PODZIM A JEHO BRATR.

Publikováno | Autor:

P.M.

Přihořívá. Čím výš tě chodník vede do kopce, tím má každý pasínek o odstín barvy víc. Jen smrky a jedle až na hřebeni zůstávají tmavě zelené. Čím výše k hřebeni, tím jsou jejich kmeny nižší. V sedle pod vrcholem je nálet mladých jedliček hustý jako kožich, připravený na zimní slotu. Podzim neumí jehličnany pobarvit tak, jak se mu to podařilo s osikami, buky a hlavně s javory. I ty jsou však dole u Bečvy pořád ještě zelené; to jen jejich bratříci nahoře v horách znachověli, když se jich v noci dotkl první mrazík. Trnky v řadách na mezích také nabírají do žluta a plody začínají vrásčit od stopky. Správce palírny dole v dědině leští mosazné kotle a dubový stůl s dřevěnou lavicí čeká na prvního hosta. Na zabíjačky je ještě trochu brzo; špek, který se octne na tom do čista vydrhnutém stole ještě pochrochtává ve chlévě. Zraje, jako ty tmavomodré plody na stromě. Když pak začne ve stodole bečka s naloženými trnkami vonět kvasem, je čas zavolat pana řezníka. Ovar s čerstvě nastrouhaným křenem je pak podestýlkou pro první štamprlku z letošní úrody.

Když trochu přivřeš oči, uvidíš oživlé Kobzáňovy Horní chlapce skákat svůj odzemek u ohníčku vysoko v horách. Zbojníci a zakopané poklady, zlé Jezinky a Povětroň mašírují tvou hlavou ruku v ruce s podzimkem. Je to měnícími se barvami kolem? Je to tou slivovičkou? Nevíš. Nevíš a odpověď ani moc nehledáš. Jen nesmíš zapomenout trochu přivřít oči! Jelení zatroubení kdesi vysoko nad dědinou ti dává zapravdu. Jelen se zlobí, troubí a troubí; shání své laně do houfu, aby se mu nespustily s jeleními mládenci, obcházejícími opodál. Nemá na obsloužení svého harému moc času. Zimní větry kdesi na severu už mažou před svým koncertem smyčce kalafunou. V patách jejich hostovského vystoupení budou následovat milióny bílých vloček, které přikryjí krajinu. Starý jelen pak shodí paroží a štrapáce s drzými mládenci budou zapomenuty. Nevzpomene si ani na své laně. Teď  půjde o holý život…

Když už se nic nedá vydržet, děcka, která učíš ve škole zlobí, přijde pošťák s hrstí účtů a zjistíš, že musíš nechat předělat střechu na domě, sekneš se vším a jedeš. Na východ se nedá, šplouchá tam chladný Atlantik. Hurá tedy, na západ! Na dálnici jsi za pět minut. Washington s dominující bání Parlamentu a všemi sochami a monumenty, ulicemi plnými aut a někam spěchajících lidí, se ztratil někde za tebou. Začíná se měnit krajina a hlavně tvá nálada. Zaseknuté čelisti povolí a křeč v prstech svírajících volant též. Abys dostál vyzkoušenému rituálu, zastavíš a koupíš si párek v obchodě u cesty. Vždycky tam na lavici před obchodem sedí parta dědků. Moc nemluví ani mezi sebou, na tvůj pozdrav taktak odpoví. Mistrovsky však plivají hnědé plivance ze žvýkacího tabáku. Sedneš vedle a čekáš, až ti trochu vystydne kafe. Dědci neříkají nic. Možná přemýšlejí, co by se stalo, kdyby kdysi jejich pradědové narubali Yankejům. Něco se však muselo změnit! Dva z těch dědků jsou černí; jejich bílým kolegům v plivání to vůbec nepřijde. Každý si plivá, jak a kdy chce. Časy se změnily. Možná si brzy zvyknou i na tebe. Jeden z černých dědánků se přátelsky zasměje, když pozdravíš na odchodu. Jeho kratičké kudrnaté vlasy jsou bílé jako pápěří na pampelišce.

Silnice tě vyveze do kopečka, na levé straně stojí bílý kostelík. Pár náhrobků vedle, pěkné stromy a keře kolem. Jiný kostel je trochu dál, na pravé straně cesty. Kostel? Je to obyčejná chalupa, jen křížek na štítu a tabule s rozvrhem služeb naznačuje, že se jedná o Boží příbytek. A zase za plůtkem pár náhrobků. Někdy kytička ve sklenici na postříhané louce, někdy malý praporek s hvězdami a pruhy  jen tak zastrčený špejlí v zemi. Některé kytky jsou čerstvé, jiné umělé.

Hory se zvednou za ostrou zatáčkou jako zázrakem. Pokaždé tě tam překvapí. Jsou zaoblené časem, usmívají se. Své bujné mládí ostrých štítů vyměnily za táhlé, zaoblené hřbety. Cítíš z nich úctu k času a pokoru moudrosti, kterou přináší stáří. 

    „Hory,  hory,  hory  černé,

     neraz  som  já  přešel  cez  ně. . .“

Jsou jako Javorníky, dokonce plné javorů. Nejvíc je však na jejich stráních dubů. Kanadská jedle je tu jediným vyslancem za jehličnaté. Má pěkné jméno: hemlok. Jedle však rostou jen v hlubokých stržích až pod hřebenem. Jenom pak v těch, do kterých se nedostane horké letní slunko.

Jako švihnutí kouzelným proutkem změní zvlněnou nekonečnou zeleň první podzimní mrazík.  Kremlička, Slavíček, Van Gogh, Václav Špála a všichni jejich kamarádi položili své palety na stráně hor. Ano, nepletu se. I Václav Špála. Když přivřeš oči, strže pod hřebenem jsou do modra. Červená, žlutá, hnědá, hory se rozhořely. 

Indiánské léto. Mrazík spálí lebedu na polích v údolí a obnaží dýně; jsou krásně oranžové, leží roztroušené mezi zhnědlým býlím. Prodávají je ve stáncích u silnice spolu s jablky. Mají tam na policích též domácí med. Některý je ve sklenicích světlý, jiný tmavý. Ve velkých plastikových lahvích čeká na mlsného zákazníka čerstvý jablkový mošt; voní ti odešlým létem a vší krásou kolem. Sedlák, sklízející odměnu za svou nikdy nekončící práci, sedí na bedně od jablek a utržené peníze dává do talíře, který pak přikryje jiným talířem, aby se těžce vydělané dolárky nerozfoukaly s listím, které pomalu začíná ze stromů opadávat.

Cesta se klikatí a za chvíli se na údolí s poli a sady díváš z výšky. Není vůbec překvapením, když ti před autem přeskočí cestu jelení laňka a za ní dva vzrostlí kolouši.

Jen hodinka jízdy a jsi v jiném světě. Žádné klaksony nervózních řidičů, sirény sanitek a hasičáků. Žádné kravaty a škrtící naškrobené límce tě tu nemučí. Les je les, pooraná pole nedrží žádná tajemství. Kdybys pak šel brázdou až na úval a uviděl tam mezi vysokými topoly věž kostela z dědiny svého mládi, ani by tě to nepřekvapilo. Větrem přifouknutý zvuk dechovky by ti jen dotvrdil, že se vyplatí umět přivřít oči a jít a jít tou brázdou, vyoranou jen a jen pro tebe.

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

5 319 komentářů u „PODZIM A JEHO BRATR.“

  1. Bohbot….Polsko jako bezpečnostní riziko pro nás. Můj názor.

  3. 2 PeterSly ad 11:54 – no to jsem zvědav, jak se v rámci té federace budou pšonci s ukronáckama asi-milovat!

    • No, proto Poláci nakupují vojenskou techniku jak diví 🙂

    • V to doufám. A že to nebude bunzírovat okolo.

  4. Tupost ukrajinské politiky velmocí se projevila, vedla od relativně rozumných Minských dohod určitá autonomie rusky mluvicích oblastí) k omlouvání jejich nedodržování, omlouvání excesů (odesské vraždy) až po akceptaci regulerní války po vpádu Rusu (místo okamžité snahy o jednání podpora Ukrajiny vojernskou výzborjí). Výsledek – ničení Ukrajiny a zbytečné lidské oběti.Chybí mi vystoupení J´accuse !

  5. Fiala mi připadá jako kapitán potápějící se lodi, který radostně oznamuje pasažérům, že se udělalo krásně a přeje jim, aby si dobře zaplavali.

  6. Tak Zelenskij tvrdí, že situace na frontě je velmi obtížná. No, to chápu, podle toho, co říkal před měsícem právě nyní dočišťují Krym – ta logistika je náročnější.

    Jsem zvědav, jak establishment vysvětlí, že je celou dobu krmili senem.

  8. Jako velmi perspektivní se mi jeví vztah Polsko – Ukrajina. Trochu popostrčit, a nemíchat se do toho.

  9. to je dobrá srágora nejppovedenější je projev Taniboka, žádajícího vyhlazení ruskojazyčných Ukrajinců čistou ruštinou…

    • IMHO právě to je velmi symptomatické. Co mám možnost sledovat přimigrovavší Ukrajince, tak ruštinou šveholí dominantně. Prostě bratrovražedný boj.

  10. Byla jsem s kamarádkou v divadle a pak jsme se prošly předvánoční Prahou.
    Docela by mně zajímalo, jestli mimo Prahu ještě zbylo nějaký obyvatelstvo, nebo jetsli se na Staromák a okolí našlapala celá republika.

    • Já se nikam nenašlapávám, dneska jsem konečně začala péct cukroví, a jsem ráda, že nemusím mezi lidi 🙂

      • A večer si poněkud disidentsky s omladinou (ti budou slepovat napečené marmeládami) na jejich přání pustíme pohádku Mrazík 😀

        • Já jsem Mrazíka viděla až někdy po čtyřicítce, kdy brácha s manželem usoudili, že taková mezera ve vzdělání je fakt pro vostudu a jedny vánoce prosadili, že se na to koukneme, před tvrdý odpor naší máti, které se to nezdílo dost intelektuální a tak se to u nás nikdy nepouštělo.

      • Já bych se taky nikam necpala, ale kamarádka se chtěla projít a měla to cca dvě hodiny do odjezdu autobusu.

        Za to jsem se nacpala příští sobotu k bráchovi do auta pod záminkou, že když pojede na chalupu, tak tam odvezu nějaký cukroví, aby bylo uložený v chladu a tak abych se do toho pečení dala, aby bylo co odvézt.
        Teda , já něco málo napekla s kamarádkou minulý víkend, ale to jsem vzala , když jsme měla cestu do kanálu, kolegům a jen se po tom zaprášilo.

  11. Dobrý večer. O naši zemi se nebojím. Dnes procházka výrobou + nákup v nejmenované továrně. Světová špička, náročná ruční práce. Nedávný majitel továrnu prodal větší konkurenci, ale společně s vedoucím výroby nás prováděl. Personál ho uctivě zdravil, on se k nim i jejich práci choval stejně uctivě. Majitel znal poslední drobnosti výrobního procesu, v továrně pracují rodiny po generace.

  12. Dobrý večer. O naši zemi se nebojím. Dnes procházka výrobou + nákup v nejmenované továrně. Světová špička, náročná ruční práce. Nedávný majitel továrnu prodal větší konkurenci, ale společně s vedoucím výroby nás prováděl. Personál ho uctivě zdravil, on se k nim i jejich práci choval stejně uctivě. Majitel znal poslední drobnosti výrobního procesu, v továrně pracují rodiny po generace.

    • I v naší ulici býval soukromý potravinový obchůdek po generace. Už není …

    • Určitě 🙂
      Prohlídka zakončená nákupem druhé jakosti, tak i dítě mělo radost.
      Čínská konkurence z devadesátých let odpadla. Vydržely plně automatizované nebo specializované fabriky.

  14. O naši zemi se bojím.
    Jedna takyčeška v ČT prohlásila, že “ Dva týdny nazad jsme našli ….!

  15. Já jsem asi poslední kdo Mrazíka ještě neviděl a ani po tom netouží.

  16. Mrazíka jsem viděl několikrát. Samozřejmě bez dabingu (a tedy bez pepíčy) je to nejlepší.

    • Asi tak dobře nevládnu ruštinou, mně se to více líbí s Pepíčkem Zímou. Dabing Nastěnky je…. no. Ale Bábuška Jáguška, to snad byla nejoblíbenější postava 😀

  17. MaYdo,
    tak já na té pohádce „vyrostla“. Vážně, český dabing imho předčí originál, a jako děti jsme se nemohli dočkat, zda se v TV vánočním programu Mrazík objeví a kdy. Prostě se nám líbil ten klasicky souboj zla a dobra, Baba Jaga v geniálním dabingu pana Filipovského neměla chybu – a výrazné humorné prvky u jakékoliv postavy – tedy s výjimkou krystalicky dobrotivé Nastěnky. Pejsek, kocour, prasátka… navíc víceméně ve verších, takže se „hlášky“ skvěle pamatovaly – co scének jsme s tím sehráli. V mé „sociální bublině“ jsme to skoro všichni mohli z fleku odehrát na divadle 🙂

    • A kostýmy de fakto ruské lidové kroje, stejně jako že se to odehrává v nějaké vesničce s dřevěnými chaloupkami 🙂 Když nad tím tak dumám, tak mi přijde, že v tom vlastně odpovídá českému pojetí pohádkových postav – tedy že Baba Jaga i loupežnici jsu krvelační spíš jen hubou, jinak jsou to troubové, které dobrý člověk snadno přemůže.
      Jistě, není povinné to shlédnout (ještě aby !), ale já mám tu pohádku moc ráda. A porovnávat s nedávnou českou produkcí snad raději nebudu, to by bylo moc kruté (k těm českým paskvilům).

  18. Rusáci nemohou pochopit proč má nejoblíbenější postava je právě ta Baba Jaga. Zde je to ale fakt díky dabingu.
    Baba Jaga je když si to přiznám hlavní důvod proč se na Mrazíka koukám.

    • Jo. Ale mně baví i dalšíhy „hlášky“ – od potenciálního Marfušina ženicha a brebentící dohazovačka, macecha cepující dědulu, nafoukaný Ivánek, dědeček Hříbeček… a popěvky.
      A omladině se to líbilo, zejména kocour na sáňkách 😀 😀 😀 a chaloupka na DVOU kuřích nožkách.

      • ŽD na mě volá, že to na gymplu zpívali na maturáku všechny holky. Váňo Váňo Ivane.
        Byly prý zpité pod obraz.

  19. Proboha, jak to bude letos? Když máme ta embarga.
    Když mi nepustí v TV Mrazíka, budu si ho muset odněkud stáhnout.
    Někdo rád na Vánoce koledy, my rádi Mrazíka a pak Glena Millera.
    A žádné ryby! Telecí nebo krůtí řízky.

  20. Tak vyhrála Francie. Sice nemám frantíky ráda, ale za to divadlo před začátkem zápasu, kdy angličani jako jeden muž klečeli po celém hřišti, jsem vítězství přála frantíkům. Jak vzkázal jeden bývalý fotbalový funkcionář němcům – jste tam, abyste hráli fotbal a ne abyste dělali politiku.

    • Ten teda dopadl, hrdý Albion….

      A nemyslím tím fotbal.

  21. No právě, Matzurko, moje generace na Mrazíkovi taky vyrostla a když došlo na ty hlášky, tak jsem byla mimo. Brácha se dovzdělal na nějakém Silvestru ještě na gymplu, ale mně ta příležitost unikla.

    Nastěnka pozdeji baletila, ona v nějakém rozhovoru přiznala, že se sice hodila typově, ale měla hlásek jako vlásek, takže i do toho Mrazíka v originále ji nadabovali.

    A „Marfuša jede?“ proniklo na jednom mém předrevolučním pracovišti do pracovního slangu a byl to dotaz, zda prastarý světlotiskový stroj, zvaný „marfuša“ funguje. Jo a na tomtéž pracovišti mně a kolegyni nazýval Marfušami kolega, z kterého jsme si trochu utahovaly, když usoudil, že toho utahování už bylo dost. Zpívaly jsme mu vždycky Váňo, Váňo, Ivane (ne, skimici, nebyly jsme pod obraz, byly jsme přece v práci a plnily náročné úkoly), protože se jmenoval Ivan.

    Týýý jo, to už je nějakých pětatřicet let ….

  22. V Lotyšsku zatkli chlápka, který v Rize zprostředkovával příjem ruské televize. Hrozí mu dva roky.
    Demokracie jak řemen.

  23. Za posledni dva dny, diky mizernemu pocasi a rekam, ktere se vylevaji z brehu, rybolov kazice, jsem po mnoha letech cumel na fotbal. Rad bych fandil Masopustovi, Planickovi, ci Srojfovi. Nebyli tam, tak jsem jenom, po dlouhe dobe, cumel. Neuveritelne! To, ze Frantici nabili hrdemu Albionu mne udelalo docela dobre. Neda se jim zapomenout,( kdyz zapomeneme na Mnichov a tak), ze kdysi dali Anglicanum pasana v bitve o Yorktown, kdy se America osvobodila od anglickych cervenokabatniku, vybirajicich tady dane pro jejich imperium. Admiral Rochambeu je mym hrdinou. (Taky proto, ze mne skola s jeho jmenem dala zivobyti po tricet let.) Pred fotbalem klecici representanti Anglie byli stejni sraci, kteri odtahli kdysi s neporizenou odsud.

  24. Příjem TV
    Kovoslužba v Mariánských Lázních měla někdy počátkem let sedmdesátých za výkladem reklamu: Váš televizor vhodně upravíme. Všem bylo jasné o co jde. A nikoho na 2 roky nezavřeli.

  25. Podpora Ukrajiny v rámci Severoatlantické aliance je podle Stolternberga nutná pro vyšší bezpečnost NATO a zemí Evropy a má zabránit, aby válka nepřerostla v rozsáhlý konflikt.

    Takže se udržuje jako nerozsáhly konflikt na úkor obyvatelů Ukrajiny,
    s občasným dopadem zbloubilé rakety na území některého státu NATO, že?

  26. Stoltenberg dále:
    „Zejména spojenci, jako jsou Spojené státy, Kanada, Velká Británie, vycvičili ukrajinské ozbrojené síly, takže nyní, v únoru 2022, byly mnohem větší, mnohem silnější a mnohem lépe vybavené, než když Rusko v roce 2014 napadlo Ukrajinu poprvé.“

    Tim v r. 2014 asi myslí, jak to na Majdanu rozstřílela ruská armáda? Nebo útok ruské aramády na oblast Donbasu, když tam odmítali mluvit rusky?

  27. Knížák
    „Lidé, kteří záměrně dělají dobro, jsou strašně nebezpeční. “
    Souhlas.

  28. Dobré pozdní zas ráno… 2 Foundry ad 22:44 – Tak tuhle ceduli mi ukazovala babička, byla povinně umístěna na každém radiopřijímači. A ona ji tehdá schovala… Asi budu muset prohledat šuplíky – bude se zase hodit! Ať žije a vzkvétá liberální demokracie!

  30. Překvapilo mne, jak umírněně reagoval Putin na přiznání Angely, že Rusko s tím MInskem napálili a byl jen proto, aby Ukrajina dozbrojila. Řekl, že jej ta informace „rozesmutnila“.

    No, myslím, že Minsk-3 nebude. Spíše každý týden dva „Green Deal pro Ukrajinu“.

    • Ech, opravuji – „zklamala“ a Rusko se „cítí zrazeno“

      • A co ta veš? Že by nějaká v kožichu? 🙂
        Jinak – dík všem za přání.

          • Co má Dana ( upřímná gratulace) společného s VŠE ? Pokládám Danu za kultivovanou dámu, která s VŠE nic společného určitě nemá!

  32. Přidávám se k přání Daně (a nejlepší veš ať si skimic nechá pro sebe) 🙂

  33. Požehnanou adventní neděli všem, a zejména PeSovi, který jistě s radostí zapaluje i svíci třetí, pastýřskou. Svíce symbolizuje brzký příchod normálního období nepostního, kdy se každá ovečka může do syta naprat klobásou a pečení.
    Děkujeme Ti za to, pane
    Baruch ata Adonaj, Elohejnu, melech ha-olam!

  34. Dano, taky jsi zasypána sněhem, jak uvádějí meteorologové? U nás prý napadnou desítky centimetrů a zatím nic, jen pocukrováno.
    Včera jsem porušil předsevzetí a zadělal na linecké – už čeká v krabicích na lepení. Péefka podepsána, zítra jdu na poštu. A pak už jen nachystat víkendovou návštěvu Pražského hradu – bude to skoro na otočku, bez nákupů a hospod.
    Tak taky tobě všechno nejlepší, u nás jmeniny a narozeniny rodinných příslušníků odstartovaly 26. listopadu a končí 27. prosince. Zdraví zatím odpovídá možnostem a údajům v občance.

  35. Martine TT
    ahoj. Jak děláš linecké těsto a jaký používáš lepík?

    Minul= pondělí jsem na trzích v Linzi snídal kus Linzer Torte a pak večer na trzích ochutnával Linzer Augen (slepované cukroví jako u nás s kroužkem, který je červený (marmoška) anebo zlatožlutý (meruňková marmoška).
    Vypadá to jak oči (červený střed) po tahu anebo jako ďábelské (žluté) oči.
    Zeptal jsem se jak tu náplň dělají či jestli to kupují hotové.
    Ta marmoška je prý z domácího základu a různě ochucená kořením, které je v chuti patrné. Je ostře kyselejší po citronech. Dávají do toho ještě nějaký druh ovocné pálenky.
    Jsou tam dvě školy. Někteří natřou a slepí, někteří do kroužku nastříknou ještě trochu marmošky, protože to mají rádi děti.
    Nevěřil bych tomu, ale u každého stánku na rynku to chutnalo trošku jinak. Ochotně dávají ochutnat. Od dvou jsem potom přivezl trochy domů.

  36. Dobré nedělně adventní odpoledne,

    Daně všechno nejlepší a skimice vyzývám, aby se nepokoušel se mnou soutěžit v překlepech.

    U nás se takto upravenému lineckému říkalo „kočičí oči“ ( nevím, proč, protože zrovna kočku to moc nepřipomínalo), ale většinou dáváme přednost hvězdičkám.

    Pokud jde o marmošku, tak u nás jedině marmoška z červeného rybízu, samozřejmě domácí, protože ta má tu správnou kyselost a pikantní chut, která dokonale kontrastuje se sladkým lineckým.

    • Tak jest. Na marmeládě záleží!
      Nepeču (neumím to), ale linecké a ořechové rohlíčky vyrábím. Z kvalitních surovin, sám. Tím ovšem moje pekařsko-cukrářské pokusy vyčerpám a mám do příštích Vánoc pokoj.
      Ale letos přiberu ještě něco. Tchýně mé známé tomu říkala vláček. Sušenky slepené dortovým pudingovým krémem do bloku, pak jím i pomazané, obalené ve strouhaném kokosu, zabalené do alobalu a uložené na pár dnů v ledničce. Krájí se to našikmo.
      Uvidím, jaký jsem cukrář.

  37. No, pokud jde o sníh, mám dojem, že si meteorologové dělali alibi pro případ… Tady u nás pocukrováno cca 3cm krustou. Sem tam cosi poletuje.
    Ale – dopoledne jsem dostala sváteční dárek – volali mi nájemníci, že u mého hradu spadla zeď. Zatím jen ta z hustého břečťanu. Ale vzala s sebou i kusy omítky. Tož jsem jela obhlédnout situaci – velká hromada spadlého břečťanu se naštěstí podél zdi srolovala, takže průjezd kolem domu je volný. Teď sháním brigádníky, aspoň dva silné chlapy, kteří ten břečťan odřežou od kořenů – zozbrušovačku už mám, jen ještě sehnat diamantový kotouč – ty břečťaní šlahouny jsou děsně odolné a vytrvalé, vše naloží na vlečku a odvezou.
    No a cestou jsem to vzala přes sousední ves, která je cca o 150 m n.m. výš – a tam je pravá, skutečná sněhová pohádka.
    Tož tak u nás.
    Jdu ještě pořádně zabezpečit proti mrazu padací dveře do venkovního sklepa.

  38. skimici, nebudu psát o rozdílu mezi Linzer Torte a českým lineckým pečivem. Já dělám klasicky 3:2:1 + 1. Lepení, jako předřečnice, domácí marmeládou z červeného rybízu. Nic experimentálního, prostě klasika.
    Nikdy jsme nedělali moc druhů, spíš větší množství. Linecké, nejvíc vosích hnízd (protože těch se na hůrových schodech do svátků nejvíc sežralo. Pak občas medvědí pracky.
    Ale nebýváme ochuzeni, protože sousedi na návštěvy vždycky donesou krabičku. Z nich miluji šmetrdóly a krémšnity. Šmetrdol je kremrole, krémšnit je česky jemný žloutkový řez, ale je to krémšnit. Kremrole je v Rakousku Schaumrolle a nejlepší na světě je v Mautern u Kremže. Schaubackstube Krenn byla dřív i s kavárnou, teď můžeš vidět skrz auslák jen výrobu a pak s výrobkem posedět naproti v Cafe Maria.

  39. Martine TT
    Šmetrdol zní hezky 🙂 poetické jak Šmetrlink. Neznal jsem.
    Krémšnity jsou francouzsky Mille Feuilles (tisíc listů), tedy Milföj. Česky Kastrdslajs 🙂

  40. Dano, opožděně vše nejlepší (a nenech se znechutit).

  41. Krémšnit – není to to, čemu slováci říkají krémeše?

  42. maYdo, ano, krémeš je v zásadě totéž. Dvě vrstvy z listového těsta a mezitím krém. Ale taková pochoutka se dělá i třeba v Itálii i mezi Araby.

    • TAk třeba gnocchi a bramborový špalíčky jsou taky to samý.

      Přesto, když řekneš, žes měl gnocchi s uzeným a zelím , tak to vypadá divně.

      • Malé bramborové knedlíčky.
        Dají se jíst uvařené nebo opečené s čímkoliv, co je vhodné k bramborám. Je to jenom otázka formy. Zkusil jsem osmažené jíst se smažákem – bylo to zvláštní, ale chuťově stejné jako hranolky.
        Je mi jasné, že mi místní gurmáni / gurmeti buď vynadají nebo mě budou ignorovat jako člověka s naprosto nevhodnou chutí, ale kašlu na to. Mi to chutnalo.

  43. „Daním veš nejlepší!“
    To byse dalo literárně zpracovat…

    Povídka na téma, kolik na daních zaplalí nebohý majitel nejlepší vši a přijde proto na buben ( sociální drama) nebo při vyplňováná formuláře o zdanění vši narazí na krásnou berní úřednici / milostný příběh) nebo avantgardní surrealistická báseň, to se přímo nabízí.

  44. S večerem ale o to jásavěji,
    Daně vše nejlepší k jmeninám 🙂 !

      • Odemknuto. Ale musíš si udělat účet zdarma…

        • Jo, to tak. Nemám účet na Twitter, Facebook, Linkedin ani Instagram a budu si ho dělat v nějakém Info …

  47. Fujtajbl poránu,
    Podblanicko hlásí v údolích mínus osm a na planinách mínus šest, ale s větrem, takže je to ještě hnusnějš. Jemně sněží jak dole, tak nahoře. Firmy pracující na státních zakázkách dokonce přerušily betonování a asfaltovací práce, takže je asi fakt chladno.
    Koukám, že tu pečete. Děvenka moje starostlivá opustila myšlenku, že péct letos nebude, opustila i myšlenku že upeče jenom linecký pro chuť a učunila přes víkend šestero druhů cukroví. Ono jí koneckonců nic jiného nezbylo. Tchýně už dva tejdny blomcala po baráku a hledajíc vánoční cukroví, mumlala temná zaklínadla. Takže aby nás baba neuřkla, muselo se napéct. Poslední dobou mě napadají kacířské myšlenky, že středověk nebyla až tak úplně doba temna. Že byly i světlé chvilky. A to neměli k dispozici současné technické vymoženosti, jako třeba zápalky.

    • Ptakopysku
      „Jemně sněží jak dole, tak nahoře. “
      To je docela povedený popis toho, co prováděli pražští Hlubučkáři a čupr děvče Kristýna 🙂

      • copak Praha! Tam sněžilo nejenom nahoře a dole, ale i vpředu a vzadu

  48. A heleme se! Západní Evropě asi fakt došly zbraně a Ukrajině pušnoje mjaso…
    Zelenskyj navrhl Bidenovi svolání mírového summitu

    • a zatím na jihu… Zdá se, že rozkaz „Rozesrat Evropu!“ zněl jasně.
      Srbský prezident Aleksandar Vučić řekl, že „dnes je pravděpodobně nejtěžší večer“ v jeho historii.
      Armáda byla uvedena do nejvyšší pohotovosti a srbské speciální jednotky míří ke Kosovu.
      Vučić poznamenal, že „Spojené státy a Priština nedodržují žádnou dohodu uzavřenou o Kosovu“.
      „Jsme opřeni o zeď. Armáda a policie jsou připraveny na jakýkoli rozkaz. Ale budeme se snažit udržet mír za každou cenu,“ řekl.
      Prezident dodal, že Bělehrad má záruky od KFOR a Evropské unie, že proti demonstrantům v Kosovu a Metohiji nebude použita síla.
      Co se děje:
      Albánští militanti, kteří dobyli Kosovo, požadovali po místních Srbech, aby před večerem rozebrali barikády, které postavili po zatčení srbského policisty, jinak bude použita síla.
      Srbské ministerstvo zahraničí uvedlo, že „situace v Kosovu se blíží bodu, odkud není návratu“.
      Vučič svolal zasedání Národní bezpečnostní rady.

      • Zdá se, že Srbům po humanitárním bombardování otrnulo a po líbání prstenu mají opar.
        Liberální Demokracie se bojte a hřbety skloňte, chomúti!

    • Chce asi odklad, než Ukrajina zahájí poslední šturm na Moskvu. Prý tam chce být 9. máje, na oslavy, aby mohl podepsat kapitulační protokoly.
      Vojna to už není veselá – aspoň pro něj. Díval jsem se včera na jeho rozhovor se Suňákem (GB) a byla to prvotřídní herecká křeč.
      Hezké je, že u obou.

    • Budu citovat kancelářského sluhu Puntíka: Krasavice inteligentní!

    • „jsem mladá a pohledná“ – fuj, jak sexistické 😀 😀 😀

    • Pochval se sama! Nikdo jiný to za tebe pořádně neudělá!

  50. Ostatně soudím, že sice globální oteplování skutečně probíhá, ale protože ke globálnímu ochlazování a oteplování došlo v dějinách země již vícekrát, aniž to mohla činnost člověka ovlivnit, jsou akce typu Green Deal nesmyslné (a dokonce směšné, pokud je dělá Evropa a zbytek světa ne). HOWGH !

    • Hledám jediného současného politika, který by se zasloužil o skutečné snížení emisí, ne pouze deklarované ve smyslu Energiewende apod. Zatím jsem nikoho nenašel. Ptám se vlevo, ptám se vpravo, nikdo neodpovídá.

      • Zeman s atomovým děděčkem Grégrem, když protlačili dostavbu Temelína. Navzdory tlaku kavárny a rakouskí paté kolony na jihu Čech.

      • Fialova vláda je z ekologů SLOŽENÁ.
        A postupuje přitom čistě tržně.
        Energie nejdražší v Evropě -> lidé jich kupují jen tolik na co mají -> výrazná redukce spotřeby -> výrazné snížení emisí.
        Stejné platí pro průmyslový sektor.

        • V celosvětovém měřítku ale stále výrazně zaostáváme za výsledky světového lídra ve snižování emisí – UA.

          • Zde musím nesouhlasit. UA zde postupuje velmi intensivně ale z hlediska emisí přísně neutrálně.
            Sice spotřebovávají méně energie, zato o to více výbušníkují.

      • Zeman částečně. Jedna mínus. Podlehl (patrně rád) tlaku jihočeských družstevníků, lihovců a začal s dotacemi na ničení zemědělské půdy.

    • Klause, kterému se to povedlo, za současného politika nepovažuji. I když jeho komentáře stojí za přečtení.

      • Klausovi se povedlo zásadním způsobem snížit emise.
        SOx, CO2, NOx, těžkých kovů. Není v naší zemi většího ekologa.

Komentáře nejsou povoleny.