě, ani tatarku či aioli k němu nedávám. A výše jsem zapomněl teplotu trouby, 200 až 220 celaskonů.
277-tak to je pak jasné, to jsou ty kulturní rozdíly.
Jestli si myslíte, že na Moravě a spec. na Slovácku můžete podávat kuře s bramborem jako slavností oběd…
To se s mojimi vnuky nebudou bavit ještě vnuci těch pozvaných. Možná pravnuci, po nějakém procesu smíření moderovaném psychologickou poradnou v Hradišti.
skimici,
kapří řízky se u nás dělají vlastně jen jednou do roka, a jelikož kapra pod kilo nemá cenu kupovat, tak holt zbývá. Ta část rodiny, která rybímu masu holduje (dcera a manžel), to ráda baští i nastudeno. Lednice naštěstí ještě funguje, tak to vydrží několik dní.
A pokud máme odolnější zažívací trakt, pak jsme v evoluční výhodě 🙂 !!!
Aero,
nj – ale P. to peče při 140° – tedy pomalu.
200-220 je MOC! To se na vrchu uškvaří!
Dokonce se obávám, skimici, že nevíte ani to, jak vypadá na jižní Moravě „drobné pohoštění“ !
Povídejte NoName a přehánějte 🙂 kořalku a víno můžete vynechat. klobása ?
Dobré ráno,
k problematice studeného kapra podotýkám, že u nás se kupuje kaprů vždycky několik a je věcí cti, aby ho bylo dost k snídani a večeři až do Silvestra. Ve špajzu v kamenném baráku netřeba lednice a je poživatelný celý týden.
Hygienik by z nás asi zešedivěl, ale i bramborový salát vydrží v tej špajzce několik dní a krásně se rozleží. Takže kapr se salátem na celý svátky k snídani u nás k vánocům prostě patří.
Kdysi jsme kupovali tolik kaprů, kolik bylo členů rodiny a živých, táta to všecno zpracovával doma. A přebytky se ještě nakládaly do láku jako pečenáče a vydrželo to až do ledna.
Skimici,
zastavte se na „Z ďurky do ďurky “ ! 🙂
„Povídejte NoName a přehánějte“
Jsem si vzpomněla na jednu dívčinu na koleji, co povídala, že by chtěla „svatbu jen malú, intimnú, takých sto – stodvacať ludí“
(281) Píšu, co se mi osvědčilo (a neuškvařilo), co mám ověřeno. Jinak každý svého štěstí strojvedoucím.
285 nevím jestli měl NoName na mysli grupáč
..
283-našel jsem obrázek, ze kterého můžeme vyjít.
http://www.superto.cz/fotografie/870242/0/y/picture.png
To je taková basic varianta.
Stůl musí být plný tak, aby nikam nešlo dát ani skleničku. Doprovodné řeči jsou ve stylu „se omlouvám, že je toho tento rok tak málo, vůbec jsem neměla čas, a ještě mi nenaskočily vdolečky. A tuhle roládu jenom zkouším, vůbec nevím, co v ní ten kaviár udělá“.
skimici,
ono je – jako koneckonců všechno – na jižní Moravě rozdíl mezi drobným pohoštěním a drobným pohoštěním 😀 😀 😀
Když si vzpomenu na poslední moravskou akci mého předposledního zaměstnavatele… celej tejden potom byla firma ve stavu krizového řízení, neboť kromě šéfa firmy, pár introvertních asociálů odmítnuvších čumět na známé xichty i o víkendu a uklízečky byli všichni k nepotřebě. Salmonela z drobného moravského pohoštění. Nádherné, dalo by se říci učebnicové ukázky toho, čemu se říká být vysraný z podoby.
290-kdysi jsem pracoval v Kyjově, a kolegyně, aby udělala radost „pražákům“, vyřídila posezení u jednoho z nejvyhlášenějších místních vinařů. Takže jsme se sešli, začala degustace, odrůdy a ročníky jenom létaly, až to jeden z pražských kolegů už nevydržel a zeptal se, zda má pan vinař i Bzeneckou lipku.
No a bylo po degustaci. Nevyhodil nás, nicméně už neřekl ani slovo. Ale třeba už opět mluví 😉
Ptakopysku. To může být jen nezvyk. Po žinčici se taky leckdo podělá.
Ptakopysku 🙂
možná sis pouštěl hubu na špacír, a ostatní to odsrali ( doslova) s Tebou 🙂
😉
292-ale to je klidně možné-nejenomže neumíte pít, neumíte ani jíst ! 😉
Mňo… já osobně moravská vína nemusím. Třeba ryzlinky dokonce nemůžu, protože mi leptaj žaludeční sliznici. Stačí mi decka a konzumuju jedlou sodu po lžičkách. Ale jsou vína, která mě dokážou mile překvapit. Leckterá šedá rulanda, když se ten rok zrovinka povede… je zajímavé, že třeba již zmíněná šedá rulanda mi chutná víc ta z Žernosek a okolí, než ta jihomoravská. Proto se obvykle zdržuji komentářů, aby hostitelskému vinaři omylem nevypadl z ruky nějaký tupý předmět, když jsem poblíž.
Jen tak pro zajímavost, třeba když jsem byl v Klokánii, tak mě udivilo, že v restauracích se podávalo jenom sladké víno. Nedovedete si představit, co to je sladké australské víno. A co obnáší kytka ve světě plném slunce. 😀 😀 😀 Podávalo se brutálně podchlazené, samozřejmě. A i ve specializovaném obchodě se suché krčilo v koutě, protože ho nikdo nekupoval. Jižní Moravák by tam asi umřel
Halle,
já tam nebyl. Bylť jsem jedním z xichtařů. A taky nemusím lemtat všechno jenom proto, že je to zadarmo.
skimici,
zdrojem bylo pravděpodobně buď pravé domácí uzené, nebo pravé domácí klobásky od pana vinaře.
Ptakopysku,
připomínáš mi jednoho chlapíka, co furt remcal, že manželka nedělá tak dobré řízky, jako maminka.
Manželku to přirozeně sr….
Jednou se jí podařilo ty řízky krapet připálit.
A manžel zajásal “ To je ono ! Konečně ses to naučila! 😀
http://www.focus.de/politik/ausland/fluechtlingskrise-im-news-ticker-berliner-buergermeister-michael-mueller-kritisiert-kanzlerin-merkel_id_5166378.html
Takže Rakousko už víc uprchlíků nemůže přijmout. Je to divné, takhle obětovat budoucí hospodářský růst a obohacení na úkor krátkodobých problémů.
Němečtí policisté jsou asi v pořádném stresu a němečtí diskutující vypadají už vážně docela xenofobně.
Halle,
😀 😀 😀
moje maminka, dejž jí pámbu věčnou slávu, nijak extra nevařila. Babička jo, to byla kuchařka par excellence. Takže jsem se naučil vařit sám. Slaná jídla, protože sladký moc nejím. Na sladká je naopak expert moje paní. Troufám si říci, že třeba co se asijských jídel týče, jsem na tom líp, než všichni vietnamci a půlka číňanů. O napodobování francouzské kuchyně ani nemluvě.
Ale co se vína týče, preferuji ta sluníčková. S kytkou, nižším množstvím „kyselinek“. Ale chuť se člověku s věkem mění. Poslední dobou beru na milost vína francouzská.
V té EU už jim definitivně jeblo!
Pustili si sem víc jak milion lidí z Asie a z Afriky, nevědí, kterej je kterej, ale snímat oticky prstů budou vlastním občanům… ??????? !!!!
…Přestože evropskými zeměmi proudí desetitisíce nikde neregistrovaných lidí z jiných kontinentů, EU hodlá snímat otisky prstů a systematicky kontrolovat pohyb vlastních občanů. Vyplývá to ze společného dopisu francouzského a německého ministra vnitra lucemburskému předsednictví EU. Oba ministři navrhují změny Schengenu: otisky prstů a fotografie Evropanů budou ukládány do databáze při důsledných kontrolách všech občanů EU…
http://www.ceska-justice.cz/2015/12/eu-chce-svym-obcanum-brat-otisky-prstu-a-ukladat-je-do-registru/