PODZIM A JEHO BRATR.

Publikováno | Autor:

P.M.

Přihořívá. Čím výš tě chodník vede do kopce, tím má každý pasínek o odstín barvy víc. Jen smrky a jedle až na hřebeni zůstávají tmavě zelené. Čím výše k hřebeni, tím jsou jejich kmeny nižší. V sedle pod vrcholem je nálet mladých jedliček hustý jako kožich, připravený na zimní slotu. Podzim neumí jehličnany pobarvit tak, jak se mu to podařilo s osikami, buky a hlavně s javory. I ty jsou však dole u Bečvy pořád ještě zelené; to jen jejich bratříci nahoře v horách znachověli, když se jich v noci dotkl první mrazík. Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky. Správce palírny dole v dědině leští mosazné kotle a dubový stůl s dřevěnou lavicí čeká na prvního hosta. Na zabíjačky je ještě trochu brzo; špek, který se octne na tom do čista vydrhnutém stole ještě pochrochtává ve chlévě. Zraje, jako ty tmavomodré plody na stromě. Když pak začne ve stodole bečka s naloženými trnkami vonět kvasem, je čas zavolat pana řezníka. Ovar s čerstvě nastrouhaným křenem je pak podestýlkou pro první štamprlku z letošní úrody.

Když trochu přivřeš oči, uvidíš oživlé Kobzáňovy Horní chlapce skákat svůj odzemek u ohníčku vysoko v horách. Zbojníci a zakopané poklady, zlé Jezinky a Povětroň mašírují tvou hlavou ruku v ruce s podzimkem. Je to měnícími se barvami kolem? Je to tou slivovičkou? Nevíš. Nevíš a odpověď ani moc nehledáš. Jen nesmíš zapomenout trochu přivřít oči! Jelení zatroubení kdesi vysoko nad dědinou ti dává zapravdu. Jelen se zlobí, troubí a troubí; shání své laně do houfu, aby se mu nespustily s jeleními mládenci, obcházejícími opodál. Nemá na obsloužení svého harému moc času. Zimní větry kdesi na severu už mažou před svým koncertem smyčce kalafunou. V patách jejich hostovského vystoupení budou následovat milióny bílých vloček, které přikryjí krajinu. Starý jelen pak shodí paroží a štrapáce s drzými mládenci budou zapomenuty. Nevzpomene si ani na své laně. Teď  půjde o holý život…

Když už se nic nedá vydržet, děcka, která učíš ve škole zlobí, přijde pošťák s hrstí účtů a zjistíš, že musíš nechat předělat střechu na domě, sekneš se vším a jedeš. Na východ se nedá, šplouchá tam chladný Atlantik. Hurá tedy, na západ! Na dálnici jsi za pět minut. Washington s dominující bání Parlamentu a všemi sochami a monumenty, ulicemi plnými aut a někam spěchajících lidí, se ztratil někde za tebou. Začíná se měnit krajina a hlavně tvá nálada. Zaseknuté čelisti povolí a křeč v prstech svírajících volant též. Abys dostál vyzkoušenému rituálu, zastavíš a koupíš si párek v obchodě u cesty. Vždycky tam na lavici před obchodem sedí parta dědků. Moc nemluví ani mezi sebou, na tvůj pozdrav taktak odpoví. Mistrovsky však plivají hnědé plivance ze žvýkacího tabáku. Sedneš vedle a čekáš, až ti trochu vystydne kafe. Dědci neříkají nic. Možná přemýšlejí, co by se stalo, kdyby kdysi jejich pradědové narubali Yankejům. Něco se však muselo změnit! Dva z těch dědků jsou černí; jejich bílým kolegům v plivání to vůbec nepřijde. Každý si plivá, jak a kdy chce. Časy se změnily. Možná si brzy zvyknou i na tebe. Jeden z černých dědánků se přátelsky zasměje, když pozdravíš na odchodu. Jeho kratičké kudrnaté vlasy jsou bílé jako pápěří na pampelišce.

Silnice tě vyveze do kopečka, na levé straně stojí bílý kostelík. Pár náhrobků vedle, pěkné stromy a keře kolem. Jiný kostel je trochu dál, na pravé straně cesty. Kostel? Je to obyčejná chalupa, jen křížek na štítu a tabule s rozvrhem služeb naznačuje, že se jedná o Boží příbytek. A zase za plůtkem pár náhrobků. Někdy kytička ve sklenici na postříhané louce, někdy malý praporek s hvězdami a pruhy  jen tak zastrčený špejlí v zemi. Některé kytky jsou čerstvé, jiné umělé.

Hory se zvednou za ostrou zatáčkou jako zázrakem. Pokaždé tě tam překvapí. Jsou zaoblené časem, usmívají se. Své bujné mládí ostrých štítů vyměnily za táhlé, zaoblené hřbety. Cítíš z nich úctu k času a pokoru moudrosti, kterou přináší stáří. 

    „Hory,  hory,  hory  černé,

     neraz  som  já  přešel  cez  ně. . .“

Jsou jako Javorníky, dokonce plné javorů. Nejvíc je však na jejich stráních dubů. Kanadská jedle je tu jediným vyslancem za jehličnaté. Má pěkné jméno: hemlok. Jedle však rostou jen v hlubokých stržích až pod hřebenem. Jenom pak v těch, do kterých se nedostane horké letní slunko.

Jako švihnutí kouzelným proutkem změní zvlněnou nekonečnou zeleň první podzimní mrazík.  Kremlička, Slavíček, Van Gogh, Václav Špála a všichni jejich kamarádi položili své palety na stráně hor. Ano, nepletu se. I Václav Špála. Když přivřeš oči, strže pod hřebenem jsou do modra. Červená, žlutá, hnědá, hory se rozhořely. 

Indiánské léto. Mrazík spálí lebedu na polích v údolí a obnaží dýně; jsou krásně oranžové, leží roztroušené mezi zhnědlým býlím. Prodávají je ve stáncích u silnice spolu s jablky. Mají tam na policích též domácí med. Některý je ve sklenicích světlý, jiný tmavý. Ve velkých plastikových lahvích čeká na mlsného zákazníka čerstvý jablkový mošt; voní ti odešlým létem a vší krásou kolem. Sedlák, sklízející odměnu za svou nikdy nekončící práci, sedí na bedně od jablek a utržené peníze dává do talíře, který pak přikryje jiným talířem, aby se těžce vydělané dolárky nerozfoukaly s listím, které pomalu začíná ze stromů opadávat.

Cesta se klikatí a za chvíli se na údolí s poli a sady díváš z výšky. Není vůbec překvapením, když ti před autem přeskočí cestu jelení laňka a za ní dva vzrostlí kolouši.

Jen hodinka jízdy a jsi v jiném světě. Žádné klaksony nervózních řidičů, sirény sanitek a hasičáků. Žádné kravaty a škrtící naškrobené límce tě tu nemučí. Les je les, pooraná pole nedrží žádná tajemství. Kdybys pak šel brázdou až na úval a uviděl tam mezi vysokými topoly věž kostela z dědiny svého mládi, ani by tě to nepřekvapilo. Větrem přifouknutý zvuk dechovky by ti jen dotvrdil, že se vyplatí umět přivřít oči a jít a jít tou brázdou, vyoranou jen a jen pro tebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 319 komentářů u „PODZIM A JEHO BRATR.“

  1. P.M. – krásně česky píšeš. Viděl jsem před očima několik takových dědin, kostelíků i hřbitůvků. Některé v údolí, některé vysoko ve svahu. Dušičky nadohled, ale mladí, naplavení ve městech, už přestali jezdit. To jen já objíždím na podzim všechny rodinné hrobky a při jarním úklidu nacházím náš věneček a vyhořelé svíce – nikdo jiný tam nebyl. Tak, jak se posílají k Novému roku hromadné SMS na všechna čísla z kontaktů mobilu, najde se určitě nějaká aplikace, která bude za mírný poplatek vyřizovat přání Všem zesnulým – pokrok ze mě udělal dinosaura.

  2. „Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky.“
    Trnky jsou moravsky švestky ne? Když žloutnou a vrásčej, tak budou asi shnilé?

    • A pak spadne na zem a z kostky vyroste nový trnkovník. Trnky vyrostou, zmodrají zežloutnou a svraští se .. koloběh života.

  3. Nádherně poetické. Škoda, že se barvy října tak rychle překulí do listopadového sychrání.
    Přesto moc podzim nemám ráda, ani Dušičky. Letošní jsme už absolvovali; před týdnem jsme do rodinného hrobu uložili urnu s tetou :(, takže hrob byl následně upraven, ozdoben, a svíčičky zažehnuty…

  4. Houbeles, skimici. Tyhle švestky, co jsou u stopek vrásčité, trochu už přešlé mrazem, jsou ty nejsladší.
    A když jsou čerstvě utržený a vychlazený říjnovým povětřím, to je pošušňáníčko.

    Moc příjemný čtení 🙂

    Já se na Dušičky vždycky těšila. Obvykle se u nás stavovala spousta příbuzných, co jezdili na hroby, obdařených potomky, s kterými bylo možno dělat alotrie.
    I letos se těším. VYrazím do lesa, udělám věnce na hroby, na hřbitově zapálíme svíčky a vzpomeneme na nebožtíky. Bude mi trochu smutno, protože už se na tej chalupě scházíme jen tři a příbuzní už moc na hroby nejezdí. Ale takovej už je život.

  5. maYdo
    to teda funguje jako slámové víno? Že se nechají švestky seschnout na stromě a přejít mrazem a až potom z toho Dana dělá zákvas?
    Slámová slivovice?

    • Jde o to, že přemrznutím se ve švestkách zvýší podíl cukrů ( rozkladem polysacharidů) a výnosy i aroma se zvýší. Je to typické pro švestku domácí, kterých díky šarce ubývá, proto se na kvas mají sklízet co nejpozději a oklepáním, aby spadly jen ty přezrálé. Trnky jsou v Čechách a na Moravě rozdílné ovoce a nechci panu P:M. sahat do svědomí, ale asi došlo k záměně. Žluté či červené trnky jsou v Čechách myslím myrobalán a jeho odrůdy a někdy se jim říká kadlátka, špendlíky a pod.( podle K.IV.)
      Pravé trnky jsou modré, trpké, tvoří husté pichlavé porosty na stráních a sládnou po přemrznutí. Plody velikosti malé třešně, silně modře barvící. Na jaře kvetou velmi brzy bílými květy.
      Je zajímavé přísloví: Když zrají trnky, nestojí pivo za nic.
      Dnes se pod termínem „švestky! většinou setkáváme s pološvestkami, nebo importovanými odrůdami ( např. Čačanská)

      • Jirko
        moc děkuji za odborné vysvětlení. Jenom mi není jasné, proč přemrzlá švestka zežloutne? Je teda fakt, že jsem nikdy přemrzlou švestku neviděl, ale byl bych ostražitý to pozřít.
        Ačkoliv je to možná jako s modřinama, co jsou napřed červené, pak modré a pak zežloutnou.

        • Švestka nezežloutne. A modřiny – není to rozkladem hemoglobinu?
          Jinak sdílím názor martinatt, že si z nás někdy trochu děláte k obapolnému pobavení šoufky
          Pletu se? Přiznejte se- stejně všechno víme!!!

        • Tati, co to je?
          To jsou modré blůmy.
          A proč jsou červené?
          Protože jsou ještě zelené.

      • Pokračování pomologického okénka:
        Pravé švestky ( šv. domácí) prakticky vymizely díky virovým chorobám. Chutí zůstává nedostižná. Bohužel se místo ní sázejí tzv. rezistenty, kteří sice nákazu nevykazují, ale roznášejí dál.
        Ale na Moravě je ta terminologie trochu jiná, třeba to někdo doplní.

      • Myrobalány jsou odolné podnože pod roubované sladké odrůdy. Import je hlavně lety navyklé odrůdy, odolnější proti šarce.

      • Zajímavé, ale já mám zkušenost, že když na chalupě nechám švestky na stromě, tak dřív než zvrástničí, tak spadnou …

  6. Jo, tak to já nevím… My ze švestek nepálíme, co nesníme v knedlíkách, jde na povidla.

  7. OT – pokud se někdo pamatujete, kdo byla paní Ludmila Mojžíšová, tak dnes by se dožila devadesátky.

      • Jo, ona umřela v necelých šedesáti.

        NA ČRo2 je cca půlhodinový pořad „lístek z kalendáře“ a to je vždycky připomínka někoho nebo něčeho, co se k tomu datu váže.

        Sedím u počítače celý den a moje záda si patřičně stěžují, tak mně to zvlášť oslovilo 🙂 TAky bych potřebovala napravit.
        I když ono by asi stačilo se občas zvednout a protáhnout záda. A konečně si pořídit pohodlnou pracovní židli a ne skládací z Ikei

  8. Neprošlo, tak po částech:

    skimici, jako obvykle ze sebe děláš momentláně zaostalého, když je řeč o destilátech, nářečí a Východní Moravě vůbec.
    Kdybys neprovokoval a pořádně četl, co P.M. napsal, tak bys oddělil od sebe trnku (jako keř – viz Slivoň trnka s trny na větvích), která sežloutne a opadají jí listy. Plody jsou také trnky, peckovice velmi kyselé chuti o rozměrech kolem centimetru. Ty nepadají a přežívají i zimu.
    Slivoň švestka je naproti tomu strom s dužnatými plody, které se zpracovávají na nejrůznější účely, třeba sušené švestky a pod.

  9. a zbytek textu:

    Český tradiční název je slívy, na Moravě např. kadlátka. Pro Valachy jsou to nejčastěji trnky. U nás konkrétně je strom nazýván Bystřička a plody trnky. Ale knedlíky nejsou švestkové, ani trnkové, ale Balóny.
    Přezrálé, nejsladší švestky s nejnižším obsahem vody, jsou u stopky svraštělé, což pojmenováváme, že se jim stahují prdelky. To ani nezmiňuji ruční práci fajnových pěstitelů, kteří provádějí o června ruční probírku trnek, aby se navzájem nedotýkaly (monilióza) a strom je řádně vyživoval.
    A už končím a zase se ozvu, až bude mít skimic „vtipnou slinu“.

  10. Jak se vlastně říká stromu kde švestka/trnka roste?
    Švestkoň / Trnkoň ?

    Vzor Jabloň, Hrušeň.

  12. Slivoň – vždyť to píšu, už jsem to i vysvětlil a ty nečteš! Jsi ošklivé kačátko!

  13. Martine TT dík
    Ty Balony mě zaujaly.
    Podobně létací název mají litevské Zeppelíny, což jsou brknedlíky plněné masem.

  14. 2 Jirka – prostě v tom Moraváci mají bordel a vnucují ho ostatním… Švestka je švestka, bluma je bluma a trnka je trnka. (BTW, z trnky se dá dělat docela dobré domácí ovocné víno…) To je něco podobnýho, jako bečka – do bečky se v civilizaci nakládá zelí, na pauze v ní uchovávají pivo. Inu – orient… Člověk tam občas zavítat může, ale jen na vlastní nebezpečí. Co se dá dělat…

  15. „Český tradiční název je slívy,“

    TAk u nás doma se říkalo „slívy“ něčemu, co byl asi nějaký druh blum. Byly sice modré jako švestky, ale kulaté. A byly první, dozrávaly už ke konci prázdnin, teoprv po nich přišly mirabelky a další pochoutky.
    A švestky byly švestky. Pak jsme měli ještě něco, čemu naši říkali „pološvestky“ a to bylo něco mezi těmi slívami a švestkami. Ne tak kulaté, ale větší než švestka. Podobaly se tomu, co dnes lze koupit jako „švestky“, ale nejsou to švestky.

    Taky se pamatuju, že jako děti jsme prakticky neznali špendlíky, kolem cest rostly všude švestky. Dnes naopak není moc švestek, ale špendlíky se rozplemenily všude.

  16. Žjova, wiki
    slivoňovití (prunus) toho rodí víc. Třeba švestky (slivoň švestka)
    Mezi tyto prunusy kupodivu patří i třešně, mandle, meruňky …
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Slivoň

    Takže bluma bude slivoň bluma, špendlík bude slivoň špendlík atd
    Skimic taxonom amatér.

  17. maYdo, u švestky domácí jde snadno oddělit dužina od pecky (kostky). U pološvestky už to nejde a ty další slivoně, nazývané třeba blumy, ryngle, renklódy a mirabelky a pod., ty neoddělíš vůbec. Ale všechno je to hodně zamotané krajově, přičemž např. renklódy vděčí za jméno francouzské odrůdě Královna Claudie.

  18. Jakož i Slivoň Trnka.
    Už tomu konečně rozumím.

  19. P.M.
    teď vážně. Jseš přírodní lyrik. Smekám.
    Třeba obrat „špek ještě pochrochtává v chlívku“ je geniální 🙂 🙂 🙂

    • Jses hodnej! Za to Ti odpustim, ze vis hovno o slivovici.

  20. Ted jsem z tech svestek a trnek tak dopleteny, ze budu nasledovat toho masinfiru, kteremu radil Svejk, jak si zapamatovat cislo lokomotivy. Beztak to znate, ale ten masinfira vsecko potom znasobil trema, protoze si vzpomnel na Trojici bozi a v tom zmatku radsi preskocil plot u lamparny a ukryl se v polich. Ta lokotka, kterou mel kocirovat, tam prej furt stoji. . .Tak by to dopadlo i s flaskou bezvadne slivovice, kdyby odbornici misto odspuntovani krcili celo nad puvodem te pruhledne nadhery. Nechme je, Martine, krcit celo. Na zdravi!

  21. U nás máme švestky, blumy, ryngle a špendlíky. Stačí nám to.

  22. Trnka je Prunus Spinosa
    není divu, že se při použití tinktury dobře filosofuje 🙂
    Jestlipak starej Baruch taky trnkovici popíjel?

  23. Foundry
    ad Ryngle – peklo se otevřelo – není to ten zelenej šmejd co z toho komouši dělali ty desetilitrový kompoty pro vojáky a školní jídelny?

  27. Kořalka se dá ostatně dělat i z hoven – viz vojín Čonkin.

  28. Jasně 🙂
    Hele a existuje nějaká slíva, odrůda, ze které je slivovice nejlepší? Já to fakt nepoznám. Chutnala mi nějaká maďarská ze slivoně meruňky a švycarská z hrušky.

  29. Já to moc neposoudím, švestky nemám, šnaps děláme z meruněk.

  30. Teď mi napadlo – poměr cena a výkon. Nedá se udělat dýňovice? Plody obludných rozměrů co stejně nikdo nejí. Tedy kromě malých Hokkaido atd.

    • Pokusy byly, málo cukru, je to k ničemu. Na Slovensku se dá koupit Povážský repák z cukrovky. Jeho prodej dokládá nezdolnou sílu a plechové žaludky slovenských bratrů. Já dělám destilát z jablek, výhradně panenských a nemá chybu. Z hrušek jsou dobré wiliamsky, některé naše velké palírny mají jejich plantáže v zahraničí. Palírna Karlík ( u Prahy) zkouší destiláty z fíků, malin, samozřejmě z vína atd. Obecně platí, že je věcí cti nedávat do ovocného kvasu cukr. Když si navyknete na výraznější chuť ovocných pálenek je to výborné pití v mnoha variantách.

      • Panenská jablka jsem neviděl už půl života. Závidím.

        • Stromky se dají koupit . Mám po dědovi tři mohutné stromy stáří cca 70 let, před třemi lety jsem zasadil nový – ale první úroda letos se mně zdála být méně dobrá než u těch starých. Když se příští rok připomenete ( a bude úroda), klidně Vám jich pár pošlu. A nebo se stavte ( u Lázní Bohdaneč).

  31. A to se vůbec nezmiňuji o tom, že na zahrádce jsme měli 2 stromy peckovic nazývaných turančátka, podobné švestkám, ale větší, kulaté, sladší se sytě oranžovou dužninou… Je docela dobře možné, že to byly tytéž plody, na pauze zvané darancie. Bohužel, za slavného mrazivého roku, kdy 3 mrazíci rozmlátili republiku, oba stromy umrzly. Silvestr 78… Dalšího komentáře netřeba…

  32. Skimici, když dáš na kilo dýní kilo cukru a přisypeš tam droždí, proč ne.

  33. 2 skimic – pamatuj si základní chemickou poučku – jedinej plod, kterej se nedá přepálit je banán…
    A je to pravda – jednou v Japonsku jsem ochutnal pálenku ze zelí – a byla vynikající… Co s tím dělali jsem nezkoumal…
    Ostatně saké je přepálené rýžové pivo. A zvláště v těchto podzimních dnech – kvalitní saké lehce ohřáté na cca 40 celaskonů – to má něco do sebe… Akorát bych varoval neznalé – podrážděná země by se mohla prudce zvednout a udeřit mezi oči…

  34. Hmmm. Nazen durancie si pamatuju. Jen nazev.
    skimici, rikas, ze dyne jsou jen na vyrobu strasaku. Moje babicka nrezane dyne zavarovala. Prima ten kompot vrzal na zubech. Dobrota! Jaderka z dyni jsme susivavi na Rudem pravu na dvore na slunicku. Pak se nasypaly na chvilicku na horka kamna, ze ta jaderka chytla trosku barvu do hneda. Vlastne ty slupky. Jaderka se snadno vydolovala. Eno, neno!(Dvakrat n s hackem.)

  35. Ty dyne a Halloween! S tema dynovyma strasama se svickou vevnitr jsme se jako mali kluci po vecerech neco nabehali! Melo to tam neco spolecneho s Ballad of Sleepy Hallow od Wash. Irving? Tady uz ted mame vyzdobena baraky vselijakyma strasidly, carodejnicemi a dyne, jako hlavni symbol, jsou skoro pred kazdym domem. Tedy tam, kde bydli vidlaci, kteri se hlasi k Americe. Je to radost. Kdovi, kdy nejaky Leninuv levobocek ten svatek zakaze?Mozna proto, ze neni pred domy dost dyni africkeho puvodu, nebo protoze nektery z carodeju by si pral byt carodejkou, ale jeden z kolegu mu dal z vecera po tlame, at nekazi srandu. Drzte palce!

  36. Vidím. Nádherné, živé, obrazné. Máš úžasný talent.

  37. My tu Allahoween nemáme. Strašíme na hřbitovech.

  38. No, já se pamatuju, jak jsme se jako děcka vyblbnuli kolem Dušiček s vydlabanou řepou. Dýně u nás v podhůří nerostly, o nějakém Halloweenu jsme neměli ani potuchy, ale v době sklizně se nějaká ta řepa občas skutálela z vlečnáku a byl by hřích takovej nález nevyužít.

  39. Samozřejmě ne, i když bydlím pod kopcem. Podhpůřím myslím mou rodnou podkrkonošskou ves.

  41. Ke švestkám. Doma na zahradě máme strom a ten rodí nádherné velké modrofialové lehce „ojíněné“ uvnitř žlutooranžové od pecky jdoucí plody. Zrají v druhé půlce července. Říkám tomu zázraku švestky, jsem okolím přesvědčována, že to jsou pološvestky. Na mé argumenty, vypadá to jako švestka, voní to jako švestka, chutná to jako švestka, mi okolí odpovídá, švestky? v červenci? tststs, pološvestky. Ovšem když se urodí a já se zeptám, chceš švestky, ruce by mi urvali. Pak máme na té samé zahradě strom, který rodí podobné plody, menší o něco sladší zrají od konce srpna do září tam už se o pološvestkách nemluví. Na chalupě mám letité stromy a ty dávají malé modré švestky ty jsou nejsladší. Takže já si čerstvě utržené švestky užívám od července do října. 😀

  42. Ke švestkám
    – Tati, co to je?
    – To jsou modrý švestky.
    – A proč jsou červený?
    – Protože jsou ještě zelený.

  43. Dobré ráno
    Ptakopysku, hele nepíšeš to z nějakého důvodu podruhé? Déjà vu pocit je silný. A nespím, protože už půl hodiny dělám cosi co dělám nerad a musím to tedy dělat hned poránu.

      • je to možné. Mě švestky nebavěj, takže jsem to celé nečetl. V tom případě se omlouvám za duplikování.

  44. Jsem zvědav, jak to bude v Londýně pokračovat. Viděl bych jako vhodné jmenovat Karla III. vicekrálem pro Anglii s podřízeností do Delhi. 😉

    • Indové nejsou nijak zvlášť nadšeni. Možná podobně jako my Madlénkou Korbelovou v USA.

  45. Dobré ráno. P.M. díky moc.
    Z fototechniky: Olympus (OM-D) přišel s novým modelem OM-5. Snímač ze staré vlajkové lodi (OM-1 mk III) + zpracování obrazu z OM-1.
    EOS-R7 se v dané cenové kategorii ukazuje jako optimální volba. Zatím jsem s ním nefotil. Dlouhý zoom (18-150mm) optimalozaný pro APS-C je velký podobně jako u konkurence MFT. Fotoaparát samotný je podstatně větší než E-M5 mkII.

    • Těch textů bude více. Mám velmi nízké očekávání, tak mě málokdo může zklamat.

    • No dobře. Tak odkouřili Pavla. Ale koho nasadí místo něj? Hlavně aby to nebyl SF!

    • Neodkouřili. Pavel si to vychutnává. Za ním je Petr Kolář.

    • To jsem se divil převčírem. Kdo za tou kampaní proti Pavlovi je a co tím sleduje, že si troufne jít proti Petru Kolářovi?
      Hele a neříkejte že Babiš 🙂

      • Jinak je to nezajímavé. Pokud se lidi za Kolářem rozhodnou Pavla prosadit, tak to udělají i kdyby se přišlo na to, že Stalin byl jeho pradědeček. Nějaký rozvědčík. Pche …

        • Tak jisté bych to neviděl. Taky titíž chtěli prosadit Švarcíka a nevyšlo to.

      • Někdo tvrdí, že je to kontra-kontra-propaganda.
        Pavel je pro „kavárnu“ těžko zkousnutelný, uniforma, lampasák, bolševik, ale proti Babišovi +- OK.
        Pavel je pro „všeholid“ nevolitelný kandidát kavárny.
        Vyhrabe se „špína“, Pavel je najednou vlastně mladší Honza Zeman, od SNB. Pavel, Pavko je vlastně náš…
        https://youtu.be/ibxXgQqORns

  47. Dobré dopoledne,

    No, já včera nakoukla do nějaký diskuse pod kritickým článkem na téma „generál Pavel“ a mám dojem, že mu to spíš prospělo. Ti, co by ho volili, se navzájem utvrzují v tom, že jejich idol je správná volba. Těm, co by ho stejně nevolili, by to mohlo být vcelku jedno, ale doufají, že to přihraje nějaké hlasy tomu jejich idolu.
    A ti nerozhodnutí někdy uvažují v tom duchu, že když je někomu spíláno, tak to asi bude správnej člověk.
    MY prostě máme rádi mučedníky. Třista let jsme trpěli a pak nás ovládli komunisti a trpěli sjme zas.

  48. Koneckonců, když NATO očistilo Hausingera či Mainsteina, proč by neočistilo Pavla.

    Ačkoliv co do schopností se s nimi Pavel nemůže měřit.

    • Já jej volit nebudu, ale počítám s tím, že vyhraje.

    • Nezapomínej, že i současný vrchní bača NATO má hezkou progresivní minulost. Mladý rudý, či jak se ta organizace jmenovala.

      • Jojo, NATO je něco jako zpovědnice… Přiznáš, že jsi zhřeśil a jedeš dál 🙂

  49. jinak sjem vezla auto na přezutá – servis mám sice přes ulici, ale kvůli uzavírce jsme musela objet cca půl Smíchova.
    a po návratu jsme měla ve schránce leták o demonstraci proti nenávisti.
    To je to samá ekologie , ale na tohle není papíru škoda.

    Na ČRo 2 byli z tej demonstrace celý říčný.
    Když jsme tak poslouchala, kdo všechno se zúčastní a jak se celebrity těší na to, jak ukážou, jak jsou otřeseni, tak mi přišlo dost nechutný, dělat si na takovej tragedii PR a reklamu.

    Udělal to člověk, který měl evidentně psychické problémy, a kdyby se nezaměřil zrovna na gay klub, střílel by někde jinde. Proti „nenávisti ve společnosti“ to nezmůže nic, tenhle přístup jen podobně postižené lidi zažene do ještě větší frustrace a tím v nich vyvolá ještě větší agresivitu.
    Prostě je to hnus, jak si na lidské tragedii celebrity umělecké i politické přihřívají svou vlastní polívčičku.

Komentáře nejsou povoleny.