Pojďte za kulturou !!

Publikováno | Autor:

 

Pozvánka na vernisáž

Vážení přátelé, jste všichni srdečně zváni na vernisáž výstavy malíře Libora Beránka, která se koná tuto středu 1. 7. 2015 v 18 hodin na Žižkovské radnici v prostorách „Galerie pod radnicí„, Havlíčkovo nám. 9, Praha 3. Vstup je volný. Galerie je  ve sklepních prostorách radnice.

Výstava Libora Beránka se pořádá u příležitosti malířových padesátin a jmenuje se „Insecta„. Vystaveny budou obrazy nejrůznějšího hmyzu, malované zajímavou technikou pomocí suchých kříd.

Výstava potrvá od 2. 7. do 28. 8. 2015 a je otevřena vždy v pondělí a středu 8 – 18 hod., v úterý a čtvrtek 8 – 16 hod. a v pátek 8 – 15 hod.

Přijďte, jste srdečně zváni.
BohousB

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je Šumavák. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 490 komentářů u „Pojďte za kulturou !!“

  1. Imho myslím, že Tsipras bude ještě úspěšnějším prime monister než se o tom mohlo zdát klanu Papandreu. Vnější podmínky se změnily.

  2. 250 Schumi
    Je to pro mně opravdová čirá radost s Tebou nesouhlasit. Na rozdíl od našeho souznění co se týče hodnocení postav v rodině Smolíkových si mysím, že upadáš do těžkého klišé statických poměrů. Bohatství je tvořeno zejména proto, aby je nezdární synové mohli rozfofrovar. Ostatně, každý není Rot Schild. Spíš Paris Hilton.

  3. 220 Halladine, ten systém pochází z doby, kdy úroveň poznání neumožnila předvídat míru rizika. Princip pojištění spočívá ve vysoké míře nejistoty, že a kdy nastane jaká pojistná událost. Nyní je předvídání čím dál tím víc možné. Někdy téměř s jistotou. Pojistil bys jako pojišťovna za částku odpovídající pravděpodobnostnímu riziku sousedovu stodolu kdybys na základě něčeho zjistil, že s pravděpodobností 95 procent do tří let shoří? A jaký názor bys měl nejen jako pojišťovna, ale jako jiný pojištěný pro případ „náhody“, že zákonem by bylo zakázáno toto zjišťovat? Přináší to ekonomické i etické problémy.

  4. 249- Petře Kunetko -zdravím. To je moc dobře, že to takhle dopadne a Řecku zůstane euro. Chvíli jsem se bál, že ho nechají z eurozóny vypadnout. To by pak totiž dlouhodobě euro posílilo :-).

  5. Dana nedočetla článek (neb blbě přečetla). MMF pouze konstatoval, že Řecko by potřebovalo 60 miliard EUR + 20 let zmražených splátek. Což mohu s klidem konstatovat i já. Jenže já bych řekl 100 miliard, odpis dluhu a nástup nových „černých plukovníků“. Jinou alternativou je návrat k drachmě a umoření vnitřních dluhů inflací, vnějších přes bankrot.

  6. Foundry
    A kolik byl minulý haircut? He?
    Já pořád nejsem schopen identifikovat pramen Tveho optimismu!

  7. Referendum bude tvrdý. Tsipras najal muzikáře a obveselovače pro NO vote. Kulturní fronta a nevládní organizace najaly muzikáře a obveselovače pro YES vote.
    Už jenom čekám na ČSA mimořádnou slevu na letenku Praha-Athény pátek večer tsm a neděle večer zpět, dobrou nabídku od nějakého Evropského řetězce jako Accorhotels a fakt tam pojedu. Akorát že zatím není program kde kdo bude vystupovat.

  8. 252 skimici, je zásadní otázkou význam „proto“ v nějakém kontextu. Samozřejmě že asi málokdo vytváří bohatství pro to aby zvýšil všeobecný blahobyt. Vytváří je pro svoje sobecké potěšení. Které uspokojuje čímkoli. Třeba i charitou. Všechno, i „nezištná láska“ má jako podstatu uspokojení nějaké vlastní potřeby. I obětování vlastního života. Viz Dawkins : Sobecký gen. Účelem vytváření bohatství je uspokojení toho kdo je vytváří. Nejen pro bezprostřední užitek, ale třeba jen pro to vytváření. Nebo pro nějakou činnost která k tomu vede a přinášející uspokojení, aniž vytváření bohatství je prvotním, hlavním či vůbec významným účelem. Je to něco co vede k tomu dál a výš. A samozřejmě testosteronová (převážně) potřeba dominance. Je to z nějakého pohledu velmi komplexní záležitost, na druhou stranu záležitost velmi jednoduchá. Opojná touha po úspěchu. Tak jako v sexu, tak jako v gamblerství, tak jako ve všem. Činnost přinášející pocit slasti. Velmi brutálně řečeno, chování krysy skákající na pedál, odměňované drážděním centra slasti. Na rozdíl od tohoto přinášející výhody přežití jedince a druhu. Nic jiného za tím nehledejme. Jsme nastaveni tak, aby chování zajišťující zachování jedince a druhu bylo odměňováno slastí. Problém nastane, když slastí je odměňováno chování neprospěšné. To je porucha, kterou příroda rychle odstraní i s porouchaným jedincem. V lidské společnosti je to složitější, jsou mechanismy, které tomu brání. Například víra a memy solidarity, umožňující parazitismus. Velmi složité.

  9. 249 PK souhlas. Skončí to držkopádem. Tímhle co dělají jen zvyšují patro.

  10. 258 Schumi
    Kdepak. Zkus to ještě jednou. Paris Hilton. Tím jsem končil.

  11. k 258 a samozřejmě stejně je podmíněno vyhýbání se bolesti a všemu nepříjemnému. Například placení daní. To je mocensky zajištěno úsilím aby placení daní bylo méně nepříjemné než neplacení.

  12. Tak. Schumi i Petr.
    Není to tedy náhoda.
    Odkud tu víru (neboť seonicjiného nejedná) berete? Nebo jste vnějakém evangelizačnímmně zatímneznámém předvoji?

  13. 262 nejsme. Je to tajemství. Ale prozradím. Máme závity.

  14. Závity! Že mĕ to nenapadlo dříve. Anglosaské a metrické jsou jiné.

  16. „Ti kontroloři se uživí sami, a ještě zbude.“

    Neuživí. Živí je lidi, kteří živí stát. Daňoví poplatníci.

  17. No,ke své 225 dodávám – článek jsem opravdu nedočetla, spíš jen přeletěla narychlo, neb se mi v troubě pekly „plivací buchty“. A když se dopekly, tak jsem je vezla na předskautský tábor, který spolupořádá moje starší dcera s rodinou. Skauti se na buchty vrhli a než jsem byla provedena vybavením tábora, povinně s vnoučaty zkontrolovala všechny mlýnky na Sezině, která obtéká louku kde táboří, mohla jsem popadnout čisté plechy a vyrazit k domovu. Přesvědčili mě na nástup, poslechla jsem si hodnocení dne, výkony dětí malých, větších i největších a pak teprve jela. Lesem jsem vystoupala od Seziny k úpatí Oderských vrchů a po vrstevnici pokračovala k domovu. Proč to píšu? Zvedněte se od klávesnice a koukněte se ven – je úplněk, jasno a měsíc je oranžovožlutý, jasný, velký a nezúčastněný. Prostě je.
    Já ho pozorovala cestou – v údolí v dáli byla světla Ostravy, kousek vedle Mošnova a ještě dál Frýdku, Kopřivnice a vesniček kolkolem – oranžový měsíc nad tím vším stál – netečný, samozřejmý.
    Dojela jsem domů, zavřela garáž – a kolem létaly svatojánské mušky. Prostě jsem prožila krásný večer, který mi „sdělil“, že politika a lidi vůbec, jsou ničím, protože příroda nás jen tak pozoruje a jak to vypadá, včas nás napomene. 🙂

  18. Rputi, 265 – možná opravdu zničili lisy, takže jim jsou matrice k ničemu. Prostě matrice bez lisu a lis bez matrice jsou na houby. BTW – rostou? 🙂

  19. Rputi, ahoj. Šak von i ten Gutenberg používal tiskařský lis, ale zhotovený z lisu na víno. Naše Státní tiskárna cenin by jim ty jejich drachmy určitě ráda vytiskla. Není problém. Zdroje jsou… 😉

  20. Á, vida co za odborníky na tisk se nám tu urojilo… 😉

  21. Bohouši – nezdravím tě specielně, protože píšu veřejně i pro ostatní oči. 270 je asi výtka mi. Tak mě oprav. Vysvětli. Zkus to bez nadhledu toho, kdo ví, zná, je to jeho profese – a pouze se trpně usmívá nad neznalostí jiných.

  22. Dano, dobře. Zkusím to nasmolit během krátké doby. Čistě stručně a snad i jasně. Ale chvilku počkej.

  23. Bohouši, diskutujeme ve veřejném prostoru. Prosím, zkus psát bez zdůraznění mé osoby. Možná to zajímá více čtoucích a navíc, nevytvářejme skupiny – ať souznějících či naopak protichůdných. Dík. 🙂

  24. Dano, kliiiid!

    Vůbec nejde o tebe, aniž snad o lid obecný, tiskařině nerozumějící!
    Anobrž o to, že osoba, v novinářství praktikující, by aspoň rámcově, měla tušit, o co jde. Leč zjevně netuší!

    Problém, který mě vybudil je ten, že takto informují nejen o tiskařině, ale i o věcech důležitějších. Taková novinářská práce je pak tak akorát na dvě věci!

  25. Rputi, já si stále ještě myslím, že když jsou slova uvedená v uvozovkách, jedná se o přímou citaci. Pro příklad uvedu zprávu z aktuálně způsobem ctrlC-ctrlV:

    „Řecko není schopné tisknout drachmy, protože v minulosti nechalo zničit všechny své tiskové desky. Uvedl to dnes podle agentury AFP řecký ministr financí Janis Varufakis. Taková otázka je podle něj v každém případě zbytečná, protože země si „ze všech sil“ přeje zůstat v eurozóně.

    „Nemáme kapacity“ tisknout drachmy, uvedl Varufakis ve vysílání australské rozhlasové stanice ABC. V roce 2000, tedy rok předtím, než země vstoupila do eurozóny, „bylo jedním z opatření, která jsme přijali, zbavit se všech našich lisů“.“
    No, asi se odebéřu spát. Po perném dnešku mě čeká perný zítřek, pozítřek….

  27. Dano,
    třeba by bylo dobré, nechat přezkoumat ten „překlad“. Kdo „ví“, tak nemá problém….. 😀

  28. Víš, Rputi, my se tu budeme přít o přesnost překladu, ale podstata věci – Řecko drachmy znovu nezavede – zůstává upozaděn, téměř bez povšimnutí. Tak hurá na barikády.

  29. Mno, 5ekové mají vyšší produktivitu práce než my, tuším 92% průměru EU, my jsme na 78, nebo tak nějak.
    5ecko má největší obchodní flotilu na světě (18 % světové tonáže)

  30. Dano, a udělali to? 😉
    Víš co by to bylo práce?
    Jak lisují ten olivový olej co prodávají? 😉 😀 😀 (a nepiš že za studena!)
    PS
    No kdyby bylo nejhůř, tak tady v poštovním muzeu stojí kvalitní, předválečný lis, na kterém se hlubotiskem tiskly aršíky poštovních známek, tak ten by si mohli půjčit.Za nějaké natištěné drachmy… 😉

  31. Je otázka, jestli ty drachmy už jdávno nejsou vytištěné . ČNB měla vytištěné kolky ještě před koncem federace

  32. Když se měněj měny, lže se až do konce.
    A to co tu bylo nakopírováno, svědčí o tom , že se netiskly doma. A nikde není řečeno „Ani v zahraničí se netisklo“
    Tiskárny bankovek ve světě mlčí jak hrob

  33. 266

    uživí je daně, které se dosud neplatily

  34. Dano, ta „zpráva“ z které vycházíš, je takový typická „novinářská“. Státy nejsou vázány na tisk svých bankovek pouze na svou zemi. U nás si třeba tradičně tiskneme bankovky sami ve Státní tiskárně cenin (STC).

    Většinou se po čase bankovky dělají zcela nové, jak pokročila technika v ochranných prvcích, takže ponechávat si předchozí materiál pro jejich tisk je zbytečné (viz třeba naše pověstná stovka se zeleným vrahem).

    Zpravidla se na bankovky vyhlásí soutěž, vytvoří se návrh, ten se odsouhlasí a poté jednotlivé předem prověřené tiskárny mezi sebou soutěží. Vítěz se pak tetelí blahem. Určitě by to Řekům strašně ráda vytiska třeba i ta v článku zmíněná slavná britská tiskárna De La Rue. Pro jakoukoli tiskárnu by to byla opravdu zakázka, po níž by každá tiskárna cenin nesmírně ráda skočila. Takže v matricích a lisech problém není vůbec žádný. To si akorát řecký pan ministr pfinancí, mám-li věřit oné novinové zprávě, pustil pouze hubu na špacír…

    Navíc se každá bankovka tiskne celou řadou nejrůznějších tiskových technik, jako je ofset, knihtisk, hlubotisk a mezi nimi jsou nutné technologické přestávky, takže si ani nelze představit jakýsi tiskový lis, do něhož z jedné strany leze papír a z něhož na opačném konci vystupují najednou hotové bankocetle…

    Proč by se státní tiskárna cenin (či nějaký její řecký ekvivalent) s koncem drachmy zbavovala tiskových strojů je mi také nejasné, neboť mimo bankovek tyto tiskárny tisknou i jiné cenné papíry, doklady, akcie, dluhopisy, obligace, podílové listy, vkladní listy, státní dluhopisy nebo třeba i kolky (vzpomeňme si na Rašína a jeho roli při vzniku ČR a jejím rozchodu s Rakouskem-Uherskem, kdy během chvíle byly okolkovány stávající R-U bankovky a bylo vymalováno) atd. atd. Myslím, že zrovna Řekové státní dluhopisy musí tisknout jako diví… 😀

    Tuším, že nejprve se tiskne ofsetem, potom vytištěné archy musí schnout několik týdnů (3), pak jdou teprve na liniový hlubotisk a tak to jde dále. Knihtiskem se zpravidla tisknu čísla. Výroba jedné bankovky v tiskárně trvá hodně přes měsíc (cca 1,5 měsíce). Každým druhem tiskové technologie se na bankovku tiskne něco jiného, aby bylo možné co nejvíce zabránit padělání. Je to opravdu věda…

    A to nezmiňuji výrobu speciálního papíru s ochrannými prvky. Případně další ochranné prvky jako jsou ty kovové proužky, fluorescenční vlákna nebo vodotiskové portréty přímo v papíře atd.

    Ta naše Státní tiskárna cenin (STC je docela moderně vybavená (tuším k obměně technologického parku došlo během 90tých let), nicméně z prostorových důvodů mohl být zakoupen pouze tříbarevný ofset, rovněž tak i tříbarevný hlubotisk, což s sebou přineslo i menší formát tisku a z toho plynoucí jistá omezení v tisku. Takže STC to poněkud omezuje v mezinárodních soutěžích. Nicméně je to tiskárna kvalitní. Třeba portréty jednotlivých osobností na našich bankovkách jsou na jedné straně tištěny měditiskem.

    Je to prostě věda, nicméně končím tím, že vytisknout v dnešní době bankovky jakéhokoli státu je docela banální a běžná záležitost a vymlouvat se na matrice a zničené lisy je poněkud úsměvné, jak správně podotkla Rpuť… 😀

    Omlouvám se za chaotičnost svého příspěvku, musím již pracovat na své zakázce a nemohu déle psát a dát tomu patřičnou formu by mi zabralo moc času. Určitě jsem se dopustil mnoha zjednodušení či přímo chyb, které mi jistě budou pozornými čtenáři vytknuty. Promiňte. Sám jsem se v devadesátých letech pohyboval v blízkosti Poštovní tiskárny cenin, nacházející se na Ortenově (dříve Gorkého) nám, v Praze 7 Holešovicích a nabyl jsem tehdy jistých zkušeností s přípravou a výrobou personalizovaných poštovních složenek…

  35. Sákryš, chybka se vloudila do mé předchozí [284]. V třetím odstavci od konce mi na začátku vypadla pravá kulatá závorka. Správně má začínat odstavec takto:

    „Ta naše Státní tiskárna cenin (STC) je docela moderně vybavená“

  36. Jo a úplně poslední slovo v [284] „složenek“ je také špatně. Nahraďte si ho prosím slovem „poukázek“. Stydím se… 😉

  37. Dobré ránko!

    Dano,
    proč ty máš vždycky pocit, že my tu debatujeme o něčem jiném, než ty považuješ za správné?
    Tuhle jsi nám dokonce napsala: „Nešaškujte!“

    Trvám na našem právu na šaškování i volbu témat !!! 😀

  38. Koukám, že na Sinai bude zatra horko!
    Situace už došla tak daleko, že Sísí požádal o spolupráci Izrael a tento souhlasí!
    A nelze se divit – mít na zadním dvorku ISIL místo Hamasu by bylo podstatně horší! Otázkou je, co na zapojení Izraele řeknou Erdogan a Saúdové…
    A ve hře jsou i Beduíni a také obyvatelstvo Gazy, které by mohlo začít utíkat a zaplavit Sinai…
    http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/egypt-a-izrael-zvazuji-spolecny-utok-na-islamsky-stat/r~63c91daa20a411e5ba38002590604f2e/

  39. Tá spolupráce Egypta s Izraelem bude spíš spočívat v tom, že Izrael dá souhlas s nasazením Egyptských jednotek.Ze by přišly do Egypta Izraelci by bylo neprůchodné.
    ovšem není důvod, aby Izraelci nepomohli neveřejně třeba ve zpravodajství.
    Podle mírové smlouvy, po které dostal Egypt Sinaj zpátky, Egypt může poslat na Sinaj vojáky nad urěitý limit jen po odsouhlsení Izraelem.
    Ovšem není důvod, aby Izrael souhlas nedal.
    Už se to při bojích s islamisty stalo.

  40. Dobré zas ráno… To mě zaujalo – „Využijte jedinečnou možnost rotovat v odděleních, která odpovídají Vašemu zaměření“ – já znám hovorový obrat – rotovat v hrobě (ten mimochodem odpovídá zaměření každého… Navíc, při vhodném obložení cívkami a permanentními magnety by tak vzniknul levný generátor eletrického proudu… Teď zrovna nabízejí 1000 nových míst – 1000 takových rotorů je výhodnější než fotovoltaika (dokonce i za současných veder). No, chtělo by to trochu promyslet a rozpracovat…

  41. Halle, pokud se přiblíží ke Gaze, může zasáhnout Izraelské letectvo.
    Egypt má docela vichr ze zboření té zdi – v tu ránu by měl Palestince na Sinai…

  42. Halle, pokud se přiblíží ke Gaze, může zasáhnout Izraelské letectvo.
    Egypt má docela vichr ze zboření té zdi – v tu ránu by měl Palestince na Sinai…

  43. tak tohle mě dostalo… „Ti kontroloři se uživí sami, a ještě zbude.“ – koukám, že první věta termodynamiky přestává platit… Tiše sténaje odcházím zdechnout do bažin…
    Jsem jen prostý fyzik, ale jako řešitel různých projektů se v ekonomii trochu vyznám… Ale tohle už překračuje práh bolesti… Jen si dovoluji upozornit, že není prvního dubna, ani Silvestr…

  44. PeSi,
    jestli ona to maYda nemyslela tak, že když budou konbtrolovat každý den jednu hospodu, tak dostanou dlabenes a „uživí se“.
    Jen se nesměj flákat a vždycky včas přejet do vedlejší vesnice!
    😀

  45. 2 Rpuť – ne, autorem toho výroku je náš zubař… Zcela to zapadá do dalších neotřelých ekonomických teorií…

  47. PeSi,
    v tom případku se maYdě omlouvám 🙂

    Jestli oni do těch nových zubařských materiálů něco nepřimíchávaj?! Kdepak starej poctivej amalgam! 😀

  48. PeSi 🙂

    předpokládám, že se zvýší výběr daní natolik, že to bude tak , jak píšu.
    V Chorvatsku se zvýšil, a přitom se snížila DPH, takže kdyby to nebylo účinné , musel by se výběr daní snížit.
    Jenže některé informace se odmítá brát vážně, a ignorují se. :-), respektive se popírá jejich pravdivost.

    U nás se DPH snižovat nebude.

    Mimochodem, s tím likvidačním vlivem elektronických podání je to kec. na Slovensku to jede, moje bejvalá drahá to už provozuje od května, zvládla to, a to je přitom na počítače levá jak turecká šavle…..

  49. Jj, Halle – v tom Chorvatsku zavřelo 30000 hospod – z těch už nikdo nevyrazí ani kunu! 😀

Komentáře nejsou povoleny.