PODZIM A JEHO BRATR.

Publikováno | Autor:

P.M.

Přihořívá. Čím výš tě chodník vede do kopce, tím má každý pasínek o odstín barvy víc. Jen smrky a jedle až na hřebeni zůstávají tmavě zelené. Čím výše k hřebeni, tím jsou jejich kmeny nižší. V sedle pod vrcholem je nálet mladých jedliček hustý jako kožich, připravený na zimní slotu. Podzim neumí jehličnany pobarvit tak, jak se mu to podařilo s osikami, buky a hlavně s javory. I ty jsou však dole u Bečvy pořád ještě zelené; to jen jejich bratříci nahoře v horách znachověli, když se jich v noci dotkl první mrazík. Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky. Správce palírny dole v dědině leští mosazné kotle a dubový stůl s dřevěnou lavicí čeká na prvního hosta. Na zabíjačky je ještě trochu brzo; špek, který se octne na tom do čista vydrhnutém stole ještě pochrochtává ve chlévě. Zraje, jako ty tmavomodré plody na stromě. Když pak začne ve stodole bečka s naloženými trnkami vonět kvasem, je čas zavolat pana řezníka. Ovar s čerstvě nastrouhaným křenem je pak podestýlkou pro první štamprlku z letošní úrody.

Když trochu přivřeš oči, uvidíš oživlé Kobzáňovy Horní chlapce skákat svůj odzemek u ohníčku vysoko v horách. Zbojníci a zakopané poklady, zlé Jezinky a Povětroň mašírují tvou hlavou ruku v ruce s podzimkem. Je to měnícími se barvami kolem? Je to tou slivovičkou? Nevíš. Nevíš a odpověď ani moc nehledáš. Jen nesmíš zapomenout trochu přivřít oči! Jelení zatroubení kdesi vysoko nad dědinou ti dává zapravdu. Jelen se zlobí, troubí a troubí; shání své laně do houfu, aby se mu nespustily s jeleními mládenci, obcházejícími opodál. Nemá na obsloužení svého harému moc času. Zimní větry kdesi na severu už mažou před svým koncertem smyčce kalafunou. V patách jejich hostovského vystoupení budou následovat milióny bílých vloček, které přikryjí krajinu. Starý jelen pak shodí paroží a štrapáce s drzými mládenci budou zapomenuty. Nevzpomene si ani na své laně. Teď  půjde o holý život…

Když už se nic nedá vydržet, děcka, která učíš ve škole zlobí, přijde pošťák s hrstí účtů a zjistíš, že musíš nechat předělat střechu na domě, sekneš se vším a jedeš. Na východ se nedá, šplouchá tam chladný Atlantik. Hurá tedy, na západ! Na dálnici jsi za pět minut. Washington s dominující bání Parlamentu a všemi sochami a monumenty, ulicemi plnými aut a někam spěchajících lidí, se ztratil někde za tebou. Začíná se měnit krajina a hlavně tvá nálada. Zaseknuté čelisti povolí a křeč v prstech svírajících volant též. Abys dostál vyzkoušenému rituálu, zastavíš a koupíš si párek v obchodě u cesty. Vždycky tam na lavici před obchodem sedí parta dědků. Moc nemluví ani mezi sebou, na tvůj pozdrav taktak odpoví. Mistrovsky však plivají hnědé plivance ze žvýkacího tabáku. Sedneš vedle a čekáš, až ti trochu vystydne kafe. Dědci neříkají nic. Možná přemýšlejí, co by se stalo, kdyby kdysi jejich pradědové narubali Yankejům. Něco se však muselo změnit! Dva z těch dědků jsou černí; jejich bílým kolegům v plivání to vůbec nepřijde. Každý si plivá, jak a kdy chce. Časy se změnily. Možná si brzy zvyknou i na tebe. Jeden z černých dědánků se přátelsky zasměje, když pozdravíš na odchodu. Jeho kratičké kudrnaté vlasy jsou bílé jako pápěří na pampelišce.

Silnice tě vyveze do kopečka, na levé straně stojí bílý kostelík. Pár náhrobků vedle, pěkné stromy a keře kolem. Jiný kostel je trochu dál, na pravé straně cesty. Kostel? Je to obyčejná chalupa, jen křížek na štítu a tabule s rozvrhem služeb naznačuje, že se jedná o Boží příbytek. A zase za plůtkem pár náhrobků. Někdy kytička ve sklenici na postříhané louce, někdy malý praporek s hvězdami a pruhy  jen tak zastrčený špejlí v zemi. Některé kytky jsou čerstvé, jiné umělé.

Hory se zvednou za ostrou zatáčkou jako zázrakem. Pokaždé tě tam překvapí. Jsou zaoblené časem, usmívají se. Své bujné mládí ostrých štítů vyměnily za táhlé, zaoblené hřbety. Cítíš z nich úctu k času a pokoru moudrosti, kterou přináší stáří. 

    „Hory,  hory,  hory  černé,

     neraz  som  já  přešel  cez  ně. . .“

Jsou jako Javorníky, dokonce plné javorů. Nejvíc je však na jejich stráních dubů. Kanadská jedle je tu jediným vyslancem za jehličnaté. Má pěkné jméno: hemlok. Jedle však rostou jen v hlubokých stržích až pod hřebenem. Jenom pak v těch, do kterých se nedostane horké letní slunko.

Jako švihnutí kouzelným proutkem změní zvlněnou nekonečnou zeleň první podzimní mrazík.  Kremlička, Slavíček, Van Gogh, Václav Špála a všichni jejich kamarádi položili své palety na stráně hor. Ano, nepletu se. I Václav Špála. Když přivřeš oči, strže pod hřebenem jsou do modra. Červená, žlutá, hnědá, hory se rozhořely. 

Indiánské léto. Mrazík spálí lebedu na polích v údolí a obnaží dýně; jsou krásně oranžové, leží roztroušené mezi zhnědlým býlím. Prodávají je ve stáncích u silnice spolu s jablky. Mají tam na policích též domácí med. Některý je ve sklenicích světlý, jiný tmavý. Ve velkých plastikových lahvích čeká na mlsného zákazníka čerstvý jablkový mošt; voní ti odešlým létem a vší krásou kolem. Sedlák, sklízející odměnu za svou nikdy nekončící práci, sedí na bedně od jablek a utržené peníze dává do talíře, který pak přikryje jiným talířem, aby se těžce vydělané dolárky nerozfoukaly s listím, které pomalu začíná ze stromů opadávat.

Cesta se klikatí a za chvíli se na údolí s poli a sady díváš z výšky. Není vůbec překvapením, když ti před autem přeskočí cestu jelení laňka a za ní dva vzrostlí kolouši.

Jen hodinka jízdy a jsi v jiném světě. Žádné klaksony nervózních řidičů, sirény sanitek a hasičáků. Žádné kravaty a škrtící naškrobené límce tě tu nemučí. Les je les, pooraná pole nedrží žádná tajemství. Kdybys pak šel brázdou až na úval a uviděl tam mezi vysokými topoly věž kostela z dědiny svého mládi, ani by tě to nepřekvapilo. Větrem přifouknutý zvuk dechovky by ti jen dotvrdil, že se vyplatí umět přivřít oči a jít a jít tou brázdou, vyoranou jen a jen pro tebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 319 komentářů u „PODZIM A JEHO BRATR.“

  1. Ad hudební scéna,
    jo, folk byl produkt doby, a i ten náš byl podnícen tím, co se dělo v USA. Ale pár posledních dekácd přijde umělecky dost sterilních, alespoň na té populární scéně.
    Ovšem takový opus Magnificat pro ženský sbor od současného českého skladatele Petra Koronthályho, to je něco 🙂

  2. Pro duševní hygienu stačí prostě ignorovat vylepovače hesel. Nereagovat.

  3. Dana (14.11.2022 (19.24)) Tak to už jsme dva (nejméně). Kdeže jsou ty časy, kdy se zde scházeli lidé schopni kritického myšlení, které spájela jistá míra nedůvěry k vládě..

  4. Ad hudba…

    Vzpomínám si jak vždycky táta říkal, že tej naší hudbě nerozumí. Jeho srdeční záležitostí byl jazz.
    Dnes mám asi podobný pocit, když slyším některé produkty ze současné doby.

    na druhou stranu – já i ten jazz mohla poslouchat a měla ho ráda, jen to nebyla muzika mojí generace. My měli ten folk nebo beat.

    Ale ta dnešní muzika mi nic moc neříká.

    Matzuerko, odkaz na ten Opus magnificat by nebyl?
    ale čio to tárám, on to asi googgle zvládne.

  5. Geeeeez! Nestraste mne! Ja jsem myslel, ze Sumavakem zacata debata bude pokracovat do Aleluja.

    „Vzpomínám si jak vždycky táta říkal, že tej naší hudbě nerozumí. Jeho srdeční záležitostí byl jazz.“, rika nahore maYda.

    Jeji tatik asi znal ty kluky z Portiku. I ja jsem hledival pres prsty na Bigbitaky. Oni ale svou hlasitosti a vystrednictvim srali komunisty vic, nez mohl Bruebeck nebo i Ella dosahnout. Vzali jsme je, mistni Jazzmani, na milost.

    • Po dvou letech kovidove prestavky jsem navstivil stara mista. Nejak jsem se tam nemohl domluvit. Ani ne tak ja, jako ti, ktere tam znam a mnoheho mam za kamarada. Tak nasrane a rozhadane lidi jsem jeste nevidel. Vakciny, Ukrajina, Babis, ci nebabis. Mluvilo se o fotbale a starych dobrych bachorkach. Opatrne. Mam vsecko prima z minulosti radeji v pameti. Bude se mne pristi mesic vdavat vnucka a pstruzi jsou pri chuti.

  6. Dobré ráno vespolek,
    maYdo, žejo ? A to jsme my samozřejmě zazpívaly lépe – pochvala poroty v Isola del Sol za alty (hele, jak jsem skromňoučká) 😉 Ten skladatel vystudoval paralelně i matfyz, takže kdyby mu nešla muzika, mohl by se živit i jinak.
    Ale hudba k táboráku to není, to ne.
    Ohledně starších stylů, mám ráda swing. A pak od 50. let i rock and roll, soul, ale i spirituály… africká hudba Ladysmith Black Mambazo
    https://www.youtube.com/watch?v=FclwRECHoWc
    je taky skvělá, asi mi jde hlavně o to, aby to hezky šlapalo a bylo libozvučné. Což současný „popík“ moc nesplňuje, hip-hop či rap mne totálně míjí – nemá to nápad, jen buben a naštvaného interpreta (ti nejdou od sebe navzájem odlišit). Rádoby vtipné vulgární texty jsou mi cizí, to si nostalgicky pustím Neckáře a jeho „I vám jednou bylo sedmnáct“ 🙂
    https://www.youtube.com/watch?v=sDh50j5be0U

  7. Vojta Dyk je všeuměl, i když já ho nejradši s B-Side Bandem (swing). Nám se zadařilo jednou v Praze, kam jsme zajeli na Dušičky, uvidět plakát na vystoupení Evy Pilarové. Tam Vojta Dyk zpíval s Evou Montyho čardáš, její parádní scatové číslo. Byl tam i Matej Rupert, což je šašek, ale zpívat umí.

    • Jsem u pasáže, kde se bábě ke dnu přichytily brambory. Tak hrnec i s nima dala stranou. Pometlem jí praštit bábu nešikovnou a rozhazovačnou!
      Jsem zvědav co vytvoří na konec za šlichtu.
      Ha – mouková zátřepka, rozkloktaný vajíčka a smetana.
      Čtvrtkika másla nakonec a marjána!
      Hustej bílej tučnej hnus, který dobře definuje hranici se Slovenskem. Tam hned přes hory, začíná Zelňačková Země krále Miloslava!
      A co takhle že by tam bába nakrájela kus klobásky? No chápu, že to nejde. V tom tuku by zůstala plavat navrchu a nepotopila by se.

      • Ani si raději nepředstavuji, co bába ušmornovala dál. Tipnul bych si na pečené UZENÉ koleno. To se taky nikde jinde nedělá než na Moravě.
        Pečené koleno, OK
        Uzené koleno – no nejím ale leckde ano.
        Pečené UZENÉ koleno – pekelná brána se otevřela!
        To je ale asi zvykem. Na Valašsku dětem určitě udí i krupicovou kaši.

  9. K folku, na Country radio je to takové dokolečka dokola, ale upozornil bych na Regional Radio, každý všední den od 21 do 22 hodin tam běží Country dostavník (vede Mirek Černý) a podle toho kolik skupin z poslední doby tam úvádí, tak není všem dnům konec, jen to musí být skutečná znalost a ne ukrytí za nálepku Country.

    • Asi tak 🙂
      Ale já raději bluegrass.
      Ráno hráli na Rádiu BEAT Janis Joplin. V mládí mi nic neříkala, až teď mi přijde, že chápu tu bolest, kterou v sobě měla a musela vyzpívat. A dávala to skvostně, nemusely to být sprosté texty. Mně ta vulgarita vadí asi nejvíc… 🙁

  10. Dobré ráno.
    Omlouvám se Petrovi, jestli ho některé mé jemné a citlivé přípodotky, odhady či uvádění komentářů na pravou míru iritovaly. Podobně Foudrymu. Kvůli vám mi je líto, že se více nemýlím.
    Ovšem odmítám, a červenou vlnovkou si podtrhuji, že by má hesla byla z vládní kuchyně. Naopak. Vláda je ve vleku událostí, pozadu za mými hesly. Příliš smířlivá k Rusku, příliš liknavá v boji proti bolševismu, Babišovi a jeho Green Dealu.
    Ne, nechci tady bolševickou normalizaci. Ne, nechci tady nechat vládnout Rusy. Ani ruské anarchokapitalisty. Ano, zůstaneme „The Land of Free“. K tomu patří i občasné neshody. Zvládneme to.

    • Jiní anarchokapitaisté jseu evidentně vítání a jsou bez poskvrnky.

    • Ruský ancap považuji za poněkud vulgární. Nerozhoduje národnost, ale vulgárnost.

  11. Kopnutí do zadele, doprovázené úsměvem, je OK?

    • Není to tak hrozné. Samozřejmě, já nejsem ancap, ale minarchista. Protože apoštol Pavel nám nechal v Písmu Svatém poznámku: Vládce je v Boží službě, když se drží svých úkolů. Proto také platíte daň…

  12. Pro sledování zpráv / dezinformací / propagandy dle vašeho gusta doporučuji: https://feedly.com/
    Přešel jsem na ně po ukončení Google Reader a nemohu si stěžovat.

  13. Dobrí dopoledne,

    „Jeji tatik asi znal ty kluky z Portiku.“

    Pokud myslíte Škvoreckého Port Artur, tak neznal. Táta byl rodilej pražák, na ves se odstěhovali s mámou až po svatbě a k Náchodu žádné vazby neměl.

  14. Víte, nickname, musím sice přiznat, že Vás v posledních měsících čtu jen povšechně, přesto se mi (již z takto vytvořeného odstupu) zdá, že co sem píšete o Ukrajině (a snad i jiných věcech), má, na povrchu i v pozadí, zhruba čtyři složky:
    • relevantní fakta;
    • irelevantní fakta;
    • Vaše zbožná přání (wishful thinking);
    • smyšlenky, kterým sice nevěříte ani sám, ale byl byste rád, kdyby jim věřili ostatní.

    • Nic proti tomu, takhle to holt lidé v principu dělávají, dokonce dosti běžně. Skutečný problém je ale v tom, že Vy jste z toho namíchal homogenní, inseparabilní a tudíž i nerozlišitelný blivajz, kterým nemá vůbec cenu se kriticky zabývat, a to ani za celkem plausibilního

    • předpokladu, že v tom kdesi je rozumné jádro. Laskavý Čtenář si nakonec leda řekne: „Zlatý komunisti, ti sice mívali hodně blbou propagandu, ale takhle otravní nebyli nikdy.“

      Já ovšem jsem poslední, kdo by Vám to mohl jakkoliv vyčítat. Když sem Rusové vtrhli roku 1968, otravoval jsem (sám otravován jejich agresivně vlezlou propagandou) své nešťastné okolí ustavičným nadáváním, že Rusáci tohle, Rusáci tamto… Intensita toho přitom byla zhruba nepřímo úměrná intenzitě reálně a aktuálně řešitelných potíží, které tehdy Rusové a komunisti působili mně (ve srovnání s těmi, které působili tomu okolí; to tak muselo ke všemu navíc ještě dávat pozor, abych ve škole nemluvil o politice).

      • Oops, jak to nebere celé příspěvky, chybně jsem to nastříhal. Mělo být:

        předpokladu, že to myslíte dobře, a o dost méně plausibilního předpokladu, že v tom kdesi je rozumné jádro. Laskavý Čtenář si nakonec leda řekne: „Zlatý komunisti, ti sice mívali hodně blbou propagandu, ale takhle otravní nebyli nikdy.“

        Já ovšem jsem poslední, kdo by Vám to mohl jakkoliv vyčítat. Když sem Rusové vtrhli roku 1968, otravoval jsem (sám otravován jejich agresivně vlezlou propagandou) své nešťastné okolí ustavičným nadáváním, že Rusáci tohle, Rusáci tamto… Intensita toho přitom byla zhruba nepřímo úměrná intensitě reálně a aktuálně řešitelných potíží, které tehdy Rusové a komunisti působili mně (ve srovnání s těmi, které působili tomu okolí; to tak muselo ke všemu navíc ještě dávat pozor, abych ve škole nemluvil o politice).

      • Kousek zkrátka vypadl. Mea culpa. Omlouvám se.

  15. Zpátečníku: děkuji za reakci. V podstatě souhlasím, ovšem s jedním rozdílem: nechci, aby lidé věřili smyšlenkám. Ani mým.
    Byl bych rád, aby lidé hledali pravdu. Žili pravdu.

    Někdy reaguji na ne úplně rozumné komentáře ne úplně rozumnou odpovědí.
    Příklad:
    Komentář: V Ankaře se setkali Rusové a Američané. O čem asi jednali? (mrk, mrk…)
    Moje reakce: Způsob vydání do Haagu.
    Nebudu hodnotit kvalitu komentáře, nebudu psát „pozor ironie“. Zhodnocení a porozumění textu nechávám na rozumném čtenáři.

  16. Když vidím tleskání ručičkama, kolik toho Rusové na Ukrajině zničili, jak se tomu Ukrajinci mohli vyhnout, kdyby se podvolili ruskému anarchokapitalismu, nepřestávám se divit.
    To nepochopím. Proč chce někdo Evropu v troskách, jenom aby jeho pocit/názor vyhrál?
    Žijeme v nejlepších časech. Žijeme v nejlepší společnosti, jakou jsme my či naši předci mohli zažít. A stěžujeme si. Proč někdo chce zničit lidskost? Jenom kvůli tomu, že vidíme nedostatky?

  17. „Byl bych rád, aby lidé hledali pravdu. Žili pravdu.“

    Ale to jde jen s tím, že každý má svou pravdu a tu je třeba respektovat. Zatím to vypadá, že každý chce, aby všichni hledali a žili tu jeho pravdu a ne svou vlastní.

    Když už se teda neobejdete bez těch patetických klišé na téma prava“ 😀

  18. kdyby se podvolili ruskému anarchokapitalismu,

    Nějak mi z toho hodnocení vypadává vliv Majdanu a vliv potlačování ruštiny u ruské menšiny. Takže to pak je celé ujeté a nemá cenu dál diskutovat.

    • Někdy mam pocit, že jsme to s tou snahou o nekonečném právu na individualitu přehnali. Přece každá dohoda je i o kompromisech, je to i o respektování práv a názorů druheho. A trvalost dohody je zajištěná dodržováním i těch často nepříjemných kompromisů. A ne, když se to hodi, tak od nich utéci jako hokynáři za vidinou okamžitého zisku. Ve výsledku to ale bývá prohra. POKORA, ale ne ve smyslu nechat si kadit na hlavu, ale v respektu k danému slovu a i k sobě samému.

  20. „skutečný problém je ale v tom, že Vy jste z toho namíchal homogenní, inseparabilní a tudíž i nerozlišitelný blivajz, kterým nemá vůbec cenu se kriticky zabývat“
    Tak to je přesné, ještě bych přidala záměrné potlačení historických i nedávných událostí. A, v neposlední řadě, se slogany a hysterickými výkřiky se ani diskutovat nedá.

  21. A k tomu Fairaizlovi…: Paní neví, že je v nemocnici, ale ví, že není doma; chce jít domů. Žvaním povšechně o tom, že už je večer (to ona ví), že by proto bylo lepší si teď odpočinout, prospat se, cestu odložit na ráno. Po chvíli si stejně sedá na postel, chce se obout, boty nejsou, musejí tedy být na chodbě. Staví se na nohy s pomocí židle, s pomocí

    • židle se pomaličku přesouvá ke dveřím. Žvaním totéž; ona říká, že musí domů, že pro ni přijde manžel. Nevím ani, zda manžel žije; také může být dvacet let mrtvý. Než se dostane na (nevytopenou) chodbu, volám sestru, společně paní otáčíme o 180° a za mého setrvalého žvanění dovedeme zpět k posteli. Teď se vyspěte, odpočiňte si, vše nechte na ráno.

      Kdy se tohle stalo? 1980? 2000? 2020? Kdo se dožije stáří, vždy se dožije nějaké kombinace úpadku duševních a fyzických sil. A každý umře, ať už tím stářím či z jiných, náhlejších příčin, a skoro každý to dávno předem ví; této situaci se také říkává ontologická nouze. S ní se lze vypořádat vždy nanejvýš jen v mezích možností.

      Před 200 lety se venkovani o dědečka a babičku starali, jak uměli;

    • když ale museli všichni jít na pole, nechali jej doma samotného, protože museli. Komunisti budovali domovy důchodců, které Fairaizlovi připomínaly kasárna a mně mj. předválečné Masarykovy domovy (1928). Současný režim deleguje odpovědnost na jednotlivá zařízení včetně soukromých; nastavením ekonomických parametrů vyrábí ležáky i z lidí, kteří by jimi dosud být nemuseli. Progresivisti se snaží stáří popírat, vytěsňovat, a uzákonit

    • euthanasii jakožto jeho konečné řešení. V rámci faktické výkonnosti příslušných ekonomik si komunisti, relativně vzato, nepočínali zas tak špatně. Více viny nesou za to, že tu ekonomiku zkurvili. A svobody se snažili zbavit každého, nejen staré, kteří jim nemohli být zas tolik nebezpeční.

      Chyba, kterou děláte, myslím spočívá v tom, že do protikladu ke komunistickému režimu a jeho kárným domovům stavíte Fairaizla s jeho (humanistickým a lehce hysterickým) dokumentem. Skutečnost je však jiná: Součástí režimu byl mimo jiné i právě Fairaizl. Režim tak v jeho filmech kritizuje sám sebe.

      Zatímco dnes? Přemluv bábu.

  22. „Před 200 lety se venkovani o dědečka a babičku starali, jak uměli;“

    Jestli si tu dobu před 200 lety neiidealizujete? Nebo si Rais Výminkáře vycucal z prstu?

  23. Ale ne. Já to znám: Výměnkář novým hospodářem kupříkladu dlouhé hodiny vězněn v kadibudce, neb si smluvně vymínil, že smí chodit na záchod, ale mladí argumentují, že smlouvou nemá dovoleno chodit také z něj… To všechno samozřejmě vím. Prostě se v ekonomické situaci, v jaké byli, o stařečka neuměli starat lépe. K tomuhle ostatně můj příspěvek nijak nemířil; chtěl jsem jen říci, že vždy je limitující vztah mezi náročností potřebné péče a objektivně existující kapacitou ji poskytovat.

    Jinak tedy 200 let zpátky nevidím, takže leccos mohu mít zkreslené. V dnešní době vidím nejvýše asi 150 let zpátky, hlouběji rodinná paměť nesahá. A rodinnou paměť fakticky nemůžete ničím nahradit, nebo leda (svého druhu) ideologií.

  24. K Fajrajzlovi: Zpátečníku, asi jsem nepsal mnoho jiného. Dnešní mládež nová, mládež Gottwaldova si idealizuje minulost. K tomu je dokument dobrý. Popíše, jak to bylo. Nejenom Florenc 13:30, ale i ústav v Mnichově, v Mariánské, Beřkovice, Kroměříž. Nepopisuje tak drasticky, jako Requiem pro panenku, ani s úsměvem, jako trilogie Básníků. Popisuje.
    Starali se jak mohli… podle rodinné tradice. Někdo se choval vhodně i v bídě, jiný stařečky / děti utýral k smrti.

    • Jenže ono je v průměru a z odstupu dost jedno, jestli stařičký Eskymák odchází z iglů do polární noci proto, že už je života syt, proto, že chápe, že to jinak nejde, proto, že mladý poslední dobou furt dělaj nějaký trapně nenápadný narážky na dávné tradice, anebo proto, že ho tam prostě vystrčej. Okrajové případy prostě jsou mezní a tudíž okrajové, ač zajímavé věcně i emotivně. Primárně je důležitý ten průměr, a ten je podmíněn možnostmi.

      A nejen ekonomickými. Třeba ta paní, která se chtěla vrátit domů, se do nemocnice dostala právě proto, že doma být sama nemůže.

      • Druhé „prostě“ si prostě škrtněte. Slovní smog.

    • Člověk nežije průměr. Člověk není číslo. Nejpozději u neandertálců nacházejí kostry starých osob, které se v důsledku zranění, nemocí nemohou o sebe starat.
      Budu si připomínat, jak se příbuzní starali o starší členy smečky. Doufaje, že i já to zvládnu.
      Socialismus měl imperativ: nestarej se o druhé. Nestarej se o členy rodiny. Socialismus likvidoval rodinu. Někdo se dopouští zkreslení, že roky 1938-1945 srovnává se socialismem 1978-85 a říká si, že socialismus přece nebyl tak špatný.

    • Člověk vydrží více než zvíře. Starost o ty poslední společnost vždy posilovala.

  25. nickname (15.11.2022 (11.22))
    Proč? Základní možnosti asi jsou
    obecné sympatie k Rusům a Rusku – jako stát, ne konkrétní jedinci (nechápu, ale budiž)
    taková antipatie k Západu obecně a USA zvlášť, že i Rusko vypadá sympaticky (taky nic pro mne, i u vědomí všech blbostí na Západě páchaných)
    a poslední, co mne napadá, je antipatie k Ukrajině jako takové (taky nevím proč, leda snad víra v to, že Rusové ve svém zdůvodňování agrese nelžou – moje paměť říká, že lžou hodně často).

    • >> AeroKarel
      Lžou či nelžou? Vzhledem k tomu, že to zdůvodňování se s časem měnilo (a to dosti podstatně) tak by se dalo říci, že je-li z >> n <> n – 1 << zdůvodnění je přinejmenším diskutabilních.

      • *** nějak se to zvojtilo. Tedy:
        …tak by se dalo říci, že je-li z n zdůvodnění alespoň jediné pravdivé, tak potom n – 1 zdůvodnění je přinejmenším diskutabilních.

  26. Ukrajinský režim je několikanásobně horší než ten ruský – z hlediska tam žijících obyčejných lidí. Ne náhodou měla Ukrajina už před válkou největší emigraci ze všech evropských zemí. Dokonce i Moldávie na tom byla líp.
    Doporučoval bych debatu se zdejšími Ukrajinci. Ovšem s těmi, kteří jsou tu min. 2-3 roky. O Zelenském nebo Porošenkovi moc dobré mínění nemají.
    Aniž bych si dělal o Rusku iluze, alespoň tamní vláda systematicky neožebračuje vlastní národ.
    Systémem warlordů lze Ukrajinu přirovnat snad jen ke Kosovu nebo k Somálsku. Nakonec i u nás se okamžitě vyrojili „bossové“, kteří krajany nemilosrdně derou z kůže. Protože alespoň část rodiny zůstala tam.

  27. Nevíte někdo přes jakou VPN se mohu dostat na iVysílání? „Z licenčníh důvodů lze sledovat tento prgram puze na území ČR“. Zase jste mi cvrnkli na nostalgickou strunu. Jindřich Fairajzl režíroval tehdy nejpopulárnější publicistický pořad Zvědavá kamera moderovaný Vladimírem Branislavem a Otkou Bednářovou. V květnu 68 jsem v jedné episodě vystupoval spolu s několika představiteli tehdejšígo studentského hnutí….Mais où sont les neiges d’antan?

    • Dušane, zdravím. K tvé otázce na vhodný VPN: browser Opera kromě jiného si umí i najít i správné (= fungující) připojení. Domnívám se, že O. běží i pod tebou preferovaným systémem Apple. Právě přezkoušel ůspěšně např. včerejší Případy 1.oddělení. Příp. dotazy na nastavení mailmo.

  28. A k tomu „Proč chce někdo Evropu v troskách, jenom aby jeho pocit/názor vyhrál?“ – dobrá otázka, ale spíš na exempláře typu Timmermanse a celý ten spolek v Bruseli. Potažmo na Fialu & spol. A na tu partu, která řídí Bidena. Ačkoli tam je přání zlikvidovat potenciálního konkurenta alespoň racionálně uchopitelné.
    Pokud Rusko zlikviduje kyjevský režim, nevidím, jak by nám to tady v Kotlince mělo uškodit.

    • Problém je v tom, že tou válečnou intervencí to nepůjde a to se Putin přepočítal.

  29. Problém je v tom, že my jsme lokální konflikt východních satrapií naprosto nesmyslně transformovali do osudového střetnutí Rusko – Západ. K čemuž nebyl minimálně z hlediska Evropy žádný důvod.

  30. Nenávist k Ukrajině tu pravděpodobně necítí nikdo, do hlav nevidím.
    Jen bych si dovolil připomenout, že v těch armádách, co k nám přijely, bylo nemálo Ukrajinců. V těch jednotkách, co tu zůstali, rovněž (třeba nějaký Kličko). Tenkrát jsme je zahrnovali po souhrný termín rusáci.

  31. A docela by mne zajímalo, jaký vztah měli k Rusům všichni ti, co je po ´68 začali proklínat a nenávidět až za hrob. A současní rusobijci, kteří to datum nemohou pamat ani jako mimina. Mnohde je totiž slovník zcela totožný se slovníkem nácků osočujících Židy před WWII – i kardinál Duka komentoval, že si tou nenávistí mnozí jen kompenzují svůj vlastní komplex z nějakého selhání.

    • Matzurko, hop na Vas spek! Uz to tu jednou bylo. Zopaknu: Rudou armadu jsme vitali v kvetnu 1945 jako osvoboditele. Chorose, Rusaky, suky syny jsme proklinali do pekel, kdyz k nam vtrhli a zabili nase nadeje na slusny, aspon trochu normalni, podle nasich tehdejsich predstav, zivot v roce 1968. To se stalo pred vic, jak padesati lety a veci se dost dramaticky zmenily. To Vase „proklinani a nenavist az za hrob“ je zamerne podsouvani. Ignorujete schvalne nahore zminene zmeny ve vztazich mezi U.S. A. a Ruskem za Trumpa, kdy jsme my, nekdejsi proklinaci Chorosu, videli velkou nadeji v dobrych vztazich s Putinem, at je jaky chce mistni diktator.

      • Uz se opakuji, kdyz vzpomenu Churchila, jak si musel potrasat rukou se Stalinem, aby zbavili spolecne cely svet Hitlera. Cili, jak Matzurko nespravne rikate, ta nenavist k Rusum nebyla az za hrob.

        • Nepodstrkávám špeky, ani vám nic nepodsouvám. Zkuste sledovat česká masmédia, včetně diskuzí – tam to skutečně destilovanou nenávistí nekape, ale rovnou teče. RuSSko, ruSSáci, Putler… co je podle vás ta dementní vlajka na našem MinV, tričko naší ministryně obrany (tedy, údajné obrany, zatím nás úspěšně odzbrojuje a vtahuje do konfliktu). Já ty dotazy kladu všeobecně, tak nebudte tak vztahovačný. Předpokládám, že jste onen 68 nezažil co odrostlejší batole (jako já), a že jste už, na rozdíl od mnohých našich rusobijců, byl na světě. Černochová je ročník 1973, Rakušan 1978, ti nezažili už ani normalizaci a v r. 1989 byli sotva puboši; kdopak jim tu nenávist dal do vínku ?

        • Jeste z davne pameti o tech Rusech, jak si to pamatuji, co rikal Karel Havlicek. Car mel svatek a poslal draba k Bohu Perunovi, at na oslavu spusti peknou bourku.Drab zastihl Peruna v blbe nalade; mel vseho po krk, kazdy po nem neco chtel.Rika nasrane drabovi:

          „Car, necar! Svatek, nesvatek!
          Je mi vsechno rovno!
          Ne a ne, a nebudu hrmit!
          Co z toho mam?
          Hovno!“

          Smutne pokracovani:

          „Uz ho vedou svazaneho.
          „Vsechno ve mne hrka!“
          Dva ho tahnou za ramena, treti vzadu strka. . .“

          V Rusku to maji vzdycky holt jine. Kdyz se nekdo vzpouzi, sup s nim do Dnepru!

          • Křest svatého Vladimíra.
            Borovský to trefil.

      • Bohužel P.M. vycházíte z generalizace. Nevtrhli k nám Rusáci, ale sovětskými vůdci nahnaní primitivové od Užhorodu až po Střední Asii. Garantuju, že jim bylo řečeno, že u nás předběhli Němece, kteří by k nám byli vtrhli za pár dní. Prostáčci v rukou těch blbů v Kremlu. A to nebyli jén Rusové.
        Druhá věc je idealizace šedesátého osmého. Já bych na tu zamýšlenou svobodu moc nesázel, teď ji prý máme a co?

        • Naběhli sem i Poláci, Maďaři a Dederoni; navíc začíná to vypadat, že nejagilnějším zastáncem intervence byl Polák Gomulka.

        • S tim generalisovanim mate pravdu. Meli jsme vsak na ne rvat:“Ukrajinci, Litevci, Rusaci, Kazasi, Uzbekove, tahnete do prdele?“
          Ta sovetska ryba smrdela od hlavy a ta byla v Kremlu. Ten je v Rusku. Nebo se zase pletu?
          S temi nadejemi v osmasedesatem mate pravdu. Nikdy by nase budoucnost nezalezela na nas, dokud by CCCP existoval.Neprirovnaval bych to s rokem 1989. Byl cas pro cisty start. Zadne omluvy ci vymluvy.

          • Kdepak. Pro mě to jsou odjakživa rusáci.
            Říkám to i ukrošům. Vtrhli jste na nás rusáci ze všech koutů. Od Užhorodu až na Sibiř.

  32. Sakryš Rusáci zase pálí raketama a já jsem v Katowicích. Tedy skoro na Ukrajině. Kdybych nevěděl kde jsem tak je to jak v nějakém Protektorátu. Všude ukropolské dvojjazyčné nápisy.

  33. Kyjev vyjádřil naději, že minimálně polovina pomoci bude ve formě grantů. Tedy dary.
    Alespoň v něčem jsme první. Fiala s tetou už má splněno.

  34. Matzurko
    Jak jste to vlastně bylo s tou Volyní na řece Volyni u Strakonic?
    Co strašného provedli ti sedláci v Kattowitz že tam mají doteď ostudu?

    • Sedlákům (zejména polským) okolo Volyně provedli Ukrajinci brutální věci, a existuje polský web, na kterém je výčet všech těch bestialit. Takže pokud nyní Poláci dávají ukrajinské nápisy na polské obchody, vyjadřuji údiv.

    • Kreml je tam v každém větším městě. V tom je ta záludnost. Evaporuješ jeden a další dva budou dělat ošklivé posunky dál.

  36. Opomíjím minulost. Aby se člověk z toho tisícidimenzionálního prostoru nezbláznil.
    Stačí vidět přítomnost. Někomu Dirle Wagner imponuje. Možná bude příštím carem. Někomu imponuje Kozomil Kadyrov. Mohl by být premiérem a ministrem pro svatou válku proti nevěřícím.
    Někomu tito lidé, jejich způsoby, jejich cíle neimponují. Netřeba okecávat historií.
    Víte, že Dirle Wagner si pěstuje svůj kult osobnosti? Že učí děti, jak se mají chovat? Jako on.

  37. Dovolil bych si připomenout, že je nesmyslné ztotožňovat bolševiky s Rusy. Jednak, když už jsme u toho, byli hlavními vůdci revoluce Židé (s výjimkou Lenina), druhak Rusi bojovali proti bolševikům nejdéle a nejúporněji ze všech (zatímco my jsme si je v roce 1946 zvolili a ani ve 30. letech nebyla KSČ marginální stranou). A byli to Rusi, kdo na bolševickou ideologii nejvíc doplatil.
    Přes to všechno, i když měl bolševismus tendence k expanzi, nikdy to nedotáhl do takových důsledků, jako to dokázal nacionální socialismus. Který postavil vyhlazovací politiku na vědecký základ.
    A s Němci jsme dnes největší kámoši, Fiala čuchá k německé prdeli s největší rozkoší.

    • Jenže to nic nemění na tom, že nás v osmašedesátém okupovali Rusáci, a že hrozí, že zas přijedou s tankama, kdybychom nebyli v NATO, kdyby padla Ukrajina, že by i nás bombardovali, protože jsou svoloč agresívní. A že Rusko bychom měli rozparcelovat aby z něj už nikdy nepřišla válka, a tamní nezasloužené bohatství si rozdělit.

  38. Správně: kdo vytahuje bolševické symboly – není Rus. Kdo odmítá pohřbít toho Kalmyka na Rudém náměstí a dovoluje lidem, aby se mu klaněli – není Rus.
    Kdo brání, aby podpora a propagace bolševismu a jeho symbolů v Rusku byla trestná – není Rus.
    Kdo odmítá postavit pomník T.G.Masarykovi v Moskvě, Samaře, Vladivostoku – není Rus.
    Správní Rusové pečují o pomníky Legionářů a dalších bojovníků proti bolševismu.

    • Co třeba udělal TGM pro Rusy? Nebo pro komunisty? Proč by měl mít pomník v Rusku?
      To není o názvosloví. To je jenom o povaze člověka „nickname“.

      Někdo se svým jedovým ostnem skončí jako štír. Bodne ho sám do sebe. Nakonec – jeho věc.

    • TGM bojoval proti bolševikům. Pravda až potom, co bolševici nařídili splnit dávný rozkaz vůdce a zakladatele nacionálního socialismu – popravit všechny Čechy.
      Dnes naštěstí víme, že bolševismus je jenom jednou z odnoží nacionálního socialismu a musíme se vyvarovat obou.

    • Zapomněl jsem dodat: Bolševici bojovali proti Rusům. Nikdo nezabil tolik Rusů, jako bolševici. Nikdo nepřinesl takovou bídu Rusům, jako bolševici.

  39. Jak tak čtu diskuzi nahoře tak bych tu asi neměl nic podotýkat. Těch všelikých animozit, kterých mezi lidmi je. Asi bych nebyl moc rád, kdyby mě oslovovali „pšonku“ nebo „wasserpoloku“.
    A P.M., kdyby o něm v Americe psali jako o „přistěhovalci“ a „slovanovi s přízvukem“. Přesto, že všechno je docela pravda. Snažím se brát lidi kus od kusu a někdy dokonce jenom část z toho člověka. Život mi zachránil primář, známý komunista. To neznamená, že bych jakkoliv adoroval komunisty. Ale nepoužívám globálního označení „zasraní komouši“. Někteří jsou „zasraní“ víc ale na některých to ani nepoznáš, stejně jako na inteligentních gayích nebo lesbách.

    Měli bychom se snažit nebýt jako psi, kteří štěkají na toho za plotem, i když mu přes nemůžou ublížit.
    Víc se dozvíme o tom, kdo štěká než o tom, na koho se štěká.

  40. To je ta správná reakce a příspěvek k diskusi. Já to zažil už vícekrát – a vždy jsem napsal, že se nenechám vyštěkat.

  41. Starý kocoure, píšu moc pomalu, můj komentář byl k vřískotu nickname před tebou.

    • To není vřískot Martine. To je naprostý souhlas s Foundrymanem. Opravdoví Rusové nemají s bolševismem nic společného.
      Nebo jsem pochopil Foundryho špatně?

    • Kupodivu, je to ze stejného pytle. Pro nás víc znamená symbol j=než fakt,. Tak jak jsou na Ukrajině (čert je vem) ale i u nás zakazovány písmena V a Z protože je používají Rusové. Nesmí se prodávat ruská vejce a ruská vodka.
      Jenom to ukazuje na primitivismus zakazovačů.

    • A to si ještě novináři nevšimli, s jakými SPZkami jezdí obyvatelstvo Hamburku 😛

    • Ja bych si vubec nemyslel, ze ty esesacke uniformy nebyly usity presne podle objednavky.

  43. Já si nedovolím vystavovat posudek Foundrymu ani nikomu jinému. Jen s ním naplno a do posledního písmene souhlasím.

  44. 2 Schumi ad 19:13 – no radši už to dál nehul… Nechává to následky…

    • Úmysl. Zbloudilá střela. Protiletecká střela. Uvidíme.

  47. Jen bych ještě dodal, že Rusi to mají podobně jako Američani – „Right or wrong, it´s my country“. Mezi sebou se mohou do krve hádat, třeba i provozovat občanské války, ale proti ohrožení zvenčí se svorně naježí.

  48. Rusko nikdo neohrožuje jen jejich byzantinská paranoia. Jinak by se za jejich brutální agresi už dnes kouřilo ze spáleniště kremlu.

    • Taky je dobré najít nějakého nepřítele vně, aby se občani neptali po příčinách a vinících bordelu doma. USA a NATO jsou osvědčené a Ukrajina při ruce.

    • Co takhle napřed zamést před vlastním prahem ? Žeby kráter místo White House ?

      • ZAtím 40 000 civilních obětí. Srovnávaš nesrovnatelné. Do Polska vletěl ruská raketa podle mne neúmyslně. Je to jen další důkaz ruského bordelu.

        • I v dálce vědí, že byla ruská, ale co když to byla zbloudilá ukrajinská antiraketa?

  50. Brutální agrese vypadá jinak. Třeba jako v Srbsku, Iráku, Libyi… Podivná válka na Ukrajině se dosud vyznačuje naprostým minimem civilních obětí (dle zdrojů z OSN).

Komentáře nejsou povoleny.